Array ( [0] => 15485439 [id] => 15485439 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maroko [uri] => Maroko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Maroka [2] => | úřední název arabsky v transkripci do latinky = Al-Mamlaka al-Maghribíja [3] => | úřední název arabsky = المملكة المغربية
{{malé|ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵏ ⵍⵎⴰⵖⵔⵉⴱ}} [4] => | úřední název česky = Marocké království [5] => | vlajka = Flag of Morocco.svg [6] => | článek o vlajce = Marocká vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Morocco.svg [8] => | článek o znaku = Marocký znak [9] => | mapa umístění = Morocco (orthographic projection, WS claimed).svg [10] => | popisek mapy = Poloha Maroka s nárokovaným územím [[Západní Sahara|Západní Sahary]]. [11] => | rozloha = 446 550 [12] => | rozlmisto = 57 [13] => | procent vody = zanedbatelné [14] => | počet obyvatel = 33 986 655 [15] => | obyvmisto = 40 [16] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [17] => | hustota = 73 [18] => | hustmisto = 123 [19] => | HDI = 0,646 [20] => | HDIvývoj = růst [21] => | HDIvýše = střední [22] => | HDI aktuální k = 2007 [23] => | HDImísto = 127 [24] => | jazyk = [[arabština]] (úřední), [[Berberské jazyky|berberské]] dialekty 30-40 %{{Doplňte zdroj}}, [[francouzština]], [[angličtina]], [[španělština]] a další jazyky [25] => | náboženství = [[Islám|muslimové]] 98,7 %, [[Křesťanství|křesťané]] 1,1 %, [[Judaismus|židé]] 0,2 % [26] => | nejvyšší hora = [[Džabal Tubkal]] [27] => | výška nejvyšší hory = 4167 [28] => | státní zřízení = [[Konstituční monarchie]] [29] => | hlavní město = [[Rabat]] [30] => | funkce1 = Král [31] => | vládce1 = [[Mohamed VI.]] [32] => | funkce2 = Předseda vlády [33] => | vládce2 = [[Azíz Achanúš]] [34] => | článek o hymně = Marocká hymna [35] => | hymna = Hymne Chérifien [36] => | datum vzniku = [[2. březen|2. března]] [[1956]]
nezávislost na [[Francie|Francii]] [37] => | způsob vzniku = [[Španělské Maroko]] [[7. duben|7. dubna]] [[1956]] na [[Španělsko|Španělsku]] [38] => | měna = [[marocký dirham]] [39] => | kód měny = MAD [40] => | HDP/ob. = 7 841{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [41] => | HDP/ob.misto = 114 [42] => | HDP aktuální k = 2015 [43] => | ison = 504 [44] => | iso3 = MAR [45] => | iso2 = MA [46] => | mpz = MA [47] => | doména = ma [48] => | předvolba = +212 [49] => | čas = [[UTC+1]]
[[UTC+0]] (během [[ramadán]]u)[https://www.moroccoworldnews.com/2022/03/347568/ramadan-morocco-to-switch-back-to-gmt-on-march-27 Ramadan: Morocco To Switch Back to GMT on March 27][https://www.worldtimeserver.com/news/morocco-to-set-clocks-to-gmt-on-april-11/ Morocco to Set Clocks to GMT on April 11][https://support.microsoft.com/en-us/topic/dst-changes-in-windows-for-morocco-may-2020-f94fa9ab-b573-761f-3dcb-d2238de74947 DST changes in Windows for Morocco: May 2020] [50] => | commonscat = Morocco [51] => | motto = Bůh, vlast, král [52] => | úřední název = [53] => }} [54] => '''Maroko''', plným názvem '''Marocké království''' ({{Vjazyce2|ar|المغرب|al-Maghrib}}, {{Vjazyce2|fr|''Royaume du Maroc''}}, [[Berberské jazyky|berbersky]] ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵏ ⵍⵎⵖⵔⵉⴱ), je [[monarchie]] v oblasti [[Maghreb]]u na nejzazším severozápadě [[Afrika|Afriky]]. Jeho sousedy jsou na východě [[Alžírsko]], na severu dvě malé [[Španělsko|španělské]] [[Exkláva|exklávy]] [[Ceuta]] a [[Melilla]] a na jihu sporné území [[Západní Sahara]], které Maroko považuje za integrální součást svého území. [55] => [56] => == Etymologie == [57] => Název Maroka zřejmě pochází z arabského "Maghrib-al-Aksá", což znamená "krajní západ". [58] => [59] => == Dějiny == [60] => {{Podrobně|Dějiny Maroka}} [61] => [62] => === Prehistorie a římská nadvláda === [63] => [[Soubor:BasilikaVolubilisStorch.jpg|náhled|vlevo|Ruiny římského města [[Volubilis]]]] [64] => Historie osídlení Maroka sahají až do [[Pravěk|pravěku]]. V jeskyních [[Vysoký Atlas|Vysokého Atlasu]] byly objeveny skalní kresby z mladší doby kamenné. V letech kolem roku 1000 př. n. l. bylo Maroko úrodnou a zalesněnou zemí a tudíž se tamní lid zabýval zejména zemědělstvím. [65] => [66] => Ve [[2. století př. n. l.]] zakládali na území dnešního Maroka své osady [[Féničané]] podél obchodních cest. Po jejich pádu přišli do Maroka [[Římané]], kteří do roku 40 př. n. l. tuto oblast spojili se západní částí dnešního [[Alžírsko|Alžírska]] a dali tak základ provincii [[Mauretania Tingitana]]. Díky tomu, že [[Berbeři]] žili kočovným životem a nezakládali města, a tudíž nebylo co dobývat, se ubránili římské nadvládě a stáhli se do vnitrozemí, odkud podnikali výpady na římské osady a tábory. [67] => [68] => Toto období je specifické rychlým šířením pouštních oblastí, neboť Římané káceli místní lesy a nestarali se o jejich obnovu. V zemi tak klesala hladina [[Podzemní voda|podzemní vody]] a celá oblast pustla (v současnosti je zemědělsky využitelná přibližně jen třetina marockého území).{{Doplňte zdroj}} [69] => [70] => Římská nadvláda skončila v [[5. století]], kdy Římany vypudili [[Vandalové]] a založili královskou říši. V ní však tvořili pouze málo početnou horní vrstvu a záhy splynuli s původním berberským obyvatelstvem. [71] => [72] => V [[6. století]] bylo území Maroka obsazeno [[Byzantská říše|Byzantskou]] ([[Byzantská říše|Východořímskou]]) říší. [73] => [74] => === Pronikání islámu === [75] => [[Soubor:AïtBenhaddou Morocco 1.jpg|náhled|250px|Opevněná [[kasba]] v Aït Benhaddou byla vybudována Berbery ve 14. století]] [76] => Od roku [[640]] si začali západní [[Afrika|Afriku]] podrobovat [[islám]]ští [[Arabové]], původem z dnešní [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]]. K prvnímu neúspěšnému pokusu o dobytí Maroka došlo v letech [[681]]–[[683]]. K podrobení došlo až v letech [[705]]–[[708]]. Stejně jako Římané se i Arabové potýkali se stejnými problémy spojenými s kočovným životem Berberů. A i přesto, že Berbeři nakonec přijali islám, většina kmenů si zachovala politickou samostatnost; v roce [[740]] dokonce vypuklo berberské povstání, které nedokázal vládnoucí [[Chalífa|kalif]] potlačit. [77] => [78] => V roce [[789]] založil kalify pronásledovaný [[Idrís I. Marocký|Idrís I.]] [[Idrísové|dynastií Idríssdů]]. V [[10. století]] přišli do Maroka kalifové z [[Córdoba (Španělsko)|Córdoby]] s cílem vypudit [[Fátimovci|Fátimovce]]. [79] => [80] => V letech [[1061]]–[[1269]] vládli v Maroku [[Almorávidé|Almoravidé]] a [[Almohadové]], kterým se podařilo k Maroku připojit území jižní části [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]]. V roce [[1269]] obsadili hlavní město [[Marrákeš]] Berbeři. Ve 14. století se v [[Tanger|Tangeru]] narodil proslulý cestovatel [[Abú Abdallah ibn Battúta]], který procestoval [[Čína|Čínu]], [[Indie|Indii]], [[Kavkaz]] a značnou část [[Rusko|Ruska]]. [81] => [82] => ==== Portugalské a španělské vlivy ==== [83] => Léta [[1420]]–[[1554]] se nesla ve znamení vlády [[Vattásovci|Vattásovců]], za nichž se na pobřeží postupně usadili Španělé a Portugalci. Portugalský vliv je dodnes patrný zejména ve městech, kde sídlily jejich [[faktorie]], vybudované a opevňované během portugalské námořní expanze na základě dohod krále [[Manuel I. Portugalský|Manuela I.]] s místními vládci. Jde zejména o Safi, dále například o [[Džadída|El Džadídu]], dříve nazývanou portugalsky Mazagão, [[Essaura|Essauru]] (Asavira, dříve Mogador), [[Tanger]] a [[Arzila|Arzilu]]. Portugalci byli pak roku 1578 po porážce krále [[Sebastián I. Portugalský|Sebastiána I. Portugalského]] v bitvě u Alcácer Quibiru z většiny osad vyhnáni. Avšak některé pevnosti i bývalé katedrály mají dodnes přívlastek „portuguesa“. [84] => [85] => === Imperialismus a cesta k samostatnosti === [86] => [[Soubor:Augustins - Le Sultan du Maroc - Eugène Delacroix.jpg|náhled|Sultán Abderrahmane, [[Eugène Delacroix]]]] [87] => [[Evropa|Evropský]] vliv na tomto území výrazně zesílil v [[16. století|16.]] a [[17. století]]. [[Sultán]]i si své mocenské postavení snažili posílit podepisováním obsáhlých smluv s [[Francie|Francií]]. Jejich postavení však definitivně potvrdila až britsko-francouzská smlouva z roku [[1904]]. [88] => [89] => V roce [[1911]] protestovala [[Německo|německá]] vláda proti francouzské politice v Maroku a pro výstrahu vyslala do Agádíru dělovou loď Panter. Tato akce nazvaná ''[[Druhá marocká krize|Skok Pantera do Agádíru]]'' vyvolala mezinárodní krizi. Ta vyústila o rok později ([[1912]]), kdy se Maroko stalo [[Francouzské Maroko|francouzským protektorátem]], německé hospodářské zájmy byly zabezpečeny, pobřežní část připadla [[Španělsko|Španělsku]] (tzv. [[Španělské Maroko]]) a [[Tanger]] se stal mezinárodním pásmem. [90] => [91] => Roku [[1919]] vypuklo v částech držené Španěly povstání berberského kmenu [[Rífové|Rífů]] pod vedením [[Muhammad ibn Abd al-Karím al-Chattábí|Abd al-Karíma]], které vedlo k vítězství a vyhlášení [[Rífská republika|Rífské republiky]] v roce [[1921]]. V témže roce se povstání – nyní označované jako [[rífská válka]] - rozšířilo i do francouzské části, což mělo za následek francouzskou [[intervence|intervenci]] v roce [[1925]] a potlačení povstání. Roku [[1926]] se Abd al-Karím musel vzdát. [92] => [93] => Snaha rozdělit obyvatelstvo uplatňováním zvláštní politiky ze strany Francie od roku [[1930]] vedla k nepokojům, jejichž centry byla zejména rychle rostoucí města díky přílivu venkovského obyvatelstva. Do čela protikoloniálního hnutí se postavil sultán [[Muhammad V.]], který byl však roku [[1953]] donucen v důsledku uplatňování své národnostní politiky odejít do vyhnanství. Jeho návrat si vymohlo obyvatelstvo roku [[1955]]. [94] => [95] => [[Soubor:RASD - Commemoration of the 30th independence day in the Liberated Territories (2006).jpg|náhled|vlevo|210px|Maroko v 70. letech obsadilo [[Západní Sahara|Západní Saharu]] a od té doby válčí s povstalci z [[Fronta Polisario|Fronty Polisario]], která má podporu Alžírska]] [96] => V této době již evropské koloniální mocnosti nedokázaly udržet své postavení a v roce 1955 byl zrušen francouzský protektorát a o rok později i španělský. V roce [[1957]] se Muhammad V. prohlásil králem. Od roku [[1961]] se vlády ujal král [[Hasan II.]] a v roce [[1972]] byla schválena nová demokratická monarchistická [[ústava]]. [97] => [98] => Na podzim roku [[1975]] byla mezi Marokem, [[Mauritánie|Mauretánií]] a Španělskem uzavřena dohoda o rozdělení bývalé španělské kolonie [[Západní Sahara|Západní Sahary.]] Tu však odmítli příslušníci hnutí [[Fronta Polisario|Polisario]] a v roce [[1976]] navzdory dohodám vyhlásili [[Saharská arabská demokratická republika|Saharskou arabskou demokratickou republiku]]. V roce [[1979]] se Mauretánie vzdala nároku na západosaharské území a do Západní Sahary vtrhlo Maroko se stotisícovou armádou a téměř celou oblast obsadilo. [99] => [100] => Snahu [[Organizace spojených národů|OSN]] vyřešit problém Západní Sahary marocká vláda ignorovala až do roku [[1988]]. V roce [[1989]] se představitelé Maroka a hnutí Polisario dohodli na příměří, které však není dodržováno. [101] => [102] => Po smrti Hassana II. v roce [[1999]] nastoupil  [[23. červenec|23. července]] [[1999]]. na královský trůn jeho syn [[Muhammad VI.|Muhammed VI.]] Krátce poté v televizním projevu slíbil, že se zaměří na potírání [[Chudoba|chudoby]] a [[Korupce|korupci]] a podpoří vytváření pracovních míst, jakož i zlepšení situace v oblasti [[Lidská práva|lidských práv]]. [103] => [104] => Od konce roku 2010 až do současnosti probíhaly nebo probíhají ve většině arabských států protesty, nepokoje, povstání a revoluce, které jsou nazývány jako „[[arabské jaro]]“. V souvislosti s těmito nepokoji navrhl Muhammed VI. v roce 2011 změny ústavy zahrnující omezení svých pravomocí, které schválila 98,5% většina v referendu 1. července 2011. Opozice však považovala změny za nedostatečné.[[Muhammad VI.|[1]]] [105] => [106] => === Přehled dynastií === [107] => [[Soubor:Mapa Maroka.png|náhled|Mapa Maroka]] [108] => * [[Almorávidé]] [109] => * [[Almohadové]] [110] => * [[Marínovci|Merinidé]] [111] => * [[Vattásovci|Vatásovci]] [112] => * [[Saadové]] [113] => * [[Alaouite|Alawité]] [114] => [115] => === Hlavy nezávislého státu === [116] => * 14.8.1957–26.2.1961 – Muhammad V. – král [117] => * 26.2.1961–23.7.1999 – Hassan II. – král [118] => * 23.7.1999 – dosud – Muhammad VI. – král [119] => [120] => == Státní symboly == [121] => === Vlajka === [122] => [123] => {{Podrobně|Marocká vlajka}} [124] => [125] => Marocká vlajka je tvořena červeným listem na kterém je uprostřed umístěná zelená pěticípá hvězda ([[pentagram]]) z tzv. ''Šalamounovy pečetě''. [126] => [127] => === Hymna === [128] => [129] => {{Podrobně|Marocká hymna}} [130] => [131] => Marocká hymna je skladba ''Hymne Chérifien''. Text hymny napsal Ali Squalli Houssaini na hudbu od Léa Morgana. [132] => [133] => == Geografie == [134] => {{viz též|Geografie Maroka}} [135] => [[Soubor:Village atlas.jpeg|náhled|[[Vysoký Atlas]]]] [136] => Marocká krajina je nejvíce ovlivněna třemi aspekty – pohořím [[Atlas (pohoří)|Atlas]], [[Sahara|Saharou]] a [[Atlantský oceán|atlantickým]] pobřežím. Atlas prochází zemí od jihozápadu (Antiatlas s vrcholy přes 2 500 m n. m.) přes jeho největší část – Vysoký Atlas dosahující výšek přes 4 000 m n. m. – až k severu (pohoří Rif s vrcholy přes 2 000 m n. m.) a severozápadu země (Střední Atlas s vrcholy přes 3 000 m n. m.), kde strmě padá do Středozemního moře a pokračuje po pobřeží do Alžírska. Ve Vysokém Atlasu rozprostírajícím se ve středním Maroku najdeme i nejvyšší bod Maroka a celé Severní Afriky – [[Džabal Tubkal]] dosahující výšky 4 167 m n. m. [137] => Atlantické pobřeží je ploché a stoupá do vnitrozemí k tabulovité krajině marocké mesety (kolem 800 m n. m.). [138] => [139] => Na východě a jihovýchodě přechází pohoří Atlas v alžírskou náhorní plošinu [[Šot (solná pláň)|šotů]] a v [[Sahara|Saharu]]. [140] => [141] => === Vodstvo === [142] => Většina [[Seznam řek v Maroku|marockých řek]] ústí do Atlantského oceánu. Největší z nich (od severu k jihu) jsou [[Sebú]], [[Um er-Rbia]], [[Tensift]], [[Souss]]. Řeka [[Mulúja]] ústí do [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Mnoho řek se ztrácí na okraji Sahary. [143] => [144] => Režim řek je charakteristický vodností v zimním období a nízkými průtoky či vyschnutím v létě. Údolí občasných toků se nazývají [[vádí]]. [145] => [146] => === Podnebí === [147] => [[Soubor:Merzouga, Morocco, Africa.tif|náhled|upright=2.2|Město Merzouga na jihovýchodě Maroka]] [148] => Důležitou roli v podnebí v Maroku hraje Střední a Vysoký Atlas, který je výrazným klimatickým rozhraním. Severozápad země je ovlivněn Středomořím a vyznačuje se mírným deštivým podnebím v zimě s průměrnými teplotami 16 °C a horkými suchými léty s průměrnými teplotami 28 °C. [149] => [150] => Oblast Atlasu se vyznačuje typickým vysokohorským podnebím se značnými teplotním rozdíly. Na jihu a jihovýchodu je suché pouštní [[kontinentální podnebí]] – horká léta, kde maxima dosahují přes 40 °C a studené zimy. [151] => [152] => Množství srážek v průběhu roku kolísá mezi 900 mm na severu a 200 mm na jihu. Na severozápadních svazích hor bývá množství srážek přes 1 000 mm (ve vyšších polohách sněhových). [153] => [154] => == Politika == [155] => [[Soubor:President George W. Bush talks with His Majesty King Mohammed VI of Morocco in the Oval Office.jpg|náhled|[[Muhammad VI.|Král Mohamed VI.]] s [[George W. Bush|Georgem W. Bushem]] v dubnu 2002]] [156] => Podle ústavy je Maroko konstituční demokratickou a sociální [[monarchie|monarchií]]. Ve skutečnosti má však největší vliv na rozhodující otázky sám král, který je hlavou státu, vrchním velitelem ozbrojených sil a zároveň i duchovní hlavou [[muslim]]ského obyvatelstva. Má nejvyšší zákonodárnou moc, protože schvaluje všechny zákony usnesené [[parlament]]em, jmenuje ministry, může rozpustit parlament a vyhlásit výjimečný stav. [157] => [158] => Jednokomorový parlament má 333 křesel z nichž se dvě třetiny obsazují přímými volbami na 6 let. Zbývající poslanci jsou delegováni z obecních parlamentů a stavovských organizací. Parlamentu předsedá předseda vlády. [159] => [160] => V Maroku platí všeobecná vojenská povinnost na 18 měsíců. [161] => [162] => Jednotné právo se rozvinulo z [[Francie|francouzských]] a [[islám]]ských zákonů. Pod jeden nejvyšší soud spadá devět pracovních soudů a dále provinční a obecní soudy. [163] => [164] => === Administrativní dělení === [165] => [[Soubor:Morocco_Regions_2015_numbered.svg|náhled|Marocké regiony]] [166] => Od roku 2015 sestává Maroko z 12 regionů (včetně území Západní Sahary; arabsky جهة ''džaha,'' množné číslo جهات ''džahát,'' francouzsky ''région,'' množné číslo ''régions'').{{Citace elektronické monografie [167] => | vydavatel = Oficiální věstník Marockého království (Bulletin Offciel - Royaume du Maroc) [168] => | titul = Décret n° 2-15-40 [169] => | url = http://81.192.52.100/BO/FR/2015/BO_6340_Fr.pdf [170] => | jazyk = francouzsky [171] => | datum přístupu = 2016-11-21 [172] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151014001407/http://81.192.52.100/BO/FR/2015/BO_6340_Fr.pdf [173] => | datum archivace = 2015-10-14 [174] => | nedostupné = ano [175] => }}{{Citace elektronické monografie [176] => | vydavatel = Medias24 [177] => | titul = Découpage territorial: La nouvelle carte du Maroc dévoilée [178] => | url = http://www.medias24.com/NATION/POLITIQUE/152101-Decoupage-territorial-La-nouvelle-carte-du-Maroc-devoilee.html [179] => | jazyk = francouzsky [180] => | datum přístupu = 2016-11-21 [181] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161028100026/http://www.medias24.com/NATION/POLITIQUE/152101-Decoupage-territorial-La-nouvelle-carte-du-Maroc-devoilee.html [182] => | datum archivace = 2016-10-28 [183] => | nedostupné = ano [184] => }} Ty se dále dělí na 62 provincií a 13 městských prefektur.{{Citace elektronické monografie [185] => | vydavatel = Portail National des Collectivités Territoriales [186] => | titul = Décret fixant le nom des régions [187] => | url = http://www.pncl.gov.ma/fr/EspaceJuridique/DocLib/d%C3%A9cret%20fixant%20le%20nombre%20des%20r%C3%A9gions.pdf [188] => | jazyk = francouzsky [189] => | datum přístupu = 2016-11-21 [190] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150518083233/http://www.pncl.gov.ma/fr/EspaceJuridique/DocLib/d%C3%A9cret%20fixant%20le%20nombre%20des%20r%C3%A9gions.pdf [191] => | datum archivace = 2015-05-18 [192] => | nedostupné = ano [193] => }} Navzdory fungujícímu systému nepřímých voleb do komunálních rad je reálná moc orgánů místní správy v rukou ''waliů'' (představitelé regionů) a ''guvernérů'' (představitelé provincií a prefektur) jmenovaných ministrem vnitra. [194] => [195] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:center;" [196] => ! rowspan="2" | Ozn.
na mapě [197] => ! rowspan="2" | Region [198] => ! rowspan="2" | Hlavní město [199] => ! colspan="2" | Další dělení [200] => ! colspan="2" | Populace (2014){{Citace elektronické monografie [201] => | vydavatel = Recensement Général de la Population et de l'Habitat 2014 [202] => | titul = Note sur les premiers résultats du Recensement Général de la Population et de l’Habitat 2014 [203] => | url = http://rgph2014.hcp.ma/Note-sur-les-premiers-resultats-du-Recensement-General-de-la-Population-et-de-l-Habitat-2014_a369.html [204] => | jazyk = francouzsky [205] => | datum přístupu = 2016-11-21}} [206] => ! colspan="2" | Rozloha [207] => ! rowspan="2" | Hustota zalidnění
(obyv./km²) [208] => |- [209] => ! počet provincií a prefektur [210] => ! počet obcí [211] => ! Obyvatel [212] => ! % [213] => ! Rozloha (km²) [214] => ! % [215] => |- [216] => | 1 [217] => | style="text-align:left;" | [[Tanger-Tétouan-Al Hoceïma]] [218] => | [[Tanger]] [219] => | 8 [220] => | 110 [221] => | {{formatnum:3556729}} [222] => | 10.51 [223] => | {{formatnum:13712}} [224] => | 1.93 [225] => | 259.39 [226] => |- [227] => | 2 [228] => | style="text-align:left;" |[[Východní region (Maroko)|L'Oriental]] [229] => | [[Udžda]] [230] => | 8 [231] => | 147 [232] => | {{formatnum:2314346}} [233] => | 6,84 [234] => | {{formatnum:36241}} [235] => | 5.10 [236] => | 63.86 [237] => |- [238] => | 3 [239] => | style="text-align:left;" |[[Fès-Meknès]] [240] => |[[Fes|Fès]] [241] => | 9 [242] => | 194 [243] => | {{formatnum:4236892}} [244] => | 12.52 [245] => | {{formatnum:40075}} [246] => | 5.64 [247] => | 105.72 [248] => |- [249] => | 4 [250] => | style="text-align:left;" |[[Rabat-Salé-Kénitra]] [251] => | [[Rabat]] [252] => | 7 [253] => | 114 [254] => | {{formatnum:4580866}} [255] => | 13.53 [256] => | {{formatnum:18194}} [257] => | 2.56 [258] => | 251.78 [259] => |- [260] => | 5 [261] => | style="text-align:left;" | [[Béni Mellal-Khénifra]] [262] => | [[Béni Mellal]] [263] => | 5 [264] => | 164 [265] => | {{formatnum:2520776}} [266] => | 7.45 [267] => | {{formatnum:41033}} [268] => | 5.77 [269] => |61.43 [270] => |- [271] => | 6 [272] => | style="text-align:left;" | [[Casablanca-Settat]] [273] => | [[Casablanca]] [274] => | 9 [275] => | 153 [276] => | {{formatnum:6861739}} [277] => | 20.27 [278] => | {{formatnum:19448}} [279] => | 2.74 [280] => | 352.82 [281] => |- [282] => | 7 [283] => | style="text-align:left;" | [[Marrakech-Safi]] [284] => | [[Marrákeš]] [285] => | 8 [286] => | 251 [287] => | {{formatnum:4520569}} [288] => | 13.36 [289] => | {{formatnum:39167}} [290] => | 5.51 [291] => | 115.42 [292] => |- [293] => | 8 [294] => | style="text-align:left;" | [[Drâa-Tafilalet]] [295] => |[[Al-Rášídijja]] [296] => | 5 [297] => | 109 [298] => | {{formatnum:1635008}} [299] => | 4.83 [300] => | {{formatnum:132167}} [301] => | 18.59 [302] => | 12.37 [303] => |- [304] => | 9 [305] => | style="text-align:left;" | [[Souss-Massa]] [306] => | [[Agádír]] [307] => | 6 [308] => | 175 [309] => | {{formatnum:2676847}} [310] => | 7.91 [311] => | {{formatnum:53789}} [312] => | 7.57 [313] => | 49.77 [314] => |- [315] => | 10 [316] => | style="text-align:left;" | [[Guelmim-Oued Noun]] [317] => | [[Guelmim]] [318] => | 4 [319] => | 53 [320] => | {{formatnum:433757}} [321] => | 1.28 [322] => | {{formatnum:46108}} [323] => | 6.49 [324] => | 9.41 [325] => |- [326] => | 11 [327] => | style="text-align:left;" | [[Laâyoune-Sakia El Hamra]] [328] => | [[Al-´Ajún]] [329] => | 4 [330] => | 20 [331] => | {{formatnum:367758}} [332] => | 1.09 [333] => | {{formatnum:140018}} [334] => | 19.70 [335] => | 2.63 [336] => |- [337] => | 12 [338] => | style="text-align:left;" | [[Dakhla-Oued Ed-Dahab]] [339] => |[[Dachla]] [340] => | 2 [341] => | 13 [342] => | {{formatnum:142955}} [343] => | 0.42 [344] => | {{formatnum:130898}} [345] => | 18.41 [346] => | 1.09 [347] => |- class="sortbottom" style="background-color: #E8E8E8;font-weight:bold;" [348] => | [349] => | [350] => | Total [351] => | 75 [352] => | 1503 [353] => | {{formatnum:33848242}} [354] => | 100 [355] => | {{formatnum:710850}} [356] => | 100 [357] => | 47.62 [358] => |} [359] => [360] => == Ekonomika == [361] => {{viz též|Ekonomika Maroka}} [362] => {| class="wikitable" border="1" cellspacing="0" align="right" [363] => ! colspan="5" style="background:#ffdead;" | Podíl ekonomických odvětví na tvorbě HDP (v procentech)''Ministerstvo zahraničních věcí''. [online]. 2009. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/maroko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme.html [364] => |- [365] => ! style="background:#efefef;" | Obor [366] => ! style="background:#efefef;" | [[2002]] [367] => ! style="background:#efefef;" | [[2003]] [368] => ! style="background:#efefef;" | [[2004]] [369] => ! style="background:#efefef;" | [[2005]] [370] => [371] => |- [372] => | Zemědělství, lesnictví, rybolov || align="right" | 14,3 || align="right" | 19,1 || align="right" | 18,9 || align="right" | 12,7 [373] => |- [374] => | Těžební průmysl || align="right" | 2,8 || align="right" | 3,0 || align="right" | 3,0 || align="right" | 2,7 [375] => |- [376] => | Energie, voda || align="right" | 5,0 || align="right" | 5,7 || align="right" | 5,8 || align="right" | 5,6 [377] => |- [378] => | Zpracovatelský průmysl || align="right" | 17,8 || align="right" | 21,2 || align="right" | 21,4 || align="right" | 17,7 [379] => |- [380] => | Stavebnictví, veř. práce || align="right" | 4,7 || align="right" | 5,3 || align="right" | 5,3 || align="right" | 4,7 [381] => |- [382] => | Služby || align="right" | 55,4 || align="right" | 45,7 || align="right" | 45,6 || align="right" | 56,6 [383] => |- [384] => |} [385] => [386] => === Zemědělství === [387] => [[Soubor:Plantation arganier Luc Viatour.JPG|náhled|vlevo|Sad argánie trnité v Maroku]] [388] => Zemědělství se podílí na [[Hrubý domácí produkt|HDP]] mezi 13 a 20 % v závislosti na sklizni a zůstává i přes rozvoj ostatních odvětví významným článkem ekonomiky země. V zemědělství je zaměstnáno přibližně 40–45 % činného obyvatelstva (průměrný věk zemědělců je přes 50 let a cca 80 % z nich je negramotných). 67 % zemědělců jsou malorolníci s plochou půdy do 5 [[hektar|ha]]. Z celkové plochy orné půdy je zavlažováno pouze 15 %. [389] => [390] => Nejdůležitějšími pěstovanými plodinami jsou subtropické ovoce (z toho 55 % všech ovocných sadů připadá na [[olivovník]]y, dále pak [[datle]], [[citrus]]y, [[opuncie]]), zelenina a obiloviny ([[ječmen]], [[pšenice]], [[kukuřice setá|kukuřice]], aj.). Pěstují se též luštěniny, [[cukrová řepa]] a [[cukrová třtina|třtina]] a olejniny (kromě oliv ještě [[slunečnice]], [[podzemnice olejná]]). V oblasti jižního Maroka se též pěstuje [[argana spinoza|argania spinoza]], z jejíž stromů se získává velmi ceněný [[arganový olej]], využívaný v marocké kuchyni a v kosmetice. [391] => [392] => Z živočišné výroby převažuje chov suchu odolných zvířat – [[ovce|ovcí]] a [[koza|koz]]. V poslední době roste i produkce [[Tur domácí|skotu]] a [[Domácí drůbež|drůbeže]]. Počet kusů v domácích stádech je silně ovlivňován dostupností píce, která je závislá na vydatnosti srážek. Významnou součást živočišné výroby tvoří produkce mléka (též důležitá součást marocké kuchyně). [393] => [394] => {| class="wikitable" border="1" cellspacing="0" align="right" [395] => ! colspan="3" style="background:#ffdead;" | Stavy domácího zvířectva (v tisících kusech) [396] => |- [397] => ! style="background:#efefef;" | [398] => ! style="background:#efefef;" | [[2001]] [399] => ! style="background:#efefef;" | [[2002]] [400] => |- [401] => | skot || align="right" | 2 565 || align="right" | 2 551 [402] => |- [403] => | ovce || align="right" | 14 757 || align="right" | 17 047 [404] => |- [405] => | kozy || align="right" | 4 820 || align="right" | 5 071 [406] => |- [407] => |} [408] => [409] => ==== Lesnictví ==== [410] => Téměř 20 % území Maroka pokrývají lesy, zejména pak v horských oblastech. Ekonomicky využitelných porostů je však maximálně 5 % z celkové plochy, neboť většina tamních lesů má podobu nízkých a řídkých porostů bez valné hospodářské produkce. Stav marockých lesů se obecně zhoršuje v souvislosti s vysycháním celé krajiny (viz např. {{Citace elektronického periodika [411] => | titul = Increasing Drought Sensitivity and Decline of Atlas Cedar (Cedrus atlantica) in the Moroccan Middle Atlas Forests (PDF Download Available) [412] => | periodikum = ResearchGate [413] => | url = https://www.researchgate.net/publication/236176392_Increasing_Drought_Sensitivity_and_Decline_of_Atlas_Cedar_Cedrus_atlantica_in_the_Moroccan_Middle_Atlas_Forests [414] => | jazyk = en [415] => | datum přístupu = 2017-09-25 [416] => }}), a též v souvislosti s růstem marocké populace (s důsledky v podobě nadměrné pastvy domácích zvířat a těžby dřeva na otop). Nejvýznamnější lesní celky Maroka zároveň patří mezi chráněná území, avšak zmíněné problémy jsou vážné i tam. [417] => [418] => Významnými lesními celky Maroka jsou [[les Mamora]] u Rabatu se světově významnou produkční plochou [[Dub korkový|korkového dubu]] a unikátní cedrové lesy [[Střední Atlas|Středního Atlasu]] a [[Ríf]]u (cedrové dřevo, [[Třísloviny|tříslovina]] a [[pryskyřice]]). Důležitou surovinou pro tradiční řezbářství je „berberská túje“ – [[sandarakovník článkovaný]]. V suchých lesích kolem Agádíru roste původní [[argánie trnitá]], z jejichž plodů se získává [[Arganový olej|argánový olej]] (jediná produkční oblast na světě). [419] => [420] => ==== Rybolov ==== [421] => [[Soubor:Essaouira Morocco.jpg|náhled|Rybářské lodě ve městě [[As-Sawíra|Asavira]]]] [422] => Díky dlouhému pobřeží (3 500 km pobřeží s více než 1 000 000 km2 pobřežních vod) je významným exportním artiklem i [[rybolov]]. Ročně Maroko vyprodukuje 900 000 [[kilogram|t]] ryb a mořských plodů a přináší ročně do státního rozpočtu až 300 mil. USD. V rybolovu je zaměstnáno více než 400 000 osob a marocká flotila má bezmála 20 000 rybářských lodí včetně 350 chladicích. [423] => [424] => Středomořské pobřeží se na marockém výlovu podílí pouze 4,2 % v celkovém objemu. Nejvýznamnější oblasti jsou naopak jižní oblasti atlantického pobřeží (v přístavu [[Al-´Ajún]] v [[Západní Sahara|Západní Sahaře]] bývá vyloženo přes 40 % vylovených ryb). Dalšími hlavními rybářskými přístavy jsou [[Agádír]], [[Tantan]], [[As-Sawíra|Esavira]], [[Safi]], [[Džadída|El Džadída]], [[Casablanca]], [[Mohamedia]], [[Rabat]], [[Kenitra]], [[Larache]], [[Tanger]], [[Al-Husejma]] a [[Nador]]. [425] => [426] => Marocký rybolov se rozděluje na čtyři hlavní oblasti, z nichž byl v minulosti nejhodnotnější lov [[hlavnonožec|hlavonožců]]. Stav jejich zdrojů však za poslední roky katastroficky poklesl a s ním i výlov těchto živočichů. Druhou skupinu tvoří lov ryb typu [[sardinka|sardinek]], [[Makrelovití|makrel]] a [[Sardel obecná|ančoviček]]. Třetí nejvýznamnější skupinou jsou tzv. bílé ryby ([[Mečoun obecný|mečoun]], [[treska]], [[tuňák]], aj.). Poslední skupinou jsou [[měkkýši]] a [[korýši]]. [427] => [428] => Zemědělské produkty jsou pro Maroko významnou exportní položkou, zejména se zeměmi [[Evropská unie|Evropské unie]] (v roce 2003 tvořil s EU obchod se zemědělskými produkty 13 % z celkového vzájemného obratu). Od [[1. leden|1. ledna]] [[2004]] byly pro Maroko stanoveny relativně výhodné kvóty na vývoz zeleniny, především [[Rajče jedlé|rajčat]]. [429] => [430] => === Průmysl a stavebnictví === [431] => [[Soubor:Morocco treemap.png|náhled|Grafické znázornění vývozu marockých produktů v 28 barevně rozlišených kategoriích.]] [432] => Průmysl a stavebnictví se na celkové tvorbě HDP podílí přibližně 30 %. [433] => V průmyslu je zaměstnáno v Maroku přibližně 400 000 osob (2000). Z průmyslu je nejvíce zastoupen oděvní a pletařský, zemědělsko-potravinářský, chemický, hutnický a strojírenský a elektrotechnický průmysl a elektronika. [434] => Z důvodu poklesu poptávky po marockém textilním zboží však podíl textilního a kožedělného průmyslu klesá, zejména ve prospěch metalurgie a elektrotechniky. Kromě těchto dynamicky se rozvíjejících odvětví dále vláda preferuje průmysl zpracovávající umělé hmoty, strojírenský průmysl (montáž motorových vozidel) a potravinářský průmysl. [435] => [436] => Největšími průmyslovými oblastmi jsou lokality mezi Casablankou a [[Mohamedia|Mohamedií]], mezi Casablancou a [[Džadída|El Džadídou]] a mezi Rabatem a Kenitrou. Zakládají se však stále nové průmyslové zóny, zejména pak na severu země v okolí měst Tanger a Udžda. [437] => [438] => Chemický průmysl je zastoupen zejména v souvislosti s těžbou [[Fosforečnany|fosfátů]] (Maroko má největší fosfátové zásoby na světě). [439] => [440] => Tradiční součástí průmyslu jsou také umělecká řemesla, díky jejichž vysoké úrovni tvoří tato odvětví významnou součást zahraničního obchodu a turistického ruchu. V zemi je takto více než 500 výrobních družstev zaměstnávajících přibližně 21 000 řemeslníků. Z uměleckých řemesel se nejvíce vyváží koberce. [441] => [442] => Ve stavebnictví je v Maroku zaměstnáno přibližně 10 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a tvoří tak významné odvětví hospodářství země. [443] => [444] => Nedílnou součástí průmyslu v Maroku je i těžba nerostných surovin, a to zejména [[Fosforečnany|fosfátu]], jehož největší světové zásoby se nachází právě na území Maroka (dle Marockého tisku až 75 % celkových světových zásob s odhadem na 60 mld. t). V exportu fosfátů je Maroko na prvním místě na světě (celkem zaujímá jednu třetinu světového trhu se surovými fosfáty), zatímco v těžbě je na třetím místě za [[Spojené státy americké|USA]] a [[Rusko|Ruskem]], neboť bohaté zásoby nejsou zatím plně využívány (v roce 2004 bylo vytěženo 25,4 mil. [[kilogram|t]] fosfátů). [445] => [446] => Kromě fosfátů disponuje Maroko ještě nerostnými zdroji [[měď|mědi]], [[Fluoridy|fluoridu]], [[olovo|olova]], [[baryt]]u a [[železo|železa]]. V Maroku jsou také malá naleziště [[zlato|zlata]] a [[stříbro|stříbra]]. [447] => [448] => === Služby === [449] => [[Soubor:Fez-P1050486.JPG|náhled|Turisté v uličkách středověké mediny [[Fás|Fesu]]]] [450] => Služby v Maroku zahrnují především sektor turistiky a dopravních služeb. Turistika zaznamenává od roku [[2004]] trvalý rozvoj po propadech v první polovině 90. let 20. století a po roce [[2001]]. Za tímto růstem stojí činnost Výboru pro strategii turistiky založeného v roce [[2002]], jehož cílem je zvýšit přitažlivost Maroka pro zahraniční turisty. V roce [[2006]] byly celkové příjmy z turistiky 6,3 mld. USD, což je nárůst o cca 29,2 % oproti roku [[2005]] a Maroko navštívilo 6,58 milionů turistů, přičemž 3,6 milionů jich přijelo ze zahraničí. [451] => [452] => Nejvíce zahraničních turistů přijíždí z [[Evropa|Evropy]] (85 %), dále pak ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a ze států [[Maghreb]]u a [[Střední východ|Středního východu]]. Významnou skupinou jsou Maročané žijící v zahraničí (2,98 milionů návštěvníků). Stále více roste zájem turistů z [[Asie]] – např. [[Japonsko|Japonska]] a [[Jižní Korea|Jižní Korey]]. [453] => [454] => Základními turistickými středisky jsou [[Agádír]] a [[Marrákeš]], kam zavítají přibližně dvě třetiny z celkového počtu turistů. [455] => [456] => Kromě turistiky se silně rozvíjí telekomunikační obory (v roce 2006 byl nárůst [[abonent]]ů mobilních sítí o 29 % na celkových 16 milionů, [[Internet]] čítá cca 400 000 abonentů s nárůstem o 52,4 % oproti roku 2005). [457] => [458] => Od roku 2018 je v provozu 200 km úsek vysokorychlostní železniční trati (LGV) Tanger-Kenitra, s maximální rychlostí 350 km/h. [459] => [460] => == Obyvatelstvo == [461] => {| class="wikitable" border="1" cellspacing="0" align="right" [462] => ! colspan="3" style="background:#ffdead;" | Největší města v Maroku ([[2014]][http://rgph-2014.hcp.ma/attachment/562303/ Sčítání lidu 2014]) [463] => |- [464] => ! style="background:#efefef;" | město [465] => ! style="background:#efefef;" | počet obyvatel [466] => |- [467] => | [[Casablanca]] || align="right" | 3 359 818 [468] => |- [469] => | [[Rabat]] || align="right" | 1 721 760 [470] => |- [471] => |[[Fes|Fès]]|| align="right" | 1 112 072 [472] => |- [473] => | [[Tanger]] || align="right" | 947 952 [474] => |- [475] => | [[Marrákeš]] || align="right" | 928 850 [476] => |- [477] => | [[Salé]] || align="right" | 890 403 [478] => |- [479] => | [[Meknes]] || align="right" | 632 079 [480] => |- [481] => | [[Kenitra]] || align="right" | 572 700 [482] => |- [483] => | [[Tetuán]] || align="right" | 463 968 [484] => |- [485] => | [[Beni Mellal]]|| align="right" | 447 330 [486] => |- [487] => |[[Safi|Sáfí]]|| align="right" | 415 323 [488] => |- [489] => | [[Udžda]] || align="right" | 410 808 [490] => |- [491] => |} [492] => V roce [[2014]] mělo Maroko 33 848 242 obyvatel při hustotě zalidnění 73 obyvatel na km². [493] => [494] => Populace je v Maroku rozmístěna nerovnoměrně. Na jedné desetině rozlohy na pobřežním pásu na severozápadu země žijí dvě třetiny obyvatel. Obyvatelstvo neustále migruje z chudých venkovských oblastí do hospodářsky rostoucích měst. Ve velkých městech žije přibližně 45 % obyvatelstva. Historická královská města jsou [[Fes|Fès]], [[Marrákeš]], [[Meknes]], [[Rabat]], moderní průmyslová centra jsou [[Casablanca]], [[Tanger]], [[Udžda]] a [[Agádír]]. [495] => [496] => === Etnické skupiny === [497] => Většinu populace tvoří [[Arabové]] či poarabštění [[Berbeři]]. [498] => [499] => V řidčeji osídlených částech Maroka žijí etnické menšiny – zejména [[Berbeři]] (30–40 %) a [[Haratinové]]. Berbeři sídlí v Maroku především v pohoří [[Rif]] ([[Rífové]]), [[Atlas (pohoří)|Atlas]] a v [[oáza|oázách]] na jih od Atlasu jako usedlí rolníci v sídlištích z hlíny podobným opevněním ([[kasba]]) v horských oblastech. Haratinové (potomci černých otroků) sídlí především v oázách na jih od pohoří Atlas. Méně početnou menšinou jsou [[Židé]] (přibližně 30 000). V Maroku žije také přibližně 100 000 cizinců ([[Francie|Francouzi]], [[Španělsko|Španělé]]). [500] => [501] => V roce 1956 žilo v Maroku přibližně 500 000 Evropanů a 220 000 Židů, většina ale odešla v období po vyhlášení nezávislosti.De Azevedo, Raimondo Cagiano (1994) ''[http://books.google.com/books?id=N8VHizsqaH0C&pg=PA25 Migration and development co-operation.]''. [[Rada Evropy]]. st. 25. {{ISBN|92-871-2611-9}}. [502] => [503] => Naopak nezanedbatelný je i počet Marokánců žijících v zahraničí – přes 2 miliony v přistěhovaleckých komunitách v [[Západní Evropa|západní Evropě]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.migrationinformation.org/Profiles/display.cfm?ID=339 |titul=Morocco: From Emigration Country to Africa's Migration Passage to Europe |vydavatel=Migrationinformation.org |datum vydání=1. října 2005}} [504] => [505] => Z hlediska státní příslušnosti tvoří obyvatelstvo země z 99,5 % Maročané a zbytek [[Mauritánie|Mauretánci]], [[Senegal]]ci a [[Evropa]]né. [506] => [507] => === Náboženství === [508] => [[Soubor:Inside of a mosque in Fes (5364764412).jpg|náhled|Interiér mešity ve Fesu]] [509] => Obyvatelé Maroka jsou téměř bezvýhradně (asi 98 %) [[Sunnitský islám|sunnitští]] [[muslim]]ové (sunnitský [[islám]] je státní náboženství). Zbytek tvoří [[křesťanství]] a [[judaismus]]. [510] => [511] => Podle [[Statistika|statistiky]] z roku 2020 je v Maroku 99 % [[Muslim|muslimů]], v naprosté většině [[Sunnitský islám|sunnitů]], méně než 1 % je [[Ší'itský islám|šíitských muslimů]]. Zbývající 1 % [[populace]] patří [[Křesťan|křesťanům]], [[Židé|Židům]] a náboženství [[Bahá’í|Bahá´í]].{{Citace monografie [512] => | titul = Morocco [513] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/morocco/ [514] => | vydavatel = Central Intelligence Agency [515] => | jazyk = en [516] => }} Většina muslimů následuje Málikovskou právní školu, tzv. [[Málikovský mazhab]]. V menšině je přítomen také [[Záhirovský mazhab]]. Křesťané jsou rozděleni mezi [[Katolická církev|katolickou církev]] a [[Protestantismus|protestantské církve]] a jedná se zejména o cizince žijící v Maroku. Počet muslimským [[Náboženská konverze|konvertitů]] ke křesťanství se uvádí mezi 10 000 a 50 000. Tito Maročané ve své domovině čelí sociálním persekucím.{{Citace elektronického periodika [517] => | příjmení = Refugees [518] => | jméno = United Nations High Commissioner for [519] => | titul = Refworld {{!}} Morocco: General situation of Muslims who converted to Christianity, and specifically those who converted to Catholicism; their treatment by Islamists and the authorities, including state protection (2008-2011) [520] => | periodikum = Refworld [521] => | url = https://www.refworld.org/docid/4f4361e72.html [522] => | jazyk = en [523] => | datum přístupu = 2022-10-21 [524] => }} V [[Casablanca|Casablance]] žije přibližně 2 500 [[Židé|Židů]] a nízké stovky věřících náboženství [[Bahá’í|Bahá´í]].{{Citace elektronického periodika [525] => | titul = International Religious Freedom Report for 2015 [526] => | periodikum = 2009-2017.state.gov [527] => | url = https://2009-2017.state.gov/j/drl/rls/irf/religiousfreedom/index.htm [528] => | datum přístupu = 2022-10-21 [529] => }} Náboženská [[Dějiny|historie]] Maroka je podle [[Afrikanistika|afrikanisty]] [[Ondřej Havelka (cestovatel)|O. Havelky]] velmi pestrá. Dlouhou tradici mělo [[Berbeři|berberské]] náboženství, přítomný byl také megalitický [[kult]] rozšířený ve [[středomoří]],{{Citace elektronické monografie [530] => | příjmení = Havelka [531] => | jméno = Ondřej [532] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [533] => | titul = Tuaregové: muslimové s křesťanskou minulostí a polyteistickými berberskými kořeny [534] => | url = https://info.dingir.cz/2020/02/tuaregove-muslimove-s-krestanskou-minulosti-a-polyteistickymi-berberskymi-koreny/ [535] => | vydavatel = Dingir [536] => | datum přístupu = 2022-10-21 [537] => | jazyk = cs [538] => }} až do příchodu [[Islám|islámu]] na konci 7. století bylo v populaci významně rozšířeno křesťanství.{{Citace periodika [539] => | příjmení = Havelka [540] => | jméno = Ondřej [541] => | titul = Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality [542] => | periodikum = Theologická revue [543] => | datum vydání = 2022 [544] => | ročník = 92 [545] => | číslo = 3 [546] => | strany = 291–309 [547] => }} V předkřesťanské době bylo možné [[Berbeři|Berbery]] označit za [[Polyteismus|polyteisty]], jejichž tradiční z generace na generaci předávanou víru, patrně vystavěnou na [[Kult předků|kultu předků]] (kde byla přítomna víra v posmrtný život), ovlivňovalo také [[Judaismus|židovství]], v nemalé míře [[Egyptské náboženství|staroegyptské náboženství]], z druhé strany pyrenejské megalitické kulty a později římský kult a rozmanité helénské náboženské představy. Berbeři na [[Sahara|Sahaře]] v předřímském období prokazatelně stavěli zesnulým králům pyramidové hrobky výšky 10 až 30 metrů. [[Svatý Augustin]] na přelomu 4. a 5. stol. napsal, že někteří polyteističtí Berbeři uctívají skály, což by odpovídalo vlivu megalitického kultu rozšířeného ve středomoří, který ze severu Berbery ovlivňoval. V pouštních regionech Maroka odedávna kvetla křesťanská [[mystika]], dnes je to islámská mystika – [[súfismus]].{{Citace monografie [548] => | příjmení = Havelka [549] => | jméno = Ondřej [550] => | titul = Maroko. In: Západní Afrikou. [551] => | vydání = 1 [552] => | vydavatel = GEN [553] => | místo = Praha [554] => | rok vydání = 2011 [555] => | strany = 22–91 [556] => }} [557] => [558] => === Jazyk === [559] => [[Soubor:Marrakesch djemaa el fna schlangenbeschwörer.jpg|náhled|Berberští „krotiči hadů“ na náměstí Djemaa El Fna ve městě [[Marrákeš]]]] [560] => Úředními jazyky jsou [[arabština]] a od roku 2011 i [[Berberské jazyky|berberština]]. Především v obchodním styku je značně rozšířená [[francouzština]]''Ministerstvo zahraničních věcí ČR''. [online]. 2013. [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/maroko/, na severu země je částečně zastoupena i [[španělština]]. [561] => [562] => Marocká arabština se podstatně liší od klasické arabštiny či arabštiny moderní, kterou se mluví v [[Egypt]]ě a státech kolem [[Perský záliv|Perského zálivu]]. Maročané však rozumí i této arabštině, zejména pak té egyptské, díky provázanosti televizních seriálů. [563] => [564] => Berberština se na území Maroka vyskytuje ve třech základních [[Nářečí|dialektech]] podle zeměpisné oblasti. Ačkoliv se jejich názvy různí, nejběžnější jsou tyto: [565] => * '''Tarifit''' – berberština v oblasti pohoří Rif a severního Maroka, používaná [[Rífové|Rífy]] [566] => * '''Zaian''', '''Tamazight''' – oblast Středního Atlasu a středního Maroka [567] => * '''Tashelhaït''', '''Soussi''', '''Chleuh''' – oblast Vysokého Atlasu, Antiatlasu a jižního Maroka [568] => Přibližně 25 % obyvatelstva hovoří pouze některým z dialektů berberštiny. Berberština se nově zavádí i do školní výuky. [569] => [570] => === Vzdělání === [571] => Od roku [[1963]] platí všeobecná povinná školní docházka, do roku 2012 se podařilo snížit podíl [[gramotnost|negramotného]] obyvatelstva v Maroku na odhadovaných 28 %.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.lavieeco.com/news/actualites/baisse-du-taux-d-analphabetisme-au-maroc-a-28--26483.html |datum přístupu=22-03-2015 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140801015845/http://www.lavieeco.com/news/actualites/baisse-du-taux-d-analphabetisme-au-maroc-a-28--26483.html |datum archivace=01-08-2014 |nedostupné=ano }} Největším problémem bylo dostat školství do odlehlých oblastí. Dnes již stojí školy i v nejvyšších údolích Atlasu a mnohdy negramotným rodičům zde jejich děti vyučují čerství absolventi pedagogických škol, které sem vláda posílá na jejich první učitelskou zkušenost, trvající 1–4 roky. [572] => [573] => V Maroku je 20 univerzit. Nejprestižnější je islámská vysoká škola ve Fèsu založená roku [[859]] a velká státní univerzita v Rabatu. [574] => [575] => == Kultura == [576] => {{Pahýl část}} [577] => [[Soubor:Kasbah Ait Ben Haddou.jpg|náhled|[[Ait Ben Haddou]]]] [578] => K nejslavnějším marockým architektonickým památkám patří [[ksar]] [[Ait Ben Haddou]]. V roce 1987 byl zapsán na seznam [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví UNESCO]]. Ksary jsou tradiční sídelní celky na pomezí [[Sahara|Sahary]] sestávající ze skupiny hliněných staveb obklopených vysokými zdmi. Uvnitř obranných [[Hradba|hradeb]] se nacházejí úzké uličky obytných domů, ale i [[náměstí]] a budovy veřejného charakteru. Na seznam byly zapsány i ruiny starořímského města [[Volubilis]] a několik městských celků jako [[Fes]], [[Džadída]], [[Meknes]], [[Marrákeš|Marrakéš]], [[As-Sawíra]], [[Tetuán]] a [[Rabat]].{{Citace elektronického periodika [579] => | příjmení = [580] => | jméno = [581] => | titul = Morocco [582] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [583] => | vydavatel = [584] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/ma [585] => | datum vydání = [586] => | jazyk = en [587] => | url archivu = [588] => | datum přístupu = 2021-02-13 [589] => }} [[Mešita Hasana II.]] je největší mešitou v Maroku a sedmou největší na světě. Má také nejvyšší [[minaret]] na světě, vysoký 210 metrů. Byla dokončena v roce 1993 francouzským architektem Michelem Pinseauem. Ze starých sakrálních staveb je důležitá [[mešita Kutubíja]] postavená v éře Almohádovců. [590] => [591] => K nejznámějším výtvarným umělcům patří umělecký fotograf [[Achraf Baznani]], nejpřekládanějším spisovatelem je [[Tahar Ben Jelloun]] (''Dítě pouště,'' ''Posvátná noc''), jenž ovšem zvolil [[Francouzština|francouzštinu]], stejně jako [[Driss Chraïbi]]. [592] => [593] => K významným představitelům marocké vědy patřila socioložka [[Fatema Mernissiová]]. [594] => [595] => === Kuchyně === [596] => {{Podrobně|Marocká kuchyně}} [597] => [[Soubor:Kelaa-des-Mgouna (rosino-02).jpg|náhled|[[Tažín]]]] [598] => Marocká kuchyně vychází z [[Arabská kuchyně|arabské]], [[Berberská kuchyně|berberské]], [[Španělská kuchyně|španělské]], [[Andaluská kuchyně|andaluské]] a [[Středomořská strava|středomořské kuchyně]], byla ovlivněna také [[Evropská kuchyně|evropskou]] a [[Africká kuchyně|africkou kuchyní]]. Marocká kuchyně je typická pro používání [[Kuskus|kuskusu]] a [[Olivový olej|olivového oleje]]. Maroko je známo pro svoje [[koření]], proslavil se například [[šafrán]] z [[Talaouine]], [[máta]] a [[Oliva|olivy]] z [[Meknes|Meknesu]] nebo [[Pomeranč|pomeranče]] a citrony z [[Fes|Fesu]]. Známá je také marocká směs dvaceti sedmi koření zvaná [[Ras el-Hanout|ras el-hanout]]. Dále se používá [[sušené ovoce]], [[zelenina]], [[Citron|citróny]], [[Oliva|olivy]] nebo [[arganový olej]], z [[Maso|masa]] se používá především [[Hovězí maso|hovězí]], [[Kozí maso|kozí]], [[Skopové maso|skopové]] a [[Kuřecí maso|kuřecí]], používají se i [[Mořské plody|plody moře]]. [599] => [600] => Jídlo se často připravuje ve hliněné nádobě zvané [[tažín]].{{Citace elektronické monografie [601] => | příjmení = [602] => | jméno = [603] => | titul = The Art of Moroccan Cuisine [604] => | url = https://fescooking.com/the-art-of-moroccan-cuisine/ [605] => | vydavatel = Fescooking & Morocco Cultural Tours [606] => | místo = [607] => | datum vydání = 2007-10-10 [608] => | datum přístupu = 2021-02-13 [609] => | jazyk = en [610] => }} To je zároveň označení jídla, které se v nádobě připravuje. Typickou marockou specialitou je také [[pastilla]], což je druh [[Pečivo|pečiva]] z [[Listové těsto|listového těsta]] vyznačující se kombinací sladké a slané chuti. Kombinuje [[Holubí maso|maso holoubat]] a cibule s praženými [[Mandle (plod)|mandlemi]], [[Rozinka|rozinkami]], cukrem a skořicí. [[Šakšúka]] připomíná [[lečo]], ''khlea'' je podobné [[Kebab|kebabu]]. Oblíbeným salátem je ''zaalouk'', obsahující [[lilek]]. [611] => [612] => Sladkosti jsou podobné jako v jiných arabských státech, jsou to především [[baklava]] a [[chalva]]. Oblíbeným nápojem je [[mátový čaj]]. [613] => [614] => === Sport === [615] => [[Soubor:Carlos ga...jpg|náhled|[[Hicham El Guerrouj]] (vlevo)]] [616] => Maročtí atleti tradičně slaví celosvětové úspěchy v běžeckých disciplínách na středních tratích. Maroko se od roku 1960 účastní [[Olympijské hry|olympijských her]] a od té doby (k roku 2018) získalo šest zlatých olympijských medailí - všechny v [[Atletika|atletice]] a všechny v bězích. První přivezli z [[Atletika na Letních olympijských hrách 1984|Los Angeles roku 1984]] překážkářka [[Nawal El Moutawakel|Nawal El Moutawakelová]] a běžec na 5000 metrů [[Saïd Aouita]], který se stal rovněž mistrem světa na patnáctistovce na prvním [[Mistrovství světa v atletice 1983|světovém šampionátu v Helsinkách roku 1983]].{{Citace elektronického periodika [617] => | příjmení = [618] => | jméno = [619] => | titul = SAÏD AOUITA [620] => | periodikum = Encyclopædia Universalis [621] => | vydavatel = [622] => | url = https://www.universalis.fr/encyclopedie/said-aouita/ [623] => | datum vydání = [624] => | jazyk = fr-FR [625] => | url archivu = [626] => | datum přístupu = 2021-02-13 [627] => }} Další zlato přišlo v [[Atletika na Letních olympijských hrách 1988|Soulu 1988]] zásluhou běžce na 10 000 metrů [[Brahim Boutayeb|Brahima Boutayeba]]. Na stejné trati triumfoval v [[Atletika na Letních olympijských hrách 1992|Barceloně 92]] [[Khalid Skah]]. Další triumf přišel až v [[Atletika na Letních olympijských hrách 2004|Athénách roku 2004]], ale byl dvojnásobný, [[Hicham El Guerrouj]] totiž vyhrál závod na 1500 i 5000 metrů.{{Citace elektronického periodika [628] => | titul = Příběhy OH: Aténská pohádka Hichama El Guerrouje [629] => | periodikum = ČT sport [630] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/rio-2016/pribehy-oh-atenska-pohadka-hichama-el-guerrouje/5be027b00d663b6fe8193ea7 [631] => | jazyk = cs [632] => | datum přístupu = 2020-08-31 [633] => }} Stal se tak nejúspěšnějším marockým sportovcem všech dob, kterýžto neformální titul stvrdil i dalším olympijským stříbrem ze [[Atletika na Letních olympijských hrách 2000|Sydney 2000]] a čtyřmi tituly mistra světa. Marocká Sahara se každoročně stává dějištěm zřejmě nejtěžšího běžeckého závodu na světě, [[ultramaraton]]u zvaného [[Marathon des Sables]]. Jediným dalším sportem, ze kterého Maročané brali na olympijských hrách cenný kov, je [[box]], v němž sesbírali již čtyři bronzové medaile. [634] => [635] => Nejpopulárnějším sportem v Maroku je jednoznačně fotbal a sledování zápasů marocké a španělské ligy je oblíbenou kratochvílí mužů v marockých kavárnách. [[Marocká fotbalová reprezentace]] se šestkrát probojovala na závěrečný turnaj [[Mistrovství světa ve fotbale|mistrovství světa]]. Nejúspěšnější z těchto účastí byla ta z roku [[Mistrovství světa ve fotbale 2022|2022]], kdy se Maroku podařilo překvapivě vyhrát těžkou základní skupinu ([[Belgická fotbalová reprezentace|Belgie]], [[Chorvatská fotbalová reprezentace|Chorvatsko]], [[Kanadská fotbalová reprezentace|Kanada]]) a postoupit jako první africký celek do semifinále, kde pak Maročané vypadli s [[Francouzská fotbalová reprezentace|Francií]] po výsledku 0:2. V zápase o 3. místo prohráli s [[Chorvatská fotbalová reprezentace|Chorvatskem]] 1:2. Největšího úspěchu ve své historii však marocká reprezentace dosáhla roku 1976, když vyhrála [[Africký pohár národů]]. V roce 2018 vyhrál marocký tým [[Africké mistrovství národů]], jehož se účastní ligové výběry afrických států. Tři africké kluby rovněž vyhrály [[Liga mistrů CAF|Ligu mistrů CAF]] - [[Raja Casablanca]], [[Wydad Casablanca]] a [[ASFAR]]. V roce 2022 na Mistrovství světa v Kataru se Maroko stalo první africkou zemí v historii šampionátu, která dosáhla semifinále. [636] => [637] => [[Marocká mužská basketbalová reprezentace]] vyhrála v roce 1965 mistrovství Afriky. [638] => [639] => Pouze pro nejbohatší vrstvu se stále oblíbenějším stává [[golf]] a golfová hřiště stále přibývají. Je to paradox, protože Maroko se potýká s nedostatkem vody a tento problém bude v blízké budoucnosti ještě akutnější. [640] => [641] => == Odkazy == [642] => === Reference === [643] => [644] => [645] => === Související články === [646] => * [[Arabské jaro]] [647] => [648] => === Literatura === [649] => * DIAS, Pedro. Norte de Áfrika. Volume 1 of Arte de Portugal no mundo, 1, Arte de Portugal no mundo, 1. Lisboa, Público, 2008 {{pt}} [650] => * ELLINGHAM, Mark, GRISHBROOK, Don, McVEIGH, Shaun. ''Maroko: Turistický průvodce Rough Guides''. Brno. Nakladatelství JOTA, s. r. o. 2001. {{ISBN|80-7217-046-5}}. [651] => * HARENBERG, Bodo. Kronika lidstva: Dohoda Spojenců o invazi v Itálii. Bratislava: Fortuna Print, spol. s r. o., 1992. {{ISBN|80-7153-039-5}}. [652] => * {{Citace monografie [653] => | příjmení1 = Staněk [654] => | jméno1 = Karel [655] => | titul = Ve službě bohu a za čest krále : portugalská expanze v Maroku (1415-1769) [656] => | vydavatel = Scriptorium [657] => | místo = Dolní Břežany [658] => | rok = 2018 [659] => | počet_stran = 504 [660] => | isbn = 978-80-88013-65-5 [661] => }} [662] => * Kolektiv autorů. ''Encyklopedie Universum 5''. [DVD-ROM]. 2006. [cit. 2007-05-30]. [663] => * Kolektiv autorů. ''Lexikon zemí 3: Severní Afrika, Arabský poloostrov a Přední Asie''. Praha. GeoCenter International. 2001. {{ISBN|3-575-11786-1}}. [664] => * Kolektiv autorů. Encyklopedie Diderot. Praha: Diderot, 1999. {{ISBN|80-902723-1-2}}. [665] => [666] => === Externí odkazy === [667] => * {{Commonscat}} [668] => * {{Wikislovník|heslo=Maroko}} [669] => * {{Wikizprávy|kategorie=Maroko}} [670] => * {{en}} [http://www.visitmorocco.com/ The Moroccan National Tourist Office] [671] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Morocco/ Western Sahara - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/moroccowestern-sahara/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110731093525/http://www.amnesty.org/en/region/moroccowestern-sahara/report-2011 | datum archivace = 2011-07-31 | nedostupné = ano }} [672] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bertelsmann Stiftung | titul = BTI 2010 — Morocco Country Report | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Morocco.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | místo = Gütersloh | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521074835/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Morocco.pdf | datum archivace = 2011-05-21 | nedostupné = ano }} [673] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs | titul = Background Note: Morocco | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5431.htm | datum vydání = 2011-04-20 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110224005443/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5431.htm | datum archivace = 2011-02-24 | nedostupné = ano }} [674] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Morocco | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mo.html | datum aktualizace = 2011-07-13 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20181226055346/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mo.html%20 | datum archivace = 2018-12-26 | nedostupné = ano }} [675] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Library of Congress | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu | titul = Country Profile: | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Morocco.pdf | datum vydání = 2006-05-10 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky}} [676] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Rabatu | titul = Souhrnná teritoriální informace: Maroko | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/maroko-2010-10-23.pdf | datum vydání = 2010-10-23 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111155042/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/maroko-2010-10-23.pdf | datum archivace = 2012-01-11 | nedostupné = ano }} [677] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Nevill | jméno = Barbour | spoluautoři = a kol. | titul = Morocco | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/392604/Morocco | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [678] => [679] => {{Navboxes [680] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [681] => | list = {{Afrika}} [682] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [683] => }} [684] => {{Navboxes [685] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [686] => | list = [687] => {{AU}} [688] => {{Organizace islámské spolupráce}} [689] => {{Liga arabských států}} [690] => }} [691] => {{Monarchie}} [692] => {{Autoritní data}} [693] => [694] => {{Portály|Maroko}} [695] => [696] => [[Kategorie:Maroko| ]] [697] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [698] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [699] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [700] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [701] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1956]] [] => )
good wiki

Maroko

Maroko, plným názvem Marocké království ( berbersky ⵜⴰⴳⵍⴷⵉⵜ ⵏ ⵍⵎⵖⵔⵉⴱ), je monarchie v oblasti Maghrebu na nejzazším severozápadě Afriky. Jeho sousedy jsou na východě Alžírsko, na severu dvě malé španělské exklávy Ceuta a Melilla a na jihu sporné území Západní Sahara, které Maroko považuje za integrální součást svého území.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tanger','Marrákeš','Rabat','Fes','Casablanca','Berbeři','Sahara','Džadída','Agádír','Meknes','Španělsko','Západní Sahara'

Agádír

Berbeři

Casablanca

Džadída

Fes

Marrákeš

Meknes

Rabat

Sahara

Španělsko

Tanger