Array ( [0] => 15493245 [id] => 15493245 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Manětín [uri] => Manětín [3] => Manětín, náměstí II.jpg [img] => Manětín, náměstí II.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Manětín je malebné město nacházející se v západních Čechách, obklopené krásnou přírodou a bohatou historií, která sahá až do středověku. Město je známé svou historickou architekturou, která odráží různé styly a období, a nabízí návštěvníkům jedinečný pohled na místní kulturu. Dominantou města je zámek Manětín, který byl postaven v barokním stylu a dnes slouží jako místo pro kulturní akce a výstavy. Jeho okolí je pečlivě udržováno a nabízí příjemné procházky, které návštěvníkům umožňují vychutnat si klid a pohodu přírody. Kromě zámku může Manětín nabídnout také další historické památky, včetně kostela svatého Jakuba, který je právem považován za architektonický skvost. Město je také obklopeno malebnými vesničkami a rekreačními oblastmi, které vybízejí k výletům a objevování krás českého venkova. Obyvatelé Manětína jsou známí svou pohostinností a tradicemi, které přispívají k přátelské atmosféře města. Místní akce a festivaly dávají prostor pro setkávání a sdílení radosti s návštěvníky. Manětín se pyšní také aktivním kulturním životem, který zahrnuje různé spolky a organizace podporující místní umění a tradice. Celkově lze říci, že Manětín je město, které kombinuje historickou krásu s přívětivou atmosférou, a nabízí tak návštěvníkům i obyvatelům prostor pro radostné prožitky a inspiraci. [oai_cs_optimisticky] => Manětín je malebné město nacházející se v západních Čechách, obklopené krásnou přírodou a bohatou historií, která sahá až do středověku. Město je známé svou historickou architekturou, která odráží různé styly a období, a nabízí návštěvníkům jedinečný pohled na místní kulturu. Dominantou města je zámek Manětín, který byl postaven v barokním stylu a dnes slouží jako místo pro kulturní akce a výstavy. Jeho okolí je pečlivě udržováno a nabízí příjemné procházky, které návštěvníkům umožňují vychutnat si klid a pohodu přírody. Kromě zámku může Manětín nabídnout také další historické památky, včetně kostela svatého Jakuba, který je právem považován za architektonický skvost. Město je také obklopeno malebnými vesničkami a rekreačními oblastmi, které vybízejí k výletům a objevování krás českého venkova. Obyvatelé Manětína jsou známí svou pohostinností a tradicemi, které přispívají k přátelské atmosféře města. Místní akce a festivaly dávají prostor pro setkávání a sdílení radosti s návštěvníky. Manětín se pyšní také aktivním kulturním životem, který zahrnuje různé spolky a organizace podporující místní umění a tradice. Celkově lze říci, že Manětín je město, které kombinuje historickou krásu s přívětivou atmosférou, a nabízí tak návštěvníkům i obyvatelům prostor pro radostné prožitky a inspiraci. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Manětín [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [4] => | okres = Plzeň-sever [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Kralovice]] [6] => | pověřená obec = Manětín [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 331 62 [9] => | počet ZSJ = 15 [10] => | počet částí obce = 15 [11] => | počet katastrálních území = 15 [12] => | adresa = Manětín 89
331 62 Manětín [13] => | web = http://www.manetin.cz [14] => | e-mail = starosta@manetin.cz [15] => | starosta = Kamil Hanus [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | NUTS3 = CZ032 [18] => }} [19] => '''Manětín''' ({{Vjazyce2|de|''Manetin''}}) je [[město]] v severní části [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]] ve vzdálenosti asi třicet kilometrů severně od [[Plzeň|Plzně]]. V celém městě, které zahrnuje dalších čtrnáct sídel, žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Území města má rozlohu 84,65 km² a plošně je tak největší obcí [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]]. Sousedí na severovýchodě s obcí [[Žihle]], na východě s obcemi [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladotice]] a [[Štichovice]], na jihovýchodě s obcí [[Hvozd (okres Plzeň-sever)|Hvozd]], na jihu s obcemi [[Líté]] a [[Horní Bělá]] a na západě s obcemi [[Nečtiny]] a [[Bezvěrov]]. Severní hranice města tvoří také hranici Plzeňského a Karlovarského kraje. Sousedními obcemi na [[Karlovarský kraj|Karlovarsku]] jsou [[Štědrá]], [[Pšov]] a [[Chyše]]. Zajímavostí je, že i přes značnou rozlohu území města leží severní okraj zástavby Manětína jen necelých 300 metrů od obecní, okresní i krajské hranice. [20] => [21] => Samotná část města Manětín leží v údolí [[Manětínský potok|Manětínského potoka]] a na jižních svazích [[Chlumská hora (Rakovnická pahorkatina)|Chlumské hory]] na křižovatce silnic [[Silnice II/201|II/201]] a [[Silnice II/205|II/205]]. V roce 2011 měla přes 250 domů a 700 obyvatel. Katastrální území Manětín má výměru 8,76 km² a sousedí na severu se [[Stvolny]], na severovýchodě s [[Hrádek (Manětín)|Hrádkem]] a [[Brdo (Manětín)|Brdem]], na jihovýchodě s [[Vladměřice]]mi, na jihu s [[Lipí (Manětín)|Lipí]] a na západě s [[Lešovice]]mi a [[Újezd (Manětín)|Újezdem]]. [22] => [23] => == Název == [24] => Název města je odvozen přivlastňovací příponou z osobního jména Maňata či Maněta ve významu Maňatův dvůr nebo potok. Od čtrnáctého století se začal objevovat v ženském rodě (Maňatova Ves – Manětina) a později také ve středním rodě (Manětino) a allegrovém tvaru (Mantina, Manětina). [25] => [26] => V [[Historický pramen|historických pramenech]] se název vyskytuje ve tvarech: Manetin (1169, 1182), Manetim (1191), Manetin (1235), Maneting (1325), Manetyn (1355), Manetin (1369), Manyetyn (1384–1399), Manyetyna (1395), in Manitina (1401), in Manyetyn (1407), z Manetyney (1411), in Manyetyna (1425), z Manětiny (1523), Manietina (1541), Manjetino (1546), Manietinij (1557), na Mantiný (1587), Manetiny (1597), na Manětině (1615), v městě Manetiny (1651), Manetino (1654), Manetin a Manietin nebo Mantin (1788) a Manetin (1838). [27] => [28] => == Historie == [29] => Manětín vznikl v krajině, která se nacházela mimo významné obchodní cesty. [[První písemná zmínka]] o něm pochází z roku [[1169]], kdy zdejší újezd daroval král [[Vladislav II.]] řádu pražských [[Maltézský řád|johanitů]]. Ti okolo roku 1187 v blíže neznámém místě, snad v západní části dnešního zámku, vystavěli [[Manětín (zámek)|komendu]]. V roce 1235 je doloženo konání trhu a roku 1382 byl Manětín označen jako město. [30] => [31] => Johanité Manětín spravovali do roku 1420, kdy [[Zikmund Lucemburský]] manětínské panství zastavil [[Bohuslav VI. ze Švamberka|Bohuslavovi ze Švamberka]]. Ten se nejprve stavěl proti [[husitství|husitům]], ale poté, co ho v roce 1422 zajali, se nakonec přiklonil na jejich stranu. Panství později převzal jeho bratr [[Hynek Krušina ze Švamberka]]. Na manětínské tvrzi sídlil [[purkrabí]]. [32] => [33] => [[Soubor:Manetin nam.JPG|náhled|Manětínské náměstí s barokním kostelem]] [34] => [35] => Když Krušina v roce 1455 zemřel, panství po něm převzal jeho syn [[Bohuslav VII. ze Švamberka|Bohuslav ze Švamberka]]. V roce 1561 král [[Jiří z Poděbrad]] Manětínu rozšířil [[trhové právo]]. Bohuslav se později ostře stavěl proti tehdejšímu panovníkovi a s dalšími českými pány založil v roce 1465 tzv. [[jednota zelenohorská|jednotu zelenohorskou]]. O tři roky později se spojil s křižáky a podnikal s nimi ničivé výpady na území západních Čech. V roce 1483 Bohuslav od řádu johanitů dědičně odkoupil celé panství (do té doby ho měl pouze v zástavě). [36] => [37] => [[Páni ze Švamberka|Švamberkové]] panství v roce 1544 prodali Volfovi mladšímu [[Krajířové z Krajku|Krajířovi z Krajku]], ale ten o ně přišel za svou účast na [[Stavovský odboj roku 1547|stavovském povstání roku 1547]]. V pozdějších letech se majitelé střídali častěji. Za zmínku stojí rod [[Hrobčičtí z Hrobčic|Hrobčických]], kteří panství vlastnili mezi léty 1560–1617 a za jejichž vlády vyrostl na místě původní tvrze [[Renesanční architektura v Česku|renesanční]] [[Manětín (zámek)|zámek]]. [38] => [39] => V průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] získala panství Ester Lažanská s manželem Jiřím Mitrovským z [[Nemyšl]]e. Ten se „zasloužil“ o násilnou [[rekatolizace|rekatolizaci]] obyvatelstva – odvolal dosavadního faráře a dosadil na jeho místo jezuitu. V roce 1625 se proti němu vzbouřili poddaní a obléhali zámek. Mitrovského osvobodilo až přivolané vojsko z Plzně. Před svou smrtí odkázala majitelka Ester Lažanská panství svému bratrovi. [40] => [41] => [[Soubor:Church of St Barbara in Manětín 02.jpg|vlevo|náhled|Zchátralý kostel svaté Barbory ve východní části města]] [42] => [43] => Roku 1712 město postihl požár, po němž Manětín získal dochovanou urbanistickou podobu s centrálním obdélným nádvořím, protáhlou hlavní průjezdní ulicí. Město pravděpodobně nebylo opevněno, byť zmínky z let 1580 a 1608 dokládají existenci bran na obou koncích průjezdní ulice. Východní brána se nazývala Svatoborská. [44] => [45] => Osmnácté století bylo pro Manětín ve znamení stavebního rozkvětu, který paradoxně zahájil velký požár města v roce 1712, při kterém lehl popelem zámek, kostel, škola a polovina města. Bezprostředně po požáru nechal tehdejší majitel Václav Josef Lažanský vyhořelý zámek barokně přestavět podle plánů architekta [[Tomáš Haffenecker|Tomáše Haffeneckra]]. O rozvoj barokní kultury ve městě se po smrti Václava Josefa zasloužila i jeho manželka [[Marie Gabriela Lažanská z Bukové]] a jeho syn. V Manětíně tehdy tvořili malíři [[Petr Brandl]] a [[Filip Kristian Bentum|Filip Kristián Bentum]], architekti [[Jan Blažej Santini-Aichel]] a Jan Jiří Hess, sochaři [[Štěpán Borovec]] a [[Josef Herscher]] a hudební skladatel [[Jan Josef Brixi]]. [46] => [47] => V roce 1809 byl u zámku založen [[anglický park]]. Od roku 1830 sílily protesty proti robotě. Po jejím zrušení, v roce 1850, vznikl nový [[soudní okres]] Manětín. V roce 1857 byla vystavěna silnice do [[Žlutice|Žlutic]], současně byla projektována i železniční trať Plzeň – [[Žlutice]] – Karlovy Vary. V roce 1869 byla zahájena činnost [[Sbor dobrovolných hasičů|sboru dobrovolných hasičů]]. V sedmdesátých letech 19. století pokračovala výstavba silnic do Nečtin, [[Dolní Bělá|Dolní Bělé]] a do [[Kaznějov]]a, později do [[Mladotice (okres Plzeň-sever)|Mladotic]] a do [[Rabštejn nad Střelou|Rabštejna nad Střelou]]. [48] => [49] => [[Soubor:Manetin socha.jpg|náhled|upright|Jedna ze soch zdobících manětínské náměstí]] [50] => [51] => Po vzniku samostatného [[Československo|Československa]] v roce 1918 vyvěsila většina občanů města české prapory, pouze na zámku visel [[Vlajky Rakouska-Uherska|černo-žlutý prapor]], který byl následně místními Čechy odstraněn. Manětín ležel na česko-německé jazykové hranici a ze severu a západu byl obklopen německými sídly ([[Rabštejn nad Střelou]], [[Nečtiny]], [[Pšov]], [[Bezvěrov]]). Při sčítání lidu 1921 bylo napočítáno 1 017 Čechů a 242 Němců, tj. podíl Čechů 80 %. [52] => [53] => V roce 1923 definitivně padly plány na výstavbu lokální železniční tratě z Plzně do Manětína. [[Železniční zastávka]] s názvem Manětín sice vznikla na [[Železniční trať Plzeň - Žatec|trati Plzeň–Žatec]] někdy ve třicátých letech dvacátého století, ale byla vzdálena 10 km a později označena novým názvem Mladotice zastávka. Dne 15. srpna 1924 byla zahájena pravidelná autobusová doprava mezi Plzní a Manětínem. [54] => [55] => Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]], 30. září 1938, bylo území ležící severně a západně od města (s výjimkou [[Újezd (Manětín)|Újezda]]) připojeno k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. Manětín byl 7. května 1945 osvobozen americkou armádou. Na místní policejní stanici se po osvobození přihlásil kolaborant [[Karel Čurda]], který zde ke konci války pobýval. [56] => [57] => Místní zámek byl zkonfiskován rodu [[Lažanští z Bukové|Lažanských]], zestátněn a využíván jako kanceláře různých organizací. [[Vysídlení Němců z Československa|Odsun Němců]] Manětín nezasáhl tolik jako většinu okolních vesnic. Vysídlena byla pouze dřívější německojazyčná sídla v okolí, z nichž velká část se později stala administrativní součástí města Manětína – například [[Rabštejn nad Střelou]], [[Stvolny]] nebo [[Zhořec (Manětín)|Zhořec]]. [58] => [59] => Nástup komunismu po roce 1948 přinesl také správní reformu, kdy se Manětín postupně stal součástí okresu [[Plasy]] (od roku 1949) a [[Okres Plzeň-sever|Plzeň-sever]] (od roku 1960). [60] => [61] => Teprve 22. srpna 1957 se v Manětíně podařilo ustavit [[jednotné zemědělské družstvo]]. V letech 1973–1974 byly ve svahu Chlumské hory vystavěny nové bytovky. Postupně se součástí města staly okolní obce, maximálního územního rozsahu (rozloha 96 km²) dosáhlo město v roce 1980. V roce 1988 převzalo zámek od [[Československé státní lesy a statky|Československých státních lesů a statků]] [[Muzeum a galerie severního Plzeňska]] a provedlo rozsáhlou rekonstrukci. Zámek je dnes ve správě [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu]] a v roce 2001 byl prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]. Historické jádro Manětína je od roku 1992 [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. [62] => [63] => Manětínské barokní památky, přilehlé lesy, údolí [[Manětínský potok|Manětínského potoka]] a [[Střela (řeka)|Střely]] a zajímavá sídla v okolí (zejména [[Rabštejn nad Střelou]], [[Luková (Manětín)|Luková]] a [[Nečtiny]]) jsou lákadlem pro turisty. Ve městě je mateřská škola a úplná základní škola, pošta, zdravotní středisko, lékárna, obchody, informační centrum, policejní stanice, výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby, kulturní dům, bankomat, benzinová čerpací stanice, koupaliště, víceúčelové hřiště a několik restaurací a penzionů. [64] => [65] => Manětín je také oblíbenou lokací českých i zahraničních filmových štábů. Byly zde natáčeny například filmy [[Tichá myš]], [[Cesta z města]], [[Cesta do lesa]], [[Zakleté pírko]] a [[Božena (seriál)|Božena]]. [66] => [67] => == Přírodní poměry == [68] => [[Soubor:Manetin vyhled.JPG|náhled|Výhled ze svahů Chlumské hory na Manětín a rozsáhlou lesní oblast severního Plzeňska]] [69] => [70] => Na území města leží přírodní parky [[Přírodní park Manětínská|Manětínská]] a [[Přírodní park Horní Střela|Horní Střela]] a přírodní rezervace [[Kozelka]] a [[Střela (přírodní rezervace)|Střela]]. Byly zde vyhlášeny památné stromy [[Nučická lípa]] a [[Libenovský dub]]. [71] => [72] => V okolí města se vyskytují sekundární ložiska [[Zlato|zlata]] vázaná na polohy [[Slepenec|slepenců]] tvořících čočky s mocností jeden až třicet metrů. Zlato s vysokou [[ryzost]]í a příměsí [[Rtuť|rtuti]] se v nich vyskytuje ve zlatinkách o hmotnosti přibližně jedné desetitisícíny gramu. Zlato se zde těžilo pravděpodobně už v pozdní [[Starší doba železná na území Česka|době halštatské]] a celkové množství získaného zlata se odhaduje na desítky kilogramů. Stopy po těžba jsou patrné například v okolí potoka Kačina, [[Malý potok (přítok Manětínského potoka)|Malého potoka]] a [[Manětínský potok|Manětínského potoka]] přibližně mezi Manětínem, [[Nečtiny|Nečtinami]] a [[Mezí]]m. [73] => [74] => Severozápadně od města se nachází rozsáhlá Chlumská hora, na jejímž jihozápadním úbočí leží přírodní rezervace [[Chlum (přírodní rezervace)|Chlum]]. Mimo chráněné území na hoře roste populace [[Endemit|endemického]] [[Jeřáb manětínský|jeřábu manětínského]]. Oblast přibližně mezi Manětínem, [[Bezvěrov]]em a Toužimí byla v roce 2014 vyhlášena jako [[Manětínská oblast tmavé oblohy]]. [75] => [76] => == Obyvatelstvo == [77] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 1 264 obyvatel (z toho 599 mužů), z nichž bylo 1 018 Čechoslováků, 239 Němců, tři Židé, dva příslušníci jiné národnosti a dva cizinci. Převažovala římskokatolická většina, ale 87 lidí bylo evangelíky, sedm židy, dva patřili k [[Církev československá husitská|církvi československé]], tři k nezjišťovaným církvím a 84 lidí bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 171 obyvatel: 956 Čechoslováků, 206 Němců a devět cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale ve městě žilo také 148 evangelíků, 27 členů církve československé, osm židů, jeden příslušník nezjišťovaných církví a 85 lidí bez vyznání. [78] => [79] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [80] => |+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 [81] => |- [82] => ! colspan="16" align="center" | Město Manětín [83] => |- style="white-space:nowrap" [84] => ! [85] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [86] => |- style="white-space:nowrap" [87] => ! align="left" | Obyvatelé [88] => | 3 624 || 3 701 || 3 672 || 3 424 || 3 341 || 3 289 || 3 104 || 1 753 || 1767 || 1 542 || 1476 || 1 350 || 1 245 || 1 154 || 1 106 [89] => |- style="white-space:nowrap" [90] => ! colspan="16" align="center" style="background: white" | Část obce Manětín [91] => |- style="white-space:nowrap" [92] => ! align="left" | Obyvatelé [93] => | 1 289 || 1 392 || 1 343 || 1 276 || 1 285 || 1 264 || 1 171 || 785 || 808 || 747 || 798 || 820 || 770 || 717 || [94] => |- style="white-space:nowrap" [95] => ! align="left" | Domy [96] => | 182 || 192 || 194 || 200 || 210 || 212 || 231 || 234 || 251 || 188 || 190 || 240 || 246 || 253 || [97] => |} [98] => [99] => [100] => == Městská správa a politika == [101] => [[Soubor:Manětín - socha sv. Barbory.jpg|náhled|upright|Socha svaté Barbory na hřbitově pod kostelem]] [102] => [103] => === Části města === [104] => {| class="wikitable" [105] => !|
Název části města
||
Obyvatel ''(2021)''
||Vzdálenost ''(km)''||
Rok připojení
[106] => |- [107] => |align="center"| [[Brdo (Manětín)|Brdo]] || 18 || 3 SV || 1961 [108] => |- [109] => |align="center"| [[Česká Doubravice]] || 10 || 5 JV || 1961 [110] => |- [111] => |align="center"| [[Hrádek (Manětín)|Hrádek]] || 16 || 3 SV || 1961 [112] => |- [113] => |align="center"| [[Kotaneč]] || 5|| 7 SV || 1980 [114] => |- [115] => |align="center"| [[Lipí (Manětín)|Lipí]] || 11|| 4 J || 1961 [116] => |- [117] => |align="center"| [[Luková (Manětín)|Luková]] || 7 || 7 SZ || 1976 [118] => |- [119] => |align="center"| Manětín || 719 || – || – [120] => |- [121] => |align="center"| [[Mezí]] || 49 || 6 SZ || 1976 [122] => |- [123] => |align="center"| [[Rabštejn nad Střelou]] || 25 || 9 SV || 1980 [124] => |- [125] => |align="center"| [[Radějov (Manětín)|Radějov]] || 0 || 7 J || 2002 [126] => |- [127] => |align="center"| [[Stvolny]] || 95 || 5 S || 1980 [128] => |- [129] => |align="center"| [[Újezd (Manětín)|Újezd]] || 32 || 4 Z || 1976 [130] => |- [131] => |align="center"| [[Vladměřice]] || 52 || 3 JV || 1961 [132] => |- [133] => |align="center"| [[Vysočany (Manětín)|Vysočany]] || 16 || 9 SV || 1961 [134] => |- [135] => |align="center"| [[Zhořec (Manětín)|Zhořec]] || 51 || 7 Z || 1976 [136] => |- [137] => |} [138] => [139] => Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1991 k městu patřily i [[Křečov]] a [[Štichovice]]. [140] => [141] => === Členství a spolupráce === [142] => Město Manětín je členem [[Manětínsko - nečtinský mikroregion|Manětínsko-nečtinského mikroregionu]], [[Mikroregion Dolní Střela|mikroregionu Dolní Střela]], Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, místní akční skupiny Vladař, [[Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska]], [[Svaz měst a obcí České republiky|Svazu měst a obcí České republiky]], [[Spolek pro obnovu venkova|Spolku pro obnovu venkova]] a [[Sdružení místních samospráv České republiky]]. Město Manětín spolupracuje také s německou obcí [[Leuchtenberg]]. [143] => [144] => === Zastupitelstvo === [145] => Ve volebních obdobích v letech 1990–2010 mělo městské zastupitelstvo patnáct členů. Od roku 2010 se počet členů zastupitelstva snížil na třináct. [146] => [147] => === Starostové === [148] => * 1994–2010: Pavel Suk [149] => * 2010–2022: Josef Gilbert Matuška [150] => * od roku 2022: Kamil Hanus [151] => [152] => === Městský znak a vlajka === [153] => Manětín je jako městečko poprvé připomínán ve 14. století, ale přesná doba přidělení znaku není známa. Znak je poprvé doložen znakovou [[pečeť|pečetí]]. Pravá polovina štítu připomíná stříbrným maltézským křížem na červeném pozadí působení johanitů ve městě v letech 1169–1420. [[Jiří Čarek]] připouští, že znak mohl být nejdříve erbem vrchnosti, tj. johanitského velkopřevora Semovita, knížete těšínského, a po změně vrchnosti v roce 1420 se mohl erb změnit na znak města. Druhá, levá polovina má zlaté pozadí, které nese polovinu černé orlice s červenou zbrojí. Zvláštností je pohled orlice, který nemíří vlevo, vně znaku, ale naopak doprava k jeho středu. [154] => [155] => Od roku 2017 má město také vlajku, jejíž podoba vychází z historického znaku města. [156] => [157] => == Doprava == [158] => [159] => === Silniční === [160] => Územím města procházejí následující silnice II. a III. třídy: [161] => [162] => * [[Silnice II/193|II/193]] Silnice I/26 – Domažlice – Horšovský Týn – Stříbro – Úněšov – Nečtiny – Zhořec – Zbraslav – Žlutice [163] => * [[Silnice II/201|II/201]] Německo – Planá – Konstantinovy Lázně – Nečtiny – Manětín – Vladměřice – Mladotice – Kralovice – Křivoklát – Unhošť – Jeneč [164] => * [[Silnice II/205|II/205]] Silnice I/20 – Nekmíř – Loza – Hvozd – Vladměřice – Manětín – Stvolny – Močidlec – Žlutice – Silnice I/6 [165] => * [[Silnice II/206|II/206]] Stvolny – Rabštejn nad Střelou – Nový Dvůr – Žihle – Žďár [166] => * III/1934 Manětín – Pšov – Silnice II/193 [167] => * III/1939 Zhořec – Vlkošov – Bezvěrov [168] => * III/19310 Silnice II/201 – Újezd – Mezí – Zhořec [169] => * III/19311 Mezí – Luková [170] => * III/19312 Mezí – Silnice II/193 [171] => * III/20143 Silnice II/201 – Česká Doubravice [172] => * III/20144 Manětín – Silnice II/205 [173] => * III/20145 Silnice III/20144 – Lipí [174] => * III/20146 Manětín – Brdo [175] => * III/20512 Vladměřice – Hodoviz – Hvozd [176] => * III/20513 Silnice II/205 – Hrádek [177] => * III/20513a Stvolny – Kotaneč – Vysočany [178] => * III/2266 Rabštejn nad Střelou – Jablonná – Chyše [179] => [180] => === Veřejná === [181] => Město je v roce 2022 obsluhováno sedmi autobusovými linkami [[Integrovaná doprava Plzeňského kraje|Integrované dopravy Plzeňského kraje]]: [182] => * 322 Plzeň – Horní Bříza – Dolní Bělá – Manětín – Nečtiny (provoz v pracovních dnech, sobotu a neděli) [183] => * 344 Plasy – Pláně – Manětín (provoz v pracovních dnech) [184] => * 353 Manětín – Žlutice (provoz v pracovních dnech a neděli) [185] => * 354 Kralovice – Mladotice – Manětín – Rabštejn nad Střelou (provoz v pracovních dnech) [186] => * 355 Kralovice – Žihle – Rabštejn nad Střelou – Manětín (provoz na území města pouze v červenci v sobotu a neděli) [187] => * 366 Manětín – Bezvěrov – Úterý – Bezdružice (provoz pouze v pracovních dnech) [188] => * 367 Manětín – Nečtiny – Úněšov (provoz v pracovních dnech) [189] => Dále na území města zajíždí v roce 2022 linka [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]] 404 Praha – Rakovník – Kralovice – Manětín. [190] => [191] => Hlavním přestupním uzlem Integrované dopravy Plzeňského kraje je zastávka Manětín, náměstí, na celém území města leží dalších 14 zastávek. Město Manětín leží v tarifní zóně 027. [192] => [193] => == Pamětihodnosti == [194] => [[Soubor:Manetin knihovna.JPG|náhled|Budova knihovny a informačního centra na náměstí (dříve radnice)]] [195] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Manětíně}} [196] => [197] => Na území města leží tři památkové zóny (Manětín, Rabštejn nad Střelou a Radějov). Pro množství [[baroko|barokních]] památek a soch bývá Manětín označován jako barokní perla západních Čech. [198] => [199] => * [[Manětín (zámek)|zámek Manětín]] [200] => * soubor barokních soch [201] => * [[Kostel svaté Barbory (Manětín)|poutní kostel svaté Barbory]] [202] => * [[kostel svatého Jana Křtitele (Manětín)|kostel svatého Jana Křtitele]] [203] => * barokní domy na náměstí [204] => * [[Radnice (Manětín)|manětínská radnice]] [205] => * [[Most v Manětíně|most přes Manětínský potok]] [206] => [207] => == Osobnosti == [208] => * [[Jeroným Brixi]] (1738–1803) – plaský cisterciák a varhaník [209] => * [[Jan František Händl]] (1691–1751) – římskokatolický kněz a malíř [210] => * [[Josef Herscher]] (1688–1756) – sochař a řezbář [211] => * [[Karel Kupka (malíř)|Karel Kupka]] (1905–1971) – malíř a krajinář [212] => * [[Marie Gabriela Lažanská z Bukové]] (1691–1758) – šlechtična a mecenáška umění [213] => * [[Jan Lažanský]] (1857–1932) – šlechtic, velkostatkář a politik [214] => * [[Prokop Maxa]] (1883–1961) – politik a diplomat [215] => * [[Stanislav Muž]] (1896–1955) – operní pěvec [216] => * [[Milan Pavlík (architekt)|Milan Pavlík]] (* 1930) – architekt a památkář [217] => * [[Josef Antonín Plánický]] (1691–1732) – hudební skladatel [218] => * [[Alois Sopr]] (1913–1993) – sochař a rytec [219] => * [[Johann Georg Vogt|Mauritius Vogt]] (1669–1730) – plaský cisterciák, hudebník a kartograf [220] => * [[František Wonka]] (1900–1967) – římskokatolický kněz a manětínský děkan [221] => [222] => == Odkazy == [223] => [224] => === Reference === [225] => [226] => {{Citace monografie [227] => | příjmení = Durdík [228] => | jméno = Tomáš [229] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [230] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [231] => | vydavatel = Libri [232] => | místo = Praha [233] => | rok = 2002 [234] => | vydání = 2 [235] => | isbn = 80-7277-003-9 [236] => | počet stran = 736 [237] => | typ kapitoly = heslo [238] => | kapitola = Manětín [239] => | strany = 353 [240] => }} [241] => {{Citace monografie [242] => | příjmení = Razím [243] => | jméno = Vladislav [244] => | odkaz na autora = Vladislav Razím [245] => | titul = Středověká opevnění českých měst [246] => | svazek = 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O [247] => | typ svazku = díl [248] => | vydavatel = Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze [249] => | místo = Praha [250] => | rok = 2020 [251] => | vydání = 1 [252] => | počet stran = 575 [253] => | isbn = 978-80-88339-07-6 [254] => | kapitola = Manětín [255] => | strany = 495 [256] => }} [257] => {{Citace elektronické monografie [258] => | příjmení = [259] => | jméno = [260] => | titul = Idos.cz [261] => | url = http://portal.idos.cz/Search.aspx?mi=4&c=7 [262] => | vydavatel = [263] => | místo = [264] => | datum vydání = [265] => | datum přístupu = 6.2.2021 [266] => }} [267] => {{Citace elektronické monografie [268] => | příjmení = [269] => | jméno = [270] => | titul = Integrovaná doprava Plzeňského kraje [271] => | url = https://www.idpk.cz/cz/jizdni-rady-a-spoje/?action=search¶m%5Btext%5D=Man%C4%9Bt%C3%ADn [272] => | vydavatel = [273] => | místo = [274] => | datum vydání = [275] => | datum přístupu = 6.2.2021 [276] => }} [277] => {{Citace elektronické monografie [278] => | příjmení = [279] => | jméno = [280] => | titul = Integrovaná doprava Plzeňského kraje [281] => | url = http://panely.poved.cz/homepage/hledej?search=1361 [282] => | vydavatel = [283] => | místo = [284] => | datum vydání = [285] => | datum přístupu = 6.2.2021 [286] => }} [287] => {{Citace elektronické monografie [288] => | příjmení = [289] => | jméno = [290] => | titul = Integrovaná doprava Plzeňského kraje [291] => | url = https://www.idpk.cz/cz/uprava-z-n-idp-od-1-1-2020/ [292] => | vydavatel = [293] => | místo = [294] => | datum vydání = [295] => | datum přístupu = 6.2.2021 [296] => }} [297] => {{Citace elektronické monografie [298] => | příjmení = [299] => | jméno = [300] => | titul = Registr komunálních symbolů [301] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/a1f4febe-1915-4586-993f-10a08a95d2b8 [302] => | vydavatel = [303] => | místo = [304] => | datum vydání = [305] => | datum přístupu = 6.2.2021 [306] => }} [307] => {{Citace elektronické monografie [308] => | příjmení = [309] => | jméno = [310] => | titul = Ředitelství silnic a dálnic ČR [311] => | url = https://www.rsd.cz/wps/wcm/connect/123c9616-2573-499e-a302-056f4d4084f0/pl_kraj.jpg?MOD=AJPERES [312] => | vydavatel = [313] => | místo = [314] => | datum vydání = [315] => | datum přístupu = 6.2.2021 [316] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210314153848/https://www.rsd.cz/wps/wcm/connect/123c9616-2573-499e-a302-056f4d4084f0/pl_kraj.jpg?MOD=AJPERES [317] => | datum archivace = 2021-03-14 [318] => | nedostupné = ano [319] => [320] => }} [321] => {{Citace elektronické monografie [322] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [323] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [324] => | datum vydání = 2015-12-21 [325] => | datum aktualizace = [326] => | datum přístupu = 2016-12-11 [327] => | vydavatel = Český statistický úřad [328] => | kapitola = Plzeň-sever [329] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150325.pdf/ [330] => }} [331] => {{Citace elektronické monografie [332] => | titul = Zámek v Manětíně je barokní perla západních Čech [333] => | url = http://www.turistickelisty.sportovnilisty.cz/pozice-1-top/zamek-v-manetine-je-barokni-perla-zapadnich-cech/?style=mobile [334] => | datum vydání = [335] => | datum aktualizace = [336] => | datum přístupu = 2020-01-25 [337] => | vydavatel = Turistické listy [338] => }} [339] => {{Citace elektronické monografie [340] => | příjmení = [341] => | jméno = [342] => | titul = Volby.cz [343] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv1990/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=3407&xobec=559202 [344] => | vydavatel = [345] => | místo = [346] => | datum vydání = [347] => | datum přístupu = 6.2.2021 [348] => }} [349] => {{Citace elektronické monografie [350] => | příjmení = [351] => | jméno = [352] => | titul = Volby.cz [353] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv1994/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=22&xdz=2&xnumnuts=3407&xobec=559202&xstrana=0 [354] => | vydavatel = [355] => | místo = [356] => | datum vydání = [357] => | datum přístupu = 6.2.2021 [358] => }} [359] => {{Citace elektronické monografie [360] => | příjmení = [361] => | jméno = [362] => | titul = Volby.cz [363] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv1998/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=22&xdz=2&xnumnuts=3205&xobec=559202&xstrana=0 [364] => | vydavatel = [365] => | místo = [366] => | datum vydání = [367] => | datum přístupu = 6.2.2021 [368] => }} [369] => {{Citace elektronické monografie [370] => | příjmení = [371] => | jméno = [372] => | titul = Volby.cz [373] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2002/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=2&xnumnuts=3205&xobec=559202&xstrana=0&xodkaz=1 [374] => | vydavatel = [375] => | místo = [376] => | datum vydání = [377] => | datum přístupu = 6.2.2021 [378] => }} [379] => {{Citace elektronické monografie [380] => | příjmení = [381] => | jméno = [382] => | titul = Volby.cz [383] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=2&xnumnuts=3205&xobec=559202&xstrana=0&xstat=0&xodkaz=1 [384] => | vydavatel = [385] => | místo = [386] => | datum vydání = [387] => | datum přístupu = 6.2.2021 [388] => }} [389] => {{Citace elektronické monografie [390] => | příjmení = [391] => | jméno = [392] => | titul = Volby.cz [393] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=2&xnumnuts=3205&xobec=559202&xstrana=0&xstat=0&xodkaz=1 [394] => | vydavatel = [395] => | místo = [396] => | datum vydání = [397] => | datum přístupu = 6.2.2021 [398] => }} [399] => {{Citace elektronické monografie [400] => | příjmení = [401] => | jméno = [402] => | titul = Členství v organizacích a partnerská obec [403] => | url = https://www.manetin.cz/ [404] => | vydavatel = [405] => | místo = [406] => | datum vydání = [407] => | datum přístupu = 6.2.2021 [408] => }} [409] => {{Citace elektronické monografie [410] => | příjmení = Křivancová [411] => | jméno = Ludmila [412] => | titul = Manětín – barokní perla západních Čech [413] => | url = http://www.katyd.cz/clanky/manetin---barokni-perla-zapadnich-cech.html [414] => | datum vydání = 2006-06-27 [415] => | datum přístupu = 2020-01-25 [416] => | vydavatel = Katolický týdeník [417] => }} [418] => {{Citace monografie [419] => | příjmení = Profous [420] => | jméno = Antonín [421] => | odkaz na autora = Antonín Profous [422] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [423] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [424] => | místo = Praha [425] => | rok = 1951 [426] => | počet stran = 632 [427] => | svazek = III. M–Ř [428] => | typ kapitoly = heslo [429] => | url kapitoly = https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=III&heslo=0021 [430] => | kapitola = Manětín [431] => | strany = 21 [432] => }} [433] => {{Citace periodika [434] => | příjmení = Rovnerová [435] => | jméno = Taťána [436] => | titul = Těžba zlata na Manětínsku [437] => | periodikum = Acta rerum naturalium [438] => | rok = 2012 [439] => | ročník = 12 [440] => | strany = 109, 112, 115 [441] => | url = http://actarerumnaturalium.cz/wp-content/uploads/2017/07/archiv_2012-12__11.pdf [442] => | formát = PDF online [443] => | datum přístup = 2020-04-03 [444] => | issn = 2336-7113 [445] => }} [446] => {{Citace elektronického periodika [447] => | příjmení = Weimann [448] => | jméno = Mojmír [449] => | titul = Zámečník ze Škodovky, který se prozpíval až mezi elitu Zlaté kapličky [450] => | periodikum = Opera+. Váš průvodce světem hudby, opery a tance. [451] => | vydavatel = [452] => | url = https://operaplus.cz/zamecnik-ze-skodovky-ktery-se-prozpival-az-mezi-elitu-zlate-kaplicky/ [453] => | datum vydání = 13.08.2015 [454] => | url archivu = [455] => | datum přístupu = 2019-11-11 [456] => }} [457] => {{Citace monografie [458] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [459] => | svazek = I. Čechy [460] => | vydavatel = Státní úřad statistický [461] => | místo = Praha [462] => | rok = 1924 [463] => | počet stran = 596 [464] => | vydání = 2 [465] => | strany = 286 [466] => }} [467] => {{Citace monografie [468] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [469] => | svazek = I. Země česká [470] => | vydavatel = Státní úřad statistický [471] => | místo = Praha [472] => | rok = 1934 [473] => | počet stran = 614 [474] => | strany = 163 [475] => }} [476] => {{Citace monografie [477] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [478] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [479] => | typ svazku = díl [480] => | svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [481] => | datum vydání = 2015-12-21 [482] => | datum přístupu = 2019-12-27 [483] => | vydavatel = Český statistický úřad [484] => | místo = Praha [485] => | strany = 261 [486] => | formát = PDF online [487] => }} [488] => [489] => [490] => === Literatura === [491] => * {{Citace monografie [492] => | příjmení = Bukačová [493] => | jméno = Irena [494] => | odkaz na autora = Irena Bukačová [495] => | příjmení2 = Fák [496] => | jméno2 = Jiří [497] => | příjmení3 = Foud [498] => | jméno3 = Karel [499] => | odkaz na autora3 = Karel Foud [500] => | titul = Severní Plzeňsko = Pilsen Nord II [501] => | vydavatel = Nakladatelství Českého lesa [502] => | místo = Domažlice [503] => | rok = 1997 [504] => | počet stran = 229 [505] => | edice = Historicko-turistický průvodce [506] => | svazek edice = 7 [507] => | isbn = 80-901877-5-7 [508] => }} [509] => * {{Citace monografie [510] => | příjmení = Čarek [511] => | jméno = Jiří [512] => | odkaz na autora = Jiří Čarek [513] => | titul = Městské znaky v českých zemích [514] => | vydavatel = Academia [515] => | místo = Praha [516] => | rok = 1985 [517] => | počet stran = 604 [518] => }} [519] => * {{Citace periodika [520] => | příjmení = Rovnerová [521] => | jméno = Taťána [522] => | titul = Těžba zlata na Manětínsku [523] => | periodikum = Acta rerum naturalium [524] => | rok = 2012 [525] => | ročník = 12 [526] => | strany = 107–118 [527] => | url = http://actarerumnaturalium.cz/wp-content/uploads/2017/07/archiv_2012-12__11.pdf [528] => | formát = PDF online [529] => | datum přístup = 2020-04-03 [530] => | issn = 2336-7113 [531] => }} [532] => [533] => === Externí odkazy === [534] => * {{Commonscat}} [535] => * {{Oficiální web}} [536] => * {{RÚIAN}} [537] => [538] => {{Části české obce}} [539] => {{Okres Plzeň-sever}} [540] => {{Autoritní data}} [541] => {{Portály|Česko}} [542] => [543] => [[Kategorie:Manětín| ]] [544] => [[Kategorie:Města v okrese Plzeň-sever]] [545] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [546] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [547] => [[Kategorie:Obce v okrese Plzeň-sever]] [548] => [[Kategorie:Manětínsko - nečtinský mikroregion]] [549] => [[Kategorie:Mikroregion Dolní Střela]] [550] => [[Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině]] [] => )
good wiki

Manětín

Manětín je město v severní části Plzeňského kraje ve vzdálenosti asi třicet kilometrů severně od Plzně. V celém městě, které zahrnuje dalších čtrnáct sídel, žije obyvatel.

More about us

About

Město je známé svou historickou architekturou, která odráží různé styly a období, a nabízí návštěvníkům jedinečný pohled na místní kulturu. Dominantou města je zámek Manětín, který byl postaven v barokním stylu a dnes slouží jako místo pro kulturní akce a výstavy. Jeho okolí je pečlivě udržováno a nabízí příjemné procházky, které návštěvníkům umožňují vychutnat si klid a pohodu přírody. Kromě zámku může Manětín nabídnout také další historické památky, včetně kostela svatého Jakuba, který je právem považován za architektonický skvost. Město je také obklopeno malebnými vesničkami a rekreačními oblastmi, které vybízejí k výletům a objevování krás českého venkova. Obyvatelé Manětína jsou známí svou pohostinností a tradicemi, které přispívají k přátelské atmosféře města. Místní akce a festivaly dávají prostor pro setkávání a sdílení radosti s návštěvníky. Manětín se pyšní také aktivním kulturním životem, který zahrnuje různé spolky a organizace podporující místní umění a tradice. Celkově lze říci, že Manětín je město, které kombinuje historickou krásu s přívětivou atmosférou, a nabízí tak návštěvníkům i obyvatelům prostor pro radostné prožitky a inspiraci.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rabštejn nad Střelou','Nečtiny','Manětínský potok','Manětín (zámek)','Bezvěrov','Stvolny','Újezd (Manětín)','Mezí','Plzeňský kraj','Pšov','Štichovice','Silnice II/201'

Bezvěrov

Mezí

Nečtiny

Pšov

Štichovice

Stvolny