Array ( [0] => 15493901 [id] => 15493901 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slavonice [uri] => Slavonice [3] => Slavonice-náměstí Míru.jpg [img] => Slavonice-náměstí Míru.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Slavonice je malé historické město, které se nachází ve východní části Čech, v blízkosti česko-rakouských hranic. Město je známé svou bohatou historií, architekturou a kulturním dědictvím. Slavonice byly založeny ve 13. století a postupně se staly důležitým obchodním centrem v regionu. V období renesance zažilo město svůj největší rozkvět, kdy bylo postaveno mnoho významných staveb a domů ve stylu pozdní gotiky a renesance. Architektonickou dominantou města je náměstí, které se pyšní řadou krásných renesančních domů. Ve Slavonicích se nachází také několik významných památek, například kostel svatého Václava, který je jedním z nejstarších kostelů ve střední Evropě, a zámek Slavonice, který dnes slouží jako muzeum. Další zajímavostí je také unikátní soubor městských hradeb, které dodnes připomínají bohatství a slávu města. Slavonice jsou významným centrem turistického ruchu, především díky svému architektonickému bohatství a malebnému historickému centru. Město je také výchozím bodem pro turisty, kteří chtějí poznat okolní přírodu a přírodní krásy, jako je například Národní park Podyjí. Slavonice jsou rovněž populárním místem pro pořádání různých kulturních a společenských akcí, například festivalů, výstav a trhů. Celkově je Slavonice malebným a historickým městem s bohatou kulturní a architektonickou tradicí. Město láká mnoho turistů z Česka i zahraničí, kteří sem přijíždějí objevovat jeho krásy a poznávat jeho historii. [oai] => Slavonice je malé historické město, které se nachází ve východní části Čech, v blízkosti česko-rakouských hranic. Město je známé svou bohatou historií, architekturou a kulturním dědictvím. Slavonice byly založeny ve 13. století a postupně se staly důležitým obchodním centrem v regionu. V období renesance zažilo město svůj největší rozkvět, kdy bylo postaveno mnoho významných staveb a domů ve stylu pozdní gotiky a renesance. Architektonickou dominantou města je náměstí, které se pyšní řadou krásných renesančních domů. Ve Slavonicích se nachází také několik významných památek, například kostel svatého Václava, který je jedním z nejstarších kostelů ve střední Evropě, a zámek Slavonice, který dnes slouží jako muzeum. Další zajímavostí je také unikátní soubor městských hradeb, které dodnes připomínají bohatství a slávu města. Slavonice jsou významným centrem turistického ruchu, především díky svému architektonickému bohatství a malebnému historickému centru. Město je také výchozím bodem pro turisty, kteří chtějí poznat okolní přírodu a přírodní krásy, jako je například Národní park Podyjí. Slavonice jsou rovněž populárním místem pro pořádání různých kulturních a společenských akcí, například festivalů, výstav a trhů. Celkově je Slavonice malebným a historickým městem s bohatou kulturní a architektonickou tradicí. Město láká mnoho turistů z Česka i zahraničí, kteří sem přijíždějí objevovat jeho krásy a poznávat jeho historii. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Slavonice [2] => | obrázek = Slavonice, náměstí Míru, SZ 02.jpg [3] => | popisek = Náměstí Míru [4] => | status = město [5] => | NUTS3 = CZ031 [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Dačice]] [7] => | pověřená obec = Slavonice [8] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [9] => | okres = Jindřichův Hradec [10] => | země = [[Morava]] [11] => | PSČ = 378 81 [12] => | počet částí obce = 7 [13] => | počet katastrálních území = 8 [14] => | počet ZSJ = 8 [15] => | adresa = Horní náměstí 525
378 81 Slavonice [16] => | web = http://www.slavonice-mesto.cz [17] => | úřední web = [18] => | e-mail = sekretariat@slavonice-mesto.cz [19] => | starosta aktuální k = 2023 [20] => | starosta = Ing. Hynek Blažek [21] => }} [22] => '''Slavonice''' ({{Vjazyce2|de|''Zlabings''}}) jsou malé historické [[město]] na jihozápadní [[Morava|Moravě]] (v [[Česko-moravská hranice|česko-moravsko]]-[[Dolní Rakousy|dolnorakouském]] pomezí) v [[okres Jindřichův Hradec|okrese Jindřichův Hradec]]. Leží zhruba jeden kilometr severně od hranice s [[Rakousko|Rakouskem]], jedenáct kilometrů jihozápadně od [[Dačice|Dačic]], po obou stranách [[Slavonický potok|Slavonického potoka]]. Žije v nich {{Počet obyvatel}} obyvatel. Díky zachovanému historickému jádru města se Slavonicím přezdívá ''malá [[Telč]]'' nebo ''perla západomoravské renesance.'' Slavonice jsou nejzápadnějším městem Moravy a spolu s nedalekými Dačicemi jedinými dvěma moravskými městy na území [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. [23] => [24] => == Název == [25] => Názvy města se objevovaly ve tvarech: 1260 ''Zlawnicz'', 1290 ''Czlewings'', 1294 ''villam forensem Zlebins'', 1296 ''iuxta Slabings'', 1299 ''in Zlebnis'', 1358 ''in Slawonicz'', 1366 ''civitatis Czlewin'', 1464 ''města Slowinicz'', 1483 ''de Czlawings'', v roce 1575 jsou uváděny části města: Unterer Platz (Dolní náměstí), Oberer Platz (Horní náměstí), Rosengasse (Růžová ulice) a Lange Gasse (Dlouhá ulice); na předměstí Spittlgasse (Špitální ulice), 1633 ''Zlabnitz'', ''Slawonice'', 1635 ''von Zlabings'', 1664 ''in der Stadt Zlabings''.Karel Kuča: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku: díl Pro-Sto, Libri 2004, s. 701. Hypotézy Jaroslava a Jitky Sedlářových, kteří v roce 1973 odvozovali název města od vlastního jména ''Slavoň'', nebyly přesvědčivě prokázány.Jaroslav a Jitka Sedlářovi odvozovali název města od vlastního jména Slavoň, kdy pojem „Slavonici“ znamená „ves lidí Slavoňových“, viz Sedlářová-Sedlář 1973, s. 10Zdeňka Míchalová: Měšťané a výtvarné umění ve vrchnostenských městech na počátku raného novověku. Případ Telče a Slavonic v 16. století, Brno 2016, disertační práce, s. 43 [26] => [27] => Židovský název města v [[jidiš]] zní ''זלאבינגס''. [28] => [29] => == Historie == [30] => {{Viz též|Historie textilního průmyslu ve Slavonicích}} [31] => Území mezi řekou [[Dunaj]]em, [[Kaja (řeka)|Chubou (Kaja)]] a [[Dyje|Dyjí]] připadlo po bojích [[Jindřich III. Černý|římskoněmeckého krále Jindřicha III.]] za pomoci markrabího [[Vojtěch Babenberský|Vojtěcha Babenberského]] s českým knížetem [[Břetislav I.|Břetislavem I.]] k [[Rakouské markrabství|Východní marce]], přičemž řeka Dyje tvořila vojenskou hranici mezi Moravou a Východní markou. Král Jindřich III. si z titulu zeměpána ponechal většinu území a některá udělil do přímé správy [[Babenberkové|Babenberkům]].{{Citace monografie [32] => | titul = Jiří Kacetl: Moravsko-rakouské pomezí v éře Přemyslovců (10.2.2017) [33] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=Jy8dvNMZNLY [34] => }} V jejich službách kolonizovali od konce 11. století území východním směrem od [[Raabs an der Thaya (hrad)|hradu Rakous (Raabs an der Thaya)]] až po [[Bítov (hrad)|Bítov]] jejich [[Ministerialita|ministeriálové]] [[Pernegg (Dolní Rakousy)|páni z Perneka]], hrabata původem z [[Inn|dolního povodí Innu]] ve východním [[Bavorsko|Bavorsku]]; od [[Raabs an der Thaya (hrad)|hradu Rakous]] směrem na Slavonice řídili kolonizaci [[Norimberk|norimberští]] [[purkrabí]], kterým byla Jindřichem III. správa hradu Raabs an der Thaya svěřena. [35] => [36] => Část rakouského Podyjí spravovali ve službách hrabat z Perneka ze svého hradu (u dolnorakouské obce Unter-Thürnau) [[Páni z Trnavy]] (Herren von Thürnau) s erbem tří leknínových lupenů. Stejného erbu byl [[purkrabí]] Hartleb z [[Landštejn]]a (Hartliebus de Landesstaine), připomínaný ve svědeční řadě na listině z roku 1231 na dolnorakouském hradě [[Senftenberg (zřícenina hradu)|Senftenberg]],I. Hlavácek u. Z. Hledíková: Nichtbohemikale mittelalterliche Originalurkunden in den böhmischen Ländern 95, In: Machilek, Franz. Bohemia; München Bd. 21 (Jan 1, 1980), Regest: EHEIM, Mailberg Nr. 15: ''Karl von Gutrat und seine Frau Margarethe stimmen der von der Großmutter der Margarethe, Juta, vorgenommenen Schenkung von Gütern in [[Großharras|(Groß-)Harras]] an die Johanniter von [[Mailberg]] zu. [[Senftenberg (zřícenina hradu)|Senftenberg]], 1231 April 2.''''Průzkumy památek: Denkmalforschung = Historical Monumets''. Praha: Lepton, 2011, 18 (1), s. 38. ISSN 1212-1487. a [[Vranov nad Dyjí (zámek)|vranovský]] purkrabí Vikard z Trnavy (Wicardus de Tyrna), na jehož listině z roku 1260 se poprvé objevuje slavonický farář Werner (dominus Werner plebanus de Zlawinc). V roce 1263 je poprvé písemně zmíněna též slavonická fara.[[Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae|CDB V.1]], s. 366-367, č. 236; [[Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae|CDM V]], s. 9–12, č. 11; s. 108–109, č. 105; HOSÁK, L.: K počátkům měst, s. 124- 125; SEDLÁŘ, J. – SEDLÁŘOVÁ, J.: Slavonice. Praha 1973; BISTŘICKÝ, J.: Do husitských válek, s. 179. [37] => [38] => === Slavonice v majetku pánů z Hradce === [39] => Od 13. století se osada, založená na středověké zemské stezce spojující [[Praha|Prahu]] s [[Vídeň|Vídní]], nacházela v držení [[Páni z Hradce|pánů z Hradce]] (r. 1294 Ulricus de Novadomo).{{Citace elektronického periodika [40] => | titul = Filozofický ústav AV: [[Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae]] V, s. 9–12, č. 11. [41] => | periodikum = sources.cms.flu.cas.cz [42] => | url = https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=63&page=17 [43] => | datum přístupu = 2022-04-23 [44] => }} Ve 14. století se osada díky velkolepé výstavbě proměnila ve město. Součástí byla dvě náměstí (dnes pojmenovaná jako náměstí Míru a Horní náměstí), která byla obklopena středověkými měšťanskými domy. Celá výstavba byla koncipována na velice úzkých pozemcích, takže majitelé své domy a přilehlá hospodářství směřovali hlavním vchodem na náměstí a hospodářské budovy na zadní trakty svých domů. [45] => [46] => Během 16. století se významná část obyvatelstva města přiklonila k [[Luteránství|luteránské]] [[Reformace|reformaci]]. Reformační sgrafitová výzdoba celé řady měšťanských domů tehdejšího luteránského obyvatelstva významně spoluutváří unikátní atmosféru města Slavonice. Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] bylo město vypleněno švédskými vojsky. Navíc v letech 1680–1681 postihl slavonické obyvatele [[mor]], který pokosil velmi mnoho životů. Z těchto útrap a válek se město vzpamatovalo až na přelomu 17. a 18. století. Nemělo však být všem neštěstím a katastrofám konce. Dne 27. března 1750 vzplál ve městě velký požár, který zničil velkou část obou náměstí a 44 domů spolu s městskou věží. Úpadek města, který po těchto událostech následoval, ještě prohloubilo přeložení poštovní cesty z Vídně do [[Jihlava|Jihlavy]] přes [[Znojmo]] v roce 1760. Dům čp. 62 tehdy byl přepřahací stanicí na této cestě. [47] => [48] => [[Soubor:Slavonice kostel.JPG|náhled|vlevo|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] [49] => [[Soubor:Stará pošta Slavonice.jpg|náhled|vlevo|Stará pošta, dříve přepřahací stanice poštovní cesty z Vídně do Jihlavy]] [50] => [51] => Dne 7. září 1902 byla vybudována a uvedena do provozu [[Železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice|železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice]] a také budova [[Slavonice (nádraží)|železniční stanice ve Slavonicích]]. O rok později, v roce 1903 došlo k propojení Slavonic s rakouským [[Waidhofen an der Thaya]] a dále pak se stanicí [[Schwarzenau (zámek)|Schwarzenau]] na [[Dráha císaře Františka Josefa|císařské železnici]] z Vídně do [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. [52] => [53] => === Evakuované obyvatelstvo === [54] => Dne 24. května 1915 přijelo z oblasti [[Tridentsko-Horní Adiže]] (Trentino-Südtirol) [[Jižní Tyrolsko|Jižního Tyrolska]] 144 uprchlíků: z obce Campi u [[Riva del Garda]] a obce Nago (Nago-Torbole). Dne 12. července 1916 dorazilo 144 [[Židé|židovských]] uprchlíků z [[Bukovina (země)|Bukoviny]]: [[Černovice (Ukrajina)|Černovice]] (Czernowitz), Czudin, Molodia, Kotzman, Berhomet (Berehomet), Sadagora, Banilla, Rakowitz, [[Halyč|Halycz]], [[Gura Humorului|Gurahumora]], Wiznitz, Deljatyn (Delatyn), Mikuliczyn, Bojan, Zucka, Lużan, dále pak z [[Halič]]e: [[Kolomyja|Kolomea]], Kutty, [[Horodenka]]. Všichni byli ubytováni privátně u rodin.Kronika města Slavonice 1923–1965, s. 10–11. [55] => [56] => === Československá republika === [57] => [[Soubor:Slavonice, Horní náměstí 02.jpg|náhled|upright|Horní náměstí]] [58] => [[Soubor:Slavonice-náměstí Míru.jpg|náhled|Náměstí Míru]] [59] => [60] => Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské monarchie]] v roce 1918 a vzniku [[Československo|Československé republiky]] reagovalo město s převážně německým obyvatelstvem připojením k provincii [[Německá jižní Morava|Deutsch Südmähren]] se sídlem ve Znojmě. Proto musela být do města povolána československá armáda, aby podrobila město moci nového československého státu. V té době rozpad [[monarchie]] ale znamenal velké problémy pro místní textilní továrny, které ztratily tradiční odbytiště v bývalé [[Rakousko-Uhersko|monarchii]] a tato situace se ještě zhoršila vypuknutím [[Velká hospodářská krize|celosvětové hospodářské krize]] na přelomu 20. a 30. let dvacátého století. [[Elektrifikace]] města byla dokončena připojením na síť ZME [[Brno]] v roce 1929. [61] => [62] => Turistický ruch měl na starost německý turistický „Deutscher Touristenklub“ se sídlem ve Znojmě pod ústřední organizací „Hauptverband deutscher Gebirgs- und Wandervereine in der Tschechoslowakischen Republik (HDGW)” / Ústřední svaz německých horolezeckých a turistických spolků.Josef Brechensbauer, Eduard Wagner: Gedenkschrift des Hauptverbandes deutscher Gebirgs- und Wandervereine in der Tschechoslowakischen Republik, Sitz Aussig aus Anlass seines zehn jährigen Bestandes 1920–1930. Od roku 1927 též dolnorakouský svaz pro cestovní ruch v Podyjí „Fremdenverkehrsverband für das Thayatal“ se sídlem v [[Raabs an der Thaya|Raabsu an der Thaya]], jehož členy se stala československá podyjská letoviska [[Znojmo]], [[Historie cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí|Vranov]], [[Historie cestovního ruchu v Podhradí nad Dyjí|Frejštejn]] a Slavonice její československá sekce sídlila ve Znojmě na Mariánském náměstí čp. 8.BLÖSL, Joachim. ''Führer für das Thayathal von Znaim – Retz – Hardegg – Frain – Vöttau – Freistein – Drosendorf – Raabs – Waidhofen – Zlabings''. Nikolsburg: Bartosch, 1931. [63] => [64] => Podél státní hranice byla v letech 1936 až 1938 vybudována soustava [[československé opevnění|pohraničních pevností]], které se dochovaly dodnes a jsou zásluhou nadšenců udržovány v dobrém technickém stavu a přístupny veřejnosti. Některé z těchto pevností jsou přímo v [[intravilán]]u města. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] odcházelo české obyvatelstvo dosazené na postech československé státní služby (četnictvo, financové, poštovní a drážní personál, učitelé a úředníci) z důvodu zrušení služby na odstoupeném území zpět do vnitrozemí. [65] => [66] => === Třetí říše – Říšská župa Dolní Podunají === [67] => Celý soudní okres Slavonice byl [[Mnichovská dohoda|odstoupen]] (německy „Machtergreifung“) dne 8. října 1938 mezi desátou a dvanáctou hodinou, když do Slavonic dorazilo německé vojsko 44. divize Vídeň. Generálové Hans Schmidt, Werner Kienitz a [[Albrecht Schubert]] byli ubytováni v hotelu Alfa a v hostinci Ferdinanda Placha, mužstvo Wehrmachtu se ubytovalo po domech. Dne 15. října 1938 se konala na počest [[generálplukovník]]a v. Brauchitsche, který tudy projížděl, vojenská přehlídka jedné setniny 134. pěšího pluku, jedné baterie 96. dělostřeleckého pluku a jedné setniny střelců. [68] => [69] => V den 18. října 1938 bylo vojsko 44. divize Vídeň ze soudního okresu Slavonice staženo, pouze ve Slavonicích se nadále zdržoval menší oddíl. Pokladna 44. divize Vídeň zaplatila městu za ubytování vojska 19. října 1938 a to celkem 700 [[Říšská marka|říšských marek]] (RM). Na nových hranicích vykonávala službu německá celní a finanční pohraniční stráž, která byla doplněna muži z okolních německých vesnic. Velkým triumfem se stal pro místní německé obyvatelstvo 26. října 1938 průjezd [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]].Lucie Tarasová: Politický vývoj v Dačicích za první republiky v období 1918–1938, dipl. práce 2007. [70] => [71] => Slavonice se staly součástí [[Říšská župa Dolní Podunají|říšské župy Dolní Podunají (Niederdonau)]] sousedního [[Rakousko v nacistickém Německu|Rakouska]]. Dolní a Horní náměstí bylo radnicí přejmenováno na Adolf-Hitler-Platz a Konrad-Henlein-Platz hned v první říjnové euforii roku 1938. Po přiřazení k Ostmarce se chystala přejmenovat i další ulice a náměstí: [[Hermann Göring|Hermann-Göring]]-Straße (Ulice Hermanna Göringa) , Platz des 8. Oktober 1938 (Náměstí 8. října 1938), Heldenplatz (Náměstí hrdinů), Straße der Befreiung (Ulice osvobození), Straße der SA. (Ulice jednotek SA), ale také ulice nazvané po německých velikánech jako [[Paul von Hindenburg|Hindenburg]]-, [[Otto von Bismarck|Bismarck]]-, [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethe]]- a [[Immanuel Kant|Kantstraße]].{{Citace elektronického periodika [72] => | titul = ANNO, Völkischer Beobachter, 1939-03-22, Seite 9: Zlabings gleich nach der Machtergreifung die beiden größten Plätze nach dem Führer und nach Konrad Henlein benannt. Nunmehr wird Zlabings auch noch einen Platz des 8. Oktober 1938 und einen Heldenplatz, dann eine Straße der SA., eine Hermann-Göring-Straße, eine Straße der Befreiung, ferner eine Hindenburg-, Bismarck-, Goethe- und Kantstraße bekom­men. [73] => | periodikum = anno.onb.ac.at [74] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=vob&datum=19390322&query=%22Ignaz%22+%22Bauer%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search&seite=9 [75] => | datum přístupu = 2021-11-30 [76] => }} Dne 9. května 1945 bylo město osvobozeno vojsky [[rudá armáda|Rudé armády]]. [77] => [78] => === Vývoj města od roku 1945 === [79] => [[Soubor:Slavonice, Pomník osvobození 01.jpg|náhled|upright|Památník „9. května 1945“ odhalen r. 1946 (Nádražní ulice)]] [80] => [[Soubor:Pomník Rudoarmějce ve Slavonicích (Q80458862).jpg|náhled|upright|Pomník Rudé armádě odhalen 9. května 1951 (Nádražní ulice)]] [81] => [[Soubor:Horní náměstí ze Znojemské brány.jpg|náhled|upright|Pohled na Horní náměstí ve Slavonicích ze Znojemmské brány (1983)]] [82] => [83] => Dne 30. srpna 1946 rozhodl [[Místní národní výbor|MNV]] o přejmenování ulic: (Komínová) na ulici Polní; Spitalgasse (Špitálská) na ulici [[Jan Žižka|Jana Žižky]]; Langegasse (Dlouhá) na ulici [[Jan Šverma|Jana Švermy]]; Alt Bach (Starý potok) na ulici Na potoku; Seegasse (Jezerní) na ulici [[Svatopluk Čech|Svatopluka Čecha]]; Fratresgasse (Fráterská) na ulici [[Antonín Benjamin Svojsík|Svojsíkovu]]; nově byly pojmenovány ulice ve Vilové čtvrti (Villenviertel): ulice [[Petr Bezruč|P. Bezruče]], [[Karel Čapek|K. Čapka]], [[Josef Mánes|Mánesova]], ulice [[Bedřich Smetana|B. Smetany]], ulice ke [[Kostel Božího Těla a svatého Ducha (Slavonice)|kostelu Božího těla]] z ul. J. Žižky obdržela název ulice [[Julius Fučík|Julia Fučíka]].Kronika města Slavonice (Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Zlabings), rok 1946, s. 142. V květnu 1947 byla na všech cestách vedoucích do [[Rakousko|Rakouska]] instalována závora. V roce 1948 byl v blízkosti hranice zbořen mlýn Karla Gottfrieda, dřevěná chata (bouda) spolku [[Deutscher Turnverband]] (ve správě [[Junák – český skaut|Junáka]]) a včelín. Vnitřek města byl v roce 1949 prohlášen vládou republiky za státní památkovou rezervaci. „Stavoprojekt“ Praha byl pověřen vypracováním projektu na rekonstrukci v původním stavu. [84] => [85] => Od 1. května 1950 bylo zřízeno hraniční pásmo do hloubky 2 až 4 km. Osoby starší 15 let s trvalým bydlištěm v tomto pásmu nebo osoby, které do pásma chtěly vstoupit, se musely prokazovat zvláštní legitimací, vydávanou [[Okresní národní výbor|ONV]] v Dačicích. Do pásma byly zahrnuty i rybníky po levé straně Stálkovské ulice. Hranice pásma obíhala město ze tří stran. Volný přístup zůstal jen na silnice do [[Stálkov]]a, [[Český Rudolec|Českého Rudolce]], [[Dačice|Dačic]] a [[Staré Hobzí|Starého Hobzí]]. Útvar [[Pohraniční stráž]]e se přemístil z budovy čp. 91 (nyní čp. 523) na Horním náměstí (tehdy na Gottwaldově náměstí) blíže k hranici do celní budovy.Slavonice, Gemeinde Gedenkbuch der Stadt Zlabings, 1923–1965, rok 1947, 1948, 1950. SBA Jindřichův Hradec. [86] => [87] => V roce 1953 bylo město nakonec zahrnuto do [[hraniční pásmo|hraničního pásma]], což zapříčinilo značnou izolaci celého území od ostatní civilizace a velmi silně omezilo i případný cestovní ruch v této oblasti. Teprve v roce 1960 při reorganizaci okresů a krajů bylo zastavěné území města vyjmuto z [[hraniční pásmo|hraničního pásma]] a mohlo začít využívat cestovního ruchu. Dne 31. srpna 1961 byly Slavonice prohlášeny [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. Od správní reformy 1. července 1960 náležejí Slavonice k Jihočeskému kraji, okresu Jindřichův Hradec. V rámci integrace obcí byly v roce 1964 ke Slavonicím připojeny dříve samostatné obce [[Vlastkovec]], [[Mutišov]] a [[Maříž]], později, v roce 1972, také poslední připojená obec [[Stálkov]]. [88] => [89] => V období let 1945–1989 byl ve městě vybudován vodovod, kanalizace, čistička odpadních vod, centrální kotelna, budova nové základní školy pro 650 žáků se školní jídelnou a dvěma tělocvičnami (1978), kulturní dům (1979), mateřská škola pro 120 dětí (1983), nová hasičská zbrojnice, autobusové nádraží, nový fotbalový stadion, kuželna, postaveno panelové sídliště se 126 městskými a družstevními byty a připravena nová obytná zóna pro stavbu nových individuálních a řadových rodinných domů. V této oblasti (ulice generála Svobody a Lebeděvova), převážně místní občané postavili 77 nových rodinných domů. Značnou měrou v této době přispěly ke zvýšení počtu bytových jednotek ve městě místní podniky, které postavily bytové domy s celkovou kapacitou přes 50 bytů. Na konci padesátých let 20. století byly zahájeny také pravidelné a řádné opravy historického středu města, zvláště fasád domů na obou slavonických náměstích, které v té době byly ve valné většině ve vlastnictví státu. Na konci tohoto období byla také zahájena výstavba zdravotního střediska a lékárny. [90] => [91] => Po roce 1989 byly postaveny ještě čtyři městské panelové domy s 56 byty. Individuální bytová výstavba se výrazně nerozvíjela z důvodu nedostatku stavebních parcel, ale i z důvodů ekonomických. Město pokračovalo v budování nových staveb občanské vybavenosti, jako správní budova na fotbalovém stadionu a dům s pečovatelskou službou, byla dostavěna budova zdravotního střediska a lékárny. Na stadionu bylo vybudováno víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Místní závod na zpracování dřeva postavil ekologickou spalovnu dřevního odpadu, který se před tím vyvážel téměř bez užitku na skládku. Spalovna nyní vyrábí elektrickou energii a teplo pro vlastní potřebu podniku. Každoročně stát i obec investují značné finanční prostředky na opravu a regeneraci památek. Do města byl v roce 1998 přiveden [[zemní plyn]]. Byly provedeny rekonstrukce povrchů obou slavonických náměstí, v posledních letech se také podařilo opravit část [[místní komunikace|místních komunikací]]. Je postupně opravováno a zpřístupňováno veřejnosti [[Slavonické podzemí|městské podzemí]]. V roce 2012 byla dokončena rekonstrukce čističky odpadních vod v hodnotě téměř 90 milionů korun. [92] => [93] => == Přírodní poměry == [94] => [[Přírodní památka|Přírodní památky]] do roku 1945: 1. [[Alej|Stromořadí]] v horní části [[Slavonický potok|Starého potoka]] (Altbach-Allee), založené za starosty [[Josef Langthaler|Josefa Langthalera]] (1859–1864), mnohem starší stromořadí v dolní části potoka; 2. Městský park (Stadtpark / zahrada u Jemnické brány) s kamennými stojany na květiny (původem z pivovaru r. 1583); 3. Školní park (Schulpark) sloužící jako školní zahrada; 4. stromořadí u hřbitova (Friedhof-Allee), jež nechal zřídit starosta [[Anton Plach]]; 5. Městské stromořadí (Stadt-Allee), které nechal na Horním a Dolním náměstí (nyní náměstí Míru) osadit v roce 1935 starosta [[Julius Helleport]]; 6. stromořadí u jezera (Allee am See), vysázené v roce 1922 při budování Silnice k městským rybníkům; 7. stromořadí (Spitalgasse-Allee) ve Špitálské ulici (nyní ulice Jana Žižky) z roku 1904; 8. stromořadí k mlýnům (Allee zu den Mühlen); 9. stromořadí na cestě ke [[Kostel Božího Těla a svatého Ducha (Slavonice)|kostelu Božího Těla a sv. Ducha]]; 10. stromořadí na (Wachtberg) u rybníků z roku 1933 za starosty Julia Helleporta; 11. stromořadí na Groamatwiesen (Grummetwiesen, louky pro druhou [[seno]]seč); 12. (Kriegerdenkmal-Park) z roku 1922; 13. park u pivovaru (Park beim Brauhaus) z roku 1905 a 1926; 14. skupina stromů kolem [[Kostel Božího Těla a svatého Ducha (Slavonice)|kostela Božího Těla a sv. Ducha]] na počest výročí 600 let r. 1880; 15. skupina stromů u studánky Dobrá voda (Einsiedlerbründl, též Einsiedlerbrunnen); 16. strom u [[Boží muka|Božích muk]] na silnici do Jihlavy ([[Silnice II/152]]), 17. strom na silnici do [[Český Rudolec|Českého Rudolce]] a polní cesta ([[Křížová cesta (Slavonice)|křížová cesta]]) ke kostelu Božího Těla a sv. Ducha; 18. stromy kolem [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Slavonice)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]]; 19. vyhlídka na kopci „Kupfersteinberg“ (též Kopfsteinberg) z roku 1933 za starosty Julia Helleporta; 20. seskupení stromů na střelnici (Schießplatz) a 21. tenisovém hřišti (Tennisplatz) z r. 1928; 22. [[Jan Jiří Grasel|Graselova sluj]] (Graselhöhle) u obce [[Vlastkovec]];{{Citace elektronické monografie [95] => | titul = Graselova stezka Slavonice [96] => | url = https://grasel.eu/graselova-stezka-slavonice/ [97] => | datum přístupu = 2021-12-11 [98] => }} 23. skalní formace zvané Ďáblovy kameny (Teufelsteine); 24. Vysoký kámen – Čihadlo (Hoher Stein) u [[Maříž]]e; 24. Máselnicová studánka ([[Máselnice (nádoba)|Rührbutterfass]]brunnen, Rührfasslbrunnen) u obce [[Pfaffenschlag]]. [99] => [100] => Chráněná [[fauna]] a [[Květena|flóra]] do roku 1945: [[výr velký]], [[bělořit šedý]], [[ledňáček říční]], [[sokol stěhovavý]], [[poštolka obecná]], [[bukač velký]], [[ještěrka zední]], [[vodomil černý]], [[bledule jarní]], [[kakost bahenní]], hořec , [[Kosatec|kosatce]], [[vstavač bledý]] a [[vstavač plamatý]], [[leknín bílý]], [[bublinatka obecná]], [[kapraď samec]], [[hasivka orličí]], [[lýkovec]], dřípatka, [[Káně lesní|káně myšilov]], [[vydra říční]], ježek, [[kuna lesní]].Kronika města Slavonice, rok 1940, s. 122. [101] => [102] => Západně od Slavonic leží několik rybníků: Silniční, Protržený, Staré koupaliště a Vožralý, Dědkův, Spálený rybník, Starý farský rybník, bývalý Pstruží rybník, Malá a Velká Šatlava. [103] => [104] => Severozápadně od města leží přírodní památka [[Dědek u Slavonic]]. [105] => [106] => == Obyvatelstvo == [107] => Před [[První světová válka|první světovou válkou]] (r. 1911) žilo ve Slavonicích 2 553 obyvatel, z toho 2 503 německé národnosti a 27 české národnosti. Městské zastupitelstvo, ustavené 22. dubna 1908, sestávalo v roce 1911 ze [[Starosta|starosty]] (Anton Plach), čtyř [[Rada obce|radních]] a osmnáctičlenného výboru. Úřad městského tajemníka zastával Julius Helleport.CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 228–229. [108] => [109] => [[Soubor:Slavonice - Horní náměstí čp. 511 - (90).jpg|náhled|Slavonice, Horní náměstí čp. 79, firma Theobald Znaimer – železářství (nyní čp. 511)]] [110] => [111] => Zdravotní péči zajišťovali 2 [[Praktické lékařství|obvodní lékaři]] a 2 [[Porodní asistentka|porodní báby]], [[Lékárna|lékárnu]] provozoval Artur Glaser. Vedle toho mělo město jednoho [[Veterinární lékař|zvěrolékaře]]. Ve městě působily také tři [[Zdravotní pojišťovna|dělnické podpůrné pokladny]]: Společenstevní [[Zdravotní pojišťovna|nemocenská pokladna]] pomocníků, odbor Všeobecné dělnické nemocenské pokladny v Brně, Nemocenská pokladna Josefa Pabische a Židovský podpůrný spolek pro chudé a nemocné.{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Israel. Armen u. Krankenunterstützungsverein / Židovský podpůrný spolek pro chudé a nemocné (čp. 61) [113] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [114] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=128097&page=127&x=5129&y=888&z=26 [115] => | datum přístupu = 2021-10-25 [116] => }} [117] => [118] => Poštovní a telegrafní úřad vedl poštmistr Friedrich Geppert (s jednou poštovní doručovatelkou). Od 1. května 1911 obdrželo město C. k. [[Finanční úřad|berní úřad]] a C. k. [[okresní soud]]. Oddělení finanční stráže{{Citace elektronického periodika [119] => | titul = Z historie sboru – Stručně o vývoji finanční stráže před rokem 1918 [120] => | periodikum = financnistraz.estranky.cz [121] => | url = https://financnistraz.estranky.cz/clanky/z-historie-sboru/strucne-o-vyvoji-financni-straze-pred-rokem-1918.html [122] => | datum přístupu = 2021-10-25 [123] => }} vykonávalo na hranicích službu finanční policie, pořádkovou a bezpečnostní službu [[C. k. četnictvo|četnická stanice]]. [124] => [125] => Vedle toho působily ve Slavonicích dva bankovní spolky: Spořitelní a úvěrový spolek pro Slavonice a okolí a Živnostenská družstevní záložna pro Slavonice a okolí a dvě [[živnost]]enská družstva: Genossenschaft der handwerksmäßigen Gewerbe a Genossenschaft der freien und konzessionierten Gewerbe, sdružených v německém živnostenském svazu (mit deutscher Geschäftssprache) Verband der Gewerbe Genossenschaften für die Gerichtsbezirke Zlabings und Jamnitz.Der Landes-Gewerberat und das Landesamt für Gewerbeförderung in der Markgrafschaft Mähren: ihre Wirksamkeit in den Jahren 1912, Band 2, vydala Zemská rada živnostenská 1912, s. 131.{{Citace monografie [126] => | titul = Rosenzweig's Allgemeines Original-Adressbuch: der gesammten Industrie-, Gewerbe-, Handels, Ex- und Importfirmen von Wien und der österr.-ungar. Monarchie, nebst ca. 100.000 Adressen aller Branchen des Auslandes, 1878–1879 [127] => | url = https://books.google.at/books?id=5TK1Y-ZQe4kC&pg=RA1-PA742&dq=Hentschel+Zlabings&hl=de&sa=X&ved=2ahUKEwig5t6ZquXzAhVv_7sIHYbCDEAQ6AF6BAgEEAI#v=onepage&q=Zlabings&f=false [128] => | vydavatel = Rosenzweig [129] => | počet stran = 1760 [130] => | jazyk = de [131] => }} [132] => [133] => V roce 1937 žilo v soudním okrese Slavonice 8 991 obyvatel [[Katolická církev|římsko-katolického vyznání]] (86,93 % z celkového počtu obyvatelstva na okrese), z toho 6 695 německé národnosti.DONAT, Heinrich. ''Die deutschen Katholiken in der Tschechoslowakischen Republik: Eine Sammlung von Beiträgen zur geistigen und religiösen Lage des Katholizismus und des Deutschtums''. Warnsdorf: Ambr. Opitz, 1934, p. 54. [134] => [135] => === Holocaust === [136] => Po [[Mnichovská dohoda|odstoupení pohraničí]] reagovalo téměř veškeré židovské obyvatelstvo na hrozbu [[norimberské zákony|norimberských zákonů]] ilegálním přechodem na území [[Druhá republika|druhé Československé republiky]]. V den 24. října 1938 jich odešla kolektivně valná většina. Už 20. října 1938 totiž radnice ve Slavonicích obdržela příkaz z [[Říšská župa Dolní Podunají|Landratu]] ve [[Waidhofen an der Thaya|Waidhofenu an der Thaya]] k vyhotovení seznamu všech slavonických [[Židé|Židů]]. Seznam zbylých slavonických Židů obsahoval 33 jmen dospělých a dětí. Guttmannovi, Planerovi a Schwalbovi zůstali u příbuzných v regionu. Vznik [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] znamenal počátek konce i pro ty, kterým se podařilo najít útočiště u svých příbuzných nebo jiné ubytování na druhé straně hranice. Kromě Heleny Bauerové a manželů Mückových nikdo ze slavonických Židů [[Holokaust|holocaust]] nepřežil.{{Citace elektronické monografie [137] => | příjmení = Stehlík [138] => | jméno = Michal [139] => | titul = Od válečné tragédie ke konci německého osídlení. Slavonice v klíčových letech 1938–1945 [140] => | url = http://www.slavonice-zlabings.eu/documents/054462e5d0d31417581a670b2e4094ec.pdf [141] => | datum přístupu = [142] => }} [143] => [144] => Z rodin vídeňských textilních podnikatelů se zachránily Gertruda Blochová se svou dcerou Edith Blochovou (dcera a vnučka Wilhelma Mayera). Gertruda zemřela v roce 1983 v [[Austrálie|Austrálii]].{{Citace elektronického periodika [145] => | titul = Gertrude (Trude) Bloch [146] => | periodikum = geni_family_tree [147] => | url = https://www.geni.com/people/Gertrude-Trude-Bloch/6000000011540575757 [148] => | datum přístupu = 2021-11-23 [149] => }} Rodinný majetek ve Slavonicích byl [[Arizace|arizován]] a v listopadu 1941 následovalo vymazání firmy z obchodního rejstříku.{{Citace elektronického periodika [150] => | titul = ANNO, Völkischer Beobachter, 1941-11-30, Seite 9: Amtsgericht Znaim, Abt. 6. Am 1. November 1941. Löschungen: HR. A Zlabings (28 Wilhelm Maier, Zlabings) [151] => | periodikum = anno.onb.ac.at [152] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=vob&datum=19411130&query=%22Zlabings%22&ref=anno-search&seite=9 [153] => | datum přístupu = 2021-11-23 [154] => }} Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] došlo opětovnému odcizení rodinné továrny Wilhelma Mayera, když byla československým státem konfiskována jako [[Benešovy dekrety|německý majetek zrádců a kolaborantů]] a v roce 1946 dána pod národní správu.''Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje''. Třebíč: KV KSČ, 21.4.1946, 2(16). s. 5. [155] => [156] => === Osidlování města od června 1945 === [157] => Následkem vysídlení německého obyvatelstva se podstatně proměnilo sociální složení místního poválečného obyvatelstva. Většina osídlenců pocházela z blízkého okolí a z nižších sociálních tříd (zemědělský [[proletariát]], drobní zemědělci a řemeslníci) bez vztahu k historickému zázemí města. Městská správa se potýkala s problémy [[Alkoholismus|alkoholismu]].{{Citace monografie [158] => | titul = Křižovatky konce války (4) Slavonice po válce [159] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=uQHpJnxnulI&list=PLZc5w7ZE_Eyjw4sMmVSjIrxgdCuP96141&index=4 [160] => }} Samotné osidlování Slavonic bylo řízeno [[Okresní národní výbor|ONV]] v [[Dačice|Dačicích]] (zvláštní komisí pro osidlování pohraničí). Podle hlášení pro Státní obvodovou úřadovnu pozemkového úřadu v Brně mělo být osidlování města ukončeno listopadem 1945. Na konci roku 1945 se zde nacházelo 1600 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [161] => | příjmení = Stehlík [162] => | jméno = Michal [163] => | titul = Od válečné tragédie ke konci německého osídlení. Slavonice v klíčových letech 1938 – 1945. [164] => | url = http://www.slavonice-zlabings.eu/documents/054462e5d0d31417581a670b2e4094ec.pdf [165] => | datum přístupu = 23.11.2021 [166] => }} [167] => [168] => {{Citát v rámečku|'''Osidlování Slavonic.''' Osídlení Slavonic bylo již skončeno na podzim minulého roku. Před válkou měly Slavonice 2500 obyvatel, dnes mají asi 1300, z toho asi 200 Němců. Hospodářství jsou pod národní správou. Slavonice však potřebují české dělníky, zejména textilní továrna Pallas-Artis a textilní továrna Sprinzl. Továrna na elektro součástky Siemens bude co nejdříve dána do provozu.|Jiskra, 17.3.1946''Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje''. Třebíč: KV KSČ, 17.3.1946, 2(11). s. 4.}} [169] => [170] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [171] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů části obce Slavonice [172] => |- [173] => ! [174] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [175] => |- style="white-space:nowrap" [176] => ! align="left" | Obyvatelé [177] => | 2 489 || 2 507 || 2 406 || 2 426 || 2 479 || 2 214 || 2 167 || 2 042 || 2 222 || 2 266 || 2 393 || 2 448 || 2 549 || 2 305 || 2 093 [178] => |- style="white-space:nowrap" [179] => ! align="left" | Domy [180] => | 401 || 404 || 378 || 378 || 403 || 412 || 454 || 481 || 452 || 443 || 471 || 543 || 558 || 584 || 587 [181] => |} [182] => [[Soubor:Počet obyvatel Slavonice.jpg|náhled|Počet obyvatel]] [183] => Poválečný správní [[Dačice|okres Dačice]] o rozloze 807 km² se 40.000 obyvateli a 141 obcemi spravoval tři soudní okresy: [[Telč]] se 75 obcemi, Dačice s 39 obcemi a Slavonice se 27 obcemi. Podle komunistického týdeníku Jiskra čítalo město Slavonice do března 1946 1300 obyvatel, z toho asi 200 Němců.''Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje''. Třebíč: KV KSČ, 2.1.1947, 3(1). s. 3. Druhá vlna odsunu proběhla 2. dubna 1946 a týkala se 152 osob. [184] => [185] => [[Soubor:Slavonice 01.jpg|náhled|vlevo|Celkový pohled na město od západu]] [186] => [187] => V roce 1946 probíhalo přidělování [[Národní správa|národní správy]] místních opuštěných obchodů a živností. Celkem bylo ve Slavonicích přiděleno 74 národních správ. Velký zájem byl o národní správu Hotelu Alfa. Větší podniky a továrny předával do národní správy ONV Dačice: mechanická tkalcovna Josefa Pabische, pletárna Antona Sprinzla, továrnu na hedvábné tkaniny Palas-Artis (od r. 1924 Silvet, původně S. Tugendhat & Mayer), parní pila Felixe Lechnera a stavební firma Ferdinanda Strommera. [188] => [189] => O tělovýchovnou a sportovní činnost se po válce staral Sokol (od r. 1953 Jiskra, tělovýchovná jednota při n. p. Slovan) a SK Slavonice. SK Slavonice vedl fotbalový a tenisový odbor a Sokol provozoval nářaďový tělocvik, lehkou atletiku, odbíjenou a košíkovou.''Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje''. Třebíč: KV KSČ, 14.4.1946, 2(15). s. 4. Dále ve městě působil [[Junák – český skaut|Junák]] a [[Československý svaz mládeže|Svaz české mládeže]], z jehož popudu byl odstraněn německý pomník padlých v [[První světová válka|1. světové válce]] (zřízen v červenci 1922).''Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje''. Třebíč: KV KSČ, 21.4.1946, 2(16).A. Bartosch. ''Südmährisches Heitmatbuch für Volk und Schule: Von den Quellen der Igla und Thaya bis zu den Pollauer Bergen : Mit zahlreichen Abbildungen''. Nikolsburg: A. Bartosch, 1923. s. 178. Ochotnický divadelní spolek čítal 36 činných členů.''Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje''. Třebíč: KV KSČ, 16.6.1946, 2(24). s. 4. [190] => [191] => Ve [[Československé parlamentní volby 1946|volbách do Ústavodárného shromáždění Československé republiky 26. května 1946]] volili slavoničtí občané: 683 hlasy pro [[Komunistická strana Československa|KSČ]], 232 pro [[Česká strana národně sociální|ČSNS]], 167 pro [[Dějiny KDU-ČSL|ČSL]], 69 pro [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], přičemž byly do volební urny vhozeny 2 bílé lístky.''Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje''. Třebíč: KV KSČ, 2.6.1946, 2(22). Poslední německé obyvatelstvo z dačického okresu bylo vysídleno v pátek 30. srpna 1946 zvláštním vlakem, vypraveným ze Slavonic. Celkem odjíždělo ze slavonického a dačického nádraží 334 obyvatel. S některými se přišli rozloučit jejich čeští přátelé, kteří byli přihlížejícím davem zesměšňováni.''Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje''. Třebíč: KV KSČ, 8.9.1946, 2(36). s. 6. [192] => [193] => Pro správné posouzení kolísání počtu obyvatel v jednotlivých obdobích je třeba uvést, že v období od roku 1950 do roku 1980 byly v rámci integrace obcí v roce 1964 ke Slavonicím připojeny dříve samostatné obce [[Vlastkovec]], [[Mutišov]] a [[Maříž]], později, v roce 1972, byla jako poslední připojena obec [[Stálkov]]. [194] => [195] => == Městská správa a politika == [196] => === Části města === [197] => Město Slavonice se skládá ze sedmi částí na osmi katastrálních územích. [198] => * Slavonice (i název k. ú.) [199] => * [[Kadolec (Slavonice)|Kadolec]] (k. ú. ''Kadolec u Slavonic'') [200] => * [[Maříž]] (i název k. ú.; také k. ú. ''[[Léštnice]]'') [201] => * [[Mutišov]] (i název k. ú.) [202] => * [[Rubašov]] (k. ú. ''Dolní Bolíkov-Rubašov'') [203] => * [[Stálkov]] (i název k. ú.) [204] => * [[Vlastkovec]] (i název k. ú.) [205] => [206] => V období od roku 1950 do roku 1980 byly v rámci integrace obcí v roce 1964 ke Slavonicím připojeny dříve samostatné obce Vlastkovec, Mutišov a Maříž, později, v roce 1972, byla jako poslední připojena obec Stálkov. [207] => [208] => ==== Zaniklá sídla ==== [209] => * [[Léštnice]] – ves zaniklá po druhé světové válce, k. ú. 4 km ZJZ od Slavonic [210] => * [[Pfaffenschlag]] – zaniklá středověká vesnice 3 km severozápadně od Slavonic v k. ú. ''Slavonice'' [211] => [212] => === Starostové a předsedové MNV od roku 1918 === [213] => * 1918–1919 (12. leden 1918 volba starosty) Johann Grossmann [214] => * 1919–1923 (15. červen 1919 volba starosty) Anton Plach [215] => * 1923–1927 (16. září 1923 volba starosty) Anton Plach, 1. místostarosta Josef Pabisch, 2. místostarosta Emil Lichtwitz (sládek)Kronika Slavonic 1923–1969, s. 45.{{Citace elektronického periodika [216] => | titul = Emil Lichtwitz [217] => | periodikum = geni_family_tree [218] => | url = https://www.geni.com/people/Emil-Lichtwitz/6000000014723530276 [219] => | datum přístupu = 2021-11-18 [220] => }}{{Citace elektronického periodika [221] => | titul = Pivovar Slavonice [222] => | periodikum = www.pivety.com [223] => | url = http://www.pivety.com/1948/1948/S/Slavonice.html [224] => | datum přístupu = 2021-11-18 [225] => }} [226] => * 1927–1931 Anton Plach († 13. května 1931) [227] => * 1931–1938 (8. listopad 1931 volba starosty) Julius Helleport, kontrolor Spořitelny města Slavonice / Sparkasse der Stadt Zlabings,Kronika Slavonic 1923–1969, s. 92.{{Citace elektronického periodika [228] => | periodikum = www.myheritage.at: Maria a Carl Helleport, syn Julius Helleport [229] => | url = https://www.myheritage.at/names/maria_helleport [230] => | datum přístupu = 2021-11-18 [231] => }} [232] => * 1938–1945 Franz Harzhauser, člen [[Sudetoněmecká strana|SdP]]''Morgenpost: deutsches unparteiisches Tagblatt''. Brünn: Franz Heda, 04.09.1938, 73 (243), s. [10].{{Citace elektronického periodika [233] => | titul = ANNO, Der Landbote, 1938-10-22, Seite 1 [234] => | periodikum = anno.onb.ac.at [235] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=lab&datum=19381022&query=%22Zlabings%22+%22Harzhauser%22&ref=anno-search&seite=1 [236] => | datum přístupu = 2021-11-18 [237] => }} [238] => * 1945–1946 (volba předsedy MNV) Josef Augustin [239] => * 1946–1950 (volba předsedy MNV) Josef Plšek [240] => * 1950–1953 (volba předsedy MNV) Josef Augustin [241] => * 1953–1960 (volba předsedy MNV) František Dvořák [242] => * 1960–1964 (volba předsedy MNV) Antonín Žampa [243] => * 1964–1970 (volba předsedy MNV) Josef Molčík [244] => * 1970–1984 (volba předsedy MNV) František Hron († 4. září 1984) [245] => * 1984–1990 (volba předsedy MNV) Jaroslav Valeš [246] => * 1990–1990 (26. březen 1990 volba předsedy MNV) Luboš Kryzan [247] => * 1990–1998 (4. prosinec 1990 volba starosty) Milan Souček [248] => * 1998–2002 (volba starosty) Jaroslav Zuzák [249] => * 2002–2006 (14. listopad 2002 volba starosty) Josef Urban [250] => * 2006–2010 (16. listopad 2006 volba starosty) Luboš Kryzan [251] => * 2010–2014 (8. listopad 2010 volba starosty) Josef Urban [252] => * 2014– dosud (3. listopad 2014 volba starosty) Hynek Blažek [253] => [254] => === Městské symboly === [255] => Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 21. června 1999. [256] => [257] => == Doprava == [258] => Město stojí na křižovatce silnic [[Silnice II/152|II/152]], [[Silnice II/406|II/406]] a [[Silnice II/409|II/409]]. Končí v něm [[železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice]], na které se nachází [[Slavonice (nádraží)|stanice Slavonice]]. Jižním okrajem Slavonic vede cyklistická trasa [[EuroVelo|EV]] 13 ''Stezka železné opony.''{{Citace elektronického periodika [259] => | titul = Stezka železné opony CZ/AT [260] => | url = https://www.waldviertel.at/cs/a-stezka-zelezne-opony-czat [261] => | datum přístupu = 2021-07-30 [262] => }} [263] => [264] => Ve Slavonicích je v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic aktivován [[hraniční přechod]] Slavonice–Fratres. V době po plném zapojení České republiky do [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]] zde vzniklo přeshraniční propojení Maříž–Reinholz, Slavonice – Gilgenberg am Weilhart a Slavonice–Rappolz.{{Citace elektronické monografie [265] => | titul = Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [266] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-298 [267] => | datum přístupu = 2021-07-19 [268] => }} [269] => [270] => == Školství == [271] => [[Soubor:Mateřská škola Slavonice.JPG|náhled|Mateřská škola Slavonice, Brněnská ulice čp. 200]] [272] => [[Soubor:Základní škola ve Slavonicích (04).jpg|náhled|Základní škola Slavonice, ulice Jana Žižky čp. 395]] [273] => [274] => === Základní škola === [275] => V roce 1978 byl otevřen nový jednopatrový komplex budov Základní devítiletí školy (ZDŠ), umístěný do prostoru mezi současnými ulicemi Jana Žižky a Rudolecké ulice. Ve školního komplexu se nachází školní jídelna, školní [[Domov mládeže|družina]] a dvě tělocvičny. Kapacita této nové školní budovy pro 650 žáků byla v 80. letech 20. století téměř naplněna, jelikož vyšší ročníky slavonické školy navštěvovali též žáci z [[Písečné (okres Jindřichův Hradec)|Písečné]], [[Staré Město pod Landštejnem|Starého Města pod Landštejnem]] a [[Cizkrajov|Cizkrajova]]. V roce 2015 byly všechny pavilony školy a školní jídelny kompletně zatepleny, budovy rekonstruovány a proběhla modernizace interiéru. Škola má devět ročníků. Její celková kapacita je 450 žáků. Na počátku školního roku 2020/2021 navštěvovalo školu 212 žáků.{{Citace elektronického periodika [276] => | titul = Historie: ZŠ Slavonice [277] => | periodikum = www.zsslavonice.cz [278] => | url = https://www.zsslavonice.cz/historie/ds-1014/p1=1009 [279] => | datum přístupu = 2021-11-23 [280] => }} [281] => [282] => === Mateřská škola === [283] => Dne 3. září 1983 proběhlo slavnostní otevření [[Mateřská škola|mateřské školy]] (MŠ), jejímž provozovatelem byl [[národní podnik]] Otavan. Ředitelkou MŠ byla jmenována Marta Valentová. Mateřská škola s prostornou zahradou se nachází v okrajové části města Slavonice na Brněnské ulici. Její vnitřní prostory tvoří šest tříd, hygienické zázemí pro děti a pedagogy, tři výdejny stravy, kabinety pro ukládání pomůcek a provozní blok se školní jídelnou, kancelářemi, sborovnou a zázemím pro provozní zaměstnance. Dne 1. června 1992 došlo k uzavření mateřské školy na náměstí Míru a všechny děti byly převedeny do MŠ v Brněnská ulici.{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = HISTORIE MŠ SLAVONICE [285] => | periodikum = www.msslavonice.cz [286] => | url = https://www.msslavonice.cz/stranka-historie-59 [287] => | datum přístupu = 2021-11-23 [288] => }} [289] => [290] => == Spolky a družstva == [291] => {{Citát v rámečku|Ze spolků sluší uvésti na prvém místě déle tří staletí trvající spolek střelecký, kterýž vystavěl si 1896 novou střelnici, učitelský 1870, zpěvácký „Eintracht ” 1873, hasičský 1877. Pozdější: Spar- und Darlehensverein ([[Friedrich Wilhelm Raiffeisen|Raiffeisenka]]), Gewerbliche Kreditkassa, spolek dílovedoucích, okrašlovací, hospodářský, [[Deutscher Turnverband|tělocvičný]], spolek mládeže „Frohsinn”. Místní odbory spolků: [[Deutscher Schulverein|D. Schulverein]], Kathol. Schulverein, [[Bund der Deutschen|Südmährerbund]], Ostmark, Piusverein, Textilarbeiterverein „Union”.|Vlastivěda moravská, Slavonický okres, 1926, s. 38}} [292] => [293] => * 1867 proběhlo svěcení spolkového praporu německé Střelecké společnosti (střelecký řád vydalo město již r. 1580 a 1654, r. 1716 13 nových střeleckých artikulí,{{Citace elektronického periodika [294] => | titul = ANNO, Sonntags-Blatt für Gewerbe, Industrie, Handel und geselliges Leben, 1867-07-07, Seite 2: Svěcení spolkového praporu [295] => | periodikum = anno.onb.ac.at [296] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sog&datum=18670707&query=%22Langthaler%22+%22B%C3%BCrgermeister%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search&seite=2 [297] => | datum přístupu = 2021-04-18 [298] => }} r. 1896 nová střelnice s klubovnou, r. 1898 K. K. priv. bürgerliche Schützengesellschaft Zlabings / C. k. privilegovaná občanská střelecká společnost, členem zemského svazu „Landesverband der mährischen Schützen”,{{Citace elektronického periodika [299] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Střelecký spolek Slavonice [300] => | periodikum = badatelna.eu [301] => | url = http://badatelna.eu/fond/48333/ [302] => | datum přístupu = 2021-04-14 [303] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414034844/http://badatelna.eu/fond/48333/ [304] => | datum archivace = 2021-04-14 [305] => | nedostupné = ano [306] => }}{{Citace elektronického periodika [307] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1912-07-26, Seite 3: Královská střelba 1912 [308] => | periodikum = anno.onb.ac.at [309] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19120726&query=%22Sch%C3%BCtzen%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search&seite=3 [310] => | datum přístupu = 2021-04-11 [311] => }}{{Citace elektronického periodika [312] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1900-04-22, Seite 2: Landesschiessen in Mähren [313] => | periodikum = anno.onb.ac.at [314] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19000422&seite=2&zoom=33&query=%22Sch%C3%BCtzen%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search [315] => | datum přístupu = 2021-04-11 [316] => }}{{Citace elektronického periodika [317] => | titul = ANNO, Reichspost, 1898-06-28, Seite 9: [318] => | periodikum = anno.onb.ac.at [319] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=rpt&datum=18980628&seite=9&zoom=33&query=%22Landessch%C3%BCtzenverband%22+%22M%C3%A4hren%22&ref=anno-search [320] => | datum přístupu = 2021-04-11 [321] => }} r. 1907 se konalo ve Slavonicích páté Zemské střelecké setkání (Landesverbandsschießen),{{Citace elektronického periodika [322] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1907-07-12, Seite 3: V. mährische Landesverbandsschießen in Zlabings [323] => | periodikum = anno.onb.ac.at [324] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19070712&query=%22Zlabingser%22+%22Sch%C3%BCtzengesellschaft%22&ref=anno-search&seite=3 [325] => | datum přístupu = 2021-04-11 [326] => }} r. 1909 se účastnili střeleckého setkání v Hamburku.{{Citace elektronického periodika [327] => | titul = ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1909-07-17, Seite 6 [328] => | periodikum = anno.onb.ac.at [329] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&datum=19090717&query=%22Zlabings%22+%22Turnverein%22&ref=anno-search&seite=6 [330] => | datum přístupu = 2021-04-12 [331] => }} [332] => * 1774 založeno družstvo s názvem „Pfaffenschlager Gemeinde“, na jehož základě vznikl později nový spolek [[Pfaffenschlag]]er-Verein{{Citace elektronické monografie [333] => | titul = Zlabings mit Kadolz, Lexnitz, Rubaschhof {{!}} Treffpunkt Südmähren [334] => | url = https://www.suedmaehren.eu/places/zlabings-mit-kadolz-lexnitz-rubaschhof/ [335] => | datum přístupu = 2021-04-15 [336] => | jazyk = de-DE [337] => }} [338] => * 1862 Leichenverein / Pohřební spolek''Handbuch der Vereine für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder: Nach dem Stand am Schlusse des Jahres 1890 und mit 1 Anhange für das Jahr 1891''. Wien: Manz'sche k. u. k. Hof-Verlags- und Universitäts-Buchhandlung, 1892, s. 462. [339] => * 1868 Sparkassa der Stadt Zlabings / Spořitelna města Slavonice,''Brünner Zeitung''. Brünn: Mährischer Landtag, 01.09.1868, 1868(201), s. 1225.{{Citace monografie [340] => | titul = Compass. Kalender und Jahrbuch für Handel, Gewerbe und Industrie in Österreich ... hrsg. von Gustav Leonhardt, Seite 269 [341] => | url = https://books.google.at/books?id=H0YR9iClQr8C&pg=RA1-PA269&dq=Franz+Stark+B%C3%BCrgermeister+Zlabings&hl=de&sa=X&ved=2ahUKEwiUjt2C8IXwAhUX_7sIHUHoBPMQ6AEwAnoECAYQAg#v=onepage&q=Franz%20Stark%20B%C3%BCrgermeister%20Zlabings&f=true [342] => | vydavatel = Fromme 1868 [343] => | počet stran = 620 [344] => | poznámka = Google-Books-ID: H0YR9iClQr8C [345] => | jazyk = de [346] => }}''Brünner Zeitung''. Brünn: Mährischer Landtag, 15.06.1904, 1904(135), s. [3]. nové stanovy 1906–1948{{Citace elektronického periodika [347] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Městská spořitelna Slavonice [348] => | periodikum = badatelna.eu [349] => | url = http://badatelna.eu/fond/48297/ [350] => | datum přístupu = 2021-04-14 [351] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414034843/http://badatelna.eu/fond/48297/ [352] => | datum archivace = 2021-04-14 [353] => | nedostupné = ano [354] => }} [355] => * 1870 Verein deutscher Lehrer und Schulfreunde / Spolek německých učitelů a přátel školy{{Citace elektronického periodika [356] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Německý učitelský spolek Slavonice [357] => | periodikum = badatelna.eu [358] => | url = http://badatelna.eu/fond/47612/ [359] => | datum přístupu = 2021-04-14 [360] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414034846/http://badatelna.eu/fond/47612/ [361] => | datum archivace = 2021-04-14 [362] => | nedostupné = ano [363] => }}''Handbuch der Vereine für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder: Nach dem Stand am Schlusse des Jahres 1890 und mit 1 Anhange für das Jahr 1891''. Wien: Manz'sche k. u. k. Hof-Verlags- und Universitäts-Buchhandlung, 1892, s. 466. [364] => * 1873 Männergesangverein „Eintracht” / Mužský pěvecký spolek „Svornost”,{{Citace elektronického periodika [365] => | titul = GV Eintracht [366] => | periodikum = spolky.petr-hlavacek.cz [367] => | url = http://spolky.petr-hlavacek.cz/s/slavonic/slavonic1.html [368] => | datum přístupu = 2021-04-14 [369] => }}{{Citace elektronického periodika [370] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1899-07-02, Seite 5 [371] => | periodikum = anno.onb.ac.at [372] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=18990702&query=%22Zlabings%22+%22Eintracht%22&ref=anno-search&seite=5 [373] => | datum přístupu = 2021-04-11 [374] => }}{{Citace elektronického periodika [375] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1901-06-26, Seite 3 [376] => | periodikum = anno.onb.ac.at [377] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19010626&query=%22Zlabings%22+%22Eintracht%22&ref=anno-search&seite=3 [378] => | datum přístupu = 2021-04-11 [379] => }}{{Citace elektronického periodika [380] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1903-07-25, Seite 2: 30. let trvání spolku, svěcení spolkového praporu [381] => | periodikum = anno.onb.ac.at [382] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19030725&query=%22Zlabings%22+%22Eintracht%22&ref=anno-search&seite=2 [383] => | datum přístupu = 2021-04-11 [384] => }}{{Citace elektronického periodika [385] => | titul = ANNO, Der Bote aus dem Waldviertel, 1880-07-15, Seite 3 [386] => | periodikum = anno.onb.ac.at [387] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=bwv&datum=18800715&query=%22Zlabings%22+%22Eintracht%22&ref=anno-search&seite=3 [388] => | datum přístupu = 2021-04-11 [389] => }} r. 1910 se konala ve Slavonicích oslava 25 let župního Německého pěveckého svazu jižní Moravy (des Deutschen Sängergauverbandes im südlichen Mähren){{Citace elektronického periodika [390] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1910-07-01, Seite 2 [391] => | periodikum = anno.onb.ac.at [392] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19100701&query=%22Zlabings%22+%22Eintracht%22&ref=anno-search&seite=2 [393] => | datum přístupu = 2021-04-11 [394] => }} [395] => * 1877 Freiwillige Feuerwehr / Spolek dobrovolných hasičů s německým velením, od r. 1906 družstvo německého hasičského okresu Jihlava, od roku 1926 německého hasičského okresu Slavonice-Jemnice, v roce 1936 zakoupeno nové sanitní auto (Sanitätswagen)''Morgenpost: deutsches unparteiisches Tagblatt''. Brünn: Franz Heda, 25.10.1936, 71(291), s. [3]: nové sanitní auto [396] => * 1880 [[Spolky c. k. vojenských vysloužilců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku|Militär-Veteranen-Verein]] / Spolek vojenských vysloužilců,''Handbuch der Vereine für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder: Nach dem Stand am Schlusse des Jahres 1890 und mit 1 Anhange für das Jahr 1891''. Wien: Manz'sche k. u. k. Hof-Verlags- und Universitäts-Buchhandlung, 1892, s. 459. r. 1899 zasadil na počest výročí panování císaře Františka Josefa I. „Jubilejní císařský dub” (Kaiser-Jubiläums-Eiche){{Citace elektronického periodika [397] => | titul = Digitální knihovna Kramerius [398] => | periodikum = Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 18.07.1899, 1899(160), s. 2 [399] => | url = https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:34c6b130-2845-11e6-a7c4-005056825209?page=uuid:aa25fa60-284c-11e6-b821-5ef3fc9bb22f&fulltext=Veteranen-Verein%20Zlabings [400] => | datum přístupu = 2021-04-11 [401] => }}{{Citace elektronického periodika [402] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1910-08-26, Seite 3: Tod eines alten Veteranen, Hausbesitzer und Schneidermeister Herr Franz Oesterreicher [403] => | periodikum = anno.onb.ac.at [404] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19100826&query=%22Veteranen%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search&seite=3 [405] => | datum přístupu = 2021-04-11 [406] => }} [407] => * 1887 Losverein / Loterijní spolek''Handbuch der Vereine für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder: Nach dem Stand am Schlusse des Jahres 1890 und mit 1 Anhange für das Jahr 1891''. Wien: Manz'sche k. u. k. Hof-Verlags- und Universitäts-Buchhandlung, 1892, s. 477. [408] => * r. 1888 Ortsgruppe Zlabings des [[Deutscher Schulverein|Deutschen Schulvereines]] / Místní skupina Německého školského spolku,{{Citace elektronického periodika [409] => | titul = ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1888-08-25, Seite 7 [410] => | periodikum = anno.onb.ac.at [411] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&datum=18880825&query=%22Radfahrerclub%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search&seite=7 [412] => | datum přístupu = 2021-04-11 [413] => }} od roku 1919 Deutscher Kulturverband / Německý kulturní svaz [414] => * 1894 Israel. Armen u. Krankenunterstützungsverein / Židovský podpůrný spolek pro chudé a nemocné (čp. 61){{Citace elektronického periodika [415] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Podpůrný spolek pro chudé a nemocné Slavonice [416] => | periodikum = badatelna.eu [417] => | url = http://badatelna.eu/fond/48329/ [418] => | datum přístupu = 2021-04-14 [419] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414042239/http://badatelna.eu/fond/48329/ [420] => | datum archivace = 2021-04-14 [421] => | nedostupné = ano [422] => }}{{Citace elektronického periodika [423] => | titul = DigiArchiv SOA v Třeboni: Slavonice 1910, registrační lístek, s. 127 [424] => | periodikum = digi.ceskearchivy.cz [425] => | url = https://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=3&id=128097&page=127&x=5129&y=830&z=150 [426] => | datum přístupu = 2021-05-01 [427] => }} [428] => * Landwirtschaftlicher Verein für die deutschen Gemeinden des Ger. Bez. Datschitz / Hospodářský spolek německých obcí soudního okresu Dačice, později Okresní hospodářský spolek pro soudní okres Slavonice, v roce 1895 obdržel zemskou subvenci na pořízení plemenných býkůÚstředni jednota hospodársých družstev, Praha 1895: Zpráva o činnosti Moravského výboru zemského, s. 189. [429] => * 1897 XXVI. Bezirksverband christlicher Radfahrer mit dem Sitze in Zlabings / XXVI. okresní svaz křesťanských cyklistů se sídlem ve Slavonicích, r. 1900 zrušen,{{Citace elektronického periodika [430] => | titul = Digitální knihovna Kramerius [431] => | periodikum = Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 17.12.1900, 1900(288), s. 1 [432] => | url = https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:4c4ba990-147e-11e5-ac88-005056827e51?page=uuid:b39122a0-1484-11e5-ac88-005056827e51&fulltext=Radfahrer%20%20Zlabings [433] => | datum přístupu = 2021-04-11 [434] => }}{{Citace elektronického periodika [435] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1900-04-22, Seite 2: Aus Zlabings [436] => | periodikum = anno.onb.ac.at [437] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19000422&seite=2&zoom=33&query=%22Sch%C3%BCtzen%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search [438] => | datum přístupu = 2021-04-11 [439] => }} Radfahrerklub „Schwalben” / Cyklistický klub „Vlaštovky”{{Citace elektronického periodika [440] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Cyklistický spolek Vlaštovky Slavonice [441] => | periodikum = badatelna.eu [442] => | url = http://badatelna.eu/fond/47633/ [443] => | datum přístupu = 2021-04-14 [444] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414034845/http://badatelna.eu/fond/47633/ [445] => | datum archivace = 2021-04-14 [446] => | nedostupné = ano [447] => }}{{Citace elektronického periodika [448] => | titul = ANNO, Znaimer Wochenblatt, 1898-06-01, Seite 3 [449] => | periodikum = anno.onb.ac.at [450] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=zwb&datum=18980601&seite=3&zoom=33&query=%22Radfahrerclub%22+%22Schwalben%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search [451] => | datum přístupu = 2021-04-11 [452] => }}{{Citace elektronického periodika [453] => | titul = ÖNB-ANNO – Club-Organ des Oesterreichischen Touring-Club [454] => | periodikum = anno.onb.ac.at [455] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=oet&datum=19020107&query=(((text:Radfahrer-Verein)+AND+(text:Zlabings)))&ref=anno-search&seite=4 [456] => | datum přístupu = 2021-04-11 [457] => }} [458] => * 1901 Deutsche Burschen Tischgesellschaft „Frohsinn” / Německá mládežnická stolní společnost „Veselost”{{Citace elektronického periodika [459] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Německý mládežnický spolek Frohsinn Slavonice [460] => | periodikum = badatelna.eu [461] => | url = http://badatelna.eu/fond/48332/ [462] => | datum přístupu = 2021-04-14 [463] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414034843/http://badatelna.eu/fond/48332/ [464] => | datum archivace = 2021-04-14 [465] => | nedostupné = ano [466] => }} [467] => * 1901 Klub der Musikfreunde / Klub přátel hudby{{Citace elektronického periodika [468] => | titul = CdM [469] => | periodikum = spolky.petr-hlavacek.cz [470] => | url = http://spolky.petr-hlavacek.cz/s/slavonic/slavonic2.html [471] => | datum přístupu = 2021-04-14 [472] => }} [473] => * 1902–1922 Kirchenmusikverein / Spolek pro chrámovou hudbu{{Citace elektronického periodika [474] => | titul = KMV [475] => | periodikum = spolky.petr-hlavacek.cz [476] => | url = http://spolky.petr-hlavacek.cz/s/slavonic/slavonic3.html [477] => | datum přístupu = 2021-04-14 [478] => }} [479] => * 1903 Ortsgruppe des [[Bund der Deutschen|Bundes der deutschen Südmährens]] / Místní skupina Svazu Němců jižní Moravy (sídlo okresního svazu pro Slavonice a okolí),{{Citace elektronického periodika [480] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Svaz Němců – okresní svaz Slavonice [481] => | periodikum = badatelna.eu [482] => | url = http://badatelna.eu/fond/48331/ [483] => | datum přístupu = 2021-04-14 [484] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414034845/http://badatelna.eu/fond/48331/ [485] => | datum archivace = 2021-04-14 [486] => | nedostupné = ano [487] => }}{{Citace elektronického periodika [488] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1903-04-25, Seite 3 [489] => | periodikum = anno.onb.ac.at [490] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19030425&query=%22Zlabings%22+%22deutschen%22+%22S%C3%BCdm%C3%A4hrens%22&ref=anno-search&seite=3 [491] => | datum přístupu = 2021-04-11 [492] => }}{{Citace elektronického periodika [493] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1903-06-18, Seite 5 [494] => | periodikum = anno.onb.ac.at [495] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19030618&query=%22Zlabings%22+%22Turnverein%22&ref=anno-search&seite=5 [496] => | datum přístupu = 2021-04-11 [497] => }} r. 1912 Frauen- und Mädchen Bundesgruppe des Bundes der Deutschen Südmährens / Ženská a dívčí skupina Svazu Němců jižní Moravy{{Citace elektronického periodika [498] => | titul = ANNO, Deutsches Südmährerblatt, 1912-04-19, Seite 4 [499] => | periodikum = anno.onb.ac.at [500] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&datum=19120419&query=%22Zlabings%22+%22Eintracht%22&ref=anno-search&seite=4 [501] => | datum přístupu = 2021-04-11 [502] => }} [503] => * 1904 Spar- u. Darlehenskassenverein für Zlabings und Umgebung, registrierte Genossenschaft mit unbeschränkter Haftung in Zlabings / Spořitelní a úvěrový spolek pro Slavonice a okolí, registrované družstvo s neomezeným ručením ([[Friedrich Wilhelm Raiffeisen|Raiffeisen]] družstvo)''Brünner Zeitung''. Brünn: Mährischer Landtag, 28.04.1904, 1904(97), s. 1. [504] => * r. 1907 Waisenrats-Verein / Sirotčí poradní spolek{{Citace elektronického periodika [505] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Sirotčí poradní spolek Slavonice [506] => | periodikum = badatelna.eu [507] => | url = http://badatelna.eu/fond/47621/ [508] => | datum přístupu = 2021-04-14 [509] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414034846/http://badatelna.eu/fond/47621/ [510] => | datum archivace = 2021-04-14 [511] => | nedostupné = ano [512] => }} [513] => * 1907 [[Deutscher Turnverband|Deutscher Turnverein]] / Německý turnerský spolek{{Citace elektronického periodika [514] => | titul = ANNO, Deutsches Südmährerblatt, 1909-12-17, Seite 2 [515] => | periodikum = anno.onb.ac.at [516] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&datum=19091217&query=%22Zlabings%22+%22Turnverein%22&ref=anno-search&seite=2 [517] => | datum přístupu = 2021-04-12 [518] => }}''Reichenberger Zeitung: Organ für die deutsch-nationale Partei in Böhmen''. Reichenberg: Heinrich T. Stiepel, 7.4.1910, 51(82, ranní vydání), s. 5.{{Citace elektronického periodika [519] => | titul = ANNO, Deutsches Südmährerblatt, 1910-07-29, Seite 4 [520] => | periodikum = anno.onb.ac.at [521] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&datum=19100729&query=%22Zlabings%22+%22Turnverein%22&ref=anno-search&seite=4 [522] => | datum přístupu = 2021-04-12 [523] => }}{{Citace elektronického periodika [524] => | titul = ANNO, Deutsches Südmährerblatt, 1911-11-10, Seite 4 [525] => | periodikum = anno.onb.ac.at [526] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=sue&datum=19111110&query=%22Zlabings%22+%22Turnverein%22&ref=anno-search&seite=4 [527] => | datum přístupu = 2021-04-11 [528] => }}{{Citace elektronického periodika [529] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1912-04-05, Seite 3 [530] => | periodikum = anno.onb.ac.at [531] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19120405&query=%22Zlabings%22+%22Turnverein%22&ref=anno-search&seite=3 [532] => | datum přístupu = 2021-04-11 [533] => }} [534] => * 1908 Verschönerungsverein / Okrašlovací spolek{{Citace elektronického periodika [535] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1908-12-08, Seite 2 [536] => | periodikum = anno.onb.ac.at [537] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19081208&query=%22Zlabings%22+%22Versch%C3%B6nerungsverein%22&ref=anno-search&seite=2 [538] => | datum přístupu = 2021-04-17 [539] => }} [540] => * 1910 Gewerbliche Kreditgenossenschaft für Zlabings und Umgebung / Živnostenská družstevní záložna pro Slavonice a okolíKUBELKA, Franz a Josef POLÁČEK. ''Der Landes-Gewerberat und das Landesamt für Gewerbeförderung in der Markgrafschafts Mähren: ihre Wirksamkeit in den Jahren 1907 bis 1911''. Brünn: Rudolf Rohrer, 1912], s. 88. [541] => * Verein für Werkmeister und Industriebeamte für Zlabings und Umgebung / Spolek dílovedoucích a průmyslových úředníků města Slavonice a okolí, r. 1895 byl založen Der Allgemeine österreichische Werkmeister- und Industriebeamtenverband / Všeobecný rakouský svaz dílovedoucích a průmyslových úředníků se sídlem v LiberciStenographische Protokolle über die Sitzungen des Hauses der Abgeordneten des österreichischen Reichsrates, Band 1,Ausgaben 3-5, Austria. Reichsrat. Abgeordnetenhaus 1911, s. 80. [542] => * Ortsgruppe der Union der Textilarbeiter in Österreich / Místní skupina Unie textilních dělníků v Rakousku (odbory a sociální demokraté) [543] => * 1911 Konsum- und Sparverein in Zlabings und Umgebung / Konzumní a spořitelní spolek pro Slavonice a okolí (neúvěrní družstvo)Družstva neúvěrní v republice Československé v roce 1919, Praha: Státní úřad statistický, 1926, s. 184 [544] => * 1912 Allgemeiner Arbeiter- und Mittelstands-Konsum- und Sparverein für Zlabings und Umgebung / Všeobecný konzumní a spořitelní spolek dělnické a střední třídy pro Slavonice a okolí (neúvěrní družstvo) [545] => * 1912 Viehzuchtgenossenschaft für Zlabings und Umgebung / Družstvo pro chov dobytka pro Slavonice a okolíDružstva neúvěrní v republice Československé v roce 1919, Praha: Státní úřad statistický, 1926, s. 56 [546] => * 1912 Fachgenossenschaft des Gast- und Schankgewerbes für Zlabings u. Umgebung / Živnostenské družstvo hostinských a výčepních pro Slavonice a okolí, které se hned stalo členem Ústředního svazu německých zemědělských družstev pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně / Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens und Schlesiens.{{Citace elektronického periodika [547] => | titul = ANNO, Znaimer Tagblatt, 1912-01-17, Seite 3 [548] => | periodikum = anno.onb.ac.at [549] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ztb&datum=19120117&query=%22Zlabings%22+%22touristen%22&ref=anno-search&seite=3 [550] => | datum přístupu = 2021-11-07 [551] => }} [552] => * Ortsgruppe Zlabings und Umgebung des Verbandes christl. Textilarbeiter in Österreich / Místní skupina Slavonice a okolí Svazu křesťanských textilních dělníků v Rakousku (Christliche Gewerkschaft / křesťanské odbory) [553] => * Christlich sozialer Verein / Křesťansko-sociální spolek [554] => * Kirchenrenovirungsverein / Spolek pro renovaci kostelů [555] => * Ortsgruppe des Pius-Vereines zur Förderung der Katholischen Presse in Österreich / místní skupina Spolku „Pius” na podporu katolického tisku v Rakousku, založen r. 1905 ve Vídni{{Citace elektronického periodika [556] => | titul = Pius-Verein [557] => | periodikum = www.aeiou.at [558] => | url = http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.p/p515337.htm [559] => | datum přístupu = 2021-04-11 [560] => }} [561] => * Pfarrgruppe zu Maria Himmelfahrt in Zlabings des kat. Schulvereines für Österreich / Farní skupina Nanebevzetí Panny Marie ve Slavonicích při katolickém Školním spolku pro RakouskoCHYTIL, Alois. ''Chytilův úplný adresář Moravy''. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911, s. 229. [562] => * 1917 Magazinsgesellschaft Zlabings / Skladištní společnost Slavonice (zemědělské skladištní neúvěrní družstvo pro 8 obcí s německou jednací řečí),Družstva neúvěrní v republice Československé v roce 1919, Praha: Státní úřad statistický, 1926, s. 534 v roce 1921 vybudovalo družstvo nové obilní silo, v roce 1923 šlo do [[Obchodní společnost|likvidačního řízení]] a od r. 1924 družstevní společnost koupil Ústřední svaz německých zemědělských družstev pro Moravu, Slezsko a Slovensko se sídlem v Brně / Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der SlowakeiHILMER, Franz a 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei (Tagung) 16.04.1973) (Brünn. ''40 Jahre Genossenschaftsarbeit in Deutschmähren: zum 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slovakei in Brünn''. Brünn: Zentral-Verband der deutschen landw. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei in Brünn, 1933, s. 188. [563] => * 1919 místní skupina spolku [[Národní jednota pro jihozápadní Moravu]] [564] => * 1920 Landwirtschaftlicher Bezirksverein Zlabings / Okresní zemědělský spolek Slavonice, zastřešený pod Jihlavskou župou Organizace německých rolníků Moravy (Gau Iglau – Organisation der deutschen Landwirte Mährens),HILMER, Franz. ''20 Jahre wirtschaftliche Landvolksarbeit in Deutschmähren: Zur Geschichte der deutschmährischen Bauernbewegung''. Brünn: Organisation der deutschen Landwirte Mährens, 1929, s. 104. r. 1923 se ve Slavonicích konala 1. Okresní zemědělská a živnostenská výstava pro soudní okres Slavonice, oblast [[Dešná (okres Jindřichův Hradec)|Dešné]] a [[Vratěnín]]a s okolím''Brünner Morgenpost''. Brünn: W. Burkart, 01.09.1923, 58(199), s. [4].{{Citace elektronického periodika [565] => | titul = ANNO, Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, 1923-07-14, Seite 3 [566] => | periodikum = anno.onb.ac.at [567] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wlz&datum=19230714&query=%22Bezirksausstellung%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search&seite=3 [568] => | datum přístupu = 2021-04-15 [569] => }} [570] => * 1922 Molkereigenossenschaft Zlabings / Mlékárenské družstvo Slavonice, zastřešené Ústředním svazem německých zemědělských družstev Moravy, Slezska a Slovenska (Zentral-Verband der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei),HILMER, Franz a 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei (Tagung) 16.04.1973) (Brünn. ''40 Jahre Genossenschaftsarbeit in Deutschmähren: zum 40. Verbandstag des Zentral-Verbandes der deutschen landwirtschaftl. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slovakei in Brünn''. Brünn: Zentral-Verband der deutschen landw. Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slovakei in Brünn, 1933, s. 532. nyní obytný dům čp. 270 na ulici Mařížská{{Citace elektronického periodika [571] => | titul = Mapy.cz: Foto Mařížská 270 [572] => | periodikum = Mapy.cz [573] => | url = https://de.mapy.cz/zakladni?x=15.3474346&y=48.9956112&z=17&q=Slavonice%20Ma%C5%99%C3%AD%C5%BEsk%C3%A1%20270&source=addr&id=10449277&gallery=1 [574] => | datum přístupu = 2021-11-28 [575] => }} [576] => * 1924 Landwirtschaftliches Lagerhaus Zlabings / Zemědělské obilní skladiště Slavonice (dříve MagazinsgeseIlschaft), r. 1930 přístavba čističky a šrotovny obilí, provozovala Výkupní a spotřební centrála (Bezugs- und Verwertungszentrale) Ústředního svazu německých zemědělských družstev Moravy, Slezska a Slovenska v Brně (nyní součástí podniku Zemos, [[Společnost s ručením omezeným|s.r.o.]] na Mařížské ulici) [577] => * Ortsgruppe Zlabings des Reichsverbandes der deutschen Gastwirte-Genossenschaften in der Tschechoslowakischen Republik/ místní skupina Slavonice Říšského svazu německých hostinských družstev v Československé republice se sídlem v Liberci, župa jižní Morava (Gau Südmähren), zemský svaz Morava (Landesverband Mähren) se 46 členy (z původního v roce 1912 založené společnosti Fachgenossenschaft des Gast- und Schankgewerbes für Zlabings u. Umgebung / Živnostenské družstvo hostinských a výčepních pro Slavonice a okolí)''Deutscher Gastgewerbe-Kalender für das Jahr 1927 mit Adressbuch der Gastgewerbe-Verbände und Genossenschaften, Adressen-Verzeichnis der bedeutendsten Hotels, Cafes, Restaurants und sonstiger gastgewerblicher Betriebe: Jahrbuch des Reichsverbandes deutscher Gastgewerbe-Genossenschaften in der Tschechoslowakischen Republik: Wichtiger wirtschaftlicher, fachlicher und juristischer Ratgeber in allen gastgewerblichen Standesfragen''. Reichenberg: Selbstverlag des Reichsverbandes deutscher Gastgewerbe-Genossenschaften, 1927, s. 60. [578] => * 1930 Verband der öffentlichen Angestellten/místní skupina Svazu veřejných zaměstnanců se sídlem v Liberci (33 členů)Verband der öffentl. Angestellten. Berichte zum Verbandstage 1931, Reichenberg: Verlag des Verbandes der öffentl. Angestellten, 1931, Seite 112 u. 115. [579] => * 1931 Verein Deutsches Haus / Spolek Německý dům pro účely německých spolků (mimo českých a židovských){{Citace elektronického periodika [580] => | příjmení = Randýsek [581] => | jméno = Tomáš [582] => | titul = Ein Haus mit komplizierter Geschichte [583] => | periodikum = LandesEcho [584] => | url = http://www.landesecho.cz/index.php/unterwegs/140-ein-haus-mit-komplizierter-geschichte [585] => | jazyk = de-de [586] => | datum přístupu = 2021-04-15 [587] => }}{{Citace elektronického periodika [588] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Německý dům Slavonice [589] => | periodikum = badatelna.eu [590] => | url = http://badatelna.eu/fond/48330/ [591] => | datum přístupu = 2021-04-14 [592] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414131523/http://badatelna.eu/fond/48330/ [593] => | datum archivace = 2021-04-14 [594] => | nedostupné = ano [595] => }} [596] => * Okresní lidová jednota pro Dačice a Slavonice [[Dějiny KDU-ČSL|Čsl. strany lidové]] a Okresní svaz lidových zemědělců na Dačicku se sídlem v Dačicích''Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě''. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 25.1.1934, 36(4). [597] => * Spolek katolické mládeže a Svaz katolických žen a dívek, r. 1923 okresní katolický den,{{Citace elektronického periodika [598] => | titul = ANNO, Reichspost, 1923-05-19, Seite 7 [599] => | periodikum = anno.onb.ac.at [600] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=rpt&datum=19230519&seite=7&zoom=33&query=%22Landwirtschaftliche%22+%22Ausstellung%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search [601] => | datum přístupu = 2021-04-15 [602] => }} r. 1925 Slavnost [[Slavnost Těla a Krve Páně|Božího těla]] [603] => * 1938 Kreisjägermeisterverein / Okresní myslivecký spolek{{Citace elektronického periodika [604] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Okresní myslivecký spolek Slavonice [605] => | periodikum = badatelna.eu [606] => | url = http://badatelna.eu/fond/47620/ [607] => | datum přístupu = 2021-04-14 [608] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414131521/http://badatelna.eu/fond/47620/ [609] => | datum archivace = 2021-04-14 [610] => | nedostupné = ano [611] => }} [612] => * 1939 Technische Nothilfe / Technická nouzová pomoc{{Citace elektronického periodika [613] => | titul = Badatelna.eu, Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – Technická nouzová pomoc Slavonice [614] => | periodikum = badatelna.eu [615] => | url = http://badatelna.eu/fond/47619/ [616] => | datum přístupu = 2021-04-14 [617] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210414131521/http://badatelna.eu/fond/47619/ [618] => | datum archivace = 2021-04-14 [619] => | nedostupné = ano [620] => }} [621] => * 1943 Verbraucher­genossenschaft für Zlabings und Um­gebung/Spotřebitelské družstvo Slavonice a okolí, [[Gesellschaft mit beschränkter Haftung|G. m. b. H.]] zařazeno pod společnost Gemeinschaftswerk-Versorgungs­ring Waldviertel (Tochtergesellschaft Gemeinschaftswerk-Versorgungs­ring Waldviertel, G. m. b. H., Groß-Siegharts, Niederdonau) a pod DAF Hamburg (Gemeinschaftswerk der Deutschen Arbeitsfront, G. m. b. H. Hamburg){{Citace elektronického periodika [622] => | titul = ANNO, Völkischer Beobachter, 1944-09-06, Seite 5 [623] => | periodikum = anno.onb.ac.at [624] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=vob&datum=19440906&query=%22Karl%22+%22Stark%22+%22Zlabings%22&ref=anno-search&seite=5 [625] => | datum přístupu = 2022-04-27 [626] => }} [627] => [628] => == Pamětihodnosti == [629] => [[Soubor:Slavonice, městské opevnění, Jemnická brána,.JPG|náhled|Jemnická brána]] [630] => [[Soubor:Slavonice.jpg|náhled|Historické domy na Horním náměstí Slavonic]] [631] => [632] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Slavonicích}} [633] => * Pevnostní areál Slavonice – rekonstruované zbytky [[Československé opevnění|opevnění z roku 1938]] přibližně 2 km od města směrem na [[Staré Město pod Landštejnem]] [634] => * Renesanční historické jádro města [635] => * [[opevnění Slavonic|Zbytky opevnění]] [636] => * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Slavonice)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] – trojlodní bazilika; základy byly položeny v polovině 14. století [637] => * Městská věž byla postavena v letech 1503–1549 za finanční podpory soukenického cechu. Barokní střecha je z roku 1750. [638] => * [[Kostel svatého Jana Křtitele (Slavonice)|Kostel svatého Jana Křtitele]] – jednolodní kostel zřejmě z přelomu 13. a 14. století, na fasádě sgrafitová pole z roku 1582 s náměty Ukřižování, Kladení do hrobu, Setkání Ježíše s Veronikou. [639] => * [[Kostel svatého Kříže (Slavonice)|Hřbitovní kaple svatého Kříže]] – založena v roce 1702, do průčelí zabudován portál hřbitovní brány z roku 1586 s reliéfní sochařskou výzdobou – figury svatého Jana a Panny Marie, Kristus – soudce na nebeské duze, štíty Zachariáše z Hradce a Anny ze Šlejnic, na klenáku mistrovská značka a iniciály LO (Leopold Österreicher) [640] => * Poutní [[Kostel Božího Těla (Slavonice)|kostel Božího Těla]] (Svatého Ducha) s přistavěnou [[Loretánská kaple|Loretánskou kaplí]] [641] => * [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Slavonice)|Kaple svatého Jana Nepomuckého]] je barokní stavba asi z konce první poloviny 18. století. Má polokruhový uzávěr, průčelí otevřené polokruhovou arkádou a volutový štít završený barokní postavou Panny Marie Immaculaty ve svatozáři. [642] => * Městské muzeum Slavonice [643] => * Dačická brána [644] => * Znojemská (Jemnická) brána [645] => * [[Slavonické podzemí]], od roku 1998 přístupné veřejnosti [646] => * [[Křížová cesta (Slavonice)|Křížová cesta]] [647] => * Bývalá luteránská modlitebna v domě čp. 517 na Horním náměstí, vymalovaná příběhem Zjevení svatého Jana v roce 1568 [648] => * [[Dům čp. 532 (Slavonice)|Měšťanský dům čp. 532]] [649] => [650] => == Osobnosti == [651] => * [[Jan Matěj Butz z Rollsbergu]] (1712–1803), olomoucký kanovník, prelát kapituly a rektor olomoucké univerzity [652] => * [[Karel Godefried von Rosenthal]] (1738–1800), olomoucký kanovník a světící biskup olomoucké diecéze [653] => * [[Anton Leydolt]] (1814–1885),{{Citace elektronického periodika [654] => | titul = ANNO, Kleine Volks-Zeitung, 1943-10-22, Seite 3 [655] => | periodikum = anno.onb.ac.at [656] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=kvz&datum=19431022&query=%22Zlabings%22&ref=anno-search&seite=3 [657] => | datum přístupu = 2021-10-24 [658] => }} dědičný poštmistr, v letech 1867–1873 starosta 15. vídeňského okresu ([[Rudolfsheim-Fünfhaus|Rudolfsheim-)Fünfhaus]], 1870–1878 poslanec [[Moravský zemský sněm|Moravského zemského sněmu]], 1871–1872 poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]], od 18. července 1894 nese jeho jméno vídeňská ulice „Leydoltgasse“ (bývalá ulice Friedrichgasse). Po jeho ženě Rosině je pojmenována ulice Rosinagasse.{{Citace elektronického periodika [659] => | titul = Leydoltgasse [660] => | periodikum = www.geschichtewiki.wien.gv.at [661] => | url = https://www.geschichtewiki.wien.gv.at/Leydoltgasse [662] => | jazyk = de-formal [663] => | datum přístupu = 2021-10-24 [664] => }} [665] => * [[Josef Schum]] (1816–1901) – katolický kněz a děkan v [[Opava|Opavě]], člen [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] [666] => * [[Josef Steindl]] (1852–1932) – sochař [667] => * [[Ferdinand Netouschek]] (* 25. květen 1861 [[Jaroměřice nad Rokytnou]] (čp. 41); † 13. listopad 1922 Slavonice), pedagog, německý národopisec a spisovatel, navštěvoval obecnou školu v Jaroměřicích, následně gymnasium (Hernals, Znojmo) a v letech 1876–1880 učitelský ústav v Brně. Začínal jako učitel v [[Hodice|Hodicích]], působil jako odborný učitel v [[Drnholec|Drnholci]], Jihlavě a od roku 1905 jako ředitel měšťanské školy ve Slavonicích. S [[Jan Tiray|Janem Tirayem]] spolupracoval na topografii slavonického okresu pro Vlastivědu moravskou a přispíval do listu Wiener Tagblatt.''Lebens- u. Arbeitsbilder sudetendeutscher Lehrer, Bd 1''. S.l: s.n., 1932, s. 171.{{Citace monografie [668] => | příjmení = Knápková [669] => | jméno = Petra [670] => | titul = Ein Beitrag zur Kulturgeschichte Iglaus [671] => | url = https://books.google.at/books?id=hMIIDAAAQBAJ&pg=PA358&dq=Netouschek+Ferdinand&hl=de&sa=X&ved=2ahUKEwiEwZXW4IXwAhXJBxAIHaDjBIYQ6AEwAHoECAIQAg#v=onepage&q=Netouschek%20Ferdinand&f=false [672] => | vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci [673] => | počet stran = 552 [674] => | isbn = 978-80-244-2306-7 [675] => | poznámka = Google-Books-ID: hMIIDAAAQBAJ [676] => | jazyk = de [677] => }} [678] => * [[Ernst Tautenhayn]] (* 3. duben 1873 Vídeň; † 30. srpen 1944 Slavonice), rakouský herec a zpěvák (Lindentheater v [[Berlín]]ě, 1893-95 v [[Štýrský Hradec|Grazu]] a Carltheater ve Vídni, Landestheater v [[Linec|Linci]], člen [[Nové německé divadlo v Praze|Německého divadla v Praze]], 1910-20 operetní [[tenor]]ista [[Divadlo na Vídeňce|Theater an der Wien]] a později Bürger-, Carl- und Johann Strauß-Theater ve Vídni, vystupoval též ve [[Vídeňská státní opera|Wiener Volksoper]]. Jeho ženou byla zpěvačka Therese Schiner.{{Citace elektronického periodika [679] => | titul = Ernst Tautenhayn [680] => | periodikum = Academic dictionaries and encyclopedias [681] => | url = https://de-academic.com/dic.nsf/dewiki/405439 [682] => | jazyk = de [683] => | datum přístupu = 2021-10-25 [684] => }} Od roku 1941 působil jako profesor na nově zřízené Operetní škole ve Vídni. Po zahájení letecké války a bombardování města Vídně byl evakuován ve Slavonicích, kde v 71 letech zemřel.{{Citace elektronického periodika [685] => | titul = ANNO, Innsbrucker Nachrichten, 1944-09-09, Seite 4 [686] => | periodikum = anno.onb.ac.at [687] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ibn&datum=19440909&query=%22Zlabings%22&ref=anno-search&seite=4 [688] => | datum přístupu = 2021-10-25 [689] => }} [690] => * [[Zikmund Polášek]] (1877–1933), hudebník [691] => * [[Johann Gabriel Anderle]] (1899–1957) – novinář a spisovatel, za války propagandista Wehrmachtu, poté žil v Rakousku [692] => * [[Leopold Tomschik]] (1903–1944) – sociálnědemokratický odbojář, popraven nacisty [693] => * [[Vladimír Nekuda]] (1927–2006), archeolog, 23. června 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města [694] => * [[Stanislava Vojtíková-Janků]] (1933–2010) – vojenská pilotka [695] => * [[Ema Vácová]] (1941–1973), operní pěvkyně, sólistka státní opery v Drážďanech{{Zdroj?}} [696] => * [[Lenka Lanczová]] (* 1964), spisovatelka [697] => [698] => [699] => == Ve filmu == [700] => * [[Klíč svatého Petra]] (2023, režie K. Janák) [701] => [702] => == Odkazy == [703] => [704] => === Reference === [705] => [706] => {{Citace monografie [707] => | příjmení = Hosák [708] => | jméno = Ladislav [709] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [710] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [711] => | vydavatel = Academia [712] => | místo = Praha [713] => | rok = 2004 [714] => | počet stran = 1144 [715] => | kapitola = [716] => | strany = 18 [717] => | isbn = 80-200-1225-7 [718] => | jazyk = [719] => }} [720] => {{Citace monografie [721] => | příjmení = Sedlář [722] => | jméno = Jaroslav [723] => | příjmení2 = Sedlářová [724] => | jméno2 = Jitka [725] => | titul = Slavonice [726] => | vydání = 1 [727] => | vydavatel = Odeon [728] => | místo = Praha [729] => | rok = 1973 [730] => | počet stran = 232 [731] => | strany = [732] => | isbn = [733] => }} [734] => {{Citace elektronické monografie [735] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [736] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [737] => | datum vydání = 2015-12-21 [738] => | datum aktualizace = [739] => | datum přístupu = 2019-12-09 [740] => | vydavatel = Český statistický úřad [741] => | kapitola = Jindřichův Hradec [742] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150313.pdf/ [743] => }} [744] => {{Citace elektronické monografie [745] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [746] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [747] => | datum přístupu = 2022-04-18 [748] => }} [749] => {{Citace elektronické monografie [750] => | titul = Udělené symboly – Slavonice [751] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/1426 [752] => | datum vydání = 1999-06-21 [753] => | datum přístupu = 2022-06-09 [754] => }} [755] => [756] => [757] => === Literatura === [758] => * Hans REUTTER: Geschichte der Stadt Zlabings. In: Zeitschrift des deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens XVI, 1912, 1-83, 302-373; XVII, 1913, 29-113, 343-405 https://www.academia.edu/26904196/ [759] => * ČERNÝ, Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005. [760] => * {{Citace monografie [761] => | titul = Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko [762] => | vydavatel = NZB [763] => | místo = Praha [764] => | rok = 2014 [765] => | počet stran = 223 [766] => | strany = [767] => | isbn = 978-80-904272-9-7 [768] => }} [769] => * STEHLÍK, Michal: Slavonické dvacáté století. 1900–1960, Dačice 2009. [770] => * {{Citace monografie [771] => | příjmení = Nekuda [772] => | jméno = Vladimír [773] => | rok = 2005 [774] => | titul = Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko [775] => | vydavatel = Muzejní spolek Brno [776] => | místo = Brno [777] => | strany = 706–717 [778] => | isbn = 80-7275-059-3 [779] => }} [780] => [781] => === Související články === [782] => * [[Římskokatolická farnost Slavonice]] [783] => * [[Historie textilního průmyslu ve Slavonicích]] [784] => * [[Historie školství ve Slavonicích]] [785] => * [[Hraniční přechod Slavonice–Fratres]] [786] => [787] => === Externí odkazy === [788] => * {{Commons}} [789] => * {{Commonscat}} [790] => * {{Otto|heslo=Slavonice}} [791] => * {{Oficiální web}} [792] => * {{RÚIAN}} [793] => [794] => {{Části české obce}} [795] => {{Okres Jindřichův Hradec}} [796] => {{Autoritní data}} [797] => {{Portály|Morava|Česká Kanada|Geografie}} [798] => [799] => [[Kategorie:Slavonice| ]] [800] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [801] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [802] => [[Kategorie:Města v okrese Jindřichův Hradec]] [803] => [[Kategorie:Mikroregion Dačicko]] [804] => [[Kategorie:Sdružení pohraničních obcí a měst okresu JH]] [805] => [[Kategorie:Sdružení pro likvidaci komunálních odpadů Borek]] [806] => [[Kategorie:Vodovod Landštejn]] [807] => [[Kategorie:Místní části ve Slavonicích]] [808] => [[Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec]] [809] => [[Kategorie:Sídla v přírodním parku Česká Kanada]] [810] => [[Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině]] [811] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Jihočeském kraji]] [812] => [[Kategorie:Sídla na česko-rakouské státní hranici]] [] => )
good wiki

Slavonice

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dačice','Stálkov','Maříž','Vlastkovec','Mutišov','Mnichovská dohoda','Kostel Božího Těla a svatého Ducha (Slavonice)','Pfaffenschlag','Slavonické podzemí','Deutscher Turnverband','purkrabí','Rakousko-Uhersko'

Dačice

Maříž

Mutišov

Pfaffenschlag

Purkrabí

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Stálkov

Vlastkovec