Array ( [0] => 14768415 [id] => 14768415 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maráthština [uri] => Maráthština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Maráthština
मराठी
Marāṭhī [2] => | rozšíření = [[Indie]] ([[Maháráštra]], [[Goa (stát)|Goa]] aj.), [[Mauricius]], [[Izrael]] [3] => | mluvčích = 90 000 000 (70 000 000 jako mateřský jazyk) [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => * [[Indoíránské jazyky]] [7] => * [[Indoárijské jazyky]] [8] => * [[Jihozápadní indoárijské jazyky|Jihozápadní]] [9] => * '''Maráthština''' [10] => | písmo = [[dévanágarí]] [11] => | úřední jazyk = [[Indie]] ([[Maháráštra]]) [12] => | regulátor = महाराष्ट्र साहित्य परिषद (Maháráštra sáhitja parišad, Puné) [13] => | ISO6391 = mr [14] => | ISO6392 = mar [15] => | ISO6393 = mar [16] => | SIL = MAR [17] => | wikipedie = [[:mr:मुखपृष्ठ|mr.wikipedia.org]] [18] => }} [19] => [[Soubor:Idioma marathi.png|náhled|317x317pixelů|Mapa rozšíření maráthštiny ]] [20] => '''Maráthština''' (maráthsky मराठी, ''marāṭhī)'' je [[Indoárijské jazyky|indoárijský jazyk]], používaný v [[Indie|indických]] státech [[Maháráštra]] (kde je úředním jazykem) a [[Goa (stát)|Goa]]. [21] => [22] => == Historie a rozšíření == [23] => Jako všechny indoárijské jazyky se maráthština vyvinula ze [[sanskrt]]u. Maráthské nápisy jsou doložené z přelomu 1. a 2. tisíciletí. Ve středověku vznikala v maráthštině důležitá [[Hinduismus|hinduistická]] díla. Vzhledem k rozšíření kolem dnešní [[Bombaj]]e byla maráthština prvním indoárijským jazykem, se kterým se seznamovali Evropané (v tomto případě Portugalci). Dnes je maráthština úředním jazykem státu Maháráštra (zatímco všeindická [[hindština]] a [[angličtina]] se objevují v komunikaci s federálními úřady). [24] => [25] => == Charakteristika == [26] => Maráthština má blíže k sanskrtu než třeba hindština, a to jak složitější gramatikou (pády), tak slovní zásobou, kterou méně ovlivnila perština a arabština. Slovosled je poměrně pevný a řadí maráthštinu mezi [[SOV jazyky]] ''(subject – object – verb),'' tedy nejdříve [[podmět]], pak [[předmět (mluvnice)|předmět]] a nakonec [[sloveso]]. [27] => [28] => Fonetickou výbavu více méně sdílí s ostatními indoárijskými jazyky, významným rysem jsou přídechové varianty ražených souhlásek a zvláštní řada retroflexních hlásek ''t – th – d – dh – n.'' Zvláštností oproti severoindickým jazykům je časté nahrazování ''l'' v sanskrtských slovech [[Retroflexní laterální aproximanta|retroflexní laterální aproximantou]] ḷ. [29] => [30] => == Abeceda a výslovnost == [31] => Maráthština používá písmo [[dévanágarí]], ve kterém každá [[souhláska]] obsahuje implicitní [[samohláska|samohlásku]] [[šva]] a případné jiné samohlásky se vyznačují diakritickými znaménky nad, pod, před nebo za souhláskou. Kromě toho existují i samostatné znaky pro samohlásky, které stojí na začátku slabiky. [32] => [33] => Tradiční abecední pořadí písmen v [[dévanágarí]] a dalších příbuzných písmech je podle fonetických vlastností, tedy nejdříve samohlásky, pak souhlásky, nejdříve ražené v pěti řadách podle místa tvorby (ka, ča, ṭa, ta, pa), v rámci řady vždy dvojice neznělých (bez přídechu a s přídechem), dvojice znělých a odpovídající nosová souhláska. Nakonec přicházejí polosamohlásky, sykavky a ostatní. [34] => [35] => {| style="text-align:center;" [36] => |- [37] => | dévanágarí: || अ || आ || इ || ई || उ || ऊ || ऋ || ए || ऐ || ओ || औ || अं || अः || अँ || आँ || क || ख || ग || घ || ङ || च || छ || ज || झ || ञ || ट || ठ || ड || ढ || ण || त || थ || द || ध || न || प || फ || ब || भ || म || य || र || ल || व || श || ष || स || ह || ळ || क्ष || ज्ञ [38] => |- style="vertical-align:top;" [39] => | samohlásky:
{{malé|(ilustr., po "k")}} || क || का || कि || की || कु || कू || कृ || के || कै || को || कौ || कं || कः || कँ || काँ [40] => |- [41] => | transliterace: || a || ā || i || ī || u || ū || r̥ || ē || ai || ō || au || añ || ' || ä || ô || k || kh || g || gh || ng || č || čh || j || z || ň || ṭ || ṭh || ḍ || ḍh || ṇ || t || th || d || dh || n || p || ph || b || bh || m || y || r || l || v || ś || ṣ || s || h || ḷ || x || dny [42] => |- [43] => | výslovnost: || a || á || i || í || u || ú || ri || e || aj || o || au || n/m || h || æ || ó || k || kh || g || gh || ng || č || čh || dz || z || ň || t || th || d || dh || ng || t || th || d || dh || n || p || ph/f || b || bh || m || j || r || l || v || š || š || s || h || l || kš || dnj [44] => |} [45] => [46] => * [[Retroflexní souhláska|Cerebrální souhlásky]] ट, ठ, ड, ढ, ण se vyslovují tak, že se špička jazyka opře o horní měkké patro místo o zuby. [47] => * Znaménko ं se nazývá [[anusvár]] (अनुसवार) a má způsobovat [[nazalizace|nazalizaci]] samohlásky ve slabice, nad kterou se objeví. V praxi to obvykle znamená, že se na konci slabiky objeví nosová souhláska ze stejné řady, jako je počáteční souhláska následující slabiky (např. před ''k'' se objeví ''ng'', před ''b'' se objeví ''m'' atd.) [48] => * Znaménko ः se nazývá [[visarg]] (विसर्ग) a označuje přídech za slabikou, za kterou se objeví. [49] => * Samohláska अँ se používá pro fonetický přepis anglického ''a'' ve slově ''act'' (æ). [50] => * Samohláska आँ se používá pro fonetický přepis anglického ''a'' ve slově ''all'' (ɔ). [51] => * Na rozdíl od hindštiny se hláska ज nevyslovuje ''dž,'' ale ''dz''[[Aravind Joshi|Aravind Dzoši]], americký lingvista maráthského původu: osobní komunikace [52] => [53] => == Gramatika == [54] => [55] => === Podstatná jména === [56] => [[Podstatné jméno|Podstatná jména]] rozlišují [[Jmenný rod|rod]] mužský ''(pullinga),'' ženský ''(strílinga)'' a střední ''(napusakalinga).'' Pravidla přiřazení slov k rodům jsou složitá, ale často platí, že jména rodu mužského končí na ''-á'', ženského na ''-í''. V [[množné číslo|množném čísle]] se mužské ''-á'' mění na ''-é'', ženské ''-í'' se mění na ''-já''. K podstatným jménum rodu středního končícím na souhlásku se v množném čísle připojuje ''-é''. Příklady: [57] => [58] => {| [59] => |- [60] => | मुलगा || mulagá || chlapec || मुलगे || mulagé || chlapci [61] => |- [62] => | मुलगी || mulagí || dívka || मुलग्या || mulagjá || dívky [63] => |- [64] => | घर || ghar || dům || घरे || gharé || domy [65] => |} [66] => [67] => V souladu s tradiční indickou mluvnicí se v maráthštině rozlišuje osm [[Mluvnický pád|pádů]]. Jejich názvy pocházejí ze sanskrtu a znamenají (s výjimkou vokativu) prostě „první“ až „sedmý“ pád. Pády se nicméně nekryjí se všemi tvary, kterých podstatná jména nabývají s pomocí [[přípona (mluvnice)|přípon]] (koncovek). Na jednu stranu tvary akuzativu a dativu jsou v podstatě shodné. Na druhou stranu existuje řada přípon, které mají podobnou funkci jako [[předložka|předložky nebo záložky]]. Jimi vytvořené tvary by bylo možné chápat jako další pády, podobně jako v aglutinačních [[drávidské jazyky|drávidských jazycích]]. [68] => {| [69] => |- [70] => | Pád || Maráthský název || Přípony [71] => |- [72] => | [[Nominativ]] || प्रथमा विभक्ति
''prathamá vibhakti'' [73] => |- [74] => | [[Akuzativ]] || द्वित्तीया विभक्ति
''dvittíjá vibhakti'' || स ''(sa),'' ला ''(lá),'' ना ''(ná)'' [75] => |- [76] => | [[Instrumentál]] || त्रितीया विभक्ति
''tritíjá vibhakti'' || ने ''(né),'' नी ''(ní),'' शी ''(ší)'' [77] => |- [78] => | [[Dativ]] || चतुर्थी विभक्ति
''čaturthí vibhakti'' || स ''(sa),'' ला ''(lá),'' ना ''(ná)'' [79] => |- [80] => | [[Ablativ]] || पंचमी विभक्ति
''pančamí vibhakti'' || पासून ''(pásún),'' तून ''(tún),'' हून ''(hún)'' [81] => |- [82] => | [[Genitiv]] || षष्ठी विभक्ति
''šašthí vibhakti'' || चा ''(čá),'' ची ''(čí),'' चे ''(čé),'' च्या ''(čjá)'' [83] => |- [84] => | [[Lokál|Lokativ]] || सप्तमी विभक्ति
''saptamí vibhakti'' || आत ''(át),'' ईत ''(ít),'' वर ''(var)'' [85] => |- [86] => | [[Vokativ]] || संबोधन विभक्ति
''sambódhan vibhakti'' [87] => |} [88] => [89] => Tvar nominativu je typicky základní tvar slova bez přípony, jako je tomu ve většině indoevropských jazyků. Výjimkou je ale případ, kdy podstatné jméno tvoří [[podmět]] [[přechodné sloveso|přechodného slovesa]] v [[čas (mluvnice)|minulém čase]]. Potom se k základnímu tvaru připojuje přípona ''-né.'' [90] => [91] => U akuzativu a dativu jsou přípony स a ला určeny pro jednotné číslo, přípona ना pro množné. [92] => [93] => U instrumentálu přípona ने (jednotné číslo) a नी (množné číslo) odpovídá prostému českému instrumentálu (otázka ''kým / čím''). Naproti tomu přípona शी (jednotné i množné číslo) odpovídá významu předložky ''s.'' [94] => [95] => Tvary genitivu se liší podle rodu a čísla vlastněného předmětu, takže spíše odpovídají českému odvozování přídavných jmen přivlastňovacích od podstatných jmen. [96] => [97] => Přípony ablativu jsou společné pro obě čísla a odpovídají významu předložek ''od, z.'' Přípony lokativu odpovídají významu předložek ''v'' (आत, ईत) a ''na'' (वर). [98] => [99] => Vokativ se sice v maráthské mluvnici rozlišuje, ale netvoří se připojováním koncovek ke kmeni podstatného jména. Místo toho se před slovo v nominativu vloží slovo, odpovídající českému „hej, haló!“ V důvěrné komunikaci je to अरै ''araj'' a ऐ ''aj,'' zdvořilostní tvar je अहो ''ahó.'' [100] => [101] => Příklady předložkových přípon, které nejsou v tabulce pádů uvedeny: [102] => * करीता ''(karítá)'' = „pro“ [103] => * साथी ''(sáthí)'' = „pro“ [104] => * बाहेर ''(báhér)'' = „vně“ [105] => * खाली ''(khálí)'' = „pod“ [106] => * पाशी ''(páší)'' = „u“ [107] => * जवल ''(džaval)'' = „u“ [108] => * शेजारी ''(šédžárí)'' = „u“ [109] => * पुढे ''(puḍhé)'' = „před“ [110] => * समोर ''(samór)'' = „před“ [111] => * मागे ''(mágé)'' = „za“ [112] => * बरोबर ''(baróbar)'' = „spolu s“ [113] => * वाचून ''(váčún)'' = „bez“ [114] => * शिवाय ''(šiváj)'' = „bez“ [115] => * कदे ''(kadé)'' = „k“, „do“ [116] => * मुले ''(mulé)'' = „kvůli“ [117] => * ऐवजी ''(ejvadží)'' = „místo“ [118] => [119] => ==== Příklady ==== [120] => {| [121] => |- [122] => | Maráthsky || Transliterace || Doslovný překlad || Česky || Poznámka [123] => |- [124] => | राम विद्यार्थ्याला शिकवितो || ''Rám vidjárthjálá śikavitó.'' || Ráma žáka učí. || Ráma učí žáka. || Akuzativ. [125] => |- [126] => | राम विद्यार्थ्याना शिकवितो || ''Rám vidjárthjáná śikavitó.'' || Ráma žáky učí. || Ráma učí žáky. [127] => |- [128] => | राम पानी पितो || ''Rám pání pitó.'' || Ráma voda pije. || Ráma pije vodu. || Akuzativní přípona se nepoužije, pokud jde o jídlo, pití nebo řízení vozidla. [129] => |- [130] => | मी सुरीने आंबा कापतो || ''Mí suríné ámbá kápató.'' || Já nožem mango krájím. || Krájím mango nožem. || Instrumentál. [131] => |- [132] => | ते सुर्यानी आंबे कापतात || ''Té surjání ámbé kápatát.'' || Oni noži manga krájí. || Krájí manga noži. [133] => |- [134] => | मी त्यांना काय सांगु? || ''Mí tjáná káj sángu?'' || Já jim co řeknu? || Co jim řeknu? || त्यांना je dativ od त्या [135] => |- [136] => | तु कानपुरहून केंव्हा परत आलास? || ''Tu Kánpurhún kénvhá parat álás?'' || Ty Kánpur-z kdy vrácený byls? || Kdy jsi se vrátil z Kánpuru? || Ablativ. [137] => |- [138] => | कालपासून पऊस पदत आहे || ''Kálpásún paús padat áhé.'' || Včera-od déšť padající je. || Od včerejška prší. [139] => |- [140] => | मुलाचा / मुलीचा चेहरा || ''muláčá / mulíčá čéhrá'' || chlapcův / dívčin tvář || chlapcova / dívčina tvář || चॆहरा je mužského rodu. Rod vlastníka (tedy podstatného jména, které ohýbáme do genitivu) na koncovku nemá vliv. [141] => |- [142] => | मुलांचे / मुलींचे चेहरे || ''mulánčé / mulínčé čéhré'' || chlapců / dívek tváře || tváře chlapců / dívek [143] => |- [144] => | मुलाची / मुलीची सायकल || ''muláčí / mulíčí sájkal'' || chlapcova / dívčina kolo || chlapcovo / dívčino kolo || सायकल je ženského rodu. [145] => |- [146] => | मुलांच्या / मुलींच्या सायकली || ''mulánčjá / mulínčjá sájkalí'' || chlapců / dívek kola || kola chlapců / dívek [147] => |- [148] => | मुलाचे / मुलीचे पुस्तक || ''muláčé / mulíčé pustak'' || chlapcovo / dívčino kniha || chlapcova / dívčina kniha || पुस्तक je středního rodu. [149] => |- [150] => | मुलांची / मुलींची पुस्तके || ''mulánčí / mulínčí pustaké'' || chlapců / dívek knihy || knihy chlapců / dívek [151] => |- [152] => | चहात साखर नाही || ''Čahát sákhar náhí.'' || Čaji-v cukr není. || V čaji není cukr. || Lokativ. [153] => |- [154] => | राम मित्रास पत्र लीहितो || ''Rám mitrása patra líhitó.'' || Ráma příteli dopis píše. || Ráma píše dopis příteli. || Sloveso má dva předměty, přímý (akuzativ) a nepřímý (dativ). Akuzativ a dativ mají v maráthštině stejné koncovky, ale pokud se mají objevit oba u jednoho slovesa, příponu dostane pouze nepřímý předmět. [155] => |} [156] => [157] => === Zájmena === [158] => {| [159] => |- [160] => | मी || mí || já [161] => |- [162] => | तू || tú || ty [163] => |- [164] => | तो || tó || on [165] => |- [166] => | ती || tí || ona [167] => |- [168] => | ते || té || ono [169] => |- [170] => | आम्ही || ámhí || my [171] => |- [172] => | तुम्ही || tumhí || vy [173] => |- [174] => | ते || té || oni [175] => |- [176] => | त्या || tjá || ony [177] => |- [178] => | ती || tí || ona [179] => |} [180] => [181] => Zdvořilostní varianty zájmen 2. a 3. osoby (kromě středního rodu) odpovídají tvarům množného čísla (srov. [[vykání]]). [182] => [183] => === Číslovky === [184] => {{Viz také|Indické číslice}} [185] => Na [[číslovka|číslovkách]] je dobře vidět příbuznost maráthštiny se slovanskými a ostatními indoevropskými jazyky. [186] => [187] => {| [188] => |- [189] => | एक || ék || jeden [190] => |- [191] => | दोन || dón || dva [192] => |- [193] => | तीन || tín || tři [194] => |- [195] => | चार || čár || čtyři [196] => |- [197] => | पाच || páč || pět [198] => |- [199] => | सहा || sahá || šest [200] => |- [201] => | सात || sát || sedm [202] => |- [203] => | आठ || áṭh || osm [204] => |- [205] => | नउ || nau || devět [206] => |- [207] => | दहा || dahá || deset [208] => |} [209] => [210] => === Slovesa === [211] => [[Infinitiv]] má příponu ''-ṇé'' (-णे). [212] => [213] => [[Přítomný čas|Přítomné]] tvary slovesa बोलणे ''bólaṇé'' „mluvit“ [214] => [215] => {| [216] => |- [217] => | || [[Jednotné číslo]] || || [[Množné číslo]] [218] => |- [219] => | || [[Mužský rod]] || [[Ženský rod|Ženský]] a [[střední rod]] || Všechny rody [220] => |- [221] => | [[1. osoba]] || मी बोलतो
mí bólató
mluvím || मी बोलते
mí bólaté
mluvím || आम्ही बोलतो
ámhí bólató
mluvíme [222] => |- [223] => | [[2. osoba]] || तू बोलतोस
tú bólatós
mluvíš || तू बोलतेस
tú bólatés
mluvíš || तुम्ही बोलता
tumhí bólatá
mluvíte [224] => |- [225] => | [[3. osoba]] || तो बोलतो
tó bólató
mluví || ती (ते) बोलते
tí (té) bólaté
mluví || ते (त्या, ती) बोलतात
té (tjá, tí) bólatát
mluví [226] => |} [227] => [228] => [[Minulý čas|Minulé]] tvary slovesa बोलणे ''bólaṇé'' „mluvit“ [229] => [230] => {| [231] => |- [232] => | || [[Jednotné číslo]] || || || [[Množné číslo]] [233] => |- [234] => | || [[Mužský rod]] || [[Ženský rod]] || [[Střední rod]] || Mužský rod || Ženský rod || Střední rod [235] => |- [236] => | [[1. osoba]] || मी बोललो
mí bólaló
mluvil jsem || मी बोलले
mí bólalé
mluvila jsem || || आम्ही बोललो
ámhí bólaló
mluvili jsme [237] => |- [238] => | [[2. osoba]] || तू बोललास
tú bólalás
mluvil jsi || तू बोललीस
tú bólalís
mluvila jsi || || तुम्ही बोललात
tumhí bólalát
mluvili jste [239] => |- [240] => | [[3. osoba]] || तो बोलला
tó bólalá
mluvil || ती बोलली
tí bólalí
mluvila || ते बोलले
té bólalé
mluvilo || ते बोलले
té bólalé
mluvili || त्या बोलल्या
tjá bólaljá
mluvily || ती बोलली
tí bólalí
mluvila [241] => |} [242] => [243] => [[Budoucí čas|Budoucí]] tvary slovesa बोलणे ''bólaṇé'' „mluvit“ [244] => [245] => {| [246] => |- [247] => | || [[Jednotné číslo]] || [[Množné číslo]] [248] => |- [249] => | || Všechny rody || Všechny rody [250] => |- [251] => | [[1. osoba]] || मी बोलेन
mí bólén
budu mluvit || आम्ही बोलू
ámhí bólú
budeme mluvit [252] => |- [253] => | [[2. osoba]] || तू बोलशील
tú bólśíl
budeš mluvit || तुम्ही बोलाल
tumhí bólál
budete mluvit [254] => |- [255] => | [[3. osoba]] || तो (ती, ते) बोलेल
tó (tí, té) bólél
bude mluvit || ते (त्या, ती) बोलतील
té (tjá, tí) bóltíl
budou mluvit [256] => |} [257] => [258] => Existují i složené časy. [[Průběhový přítomný čas]] se tvoří pomocí tvaru slovesa असणे ''asaṇé'' „být.“ Příklad: [259] => [260] => {| [261] => |- [262] => | Maráthsky: || मी बोलत आहे। [263] => |- [264] => | Transliterace: || Mí bólat áhe. [265] => |- [266] => | Doslova: || Já mluvící jsem. [267] => |- [268] => | Překlad: || Mluvím. [269] => |} [270] => [271] => * [[Průběhový přítomný čas]] se tvoří z [[příčestí]] přítomného a přítomného tvaru slovesa असणे. [272] => * [[Průběhový minulý čas]] se tvoří z příčestí přítomného a minulého tvaru slovesa असणे. [273] => * [[Předpřítomný čas]] se tvoří z příčestí minulého a přítomného tvaru slovesa असणे. [274] => * [[Předminulý čas]] se tvoří z příčestí minulého a minulého tvaru slovesa असणे. [275] => [276] => === Slovosled === [277] => Výchozí [[slovosled]] je [[podmět]] – [[předmět (mluvnice)|předmět]] – [[sloveso]]. [[Přívlastek]] se klade před podstatné jméno, které rozvíjí. Příslovečné určení obvykle stojí před slovesem nebo před předmětem, mnohdy ale také na začátku věty. Určení času se klade před určení místa. Záporky se zpravidla kladou před sloveso. Příklady: [278] => [279] => {| [280] => |- [281] => | Maráthsky: || हे पुस्तका आहे। [282] => |- [283] => | Transliterace: || Hé pustaká áhé. [284] => |- [285] => | Doslova: || To kniha je. [286] => |- [287] => | Překlad: || To je kniha. [288] => |} [289] => [290] => == Slovní zásoba == [291] => Na rozdíl od hindštiny maráthština přejala méně slov z perštiny a arabštiny, místo toho si uchovala původní výrazy ze sanskrtu. V moderním jazyce je mnoho výpůjček z angličtiny, třeba „nádraží“ se řekne ''rajlvéstéšan''. [292] => [293] => == Vzorový text == [294] => {{Vzorový text [295] => |VDLP=ano [296] => |Komentář=Pro srovnání obou jazyků je vedle maráthštiny tentýž text uveden i hindsky. [297] => |Jazyk 1=maráthsky [298] => |Text 1=सर्व मनुष्यजात जन्मतःच स्वतंत्र आहे व स्र्तजणांना समान प्रतिष्ठा व समान अधिकार आहेत। त्यांना विचारशक्ति व सदसद्व सदसद्विवेकबुद्धि लाभलेली आहे व त्यांनी एकमेकंशी बंधुत्वाच्या भावनेने आचरण करावे। [299] => |Jazyk 2=transliterace [300] => |Text 2=sarva manušjadžáta džanmata'ča svatañtra áhé va srtadžaņáñná samána pratišţhá va samána adhikára áhéta. tjáñná vičáraśakti va sadasadva sadasadvivékabuddhi lábhalélí áhé va tjáñní ékamékañśí bañdhutváčjá bhávanéné áčaraņa karávé. [301] => |Jazyk 3=hindsky [302] => |Text 3=सभी मनुष्यों को गौरव और अधिकारों के मामले में जन्मजात स्वतन्त्रता और समानता प्राप्त है । उन्हें बुद्धि और अन्तरात्मा को देन प्राप्त है और परस्पर उन्हें भाईचारे के भाव से बर्ताव करना चाहिए । [303] => |Jazyk 4=transliterace [304] => |Text 4=sabhí manušjóñ kó gaurava aura adhikáróñ ké mámalé méñ džanmadžáta svatantratá aura samánatá prápta haj. unhéñ buddhi aura antarátmá kó déna prápta haj aura paraspara unhéñ bháíčáré ké bháva sé bartáva karaná čáhié. [305] => }} [306] => [307] => == Reference == [308] => [309] => [310] => == Externí odkazy == [311] => {{InterWiki|code=mr|Maráthská}} [312] => * {{Commonscat}} [313] => * Aleš Klégr, Petr Zima et al.: ''Světem jazyků''. Albatros, Praha, 1989. Str. 150 – 151. [314] => * R. S. Deshpande, G. E. Salpekar: ''Teach Yourself Marathi''. Hippocrene Books, New York, 2005. {{ISBN|0-87052-620-0}} [315] => [316] => {{Indoíránské jazyky}} [317] => {{Autoritní data}} [318] => {{Portály|Indie}} [319] => [320] => [[Kategorie:Maráthština| ]] [321] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [322] => [[Kategorie:Jazyky Indie]] [323] => [[Kategorie:Indoíránské jazyky]] [324] => [[Kategorie:Západní indoárijské jazyky]] [] => )
good wiki

Maráthština

Mapa rozšíření maráthštiny Maráthština (maráthsky मराठी, marāṭhī) je indoárijský jazyk, používaný v indických státech Maháráštra (kde je úředním jazykem) a Goa.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'podmět','Indie','Množné číslo','Maháráštra','1. osoba','3. osoba','Jednotné číslo','dévanágarí','2. osoba','Mužský rod','sloveso','Indoárijské jazyky'

Dévanágarí

Indie

Maháráštra

Podmět

Sloveso