Array ( [0] => 14726321 [id] => 14726321 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Masmédia [uri] => Masmédia [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit}} [1] => '''Masmédia''' (v jednotném čísle '''masmédium'''), '''masová média''' nebo '''hromadné sdělovací prostředky''' je název pro různorodou skupinu mediálních technologií, které prostřednictvím [[masová komunikace|masové komunikace]] zasáhnou velký počet příjemců. Technologie, jejichž prostřednictvím se tato hromadná komunikace uskutečňuje, zahrnují řadu různých možností šíření ([[komunikační kanál|komunikačních kanálů]]). [2] => Používají se i odvozená slova, mluvíme o přenosu masmediálního obsahu, který je tvořen mediálními organizacemi, [[mediální plánování|mediálním plánování]], [[mediální gramotnost|gramotnosti]], [[mediální manipulace|manipulaci]] a podobně. [3] => [4] => Pojmu masmédium se užívá jako termínu pro sdělovací prostředek s velkým počtem oslovených příjemců, nazývaných [[Masová společnost|masa]], popřípadě [[publikum]]. Masmédii tedy je [[rozhlas]], [[televize]], [[noviny]] a jakákoli sdělení na [[internet]]u s velkým dopadem. Oproti tomu pojem [[Média|médium]] se používá v oblasti přenosu informace, a to již na úrovni mezilidské komunikace nebo i na úrovni veřejné. Na nejvyšší úrovni komunikace, kde stojí masová komunikace, se pojem médium mění v pojem masmédium a vztahuje se pouze ke komunikaci určené pro široké publikum. V obecné češtině se rozdíl stírá, pojmy se používají zaměnitelně. [5] => [6] => == Funkce masmédií == [7] => Masové sdělovací prostředky mají ve společnosti důležitý sociální, politický a kulturní význam. Jsou většinou plošně a snadno dostupné, vyznačují se aktuálností v průběžném přinášení zpráv a informací přinášených většinou v krátkých periodách. Masové médium jako takové se netýká jen přenosu zpráv, ale má tyto základní funkce:{{Citace elektronické monografie [8] => | titul = Žurnalistika [9] => | url = https://zurnalistikaupol.wordpress.com/2016/10/14/1-11-media-a-spolecnost/ [10] => | datum vydání = 2016-10-14 [11] => | datum přístupu = 2019-09-01 [12] => | jazyk = cs-CZ [13] => | příjmení = CapkaKarel [14] => }} [15] => [16] => * orientační a informační funkce – poskytování informací o událostech a podmínkách života, jakož i o platném rozdělení moci a uspořádání mocenských vztahů, a usnadňování adaptace na změny podporou inovací a pokroku. S tím souvisí i možnost [[Dezinformace|dezinformací]]. [17] => * interpretační funkce → vykládají souvztažnosti a formují veřejné mínění × manipulují s veřejným míněním{{Citace elektronického periodika [18] => | titul = V Česku nemyslitelné, v USA standard – proč média podporují prezidentské kandidáty? [19] => | periodikum = Novinky.cz [20] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [21] => | vydavatel = Borgis [22] => | datum_vydání = 1. prosince 2020 [23] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/v-cesku-nemyslitelne-v-usa-standard-proc-media-podporuji-prezidentske-kandidaty-40340549 [24] => }} [25] => * veřejná kontrola [[státní moc]]i pomocí médií významný nástroj formování společenských a politických postojů občanů - voličů [26] => * [[socializace]] – vysvětlování a komentování ''významů událostí'', platných společenských vztahů a informací spolu s podporou ustálených autorit a ve společnosti zavedených zvyklostí, dále vytváření [[Konsenzus|konsenzu]] a nastolování posloupnosti priorit. Předávání informace dalším kulturám a pokolením. [27] => * kontinuita – podpora převládajících [[Kulturní vzorce|kulturních vzorců]] včetně objevování subkultur a nových směrů ve vývoji kultury; [28] => * zábava – nabídka napětí, pobavení či rozptýlení, prostředek uvolnění a zdroj oslabování sociálního napětí; [29] => * získávání – [[agitace]] pro politicky a společensky významné cíle; funkce médií v totalitních režimech jsou jiné: mediální politika v těchto zemích je součástí agitace a propagandy. [30] => ** [31] => [32] => === Čtvrtý nebo sedmý stav === [33] => Masmédia mohou být označována za čtvrtý či sedmý stav. Jde o vyjádření toho, že noviny a další hromadné sdělovací prostředky mají značný vliv ve společnosti, hovoří se o [[mediokracie|mediokracii]], vládě médií. Označení sedmý pramení z 19. století z napoleonské doby, kdy se v Evropě utvořilo šest velmocíK. Hvížďala: [https://archiv.ihned.cz/c1-803830-proc-nejsou-novinari-partnery-pro-politiky Proč nejsou novináři partnery pro politiky] [34] => a právě sedmou byl tisk.{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Proč se říká, že tisk je čtvrtá velmoc? — PSK [36] => | url = https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/proc-se-rika-ze-tisk-je-ctvrta-velmoc [37] => | periodikum = www.ptejteseknihovny.cz [38] => | datum přístupu = 2019-09-09 [39] => | jazyk = cs [40] => }}{{Citace monografie [41] => | vydání = První vydání [42] => | titul = Slovník žurnalistiky : výklad pojmů a teorie oboru [43] => | oclc = 1023801583 [44] => | místo = Praha [45] => | isbn = 9788024637693 [46] => | isbn2 = 8024637693 [47] => | počet stran = 1 online resource [48] => | příjmení = [49] => | jméno = [50] => | příjmení2 = [51] => | jméno2 = [52] => | vydavatel = [53] => | rok vydání = [54] => | strany = 220 [55] => }} Označení čtvrté je odvozeno od dělení moci na výkonnou, soudní a zákonodárnou a čtvrtou, hlídačem demokracie ([[Watchdog|hlídacím psem demokracie)]], měla podle [[Liberální demokracie|liberální teorie]] být média.{{Citace elektronického periodika [56] => | titul = THE FOURTH ESTATE — On the role of journalism: facts vs. fake news [57] => | url = https://medium.com/@ubuntufm/the-fourth-estate-on-the-role-of-journalism-facts-vs-fake-news-61168f8e8cf [58] => | periodikum = Medium [59] => | datum vydání = 2017-12-02 [60] => | datum přístupu = 2019-09-09 [61] => | jazyk = en [62] => | příjmení = UbuntuFM [63] => }} [64] => Zde se však hovoří jen o tradičních médiích, která pracují s informacemi, a ne s aktualitami, se kterými pracuje [[bulvár]]. ([[Informace]] je takový druh sdělení, který s přibývajícím časem roste na významu, [[aktualita]] naopak s časem na významu ztrácí.) [65] => [66] => == Pohledy a teorie o masmédiích == [67] => [68] => === Masová média a sociální změna === [69] => Teze o potencionálních vztazích mezi masovou komunikací a sociální změnou se při velkém zjednodušení dají rozdělit do 3 kategorií: [70] => [71] => # masovým médiím je přisuzována schopnost urychlit proces modernizace, ať už jako prostředek vzdělávání, nebo jako mobilizační multiplikátor předávající nové zkušenosti a přinášející rozšiřování obzoru, psychickou mobilitu a zvyšující připravenost k inovacím. Proces modernizace tedy začíná komunikací nových myšlenek a informací, které podněcují přání jednat a chovat se novým způsobem. [72] => # masová média jsou považována za výsledek hospodářského vývoje a není jim v procesu modernizace přisuzován žádný další význam. Pro tyto nepříliš rozšířené teorie jsou typické ekonomické modely růstu, které médiím žádný další význam nepřikládají. [73] => # masová média nejsou považována za prostředek, který by přispíval ke vzdělání nebo modernizaci, ale jsou naopak považována za škodlivý element, protože nabízejí špatné vzory a zvyšují úroveň hospodářských nároků na nereálně vysokou laťku. [74] => [75] => === Pohledy na masmédia === [76] => Dle [[Denis McQuail|Denise McQuaila]] můžeme rozlišit čtyři základní teoretické pohledy na masmédia:{{Citace monografie [77] => | vydání = 4., rozš. a přeprac. vyd [78] => | titul = Úvod do teorie masové komunikace [79] => | oclc = 428366852 [80] => | vydavatel = Portál [81] => | místo = Praha [82] => | isbn = 9788073675745 [83] => | isbn2 = 8073675749 [84] => | počet stran = 639 [85] => | příjmení = McQuail, Denis, 1935- [86] => | jméno = [87] => | příjmení2 = [88] => | jméno2 = [89] => | rok vydání = [90] => | strany = 27–29 [91] => }} [92] => [93] => # '''mediokulturní''': pozornost je věnována obsahu a přijímání mediálních sdělení; [94] => # '''mediomaterialistický''': pozornost je věnována organizačním, finančním a technologickým hledisko médií; [95] => # '''sociokulturní''': zajímá se o vliv, jaký mají různé společenské faktory na mediální produkci a její přijímání; celkově na funkci médií ve společnosti; [96] => # '''sociomaterialistický''': nehledí na média jako na příčinu ekonomických a materiálních změn ve společnosti, ale pouze jako na důsledek takových změn ve společnosti. [97] => [98] => === Typy teorií === [99] => Můžeme rozlišit pět typů teorií využitelných v oblasti masové komunikace: [100] => [101] => # '''sociálněvědní teorie''': obecná tvrzení o povaze, fungování a účincích masové komunikace, založená na systematickém a objektivním studiu médií a dalších relevantních zdrojů. [102] => # '''kulturální teorie''': rozmanitější teorie, která ve svých formách se snaží jak rozlišovat kulturní artefakty dle kritérií kvality, ale též se právě naopak snaží zpochybnit hierarchickou klasifikaci jako irelevantní nástroj pro skutečný význam kultury. Cílem je i vymezit estetická či etická pravidla či stanovit společensko-kritický směr. [103] => [104] => == Dělení masmédií == [105] => [106] => === Periodický tisk === [107] => Až do [[Vynález|vynalezení]] [[knihtisk]]u se většina [[Kniha|knih]] opisovala ručně, pouze několik [[titul]]ů bylo tištěno pomocí rytých dřevěných [[blok]]ů. Obě [[Metoda|metody]] však byly velmi pomalé, a proto bylo tehdy k dostání jen málo knih, navíc byly pochopitelně velmi drahé. Dovolit si je mohly jen [[klášter]]y, [[Univerzita|univerzity]] a nejbohatší vrstvy [[Obyvatelstvo|obyvatel]]. [108] => [109] => [[Mohuč]]ský [[zlatník]] a [[písař]] [[Johannes Gutenberg]] (vlastním jménem Gensfleisch) vynalezl [[tisk]]ařské zařízení s pohyblivými [[Písmeno|literami]]. Měl zkušenosti s prací s [[Kovy|kovem]] a tak vyrobil [[Forma|formy]], ze kterých bylo možné odlévat [[písmena]] ve tvaru [[Kovy|kovových]] [[Razítko|razítek]]. Z několika takových [[Razítko|razítek]] se utvořilo slovo, ze slov se poskládaly celé stránky. Když se na razítka nanesla [[barva]], daly se stránky otiskovat na [[list]]y [[papír]]u pomocí speciálního [[lis]]ovacího [[stroj]]e ([[Tiskařský lis|tiskařského lisu]]). [110] => [111] => Nejznámější Gutenbergova práce nese název 42řádková [[bible]] nebo také ''[[Gutenbergova bible]]''. Toto dílo začal Gutenberg tisknout v roce [[1452]], práci ukončil v roce [[1456]] a za celou tuto dobu vyrobil pouhých 300 [[Kopie|kopií]]. V roce [[1460]] se tisknutí knih definitivně vzdal. Zemřel v chudobě v roce [[1468]]. [112] => [113] => Vynálezem knihtisku byly dány základy pro vydávání [[Noviny|novin]]. Do té doby existovaly jen noviny psané. První vydal římský [[konzul]] [[Julius Caesar|Gaius Julius Caesar]] pod názvem ''[[Acta diurna]]''. Zprvu [[noviny]] informovaly jen o jednání veřejných [[Instituce|institucí]] a byly zaměřeny čistě [[Zpravodajství|zpravodajsky]]. Ale za [[císař]]e [[Augustus|Augusta]] se staly i propagačním prostředkem. Rozmnožovány byly [[Kopie|opisováním]]. [114] => [115] => První tištěné noviny na světě ''Avisa Relation oder Zeitung'' vyšly v roce [[1609]]. ''České Sobotní (Outerní) Pražské poštovské noviny'' začal vydávat [[tiskař]] a nakladatel Karel František Rosenműller v roce [[1719]]. [116] => [117] => Další technické vynálezy umožnily rozšíření novin do té doby určených stále jen pro majetné. Např. v [[Spojené státy americké|USA]] stál až do roce [[1830]] jeden výtisk v průměru 6 centů, což v té době nebylo málo. Proto měly noviny náklad jen něco málo kolem 1000 výtisků. Pak se objevil „penny press“, cena novin se snížila na cent za kus a [[noviny]] se začaly prodávat na [[Ulice|ulici]]. Náklady prudce vzrostly. [118] => [119] => Před roce [[1989]] bylo v tehdejším [[Československo|Československu]] registrováno 722 titulů periodického tisku. [[Inzerce]] zaujímala velmi malou plochu, protože většina novin a [[časopis]]ů byla v rukou státu a dostávala takové státní dotace, že [[redakce]] nic nenutilo k získávání [[inzerce]]. [120] => [121] => Od ledna roce [[1990]] nastal v oblasti [[tisk]]ových médií veliký rozmach. Výsledkem je současných zhruba 2000 [[titul]]ů (k roku [[1997]]). Vývoj však nebyl přímočarý. Z původních 1870 v roce [[1990]] poklesl počet na 1553 za roce [[1991]], aby v roce [[1992]] prudce vzrostl na [[rekord]]ních 2983 titulů. V roce [[1993]] byl naproti tomu zaznamenán takový pokles, že se stav dostal pod úroveň roce [[1990]] na pouhých 1367 [[titul]]ů. Další vzestup v roce [[1994]] přivedl situaci asi na dnešní stav (cca 2000 titulů v roce [[1997]]. [122] => [123] => Zcela jiná křivka byla u [[Deník (noviny)|deníků]]. Z 30 v roce [[1990]] jich v roce [[1992]] bylo 76, zatímco v roce [[1993]] se jejich stav vrátil k původnímu počtu. Ale už v roce [[1994]] jich bylo 51. [[Týdeník]]y měly od roce [[1990]] do roku [[1994]] tuto linii: 307 → 173 → 465 → 168 → 235. Velký vzestup zaznamenaly [[čtrnáctideník]]y ― z 242 titulů na 514. Naproti tomu u měsíčníků došlo ke značnému poklesu z 707 [[titul]]ů na 447 s výjimkou vrcholu v roce [[1992]], kdy jejich počet stoupl na 1027. [124] => Tyto pohyby na trhu tiskových médií měly různé příčiny, zejména to byl vstup zahraničního kapitálu. Mezi nejvýznamnějšími vydavateli a zároveň i vlastníky tiskových médií v ČR jsou: RINGIER ([[Švýcarsko]]) ― vydává deníky ''Lidové noviny, Blesk, týdeníky Reflex, Televize'' aj. RHEINISCH-BERGISCHE DRUCKEREI ([[Německo]]) ― deníky ''MF Dnes, Svoboda'' aj. PASSAUER NEUE PRESSE ([[Německo]]) ― regionální listy jako je ''Plzeňský deník'' aj. MITTERHEIN VERLAG BOHEMIA ([[Německo]]) ― ''Moravskoslezský den, Zemské noviny'' VNU HOLLAND ([[Nizozemsko]]) ― [[časopis]]y ''Vlasta, Story, Praktická žena''. [125] => [126] => === Rozhlas === [127] => Z horkých médií byl vynalezen až třetí ― po [[telefon]]u a [[Kino|kinu]]. K prvnímu vysílání zábavného pořadu došlo v roce [[1916]], když se německému spojovacímu [[důstojník]]ovi a pozdějšímu zakladateli [[Německo|německého]] [[rozhlas]]u, Hansi Bredowovi, zdálo služební [[Rozhlas|radiové]] spojení nudným. Začal svým kolegům na frontě vysílat „zábavu“. Ti to uvítali, ale od nadřízených to Hans „schytal“. Pokračovat mohl až po skončení [[První světová válka|první světové války]]. [128] => [129] => Tato válečná epizoda byla neoficiálním vysíláním. K tomu oficiálnímu došlo v roce [[1920]], kdy bylo v [[Pittsburgh]]u zavedeno první pravidelné vysílání. První veřejnou [[rozhlas]]ovou stanicí na světě se stala [[londýn]]ská [[BBC]]. [[Český rozhlas]] zahájil své vysílání jako druhý na [[Evropa|evropském]] [[kontinent]]uhttps://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/konference-truth-and-power-bbc-cesky-rozhlas_1806192112_miz. Bylo to [[18. květen|18. května]] [[1923]] z [[letiště]] ve Kbelích u [[Praha|Prahy]]. Společnost RADIO-JOURNAL krátce nato začala budovat další pobočky. V září [[1924]] začalo vysílat [[Brno]], v roce [[1926]] [[Bratislava]], v roce [[1928]] [[Košice]] a v roce [[1929]] [[Ostrava]]. [130] => [131] => V běžném provozu používáme čtyři vlnové rozsahy: [132] => * pásmo dlouhých vln (LW nebo DV)-přes vysokou hladinu rušení [[Atmosféra|atmosférickou]] elektřinou se hodí pro trvalý příjem na velké vzdálenosti (dosah povrchové vlny je až 2000 [[Kilometr|km]]) [133] => * pásmo středních vln (MW nebo SV)-je nejužívanější, lze v něm s omezenou kvalitou přijímat největší počet [[vysílač]]ů ze středních vzdáleností (dosah je až 1000 [[Kilometr|km]]) [134] => * pásmo krátkých vln (SW nebo KV)-příjem je závislý na odrazivosti ionosféry a na stavu [[Slunce|sluneční]] činnosti [135] => (dosah je až 300 [[Kilometr|km]]). Protože ale prostorové vlny mohou dosáhnout až 4000 [[Kilometr|km]], lze v určitých denních dobách dosáhnout dálkového příjmu (po několikanásobném odrazu mezi [[Země|Zemí]] a ionosférou dokonce i spojení mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Austrálie|Austrálií]]). Velkou nevýhodou je vytváření tzv. hluchých pásem (=místo, kam už nedosáhne povrchová a ještě nedosáhne prostorová vlna) [136] => * pásmo velmi krátkých vln (FM nebo VKV)-hlavním nositelem [[rozhlas]]ových [[signál]]ů je povrchová vlna, kde však dochází k výraznému kolísání intenzity a k rušení cestou od [[vysílač]]e k [[přijímač]]i. Mechanismus šíření FM vln je prakticky technicky zcela totožný s šířením televizních [[signál]]ů, jejich dosah je 40-60 [[Kilometr|km]] [137] => [138] => V [[Česko|České republice]] jsou pro [[rozhlas]]ové vysílání využívány VKV, SV a DV pásma, 80 % [[populace]] je vybaveno přijímačem s velmi krátkými vlnami. Stále populárnění je i poslech rádií přes internet na počítači, tabletu nebo v mobilním telefonu. Příjem rozhlasu je v možný i přes [[DVB-T]], [[DVB-C]] a [[DVB-S]]. V současnosti se prostřednictvím pozemních vysílačů rozbíhá také digitální [[Digital Audio Broadcasting|DAB]] rozhlas (na začátku roku 2013 bylo signálem pokryto cca 50 % populace ČR). Převážná část stanic na VKV nepokrývá celé území ČR, ale jsou pouze regionální nebo lokální. Řada českých stanic vysílá už jen na internetu, protože je to nejlevnější distribuční cesta s vysokým počtem potenciálních posluchačů. [139] => [140] => === Televize === [141] => {{Podrobně|Televize}} [142] => První pohyblivý obraz se podařilo přenést v roce [[1925]] Charlesi Francisi Jenkinsovi z [[Washington DC|Washingtonu DC]] do [[Philadelphie]] (cca 200 [[Kilometr|km]]). Byl to obraz [[prezident]]a [[Spojené státy americké|USA]] W. G. Hardinga. V roce [[1929]] začala v [[Londýn]]ě stanice [[BBC]] s pokusným televizním vysíláním. První pravidelné [[Televize|televizní vysílání]] bylo zahájeno v roce [[1935]] v [[Berlín]]ě. V roce [[1949]] byla v [[Spojené státy americké|USA]] vyvinuta elektronická [[barevná televize]]. V roce [[1957]] byl ve [[Francie|Francii]] vyvinut [[systém]] barevné televize [[SECAM]], v roce [[1961]] v [[Německo|Německu]] systém [[PAL]]. V roce [[1972]] bylo v [[Spojené státy americké|USA]] zřízeno prvních 2839 přípojů [[Kabelová televize|kabelové televize]]. V roce [[1979]] byl [[Japonsko|japonské]] společnosti udělen [[patent]] na plochou televizní [[Obrazovka|obrazovku]] s tekutými [[krystal]]y. [143] => [144] => === Internet === [145] => {{Viz též|Internet}} [146] => Internet začal vznikat v 50. letech 20. století ve Spojených státech pod agenturou [[DARPA|ARPA]]. První síť byla zprovozněna v roce 1969 a byla a decentralizovaná. Stejně tak tomu je i u internetu nyní, je decentralizovaný. [147] => [148] => Internet slouží pro šíření zpravodajství napříč veřejností. Využívají ho k prezentaci zpráv jak mediální společnosti tak jednotlivci. Zpravodajství jako takové je ve převážně publikováno na webových stránkách mediálních organizací a následně je šířeno prostřednictvím sociálních sítí. [149] => [150] => == Největší vlastníci masmédií == [151] => {| class="wikitable" [152] => |+ [153] => !Název korporace [154] => !Obrat v roce 2019 [155] => !Druh médií [156] => !Dceřiné společnosti, akvizice a ostatní majetek [157] => |- [158] => |[[General Electric]]s [159] => |183 mld. [[Americký dolar|dolarů]] [160] => |TV, film, tisk a nakladatelství, internet a další [161] => |Nejznámější je jeho televizní společnosti [[NBC]] a Universal Pictures, dále vlastní společnosti jako Telemundo, Focus Features, 26 televizních stanic v USA, kabelovou televizní síť MSNBC, Bravo a ''Sci Fi Channel'' (současně vlastní ''Sci-fi magazine''). GE taktéž vlastní 80% podíl ve filmových studiích NBC Universal. Kromě toho podniká v mnoha dalších odvětvích. [162] => |- [163] => |[[Walt Disney]] [164] => |37,8 mld. dolarů [165] => |TV, radio, tisk a nakladatelství, internet a další [166] => |Vlastní [[American Broadcasting Company|ABC]] Television Network, kabelové televize jako např. ESPN, Disney Channel, SOAPnet, A&E a Lifetime, 277 radiových stanic, hudební a knižní nakladatelství, produkční společnosti jako Touchstone, Miramax a Walt Disney Pictures, Pixar Animation Studios, mobilní síť Disney Mobile. Mimo to provozuje zábavní parky po celém světě. [167] => |- [168] => |News Corporation [169] => |33 mld. dolarů [170] => |TV, tisk a nakladatelství, film, internet a další [171] => |Mediální konglomerát [[Rupert Murdoch|Ruperta Murdocha]] vlastní [[Fox Broadcasting Company]], televizní a kabelové stanice jako např. Fox, Fox Business Channel, National Geographic a FX, dále tisková nakladatelství jako [[The Wall Street Journal|Wall Street Journal]], the New York Post, TVGuide, časopisy Barron’s, SmartMoney and The Weekly Standard, knižní nakladatelství jako HarperCollins, filmové produkční společnosti jako [[20th Century Fox]], Fox Searchlight Pictures a [[Blue Sky Studios]], mnohé servery jako např. MarketWatch.com. Murdoch mimo to vlastní některé sportovní kluby a burzovní index. [172] => |- [173] => |Time Warner [174] => |29,8 mld. dolarů [175] => |TV, internet, film, tisk a nakladatelství, další [176] => |Největší mediální konglomerát na světě, vlastní např. [[CNN]], the CW (společně se [[CBS]]), [[HBO]], [[Cinemax]], [[Cartoon Network]], TBS, TNT, America Online, MapQuest, Moviefone, [[Warner Bros. Pictures]], Castle Rock a New Line Cinema, dále více než 150 časopisů včetně [[Time]], Sports Illustrated, Fortune, Marie Claire a People. [177] => |- [178] => |[[Viacom]] [179] => |14,6 mld. dolarů [180] => |TV, radio, tisk a nakladatelství, film, internet a další [181] => |Majetek Viacom čítá hudební stanici [[MTV]], [[Nickelodeon (televizní stanice)|Nickelodeon]]/Nick-at-Nite, VH1, BET, [[Comedy Central]], filmová studia [[Paramount Pictures]], Paramount Home Entertainment, Atom Entertainment. ''Viacom 18'' je společný podnik s indickou mediální společností Global Broadcast news. [182] => |- [183] => |[[CBS]] [184] => |14 mld. dolarů [185] => |TV, radio, tisk a nakladatelství, internet a další [186] => |Tato korporace vlastní televizní síť ''the CBS Television Network'', CBS Television Distribution Group, the CW (společně s Time Warner), dále Showtime, knižní vydavatelství jako Simon & Schuster, 29 televizních stanic a CBS Radio Inc., které má 140 rádiových stanic. [187] => |} [188] => [189] => == Masmédia v Česku == [190] => V České republice nejsou masmédia legálně definována, avšak je o nich zmínka v zákoně o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb., kde jsou popsány následovně: "''Komunikačními médii, kterými je reklama šířena, se rozumí prostředky umožňující přenášení reklamy, zejména periodický tisk a neperiodické publikace, rozhlasové a televizní vysílání, audiovizuální mediální služby na vyžádání, audiovizuální produkce počítačové sítě, nosiče audiovizuálních děl, plakáty a letáky.''"{{Citace elektronického periodika [191] => | titul = 40/1995 Sb. Zákon o regulaci reklamy [192] => | periodikum = Zákony pro lidi [193] => | vydavatel = Zákony pro lidi [194] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-40 [195] => | datum vydání = [196] => | jazyk = cs [197] => | datum přístupu = 2017-05-14 [198] => }} [199] => [200] => == Odkazy == [201] => [202] => === Reference === [203] => {{překlad|en|Mass media|1000098382}} [204] => [205] => [206] => [207] => === Externí odkazy === [208] => * {{Commonscat}} [209] => {{Autoritní data}} [210] => [211] => [[Kategorie:Masmédia| ]] [212] => [[Kategorie:Mediální studia]] [213] => [[Kategorie:Žurnalistika]] [214] => [[Kategorie:Mediální vzdělávání]] [] => )
good wiki

Masmédia

Masmédia (v jednotném čísle masmédium), masová média nebo hromadné sdělovací prostředky je název pro různorodou skupinu mediálních technologií, které prostřednictvím masové komunikace zasáhnou velký počet příjemců. Technologie, jejichž prostřednictvím se tato hromadná komunikace uskutečňuje, zahrnují řadu různých možností šíření (komunikačních kanálů).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kilometr','Německo','1990','rozhlas','titul','Spojené státy americké','1994','1992','noviny','Kopie','CBS','vysílač'

1990

1992

1994

CBS

Kilometr

Kilometr je základní jednotkou délky v soustavě SI.

Kopie

Německo

Noviny

Rozhlas

Titul

Vysílač