Array ( [0] => 15508719 [id] => 15508719 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maříž [uri] => Maříž [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Maříž [2] => | charakter = [[vesnice]] [3] => | obec = [[Slavonice]] [4] => | země = [[Morava]] [5] => | okres = Jindřichův Hradec [6] => | katastrální území = Maříž [7] => | rozloha = 4,5 [8] => | PSČ = 378 81 [9] => }} [10] => '''Maříž''' ({{Vjazyce2|de|Mayres}},''Brünner Zeitung''. Brünn: Mährischer Landtag, 24.07.1858, 1858(166). s. 1185. též Maires){{Citace monografie [11] => | příjmení = Hosák [12] => | jméno = Ladislav [13] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [14] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [15] => | vydavatel = Academia [16] => | místo = Praha [17] => | rok = 2004 [18] => | počet stran = 1144 [19] => | kapitola = [20] => | strany = 35 [21] => | isbn = 80-200-1225-7 [22] => | jazyk = [23] => }} je [[vesnice]] na samém jihozápadě [[Morava|Moravy]] při [[Česko-moravská hranice|hranicích]] s [[Čechy|Čechami]] a [[rakousko]]u [[Rakouské spolkové země|spolkovou zemí]] [[Dolní Rakousy]]. V roce [[2011]] zde trvale žilo sedm obyvatel.{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 185 | isbn = 978-80-250-2394-5}} Maříž je [[část obce|částí]] [[Slavonice|Slavonic]], rozkládající se asi 3 [[kilometr|km]] západně od vlastního města. Vedle [[katastrální území|katastru]] Maříže bývala ještě pohraniční vesnice [[Léštnice]], dnes již v důsledku událostí minulého století neexistující, jejíž katastrální území bylo původně [[exkláva|exklávou]] Slavonic a po roce [[1948]] bylo připojeno k Maříži. Maříž leží na okraji [[Česká Kanada|České Kanady]] v překrásném kraji lesů, rybníků, malebných vesniček, kulturních památek a historických skvostů. V době po plném zapojení České republiky do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]] zde vzniklo přeshraniční propojení Maříž–[[Dobersberg|Reinolz]].{{Citace elektronického periodika [24] => | příjmení = [25] => | jméno = [26] => | titul = 395/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propoje... [27] => | periodikum = [28] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-395/zneni-0 [29] => | jazyk = [30] => | datum přístupu = 2022-12-23 [31] => }} [32] => [33] => == Název == [34] => V roce 1372 (lenními pány bratři Ulrich/Oldřich a Ješek z Olešné) se jméno obce objevuje ve tvaru ''Marysch'' a ''Maryz'', v roce 1373 ''Meyrins''. Zde usedlý rod se po vsi v roce 1392 psal ''de Marize'' či ''de Maryze'' a v roce 1420 ''de Maryss'' (česky ''Marýž'').TIRAY, Jan a Augustin KRATOCHVÍL. ''Vlastivěda moravská, II., Díl IV. místopisu, Čís. 82: Místopis Moravy. Jihlavský kraj. Slavonický okres''. V Brně: Nákladem Musejního spolku, 1926, s. 159. TIRAY, Jan a Augustin KRATOCHVÍL. ''Vlastivěda moravská, II., Díl IV. místopisu, Čís. 82: Místopis Moravy. Jihlavský kraj. Slavonický okres''. V Brně: Nákladem Musejního spolku, 1926, s. 162. [35] => [36] => Jméno osady původně znělo ''Marýš'' a bylo odvozeno od mužského osobního jména ''Marýš'' nebo ''Marých'' a to od ženského osobního jména ''Marie''. V nářečí se jméno (jehož původní význam byl "Marýšův majetek") změnilo na ''Marejš'', z níž se vyvinula německá podoba jména, ''Maires''. Dnešní podoba pochází od [[Alois Vojtěch Šembera|Aloise Vojtěcha Šembery]], který onu nářeční podobu opravil na domněle správné ''Maříž''.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 43, 44. [37] => [38] => == Nejstarší historie == [39] => [[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1372]].{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 218 | isbn = 80-250-1310-3}} kdy [[Jan Jindřich|markrabě Jan Jindřich]] udělil tvrz a ves Maříž Oldřichovi a Ješkovi bratřím z Olešné [[Léno|lénem]]. [40] => [41] => Na počátku 17. století stálo ve vsi 20 stavení (8 láníků, 5 pololáníků a 7 domů bez polí). Podle vceňovacího operátu z roku 1843 žilo v Maříži 194 mužů a 235 žen v 64 domech a 99 domácnostech. Desátky byly odváděny vrchnostenské správě na [[Maříž (zámek)|panství Maříž]] a faře ve [[Staré Město pod Landštejnem|Starém Městě v Čechách]]. Na týdenní pondělní trhy se jezdilo z Maříže do Slavonic. [42] => [43] => V roce 1886 postihla obec [[větrná smršť]]. [44] => [45] => {{Citát v rámečku|'''Smršť písková.''' Řídké a hrozné divadlo tohoto výjevu přírodního objevilo se před 14 dny u [[Slavonice|Slavonic]]. Nad osadou Marýšem utvořil se větrný vír, kterýž rostl do výše a zároveň proti němu skláněl se hrot větrového sloupu z malého mráčku na nebi, brzy se oba spojily, takže užaslému diváku skýtala se nasedlá podoba dvou kuželů vrcholy spojených od nebe ku zemi. Takto utvořená smršť dala se na cestu směrem jihozápadním rychle se kolem osy otáčejíc a brala sebou co jí do cesty přišlo. V Marýši a [[Neulengbach|Krásném Poli]] (Schönfeld) odkrývala střechy domů, pobořila několik stodol, sřítila zahradní zdi a vyvracela stromy jako hračkou, obrovské kusy dřev unášel vír jako pírka. V zámku marýšském rozbil 40 tabulí. Jistý kupec slavonický se synem svým zachránili se před jistou záhubou jenom tím, že lehli do příkopu. Smršť na 40 metrů zšíří ubírala se jako kolos od dědiny k dědině. Bylo slyšeti praskot jako od ohně a zápach požáru.|Listy ze západní Moravy, 15.5.1886''Listy ze západní Moravy: Politický týdenník prostonárodní.''. Trebitsch [Třebíč, 15.5.1886, 3(20).}} [46] => [47] => === Obec Maříž === [48] => Zrušení [[poddanství]] v roce 1848 přineslo konec vrchnostenské správy. Patrimonia ale fungovala až do 1. července 1850, kdy vstoupilo v platnost obecní zřízení. V letech 1850 až 1855 byla ves nejprve podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v [[Dačice|Dačicích]], po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí v letech 1855–1868 Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868 došlo opět k oddělení a obec se vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, přičemž byl v roce 1911 pro německé obce zřízen okresní soudní okres Slavonice. [49] => [50] => V roce 1858 si u krajského soudu v Jihlavě zaprotokolovali Josef Langthaler, majitel továrny na zápalky v Maříži, a jeho společník Georg Edlinger firmu „Josef Langthaler & Comp.”''Brünner Zeitung''. Brünn: Mährischer Landtag, 24.07.1858, 1858(166). s. 1185. V roce 1874 vyhlásil soud v Dačicích na firmu [[Konkurs (úpadkové řízení)|konkursní řízení]].{{Citace monografie [51] => | titul = Verordnungsblatt für den Dienstbereich des österreichischen Finanzministeriums [52] => | url = https://books.google.at/books?id=BTNFAQAAMAAJ&pg=RA1-PA24&dq=Mayres+Zlabings&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjJ-JmtytHuAhUjxosKHcHYCRU4HhDoATAJegQIAhAC#v=onepage&q=Mayres%20Zlabings&f=false [53] => | vydavatel = Aus der kaiserlich-königlichen Hof- und Staatsdruckerei [54] => | počet stran = 372 [55] => | poznámka = Google-Books-ID: BTNFAQAAMAAJ [56] => | jazyk = de [57] => }} [58] => [59] => {{Citát v rámečku|Zkoušený podkovář najme buď obecní KOVÁRNU neb od majitele po případě i také koupí. K. PETRŮ V MAŘÍŽI (Maires) u Slavonic.|Naše noviny, 28.5.1904''Naše noviny: Časopis pro Moravsko-Budějovicko, Jemnicko a Jaroměřicko.''. Znojmo: Ludvík Bartoš, 28.5.1904, 3(22). s. [7].}} [60] => [61] => {| class="wikitable" [62] => |+ Počet obyvatel Rakousko-Uhersko [63] => ! Rok !! Domů!! Obyvatel!! Němci!! Češi!! Katolíci!! Evangelíci!! Židé [64] => |- [65] => | 1880 || 68|| 304|| || || || || [66] => |- [67] => | 1900 || 69|| 307|| 281|| 26|| 296|| 7|| 4 [68] => |- [69] => | 1910 || || 307|| 281|| 26|| || || [70] => |} [71] => [72] => Po volbách v roce 1910 se dne 28. srpna ustavilo obecní zastupitelstvo: [73] => * Starosta Franz Sachar [74] => * Obecní radní: Rudolf Wagner, Thomas Grünzweig [75] => * Členové obecního výboru: Franz Schmiedt (kovář), Stefan Klutz (majitel statku čp. 3), Franz Wollein, Vinzent Kinast (krejčí), Johann Christian, Cyril Klingenberger. [76] => [77] => Do místní školní rady vyslalo zastupitelstvo své členy a na její schůzi proběhla volba: [78] => [79] => * předseda Thomas Czerny († 12. května 1918) [80] => * místopředseda Ignaz Kloiber [81] => * členové Ignaz Steindl (majitel statku čp. 7), Johann Dvořák (tesař).CHYTIL, Alois. ''Chytilův úplný adresář Moravy''. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 225. Na škole vyučoval správce školy Johann Chlad. [82] => [83] => Hostince provozovali Thomas Czerny na čp. 66 (též obchod se smíšeným zbožím a dřevem) a Johann Steindl, kovárnu Franz Schmiedt, živnost krejčího Vinzent Kinast a jako švadlena nabízela služby Johanna Wirtl. Obchod se smíšeným zbožím se nacházel v hostinci p. Černého a další provozoval Johann Bös. Obuvnickou živností se zabýval švec Stephan Klutz, stolařstvím Jan Dvořák a Tomáš Křížek, tesařstvím Eduard Neusser. Majitel statku zaměstnával jednoho úředníka Emanuela Schnurpfeila, správce lesa. [84] => [85] => === Pošta === [86] => V roce 1880 Okresní hejtmanství v Dačicích vyhlásilo konkurz na místo poštmistra (Postmeister) ve Slavonicích, který by provozoval povozní poštu jednou denně na trati Slavonice-[[Dačice]] a dvakrát denně na trati Slavonice-[[Waidhofen an der Thaya]].Brünner Zeitung, Amtsblatt zur Brünner Zeitung – Úřední list Brněnských Novin, 21.03.1888, s. 1: Postmeister Stelle in Zlabings. Od 1. března 1892 zavedlo c. k. ředitelství pošt a telegrafů na Moravě a Slezsku u c. k. poštovního a telegrafního úřadu ve Slavonicích venkovského poštovního doručovatele pro obvod: [[Slavětín (Písečné)|Slavětín]], [[Chvaletín]], [[Mutišov]], [[Vlastkovec]], [[Rubašov]] a Maříž.Brünner Zeitung, 27.02.1892, č. 47, Moravská zemská knihovna. [87] => [88] => Ze Slavonic poštovní doručovatel vycházel v 7.00 hodin ráno (Slavětín 8.15, Chvaletín 9.00, Mutišov 10.00, Rubašov 10.55, Vlastkovec 11.30) a vracel se ve 12.15 hodin, odpoledne ve 14.15 h odcházel ze Slavonic na další pochůzku do Maříže, odkud se vracel v 15.30 h a pochůzku ukončoval na poštovním úřadě ve Slavonicích v 16.15 h. Kromě běžné pošty obstarával venkovský také poštovní ceniny (úspory, platby, složenky) a měl povoleno si za vyřizování soukromých služeb účtovat přiměřenou provizi. Až na Rubašov se ve všech obcích nacházely poštovní schránky. [89] => [90] => Dnem 1. srpna 1907 zřídilo c. a k. ředitelství pošt a telegrafů v poštovním okrese Slavonice dva poštovní okrsky a zahrnula do poštovní obchůzky i obce Fratres a Kadolec: 1. okrsek zahrnoval místa [[Chvaletín|Chvaletín/Qualitzen]], [[Mutná|Mutná/Mutten]], [[Mutišov|Mutišov/Mutischen]], samotu [[Rubašov|Rubašův dvůr/Rubaschhof]]; 2. okrsek místa [[Waldkirchen an der Thaya|Fratres]], Maříž/Mayres, [[Léštnice|Léštnice/Lexnitz]], hájovna Maříž/Forsthaus Mayres a [[Kadolec (Slavonice)|Kadolec/Kadolz]]. Pěší pochůzku poštovního doručovatele zajištoval poštovní úřad ve Slavonicích každý den kromě neděle.{{Citace elektronického periodika [91] => | titul = ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1907-08-03, Seite 4 [92] => | periodikum = anno.onb.ac.at [93] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&datum=19070803&query=%22Mayres%22&ref=anno-search&seite=4 [94] => | datum přístupu = 2021-02-06 [95] => }} [96] => [97] => === Školní okres Dačice – obecná škola Maříž === [98] => Vyučovalo se nejprve po domech, potom ve stavení čp. 36. Obecná škola s německým vyučovacím jazykem byla v roce 1820 vyhl ášena za veřejnou. Vyučovali: nejprve Vybíral, po něm v letech 1811–1842 ''Jakob Wolfschütz''. Dnem 2. září 1870 byl zřízen školní okres Dačice (Schulbezirk Datschitz) s okresní školní radou.''Brünner Zeitung''. Brünn: Mährischer Landtag, 07.09.1870, 1870(203). s. 1333. Ve škole vyučoval až do roku 1877 ''Karel Partis''.TIRAY, Jan a Augustin KRATOCHVÍL. ''Vlastivěda moravská, II., Díl IV. místopisu, Čís. 82: Místopis Moravy. Jihlavský kraj. Slavonický okres''. V Brně: Nákladem Musejního spolku, 1926, s. 160. [99] => [100] => V roce 1878 vyhlásila okresní školní rada v Dačicích volná podučitelská místa na 24 školách, mezi nimiž se nalézalo i podučitelské místo třetí platové třídy na jednotřídní německé škole v Maříži.Brünner Zeitung, 26.06.1878, Číslo 145. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 809. [101] => [102] => V roce 1882 byl c. a k. moravskou zemskou školní radou do Maříže přeložen ''Raimund Rabusky'' z podučitelského místa v [[Hustopeče|Hustopečích]].Mährisch-schlesischer Correspondent, 31.05.1882, s. 3, Moravská zemská knihovna v Brně. Ten ale v Maříži dlouho nevydržel, jelikož v září téhož roku jmenovala okresní školní rada provizorním učitelem na mařížské škole ''France Doubka''.Mährisch-schlesischer Correspondent, 19.09.1882, s. 4, Moravská zemská knihovna v Brně. [103] => [104] => V novém školním roce 1883/1884 nastoupil do Maříže učitel ''Anton Maza'', který byl do obce přeložen z nedaleké [[Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešné]].Mährisch-schlesischer Correspondent, 11.08.1883, s. 3, Moravská zemská knihovna v Brně. Ve školním roce 1886/1887 byl ale přeložen z Maříže do [[Letovice|Letovic]] (osady Jindřichovo údolí/Heinrichsthal)Mährisch-schlesischer Correspondent, 12.10.1886, s. 3, Moravská zemská knihovna v Brně. a učitelské místo v Maříži zůstalo neobsazeno. Následně c. a k. okresní školní rada v Dačicích vyhlásila konkurzní řízení na místo učitele druhé platové třídy v jednotřídní obecné škole s německým vyučovacím jazykem v Maříži.Mährisch-schlesischer Correspondent, 04.11.1886, s. 4, Moravská zemská knihovna v Brně. [105] => [106] => Vzhledem k tomu, že konkurzní řízení na učitelské místo v Maříži bylo vyhlašováno i po dva následující roky 1887 a 1888, dá se předpokládat, že se jej trvale obsadit nedařilo.Mährisch-schlesischer Correspondent, 19.07.1887, s. 4, Moravská zemská knihovna v Brně.Mährisch-schlesischer Correspondent, 06.08.1888, s. 3, Moravská zemská knihovna v Brně. Teprve na podzim roku 1888 to zemská školní rada vyřešila tím, že do Maříže přeložila učitele ''Franze Kunze'' z obecné německé školy v [[Nové Sady (Písečné)|Nových Sadech]].Mährisch-schlesischer Correspondent, 10.09.1888, s. 4, Moravská zemská knihovna v Brně. [107] => [108] => V roce [[1893]] otevřela obec novou školní budovu, kde vyučoval v letech 1893–1911 ''Johann Chlad''.Brünner Zeitung, 24.04.1912, Číslo 94. Amtsblatt zur Brünner Zeitung, s. 1. Školu navštěvovali též žáci z [[Léštnice]] a [[Kadolec (Slavonice)|Kadolce]], v roce 1910 celkem 69 žáků. Náboženství vyučoval farář ze Slavonic Ignaz Steindl.Türk, Adolf: Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren, Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910, s. 70. Po něm nastoupil učitel ''Anton Dörrer'', který v roce 1914 padl ve válce. Dalším vyučujícím byl ''Adolf Deimel'', který taktéž padl. [109] => [110] => Ve školním roce 1917/1918 se 66 žáků dělilo do tří skupin. V první skupině nejmladších žáku se nacházelo 10 žáků (z toho 5 chlapců a 5 děvčat), ve druhé skupině 28 žáků (z toho 13 chlapců a 15 děvčat) a ve třetí skupině taktéž 28 žáků (z toho 14 chlapců a 14 dívek), 5 žáku na konci školního roku základní vzdělání ukončilo.{{Citace elektronického periodika [111] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Chronik der Volkschule Maires 1889–1918 [112] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [113] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200295&page=1 [114] => | datum přístupu = 2021-02-07 [115] => }} [116] => [117] => == Maříž v letech 1918–1945 == [118] => Od roku 1919 spadala obec pod okresní politickou správu a od roku 1928 okresního úřadu v Dačicích. Až do roku 1938 byla podřízena Okresnímu soudu ve Slavonicích. [119] => [120] => '''Tratě:''' [[Polní trať|polní tratě]] Reinolzer Lüß, Lexnitzer Breiten, Bergäcker, Auäcker, luční tratě Breitwiesen, Auwiesen, Golzenlußwiesen, Reinolzer Wiesen, lesní tratě Bergwald, Brunnluß. [121] => [122] => '''Rybníky:''' Hechtenteich ([[Štika obecná|Štičí]] rybník), Johannesteich (Janův rybník), Amtteich (Úřední rybník), Zlabingser Teich (Slavonický rybník), Dorf Teich (Obecní rybník), Aschlingsteich (Aschlingův rybník), Kreuzteich (Křížový rybník), Feldteich (Polní rybník), Mühlteich (Mlýnský rybník), Großer Teich (Velký rybník).Tiray, Jan: ''Vlastivěda moravská: Slavonický okres.'' Brno 1926. [123] => [124] => === Zřízení pohraničního pásma === [125] => Dne 23. prosince 1918 poslala vojenská posádka ze Slavonic k ostraze státní hranice 36 mužů do Maříže, 12 mužů do Kadolce a 14 do Léštnice. V Maříži byli vojáci ubytováni v domě čp. 19 (majitel Franz Schmidt čp. 8) a čp. 10, velitel mužstva bydlel na zámku.{{Citace elektronického periodika [126] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 6 [127] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [128] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=6&x=2435&y=2230&z=57 [129] => | datum přístupu = 2021-02-10 [130] => }} V roce 1920 se započalo s budováním celních budov. Rakouský finanční úřad (Staatsamt für Finanzen) nařídil 10. dubna 1920 dobudování nových rakouských celních úřadů a přeložení celnice z [[Waldkirchen an der Thaya|Waldkirchenu]] do Slavonic-Fratres, kde byl zřízen silniční a železniční přechod.Wiener Zeitung, Di, 4. Mai 1920, s. 2. V roce 1922 bylo zřízeno pohraniční pásmo do hloubky 5 km, přičemž v politickém okrese Dačice se v hraničním pásmu ocitly obce: Maires-Maříž, Zlabings-[[Slavonice]] s obcemi Kadolz-Kadolec, Lexnitz-Leštnice, Chwalatitz-Chvalatice, Piesling-Písečné a Neustift-Nové sady.''Brünner Zeitung''. Brünn: Mährischer Landtag, 27.03.1920, 1920(71). s. [1]. Úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách byla přijata v Praze 10. března 1921 a ve Sbírce zákonů a nařízení vyšla 6. října 1922.Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, NS RČS 1920–1925, Poslanecká sněmovna, Tisky, Úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách: http://ftp.aspi.cz/opispdf/1922/104-1922.pdf [131] => [132] => Dohoda o malém pohraničním styku z rohu 1929 rozšířila pohraniční pásmo po obou stranách hranice do hloubky 15 km. Do pohraničního pásma spadal soudní okres Slavonice s obcemi: Bolíkov, [[Cizkrajov]] (Cizkrajov, Felixův Mlýn, Myslivna, Zámeček u Bolíkova), [[Nové Hobzí]], [[Staré Hobzí]] (Janský Dvůr, Hejnice, Staré Hobzí, Loucký Mlýn, Nový Mlýn, U Oulehlů, Veselíčko), Holešice, [[Chvaletín]], [[Kadolec (Slavonice)|Kadolec]], [[Léštnice]], [[Marketa (Písečné)|Markéta]], Maříž, [[Modletice (Písečné)|Modletice]], [[Mutišov]], [[Mutná]] (Mont-Serrat, Mutná, Janské údolí), [[Písečné (okres Jindřichův Hradec)|Písečné]] (Krokovice, Červený Mlýn, Písečné), [[Rubašov]], [[Nové Sady (Písečné)|Nové Sady]], [[Slavětín (Písečné)|Slavětín]], [[Slavonice]] (Dvorský Mlýn, Fuchsův Mlýn, Hirschjirglův Mlýn, Pastouška, Slavonice, Šibeňák), [[Stálkov]] (Pohodnice, Stálkov), [[Stoječín]] (Bílý Dvůr, Doubkův Mlýn, Stoječín), [[Václavov (Písečné)|Václavov]], Nová Ves, [[Vlastkovec]], [[Vnorovice]] (Hadrův Mlýn, Vnorovice). [133] => [134] => V pohraničním území trvale usedlé obyvatelstvo, které v důsledku svého povolání nebo výkonu zaměstnání muselo překračovat státní hranici, si muselo obstarávat „osvědčení pro překročení hranice”. Osvědčení se vydávalo osobám spolehlivým a bezúhonným.''Sbírka zákonů a nařízení státu československého''. V Praze: Státní tiskárna, 17.05.1929, 1929(24). s. 559.Vyhláška, jíž se stanoví celní pohraniční pásmo č. 67 a Dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o úpravě osobního styku v malém pohraničním styku č. 68: http://ftp.aspi.cz/opispdf/1929/024-1929.pdf [135] => [136] => === Obyvatelstvo a živnosti === [137] => {| class="wikitable" [138] => |+ Počet obyvatel 1918-1945 [139] => ! Rok !! Domů!! Obyvatel!! Němci!! Češi!! Jiné národnosti [140] => |- [141] => | 1921 || 65|| 267|| 201 || 44 || 22 [142] => |- [143] => | 1926 || || 289|| 223|| 44|| 22 [144] => |- [145] => | 1942 ||67 || 217|| || || [146] => |} [147] => [148] => V roce 1926 žilo v obci 223 Němců, 44 Čechů a 22 cizozemců. Katastr obce sestával z 228 ha polí, 42 ha luk, 3,90 ha zahrad, 7,73 ha pastvin, 103,9 ha lesů, 4,6 ha rybníků (10 rybníků), celkem 390,13 ha; z toho patřilo velkostatku 229,92 ha. Z tehdejších živnostníků jsou uváděni: 2 hostinští, 2 obchodníci (se smíšeným zbožím, se zeleninou a ovocem), 2 truhláři, 2 krejčí, 1 kovář, 1 švec. V obci se nacházel mlýn s pilou, kovárna, kaple, jednotřídní německá škola, chudobinec, sýpka a škrobárna mimo provoz. Elektrifikace obce proběhla v roce 1929 připojením na síť [[Západomoravské elektrárny|ZME]] Brno.{{Citace elektronické monografie [149] => | titul = Maires - Treffpunkt Südmähren [150] => | url = https://www.suedmaehren.eu/places/maires/ [151] => | datum přístupu = 2021-02-05 [152] => | jazyk = de-DE [153] => }}{{Citace elektronické monografie [154] => | titul = Südmähren maires [155] => | url = http://www.suedmaehren.at/ort/maires/ [156] => | datum přístupu = 2021-02-05 [157] => | jazyk = de-DE [158] => }}{{Citace elektronické monografie [159] => | příjmení = Györeová [160] => | jméno = Katarína [161] => | titul = Maříž - rehabilitace pohraniční vesnice, diplomová práce [162] => | url = https://www.fa.cvut.cz/galerie/diplomove-prace/2011-1-gyoreova-mariz-rehabilitace-pohranicni-vesnice-4fc5faff50165377d907d8fb/gyoreova_cast1.pdf [163] => | vydavatel = [164] => | místo = [165] => | datum vydání = 2011/12 [166] => | datum přístupu = [167] => }} [168] => [169] => === Školství === [170] => Školní rok 1918/19 započal v mařížské jednotřídce 16. září s celkovým počtem 53 žáků (s přiškolenými obcemi Kadolec a Léštnice). Na škole vyučoval správce školy Adolf Deimel a náboženství farář Franz Marek ze Slavonic. V době od 17. května do 31. května 1919 bylo vyučování přerušeno, jelikož okresní hospodářský komisař učitele Adolfa Deimla pověřil funkcí obecního hospodářského komisaře ve Slavonicích a soupisem zemědělské půdy. Po smrti předsedy místní školní rady (Ortsschulrat) Thomase Czerneho († 12. května 1918){{Citace elektronického periodika [171] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918–1941 [172] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [173] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=7&x=2253&y=1334&z=31 [174] => | datum přístupu = 2021-02-07 [175] => }} vykonával tuto funkci Vinzenz Kinast. [176] => [177] => Dne 7. září 1919 proběhla na schůzi školní rady nová volba, při které byl zvolen předseda Ignaz Steindl (majitel statku čp. 7), místopředseda Heinrich Kloiber (majitel statku čp. 20) a členové Stefan Klutz (majitel statku čp. 3), 1 zástupce za obec Kadolec, 1 zástupce za obec Léštnice, 1 zástupce za velkostatek (majitel statku Schulim Schreyer), za školu učitel Adolf Deimel a za náboženskou obec farář Anton Červenka ze Slavonic. Ignaz Steindl ale volbu nepřijal a tak byl 19. října 1919 zvolen nový předseda Johan Klütz (od r. 1925 Franz Sacher).{{Citace elektronického periodika [178] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 8-9 [179] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [180] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=8&x=1088&y=2001&z=50 [181] => | datum přístupu = 2021-02-07 [182] => }} Ve školním roce 1919/20 vyučoval Adolf Deimel a náboženství farář Anton Červenka ze Slavonic.{{Citace elektronického periodika [183] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 9 [184] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [185] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=9 [186] => | datum přístupu = 2021-02-10 [187] => }} [188] => [189] => Ve školním roce 1920/21 nastoupil do Maříže nový správce školy učitel Heinrich Sprinzl (* 1890), náboženství vyučoval i nadále farář Martin Červenka (od r. 1926 Laurenz Willmann, od r. 1927 Johann Schmuck, od r. 1928 Wilhelm Seidl) a nově nastoupila učitelka pro dívčí ruční práce Marie Vrba (po ní Maria Götthaus, od r. 1924 Marie Borth, od r. 1928 Julia Borth z Chvaletína). Pan učitel Adolf Deimel byl přeložen do [[Stoječín]]a.{{Citace elektronického periodika [190] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 12, s. 17, s. 24, s. 26, s. 28 [191] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [192] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=12&x=1380&y=855&z=36 [193] => | datum přístupu = 2021-02-08 [194] => }}''Brünner Zeitung''. Brünn: Mährischer Landtag, 20.08.1920, 1920(187). s. [1].Brünner Morgenpost, datum vydání 10.03.1921, číslo 57, s. 3, Moravská zemská knihovna v Brně.Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice, Praha: St. nakl., 1934, s. 409, Národní knihovna České republiky. [195] => [196] => ==== Německý školní okres Jihlava ==== [197] => Ve školním roce 1933/34 byla zavedena nová soustava školních okresů. Zemským orgánem byla nadále Zemská školní rada v Brně. V Jihlavě sídlil Okresní školní výbor pro německé školy, jemuž předsedal okresní hejtman polititické správy Dr. Karel Bočan, okresním školním inspektorem byl Franz Wißgott a samotný německý školní okres zahrnoval německé školy z Jihlavy město, Jihlavy venkov, německé školy ze soudního okresu Slavonice v politickém okrese Dačice, německé školy v soudním okrese [[Jemnice]] v politickém okrese [[Moravské Budějovice]].{{Citace elektronického periodika [198] => | příjmení = [199] => | jméno = Moravská zemská knihovna v Brně [200] => | titul = Digitální knihovna: Seznam národních škol a jejich učitelstva v Československé republice, Praha: St. nakl., 1934, s. 409 [201] => | periodikum = www.digitalniknihovna.cz [202] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:ad278190-cf69-11e3-b110-005056827e51?page=uuid:9faecd60-da32-11e3-94ef-5ef3fc9ae867&fulltext=Ma%C5%99%C3%AD%C5%BE [203] => | datum přístupu = 2021-02-08 [204] => }} Nová místní školní rada v Maříži byla zvolena 5. května 1933: [205] => [206] => * Předseda: Franz Sachar z Maříže [207] => * Místopředseda: Anton Schremser z Kadolce [208] => * Správce školy: Heinrich Sprinzl [209] => * Náhradníci: Johann Puhm z Maříže, Otto Brem z Maříže, Stallecker z Maříže. [210] => [211] => Na škole dále vyučovali Heinrich Sprinzl, ruční práce Julia Borth, která docházela ze školy v Chvaletíně, náboženství farář Wilhelm Seidl ze Slavonic. Ve školním roce 1933/34 školu navštěvovalo: z Maříže 14 chlapců (z toho 1 Čech) a 11 dívek, z Léštnice 2 chlapci a 4 dívky, z Kadolce 7 chlapců a 1 dívka.{{Citace elektronického periodika [212] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 41 [213] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [214] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=41&x=1710&y=1269&z=100 [215] => | datum přístupu = 2021-02-08 [216] => }} Ve školním roce 1934/35 vystřídala pana učitele Sprinzla paní učitelka Ulrike Hvízdal z [[Kľačno|Gajdel]] a pana faráře Seidla na náboženství nový farář Adolf Vykopal ze Slavonic. Školní rok 1936/37 znamenal další změnu, kdy nastoupil nadučitel Edmund Strommer z [[Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešné]] a náboženství vyučoval pan farář Wolf Wenhuda.{{Citace elektronického periodika [217] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 48-51 [218] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [219] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=51&x=2006&y=2129&z=99 [220] => | datum přístupu = 2021-02-09 [221] => }} [222] => [223] => Školní kroniku vedli všichni učitelé, dochovala se kronika z období 1889–1918 a pro období 1918–1941.{{Citace elektronického periodika [224] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni, Schulchronik Maires 1918-1941 [225] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [226] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?id=305967&doctree=1kgsmg&menu=0 [227] => | datum přístupu = 2021-02-07 [228] => }} Dne 4. května 1926 byli žáci (školní rok 1925/26) fotografováni ve své třídě,{{Citace elektronického periodika [229] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 23 [230] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [231] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=23&x=1841&y=385&z=100 [232] => | datum přístupu = 2021-02-08 [233] => }} dne 29. dubna 1928 v zimní zahradě na zámku v Maříži,{{Citace elektronického periodika [234] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 27 [235] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [236] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=27&x=1593&y=1325&z=34 [237] => | datum přístupu = 2021-02-08 [238] => }} 19. ledna 1929 na školním pozemku za školou,{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 28 [240] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [241] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=28&x=2252&y=596&z=40 [242] => | datum přístupu = 2021-02-08 [243] => }} na konci školního roku 1929/30 před školou,{{Citace elektronického periodika [244] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 32 [245] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [246] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=32&x=2046&y=632&z=26 [247] => | datum přístupu = 2021-02-08 [248] => }} v zimě 19. prosince a 22. prosince 1931 s vánočním stromečkem.{{Citace elektronického periodika [249] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 37 [250] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [251] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=37&x=1753&y=604&z=100 [252] => | datum přístupu = 2021-02-08 [253] => }} na začátku školního roku 1933/34 ve třídě a před školou,{{Citace elektronického periodika [254] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Schulchronik Maires 1918-1941, s. 42 [255] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [256] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=200296&page=42&x=1652&y=1167&z=44 [257] => | datum přístupu = 2021-02-08 [258] => }} [259] => [260] => === Říšská župa Dolní Podunají === [261] => Po [[Mnichovská dohoda|odstoupení pohraničí]] připadla obec pod [[Říšská župa Dolní Podunají|Říšskou župu Dolní Podunají]] a podle vzoru Znojma se v prosinci 1938 stala součástí obce Groß-Zlabings (Velké Slavonice),{{Citace elektronického periodika [262] => | titul = ANNO, Das kleine Volksblatt, 1938-12-16, Seite 8 [263] => | periodikum = anno.onb.ac.at [264] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=dkv&datum=19381216&query=%22Schlo%C3%9F%22+%22Maires%22&ref=anno-search&seite=8 [265] => | datum přístupu = 2021-02-02 [266] => }} od října 1938 do května 1945 byla podřízena Landratu ve [[Waidhofen an der Thaya|Waidhofenu a. d. T.]] a soudnímu úřadu (Amtsgericht) ve [[Slavonice|Slavonicích]]. V roce 1942 žilo v Maříži 217 obyvatel. V obci se nacházelo 67 domácností, z toho se 55 zabývalo zemědělstvím. Katastr obce měl rozlohu 3,89 km².{{Citace elektronické monografie [267] => | příjmení = [268] => | jméno = [269] => | titul = Gemeindeverzeichnis für den Reichsgau Niederdonau 1942, s. 156 [270] => | url = https://www.findbuch.at/files/content/adressbuecher/1942_dr_om_ksk/10__Niederdonau_Gemeindeverzeichnis_und_Sehenswuerdigkeiten.pdf [271] => | vydavatel = [272] => | místo = [273] => | datum vydání = [274] => | datum přístupu = [275] => }} Ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] padlo 13 mužů. Během [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] partyzánskou skupinou [[Vladimír Hobza|Vladimíra Hobzy]] 8. června 1945 (před konáním [[Postupimská konference|Postupimské konference]]) bylo z obce vyhnáno 229 osob (žen, dětí a starců). [276] => [277] => == Maříž v letech 1945–1989 == [278] => Po osvobození v květnu 1945 náležela obec Maříž pod Okresní národní výbor v [[Dačice|Dačicích]]. Po odsunu německého obyvatelstva započalo současně osídlování obce českým obyvatelstvem z blízkého okolí, v roce 1947 žilo v obci 182 obyvatel ve 46 domech a v roce 1950 189 obyvatel ve 48 domech. [279] => [280] => V roce 1946 bylo v politickém okrese Dačice založeno pastevní družstvo. V neděli 14. dubna 1946 se konala schůze přípravného výboru pro založení velkého oblastního pastevního družstva, ke kterému přistoupili i zemědělci ze 4 sousedních okresů: [[Dačice]], [[Moravské Budějovice]], [[Jihlava]], [[Třebíč]] a [[Velké Meziříčí]]. Rozloha půdních pozemků činila 700 ha půdy, z toho největší část (400 ha) na okrese dačickém v katastru obcí [[Český Rudolec]], [[Slavětín (Písečné)|Slavětín]], Maříž a [[Písečné (okres Jindřichův Hradec)|Písečné nad Dyjí]], zbytek se pak nacházel na [[Okres Jihlava|okrese jihlavském]] a [[Moravské Budějovice|moravsko-budějovickém]]. Konfiskované pozemky na Dačicku disponovaly i budovami k ustájení. Dne 28. dubna 1946 se v Jihlavě konala první valná hromada.''Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje''. Třebíč: KV KSČ, 28.4.1946, 2(17). s. 2. [281] => [282] => Po [[Únor 1948|únoru 1948]] započala také v Maříži socializace zemědělství, založené JZD Maříž (r. 1955 JZD III. typu)''Vesnické noviny okresu Havlíčkův Brod''. Havlíčkův Brod: JSČZ, 15.7.1955, 5(31). s. 2. v obci vybudovalo vepřín. V roce 1951 se započalo s budováním [[Železná opona|železné opony]] a obec se postupně vylidnila. Od roku 1955 probíhala další vlna dosídlování pohraničíČeskoslovensko. ''Dosídlení pohraničí: [přehled hlavních zásad předpisů vyd. k dosídlení pohraničí a jejich výklad]''. V Praze: Státní zemědělské nakladatelství, [1957]. s. 7. a ještě v roce 1959 nabízelo JZD Maříž v rámci této akce prázdné domky k dosídlení.''Zemědělské noviny okresu Třebíčského''. Třebíč: ONV, 15.3.1957, 7(11). s. [2]. [283] => [284] => Po územní reorganizaci v polovině roku 1960 byla Maříž s moravským Slavonickem začleněna pod správní [[okres Jindřichův Hradec]] a v témže roce 1960 bylo JZD Maříž sloučeno do JZD Hraničář Slavonice (hospodářství Maříž),''Rozvoj: Orgán OV KSČ a rady ONV Jindřichův Hradec''. Jindřichův Hradec: OV KSČ, 17.3.1961, 2(11). které v obci vybudovalo [[kravín]] se silážní jámou. Předání zámecké budovy JZD znamenalo její postupnou devastaci. V roce 1963 se zámek nacházel v zuboženém stavu a pravé křídlo již neexistovalo. V roce 1964 v rámci integrace obcí byly obce Maříž, Vlastkovec a Mutišov sloučeny se Slavonicemi a od ledna 1965 bylo JZD Hraničář Slavonice delimitováno do [[Československé státní statky|Státního statku]] [[Nová Bystřice (zámek)|Nová Bystřice]] (hospodářství Slavonice).{{Citace elektronického periodika [285] => | titul = Badatelna.eu. Státní okresní archiv Jindřichův Hradec - Jednotné zemědělské družstvo Slavonice [286] => | periodikum = badatelna.eu [287] => | url = http://badatelna.eu/fond/48318/ [288] => | datum přístupu = 2021-02-10 [289] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210315101656/https://translate.googleapis.com/translate_static/css/translateelement.css [290] => | datum archivace = 2021-03-15 [291] => | nedostupné = ano [292] => }} Ke zrušení obecné školy z důvodu malého počtu žáků došlo v roce [[1965]] a žactvo bylo převedeno do Slavonic. [293] => [294] => Obec byla určena k likvidaci a nakonec s rozšířením pohraničního pásma obehnána dráty.MAŠKOVÁ, Tereza et al. ''Železná opona v Československu: usmrcení na československých státních hranicích v letech 1948–1989''. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2015. s. 30. V roce 1970 žilo v obci 77 obyvatel ve 24 domech a v roce 1982 již jen 45 obyvatel v 15 domech. V roce 1989 v obci žila jen jedna [[Cikáni|cikánská]] [[rodina]] a pár starších lidí. Z většiny domů zůstaly pouze ruiny. [295] => [296] => == Maříž po roce 1989 == [297] => [[Soubor:Maires-2008-09-04-KeramickaDilna.JPG|náhled|Keramika Maříž]] [298] => Po zrušení Okresního úřadu v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] připadla obec v roce 2003 pod pověřený Městský úřad v Dačicích. Do vesnice se život počal navracet velmi pomalu, nejprve v jarních a letních měsících. Dnes jsou dva domy znovu postaveny, některé opraveny a jiné chátrají dál. Současná Maříž je známá především díky proslulé [[mařížská keramika|mařížské keramice]]. Domy, které ještě v obci zůstaly, si movití umělci (převážně z [[Praha|Prahy]] nebo po návratu z ciziny) upravili na [[Chalupa|chalupy]]. V obci byli v roce 2006 (tedy 17 let po revoluci) hlášeni k trvalému [[Trvalý pobyt|pobytu]] pouze 2 obyvatelé. Přičemž obytných [[Dům|domů]] s čísly popisnými je ve [[Vesnice|vesnici]] evidováno 30. [299] => [300] => V roce 1999 otevřeli manželé Valkovi etnografickou expozici včetně fotografické a dokumentární části, která je zaměřena hlavně na Maříž a přilehlé lokality.{{Citace elektronického periodika [301] => | příjmení = spolek [302] => | jméno = Mariz [303] => | titul = Muzeum v Maříži [304] => | periodikum = mariz-park.cz [305] => | url = http://mariz-park.cz/projekty/item/147-muzeum [306] => | datum přístupu = 2021-02-05 [307] => }} V letech 2010-2012 proběhla revitalizace bývalého zámeckého parku{{Citace elektronického periodika [308] => | příjmení = spolek [309] => | jméno = Mariz [310] => | titul = Evropský park Bavorsko – Čechy [311] => | periodikum = mariz-park.cz [312] => | url = http://mariz-park.cz/projekty/item/158-zachrana-marizskeho-parku [313] => | datum přístupu = 2021-02-05 [314] => }} a v roce 2018 obnovení bývalé studny.{{Citace periodika [315] => | příjmení = Mariz spolek [316] => | titul = Obnova studny v Maříži [317] => | url = http://mariz-park.cz/projekty/item/161-voda [318] => | datum přístupu = 2021-02-05 [319] => }} [320] => V roce 2016 bylo v Maříži hlášeno [[Místo trvalého pobytu|k trvalému pobytu]] osm obyvatel v pěti usedlostech, přičemž [[dům|domů]] s čísly popisnými je ve [[vesnice|vesnici]] evidováno 32 (od čísla 2 do 75). [[restaurace (pohostinství)|Restaurace]] s [[penzion]]em (Kulturní a turistické centrum Oáza Maříž), která byla při [[keramika|keramické]] dílně ([[Mařížské kreativní dílny]]) nově vybudována, je provozována během letního období. Maříž leží na mnoha [http://www.slavonice-cyklo.cz/www/index.php cyklistických okruzích], které okolo Slavonic v roce 2013 vznikly ([[Greenways Praha–Vídeň]], Fauna a flora, Požární zbrojnice). [321] => [322] => == Pamětihodnosti == [323] => [[Soubor:Maires-2008-09-04-Zamek2.JPG|náhled|Torzo zámku (r. 2008)]] [324] => [[Soubor:Boží muka Maříž, narovnaný křížek.jpg|náhled|Boží muka Maříž (r. 2010)]] [325] => [[Soubor:Mařížské domy - 22.JPG|náhled|Kaple Panny Marie Pomocné]] [326] => [[Soubor:Trojmezí - 04.JPG|náhled|Trojmezí]] [327] => === Torzo zámku === [328] => {{Podrobně|Maříž (zámek)}} [329] => Podle dochovaných fotografií z roku [[1920]] měl zámek nepravidelný obdélníkový tvar s [[mnohoúhelník|polygonálními]] věžemi v severozápadním a jihozápadním rohu a v protilehlých rozích věže okrouhlého tvaru. V roce 2006 se rozhodl torzo objektu i s přilehlým parkem pro budoucnost zachovat spolek „Mařížský park”, který usiloval též o schválení projektu na obnovu parku s torzem zámku. Ten byl v té době vyjmut z [[Kulturní památka (Česko)|kulturních památek]].{{Citace periodika [330] => | příjmení = Cihelka [331] => | jméno = Miroslav [332] => | titul = Skupina usiluje o návrat mařížského zámku [333] => | periodikum = Jindřichohradecký deník [334] => | datum vydání = 2009-07-15 [335] => | url = https://jindrichohradecky.denik.cz/kultura_region/skupina-usiluje-o-navrat-marizskeho-zamku20090715.html [336] => | datum přístupu = 2021-02-05 [337] => }} [338] => [339] => Dnes je torzo zámku obklopeno revitalizovaným parkem. Staré stromy, keřové a bylinné patro jsou významným biotopem v krajině Slavonicka, park tvoří ostrov v krajině ohraničený čtyřmi rybníky, dvěma potoky a mokřadem. Impozantní [[Modřín opadavý|modřínová]] alej, skupina 300 let starých [[dub]]ů a upravená kašna jsou místem, které opět slouží nejenom obyvatelům, ale i návštěvníkům Maříže a Slavonic k procházkám a setkávání se. Torzo zámku je oploceno, ale není zakonzervováno. [340] => [341] => === Kaple Panny Marie Pomocné === [342] => Kapli Panny Marie Pomocnicné (Kapelle zu Mariahilf) nechal v roce 1817 vybudovat na nově zakoupeném pozemku majitel [[Maříž (zámek)|panství Maříž]] Franz Rupp rytíř von Ehrenstrom a jeho bratr Wilhelm. Kaple vystavěná v italském stylu se střechou z pálených tašek a plechovou věžičkou s jedním zvonem byla oběma rytíři von Ehrenstrom vybavena hlavním [[oltář]]em s obrazem Panny Marie Pomocnice, oltářní lampou, [[klekátko]]vými lavičkami, jedním stříbrným kalichem a mešním nádobím, 14 obrazy [[Křížová cesta|Křížové cesty]]. [343] => [344] => Výstavba kaple a její vybavení stálo 3 295 zlatých a 38 krejcarů, vedle toho majitel panství nadal kapli 300 zlatými, 200 zlatými církevní služebníky a celebrováním 2 svatých mší za 100 zlatých. Dne 2. července 1851 byla kaple vysvěcena. Ves Maříž s kaplí a školou tvořila součást [[Římskokatolická farnost Slavonice|slavonické farnosti]] (společně se vsí, kaplí a školou v [[Vlastkovec|Vlastkovci]], vsí a školou ve Chvaletíně, vsí [[Slavětín (Písečné)|Slavětínem]], vsí a školou ve [[Stálkov]]ě a samotou [[Rubašov]]). V roce 1860 čítala 3 994 německy hovořících [[Římskokatolická církev|katolíků]] a 24 [[Judaismus|židů]].{{Citace elektronické monografie [345] => | příjmení = Wolny [346] => | jméno = Gregor [347] => | titul = Kirchliche Topographie von Mahren (Farnost Slavonice, s. 306, v knize s. 287) [348] => | url = https://books.googleusercontent.com/books/content?req=AKW5Qac277Nj726JEGowA-TZmrzEctL4DYxFt7fg0gaSxErng6ZSJuTiKh_EZmv3_eRSzdAzz9ocEDwygpHqsP9OXNyVEtd_bOD2JDLOZTFy6b5w_e_e8cxJLYLbFn521_cne-HAcMXKcCRoDcMRsG22wazOpKU763URlzRDCueWj86PERINf1N2AYaVt4r2aFSXjjUVZSxfMymgfeKzeHEgu-G9MaOYk4thTHSmNwShXkEjYEaBK8zY996Ee6zg4IxmM4YecwHNLFeDer27jwPpF1X4J3wbEA [349] => | vydavatel = [350] => | místo = [351] => | datum vydání = 1860 [352] => | datum přístupu = [353] => }} Kaple byla po roce 1945 ve zchátralém stavu. Nyní je opravena, většina lodi má novou střechu, opravená okna, též okolní křoviny jsou vyřezány.{{Citace elektronického periodika [354] => | titul = Kostely [355] => | periodikum = znicenekostely.cz [356] => | url = http://znicenekostely.cz/?load=detail&id=595 [357] => | datum přístupu = 2021-02-05 [358] => }} U kaple stojí kříž.{{Citace elektronického periodika [359] => | titul = Kříž v Maříži u kaple Panny Marie Pomocné {{!}} Drobné památky [360] => | periodikum = www.drobnepamatky.cz [361] => | url = https://www.drobnepamatky.cz/node/12754 [362] => | datum přístupu = 2021-02-05 [363] => }} [364] => [365] => === Mlýnský zámeček === [366] => Jihovýchodně od zámku pod hrází Mlýnského, dnes Zámeckého rybníka, stával asi do poloviny 20. století bývalý mlýn a nedaleko něj i Mlýnský zámeček. Původně měl čp. 11a (čp. 11 měl sousedící mlýn), ale od roku 1936 dostal vlastní čp. 70. Jednalo se zřejmě o budovu obdélníkového tvaru cca 23 m × 12 m. Posledním majitelem před zestátněním byl Julius Hofmann. Zámeček zanikl zřejmě společně s mlýnem někdy v období po roce 1950, protože byl v tzv. nepřístupném pohraničním pásmu ("za drátama").{{Citace monografie [367] => | příjmení = David [368] => | jméno = Richard [369] => | odkaz na autora = Spolek přátel muzea v Dačicích [370] => | titul = Dačický vlastivědný sborník VII. [371] => | vydavatel = Spolek přátel muzea v Dačicích [372] => | místo = Dačice [373] => | rok = 2013 [374] => | počet stran = 254 [375] => | kapitola = Mlýnský zámeček v Maříži [376] => | strany = 224 [377] => | isbn = 978-80-904501-2-7 [378] => }} [379] => [380] => === Drobné památky === [381] => * [[Boží muka]] severně na cestě z Maříže do Slavonic{{Citace elektronického periodika [382] => | titul = Boží muka severně od Maříže {{!}} Drobné památky [383] => | periodikum = www.drobnepamatky.cz [384] => | url = https://www.drobnepamatky.cz/node/12749 [385] => | datum přístupu = 2021-02-05 [386] => }} [387] => * Kříž severně od Maříže{{Citace elektronického periodika [388] => | titul = Kříž severně od Maříže {{!}} Drobné památky [389] => | periodikum = www.drobnepamatky.cz [390] => | url = https://www.drobnepamatky.cz/node/12753 [391] => | datum přístupu = 2021-02-05 [392] => }} [393] => * Kaplička v Maříži{{Citace elektronického periodika [394] => | titul = Kaplička v Maříži {{!}} Drobné památky [395] => | periodikum = www.drobnepamatky.cz [396] => | url = https://www.drobnepamatky.cz/node/12750 [397] => | datum přístupu = 2021-02-05 [398] => }} [399] => [400] => === Zajímavosti === [401] => * Dne 17. dubna 1931 havarovalo na rakouské straně nedaleko Maříže privátní letadlo [[Baťa|Baťových závodů]], ve kterém se mimo pilota a jednoho pasažéra nacházel též ředitel závodů. Všechny tři se podařilo místním obyvatelům z vraku vyprostit. V další cestě pokračovali vlakem.{{Citace elektronického periodika [402] => | titul = ANNO, Arbeiter Zeitung, 1931-04-18, Seite 5 [403] => | periodikum = anno.onb.ac.at [404] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=aze&datum=19310418&query=%22Zlabings%22+%22Maires%22&ref=anno-search&seite=5 [405] => | datum přístupu = 2021-02-02 [406] => }} [407] => * Západně od Maříže (2 km) se nachází významný zeměpisný bod - [[Trojmezí Čech, Moravy a Dolních Rakous|Trojmezí Čechy, Morava, Rakousko]]. [408] => * Myslivna, zvaná též [[Maříž (lovecký zámeček)|Lovecký zámeček]], se nacházela severozápadně od vsi. [409] => * [[Kovárna]] se nacházela v roce 1930 v současné stodole u čp. 53. [410] => * [[Hospoda]] bývala v čp. 24. [411] => * Obnovené rybníky: Zámecký rybník (dříve Mlýnský) a rybník na levém přítoku (Za statkem) se do map dostaly až v roce 1921. [412] => * První [[transformátor]] v obci pocházel z roku 1934 a stál v zatáčce při cestě na [[Léštnice|Léštnici]]. [413] => [414] => == Významné osobnosti == [415] => * '''Dr. Georg Wimmer''', osobní lékař Jeho Veličenstva [[Leopold II. Belgický|belgického krále Leopolda II.]] (* 18. duben 1815 Maříž, † 18. květen 1893 [[Brusel]]), jehož rodina pocházela z okolí Slavonic. Zanechal po sobě dědictví v hodnotě 2 [[Milion|mil]] franků.{{Citace elektronického periodika [416] => | příjmení = [417] => | jméno = Moravská zemská knihovna v Brně [418] => | titul = Digitální knihovna: Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 02.06.1894, 1894(125). s. 3 [419] => | periodikum = www.digitalniknihovna.cz [420] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:24fe49a0-6c91-11e4-9d98-005056825209?page=uuid:a6efc930-6cf4-11e4-8c6e-001018b5eb5c&fulltext=Mayres [421] => | datum přístupu = 2021-02-01 [422] => }} [423] => * '''Anton Eipeldauer''' (* 25. únor 1893 Maříž, † 17. říjen 1977 [[Vídeň]]), rakouský profesor zahradnictví, botanik a odborný spisovatel{{Citace elektronické monografie [424] => | titul = Südmähren Anton_Eipeldauer [425] => | url = http://www.suedmaehren.at/ [426] => | datum přístupu = 2021-02-01 [427] => | jazyk = de-DE [428] => }}{{Citace elektronického periodika [429] => | titul = Anton Eipeldauer, geb. 25.2.1893 in Maires (Südmähren (Österreich-Ungarn, heute Maříž, Tschechien), gest. 17.10.1977 in Wien, Österreichischer Agronom und Autor [430] => | periodikum = www.knerger.de [431] => | url = https://www.knerger.de/html/sonstige_26.html [432] => | datum přístupu = 2021-02-01 [433] => }} [434] => [435] => == Fotogalerie == [436] => [437] => Soubor:Škola Maříž.jpg|Budova bývalé školy [438] => Soubor:Maires-2008-09-04-Mlyn.JPG|Obnovený rybník na návsi [439] => Soubor:Maires-2008-09-04-HistorickaUsedlostUprostredVsi.JPG|Usedlost uprostřed vsi [440] => [441] => [442] => == Odkazy == [443] => === Reference === [444] => [445] => [446] => === Literatura === [447] => * {{Citace elektronické monografie [448] => | příjmení = Tiray [449] => | jméno = Jan [450] => | titul = Vlastivěda moravská. Místopis Moravy, IV. Jihlavský kraj. Slavonický okres 1926 [451] => | url = https://www.genebaze.cz/cgi-bin/kn.cgi?k=JTVMSO [452] => }} [453] => * {{Citace monografie [454] => | příjmení = Nekuda [455] => | jméno = Vladimír [456] => | rok = 2005 [457] => | titul = Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko [458] => | vydavatel = Muzejní spolek Brno [459] => | místo = Brno [460] => | isbn = 80-7275-059-3 [461] => | strany = 751–754 [462] => }} [463] => * {{Divnopis | 1 | 122-123 |}} [464] => [465] => === Externí odkazy === [466] => * {{Wikislovník|heslo=Maříž}} [467] => * {{Commonscat}} [468] => * [http://mariz-park.cz/galerie/item/168-voda Revitalizovaný Mařížský park] na webu občanského sdružení „Mařížský park” [469] => * [https://web.archive.org/web/20070928081813/http://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=3590 Tip na výlet] [470] => [471] => {{Části české obce}} [472] => {{Autoritní data}} [473] => {{Portály|Morava}} [474] => [475] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Jindřichův Hradec]] [476] => [[Kategorie:Místní části ve Slavonicích]] [477] => [[Kategorie:Sídla na česko-rakouské státní hranici]] [478] => [[Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině]] [] => )
good wiki

Maříž

Maříž ( též Maires) je vesnice na samém jihozápadě Moravy při hranicích s Čechami a rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy. V roce 2011 zde trvale žilo sedm obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Léštnice','Slavonice','Dačice','Rubašov','Slavětín (Písečné)','Moravské Budějovice','Mutišov','Chvaletín','Kadolec (Slavonice)','Vlastkovec','vesnice','Stálkov'

Chvaletín

Dačice

Léštnice

Léštnice je vyvýšená plošina nebo žebřík sloužící k udržování a čištění okenních skel.

Mutišov

Rubašov

Slavonice

Slavonice je malé historické město, které se nachází ve východní části Čech, v blízkosti česko-rakouských hranic.

Stálkov

Vesnice

Vlastkovec