Array ( [0] => 15507789 [id] => 15507789 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mari [uri] => Mari [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Mari je etnická skupina, která žije převážně v ruské republice Mari El a v okolních oblastech. Mari jsou známí svou bohatou kulturou, tradicemi a jazykem, který patří do finougrické skupiny. Jejich historie se vyznačuje schopností adaptace a zachování svých unikátních zvyků i ve změnlivém prostředí. Mari se pyšní rozmanitostí svých folklórních tradic, které zahrnují zpěv, tanec a řemeslné umění. Tyto tradiční prvky hrají důležitou roli v jejich komunitním životě a vytvářejí silný pocit identity a soudržnosti. Mari také hodnotí přírodní prostředí, které jim poskytuje zdroje a inspiraci, a snaží se o udržitelné vztahy s okolní přírodou. Spolu s respektem k historii a tradici se mariční společenství otevřelo modernímu světu, což vede k zajímavým fúzím kulinářských, uměleckých a společenských vlivů. Vzdělání je pro Mari důležité a mnoho členů komunity se snaží o rozvoj svých dovedností a znalostí, čímž přispívá k růstu jak lokální, tak národní kultury. Mari jsou příkladem toho, jak je možné harmonicky spojit tradice s moderními hodnotami a přístupy, což vede k obohacení jak místní komunity, tak širšího kulturního spektra regionu. [oai_cs_optimisticky] => Mari je etnická skupina, která žije převážně v ruské republice Mari El a v okolních oblastech. Mari jsou známí svou bohatou kulturou, tradicemi a jazykem, který patří do finougrické skupiny. Jejich historie se vyznačuje schopností adaptace a zachování svých unikátních zvyků i ve změnlivém prostředí. Mari se pyšní rozmanitostí svých folklórních tradic, které zahrnují zpěv, tanec a řemeslné umění. Tyto tradiční prvky hrají důležitou roli v jejich komunitním životě a vytvářejí silný pocit identity a soudržnosti. Mari také hodnotí přírodní prostředí, které jim poskytuje zdroje a inspiraci, a snaží se o udržitelné vztahy s okolní přírodou. Spolu s respektem k historii a tradici se mariční společenství otevřelo modernímu světu, což vede k zajímavým fúzím kulinářských, uměleckých a společenských vlivů. Vzdělání je pro Mari důležité a mnoho členů komunity se snaží o rozvoj svých dovedností a znalostí, čímž přispívá k růstu jak lokální, tak národní kultury. Mari jsou příkladem toho, jak je možné harmonicky spojit tradice s moderními hodnotami a přístupy, což vede k obohacení jak místní komunity, tak širšího kulturního spektra regionu. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Mari [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Disk Yahdun-Lim Louvre AO18236.jpg [4] => | popisek = Nápis na disku marijského krále Jahdunlima, cca 1800 př. n. l. [5] => }} [6] => '''Mari''' bylo starověké [[sumer]]ské město v [[Sýrie|Sýrii]], dnešní pahorek Tell Hariri, 11 km severozápadně od [[Abú Kamal]]u, asi 3 km od západního břehu řeky [[Eufrat]], asi 120 km jihovýchodně od [[Dair az-Zaur]]u v Sýrii. Osídlení místa vědci předpokládají od 5. tisíciletí př. n. l., jeho rozkvět sahá mezi 2900–1759 př. n. l., kdy bylo dobyto [[Chammurapi]]m. Praotec Židů [[Abrahám]] údajně přes Mari cestoval na své pouti z [[Ur (město)|Uru]] do Země zaslíbené. [7] => [8] => == Archeologický průzkum == [9] => Mari bylo objeveno roku [[1933]] na východním okraji Sýrie blízko [[Irák|iráckých]] hranic. Domorodci sem přišli pohřbít své mrtvé a když začali kopat jámu, narazili mezi kamením na starou sochu. Poté o tom dostaly informaci francouzské orgány, pod jejichž správou tehdy Sýrie byla. Do Tell Harírí byl vyslán konzervátor [[Louvre|Louvru]] R. Dussaud, který doporučil začít s odkrývkou. Správa Louvru sestavila expedici, jejímž vedením pověřila [[André Parrot]]a a [[14. prosinec|14. prosince]] [[1933]] se zde začalo kopat. Financování akce se ujalo francouzské ministerstvo kultury, ministerstvo obrany zajišťovalo technickou pomoc. Objevy na sebe nenechaly dlouho čekat a již příští měsíc byl objeven [[Ištar|Ištařin chrám]]. [[23. leden]] [[1934]] je dnem objevení ruin města Mari, nejzápadnějšího cípu sumerské kultury, které se objevuje na [[Sumerský královský seznam|Sumerském královském seznamu]]. Vykopávky probíhaly až do září 1939, kdy je přerušila světová válka, ale v letech 1951 - 1963 práce pokračovaly. Archeologické expedice se tu střídají dosud. Roku [[2000]] byla odkryta již plocha 1000 x 600 metrů. [10] => [11] => Vykopávky objevily celkem osm kulturních vrstev, nejvyšší byla z [[Parthie|parthské doby]], druhá [[Asýrie|asyrská]] a [[Novobabylonská říše|novobabylonská]], třetí [[Starobabylonská říše|starobabylónská]]. Pod ní byla vrstva největšího rozvoje města kolem roku 1900 př. n. l. („období králů z Mari“), pátá vrstva patřila ''období [[ensi]]ů z Mari'', tj. asi z 22. - 21. století př. n. l. Nejstarší, osmá vrstva náležela období současnému s [[Džemdet-nasr|džemdetnasrským]]. Už z tohoto období jsou základy Ištařina chrámu. [12] => [13] => == Archeologické nálezy == [14] => [[Soubor:Cylinder seal battle - Louvre AO18356.jpg|náhled|vpravo|Váleček s výjevy hrdinů bojujících proti zvěři a jeho obtisk. Nalezeno v Ištařině chrámu, cca 2600 př. n. l.]] [15] => [16] => Nejvýznamnějším objevem v Mari je přes 25 000 hliněných tabulek v [[akkadština|akkadském jazyce]] psané v [[klínové písmo|klínových znacích]]. Mnohé z nich byly velmi dlouhé a nepoškozené, takže jejich rozluštění podalo výborný obraz života starověkého sumerského města. Pahorek byl bohatý i na větší či malé sochy. Zobrazovaly bohy, panovníky Mari, válečníky i kněze, ze zvířat hlavně lvy. Nejstarší sochy byly typicky sumerské, na mladších je patrný semitský vliv. Velmi bohatá byla keramika, na nejvzácnějším kousku bylo padesát dekorativních prvků s náměty geometrickými, které byly kombinovány motivy ze světa zvířat – ryb, ptáků, býků, koz, psů, šakalů, někde najdeme i zobrazení lidí. [17] => [18] => V Mari byly vykopány čtyři velké chrámy a [[zikkurat]]. Obrovský byl královský palác o rozloze dva a půl hektaru. Měl dvě stě padesát místností a dvorů, zdi se dochovaly až do pětimetrové výšky, dokonce mezi nimi byly i nepoškozené brány. Královské komnaty jsou vyzdobeny barevnými freskami, v trůnním sále je vyobrazen vládce přijímající odznaky své moci z rukou bohyně Ištary. Odkrývka paláce trvala čtyři roky. Některého domácího zařízení (kuchyně s krby, spíže, koupelny z keramiky) by se dosud dalo použít. [19] => [20] => Zvlášť cenné nálezy z Ištařina chrámu pocházejí z doby odpovídající vládě [[1. dynastie urská|1. dynastie urské]], tj. kolem 26.–25. st. př. n. l. Vynikajícím dokladem sumerského vlivu v umění je soška hodnostáře Ebich-Ila. Z této doby pocházejí i dvě velké nádoby, které nasvědčují o obchodních stycích s údolím [[Indus|Indu]]. Odtud zřejmě pocházejí výrobky ze slonoviny. Jsou zde doložena i jména některých marijských vládců. [21] => [22] => Vykopávky z Mari Parrot popsal v řadě monografií a dvou souborných knihách – ''Mezopotamská archeologie'' (1946) a ''Sumer'' (1960). Z nápisů na tabulkách a sochách sestavil i dějiny města, které končily za nadvlády [[Parthové|Parthů]] na přelomu letopočtu. [23] => [24] => [[Soubor:MariZiggurat.jpg|náhled|vlevo|Vykopávky zikkuratu v Mari.]] [25] => [26] => == Dějiny Mari == [27] => Mari bylo osídleno nejpozději od 5. tisíciletí př. n. l., ale svůj největší význam získalo během 3. a 2. tisíciletí. Mělo strategicky významnou polohu na řece Eufratu, neboť od něho vedly obchodní cesty na západ do Sýrie a [[Féničané|Foinikie]] i na severovýchod dál podél Eufratu do [[Malá Asie|Malé Asie]]. Sumerové zde překládali do svých lodí stavební materiál – dřevo a kámen ze severní Sýrie. Po vrcholu, který započal kolem r. 2900 př. n. l., bylo Mari během 24. st. př. n. l. zničeno. Nejznámějším panovníkem tohoto „staršího“ období Mari byl [[Lamgimari]] někdy po roce 2600 př. n. l. Zničení města je obvykle připisováno [[Sargon Akkadský|Sargonu I. Akkadskému]], ale je možné, že to již byl [[lagaš]]ský [[lugal]] [[Entemena]] kolem roku 2460 př. n. l., který jako první vládce výboji spojil řadu sumerských měst do jednotného státu. Jiní přičítají zpustošení Mari obchodním konkurentům ze syrského města [[Ebla]]. [28] => [29] => V době [[Stát 3. dynastie urské|3. dynastie urské]] bylo Mari součástí [[Ur (město)|urského]] státu. K novému vzestupu dochází v Mari až za [[Amorité|Amoritů]], kteří oblast ovládli na konci doby 3. dynastie urské. Bylo to kolem roku 1900 př. n. l. Amoritští panovníci dovedli Mari k největšímu rozkvětu, jak o tom svědčí obsáhlý archív klínopisných destiček a královský palác. Nejvýznamnějšími vládci byli [[Jachdunlim]], [[19. století př. n. l.|1825]]–[[19. století př. n. l.|1810]] př. n. l. a jeho syn [[Zimrilim]], [[18. století př. n. l.|1782]]–[[18. století př. n. l.|1759]] př. n. l. Tito panovníci se aktivně zapojili do politiky [[Mezopotámie|mezopotamských]] států a současně udržovali přátelské styky se syrskými městy, především s [[Halab|Aleppem]]. [30] => [31] => Významným zdrojem bohatství Mari byla úrodná půda neustále rozšiřována výstavbou zavlažovacích zařízení. Hlavním pramenem státních příjmů zůstával obchod. Díky němu marijští vládci získávali měď z [[Kypr]]u a udržovat styky s [[Kréta|Krétou]]. Obchodní cesty vedly nejen na jih do dolní Mezopotámie, ale i dál do hor [[Elam]]u. Městem proudily náklady jako olivy, hrnčířské zboží, porcelán, obilí, dřevo a kámen. [32] => [33] => Roku 1810 dobyl Mari asyrský král [[Šamši-Adad I.]] a Jachdunlima dal zavraždit. Zimrilim uprchl do Aleppa, hlavního města státu [[Jamchad]]. Právě v Mari byla objevena rozsáhlá korespondence Šamši-Adada I., z níž čerpají historikové poznatky o době jeho vlády. Správcem v Mari se v asyrské době stal jeho syn [[Jasmach-Adad]], který byl otcem kárán za netečnost ke svému úřadu. Šamši-Adad ho oženil s dcerou vládce města Katny, uzavíral spojenectví s dalšími syrskými městy proti Jamchadu, odkud mu hrozilo nebezpečí napadení říše. [34] => [35] => Po smrti Šamši-Adada I. se rychle zhroutila moc [[Asýrie|asyrské říše]] a pod tlakem z města [[Ešnunna]] i panství jeho syna v Mari. Do rodného města se vrátil jako nový panovník Zimrilim, jemuž k moci dopomohl jeho tchán, vládce v Jamchadu [[Jarimlim]]. I doba Zimrilimovy vlády byla těžká a často musel sáhnout k boji proti polokočovným pasteveckým kmenům. Mari bylo na vrcholu slávy, dokonce vládce [[Ugarit]]u na středomořském pobřeží touží uvidět proslavený Zimrilinův palác. Zimrilim udržoval přátelské styky i s [[Starobabylónská říše|babylónským]] králem Chammurapim. Tomu však stál Zimrilim v cestě za nadvládou v Mezopotámii, a tak asi roku 1759 př. n. l. vytáhl proti Mari, které dobyl a dosadil sem vlastní posádku. O dva roky později nová porážka znamenala definitivní zkázu města. Obyvatelé byli rozprášeni po celé [[Babylónie|Babylónii]] a nad slávou Mari se slehla země. [36] => [37] => == Společnost Mari == [38] => Občané Mari byli známi svým oblečením a účesy, a ačkoliv vzdáleni od jejího centra, byli pokládáni za součást mezopotamské kultury. Obyvatelé Mari uctívali obrovské množství sumerských bohů a bohyň. Bůh bouří [[Dagan]] měl sobě zasvěcený chrám, stejně tak bohyně úrody [[Ištar]] a [[Šamaš]], bůh Slunce. Šamaš byl pokládán za vševědoucího a vševidoucího. Mnoho pečetí ho znázorňuje stojícího mezi velkými veřejemi. Přes Mari pronikli sumerští bohové i mezi nesumerská města jako Ebla a [[Ugarit]] a ovlivnili jejich národní náboženství. [39] => [40] => == Literatura == [41] => * HRUŠKA, Blahoslav. ''Pod babylónskou věží''. Praha, 1987. [42] => * [[Vojtěch Zamarovský|ZAMAROVSKÝ, Vojtěch]]. ''Na počátku byl Sumer''. Praha, 1983. [43] => * BURIAN, Jan — OLIVA, Pavel. ''Civilizace starověkého Středomoří''. Praha, 1984. [44] => * PEČÍRKA, Jan. ''Dějiny pravěku a starověku I.'' SPN: Praha, 1979. [45] => [46] => == Externí odkazy == [47] => * {{commonscat|Mari}} [48] => [49] => {{Starověká města horní Mezopotámie}} [50] => [51] => {{Autoritní data}} [52] => {{Portály|Starověk}} [53] => [54] => [[Kategorie:Archeologické lokality v Sýrii]] [55] => [[Kategorie:Sumerská města]] [56] => [[Kategorie:Zaniklá města]] [57] => [[Kategorie:Dějiny Sýrie]] [58] => [[Kategorie:Mezopotámie]] [59] => [[Kategorie:Guvernorát Dajr az-Zaur]] [] => )
good wiki

Mari

Mari bylo starověké sumerské město v Sýrii, dnešní pahorek Tell Hariri, 11 km severozápadně od Abú Kamalu, asi 3 km od západního břehu řeky Eufrat, asi 120 km jihovýchodně od Dair az-Zauru v Sýrii. Osídlení místa vědci předpokládají od 5.

More about us

About

Mari jsou známí svou bohatou kulturou, tradicemi a jazykem, který patří do finougrické skupiny. Jejich historie se vyznačuje schopností adaptace a zachování svých unikátních zvyků i ve změnlivém prostředí. Mari se pyšní rozmanitostí svých folklórních tradic, které zahrnují zpěv, tanec a řemeslné umění. Tyto tradiční prvky hrají důležitou roli v jejich komunitním životě a vytvářejí silný pocit identity a soudržnosti. Mari také hodnotí přírodní prostředí, které jim poskytuje zdroje a inspiraci, a snaží se o udržitelné vztahy s okolní přírodou. Spolu s respektem k historii a tradici se mariční společenství otevřelo modernímu světu, což vede k zajímavým fúzím kulinářských, uměleckých a společenských vlivů. Vzdělání je pro Mari důležité a mnoho členů komunity se snaží o rozvoj svých dovedností a znalostí, čímž přispívá k růstu jak lokální, tak národní kultury. Mari jsou příkladem toho, jak je možné harmonicky spojit tradice s moderními hodnotami a přístupy, což vede k obohacení jak místní komunity, tak širšího kulturního spektra regionu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1933','Ištar','Ugarit','18. století př. n. l.','Ur (město)','Asýrie','19. století př. n. l.','ensi','14. prosinec','Sargon Akkadský','Džemdet-nasr','Sumerský královský seznam'

1933

Asýrie

Ensi

Istar

Ugarit