Array ( [0] => 15496779 [id] => 15496779 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Megalit [uri] => Megalit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Megalithic Culture.PNG|náhled|upright=1.5|Vývoj evropské [[Megalitická kultura|megalitické kultury]]]] [1] => '''Megalit''' (z [[Řečtina|řečtiny]], ''mega'' – velký, ''lithos'' – kámen) souhrnně označuje objekty z velkých, neopracovaných, nebo nahrubo opracovaných [[hornina|balvanů]], budované [[pravěk]]ými lidmi. Sloužily účelu [[pohřeb]]nímu, [[kult]]ovnímu, [[Astronomie|astronomickému]], případně [[Chronologie|chronologickému]]. Vyskytují se nejvíce v [[Evropa|Evropě]] a [[Středomoří]], obdobné stavby lze ovšem nalézt po celé Zemi. Datují se od [[neolit]]u až do střední [[Doba bronzová|doby bronzové]], jejich vznik ale nesouvisí s jednou konkrétní [[Etnikum|etnickou skupinou]], či kulturou. Nejznámější megalitickou stavbou na světě je [[Stonehenge]]. [2] => [3] => == Výskyt == [4] => [[Soubor:Triangle megalith, Fondachelli Fantina Sicily,.JPG|náhled|Trojúhelníkový megalit, [[Fondachelli-Fantina]], [[Sicílie]]]] [5] => Klasické megalitické monumenty se ponejvíce vyskytují na [[Britské ostrovy|britských ostrovech]], na [[kontinent]]ě pak v asi tři sta [[kilometr]]ů širokém pásu, táhnoucím se podél evropského pobřeží od Středomoří až po [[Baltské moře]] a ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. V oblasti mezi [[řeka]]mi [[Rýn]] a [[Labe]] zasahují hluboko do [[Střední Evropa|střední Evropy]]. Vznikly i v [[Severní Afrika|severní Africe]], na [[Blízký východ|Předním]] a [[Dálný východ|Dálném východě]], [[Přední Indie|Indickém poloostrově]], o megalitických stavbách lze ale hovořit také v obou [[Amerika|Amerikách]], či [[Tichý oceán|pacifickém]] [[souostroví]]. [6] => [7] => == Megalitická kultura == [8] => {{Podrobně|Megalitická kultura}} [9] => Ucelená megalitická kultura neexistovala, dnes je tímto slovním spojením nepřesně označována řada vzájemně nesouvisejících kultur z období neolitu, [[eneolit]]u, [[Eneolit|chalkolitu]] a [[Doba bronzová|doby bronzové]], jejichž jediným společným znakem jsou pouze [[Stavba|stavby]], budované převážně z velikých kamenných kvádrů a bloků. Proto je nemožné vymezit ucelený [[kulturní megalitický okruh]]. Dosvědčují to i [[Archeologie|archeologické nálezy]] z různých období i kultur, nejčastější jsou nálezy [[Kultura zvoncových pohárů|kultury zvoncových pohárů]]. [10] => [11] => == Vymezení okruhu == [12] => Vymezení [[megalitický okruh|megalitického okruhu]], bez ohledu na společné prvky jednotlivých staveb, není jednoznačné. [[Badatel]]é jejich jednotný původ nepotvrdili. Neexistovala žádná [[megalitická rasa]] coby univerzální nositelka [[Megalitická kultura|megalitické kultury]], ani [[megalitické náboženství]], jakkoli nelze vyloučit souvislost s určitými okruhy kultických představ, případně [[rituál]]ů, zahrnujících [[Pohřeb|společné pohřby]]. [13] => [14] => Megality nejspíš vznikaly samostatně, pravděpodobně jako [[Ideologie|ideologický prostředek]] konkurenčního zápasu o životní prostor mezi [[Lidská migrace|migrujícími]] [[Pastevec|pastevci]] a starousedlými [[Zemědělec|zemědělci]]. [15] => [16] => Megality stavěly v různých dobách různé kultury za různým účelem, přesto se zdá, že všechny lidské skupiny v určitém období své dějinné existence stavěly z velkých kamenů. Lze se o tom přesvědčit při zkoumání vývoje megalitických staveb. [17] => [18] => == Osobnosti výzkumu == [19] => [[Soubor:Friedrichviidenmark.jpg|náhled|Dánský král a archeolog [[Frederik VII.]]|alt=]] [20] => K nejzajímavějším{{Doplňte zdroj}} osobnostem, jež se zabývaly megality, bezesporu patří [[Dánsko|dánský]] [[král]] [[Frederik VII.]], jenž byl [[amatér]]ský [[archeolog]]. Zpracoval roku 1857 přednášku, nazvanou ''O stavbě obřích postelí'' v [[pravěk]]u. Vyšla tiskem, dočkala se deseti vydání v sedmi světových jazycích a přeložena byla roku 1859 i do [[Čeština|češtiny]], dokonce dřív, než do [[Němčina|němčiny]]. Překlad byl otisknut v časopise [[Památky archeologické]]. Jeho Veličenstvo popsalo techniky práce kameníků a dělníků v [[lom]]ech té doby. Psal o vztyčování podpor, usazení stropního balvanu pomocí válců a rampy. Dokonce shromáždil údaje, jak správně štěpit kámen za pomoci [[Voda|vody]] a [[Oheň|ohně]], případně, jak velké bloky přesouvat za pomoci válců a dřevěných kolejnic. Moderní věda na jeho závěrech mnoho nezměnila. [21] => [22] => Dalším známým megalitickým badatelem je [[Alexander Thom]], nikoli však archeolog, ale [[technik]]. Ten, již na penzi, prozkoumal desítky [[půdorys]]ů megalitických staveb a dospěl k závěru, že stavitelům byl znám nejen princip [[Pythagorova věta|Pythagorovy věty]], ale že používali i normativní délkové měrné jednotky, které nazval MY, tj. [[megalitický yard]] o délce 82,93 [[Centimetr|cm]]. Postupně vypočetl megalitické [[sáh]]y, [[coule]], [[Prut (jednotka)|pruty]] a další. Přesnost výpočtů je ovšem zdánlivá a má souvislost s délkou průměrného lidského kroku. [23] => [24] => Neolitickým [[inženýrství]]m a především [[Stonehenge]] se zabýval v 50. a 60. letech 20. století [[oxford]]ský profesor [[Richard John Copland Atkinson]]. Opomenout nelze{{Doplňte zdroj}} ani Američana [[Irsko|irského]] původu [[Martin Brennan|Martina Brennana]], který vystudoval obor vizuální komunikace na [[Prattův institut|Prattově institutu]] a [[Experimentální archeologie|experimentálně]] během zhruba deseti let ověřil astronomické a kalendářní funkce irských megalitů v údolí [[Bóinne]] ''([[Boyne walley]])'', především [[Newgrange]]. [25] => [26] => Z českých badatelů je dnes asi nejznámější{{Doplňte zdroj}} [[historik]] a [[archeolog]] [[Karel Sklenář]], [[Antropologie|antropolog]] [[Jaroslav Malina (antropolog)|Jaroslav Malina]] a technologický [[experimentátor]] [[Pavel Pavel]]. [27] => [28] => == Technologie stavby == [29] => Pozdější{{Kdy?}} [[mytologie]] spojuje megalitické stavby s [[Nadpřirozenost|nadpřirozenými]] [[bytost]]mi, [[Bůh|bohy]] nebo [[obr]]y, případně s [[Mimozemšťané|mimozemšťany]]. Badatelé nikoliv. [30] => [31] => Pravěký člověk měl k dispozici dva druhy kamenného staviva, jednak [[Bludný balvan|eratické]] (bludné) případně i [[zvětrávání]]m vzniklé balvany, jednak deskovité, štípáním nalámané bloky [[Hornina|hornin]]. Nejčastějším [[Látka|materiálem]] je [[žula]], [[rula (hornina)|rula]], [[pískovec]] a [[vápenec]]. [32] => [33] => Pravěký člověk získával materiál nejen z místních zdrojů, ale i z nalezišť, vzdálených desítky, či stovky [[kilometr]]ů. K dopravě lidé využívaly vodní toky a plochy, pokud neměli žádné v dosahu, musela nastoupit volská a lidská síla. Užívali podklady, [[smykování]], [[vlečení]] na saních a podobně. Tento postup ovšem vyžadoval značné úsilí. Například [[stropní blok]] chodbového hrobu v [[Gavrinis]] v [[Bretaň|Bretani]] je z [[dolerit]]u, který se na ostrůvku nevyskytuje a musel sem být dopraven z velké vzdálenosti. Například, když chtěli [[Saumur]]ští použít jako můstek přes [[potok]] stropní desku z komory v [[Bagneux]], táhlo ji na [[dub]]ových válcích osmnáct [[Vůl|volů]]. [34] => [35] => === Příklad === [36] => Samotná stavba a [[vztyčování]] je zahaleno otázkami. Existuje několik [[výklad]]ů, z nichž nejschůdnější vyplývá z nálezu nedokončené komory na ostrově [[Jersey]] v [[Normandie|Normandii]]. Obvodové kameny jsou vztyčeny, ale vnitřek komory je dosud zasypán [[Hlína|hlínou]], která je i zvenčí přisypána tak, aby tvořila nakloněnou plochu, využitelnou jako šikmá rampa. Na svahu rampy leží balvan, nasunutý tak, že překrývá jen polovinu komory. Vše působí dojmem, jakoby prehistoričtí dělníci opustili stavbu uprostřed práce. Pokud by se ale vrátili, zřejmě by vzali [[Sochor (nástroj)|sochory]] a jako [[Páka|páky]] by je podložili pod balvan a [[tlak]]em směrem nahoru jej nasunuli na své místo. Nakonec by vybrali hlínu z komory, kamením vyklínovali mezery mezi podporami, vrcholy a stropem a případná [[hrobka]] by byla hotova, pokud ji tedy neplánovali zasypat jako [[Mohyla|mohylu]]. Vztyčování mohli stavitelé provádět i podhrabáváním menhiru, který se tak postupně, jak se propadal do jámy, vztyčoval. Jeho zvedání napomáhalo zvedání [[Lano|lanem]], [[kůl]]y a [[Sochor (nástroj)|sochory]]. Nález tak dokázal to, co popsal král [[Frederik VII.]] roku 1857, když se snažil objasnit, proč mají ve většině případů dlouhé mohyly [[excentrický|excentricky]] umístěné komory. Ostatně, obdobnou [[metoda|metodu]] používali i [[Egypt|Egypťané]]. [37] => [38] => == Dělení == [39] => Megality se dělí do dvou základních typových skupin. Jednak na jednotlivé kameny, vztyčené v krajině samostatně, či do formací (kruhy, linie, menhiry), jednak na vázané stavby, sestavené z na sebe kladených, velkých kamenů ([[dolmen]], [[trilit]], komorové stavby). [40] => [41] => Některé stavby kombinují megalitickou techniku s jinou, nazývány jsou [[megaxyl]]ické, v [[megadendrický]]ch je kámen nahrazen [[Dřevo|dřevem]]. [42] => [43] => == Druhy megalitů == [44] => ;Megality komorové [45] => [[Soubor:Dolmen de Menga Antequera20.jpg|náhled|Vstup do [[dolmen]]u, září 2004|alt=]] [46] => [47] => * ''[[Dolmen]]'' (z jazyka [[Skotská gaelština|gaelština]]: dol – stůl, men – kámen) – několik vztyčených kamenů s vodorovným překladem z velkých nepravidelných kamenných bloků, zpravidla [[gigant]]ických rozměrů, které uzavírají komoru. Jsou známé [[portál (architektura)|portálové]] dolmeny, či vchodové hroby apod. [[Dolmen de la Creu de Falibe]] stojí nedaleko [[Saint-Michel-de Llotes]] ve [[Francie|Francii]], obklopuje ho kamenná [[drť]] do vzdálenosti asi 15 metrů, ohrazená cca 70 cm vysokými balvany. Jiný dolmen se nachází v [[Rusko|ruském]] [[Krasnodarsk]]u, nebo [[Německo|německé]] [[Rujána|Rujaně]]. Velkodolmen se nachází v [[Klein Gornow]] v [[Meklenbursko|Meklenbursku]]. Množství se jich nachází i na [[Korejský poloostrov|Korejském poloostrově]] [[Dolmeny v Kočchangu, Haosunu a Kanghwa|v Kočchangu, Haosunu a Kanghwa]], známý je [[dolmen Menga]] ve [[Španělsko|Španělsku]]. [48] => * ''Demidolmen'' – tvořeny dvěma kameny, jeden konec delšího leží na zemi, druhý na vedlejším kameni. Podobné, tvořené překlady z žulových, hrubě opracovaných desek, se nacházejí v [[Pembrokeshire]], v [[jihozápad]]ním [[cíp]]u [[Wales]]u. [49] => * ''Skříňkový hrob'' – komora vytvořená podobnou konstrukcí jako dolmen, ale zapuštěná do země, nachází se například v Trstěnicích, [[Česko]].{{Doplňte zdroj}} [50] => [51] => [[Soubor:Stonehenge2007 07 30.jpg|náhled|Pohled na [[Stonehenge]]|alt=]] [52] => [53] => * ''Chodbový hrob'' – komora vytvořená podobnou konstrukcí jako dolmen, zapuštěná do země a k ní byla připojena dlouhá přístupová [[chodba]]. Velmi častá konstrukce. Příklady: [[Table de Marchands]], [[Carnac]], Bretaň. Další v [[Gillhög]], [[Švédsko]]. [54] => * ''Galeriový hrob'' – komora vytvořená podobnou konstrukcí jako dolmen, zapuštěná do země, svým tvarem je podobná chodbě, ve stěnách má boční komůrky, či okénka, tzv. galerie. Příklad [[Midhowe|Maeshowe]], [[Orkneje]]. [55] => * ''[[Transept]]ová komora'' – komora vytvořená podobnou konstrukcí jako dolmen, zapuštěná do země, svým tvarem je podobná chodbě o složitém půdorysu, skládá se z [[Osa|osové]] chodby s příčnými komorami. Nachází se například ve [[West Kennet]], [[Avebury]], [[Anglie]]. [56] => * ''Komorový komplex'' – několik dolmenů, vytvořených z mohutných [[monolit]]ických [[ortostat]]ů, kladených buď užší stranou vedle sebe, aby vznikla stěna; anebo na ležato, širší stranou na sebe, aby tvořily [[překlad]]y [[vchod]]ů, případně svrchní zakončení stěn například neolitické [[chrám]]y na [[Malta|Maltě]] - [[Megalitické chrámy na Maltě|Chrámy na Maltě]], třeba [[Mnajdra]] na [[Jih|jižním]] [[pobřeží]] [[ostrov]]a, nebo [[Mykény]] doby bronzové. [57] => [58] => ;Nepřirozené megalitické překážky [59] => [60] => * ''Ochranné [[opevnění]]'' (fortifikace) z velkých kamenných bloků, naskládaných na sebe, aby chránily vybrané místo před [[útok]]em, například Mykény v [[Řecko]], anebo opevnění na [[Sardinie|Sardinii]], tzv. [[nuraghi]]. (Nuraghe Losa). Nejzajímavější se ovšem nacházejí mimo evropský kontinent. Především v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] ([[Ollantaytambo]] a [[Saksaq Waman]], [[Peru]], anebo [[Tiwanaku]] v [[Bolívie|Bolívii]]). [61] => [62] => ;Megality vázaně vztyčené samostatně [63] => [64] => * ''[[Trilit]]y'' (z řečtiny, tri – tři, lithos – kámen, doslovně tříkámen, [[trojkámen]]) – dva opracované [[pilíř]]e s kamenným překladem spojené žlaby a čepy. Trilit vytvořil [[základní]] [[Architektura|architektonický]] [[systém]], [[architráv]]ový, tj. dva pilíře s vodorovným překladem. Nacházejí se v Bretani, trilitony tvoří část Stonehenge. [65] => [66] => ;Megality vázaně vztyčené v kruhu [67] => [68] => * ''[[Rondel (pravěká stavba)|Henge]]'' (též považován obecně za [[Rondel (pravěká stavba)|rondel]]) – kruhová formace, tvořená trility, případně [[trilit]]y a [[menhir]]y, obklopená [[Val (opevnění)|valem]], nebo i příkopem na vnější straně, které protínají obvykle 4 průchody. Val může a nemusí být doplněn dalším kamenným [[kruh]]em. Nejznámějším zástupcem je komplex menhirů a kamenných kruhů, nacházející se na [[Salisburská pláň|Salisburské pláni]] asi 13 km [[sever]]ně od městečka [[Salisbury]] v [[Jižní Anglie|Jižní Anglii]], zvaný [[Stonehenge]]. [69] => [[Soubor:Dolmen di Avola.JPG|náhled|Avola dolmeny, na Sicílii]] [70] => ;Megality volně vztyčené v kruhu [71] => [72] => * ''Kromlech, či cromlech'' (z [[Skotská gaelština|gaelštiny]] "crom" – křivý, "lech" – kámen), také někdy považován za druh rondelu – formace vztyčených kamenů, menhirů, okrouhlého půdorysu. Může mít tvar kruhu, [[ovál]]u, [[Elipsa|elipsy]], ale i neúplného kruhu nebo jen polokruhu. Zvláštním typem kromlechu jsou [[Skotsko|skotské]] kruhy s ležatým kamenem. Klasický kromlech se vyskytuje třeba na severu Anglie v [[Castlerigg]], poblíž [[Keswick]]u. Monumentální kameny, tvořící kromlech [[Brodgar]], se nacházejí na [[Orkneje|Orknejích]]. [73] => [74] => ;Megality volně vztyčené v liniích [75] => [[Soubor:Menec.JPG|náhled|Kamenné uskupení u vesničky [[Le Ménec]]]] [76] => [77] => * ''[[Megalitické řady|Kamenné řady]] (aligments)'' – skupina menhirů vztyčených na půdorysu [[přímka|přímky]]. Nejznámější [[Megalitické řady v Carnacu|megalitické řady]] se nachází v jižní Bretani u [[Carnac]]u, tvoří je téměř 6000 menhirů na ploše 400 [[hektar]]ů, rozestavěných v souběžných či [[vějíř]]ovitých řadách v délce asi 1 km. Obdobné formace vztyčených balvanů, [[Kamenné řady Kounov|Kounovské řady]], se nacházejí u [[Kounov (okres Rakovník)|Kounova]] v [[Přírodní park Džbán|přírodním parku Džbán]], na [[Náhorní plošina|náhorní plošině]] [[Rovina nad Kounovem]] v [[katastr]]u obce [[Domoušice]]. Tvoří je celkem 14 [[Rovnoběžka|rovnoběžných]], až 450 metrů dlouhých řad, sledujících severojižní směr. Vztyčeno je zde minimálně 2239 neopracovaných kamenů, z nichž některé dosahují úctyhodných rozměrů. Největšími jsou Pegas, Gibbon a Gibbon II. [78] => [79] => ;Jednotlivě vztyčené megality [80] => [81] => * ''Menhiry'' (z [[Skotská gaelština|gaelštiny]]: men – kámen, hir – dlouhý) – samostatně vztyčený neotesaný, nebo jen hrubě otesaný kámen. Největší menhir Evropy, [[Le Grand Menhir Brisé]] (Velký rozlámaný menhir) u Locmariaqueru v [[Bretaň|Bretani]], nazývaný v gaelštině také jako Er Grah, váží 350 tun a je 21 metrů vysoký. Menhir jménem Zakletá dívka, stojící do roku 1986 u [[Brezno|Března]], svíral [[poledník]]ový směr s menhirem Zakletá panna u [[Rakovník]]a. [82] => * ''Viziry'' – zvláštní megality, opracované i neopracované, sloužící jako „[[zaměřovač]]“ pro určování poloh [[Hvězda|hvězd]], [[Měsíc]]e nebo [[Slunce]], někdy vztyčené s ohledem na další megalitické formace. Této charakteristice odpovídá [[Špičácký vizir u Kounova]], plánovitě umístěný vzhledem k poloze kounovských řad. [83] => [84] => == Funkce == [85] => Funkce megalitů byla pravděpodobně daleko složitější, než se při jejich objevování soudilo. Přesto lze s největší pravděpodobností prohlásit, že komorové megality můžeme chápat jako dobovou obdobu veřejných staveb společensko-kultovního a reprezentativního charakteru. [86] => [87] => Zároveň mohly sloužit jako zpevňující ideový svorník kolektivního povědomí společenských skupin, roztroušených v určitém [[Teritorium|teritoriu]], ohrožovaném [[populační tlak|populačními tlaky]] zvenčí. Tuto roli plnily kamenné komory nejspíše jako [[svatyně]] spojené s kultem předků, vzhledem k jejich funkci [[pohřebiště]]. [88] => [89] => Tuto funkci megalitů podporovalo i umění, pravděpodobně spojené s kultem, nalezené především na stěnách komor. [[Ilustrace|Ilustrativním]] v tomto směru jsou [[Voluta|volutové]] a [[spirála|spirálovité]] [[Reliéf (sochařství)|reliéfy]], nalezené v irských megalitických komorách, spolu se zaznamenanými [[hvězdné konstelace|hvězdnými konstelacemi]] a různými polohami Slunce s Měsícem na obloze, nebo průhledy, do nichž svítí slunce správným způsobem jen v určitou denní a roční dobu – [[východ slunce]], [[rovnodennost]], [[slunovrat]]. To nejspíše znamená, že tyto komorové stavby jsou určené spíše než mrtvým pro živé, kteří je budovali kolektivně a pro kolektiv. Což později, s nejvyšší pravděpodobností záměrně, může být už jen zdánlivé. Má to souvislost s přechodem od [[Rod (příbuzenství)|rodové]] ke [[kmen (sociologie)|kmenové]] [[Organizace|organizaci]] [[společnost]]i, vedené [[elita]]mi. [90] => [91] => Stejně tak mohla v této souvislosti [[populační exploze]] sehrát v domovském teritoriu budovatelů megalitů úlohu spouštěče jejich výstavby, včetně společného kolektivního pohřbívání. [92] => [93] => Co se funkčnosti menhirů, megalitických architrávů i jejich formací týká, ta je ještě nejasnější, než u staveb komorových. Mohly být [[památník]]y, [[observatoř]]emi i [[kalendář]]i. To se ostatně podařilo v některých případech [[experiment]]álně ověřit. [94] => [95] => V jiných částech [[svět]]a vznikaly megalitické stavby z podobných důvodů, celé [[říše]] tu ovšem žily na úrovni neolitu, či [[Eneolit|chalkolitu]] ještě v [[15. století]], například [[Incká říše|Inkcké řiše]], která jinak dosáhla vysokého civilizačního rozvoje, srovnatelného v mnoha směrech s [[Římská říše|Římskou říší]]. [96] => [97] => === Astronomické funkce rondelu === [98] => [[Soubor:Museum Quintana - Unternberg 1.jpg|náhled|upright=1.2|Rekonstrukce rondelu z období neolitu v Künzing-Unternberg]] [99] => Astronomické souvztažnosti megalitických [[Rondel (pravěká stavba)|rondelů]], tedy henge i kromlechu, zkoumá [[archeoastronomie]]. V dosavadním výzkumu rondelů se badatelé zaměřili především na [[azimut]]y Slunce, dané středy vchodů. Objeveny byly ale i nové pohledy na orientaci vzhledem ke Slunci na [[obzor]]u s přírodním, či umělým [[Vizír (hledáček)|vizírem]] ve významnou dobu slunovratů a rovnodenností. [100] => [101] => Rondely bývají zpravidla orientovány na světové strany. Před 7000 lety ovšem neexistovala [[Polárka]] uprostřed oblohy. Souvisí to s [[Precese zemské osy|precesí zemské osy]]. Neolitičtí stavitelé měli k dispozici jako [[Severka|severku]] pouze malou hvězdu [[Eldsich]] v [[souhvězdí Draka]]. [102] => [103] => Vnímání směrů v prostoru, chápání [[geometrie]], či nebeských těles neolitickým člověkem mohou dokladovat i některé [[ornament]]y na stěnách megalitů (Newgrange). Například rozvětvený [[kříž]] může být symbolem [[Světové strany|světových stran]], případně slunce, kroužky pak hvězdy a spirály [[galaxie]]. Zdvojená spirála do „osmičky“ zase může naznačovat putování slunce na obloze od rovnodennosti k rovnodennosti. [104] => [105] => Z centra rondelů všech druhů lze pozorovat a určovat i [[měsíční fáze]]. To znamená možnost vytvořit [[lunární kalendář]] a určit kratší sedmidenní časové intervaly. [106] => [107] => Rondely díky své konstrukci zřejmě sloužily jako univerzální [[kalendárium|kalendária]], umožňující pozorovat Slunce mezi slunovraty při jeho polohách na obzoru, ale například i určit [[zatmění Slunce]] a [[zatmění Měsíce]]. Tato pozorování měla význam především pro [[zemědělství]], případně pro potřeby kultu. [108] => [109] => Vztahy kreseb na irských megalitech ke kalendářním a kosmickým událostem se dlouhým pozorováním snažil prokázat a zřejmě i prokázal zmiňovaný Brennan. [110] => [111] => == Vývoj == [112] => [[Soubor:Newgrange.jpg|náhled|Celkový pohled na mohylový monument [[Newgrange]] v [[Irsko|Irsku]]|alt=]] [113] => Pro megality je charakteristický mnohaproudý vývoj, ovlivněný regionem, nebo domovskou kulturou, případně prostředím, v němž se megalitičtí budovatelé při nástupu [[Neolitická revoluce|neolitické revoluce]] právě nacházely, počítaje v to interakci budovatelů se všemi jmenovanými vlivy. Konstrukce i plán megalitických staveb závisí na [[Stavební materiál|stavebním materiálu]], [[Tradice|tradicích]] daného regionu, případně na kultovně rituálních požadavcích [[Etnikum|etnika]]. Jejich účel býval rozmanitý, od astronomicko-kalendářního po kultický a pohřební. Ilustrovat to lze rozdílností výchozích megalitických forem. [114] => [115] => Na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] a v [[Bretaň|Bretani]] jí je zřejmě chodbový hrob, na britských ostrovech stojí na počátku portálové dolmeny, či mohyly s [[nádvoří]]m, soustředěné kolem irského moře, naopak v Anglii se kamenné komory integrovaly do dlouhých mohyl, s původně dřevěnou pohřební stavbou, v [[Severní Evropa|severní Evropě]] je nejstarší megalitickou formou dolmen. [116] => [117] => Postupně vznikly četné regionální varianty, megalitické komory bývají zakryté hlinitou, či kamenitou mohylou, například irské Newgrange, jež sloužilo jako megalitická svatyně i kalendář, oznamující příchod slunovratu. Megality v Meklenbursku naproti tomu sloužily jako hroby, jinde se k megalitům řadí hrobové kamenné skříňky. [118] => [119] => Ke zkoumání složitých vývojových procesů megalitických staveb nám chybí dostatečné množství přesných dat. Obecně ale lze sledovat vývoj od středového k osovému, od malého k velkému prostoru komor. Příznačný pro Evropu je postupný přechod od jednotlivé hrobové funkci malých skříňových hrobů a pradolmenů k obecně přístupné společné hrobce a [[Kostnice|kostnici]], pokračující přes velké formy [[dolmen]]ů a chodbové hroby, typické v různých oblastech pro [[střední neolit]], ke skutečně primární, kolektivní hrobce, pozdější přechod ke galeriovým hrobům [[mladší neolit|mladšího neolitu]] a odtud opět návrat ke skříňovým hrobům pro jednorázový pohřeb jednotlivce na konci neolitu. [120] => [121] => Vývoj vztyčených kamenů a jejich formací začíná zřejmě o něco později, než vývoj komor a vrcholí v mladším neolitu, kdy se oddělily funkce hrobu a svatyně. Komorovým megalitům v zásadě zůstává jen pohřební funkce, zatímco kamenné kruhy, řady a jednotlivé kameny přebírají úkol posvátného shromaždiště kultu. Jejich další rozvoj nejspíš skončil během [[Doba bronzová|doby bronzové]], krátce po dokončení posledních megalitických komor. [122] => [123] => == Chronologie == [124] => [[Soubor:Henri Breuil.jpg|náhled|Abbé Henri Breuil]] [125] => [[Soubor:Atlit-Yam, Ritual structure made of stones.JPG|náhled|Kameny pod mořskou hladinou v Atlit-Yam]] [126] => [127] => V hrobce [[Magdalénien|magdalénského]] člověka poblíž [[Saint-Germain-de-la-Rivière]] ([[Gironde (departement)|Gironde]]) zhruba z doby [[10. století př. n. l.|10 000 př. n. l.]]{{doplňte zdroj}} byl nalezen malý dolmen zakrývající hrob. https://www.worldcat.org/title/gisement-et-le-squelette-de-saint-germain-la-riviere/oclc/462541035 - Robert Blanchard et. al., 1972, Le gisement et le squelette de Saint-Germain-La-Rivière [[Henri Breuil]] tento úkaz nazval mikrodolmenem bez gigantického provedení. Dá se to pokládat za předvoj velkých megalitických staveb.{{doplňte zdroj}} [128] => [129] => Za nejstarší lze považovat [[Göbekli Tepe]] v dnešním Turecku. Dále je znám [[Atlit Yam]] v Izraeli z 7 000 př. n. l.https://www.newscientist.com/article/mg20427361-400-atlit-yam-israel/ - Atlit-Yam, Israel [130] => [131] => V Evropě (i jinde) tyto stavby vznikaly v jednotlivých [[oblast]]ech pravděpodobně od [[neolit]]u. Nejstarší v Evropě jsou na severozápadě dnešní Francie.https://phys.org/news/2019-02-stonehenge-mystery-prehistoric-french-european.html - Stonehenge mystery solved? Prehistoric French may have inspired it and other European megaliths Známy jsou také [[megalitické chrámy na Maltě]], z nichž nejstarší stavby jsou z 4100 př. n. l. (osídlení od 5000 př. n. l.). [132] => [133] => Poslední vznikaly během [[doba bronzová|doby bronzové]], kdy se rozpadla [[rodová společnost]], [[Konsolidace|konsolidovaly]] první kmeny i [[kmenový svaz|kmenové svazy]], charakterizované podobnou kulturou, řečí, zvyklostmi, kultickými představami a obývajícími společný prostor. [134] => [135] => K nejmladším megalitickým stavbám patřil (dnes již zničený) nepravidelný kruh z menhirů v [[Cehnice|Cehnicích]], datovaný přibližně do roku 1000 před n.l., kdy tu žil [[Knovízská kultura|lid knovízské kultury]].{{doplňte zdroj}} Obecně lze ale říci, že hlavní období vzniku megalitů v kontinentální Evropě ohraničuje 5. a 2. tisíciletí př. n. l. [136] => [137] => I když se stále ještě o stáří megalitických památek vedou spory, lze zvolit pro Evropu a Středomoří tento hrubý [[čas]]ový přehled vzniku megalitických památek: [138] => * Turecko, Palestina: 9000–2000 př. n. l. [139] => * Francie, Bretagne: 4500–2000 př. n. l. [140] => * Pyrenejský poloostrov: 4000–2000 př. n. l. [141] => * Irsko, Anglie: 4000–1500 př. n. l. [142] => * Nizozemsko, Německo, Polsko, Skandinávie, Česko: 4000–1000 př. n. l. [143] => * Malta: 4000–2000 př. n. l. [144] => * Korsika: 3000–1000 př. n. l. [145] => * Sardinie: 3000–600 př. n. l. [146] => [147] => == Ničení megalitů == [148] => [[Soubor:Charlemagne et Louis le Pieux.jpg|náhled|Karel Veliký a jeho syn [[Ludvík I. Pobožný|Ludvík Pobožný]]]] [149] => Vzhledem k tomu, že monumentální vztyčené kameny obecný lid často uctíval, netrvalo dlouho a megality se staly trnem v očích [[Katolická církev|katolické církvi]] a [[Křesťanství|křesťanských]] [[panovník]]ů, kteří je spojovali s [[pohanství]]m. Kvůli tomu jich dnes už mnoho nepoznáme. [150] => [151] => Například [[císař]] [[západořímská říše|západořímské říše]] [[Honorius (císař)|Honorius]] vydal roku 418 nařízení k [[ničení]] megalitických památek. V [[zápis]]u z [[církevní koncily|církevního koncilu]] v [[Arles]] z roku 452, je písemně doloženo ničení megalitů. Stejně tak koncil v [[Tours]] roku 567 nepovoloval vpouštět do [[kostel]]a osoby podezřelé z uctívání kamenů, a [[nantský koncil]] o sto let později, roku 658, nařídil menhiry zakopat do jam. Podobně i [[Karel Veliký]] vyjádřil svou nechuť k prehistorickým monumentům a hrozil církevními tresty. V 10. století [[Anglosasové|anglosaský]] král [[Edgar]] nařídil ničení megalitů. Podle [[Kronikář Kosmas|kronikáře Kosmy]] dokonce i [[Břetislav II.]] v roce 1092. Podobná nařízení panovníků se objevují ještě ve [[12. století]]. [152] => [153] => Církev nakonec přišla s mnohem méně bolestivým řešením, v rámci asimilování původních pohanských zvyklostí a rituálů začala na menhiry, či další památky umisťovat [[křesťanské symboly]], kříže, [[Ikona|ikony]], či [[nápis]]y. [154] => [155] => V Česku je znám menhir v [[Kvílice|Kvílicích]] u [[Kladno|Kladna]], který už od [[Románská architektura|románské doby]] sloužil jako [[Boží muka]]. Později lidé megality využívali jako levný zdroj ke stavbě [[milník]]ů, či je drtili na [[štěrk]]. [156] => [157] => Začaly také vznikat [[pověst]]i o zakletých lidech, zkamenělých provinilcích a podobně. [158] => [159] => Ostatně, ani novodobému [[Vandalismus|vandalismu]] megalitické památníky neušly, zmiňovaný kruh v Cehnicích ze zištných důvodů někdo rozoral [[bagr]]em. [160] => [161] => == Současné kulty == [162] => V moderní době se megalitické stavby po celém světě staly předmětem různých kultů, jejichž vznik souvisí s reakcí minoritních skupin v západní společnosti na současný svět. Část kořenů mají v [[Esoterismus|okultní]] a [[Teosofie|thesofické]] mytologii [[Nacionalismus|nacionálních]] buditelů v [[Germáni|germánském]] i anglosaském světě, další se hlásí k [[universalismus|universalismu]] hnutí [[New Age]]. [163] => [164] => Dnes je celkem běžné v době [[Keltové|keltských]] [[Svátek|svátků]] sledovat na místech megalitických památek skupiny vyznavačů tzv. [[Neodruidismus|neodruidismu]] vykonávající zde novodobé rituály. [[Populární]] mezi těmito kultisty je experimentálně dosud nepotvrzená [[teorie morfické rezonance]] o jakémsi [[Geomantie|geomantickém]] [[energeticko – informační pole|energeticko–informačním poli]]. To má nést veškeré informace o všech předmětech, rostlinách a [[tvor]]ech, jež se v něm alespoň jednou ocitly a o napojení tohoto pole na obdobné [[pole]] [[vesmír]]u s tím, že například menhiry jako kamenná [[akupunktura]] napichují křížení zhuštěných energetických linií, zvaných anglicky [[leylines]], aby umožnily dostatečně citlivému [[člověk]]u [[napojení]] na toto pole (u nás je zastánce těchto teorií například [[Aleš Česal]]). [165] => [166] => Další teorie zase tvrdí, že menhiry měly usměrňovat [[Energie|energii]] [[Statická elektřina|statické elektřiny]] a nabíjet jí pravěkému člověku [[Voda|vodu]]. [167] => [168] => Jiné skupiny předpokládají, že megalitické stavby alespoň zčásti vybudovala blíže nespecifikovaná skupina [[Mimozemšťané|extraterestriálních]] inteligentních bytostí, pro což samozřejmě neexistuje žádný relevantní důkaz. [169] => [170] => == Shrnutí == [171] => {{Upravit část|poznámky=Články na Wikipedii by neměly obsahovat závěr – nejdůležitější informace by měly být v úvodu. Zbytek by měl být rozmístěn po sekcích článku.}} [172] => Megality jsou badateli považovány za první monumentální architekturu a jeden z mezníků ve vývoji [[umění]]. Ti ovšem [[respekt]]ují nedostatek archeologických informací o většině megalitů a také existenci souběžné a zřejmě i mnohem starší megaxylické (dřevěné) architektury (dlouhá mohyla u Března), jíž neznají vzhledem k tomu, že se dřevo jako [[Organická látka|organický materiál]] většinou nezachovalo. [173] => [174] => Význam megalitů ovšem nelze zkoumat s omezenou optikou, zaměřenou výhradně na jejich stavební a [[Výtvarné umění|výtvarnou]] stránku. K jejich stavbě bylo potřeba velké množství lidských i [[Suroviny|surovinových]] zdrojů, nezřídka dopravovaných na velké vzdálenosti, nabízí se tedy mnoho možností jejich zkoumání, ať už z hlediska [[Environmentalistika|environmentálního]], [[Etnologie|etnologického]], případně z hlediska [[socioekonomické vztahy|socioekonomických vztahů]] té doby. [175] => [176] => Logicky tak musely představovat středobod veškerého dění v místě svého vzniku. Je pravděpodobné, že obří stavba natolik vyčerpala možnosti regionu, či budovatelské skupiny, že to nakonec vedlo ke kolapsu a rozsáhlým [[Revoluce|společenským otřesům a lokálním revoltám]]. Stejně tak mohlo být budování megalitů základem [[ekonomická prosperita|ekonomické prosperity]] regionu, postavené například na kultu samotném. [177] => [178] => Ať tak, či onak, jsou významným odkazem společenského a kulturního vývoje, který obyvatelstvo nesprašové Evropy (tj. mimo rolnický balkánský a podunajský neolit s odlišnými kultickými a pohřebními zvyklostmi) provázel od skromných počátků neolitické revoluce až k [[Sociální stratifikace|stratifikované]] společnosti doby bronzové. [179] => [180] => Bohužel se megality, vzhledem ke své nepřehlédnutelnosti v krajině a značnému stáří, staly předmětem vypočítavosti těch, kdo je používali jako stavební materiál. [181] => [182] => I dnes se přitahují nežádoucí pozornost vandalů a pomýlených, sociálně zmatených skupin, které v současném přetechnizovaném a do jisté míry i bezohledném světě, hledají útěchu v minulosti, pátráním po [[Mystika|mystických]] dozvucích iluzorního [[Zlatý věk|zlatého věku]], případně po mimozemských „otcích“ lidské rasy. [183] => [184] => Přitom ale jsou schopné odvést úctyhodnou práci, především při tvorbě vlastní evidence památek. Příkladem může být český KPUFO. [185] => [186] => Slovo „megalit“ rovněž použili pracovníci [[Moravský zemský archiv v Brně|brněnského archivu]] do názvu projektu, který má digitálně [[archiv]]ovat jednotlivé archeologické akce a vytvořit tak pro archeology nový centrální evidenční systém. [187] => [188] => == Reference == [189] => {{Upravit reference}} [190] => [191] => == Literatura == [192] => * SKLENÁŘ, Karel, Tanec obrů - Není jen Stonehenge, Praha 1996 [193] => * SKLENÁŘ, Karel, Za branou minulosti, Praha 1978 [194] => * SKLENÁŘ, Karel, Od pěstního klínu k Přemyslově radlici, Praha 1981 [195] => * SVOBODA, Karel, Tajemné megality – Svědkové doby kamenné, Praha, 1990 [196] => * KARLOVSKÝ, Vladimír; PAVÚK Juraj, Astronomická orientácia rondelov lengyelskej kultury, Praha 2002 [197] => * BAUEROVÁ, Anna, Zlatý věk země Bójů, Praha 1988 [198] => * ŠARIČ, Radko; ŠTĚPÁNEK, Petr, České megality – Průvodce, Praha 1999 [199] => * BRENNAN, Martin, Kameny času, Vermont 1994; česky: Praha 1997 [200] => * MÜLLER, Hellmut; KRIEGER, Karl F.; VOLLRATH, Hanna, Dějiny Německa, Berlin 1995; česky: Praha 1995 [201] => * ČESAL, Aleš; DVOŘÁK, Otomar; MÁTL, Vladimír, Utajené dějiny Čech I + II, Praha 2004 [202] => * KROUPA, Pavel, Kameny krve a víry, Karpana, Praha 2010 [203] => * PICCOLO, Salvatore, Ancient Stones: the Prehistoric Dolmens of Sicily, Brazen Head Publishing, Thornham (UK),2013. [204] => [205] => == Externí odkazy == [206] => * {{Commonscat}} [207] => * http://pleione.asu.cas.cz/~slechta/HISTORIE/astro/rondely_lengyel.html [208] => * http://www.academia.edu/509423/Bell_Beaker_Period_in_Europe [209] => * http://www.archeologienadosah.cz/clanky/archeoastronomie [210] => * https://web.archive.org/web/20130515135652/http://www.arub.cz/archiv.html#projekt_megalit [211] => * http://www.knowth.com/index.htm [212] => * http://www.english-heritage.org.uk/daysout/properties/west-kennet-long-barrow/ [213] => * https://web.archive.org/web/20130606182708/http://www.pooh.cz/menhiry/ [214] => * https://docs.google.com/viewer?url=http%3A%2F%2Fwww.kpufo.eu%2Fimg%2Fpre%2Fmegalitvcr_cz.pps [215] => * http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/mechanika/obsah.htm [216] => [217] => {{Autoritní data}} [218] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Pravěk}} [219] => [220] => [[Kategorie:Megalitické stavby]] [221] => [[Kategorie:Kameny]] [] => )
good wiki

Megalit

megalitické kultury Megalit (z řečtiny, mega - velký, lithos - kámen) souhrnně označuje objekty z velkých, neopracovaných, nebo nahrubo opracovaných balvanů, budované pravěkými lidmi. Sloužily účelu pohřebnímu, kultovnímu, astronomickému, případně chronologickému.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Stonehenge','Skotská gaelština','Rondel (pravěká stavba)','Bretaň','Doba bronzová','Carnac','pravěk','Orkneje','Sochor (nástroj)','Frederik VII.','Etnikum','archeolog'

Archeolog

Bretaň

Carnac

Etnikum

Etnikum je termín, který označuje určitou skupinu lidí s podobným kulturním, jazykovým, náboženským a historickým pozadím.

Orkneje

Pravěk

Pravěk je druhým hlavním dějinným obdobím za nejstarší paleolitickou kulturou, které se obvykle rozlišuje ve tři podobdobí - starší, střední a mladší pravěk.

Stonehenge