Array ( [0] => 15481789 [id] => 15481789 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mapa [uri] => Mapa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[kartografie|kartografii]]}} [1] => [[Soubor:World Map 1689.JPG|náhled|Mapa světa z roku [[1689]] ([[Amsterdam]])]] [2] => '''Mapa''' je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na [[Země|Zemi]], ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o zobrazení na kouli, nazýváme ji [[glóbus]]. [3] => [4] => Mapu můžeme označit za model reálného světa, v žádném případě není dokonalým obrazem naší reality. Nelze na ní nalézt vše, ale naopak může znázornit i jevy, které nejsme jinak schopni vnímat. Skutečnost může potlačit i zdůraznit. Souborně [[informace]] zaznamenané na mapách označujeme jako „prostorové informace“. [5] => [6] => Slovo mapa je [[Kartágo|punského]] původu. Výraz ''mappa'' označoval ''kousek plátna'', ''ubrousek.'' [7] => [8] => == Zkreslení == [9] => {{Viz též|Mapové zobrazení|Měřítko mapy}} [10] => Každá mapa má určité [[zkreslení]], které je dané zvoleným [[Mapové zobrazení|kartografickým zobrazením]]. Toto zobrazení je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu [[Země]] (či jiného nebeského tělesa) z trojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního [[elipsoid]]u či [[koule]] do roviny.{{Citace monografie [11] => | příjmení = Lambert [12] => | jméno = Nicolas [13] => | příjmení2 = Zanin [14] => | jméno2 = Christine [15] => | titul = Practical Handbook of Thematic Cartography [16] => | url = http://dx.doi.org/10.1201/9780429291968 [17] => | vydání = 1 [18] => | vydavatel = CRC PRESS [19] => | rok vydání = 2020 [20] => | počet stran = 211 [21] => | strany = 19–27 [22] => | isbn = 978-0-367-26129-0 [23] => | isbn2 = 978-0-429-29196-8 [24] => | doi = 10.1201/9780429291968 [25] => | oclc = 1354513003 [26] => | jazyk = en [27] => }} [28] => [29] => Zkreslení daného kartografického zobrazení deformuje [[plocha|plochy]], [[délka|délky]], [[úhel|úhly]] či tvary zemského povrchu. Zkreslení je tím větší, čím menší je [[měřítko mapy]]. Pomocí měřítka nelze z map malých měřítek přesně odečítat ani vzdálenosti ani úhly. Zkreslení nedosahují v celé ploše mapy stejných hodnot, ale mění se. Myšlená spojnice míst se stejným zkreslením se nazývá [[ekvideformáta]].{{Zdroj?}} [30] => [[Soubor:Worlds animate.gif|náhled|Velikost zemí v [[Mercatorovo zobrazení|Mercatorově zobrazení]] a ve skutečnosti (na referenční ploše)]] [31] => Různá mapová zobrazení se používají minimálně od 6. století před naším letopočtem, kdy [[Thalés z Milétu]] použil [[Gnómonická projekce|gnómonické zobrazení]] pro hvězdné mapy.{{Citace monografie [32] => | příjmení = Snyder [33] => | jméno = John P. [34] => | titul = Map projections: A working manual [35] => | url = https://pubs.usgs.gov/publication/pp1395 [36] => | rok vydání = 1987 [37] => | strany = 164 [38] => | doi = 10.3133/pp1395 [39] => | poznámka = DOI: 10.3133/pp1395 [40] => | jazyk = en [41] => }} Jedno z nejznámějších, [[Mercatorovo zobrazení]], prezentované v roce [[1569]], se vyznačuje například velkým zkreslením ploch, kdy celky dále od rovníku se jeví větší, než ve skutečnosti jsou.{{Citace monografie [42] => | příjmení = Snyder [43] => | jméno = John P. [44] => | titul = Map projections: A working manual [45] => | url = https://pubs.usgs.gov/publication/pp1395 [46] => | rok vydání = 1987 [47] => | strany = 38–41 [48] => | doi = 10.3133/pp1395 [49] => | poznámka = DOI: 10.3133/pp1395 [50] => | jazyk = en [51] => }} [52] => [53] => === Druhy zkreslení === [54] => # '''Délkové zkreslení: '''Je závislé na poloze bodu a na směru úsečky, která z něho vychází. Určuje se ve směru [[poledník]]ovém a [[rovnoběžka|rovnoběžkovém]]. [55] => # '''Plošné zkreslení: '''Je [[poměr]] plochy na mapě k jejímu obrazu na referenční ploše.''' ''' [56] => # '''Úhlové zkreslení: '''Je rozdíl velikosti [[úhel|úhlu]] na zobrazovací ploše a jeho obrazu na referenční ploše. [57] => [58] => == Obsah map == [59] => Prvky tvořící obsah mapy lze členit podle jejich původu, charakteru a významu na:VOŽENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. : Tematické mapy. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 168 s. {{ISBN|80-7067-971-9}}. [60] => [[Soubor:Graphical scale.gif|náhled|Příklad matematického prvku mapy – grafické měřítko]] [61] => [62] => === Matematické prvky === [63] => Tyto prvky tvoří konstrukční základ mapy. Patří sem: [64] => * [[Mapové zobrazení|kartografické zobrazení]] [65] => * [[Geodézie|geodetické]] podklady (bodové pole) [66] => * [[měřítko mapy]] [67] => * [[souřadnicová síť|souřadnicové sítě]] [68] => * rám mapy [69] => * klad listů [70] => * kompozice (uspořádání) mapy [71] => [72] => === Kompoziční prvky === [73] => {{Podrobně|Kompoziční prvek mapy}} [74] => Kompoziční prvky tvoří kompozici mapy. Některé z nich by měly být až na výjimečné případy součástí každé mapy (minimálně informace o měřítku a [[Mapová legenda|legenda mapy]]{{Citace monografie [75] => | příjmení = Lambert [76] => | jméno = Nicolas [77] => | příjmení2 = Zanin [78] => | jméno2 = Christine [79] => | titul = Practical Handbook of Thematic Cartography [80] => | url = http://dx.doi.org/10.1201/9780429291968 [81] => | vydání = 1 [82] => | vydavatel = CRC PRESS [83] => | rok vydání = 2020 [84] => | počet stran = 211 [85] => | strany = 143 [86] => | isbn = 978-0-367-26129-0 [87] => | isbn2 = 978-0-429-29196-8 [88] => | doi = 10.1201/9780429291968 [89] => | oclc = 1354513003 [90] => | jazyk = en [91] => }}{{Citace monografie [92] => | příjmení = Voženílek [93] => | jméno = Vít [94] => | příjmení2 = Kaňok [95] => | jméno2 = Jaromír [96] => | titul = Metody tematické kartografie: Vizualizace prostorových jevů [97] => | editoři = [98] => | vydavatel = Univerzita Palackého [99] => | místo = Olomouc [100] => | počet stran = 216 [101] => | kapitola = 11 Kompozice tematických map [102] => | strany = 171–179 [103] => | isbn = 978-80-244-2790-4 [104] => | rok = 2011 [105] => }}{{Citace monografie [106] => | příjmení = Burkhard [107] => | jméno = Benjamin [108] => | příjmení2 = Maes [109] => | jméno2 = Joachim [110] => | titul = Mapping Ecosystem Services [111] => | url = https://ab.pensoft.net/article/12837/ [112] => | rok vydání = 2017 [113] => | edice = Advanced Books [114] => | strany = e12837 [115] => | doi = 10.3897/ab.e12837 [116] => | jazyk = en [117] => }}). Patří mezi ně: [118] => * mapové pole, [119] => * název mapy, [120] => * [[Mapová legenda|legenda]], [121] => * informace o [[Měřítko mapy|měřítku mapy]], [122] => * tiráž (informace o zdroji dat a použitém souřadnicovém systému) [123] => * a nadstavbové kompoziční prvky (směrovka, grafy, obrázky aj.). [124] => [125] => [[Soubor:Alps_geology_map.jpg|náhled|Příklad fyzickogeografických prvků v mapě – schematická geologická mapa [[Alpy|Alp]]]] [126] => [127] => === Fyzickogeografické prvky === [128] => * [[Hydrosféra|vodstvo]] ([[oceán]]y, [[moře]], [[řeka|řeky]], [[jezero|jezera]], umělé vodní plochy, atd.) [129] => * [[Reliéf (geografie)|reliéf]] ([[výškopis]], [[Vrstevnice#Doplňující prostředky|kóty]], atd.) [130] => * [[vegetace]] (a její typy) [131] => * [[Půda|půdy]] [132] => * podložní [[hornina|horniny]] [133] => * další [[příroda|přírodní]] složky [[krajinná sféra|krajinné sféry]] [134] => [[Soubor:Czechy Kraje.png|náhled|Příklad socioekonomických prvků v mapě – hranice [[Kraj|krajů]] [[Česko|ČR]]]] [135] => [136] => === Socioekonomické prvky === [137] => * [[sídelní útvar|sídla]] [138] => * komunikace ([[pozemní komunikace|pozemní]], námořní, letecké, atd.) [139] => * socioekonomické jevy a objekty ([[průmysl]]ové, [[zemědělství|zemědělské]], správní, atd.) [140] => * [[hranice]] [141] => * jiné lidské výtvory [142] => [143] => == Dělení map == [144] => Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.). [145] => [146] => === Podle obsahu === [147] => [[Soubor:Topographic map example.png|náhled|Příklad topografické mapy]] [148] => [[Soubor:Afghanistan Ethnolinguistic Groups 1972.jpg|náhled|Mapa etnolingvistických skupin obyvatel Afghánistánu – příklad tematické mapy]] [149] => * '''[[Topografická mapa|topografické]]''' – místopisné, zobrazují zejména co nejpodrobněji geografickou realitu (povrchové jevy) v daném měřítku, typicky vojenské nebo turistické mapy [150] => * '''(vše)obecně zeměpisné''' – zobrazují přehledně geografické celky, s vysokou mírou [[generalizace]] (zjednodušení, výběrovost) fyzickogeografických i socioekonomických prvků [151] => * '''fyzické''' – zachycují jen prvky fyzickogeografické sféry (jen pro kontext se na nich vyznačují nejvýznamnější sídla a případně správní hranice) [152] => * '''politické''' – zobrazují administrativní členění (státy a správní celky, pomocí hranic a barevných ploch), fyzická stránka je zcela vynechána nebo jen naznačena (vodní toky, stínování reliéfu) [153] => * '''[[Tematická mapa|tematické]]''' – účelové, speciální, s přednostně vymezenou tematikou v rozsahu jednoho nebo skupiny obsahových prvků, ostatní prvky mohou být potlačeny nebo vynechány [154] => * [[Katastrální mapa|'''katastrální''']] – mapy největších měřítek, zachycují hranice a druhy [[Pozemek|pozemků]] (jiné prvky na nich nebývají) [155] => [156] => === Podle rozsahu zobrazeného území === [157] => * mapy světa (planisféry, svět zobrazen na jednom listu) [158] => * mapy zemských polokoulí (hemisféry; západní, východní, severní, jižní polokoule) [159] => * mapy kontinentů, moří a oceánů [160] => * mapy států, jejich skupin či částí (regionů daných politickosprávním, hospodářským nebo fyzicko-geografickým vymezením) [161] => [162] => === Podle účelu === [163] => * mapy pro státní správu a územní plánování (státní mapová díla, katastrální, technicko-hospodářské, politické) [164] => * mapy pro vědu, kulturu a osvětu (školní, turistické, hospodářské, politické) [165] => * mapy pro obranu státu (vojenské operační, taktické) – zpravidla podléhají utajení [166] => * mapy pro výuku (příruční atlasové, nástěnné, politické, slepé) [167] => * mapy pro orientaci (turistické, vodácké, plány měst, automapy, pohledové mapy) [168] => * mapy pro propagační, reklamní a propagandistické účely (agitační, reklamní, propagační) [169] => * mapy pro sport (lyžařské, vodácké, pro [[orientační běh]]) [170] => * mapy pro zemědělství a lesnictví (lesnické, zemědělské, myslivecké, fytocenologické) [171] => * mapy pro vodní hospodářství a meteorologii (meteorologické, vodohospodářské) [172] => * mapy pro dopravu (námořní, silniční, železniční, letecké, cyklistické) [173] => [174] => === Podle měřítka === [175] => * [[mapa malého měřítka|mapy malého měřítka]] – [[Měřítko mapy|měřítka]] menší (s větším [[Jmenovatel|jmenovatelem]]) než 1 : 1 000 000, znázorňují rozsáhlá území (celé státy, části kontinentů, celé kontinenty), typická pro školní mapy a atlasy – jsou znatelně až silně zkreslené (zkreslení působí hlavně zakřivení [[Země]]) [176] => * [[mapa středního měřítka|mapy středního měřítka]] – měřítka 1 : 200 000 až 1 : 1 000 000, typická např. pro [[Automapa|automapy]] [177] => * [[mapa velkého měřítka|mapy velkého měřítka]] – měřítka větší (s nižším jmenovatelem) než 1 : 200 000, zobrazují pouze malá území (správní celky, regiony, obce), typická pro turistické mapy a plány měst – jsou jen minimálně zkreslené (zkreslení způsobuje hlavně členitý georeliéf) [178] => [179] => === Podle formy záznamu === [180] => * mapy digitální (mapové prvky jsou vyjádřeny v digitální formě, rozčleněny do tematických vrstev a uloženy v paměti počítače) [181] => * mapy analogové (klasické „papírové“ ručně vyhotovené mapy) [182] => * mapové transparenty (diamapy, určené pro promítání) [183] => * mapy reliéfní (plastické mapy, s fyzickým vyjádřením výškové členitosti území) [184] => * tyflomapy (mapy pro nevidomé a slabozraké) [185] => [186] => === Podle způsobu vzniku === [187] => * mapy původní (vzniklé na základě přímého a původního mapování, viz topografické mapy, též prvotním využitím leteckých a kosmických snímků, nebo prvotním zpracováním statistických údajů, viz tematické mapy) [188] => * mapy odvozené (zpracované na podkladě již existujících map nebo digitálních databází, zpravidla většího měřítka a podrobnějšího obsahu) [189] => [190] => === Podle časového hlediska === [191] => * mapy statické (zobrazují předměty a jevy k určitému datu) [192] => * mapy dynamické (zachycují vývoj v čase, v časové řadě) [193] => * mapy genetické (vznik a vývoj jevu v čase i prostoru za určité údobí) [194] => * mapy retrospektivní (rekonstrukce stavu objektů v minulosti) [195] => * mapy prognostické (odhad vývoje jevu v budoucnosti) [196] => [197] => podle vzniku lze definovat také [198] => [199] => * mapy staré (stará mapová díla, vytvořená v minulosti) [200] => [201] => * [[Historická mapa|mapy historické]] (zpětně rekonstruovat stav území v určitém historickém období) [202] => [203] => == Falzifikace map == [204] => Protože experti v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] byli schopni na základě volně dostupných informací vytvořit jedny z nejpodrobnějších map světa, a protože jakákoliv mapa nese informace, která může být zneužita, začala se ve 30. letech 20. století provádět v Sovětském svazu falzifikace map.{{Citace elektronického periodika [205] => | příjmení = Dohnal [206] => | jméno = Radomír [207] => | autor = [208] => | odkaz na autora = [209] => | spoluautoři = [210] => | titul = Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom [211] => | periodikum = idnes.cz [212] => | odkaz na periodikum = [213] => | datum vydání = 17. dubna 2018 [214] => | datum aktualizace = [215] => | datum přístupu = [216] => | ročník = [217] => | číslo = [218] => | strany = [219] => | url = https://xman.idnes.cz/sovetske-tajne-vojenske-mapy-dj5-/xman-styl.aspx?c=A180416_145157_xman-styl_fro [220] => | issn = [221] => }} Na veřejně dostupných mapách bylo měněno téměř vše, od označení domů a jejich polohy na ulicích po polohu cest a vodních těles. Zkreslování map se v Sovětském svazu provádělo až do devadesátých let 20. století, kdy se začalo pracovat s leteckou a vesmírnou fotografií. [222] => [223] => Přesné mapy měla k dispozici pouze armáda a tajné služby. Tyto mapy byly často podrobné do takové míry, kterou neznali ani obyvatelé dané oblasti, např. u silnic byla vyznačena šířka, materiál, podloží a kvalita, u mostů nosnost a stavební materiál, nebo na jaké palivo jsou kamna pastevců v horách. [224] => [225] => Podobně se „upravovaly“ údaje v mapách i řadě dalších zemí, V současné době se mění často údaje na mapách digitálních, aby bylo možné prokázat jejich zneužití neoprávněným uživatelem. [226] => [227] => == Odkazy == [228] => [229] => === Reference === [230] => [231] => [232] => === Literatura === [233] => * SEMOTANOVÁ, Eva: ''Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí''. Praha: Libri 2001. [234] => [235] => === Související články === [236] => * [[Atlas]] [237] => * [[Glóbus]] [238] => * [[Kartografie]] [239] => * [[Mapové zobrazení]] [240] => * [[Mapová značka]] [241] => * [[Mapování]] [242] => * [[Mappa mundi]] [243] => * [[Fotogrammetrie]] [244] => * [[Katastr nemovitostí České republiky]] [245] => * [[Soubor digitálních map Prahy]] [246] => * [[Jednotná digitální mapa Prahy]] [247] => * [[Stavební plán]] [248] => * [[Územní plánování]] [249] => * [[Generalizace]] [250] => * [[Politická mapa]] [251] => * [[Seznam volně dostupných on-line map]] [252] => * [[Seznam zkratek na starých mapách]] [253] => [254] => === Externí odkazy === [255] => * {{Commonscat}} [256] => * {{TDKIV}} [257] => * {{Wikislovník|heslo=mapa}} [258] => * {{Wikicitáty|téma=Mapa}} [259] => * [https://geoportal.gov.cz Národní geoportál INSPIRE] [260] => [261] => {{Autoritní data}} [262] => {{Portály|Geografie}} [263] => [264] => [[Kategorie:Mapy| ]] [265] => [[Kategorie:Kartografie]] [266] => [[Kategorie:Diagramy]] [] => )
good wiki

Mapa

Mapa světa z roku 1689 (Amsterdam) Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o zobrazení na kouli, nazýváme ji glóbus.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Země','Mapové zobrazení','měřítko mapy','Měřítko mapy','Mapová legenda','úhel','jezero','poměr','Fotogrammetrie','oceán','délka','Kartografie'

Délka

Fotogrammetrie

Jezero

Kartografie

Kartografie je vědní disciplína zabývající se tvorbou a studiem map.

Oceán

Poměr

Úhel

Země