Array ( [0] => 14875871 [id] => 14875871 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mancipace [uri] => Mancipace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Mancipace''' (latinsky ''mancipatio'') byla stará forma derivativního nabytí [[vlastnictví]] v [[Antický Řím|antickém Římě]]. Původně se jednalo o skutečný prodej věci potřebné pro zemědělskou domácnost, tzv. věci mancipační (''res mancipi''). Postupným vývojem se z reálného trhu „z ruky do ruky“ stal trh obrazný či imaginární (''imaginaria venditio'') a mancipace sloužila k převodům vlastnického práva obecně (a nejen u věcí mancipačních). Stala se tak abstraktním jednáním, u něhož význam přestal být připisován ''kauze'', pro kterou se mancipace uskutečňovala (zda se jedná o prodej, darování či zřízení věna), důležité bylo jen to, že se vůbec uskutečnila. [1] => [2] => == Průběh == [3] => Mancipace měla přesně stanovenou formu, jejíž nedodržení (byť v nepatrném detailu, například přeřeknutí) znamenalo, že se mancipace vůbec neuskutečnila a k převodu vlastnického práva nedošlo. Vyžadovala se přítomnost pěti svědků a tzv. vážného (''[[libripens]]''). Všichni museli být dospělí římští občané, o svědectví při mancipaci výslovně požádáni. Při ceremoniálním aktu nabyvatel uchopil danou věc (u nemovitostí se mancipace odehrávala přímo na pozemku, uchopení věci bylo symbolizováno hroudou země) a pronesl ustálenou slovní formuli: ''Hunc ego hominem ex iure Quiritium meum esse aio isque mihi emptus esto hoc aere aeneaque libra'' ([[Gaius]], Inst. 1, 119). V ní prohlašoval, že mu věc náleží jako [[Kviritské vlastnictví|kviritskému vlastníkovi]] a že mu byla prodána „pomocí tohoto bronzu a této bronzové váhy“. (V dobách, kdy ještě v Římě nebyly používány ražené peníze, se pomocí váhy odvažovala trhová cena. U obrazného trhu již vážení odpadlo, místo toho nabyvatel jen udeřil malým symbolickým kouskem bronzu o váhu a předal jej převodci.) Právní účinky mancipace nastávaly okamžitě. [4] => [5] => == Mancipační věci == [6] => Věci mancipační (ty, u kterých změna vlastnictví mohla proběhnout jen mancipací či případně [[injurecese|injurecesí]]) byly určeny taxativně. Jednalo se o: [7] => # pozemky na italské půdě, [8] => # otroky, [9] => # domácí zvířata, která tahají nebo na hřbetě nosí náklady, [10] => # pozemkové služebnosti. [11] => [12] => == Literatura == [13] => * {{Citace monografie [14] => | příjmení = Kincl [15] => | jméno = Jaromír [16] => | odkaz na autora = Jaromír Kincl [17] => | příjmení2 = Urfus [18] => | jméno2 = Valentin [19] => | odkaz na autora2 = Valentin Urfus [20] => | příjmení3 = Skřejpek [21] => | jméno3 = Michal [22] => | odkaz na autora3 = Michal Skřejpek [23] => | titul = Římské právo [24] => | vydavatel = C. H. Beck [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 1995 [27] => | strany = 170–172 [28] => | isbn = 80-7179-031-1 [29] => }} [30] => [31] => == Externí odkazy == [32] => * {{Otto|heslo=Mancipace}} [33] => {{Autoritní data}} [34] => [35] => {{Portály|Starověký Řím}} [36] => [37] => [[Kategorie:Římské právo]] [] => )
good wiki

Mancipace

Mancipace (latinsky mancipatio) byla stará forma derivativního nabytí vlastnictví v antickém Římě. Původně se jednalo o skutečný prodej věci potřebné pro zemědělskou domácnost, tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vlastnictví','Antický Řím','libripens','Gaius','Kviritské vlastnictví','injurecese','Kategorie:Římské právo'

Gaius

Injurecese

Libripens

Vlastnictví