Array ( [0] => 15488938 [id] => 15488938 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mandala [uri] => Mandala [3] => Manjuvajramandala con 43 divinità - Unknown - Google Cultural Institute.jpg [img] => Manjuvajramandala con 43 divinità - Unknown - Google Cultural Institute.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Mandala** Mandala je geometrický design, který má hluboký symbolický význam v různých kulturách a náboženstvích po celém světě. Slovo „mandala“ pochází ze sanskrtského výrazu pro „kruh“, a její tvar symbolizuje universálnost, celistvost a jednotu. Mandaly se často objevují v hinduistické a buddhistické tradici, kde slouží jako nástroje pro meditaci a duchovní rozvoj. Tvorba mandaly je proces, který podporuje soustředění a kreativitu. Malování nebo vytváření mandaly může být terapeutickou činností, která pomáhá lidem najít vnitřní klid a harmonii. V dnešní době se mandaly staly populárními nejen v spiritualitě, ale také v umění a psychologii. Lidé je používají k vyjádření svých emocí, myšlenek a pocitů, což přispívá k jejich osobnímu rozvoji a sebereflexi. Existuje mnoho různých typů mandal, od tradičních uměleckých děl po moderní varianty, které mohou zahrnovat různé formy, barvy a vzory. Každá mandala je unikátní a přináší svému tvůrci jedinečný zážitek a poselství. Ačkoli mandaly mohou mít různorodé výrazy, společným prvkem je jejich schopnost inspirovat a povzbuzovat k vnitřnímu prozkoumání a pozitivnímu myšlení. Využití mandal v dnešním světě ukazuje, jak moc nás umění a duchovno dokážou spojit. Skrze mandaly objevujeme, že i v kasu světa může být místo pro klid, krásu a naději, což nás může motivovat k tomu, abychom se stali lepšími verzemi sebe samých. [oai_cs_optimisticky] => **Mandala** Mandala je geometrický design, který má hluboký symbolický význam v různých kulturách a náboženstvích po celém světě. Slovo „mandala“ pochází ze sanskrtského výrazu pro „kruh“, a její tvar symbolizuje universálnost, celistvost a jednotu. Mandaly se často objevují v hinduistické a buddhistické tradici, kde slouží jako nástroje pro meditaci a duchovní rozvoj. Tvorba mandaly je proces, který podporuje soustředění a kreativitu. Malování nebo vytváření mandaly může být terapeutickou činností, která pomáhá lidem najít vnitřní klid a harmonii. V dnešní době se mandaly staly populárními nejen v spiritualitě, ale také v umění a psychologii. Lidé je používají k vyjádření svých emocí, myšlenek a pocitů, což přispívá k jejich osobnímu rozvoji a sebereflexi. Existuje mnoho různých typů mandal, od tradičních uměleckých děl po moderní varianty, které mohou zahrnovat různé formy, barvy a vzory. Každá mandala je unikátní a přináší svému tvůrci jedinečný zážitek a poselství. Ačkoli mandaly mohou mít různorodé výrazy, společným prvkem je jejich schopnost inspirovat a povzbuzovat k vnitřnímu prozkoumání a pozitivnímu myšlení. Využití mandal v dnešním světě ukazuje, jak moc nás umění a duchovno dokážou spojit. Skrze mandaly objevujeme, že i v kasu světa může být místo pro klid, krásu a naději, což nás může motivovat k tomu, abychom se stali lepšími verzemi sebe samých. ) Array ( [0] => [[Soubor:Painted 17th century Tibetan 'Five Deity Mandala', in the center is Rakta Yamari (the Red Enemy of Death) embracing his consort Vajra Vetali, in the corners are the Red, Green White and Yellow Yamari.jpg|náhled|Malovaná tibetská „Mandala pěti božstev“, [[17. století]]]] [1] => [2] => '''Mandala''' (v písmu [[dévanágarí]] ''मण्डल''; v [[sanskrt]]u znamená ''kruh'') je v [[Indická náboženství|indických náboženstvích]] obrazcem symbolizujícím [[náboženská kosmologie|vesmír]], užívaným při [[rituál]]ech a [[Meditace|meditacích]]. V [[Západní kultura|západní kultuře]] pak často také označuje různé kruhové obrazce, jež jsou využívány v [[Psychoanalýza|jungiánské psychoanalýze]] jako diagnostický nástroj, [[Arteterapie|arteterapii]], pro relaxaci či v různých [[Esoterismus|esoterických]] a okultních hnutích – často jsou v takovém případě užívány symbolické obrazce jež nevychází z indických mandal a neodpovídají jim smyslem ani účelem. [3] => [4] => Do indických mandal člověk při [[rituál]]u či [[meditace|meditaci]] proniká, spatřuje božstvo a stává se součástí mandaly – kosmu. Mandaly jsou užívány především v [[Hinduismus|hinduistické]] [[Tantra|tantře]] a [[Vadžrajána|vadžrajáně]], zvané také tibetský či tantrický buddhismus, jedná se o takzvané tibetské mandaly, z kterého proniklo užívání mandal také do [[Čína|Číny]] a [[Japonsko|Japonska]]. Nejasný je vztah k [[Jantra (hinduismus)|jantrám]], které jsou často menší a užívané spíše v hinduismu – ne však výhradně. Ačkoliv jsou nejznámější mandaly kruhové nebo tvořené čtvercem vepsaným do kruhu, mohou být také prostě čtvercové, trojúhelníkovité, polokruhové nebo kosočtvercové – tedy ve tvaru [[jóni]]. Jsou vytvářeny z různých materiálů: barevných prášků, drahokamů, plodů ovoce, listů nebo různých vonných látek. Vznikají pro různé slavnostní příležitosti (''[[vrata (rituál)|vrata]]'') a především pro potřeby tantrického [[Iniciace|zasvěcení]] (''[[dikša]]''), v kterém je mandala centrálním prvkem, nebo také jako prostředek získání magických sil (''[[siddhi]]'') Mohou také sloužit jako zobrazení [[Pantheon|panteon]]u božstev určité tradice či školy a jeho vnitřní hierarchie.{{Citace monografie [5] => | příjmení = Bühnemann [6] => | jméno = Gudrun [7] => | odkaz na autora = Gudrun Bühnemann [8] => | titul = Mandalas and Yantras in the Hindu Tradition [9] => | vydavatel = D.K. Printworld [10] => | místo = [11] => | rok = 2007 [12] => | strany = 13–19 [13] => | isbn = 978-8124603987 [14] => }}{{Citace elektronické monografie [15] => | příjmení = [16] => | jméno = [17] => | odkaz na autora = [18] => | titul = Mandala [19] => | url = https://www.britannica.com/topic/mandala-diagram [20] => | datum vydání = [21] => | datum aktualizace = [22] => | datum přístupu = 23.1.2020 [23] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [24] => | jazyk = en [25] => }} V [[Japonsko|Japonsku]] jsou mandaly užívány jako zobrazení ráje buddhistické školy [[Čistá země|Čisté země]] či jako zobrazení [[Šintoismus|šintoistických]] [[kami |kami]] a svatyň.{{Citace periodika [26] => | příjmení = Tanabe [27] => | jméno = Willa Jane [28] => | titul = Review of Japanese Mandalas: Representations of Sacred Geography [29] => | periodikum = Japanese Journal of Religious Studies [30] => | datum vydání = 2001 [31] => | ročník = 28 [32] => | číslo = 1/2 [33] => | strany = 186–188 [34] => | issn = 0304-1042 [35] => | url = http://www.jstor.org/stable/30233691 [36] => | datum přístupu = 2020-02-24 [37] => }} [38] => [39] => Do západní kultury se mandaly rozšířilo především v souvislosti s psychoanalýzou [[Carl Gustav Jung|C. G. Junga]] a esoterickým hnutím New Age. Jung mandaly interpretoval jako symboly universálního [[archetyp]]u [[Bytostné Já|bytostného Já]] a v tomto duchu shledával tento symbol jako existující ve všech kulturách a ve všech časech. Mezi obrazce, které jsou k mandalám přirovnávány, patří například [[pískové kresby]] [[Domorodí Američané|domorodých Američanů]], nebo křesťanská [[Rozeta (architektura)|rozetová okna]], [[labyrint]]y, barokní [[kopule]]{{Citace monografie [40] => | příjmení = Gaudingová [41] => | jméno = Madonna [42] => | příjmení2 = [43] => | jméno2 = [44] => | titul = Mandaly od A do Z [45] => | vydání = [46] => | vydavatel = Metafora [47] => | místo = [48] => | rok vydání = 2012 [49] => | počet stran = 400 [50] => | strany = [51] => | isbn = 978-80-7359-322-3 [52] => }} a to i přesto, že někteří křesťanští duchovní toto označení pro křesťanské kruhové ornamenty odmítají.{{Citace elektronického periodika [53] => | příjmení = [54] => | jméno = [55] => | titul = Křesťanské mandaly? (odpověď na otázku) - P. Vojtěch Kodet ThD. O.Carm [56] => | periodikum = www.vojtechkodet.cz [57] => | url = http://www.vojtechkodet.cz/dulezite-otazky/krestanske-mandaly-odpoved-na-otazku.html [58] => | datum přístupu = 2018-04-29 [59] => }} [60] => [61] => == Mandala v náboženství == [62] => V náboženském kontextu je mandala [[symbol]]ický obrazec tvořící posvěcený prostor. V [[Indická náboženství|indických náboženstvích]] pak symbolizuje [[náboženská kosmologie|vesmír]] obklopující božstvo. Člověk, který do ní při [[rituál]]u či [[meditace|meditaci]] proniká, spatřuje božstvo a stává se součástí mandaly – kosmu. Mandaly jsou užívány především v [[Hinduismus|hinduistické]] [[Tantra|tantře]] a [[Vadžrajána|vadžrajáně]], zvané také tibetský či tantrický buddhismus, z kterého proniklo užívání mandal také do [[Čína|Číny]] a [[Japonsko|Japonska]]. Ačkoliv jsou nejznámější mandaly kruhové nebo tvořené čtvercem vepsaným do kruhu, mohou být také prostě čtvercové, trojúhelníkovité, polokruhové nebo kosočtvercové – tedy ve tvaru [[jóni]]. Jsou vytvářeny z různých materiálů: barevných prášků, drahokamů, plodů ovoce, listů nebo různých vonných látek. Vznikají pro různé slavnostní příležitosti (''[[vrata (rituál)|vrata]]'') a především pro potřeby tantrického [[Iniciace|zasvěcení]] (''[[dikša]]''), v kterém je mandala centrálním prvkem, nebo také jako prostředek získání magických sil (''[[siddhi]]''). Mandaly mohou sloužit také jako zobrazení [[Pantheon|panteon]]u božstev určité tradice či školy a jeho vnitřní hierarchie.{{Citace monografie [63] => | příjmení = Bühnemann [64] => | jméno = Gudrun [65] => | odkaz na autora = Gudrun Bühnemann [66] => | titul = Mandalas and Yantras in the Hindu Tradition [67] => | vydavatel = D.K. Printworld [68] => | místo = [69] => | rok = 2007 [70] => | strany = 13–19 [71] => | isbn = 978-8124603987 [72] => }}{{Citace elektronické monografie [73] => | příjmení = [74] => | jméno = [75] => | odkaz na autora = [76] => | titul = Mandala [77] => | url = https://www.britannica.com/topic/mandala-diagram [78] => | datum vydání = [79] => | datum aktualizace = [80] => | datum přístupu = 23.1.2020 [81] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [82] => | jazyk = en [83] => }} [84] => [85] => Historik náboženství [[Mircea Eliade]] považuje obcházení mandaly za analogické rituálu ''[[pradakšina|pradakšiny]]'' – obcházení svatého obrazu, [[relikvie]], svatyně či [[chrám]]u, a iniciacím formou vstupu do labyrintu. Příkladem chrámu jež je vybudován jako mandala je [[Mahájána|mahajánový]] [[Borobudur]] na [[Jáva|Jávě]]{{Citace sborníku [86] => | příjmení = Wayman [87] => | jméno = Alex [88] => | autor = [89] => | odkaz na autora = Alex Wayman [90] => | titul = Reflections on the Theory of Barabudur as a Mandala [91] => | odkaz na titul = [92] => | příjmení sestavitele = [93] => | jméno sestavitele = [94] => | sestavitel = [95] => | sborník = Barabudur History and Significance of a Buddhist Monument [96] => | odkaz na sborník = [97] => | vydavatel = Group in Buddhist Studies, UC Berkeley [98] => | odkaz na vydavatele = [99] => | místo = [100] => | rok vydání = 1981 [101] => | isbn = 978-0895811516 [102] => | url = [103] => | kapitola = [104] => | strany = [105] => | jazyk = [106] => }} a různé tibetské buddhistické chrámy, jež představují celý vesmír a jejichž poschodí a terasy jsou ztotožňovány s nebesy či jejich úrovněmi. Představují tak také symbol ''[[axis mundi]]'' – kosmickou horu tvořící střed vesmíru. Kruhové a čtvercové obrazce či stavby představují střed světa v mnoha světových kulturách, například jako vzor [[Řím]]a byl pravděpodobně chápán jako čtverec vepsaný do kruhu.{{Citace monografie [107] => | příjmení = Eliade [108] => | jméno = Mircea [109] => | odkaz na autora = Mircea Eliade [110] => | titul = Pojednání o dějinách náboženství [111] => | vydavatel = Argo [112] => | místo = Praha [113] => | rok = 2004 [114] => | strany = 364–365 [115] => | isbn = 80-7203-589-4 [116] => }} [117] => [118] => == Etymologie a terminologie == [119] => Sanskrtský výraz ''मण्डल maṇḍala'' je zpravidla překládán jako „kruh, kolo, okruh“, ale jeho význam je komplexnější: může také znamenat „oblast, území, panství“ nebo „shromáždění, skupina“, čímž je naznačen význam posvátného prostoru. [[Lidová etymologie|Lidové etymologie]] v tantrické literatuře, jako je například [[Tantráloka]], vykládají výraz mandala také jako spojení slov ''manda'' „podstata, esence“ a ''la'' „uchopení“.{{Citace periodika [120] => | příjmení = Albanese [121] => | jméno = Catherine L. [122] => | autor = [123] => | odkaz na autora = [124] => | spoluautoři = [125] => | titul = The Multi-Dimensional Mandala: A Study in the Interiorization of Sacred Space [126] => | periodikum = Numen [127] => | odkaz na periodikum = [128] => | rok vydání = 1977 [129] => | měsíc vydání = [130] => | ročník = 24 [131] => | číslo = 1 [132] => | strany = 1–25 [133] => | issn = [134] => | jazyk = [135] => | url = [136] => }} [137] => [138] => V pozdní sanskrské literatuře je vedle výrazu mandala užíváno také slovo ''[[jantra]]'' „stroj, zařízení“ a ''[[čakra]]'' „kolo, kruh“. [139] => [140] => Často je uváděno, že mandaly jsou buddhistické, zatímco jantry hinduistické – oba výrazy jsou však užívány v obou náboženstvích. D. J. Hoens zase uvádí, že jantry jsou určeny spíše k uctívání a dosažení světských cílů, zatímco mandaly spíše k meditaci. Ať už je cílem světské či duchovní osvobození, podle [[Peter Gaeffke|Petera Gaeffkeho]] jsou mandaly určené pro veřejné rituály větší a zobrazují celý vesmír, zatímco jantry jsou určeny pro každodenní zbožnost, jsou menší a jednodušší. [141] => [142] => C. G. Jung začal během své praxe slovo mandala používat jako synonymum pro kruhové kresby symbolizující duši. Díky tomu se toto slovo rozšířilo i na západ a jeho význam se posunul označení jakýchkoliv kruhových ornamentů. Dnes se tedy s pojmem mandala setkáváme nejen ve výše zmíněném náboženském kontextu, ale také jako s označením pro relaxační omalovánky, kruhové dekorační předměty, rozetová okna, labyrinty atd. [143] => [144] => == Psychoanalýza == [145] => V západní kultuře byly mandaly popularizovány především psychiatrem C. G. Jungem, který takto začal označovat malé kruhové obrazce - „[[Magický kruh|magické kruhy]]“, jež kreslil on sám i jeho pacienti během hledání své duševní celistvosti (tzv. individuace). V důsledku toho tvrdil, že mandala symbolicky představuje celistvost archetypu [[Bytostné Já|bytostného Já]], který je sdílen v kolektivním nevědomí jednotlivců v různých kulturách i dobách. V důsledku toho nalezl mandaly také v egyptském starověku, díle [[Jakob Böhme|Jakoba Böhma]] nebo pískových kresbách [[Navahové|Navahů]]. [[Tibetská mandala|Tibetské mandaly]] považoval za nejkrásnější a byl s nimi dobře seznámen, neboť zmiňuje například jejich rituální účel, nebo symboliku čtverce, který obsahují. Ve svých závěrech tyto skutečnosti nijak nereflektoval a rozdíly mezi nimi a obrazci svých pacientů ignoroval. Jung taktéž považoval mandaly nikoliv za produkt buddhismu, respektive hinduismu, ale za symbol pramenící přímo ze snů a vizí vycházejících z [[Nevědomí|kolektivního nevědomí]] – tím však pomíjel dlouhý a složitý historický vývoj mandal v jejich současné podobě. Religionistka Catherine L. Albanese v důsledku toho odmítá Jungovo ztotožnění mezi mandalami a obrazci jeho pacientů, ač připouští, že jsou do jisté míry analogické. [146] => [147] => == Význam a působení == [148] => [149] => Ačkoliv se mandala vyskytuje v mnoha rozdílných kulturách, její použití je velmi podobné. Kromě dekoračních předmětů je používána jako symbol duše nebo něčeho co nás přesahuje a je prostředkem pro komunikaci s touto silou. Nejdůležitějším místem mandaly je její střed, ve kterém lze nalézt osvícení, Boha, sebe sama (záleží na kulturním kontextu). Je také pomocníkem pro zklidnění mysli a relaxační či meditační pomůckou. [150] => [151] => === Prostředek k relaxaci === [152] => To, že mandala působí na lidskou psychiku relaxačně, dokázal ve své odborné studii už na konci osmdesátých let dvacátého století M. H. Slegelis. Zjistil, že kruh naši mysl zklidní více než jakýkoliv jiný tvar.{{Citace periodika [153] => | příjmení = Slegelis [154] => | jméno = Maralynn Hagood [155] => | titul = A study of Jung's Mandala and its relationship to art psychotherapy [156] => | periodikum = The Arts in Psychotherapy [157] => | datum vydání = 1987-12-01 [158] => | ročník = 14 [159] => | číslo = 4 [160] => | strany = 301–311 [161] => | issn = 0197-4556 [162] => | doi = 10.1016/0197-4556(87)90018-9 [163] => | jazyk = en [164] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0197455687900189 [165] => | datum přístupu = 2020-01-21 [166] => }} Při práci s mandalou dochází také ke snížení stresu, což dokázali ve svých studiích Schrade et all. (2011), kteří měřili krevní tlak i tepovou frekvenci{{Citace periodika [167] => | příjmení = Schrade [168] => | jméno = Crystal [169] => | příjmení2 = Tronsky [170] => | jméno2 = Loel [171] => | příjmení3 = Kaiser [172] => | jméno3 = Donna H. [173] => | titul = Physiological effects of mandala making in adults with intellectual disability [174] => | periodikum = The Arts in Psychotherapy [175] => | datum vydání = 2011-04-01 [176] => | ročník = 38 [177] => | číslo = 2 [178] => | strany = 109–113 [179] => | issn = 0197-4556 [180] => | doi = 10.1016/j.aip.2011.01.002 [181] => | jazyk = en [182] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0197455611000037 [183] => | datum přístupu = 2020-01-21 [184] => }} nebo Curry a Kasser (2005), kteří prokázali snížení kortisolu a alfa-amylázy ve slinách, což má vliv na zmírnění úzkostných stavů.{{Citace periodika [185] => | příjmení = BA [186] => | jméno = Nancy A. Curry [187] => | příjmení2 = PhD [188] => | jméno2 = Tim Kasser [189] => | titul = Can Coloring Mandalas Reduce Anxiety? [190] => | periodikum = Art Therapy [191] => | datum vydání = 2005-01-01 [192] => | ročník = 22 [193] => | číslo = 2 [194] => | strany = 81–85 [195] => | issn = 0742-1656 [196] => | doi = 10.1080/07421656.2005.10129441 [197] => | url = https://doi.org/10.1080/07421656.2005.10129441 [198] => | datum přístupu = 2020-01-21 [199] => }} Tohoto efektu na lidskou psychiku využívají antistresové omalovánky nebo pracovní sešity s mandalami, které přinášejí, díky psychologickému podprahovému působení kruhu, relaxaci a jsou součástí duševní hygieny. [200] => [201] => === Terapie a diagnostika === [202] => Mandala je dále využívána jako prostor pro terapii a diagnostiku. V [[Arteterapie|arteterapii]] je využívána jako abstraktní prostor pro sebevyjádření a následné zpracování pocitů.Šicková-Fabrici, J., ''Základy arteterapie'', Portál, 2002 Toho využíval při své práci už [[Carl Gustav Jung|C. G. Jung]], který používal mandaly nejprve pro své vlastní léčení a později i pro práci se svými pacienty.Jung, C. G., ''Snové symboly individuačního procesu'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 1999 Kombinoval mandalu, alchymistické symboly, ale také práci s [[archetyp]]y (pratypy)Jung, C. G., ''Mandaly: obrazy z nevědomí'', Nakladatelství Tomáše Janečka, 2004. Na práci Junga navázala americká terapeutka Joan Kellogg, která vytvořila [[Velký kruh mandaly]] a na něm postavený [[mandalový diagnostický test]]. Test je založen na rozdělení mandal do dvanácti typů{{Citace monografie [203] => | příjmení = Kellogg [204] => | jméno = Joan [205] => | příjmení2 = [206] => | jméno2 = [207] => | titul = Mandala: Path of Beauty [208] => | vydání = [209] => | vydavatel = Graphic Pub of Williamsburg [210] => | místo = [211] => | rok vydání = 1992 [212] => | počet stran = [213] => | strany = [214] => | isbn = 978-0963194916 [215] => }}, z nichž každý odpovídá jedné životní vývojové etapě. Velký kruh mandaly je často připodobňován k životu, ale může být vztažen také na kratší časový úsek (např. na vývoj projektu).{{Citace monografie [216] => | příjmení = Řezáčová Lukášková, Zuzana, 1983- [217] => | titul = Mandaly sebepoznání : výklad mandal pomocí testů a cvičení : odhalte své nitro [218] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1081393876 [219] => | vydání = Vydání první [220] => | místo = Brno [221] => | počet stran = 184 [222] => | isbn = 978-80-7413-386-2 [223] => | isbn2 = 80-7413-386-9 [224] => | oclc = 1081393876 [225] => }} Test je v ČR aktuálně možné absolvovat pouze v Brněnském Centru Mandala. [226] => [227] => Mandalu jako diagnostický nástroj použili také Elkis-Abuhoff et al. (2009) pro sledování vývoje onemocnění rakoviny prsu u žen{{Citace periodika [228] => | příjmení = Elkis-Abuhoff [229] => | jméno = Deborah [230] => | příjmení2 = Gaydos [231] => | jméno2 = Morgan [232] => | příjmení3 = Goldblatt [233] => | jméno3 = Robert [234] => | titul = Mandala drawings as an assessment tool for women with breast cancer [235] => | periodikum = The Arts in Psychotherapy [236] => | datum vydání = 2009-09-01 [237] => | ročník = 36 [238] => | číslo = 4 [239] => | strany = 231–238 [240] => | issn = 0197-4556 [241] => | doi = 10.1016/j.aip.2009.04.004 [242] => | jazyk = en [243] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0197455609000549 [244] => | datum přístupu = 2020-01-21 [245] => }} a korejští vědci pod vedením Kima začátkem jednavacátého století vyvinuli počítačový program, který na základě statistického modelu interpretuje tvary i barvy použité v mandale.{{Citace periodika [246] => | příjmení = Kim [247] => | jméno = Seong-in [248] => | příjmení2 = Kang [249] => | jméno2 = Hyung-Seok [250] => | příjmení3 = Kim [251] => | jméno3 = Youn-Hee [252] => | titul = A computer system for art therapy assessment of elements in structured mandala [253] => | periodikum = The Arts in Psychotherapy [254] => | datum vydání = 2009-02-01 [255] => | ročník = 36 [256] => | číslo = 1 [257] => | strany = 19–28 [258] => | issn = 0197-4556 [259] => | doi = 10.1016/j.aip.2008.09.002 [260] => | jazyk = en [261] => | url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0197455608000828 [262] => | datum přístupu = 2020-01-21 [263] => }} [264] => [265] => === Mandala - prostor jednoty === [266] => Z pohledu [[arteterapie]] se v mandalách potkává barva (ženská energie) a tvar (mužská energie). To vše dohromady utváří harmonický celek nesoucí určitou energii, která během práce s obrazcem působí na duši malíře nebo pozorovatele. Pokud tvoříme nebo sledujeme pravidelné obrazce mandaly, duše se zklidňuje, vnitřní svět se uspořádává a dochází k léčení na psychické i fyzické úrovni (viz výše – prostředek k relaxaci). Je zde uplatněn princip: "harmonie vznikající na papíře se přenáší do nitra tvořícího" (hojně využíváno v arteterapii).{{Citace monografie [267] => | příjmení = Fincher [268] => | jméno = Susanne F. [269] => | příjmení2 = [270] => | jméno2 = [271] => | titul = Creating Mandalas: For Insight, Healing, and Self-Expression [272] => | vydání = [273] => | vydavatel = Shambhala [274] => | místo = [275] => | rok vydání = 2010 [276] => | počet stran = 208 [277] => | strany = [278] => | isbn = 978-1590308059 [279] => }} Proces může být podporován také "moudrostí", která je obsažena v jednoduchých obrazcích a která působí na nevědomé úrovni, a to i pokud nejsme s významem obeznámeni. Např. obrazce dle [[posvátná geometrie|posvátné geometrie]] obsahují "pravdu" o uspořádání celého našeho světa od jeho stvoření po současnost. Při práci s tímto systémem dochází k lepší spolupráci levé a pravé mozkové hemisféry a k řadě dalších harmonizačních pochodů jako je sjednocení naší mužské a ženské části.{{Citace monografie [280] => | příjmení = Melchizedek, Drunvalo, 1941- [281] => | titul = Prastaré tajemství Květu života : upravený přepis seminářů Květ života živě přednesených před Matkou Zemí mezi roky 1985 a 1994 [282] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/982108447 [283] => | vydání = 1. vydání v nakladatelství Jakub Adam [284] => | místo = Mladá Vožice [285] => | počet stran = 2 svazky (541 stran) [286] => | isbn = 978-80-906545-0-1 [287] => | isbn2 = 80-906545-0-9 [288] => | oclc = 982108447 [289] => }} Stejně tak indiánské písečné obrazy jsou tvořeny, aby dodaly nemocnému, který je posazen do vlastního středu kruhového obrazce, vědomosti které zapomněl a proto je nemocný.Dahlke, R., ''Mandaly světa, Kniha meditací a malování.'', Pragma, 1999 [290] => [291] => == Tvoření mandal == [292] => Přestože mandalu může malovat kdokoli, není to cesta pro všechny. Mandalu maluje ten… „Ten, kdo je zvědavý, kdo hledá sám sebe, kdo se chce lépe poznat, kdo má problémy a rád by pochopil, co se v něm a kolem něj děje, ale i všichni další, kteří mají každý svůj důvod. Kreslení je určeno pro ty, kteří chtějí lépe pochopit sami sebe, podívat se na svoji osobní strukturu, vyjádřit to, co je verbálním způsobem těžko formulovatelné, obtížně sdělitelné a mnoh­dy mimo dosah vědomého uchopení. Výtvarné schopnosti ani vzdělání nejsou vůbec potřeba. Vyjadřovat se malováním může, a zároveň umí, kdokoli.“Kamila Ženatá, ''Obrazy z nevědomí, práce v arteterapeutickém ateliéru'', Portál, 2005 [293] => [294] => === Možnosti malování mandaly === [295] => Pro tvoření mandal můžeme použít mandalové předlohy, ale můžeme také tvořit mandaly vlastní na bílý papír. Jednou z možností je tvorba mandaly od ruky, technikou automatické kresby, další možností je tvoření mandal podle návodů. K tvorbě mandaly můžeme použít také různé pomůcky, jako je kružítko, pravítko nebo šablona pro tvoření mandal. Výhodou abstraktního kruhového ornamentu, jakým mandala je, je to, že nejde zkazit. [296] => [297] => Také materiál pro mandaly může být velmi různý. Mandaly lze tvořit dvoj- i trojrozměrné. Mandaly můžeme sypat, kreslit, skládat z přírodních materiálů nebo tvořit z korálků. Nejrozšířenější možností je tvorba na papír, která nám umožňuje uchování mandaly pro pozdější práci nebo pro utvoření "mandalového slovníčku". [298] => [299] => == Reference == [300] => [301] => [302] => == Externí odkazy == [303] => * {{Commonscat}} [304] => * [https://www.mandalalife.eu Mandaly - šablony pro kresbu na zeď] [305] => * [https://web.archive.org/web/20130208024619/http://www.tibetska-mandala.cz/ Tibetská mandala] [306] => * [http://www.stavime-mandalu.cz/co-je-mandala/ Co je mandala] [307] => * [http://www.mandalaria.com Webová galerie ručně kreslených mandal] [308] => {{Autoritní data}} [309] => [310] => [[Kategorie:Hinduistické rituály]] [311] => [[Kategorie:Buddhismus]] [312] => [[Kategorie:Rituály]] [313] => [[Kategorie:Meditace]] [314] => [[Kategorie:Výtvarná díla]] [315] => [[Kategorie:Náboženské symboly]] [316] => [[Kategorie:Náboženské předměty]] [] => )
good wiki

Mandala

Malovaná tibetská „Mandala pěti božstev“, 17. století Mandala (v písmu dévanágarí मण्डल; v sanskrtu znamená kruh) je v indických náboženstvích obrazcem symbolizujícím vesmír, užívaným při rituálech a meditacích.

More about us

About

Slovo „mandala“ pochází ze sanskrtského výrazu pro „kruh“, a její tvar symbolizuje universálnost, celistvost a jednotu. Mandaly se často objevují v hinduistické a buddhistické tradici, kde slouží jako nástroje pro meditaci a duchovní rozvoj. Tvorba mandaly je proces, který podporuje soustředění a kreativitu. Malování nebo vytváření mandaly může být terapeutickou činností, která pomáhá lidem najít vnitřní klid a harmonii. V dnešní době se mandaly staly populárními nejen v spiritualitě, ale také v umění a psychologii. Lidé je používají k vyjádření svých emocí, myšlenek a pocitů, což přispívá k jejich osobnímu rozvoji a sebereflexi. Existuje mnoho různých typů mandal, od tradičních uměleckých děl po moderní varianty, které mohou zahrnovat různé formy, barvy a vzory. Každá mandala je unikátní a přináší svému tvůrci jedinečný zážitek a poselství. Ačkoli mandaly mohou mít různorodé výrazy, společným prvkem je jejich schopnost inspirovat a povzbuzovat k vnitřnímu prozkoumání a pozitivnímu myšlení. Využití mandal v dnešním světě ukazuje, jak moc nás umění a duchovno dokážou spojit. Skrze mandaly objevujeme, že i v kasu světa může být místo pro klid, krásu a naději, což nás může motivovat k tomu, abychom se stali lepšími verzemi sebe samých.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Japonsko','rituál','Indická náboženství','Bytostné Já','Pantheon','Vadžrajána','Arteterapie','Carl Gustav Jung','jóni','Tantra','meditace','Iniciace'

Arteterapie

Iniciace

Japonsko

Meditace

Pantheon

Rituál

Vadžrajána