Array ( [0] => 15488208 [id] => 15488208 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sloveso [uri] => Sloveso [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Sloveso''' ([[latina|lat.]] ''verbum'') je [[ohýbání|ohebný]] [[slovní druh]], který vyjadřuje činnost (''jít''), stav (''ležet'') nebo změnu stavu (''zčervenat''). Ve většině případů je sloveso ve [[věta (lingvistika)|větě]] [[přísudek|přísudkem]]. [1] => [2] => == Druhy sloves == [3] => * [[plnovýznamové sloveso|plnovýznamová slovesa]] mají vlastní význam - oproti pomocným nebo způsobovým slovesům, ale mnohá níže uvedená zvláštní slovesa mohou v určitém kontextu fungovat i jako plnovýznamová, [4] => * neplnovýznamová slovesa [5] => ** [[pomocné sloveso]] se používá jako nesamostatná složka vedle významového slovesa při tvorbě složených slovesných tvarů (např. české ''být'' při tvorbě minulého času: ''přišel jsem'') [6] => ** [[spona (sloveso)|spona]] se používá při tvorbě [[přísudek|přísudku]] jmenného se sponou (např. české ''být'' v přísudku ''je nemocný'' nebo ''byl ředitelem'') [7] => ** [[kategoriální sloveso]] ([[angličtina|anglicky]] ''light verb)'' se používá při tvorbě ostatních slovesně-jmenných přísudků ([[verbonominální predikát]]); hlavní význam přísudku přináší jmenná složka, kategoriální sloveso přispívá slovesnými mluvnickými kategoriemi osoby, čísla, času aj. (např. české ''mít'' v ''mít strach'') [8] => ** [[způsobové sloveso|způsobové (modální) sloveso]] se váže s [[infinitiv]]em jiného, plnovýznamového slovesa a přidává k jeho významu rys nejistoty, možnosti, povinnosti nebo schopnosti (v češtině ''chtít, moci, smět, mít, muset, umět, dát se'') [9] => **[[fázová slovesa]] jsou slovesa vyjadřující nějaký stav, ve kterém se činnost nachází (např. začít, přestat, zůstat) [10] => * ''přechodné sloveso'' (tranzitivní) rozlišujeme podle [[valence (lingvistika)|valence]] slovesa, tj. podle toho, zda mají povinnou vazbu na [[přímý předmět]] ve [[akuzativ|4. pádě]] (např. české ''koupit [něco]''). Slovesný [[Valence (lingvistika)|valenční systém]] většiny jazyků včetně češtiny je ale složitější a nevystačí jen s touto kategorií. [11] => [12] => == Mluvnické kategorie sloves == [13] => Slovesa lze [[časování|časovat]], ve většině jazyků svým tvarem vyjadřují: [14] => * [[osoba (mluvnice)|osobu]], [15] => * [[Číslo (mluvnice)|číslo]], [16] => * [[Čas (mluvnice)|čas]], [17] => * [[slovesný způsob]], [18] => * [[Slovesný rod|rod]], [19] => * [[vid]] [20] => *třída [21] => *vzor [22] => *příčestí [23] => [24] => === Osoba === [25] => {{Viz též|Osoba (mluvnice)}} [26] => Typicky existují tři kategorie osoby, které rozlišují, kdo je [[podmět]]em věty, zda je to: [27] => * mluvčí (první osoba) [28] => * posluchač (druhá osoba) [29] => * někdo jiný (třetí osoba) [30] => [31] => V některých jazycích se od tohoto systému objevují odchylky. Například v [[telugština|telugštině]] je první osoba množného čísla rozštěpena na tvar '''inkluzivní''' (já + ty + on) a '''exkluzivní''' (já + on, ale bez tebe). [32] => [33] => === Číslo === [34] => {{Viz též|Číslo (mluvnice)}} [35] => '''Číslo''' (''numerus'') je gramatická kategorie, která udává počet účastníků děje. U většiny [[jazyk (lingvistika)|jazyků]] (včetně češtiny) je kategorie čísla založena pouze na protikladu jednosti - mnohosti, nicméně v některých jazycích je struktura složitější. Některé jazyky naopak nerozlišují ani [[Jednotné číslo|jednotné]] a [[množné číslo]], nebo jen v omezené míře - například v [[angličtina|angličtině]] je druhá [[osoba (mluvnice)|osoba]] identická pro obě čísla. [36] => [37] => === Čas === [38] => {{Viz též|Čas (mluvnice)}} [39] => '''Čas''' (''tempus'') v [[lingvistika|lingvistice]] znamená určitý tvar slovesa vyjadřující časové období, ve kterém daný děj probíhal/probíhá/bude probíhat. V různých jazycích se mohou časy rozlišovat na aktuální (minulý, přítomný, budoucí) a relativní (např. předminulý, předpřítomný, předbudoucí), které slouží k vyjádření předčasnosti či následnosti dějů. Mohou se též rozlišovat časy z hlediska probíhání nebo opakování děje, stavu a podobně. [40] => [41] => === Způsob === [42] => {{Viz též|Slovesný způsob}} [43] => '''Způsob''' (''modus'') je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru. Mnoho jazyků vyjadřuje odlišnost způsobů skrze [[morfologie (lingvistika)|morfologii]] slovesa. [44] => [45] => Čeština rozlišuje pouze způsob [[indikativ|oznamovací]], [[imperativ|rozkazovací]] a [[kondicionál|podmiňovací]], některé jazyky mají systém slovesných způsobů složitější (např. [[něnečtina]] - jazyk na území Ruska - má 16 způsobů). [46] => [47] => === Rod === [48] => {{Viz též|Slovesný rod}} [49] => '''Slovesný rod''' (''genus verbi'') je mluvnická kategorie slovesa. Slovesný rod je v různých jazycích obvykle dvojí, a to '''[[Činný rod|činný]]''' (''aktivum'') a '''[[Trpný rod|trpný]]''' (''pasivum''). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který [[podmět]] aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, který podmět trpí (tj. který je „vykonáván na podmětu“). V některých jazycích (např. v klasické [[Řečtina|řečtině]]) existuje ještě třetí rod, tzv. ''[[Medium (mluvnice)|medium]]'', tj. případ, kdy podmět koná děj na sobě nebo ve svůj prospěch. V češtině této kategorii přibližně odpovídá [[Česká slovesa#Rozdělení sloves|zvratné sloveso]]. [50] => [51] => === Vid === [52] => {{Viz též|Slovesný vid}} [53] => '''Vid''' (''aspekt'') je mluvnickou kategorií slovesa, která postihuje vztah k plynutí času. Lze vymezit dvě základní skupiny: [54] => * Dokonavý / ukončený ([[perfektum]]) vs. neukončenost ([[imperfektum]]) [55] => * Nedokonavý / průběhový ([[durativ]]) vs. neprůběhovost (stavovost, [[punktuál]]). [56] => [57] => === Třída === [58] => Slovesná třída je mluvnická kategorie sloves. Určuje se podle koncovky, které se dělí do pěti kategorií. [59] => [60] => == Neurčité tvary sloves == [61] => [62] => Sloveso v neurčitém tvaru nevyjadřuje mluvnické kategorie nebo jen některé z nich (např. rod, vid). Rozlišujeme následující neurčité tvary: [63] => * [[infinitiv]] [64] => * [[příčestí]] [65] => * [[přechodník]] [66] => * [[gerundium]] [67] => * [[gerundivum]] [68] => * [[supinum]] [69] => [70] => === Infinitiv === [71] => {{Viz též|Infinitiv}} [72] => '''Infinitiv''' (zast. ''neurčitek'') je [[neurčitý tvar slovesa]], který se nečasuje, tj. nevyjadřuje osobu, číslo, způsob a čas. Pokládá se za základní tvar slovesa, který je uváděn ve [[slovník|slovnících]] (''reprezentativní tvar'' neboli [[Lemma (lingvistika)|lemma]]). V češtině končí na ''-t'' (běžně), ''-ti'' (zast. nebo kniž.), nebo ''-ci'' (zast. nebo vyššího stylu) (''dělat/dělati, moct/moci''). [73] => [74] => Některé jazyky, jako např. [[arabština]], [[bulharština]], [[makedonština]] a moderní [[řečtina]], infinitiv nemají a musejí ho tedy vyjadřovat opisně. [75] => [76] => Infinitiv sice nevyjadřuje všechny mluvnické kategorie sloves, má však schopnost vyjadřovat slovesný rod a vid. V některých jazycích existují infinitivy pro různé časy, např. v [[angličtina|angličtině]] infinitiv minulý, který se používá pro děj, který začal nebo proběhl před jiným dějem. [77] => [78] => === Příčestí === [79] => {{Viz též|Příčestí}} [80] => '''Příčestí''' (''participium'') je [[Neurčitý slovesný tvar|neurčitý jmenný tvar slovesa]], který má v jazyce různé funkce, např.: [81] => * účast na tvorbě složených slovesných časů; [82] => * účast na tvorbě trpného rodu; [83] => * funkce [[přívlastek|přívlastku]]. [84] => [85] => Pro různé jazyky existuje různý inventář příčestí, např. příčestí minulé, příčestí trpné. Přechodník, gerundium, gerundivum a supinum se někdy rovněž řadí k příčestím. [86] => [87] => === Přechodník === [88] => {{Viz též|Přechodník}} [89] => '''Přechodník''' (''transgresiv'') je [[neurčitý tvar slovesa]] vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje. V češtině se postupem času přechodníky přestaly běžně používat a nyní jsou považovány za tvary archaické či archaizující. Nejčastěji se objevují v historické a umělecké literatuře. Ve větě zastávají zpravidla funkci [[doplněk (větný člen)|doplňku]] (vztahují se k přísudku i k podmětu). [90] => [91] => === Gerundium === [92] => '''Gerundium''' je [[neurčitý tvar slovesa]], který se blíží podstatnému jménu. V češtině se nevyskytuje, ale víceméně mu odpovídají podstatná jména slovesná, tzv. substantivní [[deverbativum|deverbativa]] (''vedení, krytí''). Běžné je například v angličtině (''cleaning - „uklízení“'') nebo v [[latina|latině]]. [93] => [94] => === Gerundivum === [95] => '''Gerundivum''' je [[neurčitý tvar slovesa]], který se blíží přídavnému jménu. V češtině se nevyskytuje, ale víceméně mu odpovídají přídavná jména, utvořená ze sloves (''sedící, hladovějící''). Běžné je například v latině, kde plní funkci příčestí. [96] => [97] => === Supinum === [98] => {{Viz též|Supinum}} [99] => '''Supinum''' je [[Neurčitý tvar slovesa|neurčitý]] ustrnulý tvar slovesa. Využití se v různých jazycích liší. Vyskytovalo se ve staré češtině, v současnosti je jediným českým supinem knižní výraz ''jít spat'' (místo ''spát''). Vyskytuje se například v latině nebo [[švédština|švédštině]]. [100] => [101] => == Související články == [102] => * [[Česká slovesa]] [103] => * [[Časování]] [104] => * [[Přísudek]] [105] => [106] => == Externí odkazy == [107] => * {{Commonscat}} [108] => * {{Wikislovník|heslo=sloveso}} [109] => * {{Wikislovník|kategorie=Slovesa}} [110] => * {{Otto|heslo=Sloveso}} [111] => * https://www.mojecestina.cz/article/2014072702-slovesne-tridy-a-vzory [112] => [113] => {{Slovní druh}} [114] => {{Autoritní data}} [115] => [116] => [[Kategorie:Slovní druhy]] [117] => [[Kategorie:Slovesa]] [] => )
good wiki

Sloveso

Sloveso (lat. verbum) je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost (jít), stav (ležet) nebo změnu stavu (zčervenat).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'neurčitý tvar slovesa','angličtina','osoba (mluvnice)','latina','podmět','přísudek','infinitiv','kategoriální sloveso','doplněk (větný člen)','Číslo (mluvnice)','něnečtina','Neurčitý slovesný tvar'

Angličtina

Infinitiv

Latina

Něnečtina

Podmět

Přísudek