Array ( [0] => 15490464 [id] => 15490464 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maso [uri] => Maso [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Maso Maso představuje významnou součást stravy mnoha kultur po celém světě. Je bohaté na kvalitní bílkoviny, důležité živiny a minerály, které přispívají k celkovému zdraví a vitalitě. Díky různorodosti metod zpracování a přípravy masa existuje široká škála chutí a textur, které mohou obohatit gastronomické zážitky a podpořit kreativitu v kuchyni. Maso se tradičně dělí na červené a bílé, přičemž každé z těchto kategorií má své specifické výživové hodnoty. Červené maso, jako je hovězí či vepřové, je známé svým bohatým obsahem železa a vitaminu B12, zatímco bílé maso, například drůbež, poskytuje lehčí alternativu a je bohaté na proteiny. Moderní přístup k chovu zvířat se stále více zaměřuje na udržitelnost a etické praktiky, což přispívá k odpovědnějšímu a šetrnějšímu využívání přírodních zdrojů. Mnoho farmářů a producentů klade důraz na ekologické metody chovu, které podporují zdraví zvířat i životního prostředí. Stejně jako v mnoha oblastech života, je důležité stravovat se vyváženě. Maso může být součástí pestré a zdravé stravy, která zahrnuje také velké množství ovoce, zeleniny a celozrnných potravin. Porce a četnost konzumace masa mohou být přizpůsobeny individuálním potřebám a preferencím. Celkově lze říci, že maso má své místo v gastronomii i zdravém životním stylu, pokud je konzumováno s rozmyslem a jako součást všeobecně vyváženého jídelníčku. Odpovědný přístup k jeho výrobě a konzumaci nám pomáhá využívat tohoto hodnotného zdroje v souladu s ochranou životního prostředí a blahobytem zvířat. [oai_cs_optimisticky] => Maso Maso představuje významnou součást stravy mnoha kultur po celém světě. Je bohaté na kvalitní bílkoviny, důležité živiny a minerály, které přispívají k celkovému zdraví a vitalitě. Díky různorodosti metod zpracování a přípravy masa existuje široká škála chutí a textur, které mohou obohatit gastronomické zážitky a podpořit kreativitu v kuchyni. Maso se tradičně dělí na červené a bílé, přičemž každé z těchto kategorií má své specifické výživové hodnoty. Červené maso, jako je hovězí či vepřové, je známé svým bohatým obsahem železa a vitaminu B12, zatímco bílé maso, například drůbež, poskytuje lehčí alternativu a je bohaté na proteiny. Moderní přístup k chovu zvířat se stále více zaměřuje na udržitelnost a etické praktiky, což přispívá k odpovědnějšímu a šetrnějšímu využívání přírodních zdrojů. Mnoho farmářů a producentů klade důraz na ekologické metody chovu, které podporují zdraví zvířat i životního prostředí. Stejně jako v mnoha oblastech života, je důležité stravovat se vyváženě. Maso může být součástí pestré a zdravé stravy, která zahrnuje také velké množství ovoce, zeleniny a celozrnných potravin. Porce a četnost konzumace masa mohou být přizpůsobeny individuálním potřebám a preferencím. Celkově lze říci, že maso má své místo v gastronomii i zdravém životním stylu, pokud je konzumováno s rozmyslem a jako součást všeobecně vyváženého jídelníčku. Odpovědný přístup k jeho výrobě a konzumaci nám pomáhá využívat tohoto hodnotného zdroje v souladu s ochranou životního prostředí a blahobytem zvířat. ) Array ( [0] => [[Soubor:FoodMeat.jpg|náhled|Různé druhy masa]] [1] => '''Maso''' znamená v užším slova smyslu [[kostra|kosterní]] [[sval]]ovinu [[zvíře|zvířat]] (a s ní související tkáně), v širším a méně běžném slova smyslu se jedná o veškeré poživatelné části těl živočichů, které si lidé určili pro svou [[výživa|výživu]] ([[krev]], [[střeva]] a vnitřnosti nevyjímaje). [2] => [3] => == Charakteristika == [4] => Maso patří mezi nejoblíbenější a nejvyhledávanější [[potravina|potraviny]]. Ze zdravotního hlediska je ceněno zejména pro obsah biologicky hodnotných [[Bílkovina|bílkovin]] a látek budujících organismus. Obsah plnohodnotných bílkovin kolísá od 16 do 20 %. Z vitamínů maso obsahuje zejména vitaminy skupiny B. Dodává organismu [[železo]] a [[fosfor]]. [5] => [6] => Tučná masa, zejména [[vepřové maso|vepřové]], mají vysokou energetickou hodnotu. Vnitřnosti mají zas vyšší biologickou hodnotu než svalovina. Čím je maso tučnější, tím je hůře stravitelné. Maso mladých zvířat je jemnější, maso starších zvířat bývá tvrdší a hůře stravitelné. Lehká nebo těžší stravitelnost nezávisí jen na druhu a stáří zvířat, ale i od „odleženosti“ masa a od způsobu úpravy v kuchyni. Žádné maso – kromě masa ryb a vnitřností – by se nemělo použít hned po zabití zvířete. Maso z čerstvě zabitých zvířat totiž bývá tuhé, hůře stravitelné. Jen když odleží, vyzraje, změkne, tehdy se stává snadněji stravitelným. Doporučuje se proto uskladnit ho v podchlazeném místě na 3–5 dní. V prostředí s vyšší teplotou a vlhkostí se maso rychle kazí. Proto ho uskladňujeme v chladu a chráníme před mouchami. Pokud nemáme možnost uschovat syrové maso v chladu (v [[lednička|lednici]] nebo mrazáku), zabalíme ho do utěrky navlhčené octem a co nejdříve jej použijeme (zejména v letních měsících). [7] => [8] => [[Hovězí maso]] má světle červenou až tmavě červenou barvu. Ne každé maso ze [[skot]]u je stejně kvalitní. Je nemalý rozdíl mezi masem mladých [[býk|býčků]] a starších [[kráva (zvíře)|krav]]. Maso mladých býčků má světle červenou barvu a skoro čistě bílý tuk, maso ze starších kusů skotu má tmavě červenou barvu a tuk žlutý. Každé hovězí maso se doporučuje nechat odležet alespoň na několik dní, čímž se zamezí jeho tuhosti. Pokud chceme použít čerstvé hovězí maso a chceme, aby bylo vláčnější, měkčí, naložíme ho na 2–3 dny do nálevu (čili ho [[marinování|marinujeme]]). [9] => [10] => Z [[Morfologie (biologie)|morfologického]] hlediska se maso skládá z tkáně [[svalová tkáň|svalové]], [[kostní tkáň|kostní]], [[vazivová tkáň|vazivové]], [[chrupavková tkáň|chrupavkové]], [[tuková tkáň|tukové]], dále sem řadíme i [[nervová tkáň|tkáň nervovou]] a část [[oběhová soustava|soustavy oběhové]]. [11] => [12] => === Nutriční složení masa === [13] => * [[voda]] zhruba 70 % (tepelnou úpravou se až 30 % ztratí) [14] => * [[bílkovina|bílkoviny]] 15–20 % [15] => * [[tuky]] (vnitrobuněčné) 1–5 % (vepřové maso libové 20 %, ale jinak až 40 %http://www.nutritip.cz/view.php?cisloclanku=2009050004&rstema=15&nazevclanku=druhy-masa-nutricni-hodnoty - Druhy masa - nutriční hodnoty) [16] => * [[dusík]]até látky nebílkovinné 2 % [17] => * bezdusíkaté (extraktivní) látky (např. sacharidy) 1 % (hovězí maso i 5 %) [18] => * [[anorganická látka|anorganické látky]] 1 %. [19] => [20] => === Vedlejší produkty výroby masa === [21] => * [[Tuky|tuk]] [22] => * [[krev]] [23] => * [[Vnitřnosti|droby]] [24] => * [[Useň|kůže]] [25] => * [[kost]]i [26] => * [[peří]] [27] => * [[Chlup (zoologie)|štětiny]] [28] => [29] => === Barva masa === [30] => Červená barva masa je způsobena [[hem]]ovými barvivy [[myoglobin]]em (svalové barvivo) a [[hemoglobin]]em (krevní barvivo). [31] => [32] => === Zdroje === [33] => Mezi nejčastější zdroje masa patří: jatečná zvířata ([[Prase domácí|prasata]], [[Tur domácí|skot]], [[ovce]], [[kůň|koně]], [[králík|králíci]]), jatečná drůbež (hrabavá i vodní), lovná zvěř ([[jelen lesní|jelen]], [[srnec obecný|srnec]], [[daněk evropský|daněk]], [[muflon]], [[zajíc]], [[prase divoké|divočák]]), exotické druhy zvěře (podle místa výskytu),[[ryby]] a [[bezobratlí]] živočichové ([[entomofagie]]). [34] => [35] => == Jateční opracování skotu a prasat == [36] => {{podrobně|produkce masa}} [37] => Nejprve se zvíře omráčí buď mechanicky (tupým úderem do [[hlava|hlavy]], průstřelem čelní kosti), elektricky (napětím vyšším 400 V) nebo chemicky (pomocí [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]). Omráčení chrání pracovníky a zvířata, usnadňuje manipulace se zvířaty, vykrvení zvěře či zachování krevního oběhu. Po omráčení se zvíře usmrtí a [[vykrvácení|vykrvácí]], buď ve visu či v leže, dutým nožem nebo přeříznutím [[krční tepna|krční tepny]]. Po [[napaření]] prasete se odstraňují štětiny z kůže. U skotu se kůže stahuje v celku bez napaření. Dále je skot zbavován vnitřností, poté půlen a čtvrcen. Následuje [[veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa|veterinární prohlídka]], která určuje další zpracování masa. Je nutná u každého kusu určeného pro lidskou výživu. Kontroluje se též výskyt [[Parazitismus|parazitů]] nebo [[mikrob]]ů. Nakonec se maso ''bourá''. Součástí bourání je kromě dělení na části i vykostění, odstranění tuků a další úpravy masa. Rozeznávají se 3 druhy bourání: pro výsek (maso se dělí na anatomické celky – [[kýta]], [[bůček]], [[krkovice]], toto maso je určeno pro obchodní sítě), pro masnou výrobu (maso se dělí podle původu, např. hovězí přední a zadní, vepřové maso libové, výrobní s kůží, bez kůže) a pro mrazírny. [38] => [39] => == Masná výroba == [40] => [[Soubor:Meat industrie.jpg|náhled|Deset největších z masného průmyslu]] [41] => Jedná se o výrobu masných výrobků ([[salám]]y, [[párek|párky]], [[klobása|klobásy]], [[uzené maso]], atd.). První fází je tzv. mělnění a míchání. tvoří se homogenní hmota, která se skládá ze dvou složek: první je homogenní, tzv. spojka a druhá je makroskopická, tzv. vložka (maso, tuk). Dochází k tvorbě pevné struktury salámu (síť příčných vazeb). Celý proces se provádí pomocí řezaček nebo kutrů a jeho součástí může být i přidání šupinek ledu nebo mělnění masa. Poté se hmota solí. Maso se naloží do láku (až několik týdnů) nebo se sůl (2–3% roztok NaCl) vstřikuje do masa. Solení je důležité pro chuť a trvanlivost masných výrobků. S [[chlorid sodný|NaCl]] se používá „rychlosůl“ ([[dusitan sodný]]), sanitr ([[dusičnan sodný]]), [[polyfosfát]]y, [[koření]], [[Vitamín C|kyselina askorbová]] nebo [[sacharidy]]. Po solení přichází na řadu narážení a tvarování. Jde o plnění hmoty do obalů (střeva – přírodní, umělá) pomocí narážeček. poslední fází je [[uzení]]. Uzení zvyšuje trvanlivost a dochucuje masné výrobky. Udí se [[kouř]]em z tvrdého (nejčastěji [[buk]]ového) dřeva. Měkké dřevo je k uzení nevhodné, neboť obsahuje velké množství pryskyřic, které jsou v konečné fázi zdraví škodlivé. Drobné masné výrobky (měkké salámy, klobásy, párky, uzená masa, uzené boky a slaniny, atd.) se udí horkým kouřem 80–90 °C. Trvanlivé masné výrobky – tvrdé salámy (např. lovecký salám, Herkules, Paprikáš, atd.) se udí teplým kouřem (60 °C) a suší se kouřem studeným (18 °C). Při uzení teplým kouřem a následném sušení studeným kouřem je potřeba dodržovat stejnou teplotu a daný technologický postup (nesmí kolísat teplota), mohlo by dojít k výskytu [[botulotoxin]]u (klobásového jedu), který je nebezpečný pro lidský organizmus. Pro tento druh uzení se používají specializované udírny a sušicí komory. [42] => [43] => == Rozdělení masných výrobků == [44] => Podle zpracování rozeznáváme tyto druhy: drobné masné výrobky, měkké salámy, trvanlivé masné výrobky, speciální masné výrobky, vařené masné výrobky, pečené masné výrobky, uzená masa, fermentované salámy. [45] => [46] => * drobné masné výrobky [47] => ** hmotnost 50–100 g [48] => ** narážené do [[střevo|střev]], oddělené [49] => ** nakládání pomocí dusitanové směsi [50] => ** tepelné opracované, uzené [51] => ** s vložkou ([[špekáček|špekáčky]]), bez vložky (párky), s malým obsahem spojky [52] => [53] => * měkké salámy [54] => ** stejná výroba jako u drobných masných výrobků [55] => ** jemně mělněné (junior), jemně mělněné s vložkou tukové tkáně (gothaj), jemně mělněné s vložkou libového masa ([[šunkový salám|šunkový s.]]) [56] => [57] => * trvanlivé masné výrobky [58] => ** hrubě zrněné s přídavkem dusitanové směsi [59] => ** zvýšená údržnost při teplotě v místnosti [60] => ** uzené horkým kouřem, sušené [61] => [62] => * speciální masné výrobky [63] => ** různé technologie výroby [64] => ** např. [[debrecínská pečeně]], [[anglická slanina]] [65] => [66] => * vařené masné výrobky [67] => ** určené k rychlé spotřebě [68] => ** výroba z [[drob]]ů, vepřové kůže a hlavy [69] => ** dováření ve vodě či páře [70] => ** [[jitrnice]], [[tlačenka]] [71] => [72] => * pečené masné výrobky [73] => ** mělněné masné výrobky s vložkou [74] => ** výroba bez obalů ve formách [75] => ** dusitanová směs [76] => ** dovářejí se ([[sekaná]]) [77] => [78] => * uzená masa [79] => ** výrobky z kusů masa [80] => ** naložené do dusitanové směsi [81] => ** udí se 6–7 hodin horkým kouřem nebo [82] => ** udí se 2–3 hodiny teplým kouřem s následným dovařením ve vodě nebo páře (teplota v jádře výrobku by měla být 70 °C po dobu 20 minut) [83] => [84] => * fermentované salámy [85] => ** tepelně neopracované výrobky [86] => ** konzervace působením laktobacilů a streptokoků [87] => ** zvýšení údržnosti snížením pH [88] => ** snížení aktivity vody [89] => ** [[paštiky]], lovecký salám [90] => [91] => == Konzumace masa a zdraví == [92] => Statisticky významný vztah existuje mezi množstvím snědeného masa a rizikem vzniku [[Rakovina tlustého střeva|rakoviny tlustého střeva]], každých 100 gramů denně zkonzumovaného červeného masa zvyšuje riziko onemocnění rakovinou o 17 %. [[Miroslav Šuta]], [[Vladimír Šťovíček]]: [http://www.rozhlas.cz/plzen/zdravi/_zprava/obcasny-den-bez-masa-neni-spatny-napad--1772508 Občasný den bez masa není špatný nápad], [[Český rozhlas Plzeň]], Zdraví „v cajku“, 30. listopadu 2017 [93] => [94] => Takzvané bílé a červené maso mají stejný vliv na [[cholesterol]].https://medicalxpress.com/news/2019-06-red-white-meats-equally-bad.html - Red and white meats are equally bad for cholesterol [95] => [96] => === Konzumace masa u lidoopů === [97] => Konzumace masa byla pozorována u našich nejbližších příbuzných. [[Šimpanz|Šimpanzi]] učenliví loví hlavně drobné opice, [[Gueréza|guerézy]], ale také další primáty jako např. [[Kočkodanovití|kočkodany]] či [[Mangabej|mangabeje]], drobné kopytníky jako např. [[chocholatky]] či [[Štětkoun šedý|štětkouny]] nebo ptáky jako jsou např. [[Perličkovití|perličky]]. Nicméně u šimpanzů se k masu často dostanou pouze dominantní samci a velmi vzácně samice, hierarchicky níže postavená zvířata již nikoliv. Živočišná potrava navíc u těchto zvířat nepřesahuje více než 5% jídelníčku. Navíc pravděpodobně výhody sociální interakce vysoce postavených zvířat při sdílení masa a koordinace při lovu nahradily původní důvod lovu – nutriční výhody konzumace masa {{Citace periodika [98] => | příjmení = Watts [99] => | jméno = David P. [100] => | příjmení2 = Mitani [101] => | jméno2 = John C. [102] => | titul = Hunting Behavior of Chimpanzees at Ngogo, Kibale National Park, Uganda [103] => | periodikum = International Journal of Primatology [104] => | datum vydání = 2002-02-01 [105] => | ročník = 23 [106] => | číslo = 1 [107] => | strany = 1–28 [108] => | issn = 1573-8604 [109] => | doi = 10.1023/A:1013270606320 [110] => | jazyk = en [111] => | url = https://doi.org/10.1023/A:1013270606320 [112] => | datum přístupu = 2024-02-20 [113] => }}. Druhý druh šimpanze, [[šimpanz bonobo]], je pak v drtivé většině fruktivorní, nicméně potravu si může zpestřovat termity, a velmi výjimečně masem obratlovců, jako např. [[daman stromový]] {{Citace periodika [114] => | příjmení = Ihobe [115] => | jméno = Hiroshi [116] => | titul = Observations on the meat-eating behavior of wild bonobos (Pan paniscus) at Wamba, Republic of Zaire [117] => | periodikum = Primates [118] => | datum vydání = 1992-04-01 [119] => | ročník = 33 [120] => | číslo = 2 [121] => | strany = 247–250 [122] => | issn = 1610-7365 [123] => | doi = 10.1007/BF02382754 [124] => | jazyk = en [125] => | url = https://doi.org/10.1007/BF02382754 [126] => | datum přístupu = 2024-02-20 [127] => }}. Gorily nížinné jsou téměř výhradními herbivory, s občasnou konzumací termitů {{Citace periodika [128] => | příjmení = Doran [129] => | jméno = Diane M. [130] => | příjmení2 = McNeilage [131] => | jméno2 = Alastair [132] => | příjmení3 = Greer [133] => | jméno3 = David [134] => | titul = Western lowland gorilla diet and resource availability: New evidence, cross‐site comparisons, and reflections on indirect sampling methods [135] => | periodikum = American Journal of Primatology [136] => | datum vydání = 2002-11 [137] => | ročník = 58 [138] => | číslo = 3 [139] => | strany = 91–116 [140] => | issn = 0275-2565 [141] => | doi = 10.1002/ajp.10053 [142] => | jazyk = en [143] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ajp.10053 [144] => | datum přístupu = 2024-02-20 [145] => }}{{Citace periodika [146] => | příjmení = Rogers [147] => | jméno = M. Elizabeth [148] => | příjmení2 = Abernethy [149] => | jméno2 = Kate [150] => | příjmení3 = Bermejo [151] => | jméno3 = Magdalena [152] => | titul = Western gorilla diet: A synthesis from six sites [153] => | periodikum = American Journal of Primatology [154] => | datum vydání = 2004-10 [155] => | ročník = 64 [156] => | číslo = 2 [157] => | strany = 173–192 [158] => | issn = 0275-2565 [159] => | doi = 10.1002/ajp.20071 [160] => | jazyk = en [161] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ajp.20071 [162] => | datum přístupu = 2024-02-20 [163] => }}. U goril horských může příležitostně dojít ke konzumaci drobných bezobratlých, kteří pak tvoří méně než 0.1% celkového jídelníčku {{Citace periodika [164] => | příjmení = Stanford [165] => | jméno = Craig B. [166] => | příjmení2 = Nkurunungi [167] => | jméno2 = J. Bosco [168] => | titul = Behavioral Ecology of Sympatric Chimpanzees and Gorillas in Bwindi Impenetrable National Park, Uganda: Diet [169] => | periodikum = International Journal of Primatology [170] => | datum vydání = 2003-08-01 [171] => | ročník = 24 [172] => | číslo = 4 [173] => | strany = 901–918 [174] => | issn = 1573-8604 [175] => | doi = 10.1023/A:1024689008159 [176] => | jazyk = en [177] => | url = https://doi.org/10.1023/A:1024689008159 [178] => | datum přístupu = 2024-02-20 [179] => }}. Zástupci 3 druhů orangutanů jsou převážně fruktivorní, s neobvykle pestrou potravou zahrnující listí, houby, kůru stromů, květy či med. [[Orangutan|Orangutani]] si také zpestřují jídelníček hmyzem {{Citace periodika [180] => | příjmení = Galdikas [181] => | jméno = Biruté M. F. [182] => | titul = Orangutan diet, range, and activity at Tanjung Puting, Central Borneo [183] => | periodikum = International Journal of Primatology [184] => | datum vydání = 1988-02-01 [185] => | ročník = 9 [186] => | číslo = 1 [187] => | strany = 1–35 [188] => | issn = 1573-8604 [189] => | doi = 10.1007/BF02740195 [190] => | jazyk = en [191] => | url = https://doi.org/10.1007/BF02740195 [192] => | datum přístupu = 2024-02-20 [193] => }}. [194] => [195] => == Kontroverze == [196] => Maso je zřejmě nejkontroverznější potravinou vůbec. Na vhodnost masa pro lidskou výživu není jednoznačný názor. Existují lidé, kteří nejedí buď veškeré maso, nebo pouze některý druh ať už z [[Etika|etického přesvědčení]], [[Náboženství|náboženského vyznání]], [[zdraví|zdravotního]] nebo dalších důvodů. [197] => [198] => Obecně se člověk, který nejí žádný druh masa, nazývá [[Vegetariánství|vegetarián]]. Existují také druhy částečného vegetariánství jako [[pesco-pollo vegetariánství]] nebo [[pescetariánství]], které umožňuje konzumaci rybího masa, mořských plodů a kuřecího masa. [199] => [200] => Zpracované maso považuje [[IARC]] za [[karcinogen]].http://medicalxpress.com/news/2015-10-sausages-ham-cancer-causing-red-meat.html - Sausages, ham are cancer-causing, red meat 'probably' too: UN agency [201] => [202] => Některá červená masa od přírody obsahují pro člověka [[karcinogen]]ní sacharid Neu5Gc, který způsobuje imunitní reakce, jež při nadměrné konzumaci těchto mas vedou k rakovině tlustého střeva.http://www.national-geographic.cz/clanky/cervene-maso-zvysuje-riziko-vzniku-rakoviny-duvodem-je-reakce-naseho-tela-201501.html#.WBERw1I0Pmg - Červené maso zvyšuje riziko vzniku rakoviny: Důvodem je reakce našeho těla [203] => [204] => Maso, včetně rybího, může obsahovat [[polutant]]y.http://medicalxpress.com/news/2016-04-pollutants-fish-inhibit-human-natural.html - Pollutants in fish inhibit human's natural defense system [205] => [206] => === Náboženství === [207] => {{Viz též|Vegetariánství#Náboženství a dieta}} [208] => [209] => Mezi náboženství, která zakazují některé druhy masa patří: [210] => * [[judaismus]] – podle [[kašrut]]u nesmí židé konzumovat žádné maso savců kromě sudokopytné přežvýkavé zvěře (krávy, ovce), ptáků kromě drůbeže a holubů (zákaz konzumace masa dravých ptáků) a bezšupinatých a bezploutvých ryb a ostatních mořských plodů a žádnou krev [211] => * [[islám]] – zákaz konzumace vepřového masa a masa nešupinatých ryb ([[halal]]) [212] => * [[hinduismus]] a [[buddhismus]] preferují vegetariánství [213] => [214] => == Náhražky masa a laboratorně vypěstované maso == [215] => {{Podrobně|Náhražka masa|Laboratorně vypěstované maso}} [216] => [217] => Vzhledem k narůstajícímu obavám o životní prostředí a hrozbě zoonóz narůstá počet alternativ k masu (nejčastěji založených na sojovém či pšeničném proteinu), a dokonce vznikají společnosti zabývající se výzkumem a výrobou laboratorně vypěstovaného masa, takzvaného „masa ze zkumavky“. V Izraeli již funguje první průmyslový závod na výrobu buněčného masa, stojí za ním mladá firma Future Meat Technologies. Snahy o vývoj laboratorně vypěstovaného masa už ale probíhají i v České republice (Bene Meat Technologies). [218] => [219] => Rostlinné alternativy zažily boom v roce 2021, a to hlavně kvůli epidemii koronaviru, která upozornila na hrozbu vzniku nebezpečných zoonóz. Tyto nemoci vznikají mezi zvířaty chovanými ve špatných podmínkách a rychle se šíří, a to i díky častému přepravování zvířat na velké vzdálenosti. [220] => [221] => V současnosti lze rostlinné varianty jídel zakoupit i v běžných fast foodech. Mezi největší společnosti vyrábějící náhražky masa patří Beyond Meat a Tattooed Chef. V Česku jsou velmi oblíbené produkty od Nestlé, které začalo vyrábět rostlinné alternativy k masu pod značkou Garden Gourmet. Paradoxně, vegetariáni a vegani často alternativy k masu odmítají. Podle průzkumu společnosti Tesco kupují tyto produkty z většiny konvenčně se stravující lidé, kteří chtějí pouze zkusit něco nového nebo odlehčit svůj jídelníček. [222] => [223] => == Odkazy == [224] => === Reference === [225] => [226] => [227] => === Související články === [228] => * [[Domestikace]] [229] => * [[Chrupavka]] [230] => * [[Želatina]] [231] => * [[Křehčené maso]] [232] => * [[Dopad produkce masa na životní prostředí]] [233] => * [[Kultivované maso|Kultivované (umělé) maso]] [234] => [235] => === Externí odkazy === [236] => * {{Commonscat|Meats}} [237] => * {{Wikicitáty|téma=Maso}} [238] => * {{Wikislovník|heslo=maso}} [239] => * [http://www.maso.cz Maso: odborný časopis pro výrobce, zpracovatele a prodejce masa a masných výrobků], vydávaný [[Veterinární univerzita Brno|Veterinární univerzitou Brno]] [240] => * [https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/potravinarske-komodity/maso-a-masne-vyrobky/ Maso a masné výrobky: situační a výhledové zprávy Ministerstva zemědělství ČR] [241] => [242] => {{Maso}} [243] => {{Autoritní data}} [244] => {{Portály|Gastronomie}} [245] => [246] => [[Kategorie:Maso| ]] [247] => [[Kategorie:Živočišné produkty]] [248] => [[Kategorie:Zootechnika]] [] => )
good wiki

Maso

Různé druhy masa Maso znamená v užším slova smyslu kosterní svalovinu zvířat (a s ní související tkáně), v širším a méně běžném slova smyslu se jedná o veškeré poživatelné části těl živočichů, které si lidé určili pro svou výživu (krev, střeva a vnitřnosti nevyjímaje).

More about us

About

Je bohaté na kvalitní bílkoviny, důležité živiny a minerály, které přispívají k celkovému zdraví a vitalitě. Díky různorodosti metod zpracování a přípravy masa existuje široká škála chutí a textur, které mohou obohatit gastronomické zážitky a podpořit kreativitu v kuchyni. Maso se tradičně dělí na červené a bílé, přičemž každé z těchto kategorií má své specifické výživové hodnoty. Červené maso, jako je hovězí či vepřové, je známé svým bohatým obsahem železa a vitaminu B12, zatímco bílé maso, například drůbež, poskytuje lehčí alternativu a je bohaté na proteiny. Moderní přístup k chovu zvířat se stále více zaměřuje na udržitelnost a etické praktiky, což přispívá k odpovědnějšímu a šetrnějšímu využívání přírodních zdrojů. Mnoho farmářů a producentů klade důraz na ekologické metody chovu, které podporují zdraví zvířat i životního prostředí. Stejně jako v mnoha oblastech života, je důležité stravovat se vyváženě. Maso může být součástí pestré a zdravé stravy, která zahrnuje také velké množství ovoce, zeleniny a celozrnných potravin. Porce a četnost konzumace masa mohou být přizpůsobeny individuálním potřebám a preferencím. Celkově lze říci, že maso má své místo v gastronomii i zdravém životním stylu, pokud je konzumováno s rozmyslem a jako součást všeobecně vyváženého jídelníčku. Odpovědný přístup k jeho výrobě a konzumaci nám pomáhá využívat tohoto hodnotného zdroje v souladu s ochranou životního prostředí a blahobytem zvířat.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'krev','karcinogen','peří','anorganická látka','kostní tkáň','veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa','kůň','tuky','kostra','Morfologie (biologie)','hemoglobin','daněk evropský'