Array ( [0] => 15624508 [id] => 15624508 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Marozia [uri] => Marozia [3] => Marozia.jpg [img] => Marozia.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Marozia (kolem 890 – 932) byla významnou postavou raného středověku v Itálii, zejména v Římě, a to z pohledu politického i kulturního. Jako dcera vznešeného původu měla možnost ovlivnit dění ve svém okolí, což jí umožnilo stát se jednou z center moci v tehdejší společnosti. Marozia byla známá svou inteligencí a vyjednávacími schopnostmi, které jí pomohly vytvořit aliance a upevnit postavení své rodiny. Byla také matkou několika významných postav, včetně budoucího papeže Jana XI., což zvýšilo její vliv v náboženské oblasti. Její interakce s mocnými muži té doby, včetně papežů, ukazují, jak úspěšně dokázala kombinovat osobní ambice s důvody pro politickou stabilitu. I když byla její doba poznamenaná konflikty a mocenskými boji, Marozia se snažila najít cestu k dosažení míru a tím napomohla k rozvoji politických struktur v Římě. Její odkaz je také spojován se snahou o reformu, což přispělo k rozvoji církevní moci a vlivu v raném středověku. Marozia tak představuje fascinující příklad ženy, která dokázala čelit výzvám své doby, a její příběh je důkazem, že i v těžkých časech může jedinec ovlivnit směřování událostí a přispět k pozitivním změnám ve společnosti. Její život si zaslouží být obdivován pro odhodlání a strategické myšlení, které vedlo k jejímu nezapomenutelnému místu v historii. [oai_cs_optimisticky] => Marozia (kolem 890 – 932) byla významnou postavou raného středověku v Itálii, zejména v Římě, a to z pohledu politického i kulturního. Jako dcera vznešeného původu měla možnost ovlivnit dění ve svém okolí, což jí umožnilo stát se jednou z center moci v tehdejší společnosti. Marozia byla známá svou inteligencí a vyjednávacími schopnostmi, které jí pomohly vytvořit aliance a upevnit postavení své rodiny. Byla také matkou několika významných postav, včetně budoucího papeže Jana XI., což zvýšilo její vliv v náboženské oblasti. Její interakce s mocnými muži té doby, včetně papežů, ukazují, jak úspěšně dokázala kombinovat osobní ambice s důvody pro politickou stabilitu. I když byla její doba poznamenaná konflikty a mocenskými boji, Marozia se snažila najít cestu k dosažení míru a tím napomohla k rozvoji politických struktur v Římě. Její odkaz je také spojován se snahou o reformu, což přispělo k rozvoji církevní moci a vlivu v raném středověku. Marozia tak představuje fascinující příklad ženy, která dokázala čelit výzvám své doby, a její příběh je důkazem, že i v těžkých časech může jedinec ovlivnit směřování událostí a přispět k pozitivním změnám ve společnosti. Její život si zaslouží být obdivován pro odhodlání a strategické myšlení, které vedlo k jejímu nezapomenutelnému místu v historii. ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba}} [1] => '''Marozia''' (rodným jménem '''Maria''', také '''Mariuccia''' či '''Mariozza'''; kolem roku [[892]], [[Řím]] – 28. června před rokem [[936]] tamtéž) byla mocná římská [[Konkubinát|konkubína]] s velkým politickým vlivem. [2] => [3] => Byla dcerou [[Theodora I. Tuskulská|Teodory]] (podle některých nepotvrzených zdrojů považovaná za sestru [[Adalbert Toskánský|Adalberta Toskánského]], nejspíše ze starobylého římského aristokrackého rodu) a [[Římský konzul|římského konsula]] [[Teofylakt I. Tuskulský|Teofilakta]]. [4] => [5] => Podle pověsti byla velmi krásná, ale také sebestředná a bezohledná. V [[10. století]] po dvacet let de facto ovládala římskou politiku a [[Římskokatolická církev|katolickou církev]]. Přestože byla [[Analfabetismus|negramotná]] podařilo se jí, podobně jako její matce, za pomoci vychytralosti a svádění uzavírat silná spojenectví s mocnými a shromáždit tak obrovskou moc. [6] => [7] => == Život == [8] => [[Soubor:Marozia bertolini.jpg|náhled|vlevo|Marozia a [[Hugo I. Italský|Hugo Provensálský]]]] [9] => Již jako patnáctiletá se stala [[Konkubinát|konkubínou]] papeže [[Sergius III.|Sergia III.]], svého bratrance, se kterým se setkala ještě v době, kdy byl biskupem v Caere (dnešním [[Cerveteri]]). Otázka vztahu mezi Marozií e Sergiem III., který se měl odehrát okolo roku 907, je ovšem sporná: značná část historiků otrocky přijala příběh [[Seznam cremonských biskupů|biskupa]] [[Liutprand z Cremony|Liutpranda z Cremony]], jiní (např. Pietro Fedele a il Brezzi), jej považují za nepodložené klepy.Heslo ''[http://www.treccani.it/enciclopedia/crescenzio-de-theodora_%28Dizionario_Biografico%29/ Marozia]'', in ''Dizionario biografico degli italiani'', volume 70, Treccani 2014 [10] => [11] => Během svého života se Marozia třikrát vdala, přičemž všechna její manželství byla [[Politika|politicky]] motivovaná. V roce [[909]], kdy již byla těhotná se svým prvním synem, se vdala za [[Alberich I. ze Spoleta|Albericha ze Spoleta]]. Její syn byl poté legitimizován.Pietro Fedele, Ricerche per la storia di Roma e del papato nel secolo X, in ''Archivio della R. Società Romana di Storia Patria'', voll. XXXIII–XXXIV Alberik a Marozia poté měli dalšího syna, jemuž dali jméno po otci, [[Alberich II. ze Spoleta|Albericha II.]] (911/912–954). Marozia k němu přilnula, neboť v něm spatřovala dvě vlastnosti, kterých si cenila nejvíce: moc a touha po ještě větší moci. V roce [[914]] se skutečně Alberik spojil s papežem [[Jan X.|Janem X.]] a v roce 916 společně s papežskými jednotkami porazil [[Saracén]]y u [[Bitva u Garigliana|Garigliana]]. Byl též jmenován [[Římský konzul|římským konzulem]], ale nedlouho poté v roce [[924]] byl zavražděn v [[Orte]]. [12] => [13] => O dva roky později, v roce [[926]], se Marozia opět rozhodla dostat k moci, když se vdala za oponenta [[Svatý stolec|Svatého stolce]], [[Guido Toskánský|Guida, markýze toskánského]]. Stala se úhlavní nepřítelkyní papeže [[Jan X.|Jana X.]] V květnu [[928]] dosáhla rivalita vrcholu: Marozia zosnovala útok na papežskou rezidenci v [[Lateránská bazilika|Lateránu]] a podařilo se jí zajmout papeže, uvěznit ho a zbavit trůnu. Jan X. zemřel krátce poté ve vězení, zřejmě [[Dušení (medicína)|zadušen]]. Guido se následně stal vládcem Říma a Marozia sama řídila volbu tří následujících papežů: v letech 928 až 929 takto byli zvoleni papežové [[Lev VI.]] a [[Štěpán VII.]] [14] => [15] => V roce [[931]] se jí dokonce podařilo dosadit na papežský stolec svého prvního, sotva jedenadvacetiletého syna, který přijal jméno [[Jan XI.]] Nový papež byl pro svou slabou povahu snadným nástrojem v rukou své matky, pročež byla ona skutečným hybatele římské politiky. Téměř ve stejnou dobu, kdy byl Jan XI. posvěcen, zemřel Maroziin manžel Guido. [16] => [17] => V roce [[932]] se Marozia vdala potřetí, tentokrát za [[Hugo I. Italský|Huga Provensálského]] ([[Seznam italských králů|italským králem]] v letech [[926]] až [[947]]). Hugo byl bratr Guida a tudíž se legálně s Marozií nemohl oženit, avšak křivě přísahal, že je nelegitimním synem vlastního otce. Marozia poté usilovala o Hugovu korunovaci na císaře s využitím vlivu na svého syna-papeže. Tento ambiciózní plán ovšem zmařil její druhý syn [[Alberik II. ze Spoleta|Alberik II.]], nevlastní bratr papeže Jana XI. Ten vyhnal Huga, svou matku nechal uvěznit a Jana XI. internoval v papežském paláci v Lateránu. Stal se tak roku [[932]] až do své smrti roku [[954]] jediným vládcem Říma. [18] => [19] => Od tohoto okamžiku již o Marozii nejsou žádné zprávy. Podle některých zdrojů dožila v ústraní kláštera. Zemřela pravděpodobně 28. června někdy před rokem [[936]] a byla pochována [[Klášter svatých Cyriaka a Nikoly|klášteře svatých Cyriaka a Nikoly]] v ulici Lata.[http://www.treccani.it/enciclopedia/marozia_(Dizionario-Biografico)/ ''Biografia''] [20] => [21] => == Legenda == [22] => Dle slov anglického historika [[Edward Gibbon|Edwarda Gibbona]], příběh ambiciózní Marozie zřejmě inspiroval legendu o [[papežka Jana|papežce Janě]], která byla po staletí považována za pravdivou, až do [[Reformace|protestantská reformace]]. [23] => [24] => == Reference == [25] => [26] => [27] => == Externí odkazy == [28] => * {{Commonscat}} [29] => {{Italské královny}}{{Autoritní data}} [30] => {{Portály|Lidé|Středověk|Politika}} [31] => [[Kategorie:Italské královny]] [32] => [[Kategorie:Milenky papežů]] [33] => [[Kategorie:Manželky politiků]] [34] => [[Kategorie:Narození v Římě]] [35] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 937]] [36] => [[Kategorie:Úmrtí v Římě]] [37] => [[Kategorie:Ženy]] [] => )
good wiki

Marozia

Marozia (rodným jménem Maria, také Mariuccia či Mariozza; kolem roku 892, Řím - 28. června před rokem 936 tamtéž) byla mocná římská konkubína s velkým politickým vlivem.

More about us

About

Jako dcera vznešeného původu měla možnost ovlivnit dění ve svém okolí, což jí umožnilo stát se jednou z center moci v tehdejší společnosti. Marozia byla známá svou inteligencí a vyjednávacími schopnostmi, které jí pomohly vytvořit aliance a upevnit postavení své rodiny. Byla také matkou několika významných postav, včetně budoucího papeže Jana XI. , což zvýšilo její vliv v náboženské oblasti. Její interakce s mocnými muži té doby, včetně papežů, ukazují, jak úspěšně dokázala kombinovat osobní ambice s důvody pro politickou stabilitu. I když byla její doba poznamenaná konflikty a mocenskými boji, Marozia se snažila najít cestu k dosažení míru a tím napomohla k rozvoji politických struktur v Římě. Její odkaz je také spojován se snahou o reformu, což přispělo k rozvoji církevní moci a vlivu v raném středověku. Marozia tak představuje fascinující příklad ženy, která dokázala čelit výzvám své doby, a její příběh je důkazem, že i v těžkých časech může jedinec ovlivnit směřování událostí a přispět k pozitivním změnám ve společnosti. Její život si zaslouží být obdivován pro odhodlání a strategické myšlení, které vedlo k jejímu nezapomenutelnému místu v historii.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Římský konzul','Jan X.','926','932','936','Konkubinát','Saracén','Orte','Bitva u Garigliana','Lev VI.','Lateránská bazilika','Guido Toskánský'