Array ( [0] => 14665685 [id] => 14665685 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Meklenbursko [uri] => Meklenbursko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=německé historické zemi|jiné=[[Mecklenburg]] - další významy}} [1] => {{Infobox - region [2] => | úřední název = Meklenbursko [3] => | vlajka = Flagge des Landesteils Mecklenburg.svg [4] => | znak = Mecklenburg Arms.svg [5] => | velikost znaku = [6] => | obrázek = Rostock_asv2018-05_img38_NeuerMarkt.jpg [7] => | popisek = [[Rostock]] [8] => | mapa = Karte-Mecklenburg.png [9] => | součást státu = {{Vlajka a název|Německo}} [10] => | forma administrativní jednotky = [11] => | dělení jednotky = [12] => | rozloha = 11302 [13] => | počet obyvatel = [14] => | hustota = [15] => | jazyk = [16] => | náboženství = [17] => | národnosti = [[Němci]] [18] => | hlavní město = [19] => | titul představitele = [20] => | představitel = [21] => | zkratka = [22] => | předvolba = [23] => | časové pásmo = [24] => | hymna = [25] => }} [26] => '''Meklenbursko''' ([[němčina|německy]] ''Mecklenburg'') je historická země na severu [[Německo|Německa]] při pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]] o rozloze asi 16 057 km². [27] => [28] => V současné době patří téměř celé její území ke spolkové zemi [[Meklenbursko-Přední Pomořansko]], ale pruh území s městem [[Fürstenberg]] náleží od roku [[1990]] ke spolkové zemi [[Braniborsko|Braniborsku]], obce [[Bäk]], [[Mechow]], [[Römnitz]] a [[Ziethen (obec ve Šlesvicku-Holštýnsku)|Ziethen]] náležejí od listopadu 1945 na základě [[Barber-Ljaščenkova dohoda|Barber-Ljaščenkovy dohody]] ke [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicku-Holštýnsku]], dvě [[exkláva|exklávy]] jižně od města [[Wittstock]] od [[1. duben|1. dubna]] [[1937]] rovněž k Braniborsku. Exklávy na území [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicka-Holštýnska]] náležejí od [[1. duben|1. dubna]] [[1937]] ke Šlesvicku-Holštýnsku. Vesnice Kaltenhof (dnes součást obce [[Langendorf (obec v Dolním Sasku)|Langendorf]]) na levém břehu [[Labe]] jižně od obce [[Dömitz]] je od roku [[1946]] součástí spolkové země [[Dolní Sasko]]. Součástí Dolního Saska je od [[30. červen|30. června]] [[1993]] i meklenburská část obce [[Amt Neuhaus]] (osada Niendorf). [29] => [30] => == Dějiny == [31] => [32] => === Od starověku do roku 1170 === [33] => [[Soubor:Wappen Mecklenburg 1.svg|náhled|upright=0.4|vlevo|Znak [[Dynastie Meklenburských|Niklotovců]]]] [34] => Ve starověku bylo území osídleno [[Germáni|germánskými]] [[Langobardi|Langobardy]], později [[Sasové|Sasy]], od konce [[6. století|6. století]] a počátku [[7. století|7. století]] se zde usazovaly kmeny [[Polabští Slované|slovanských]] [[Obodriti|Obodritů]] (Bodrců) a [[Varnové|Varnů]]. Pod vládou obodritských knížat zde vzniklo v [[8. století|8. století]] silné kmenové knížectví, od počátku [[10. století|10. století]] postupně podmaňované saskými feudály: [[Billunžská marka]] vytvořená roku 937 zaujímala území východně od saského limitu (Limes Saxonicus) až po západní [[Pomořansko]]. Podmanění slovanského knížectví dovršil [[Sasko (vévodství)|saský vévoda]] [[Jindřich Lev]]. Avšak již roku 1167 obdržel syn posledního obodritského knížete [[Pribislav]] území zpět jako [[Sasko (vévodství)|saské]] vévodské [[léno]]. Tato obodritská dynastie [[Niklotovci|Niklotovců]], jež se záhy poněmčila, zde vládla až do roku 1918 (což je naprostý unikát), kdy byla zrušena [[monarchie]] v [[Německo|Německu]]. [35] => [36] => === Od roku 1170 do roku 1610 === [37] => [[Soubor:Wappen Mecklenburg 2.svg|náhled|upright=0.4|vlevo|Znak [[Dynastie Meklenburských|Meklenburských]] s typickou hlavou černého býka]] [38] => Roku 1170 bylo Meklenbursko povýšeno na [[Svatá říše římská|říšské]] knížectví a zároveň začala silná [[Němci|německá]] [[kolonizace]]. Po porážce [[Sasko (vévodství)|saského]] vévody Jindřicha Lva roku 1180 se Meklenburska zmocnil [[Dánsko|dánský]] král [[Waldemar II.|Waldemar II.]] (1181), ten byl ale roku 1227 poražen a území navráceno [[Svatá říše římská|Římskoněmecké říši]]. Roku 1229/37 se rozdělil vládnoucí rod do 4 linií (Mecklenburg, Rostock, Parchim a Werle), z nichž však pouze jedna setrvala v držení Meklenburska. Kníže [[Jindřich II. Lev|Jindřich II. Lev]] („Heinrich II. der Löwe“), připojil roku 1292 sňatkem s [[Beatrix Braniborská|Beatricí Braniborskou]] panství [[Oldenburg in Holstein|Starigrad]] (východně od původních rodových držav) a roku 1323 získal zpět [[Rostock]]. V roce 1358 zakoupil vévoda [[Albert II. Meklenburský|Albert II.]] (povýšený roku 1348 na vévodu císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]]) hrabství [[Schwerin]] (Zvěřín). [39] => [40] => [[Soubor:Mecklenburg 1230.PNG|náhled|vlevo|upright|Rozdělené Meklenbursko
v polovině 13. století]] [41] => Povýšením Meklenburska na říšské vévodství byla definitivně odstraněna [[léno|lenní]] závislost na [[Sasko (vévodství)|Sasku]]. Roku 1442 získala nástupnické právo na Meklenbursko [[Braniborsko|braniborská]] dynastie a roku 1471 byly spojeny dříve rozdělené meklenburské země pod vládou jednoho rodu. [42] => [43] => === Od roku 1611 do roku 1701 === [44] => {{Infobox - zaniklý stát [45] => | název = Meklenburské (vévodství) knížectví [46] => | originální název = Fürstentum (Herzogtum) Mecklenburg ([[Němčina|de]]) [47] => | rok vzniku = [[1167]] [48] => | rok zániku = [[1701]] [49] => | více před = [50] => | před 1 = Obodrité [51] => | před 1 vlajka = Wappen Mecklenburg 1.svg [52] => | před 2 = [53] => | před 2 vlajka = [54] => | před info = [55] => | více po = ano [56] => | po 1 = Meklenbursko-Zvěřínsko [57] => | po 1 vlajka = Wappen Mecklenburg-Schwerin 2.svg [58] => | po 2 = Meklenbursko-Güstrow [59] => | po 2 vlajka = Wappen Mecklenburg-Güstrow normal.svg [60] => | po 3 = Meklenbursko-Střelicko [61] => | po 3 vlajka = Wappen Mecklenburg-Strelitz 2.svg [62] => | po 4 = Hanza [63] => | po 4 vlajka = DEU Rostock COA.svg [64] => | šířka 1. sloupce = [65] => | vlajka = [66] => | článek o vlajce = [67] => | velikost vlajky = 110px [68] => | znak = CoA Mecklenburg.svg [69] => | článek o znaku = [70] => | velikost znaku = 85px [71] => | rámeček znaku = [72] => | hymna = [73] => | článek o hymně = [74] => | motto = [75] => | článek o mottu = [76] => | mapa = Lordship of Mecklenburg locator map (1250).svg [77] => | velikost mapy = [78] => | mapa poznámka = Meklenbursko v rámci [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] roku [[1250]] [79] => | hlavní město = [[Mecklenburg (hrad)|Mecklenburg]] [80] => | rozloha = [81] => | rozloha poznámka = [82] => | nejvyšší bod = [83] => | nejvyšší bod poznámka = [84] => | nejdelší řeka = [85] => | nejdelší řeka poznámka = [86] => | počet obyvatel = [87] => | počet obyvatel poznámka = [88] => | jazyky = [[němčina]] [89] => | národnostní složení = [[Němci]], [[Polabští Slované]] [90] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Luteránství|luteránské]] [91] => | státní zřízení = [[Feudalismus|feudální]] [[dědičná monarchie]] [92] => | mateřská země = {{Vlajka a název|Svatá říše římská}} [93] => | měna = [94] => | vznik = [[1167]] – založeno
[[1170]] – povýšeno na říšské knížectví [95] => | zánik = rozdělením Meklenburska:
[[1379]] – [[Meklenbursko-Zvěřínsko]]
[[1480]] – [[Meklenbursko-Güstrow]]
[[1701]] – [[Meklenbursko-Střelicko]] [96] => }} [97] => Roku 1611 a 1621 však bylo území vévodství rozděleno mezi dvě linie: Mecklenburg-Schwerin (Zvěřín) na západě a Mecklenburg-Güstrow na východě. Téhož roku se osamostatnilo město [[Rostock]] (toto přístavní město na řece [[Wernow]] bylo už od roku 1358 členem [[hanza|hanzy]]). [98] => [99] => V průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] dobyl Meklenbursko v roce 1628 [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejn]] a obdržel je jako [[Svatá říše římská|říšské]] [[léno]]. Po vpádu [[Švédové|Švédů]] v roce 1631 se navrátila vláda domácí meklenburské dynastii, jejíž nároky na území byly potvrzeny roku 1635 [[Pražský mír (1635)|Pražským mírem]]. Na základě ujednání [[Vestfálský mír|vestfálského míru]] (1648) odstoupilo Meklenbursko [[Švédsko|Švédsku]] strategicky významná území – město [[Wismar]], ostrov [[Poel]] a [[Neukloster]], za což náhradou obdrželo [[sekularizace|sekularizované]] území biskupství Schwerin (Zvěřín) a knížectví [[Ratzeburg (knížectví)|Ratzeburg]]. Po vymření linie Güstrow v roce 1695 připadlo toto území opět linii Mecklenburg-Schwerin (Zvěřínsku). [100] => [101] => === Od roku 1701 do roku 1918 === [102] => Po vnitřních rodinných rozporech mezi syny vévody [[Adolf Friedrich I.|Adolfa Friedricha I.]] († 1658) bylo v roce 1701 vévodství opět rozděleno, při zachování jednoty stavů, do dvou částí: [[Meklenbursko-Zvěřínsko|Meklenburska-Zvěřínska]] ''(německy Mecklenburg-Schwerin)'' a [[Meklenbursko-Střelicko|Meklenburska-Střelicka]] ''(něm. Mecklenburg-Strelitz)''. Zakladatelem střelické linie byl vévoda [[Adolf Friedrich II.|Adolf Friedrich II.]] (1658–1708), jemuž připadlo knížectví [[Ratzeburg]] a panství Stargard. Zároveň byla v obou částech zavedena [[primogenitura]]. [103] => [104] => [http://www.hoeckmann.de/imagesdeutsch/mecklenburg.gif Mapa Meklenburska v roce 1789] – poznámka k mapě: Meklenbursko později ztratilo ve prospěch [[Prusko|Pruska]] 3 exklávy na území [[Prignitz (Oblast)|Prignitzu]]; enklávu Meklenburska-Zvěřínska uvnitř Meklenburska-Střelicka západně od [[Fürstenberg]]u získalo rovněž [[Prusko]]. Prusko rovněž získalo i malé území jižně od obce [[Karbow-Vietlübbe]], které pak bylo jeho [[enkláva|enklávou]]. Všechna tato území začlenilo Prusko do provincie [[Braniborsko|Braniborska]]. Pruská enkláva na území Meklenburska-Střelicka západně od Fürstenwerderu se pak zase stala součástí Meklenburska-Střelicka. [105] => [106] => Roku 1808 přistoupila obě vévodství k [[Rýnský spolek|Rýnskému spolku]] a roku 1813 se připojila na stranu Pruska proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]]. Roku 1815 pak byla obě vévodství (Meklenbursko-Zvěřínsko [[14. červenec|14. července]] a Meklenbursko-Střelicko [[28. červenec|28. července]]) povýšena na velkovévodství a stala se členy [[Německý spolek|Německého spolku]]. Roku 1866 se v [[prusko-rakouský spor o Šlesvicko-Holštýnsko|prusko-rakouském sporu o Šlesvicko-Holštýnsko]] postavila obě velkovévodství opětovně na stranu Pruska a pak následujícího roku ([[1. červenec|1. července]] [[1867]]) vstoupila do [[Severoněmecký spolek|Severoněmeckého spolku]] a [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] se stala spolkovými zeměmi [[Německé císařství|Německého císařství]]. [107] => [http://www.ieg-maps.uni-mainz.de/gif/71mhk_a4.htm Meklenbursko v roce 1871 na mapě severního Německa] [108] => [109] => === Od roku 1918 do nástupu nacismu === [110] => [[Soubor:Karte-Mecklenburg.png|náhled|upright|vlevo|Mapa Meklenburska
před rokem [[1934]]]] [111] => Dne [[14. listopad|14. listopadu]] [[1918]] odstoupili oba velkovévodové a oba meklenburské státy byly prohlášeny Svobodnými státy (Freistaat Mecklenburg-Strelitz a Freistaat Mecklenburg-Schwerin) tzv. [[Výmarská republika|Výmarské republiky]], jimiž byly až do roku 1933. [112] => [113] => === Od nástupu nacismu do roku 1945 === [114] => Poté, co vstoupil v účinnost nový [[zákon o začlenění zemí do Říše|zákon o začlenění zemí do Říše]] (Vorläufigen Gesetzes zur Gleichschaltung der Länder mit dem Reich) z [[31. březen|31. března]] [[1933]] se na svých posledních zasedáních dne [[13. říjen|13. října]] [[1933]] usnesly pod nacistickým tlakem zemské sněmy obou meklenburských zemí na sjednocení obou zemí ke dni [[1. leden|1. ledna]] [[1934]]. Dne [[14. říjen|14. října]] [[1933]] pak v celém Německu přestaly existovat zemské sněmy, čímž státoprávně přestaly oba meklenburské státy existovat jako '''Svobodné státy''', a [[1. leden|1. ledna]] [[1934]] se obě země sjednotily jako Země Meklenbursko, která byla nadále zemí centralizované [[Nacistické Německo|Třetí Říše]], což potvrdil i [[zákon o nové struktuře říše|zákon o nové struktuře říše]] z [[30. leden|30. ledna]] [[1934]]. I nadále zde však až do konce války fungovala formální zemská vláda. Zákonem [[Zákon o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách|„o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách“]] [http://www.documentarchiv.de/ns/1937/gebietsreformen_ges.html 1] či [http://www.verfassungen.de/de/hh/hamburg37.htm 2] {{Wayback|url=http://www.verfassungen.de/de/hh/hamburg37.htm |date=20180117155225 }} ze dne [[26. leden|26. ledna]] [[1937]] pak s platností od [[1. duben|1. dubna]] [[1937]] nacisté začlenili do Meklenburska dvě dříve [[Svobodné hanzovní město Lübeck|lübecké obce]], [[pomořansko]]u [[exkláva|exklávu]] Zettemin a několik nevýznamných [[Braniborsko (provincie)|braniborských]] exkláv, naopak obě meklenburské exklávy na území pruské provincie [[Braniborsko|Braniborska]] (obec Rossow – dnes součást města [[Wittstock/Dosse]]; obec Netzeband – dnes součást obce [[Temnitzquell]], a Schönberg - dnes součást obce [[Wusterhausen/Dosse]]) byly připojeny k Braniborsku, a meklenburské exklávy (celkem 3) na území Pruské provincie [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicka-Holštýnska]] zase k této provincii. [115] => [116] => === Od roku 1945 === [117] => [[Soubor:Flagge Großherzogtümer Mecklenburg.svg|náhled|vlevo|upright=0.5|Vlajka [[Meklenbursko-Střelicko|Meklenburska-Střelicka]] od 23. 12. [[1863]] do 31. 12. 1933, a [[Meklenbursko-Zvěřínsko|Meklenburska-Zvěřínska]] od 4. 1. 1864 do 31. 12. 1933, a Země Meklenburska v letech 1934–1935 a 1946–1952]] [118] => V květnu 1945 se celé Meklenbursko (bez vesnice Kaltenhof na levém břehu [[Labe]] jižně od města [[Dömitz]] a bez exkláv před 1. dubnem 1937) stalo součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny Německa]]. Jeho bývalé exklávy na území Šlesvicka-Holštýnska a území jižně od města [[Dömitz]] se stalo součástí [[Britská okupační zóna Německa|britské okupační zóny Německa]]. Dne [[9. červenec|9. července]] [[1945]] pak bylo v rámci sovětské okupační zóny Německa Meklenbursko sloučeno s částí dosud pruské provincie [[Pomořansko]] jako [[autonomie|autonomní]] '''Země Meklenbursko''' o rozloze 22 838 km². Její součástí se staly i obě bývalé enklávy dosud pruské provincie Braniborska, které byly 1. dubna 1937 začleněny do Meklenburska. Bývalé Meklenburské exklávy na území Braniborska zůstaly i nadále součástí Braniborska. Součástí nově vymezené Země Meklenburska se stala i malá část dosud pruské provincie [[Hannoversko|Hannoverska]] (moderní obec [[Amt Neuhaus]]). Dne [[13. listopad|13. listopadu]] [[1945]] došlo k podpisu [[Barber-Ljaščenkova dohoda|Barber-Ljaščenkovy dohody]]{{zdroj?}}, na jejímž základě došlo v listopadu 1945 k územní výměně mezi Britskou a Sovětskou [[okupační zóny Německa|okupační zónou]]. Podle této dohody bylo několik obcí na území Šlesvicko-Holštýnska (Dechow, Groß Thurow, Klein Thurow a Lassahn) připojeno k sovětské okupační zóně, přičemž se staly součástí země Meklenbursko, naopak obce [[Bäk]], [[Mechow]], [[Römnitz]] a [[Ziethen (obec ve Šlesvicku-Holštýnsku)|Ziethen]] na severozápadě Meklenburska byly předány do britské okupační zóny, kde se staly součástí země Šlesvicko-Holštýnsko. [119] => [120] => Dále viz [[Meklenbursko-Přední Pomořansko]] a [[Sovětská okupační zóna Německa]]. [121] => [122] => == Reference == [123] => [124] => [125] => == Externí odkazy == [126] => * {{Commonscat}} [127] => {{Autoritní data}} [128] => [129] => [[Kategorie:Meklenbursko| ]] [130] => [[Kategorie:Historická území Německa]] [131] => [[Kategorie:Dějiny Meklenburska-Předního Pomořanska]] [] => )
good wiki

Meklenbursko

Meklenbursko (německy Mecklenburg) je historická země na severu Německa při pobřeží Baltského moře o rozloze asi 16 057 km². V současné době patří téměř celé její území ke spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, ale pruh území s městem Fürstenberg náleží od roku 1990 ke spolkové zemi Braniborsku, obce Bäk, Mechow, Römnitz a Ziethen náležejí od listopadu 1945 na základě Barber-Ljaščenkovy dohody ke Šlesvicku-Holštýnsku, dvě exklávy jižně od města Wittstock od 1.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sasko (vévodství)','Braniborsko','1937','Svatá říše římská','Němci','Šlesvicko-Holštýnsko','Rostock','1933','léno','1934','1. duben','Dömitz'

1933

1934

1937

Braniborsko

Dömitz

Léno

Léno je česká kapela z Prahy, která vznikla v roce 2006.

Němci

Rostock

Šlesvicko-Holštýnsko