Array ( [0] => 15482958 [id] => 15482958 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => List [uri] => List [3] => Michelangelo shopping list.jpg [img] => Michelangelo shopping list.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=části rostlin}} [1] => [[Soubor:Leaf 1 web.jpg|upright=1.2|náhled|List s výraznou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]]]] [2] => [[Soubor:Autumn colors.jpg|upright=1.2|náhled|Listy v barvách [[Podzim|podzimu]]]] [3] => [4] => '''List''' (''folium'', ''fylom'') je postranní [[Vegetativní orgány|vegetativní zelený orgán]] [[Rostliny|rostlin]]. Je omezeného vzrůstu{{doplňte zdroj}} (dosahuje velikosti od několika milimetrů až po 2 metry čtvereční) a zpravidla do plochy rozšířený. Plošné rozšíření listu je evolučně výhodná adaptace [[Rostlinné tělo|rostlinného těla]], která umožňuje rostlině efektivnější zachytávání [[světlo|světla]] listy, tato efektivita pak může být ještě umocněna aktivním nastavením listu vůči [[světlo|světelným paprskům]]. Listy dělíme na '''asimilační listy''' (základní typ), dále [[děložní lístek|děložní lístky]] a [[listen]]y. List má tři základní funkce – výměna [[plyn]]ů s okolním prostředím, [[fotosyntéza]] a [[transpirace|odpařování vody]]. Pokud je [[sucho]], tak opadávají, aby zabránily ztrátám vody.http://vtm.e15.cz/clanek/proc-listnate-stromy-shazuji-na-zimu-listi - Proč listnaté stromy shazují na zimu listí? [5] => [6] => Listy jsou velmi citlivé na [[znečištění]] [[Životní prostředí|prostředí]], zvláště na vyšší [[Koncentrace (chemie)|koncentrace]] sloučenin [[fluor]]u nebo [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]]. [7] => [8] => == Morfologie listů == [9] => {{Podrobně|Morfologie listu}} [10] => [[čepel listová|Listová čepel]] je buď jednoduchá nebo složená z lístků. Jednoduchá čepel je buď celistvá nebo nejrůznějším způsobem členěná. Podle tvaru a členitosti čepele je celistvý list eliptičný, kopinatý, vejčitý, obvejčitý, okrouhlý, čárkovitý, jehlicovitý, kosníkovitý, trojúhlý, srdčitý, ledvinovitý, střelovitý nebo hrálovitý. [11] => [12] => Podle okraje čepele může být celistvý list celokrajný, pilovitý, vroubkovaný, kracovitý, zubatý a vykrajovaný. [13] => [14] => Listová čepel je členěná podle tvaru a hloubky zářezu buď dlanitě nebo zpeřeně. Členěné listy rozlišujeme podle hloubky zářezů [15] => * na laločnaté, pokud jsou zářezy do jedné třetiny čepele; pak list označujeme jako peřenolaločnatý a dlanitolaločný, [16] => * pokud zářezy dosahují jedné poloviny čepele, označujeme listy jako peřenoklané a dlanitoklané, [17] => * pokud zářez zasahuje do dvou třetin čepele, hovoříme o listech peřenodílných a dlanitodílných, [18] => * když zářez dosahuje až k hlavní žilce, hodnotíme listy jako peřenosečné a dlanitosečné. [19] => [20] => K listům s členěnou čepelí patří listy znožené se znoženou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]]. [21] => [22] => Listy složené mají čepel rozdělenou na samostatné [[lístek|lístky]] a podle uspořádání na [[vřeteno|vřetenu]] jsou buď zpeřené nebo dlanitě zpeřené. Zpeřené listy jsou buď sudozpeřené nebo lichozpeřené. Střídají-li se [[jařmo|jařma]] velkých a malých lístků, jedná se o list přetrhovaně zpeřený, např. [[brambor]] (''Solanum tuberosum''). Někteří zástupci čeledi [[miříkovité|miříkovitých]] (''Apiaceae'') a některé [[kapradiny]] mají třikrát i vícekrát zpeřené listy. Dlanitě složené listy jsou tvořené z paprsčitě uspořádaných lístků na konci řapíku. Podle počtu lístků jsou trojčetné – např. [[jetel]] (''Trifolium''), čtyřčetné – např. [[šťavel]] (''Oxalis''), petičetné, sedmičetné a mnohočetné, např. [[vlčí bob mnoholistý]] (''Lupinus polyphyllus''). [23] => [24] => [[Soubor:Nasada liścia.svg|vpravo|náhled|Různé [[řapík]]y listů]] [25] => Listy také dělíme na řapíkaté ([[javor]], [[Lípa (rod)|lípa]]) a bez řapíku ([[dub letní]]). Listy bez řapíku jsou buď přisedlé nebo objímavé. [26] => [27] => == Anatomická stavba listu == [28] => Na povrchu listu je [[pokožka rostlin|pokožka]] tvořená plochými [[buňka]]mi – [[Pokožka (rostliny)|epidermis]]. Vnější stěna je krytá [[kutikula|kutikulou]]. Součástí [[Pokožka (rostliny)|epidermis]] jsou [[průduch]]y, [[trichom]]y a [[papila|papily]]. U [[dřevina|dřevin]] jsou průduchy většinou na spodní straně listů, kdežto u bylin jsou vyvinuty na obou stranách. Jejich hustota se mění podle druhu a může jich být i několik set na 1 mm². Tvar průduchu a struktura sousedních buněk je důležitým diagnostickým znakem. Přebytečná voda je z listů vylučována vodními skulinami – [[hydatoda]]mi, které bývají na špičce listů nebo na okraji zoubků. [29] => [30] => Základní [[rostlinné pletivo|pletivo]] listu je [[mezofyl]]. Ten je u bifaciálního listu rozčleněn na svrchní – [[palisádový parenchym]] a dolní [[houbový parenchym]]. U listů monofaciálních je palisádový parenchym na obou stranách a uprostřed je houbový parenchym. Palisádové buňky jsou protáhlé a obsahují značné množství [[chloroplasty|chloroplastů]]. Houbový parenchym obsahuje méně chloroplastů, je tvořen laločnatými buňkami a vytváří [[mezibuněčné prostory]] pro výměnu [[plyn]]ů a vody. [31] => [[Soubor:Leaf anatomy cs.svg|střed|náhled|600px|Schéma anatomie listu]] [32] => [33] => === Žilnatina === [34] => {{Podrobně|Žilnatina (botanika)}} [35] => Soubor svazků cévních v listech tvoří [[žilnatina (botanika)|žilnatinu]] neboli nervaturu. [36] => [37] => Nejpůvodnějším typem je žilnatina vidličnatá, dochovaná u některých [[kapradiny|kapradin]]. Tvoří přibližně stejné žilky, vidličnatě větvené, bez spojení příčnými spojkami – [[anastomóza]]mi. U rostlin [[dvouděložné|dvouděložných]] se vyskytuje nejčastěji žilnatina zpeřená a dlanitá a vzácněji žilnatina znožená. [38] => [39] => * Pro '''zpeřenou žilnatinu''' je charakteristická jedna hlavní žilka, která prochází středem listu a z ní odbočují žilky postranní, které se větví, např. list [[topol]]u (''Populus''). [40] => * U jednoděložných rostlin s listy typu konvalinky bývá zpravidla '''žilnatina souběžná'''. [41] => * U '''dlanité žilnatiny''' vystupuje na bázi listu paprsčitě několik žilek, které se dále větví. [42] => * Při '''znožené žilnatině''' vybíhá z báze čepele jediná hlavní žilka, která se větví tak, že další žilky vznikají pouze na zevní straně. [43] => * U [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin převládá '''žilnatina rovnoběžná''', tvořená žilkami probíhajícími rovnoběžně po celé délce listu nebo souběžná, tvořená žilkami vybíhajícími od báze listu k vrcholu. Rovnoběžnou žilnatinu mají listy [[lipnicovité|lipnicovitých]] (''Poaceae''). [44] => [45] => Ze [[stonek|stonku]] do listu přecházejí [[cévní svazek|svazky]] bez překrucování, [[xylém|dřevo]] [[Kolaterální svazek (rostliny)|kolaterálního svazku]] je tedy na vrchní a [[lýko]] na vnitřní straně [[čepel listová|čepele]]. Kolem žilek jsou [[parenchym]]atické nebo [[sklerenchym]]atické pochvy. [46] => [47] => == Postavení listů na stonku (fylotaxie) == [48] => [[Soubor:Ulistnienie.svg|vpravo|400px|náhled|Postavení listů na [[Stonek|stonku]]:{{Citace elektronické monografie [49] => | titul = 7 Ploché orgány (listy) [50] => | url = https://apps.faf.cuni.cz/daidalea/docs/morphology/07_Ploche_organy.pdf [51] => | vydavatel = [[ Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy]] [52] => | datum přístupu = 2023-07-19 [53] => | kapitola = 7.11 Umístění listů [54] => | poznámka = [[Daidalea]] [55] => }}
[56] => a) střídavé ({{Vjazyce2|la|''folia alterna''}})
[57] => b) vstřícné (křižmostojné, {{Vjazyce2|la|''folia decussata''}} – otočené o 90°)
[58] => c) vstřícné (neotočené)
[59] => d) přeslenité ({{Vjazyce2|la|''folia verticillata''}})]] [60] => Listy se zakládají na vzrostném vrcholu v určitém sledu a uspořádání. Nejrozšířenější postavení listů je střídavé, při němž základy listů vznikají na vrcholu postupně. U druhů se vstřícnými listy vznikají dva listové základy proti sobě po stranách. Přeslenité listy se vyvíjejí z několika hrbolků současně v jedné rovině. Čas potřebný k založení dvou po sobě následujících listových základů se nazývá [[plastochron]]. [61] => [62] => Sledujeme-li postavení střídavě uspořádaných listů na [[stonek|stonku]], zjistíme, že listy leží na pomyslné [[dvoušroubovnice|genetické spirále]] a tvoří svislé řady stojící nad sebou, které nazýváme [[ortostich]]y. [[Fylotaxie]] může být vystižena počtem otáček [[šroubovice]] a počtem listů na spirále od nulového až k následujícímu, který stojí nad ním. Poměr se vyjadřuje zlomkem, např. 2/5, 3/8. První zlomek vyjadřuje poměry u dřevin, kde listy stojí střídavě v pěti řadách a šroubovice se otočí dvakrát kolem stonku. [63] => [64] => == Listy v pupenech == [65] => Způsob složení [[čepel listová|čepelí]] a mladých listů v [[pupen]]ech se označuje jako [[vernace]]. Pokud se obě poloviny čepele přikládají k sobě, vzniká vernace složená. Při vernaci nadvinuté, podvinuté, řasnaté, svinuté nebo zmuchlané jde o charakteristické svinutí mladých čepelí v [[pupen]]ech. [66] => [67] => Vzájemná poloha listových základů v pupenu se nazývá listová [[estivace]]. Pokud jsou mladé lístky uspořádány spirálovitě, je to estivace svinutá. Jestliže se překrývají, hovoříme o estivaci střechovité. [68] => [69] => == Modifikace a metamorfózy listů == [70] => Během [[ontogeneze]] vzniká na stonku několik rozdílných listových typů (modifikací). Na [[klíční rostlina|klíční rostlině]] bývají zřetelné [[dělohy]], které mají především zásobní funkci. [[Šupina (botanika)|Šupiny]] vyrůstají ve spodní části stonku nebo chrání základy listů v [[pupen]]ech dřevin. Výše na stonku pozorujeme lupenité, asimilační listy. Někdy jsou spodnější listy jednodušší a vyšší mívají čepel členitější. Pro některé rostliny je charakteristická [[heterofylie]] (různolistost), výskyt dvou výrazně odlišných tvarů. [[Listen]]y a [[listenec|listence]] jsou redukované listové úkazy vyskytující se v oblasti [[květ]]ů nebo [[květenství]]. U některých rostlin tvoří listeny tzv. [[zákrov]]. Listeny u [[lipnicovité|lipnicovitých]] (''Poaceae'') jsou [[pleva|plevy]] a [[plucha|pluchy]]. [71] => [72] => K největším přeměnám listu dochází při [[Metamorfóza (botanika)|metamorfóze]] v [[zásobní orgány]]. Jsou to většinou nezelené, masité šupiny [[cibule (orgán)|cibule]] nebo zelené listy rostlin [[tlusticovité|tlusticovitých]]. Listové [[trn (botanika)|trny]] vznikají přeměnou listů s [[palist]]y, kde zesílením listových svazků vznikají trojdílné trny. U [[trnovník akát|trnovníku akátu]] (''Robinia pseudoacacia'') vznikají trny z [[palist]]ů. [[Listový úponek|Listové úponky]] [[hrach]]u (''Pisum sativum'') jsou přeměněná [[vřeteno|vřetena]] zpeřených listů. [73] => [74] => [[Paždí]] ([[úžlabí (botanika)|úžlabí]]) je místo v úhlu mezi [[stonek|stonkem]] a listem. [75] => [76] => == Hospodářský význam listů == [77] => * [[potrava]] – [[zelí]], [[kapusta]], [[cibule kuchyňská|cibule]], [[špenát]], [[Locika setá|salát]], [[čaj]], [78] => * [[koření]] – [[vavřín ušlechtilý|vavřín]] (bobkový list), [[majoránka zahradní|majoránka]], [79] => * [[Léčivo|léčiva]] – [[máta peprná|máta]], [[durman obecný|durman]], [[náprstník červený|náprstník]], [80] => * [[Průmyslová plodina|průmyslové rostliny]] – [[sisal]], [[tabák]], [[konopí]], [81] => * [[Pícnina|pícniny]] – [[jetel]], [[traviny]]. [82] => [83] => == Reference == [84] => [85] => [86] => == Literatura == [87] => * REISENAUER, Roman, ed. aj. ''Co je co?: příručka pro každý den''. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982–1984. 3 sv. [88] => * ''Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky''. Vyd. 2., opr. a dopl. Praha: Academia, 1994. 647 s. {{ISBN|80-200-0493-9}}. [89] => * PROCHÁZKA, Stanislav a kol. ''Botanika: morfologie a fyziologie rostlin''. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1998. 242 s. {{ISBN|80-7157-313-2}}. [90] => [91] => == Související článek == [92] => [93] => * [[Anatomie rostlin]] [94] => [95] => == Externí odkazy == [96] => * {{Commonscat}} [97] => * {{Wikicitáty|téma=List}} [98] => * {{Wikislovník|heslo=list}} [99] => [100] => {{Autoritní data}} [101] => {{Portály|Biologie|Rostliny}} [102] => [103] => [[Kategorie:Morfologie rostlin]] [] => )
good wiki

List

žilnatinou podzimu List (folium, fylom) je postranní vegetativní zelený orgán rostlin. Je omezeného vzrůstu (dosahuje velikosti od několika milimetrů až po 2 metry čtvereční) a zpravidla do plochy rozšířený.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pupen','čepel listová','stonek','kapradiny','žilnatina (botanika)','světlo','palist','plyn','vřeteno','lipnicovité','jetel','Pokožka (rostliny)'

Jetel

Kapradiny

Lipnicovité

Palist

Plyn

Pupen

Stonek

Světlo

Vřeteno