Array ( [0] => 14688138 [id] => 14688138 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Meningitida [uri] => Meningitida [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - infekce [1] => | jméno = Meningitida [2] => | obrázek = Meninges-en.svg [3] => | popisek = Mozkomíšní pleny centrálního nervového systému: tvrdá plena mozková, pavučnice a měkká plena mozková. [4] => | DiseasesDB = 22543 [5] => | ICD10 = {{ICD10|G|00|g|00}}–{{ICD10|G|03|g|00}} [6] => | ICD9 = {{ICD9|320}}–{{ICD9|322}} [7] => | MedlinePlus = 000680 [8] => | eMedicineSubj = med [9] => | eMedicineTopic = 2613 [10] => | eMedicine mult = {{EMedicine2|emerg|309}} {{EMedicine2|emerg|390}} [11] => | MeshID = D008581 [12] => [13] => | MKN-10 = [http://www.uzis.cz/cz/mkn/G00-G09.html#G00 G00.]–[http://www.uzis.cz/cz/mkn/G00-G09.html#G03 G03.] [14] => | MeshYear = 2009 [15] => }} [16] => '''Meningitida''' (též ''zánět mozkových blan'', ''invazivních meningokokové onemocnění'', zkratka ''IMO'') je [[zánět]] ochranných membrán pokrývajících [[mozek]] a [[Mícha|míchu]], známých pod souhrnným názvem [[Mozková plena|mozkomíšní pleny]].{{Cite journal |author=Sáez-Llorens X, McCracken GH |title=Bacterial meningitis in children |journal=Lancet |volume=361 |issue=9375 |pages=2139–48 |year=2003 |month=June |pmid=12826449|doi=10.1016/S0140-6736(03)13693-8}} Zánět je vyvoláván [[viry]], [[bakterie]]mi či jinými [[mikroorganismy]], méně často pak vlivem některých [[léky|léků]].{{Cite journal |author=Ginsberg L|title=Difficult and recurrent meningitis |journal=Journal of Neurology, Neurosurgery, and Psychiatry |volume=75 Suppl 1|issue= 90001|pages=i16–21 |year=2004 |month=March |pmid=14978146 |pmc=1765649 |doi= 10.1136/jnnp.2003.034272|url=http://jnnp.bmj.com/content/75/suppl_1/i16.full.pdf}} Meningitida (zvláště bakteriální) může ohrozit život člověka, k zánětu dochází v oblasti mozku a míchy; při bakteriální meningitidě se příznaky projeví v řádu hodin. Proto je nemoc řazena mezi [[urgentní stavy]].{{Cite journal |author=Tunkel AR |title=Practice guidelines for the management of bacterial meningitis |journal=Clinical Infectious Diseases |volume=39 |issue=9 |pages=1267–84 |year=2004 |month=November|pmid=15494903 |doi=10.1086/425368 |url=http://cid.oxfordjournals.org/content/39/9/1267.full.pdf |author-separator=,|author2=Hartman BJ |author3=Kaplan SL |display-authors=3 |last4=Kaufman |first4=Bruce A. |last5=Roos |first5=Karen L.|last6=Scheld |first6=W. Michael |last7=Whitley |first7=Richard J.}} Meningokokové invazivní onemocnění má vysokou [[smrtnost]] –⁠ až 20 % nemocných umírá, u sérotypu W135 dosahuje smrtnost až 50 %, u přeživších pacientů se vyskytují až ve 20 % trvalé následky.{{Citace elektronického periodika [17] => | příjmení = Schürzová [18] => | jméno = Věra [19] => | titul = Meningokok aneb proč přemýšlet o očkování [20] => | periodikum = MediClinic [21] => | url = https://www.mediclinic.cz/lekar-radi/meningokok-aneb-proc-premyslet-o-ockovani [22] => | datum přístupu = 2022-05-18 [23] => }} Účinně a bezpečně se lze chránit očkováním. [24] => [25] => == Příznaky a symptomy == [26] => K nejčastějším symptomům meningitidy patří [[Bolest hlavy|bolesti hlavy]] a [[ztuhlost šíje]] (postižení velmi často nejsou schopni dotknout se bradou vrchní části hrudníku) spojené s [[Horečka|horečkou]], [[psychická zmatenost|zmateností]] nebo poruchami [[vědomí]], zvracením a neschopností snášet světlo ([[fotofobie]]) či hlasité zvuky ([[fonofobie]]). U dětí se často vyskytují pouze [[nespecifické symptomy]], jako je podrážděnost a ospalost. Pokud se objeví [[vyrážka]], může být znamením specifické příčiny meningitidy; charakteristická vyrážka doprovází například meningitidu způsobenou bakteriemi [[Neisseria meningitidis]].{{Cite journal|author=van de Beek D, de Gans J, Tunkel AR, Wijdicks EF|title=Community-acquired bacterial meningitis in adults|journal=[[The New England Journal of Medicine]]|volume=354|issue=1|pages=44–53|year=2006|month=January|pmid=16394301|doi=10.1056/NEJMra052116}} [27] => [28] => Diagnózu meningitidy potvrdí nebo vyvrátí [[lumbální punkce]]. Do [[Páteřní kanál|páteřního kanálu]] lékař vpraví injekční jehlu a odebere vzorek [[Mozkomíšní mok|mozkomíšního moku]], který obklopuje mozek a míchu. Mozkomíšní mok je pak podroben zkoumání v laboratoři. Prvním krokem v léčbě akutní meningitidy je okamžité nasazení [[Antibiotikum|antibiotik]] a někdy i [[Antivirotikum|antivirotik]]. Pro prevenci komplikací z rozsáhlého zánětu lze použít [[kortikosteroidy]]. Meningitida může vést k závažným dlouhodobým důsledkům, jako je například [[ztráta sluchu]], [[epilepsie]], [[hydrocefalus]] a [[Kognitivní porucha|kognitivní poruchy]], a to zejména není-li léčba zahájena urychleně. Některým formám meningitidy (například těm spojeným s infekcí [[Neisseria meningitidis|meningokoky]], bakterií [[Haemophilus influenzae|''Haemophilus influenzae'' typu B]], [[Streptococcus pneumoniae|pneumokoky]] nebo [[Virus příušnic|virem příušnic]]) lze předejít [[Imunizace|imunizací]]. [29] => [30] => === Klinická charakteristika === [31] => [[Soubor:Neck stiffness.jpg|náhled|Ztuhnutí šíje; texaská epidemie meningitidy z let 1911–1912]] [32] => U dospělých je nejběžnějším příznakem meningitidy prudká [[bolest hlavy]], k níž dochází v téměř 90 % případů bakteriální meningitidy, a opozice šíje (neschopnost ohnout krk pasivně vpřed v důsledku zvýšení [[Svalové napětí|svalového napětí]] a ztuhlosti šíje).{{Cite journal |author=van de Beek D, de Gans J, Spanjaard L, Weisfelt M, Reitsma JB, Vermeulen M |title=Clinical features and prognostic factors in adults with bacterial meningitis |journal= [[The New England Journal of Medicine]] |volume=351 |issue=18 |pages=1849–59 |year=2004 |month=October |pmid=15509818 |doi=10.1056/NEJMoa040845|url=http://www.nejm.org/doi/pdf/10.1056/NEJMoa040845 | format = PDF}} Klasické trio diagnostických příznaků zahrnuje ztuhlost šíje, náhlou [[Horečka#Typy|horečku]] a změny vědomí; všechny tyto tři prvky jsou však přítomny u cca 44–46 % případů bakteriální meningitidy.{{Cite journal |author=Attia J, Hatala R, Cook DJ, Wong JG |title=The rational clinical examination. Does this adult patient have acute meningitis? |journal=[[Journal of the American Medical Association]] |volume=282 |issue=2 |pages=175–81 |year=1999 |month=July |pmid=10411200|doi=10.1001/jama.282.2.175}} Pokud se u nemocného neobjevil ani jeden z uvedených tří příznaků, meningitida je vysoce nepravděpodobná. Další symptomy běžně se u meningitidy vyskytující zahrnují [[Fotofobie|fotofobii]] (nesnášenlivost jasného světla) a [[Fonofobie|fonofobii]] (nesnášenlivost hlasitých zvuků). U malých dětí se výše uvedené příznaky často nevyskytují; patrná u nich může být pouze [[podrážděnost]] a nezdravý vzhled. U kojenců mladších 6 měsíců může dojít k výduti [[Fontanela|fontanely]] (měkké místo na vrcholku hlavy dítěte). K dalším rysům, které odlišují meningitidu u malých dětí od jiných, méně závažných nemocí, patří bolesti nohou, studené končetiny a abnormální [[barva kůže]].{{Cite journal|author=Theilen U, Wilson L, Wilson G, Beattie JO, Qureshi S, Simpson D |title=Management of invasive meningococcal disease in children and young people: Summary of SIGN guidelines |journal=[[BMJ]] (Clinical research ed.) |volume=336 |issue=7657|pages=1367–70 |year=2008 |month=June |pmid=18556318 |doi=10.1136/bmj.a129 |pmc=2427067}}{{Cite book | isbn = 978-1-905813-31-5 | title = Management of invasive meningococcal disease in children and young people | publisher = Scottish Intercollegiate Guidelines Network (SIGN) | month = May | year = 2008 | location = Edinburgh | url =http://www.sign.ac.uk/pdf/sign102.pdf}} [33] => [34] => Ke ztuhnutí šíje u dospělých dochází v 70 % případů bakteriální meningitidy. Dalšími symptomy [[Meningismus|meningismu]] jsou pozitivní [[Kernigův příznak]] či [[Brudzińského příznak]]. Kernigův příznak je posuzován u osoby ležící [[Poloha naznak|naznak]] s kyčlemi a koleny ohnutými v úhlu 90 stupňů. U osoby s pozitivním Kernigovým příznakem není kvůli bolesti možné pasivní natažení kolene. Brudzińského příznak je pozitivní, když ohnutí šíje působí mimovolní ohnutí kolene a kyčle. Přestože se Kernigův a Brudzińského příznak pro kontrolu výskytu meningitidy používají, [[senzitivita]] obou testů je omezená.{{Cite journal |author=Thomas KE, Hasbun R, Jekel J, Quagliarello VJ |title=The diagnostic accuracy of Kernig's sign, [[Brudzinski neck sign]], and nuchal rigidity in adults with suspected meningitis |journal=Clinical Infectious Diseases |volume=35 |issue=1 |pages=46–52 |year=2002|month=July |pmid=12060874 |doi=10.1086/340979 |url=http://cid.oxfordjournals.org/content/35/1/46.full.pdf}} Pro meningitidu však mají oba testy velmi vysokou [[specificita|specificitu]] – uvedené symptomy se u jiných chorob vyskytují jen zřídka. Jiný test, zvaný „jolt accentuation maneuver“, pomáhá určit, zda osoba, u níž se vyskytla horečka a bolesti hlavy, trpí meningitidou. Dotyčný je požádán, aby rychle v horizontálním směru otáčel hlavou – pokud to nevede ke zhoršení bolesti, meningitida není pravděpodobná. [35] => [36] => Meningitida způsobená bakterií ''[[Neisseria meningitidis]]'' (známá jako meningokoková meningitida) může být od meningitidy způsobené jinými činiteli odlišena díky rychle se šířící [[Petechiální vyrážka|petechiální vyrážce]], která může předcházet dalším symptomům. Vyrážku tvoří velký počet malých, nepravidelných fialových nebo červených skvrnek (petechií) na trupu, [[dolní končetina|dolních končetinách]], sliznicích, spojivkách a (občas) na dlaních rukou nebo ploskách chodidel. Vyrážka obvykle přetrvává i po zatlačení na místo výskytu – červené skvrny nemizí ani při tlaku prstem či sklenicí. Přestože se tato vyrážka nemusí nutně u meningokokové meningitidy objevit, je pro tuto chorobu relativně specifická; občas se ale vyskytne i u meningitidy způsobené jinými bakteriemi. O příčinách meningitidy mohou dále svědčit i další kožní projevy, například [[nemoc rukou, nohou a úst]] nebo [[genitální herpes]]; oba symptomy souvisí s různými formami virové meningitidy.{{Cite journal |author=Logan SA, MacMahon E |title=Viral meningitis |journal=BMJ (Clinical research ed.) |volume=336 |issue=7634 |pages=36–40 |year=2008 |month=January |pmid=18174598 |doi=10.1136/bmj.39409.673657.AE|pmc=2174764}} [37] => [38] => === Rané komplikace === [39] => [[Soubor:Charlotte Cleverley-Bisman Meningicoccal Disease.jpg|náhled|U Charlotte Cleverley-Bismanové se objevila závažná forma meningokokové meningitidy v útlém věku; v jejím případě se petechiální vyrážka rozvinula v [[gangréna|gangrénu]] a Charlottě musely být [[amputace|amputovány]] všechny končetiny. Onemocnění však přežila a její fotografie byla umístěna na plakát pro vakcinační kampaň proti meningitidě na [[Novém Zélandu]].]] [40] => V raných fázích nemoci se mohou vyskytnout další potíže. Ty mohou vyžadovat specifickou léčbu a někdy jsou znakem toho, že choroba je velmi závažná nebo že prognóza není příliš dobrá. Infekce může zapříčinit [[Sepse|sepsi]], [[syndrom systémové zánětové odpovědi]] nebo pokles [[Krevní tlak|krevního tlaku]], [[tachykardie|zrychlenou srdeční frekvenci]], vysokou či abnormálně nízkou teplotu a [[tachypnea|zrychlené dýchání]]. V počáteční fázi může krevní tlak značně poklesnout, zejména, ne ale výhradně, u meningokokové meningitidy; to může být příčinou nedostatečného přísunu krve dalším orgánům. [[Diseminovaná intravaskulární koagulace]], nadměrná aktivace [[Srážení|srážení krve]], může být překážkou [[Průtok krve|průtoku krve]] do orgánů a paradoxně zvýšit riziko krvácení. U meningokokových onemocnění může dojít i ke [[Gangrenózní dermatitida drůbeže|gangréně]] končetin. Závažné meningokokové a pneumokokové infekce mohou vést ke krvácení do [[Nadledvina|nadledvin]], jež může být příčinou [[Waterhousův-Friderichsenův syndrom|Waterhousova-Friderichsenova syndromu]], často způsobujícího úmrtí.{{Cite journal |author=Varon J, Chen K, Sternbach GL |title=Rupert Waterhouse and Carl Friderichsen: adrenal apoplexy |journal=J Emerg Med |volume=16 |issue=4 |pages=643–7 |year=1998 |pmid=9696186|doi=10.1016/S0736-4679(98)00061-4}} [41] => [42] => Dojít může rovněž k [[mozkový edém|otoku mozkové tkáně]], zvýšení [[nitrolební tlak|tlaku uvnitř lebky]] a následkem toho k [[Herniace mozku|vyhřeznutí]] oteklého mozku spodinou lebeční. To se může projevit ve snížené [[vědomí|úrovni vědomí]], absenci [[Zornicový reflex|zornicového reflexu]] a [[držení těla|abnormálním držení těla]]. Zánět mozkové tkáně může také bránit normálnímu průtoku mozkomíšního moku v okolí mozku ([[hydrocefalus]]). Z různých příčin se mohou objevit i [[záchvaty]]; u dětí v raných stadiích meningitidy jsou však běžné (ve 30 % případů) a nemusí nutně naznačovat příčinu onemocnění. Dojít k nim může v důsledku zvýšeného tlaku a vlivem zanícených oblastí mozkové tkáně. [[Fokální záchvaty]] (záchvaty postihující jednu končetinu či část těla), přetrvávající záchvaty, záchvaty s pozdním nástupem a ty, které jsou i při užití léků těžko kontrolovatelné, signalizují nepříliš dobrý dlouhodobý výhled. [43] => [44] => Zánět mozkomíšních plen může vést k anomáliím [[Kraniální nerv|kraniálních nervů]], skupiny nervů vedoucích z [[Mozkový kmen|mozkového kmene]] do hlavy a oblasti šíje, které mimo jiné kontrolují pohyby očí, obličejové svaly a sluch. Potíže s viděním a [[ztráta sluchu]] mohou přetrvat i po skončení meningitidy. Zánět mozku ([[encefalitida]]) nebo mozkových [[Krevní cévy|krevních cév]] ([[cerebrální vaskulitida]]), stejně jako vznik [[trombóza|krevních sraženin]] v cévách ([[trombóza mozkových žilních splavů|mozková žilní trombóza]]), mohou způsobit slabost, ztrátu citlivosti či abnormální pohyb nebo funkci části těla řízené postiženou oblastí mozku. [45] => [46] => == Příčiny == [47] => Meningitida je obvykle způsobena [[Infekce močových cest|infekcí]] přenesenou [[mikroorganismy]]. Většinu infekcí zapříčiňují viry; [[bakterie]], [[plísně]] a [[prvoci]] jsou pak další častou příčinou. Onemocnění může být v mnoha případech i neinfekčního původu. Pojem [[aseptická meningitida|aseptická (nehnisavá) meningitida]] označuje ty případy nemoci, u nichž nebyla prokázána bakteriální infekce. Tento typ meningitidy obvykle působí viry, může však vzniknout i po prodělané bakteriální infekci, jež byla již částečně vyléčena, když bakterie z mozkomíšních plen zmizely; patogenní látky mohou také infikovat prostor kolem mozkomíšních plen (například při [[Sinusitida|sinusitidě]]). Příčinou aseptické meningitidy může být i [[endokarditida]] (zánět [[Srdeční chlopeň|srdečních chlopní]]), v jehož průběhu dochází k rozsévání malých shluků bakterií v krevním řečišti). Aseptická meningitida může vzniknout také z infekce vyvolané [[spirochetami]], jistým typem bakterií, k nimž patří například ''[[Treponema pallidum]]'' (příčina [[Syfilida|syfilidy]]) a ''[[Borrelia burgdorferi]]'' (známá jako příčina [[Lymská borelióza|lymské boreliózy]]). Meningitida může souviset s [[Cerebrální malárie|cerebrální malárií]] (malárie zasahující mozek) či [[Amébovou meningitida|amébovou meningitidou]], způsobenou infekcí amébami, jako je například ''[[Naegleria fowleri]]'', jíž se lze nakazit vodou ze sladkovodních zdrojů. [48] => [49] => === Bakteriální meningitida === [50] => Typy [[Bakterie|bakterií]] způsobujících bakteriální meningitidu se liší v závislosti na věkové skupině infikovaného jedince. [51] => * U [[předčasný porod|předčasně narozených dětí]] a [[kojenec|novorozenců]] ve věku do tří měsíců jsou častými příčinami [[streptokok skupiny B]] (podtyp III, jenž za normálních okolností žije ve [[vagina|vagíně]] a onemocnění vyvolává zejména během prvního týdne života) a bakterie, které obvykle osidlují [[Gastrointestinální trakt|zažívací trakt]], jako například ''[[Escherichia coli]]'' (nositel antigenu K1). Novorozence může postihnout i bakterie ''[[Listeria monocytogenes]]'' (sérotyp IVb), která vyvolává epidemie. [52] => * Starší děti bývají častěji nakaženy organismy ''[[Neisseria meningitidis]]'' (meningokok) a ''[[Streptococcus pneumoniae]]'' (sérotypy 6, 9, 14, 18 a 23); děti mladší pěti let pak bakterií [[Haemophilus influenzae|''Haemophilus influenzae'' typu B]] (v zemích, kde se neprovádí vakcinace). [53] => * U dospělých jsou příčinou 80 % případů bakteriální meningitidy bakterie ''Neisseria meningitidis'' a ''Streptococcus pneumoniae''. Riziko infekce bakterií ''Listeria monocytogenes'' se zvyšuje u osob starších 50 let. Zavedení pneumokokové vakcíny snížilo počet případů pneumokokové meningitidy u dětí i dospělých.{{Cite journal |doi=10.1056/NEJMoa0800836 |author=Hsu HE |title=Effect of pneumococcal conjugate vaccine on pneumococcal meningitis |journal=N Engl J Med |volume=360 |issue=3 |pages=244–256 |year=2009 |pmid=19144940 |author-separator=,|author2=Shutt KA |author3=Moore MR |display-authors=3 |last4=Beall |first4=Bernard W. |last5=Bennett |first5=Nancy M.|last6=Craig |first6=Allen S. |last7=Farley |first7=Monica M. |last8=Jorgensen |first8=James H. |last9=Lexau |first9=Catherine A.}} [54] => [55] => V důsledku nedávno prodělaného [[tělesné zranění|poranění]] lebky může potenciálně dojít k proniknutí bakterií dutiny nosní do meningeálního prostoru. Podobně je zvýšené riziko meningitidy spojeno s užíváním přístrojů, jako je [[mozkový shunt]], [[externí ventrikulární drén]] či [[Ommaya rezervoár]], které jsou zaváděny do mozku a okolí mozkomíšních plen. V takových případech je pravděpodobnější, že nemocní budou nakaženi [[stafylokok]]em, [[pseudomonáda]]mi nebo jinými [[Gramnegativní bakterie|gramnegativními]] bakteriemi. Tyto patogeny také souvisí s meningitidou u osob s [[imunodeficience|poškozeným imunitním systémem]]. U malého počtu lidí může k meningitidě vést infekce v oblasti hlavy a krku, jako je [[zánět středního ucha]] nebo [[mastoiditida]]. Pro uživatele [[Kochleární implantát|kochleárních implantátů]], užívaných osobami s postižením sluchu, představuje vyšší riziko pneumokoková meningitida.{{Cite journal |author=Wei BP, Robins-Browne RM, Shepherd RK, Clark GM, O'Leary SJ |title=Can we prevent cochlear implant recipients from developing pneumococcal meningitis? |journal=Clin. Infect. Dis. |volume=46 |issue=1 |pages=e1–7 |year=2008 |month=January |pmid=18171202|doi=10.1086/524083 |url=http://cid.oxfordjournals.org/content/46/1/e1.full.pdf}} [56] => [57] => [[Tuberkulózní meningitida]], což je meningitida způsobená bakterií ''[[Mycobacterium tuberculosis]]'', je častější u lidí žijících v zemích, kde má [[tuberkulóza]] endemický charakter, setkáváme se s ní však i u osob s imunitními problémy, jako je například [[AIDS]].{{Cite journal |author=Thwaites G, Chau TT, Mai NT, Drobniewski F, McAdam K, Farrar J |title=Tuberculous meningitis|journal=Journal of Neurology, Neurosurgery, and Psychiatry |volume=68 |issue=3 |pages=289–99 |year=2000 |month=March|pmid=10675209 |pmc=1736815 |doi= 10.1136/jnnp.68.3.289|url=http://jnnp.bmj.com/content/68/3/289.full.pdf}} [58] => [59] => Opakující se bakteriální meningitida může být způsobena přetrvávajícím anatomickým defektem, buď [[Vrozená porucha|vrozeným]] nebo získaným, či poruchami [[Imunitní systém|imunitního systému]].{{Cite journal |author=Tebruegge M, Curtis N |title=Epidemiology, etiology, pathogenesis, and diagnosis of recurrent bacterial meningitis |journal=Clinical Microbiology Reviews |volume=21|issue=3 |pages=519–37 |year=2008 |month=July |pmid=18625686 |doi=10.1128/CMR.00009-08 |pmc=2493086}} Anatomické defekty způsobují průchodnost mezi vnějším prostředím a [[Nervová soustava|nervovým systémem]]. Nejběžnější příčinou opakující se meningitidy jsou [[Fraktura lebky|fraktury lebky]], a to zejména takové, které zasahují spodinu lebeční nebo [[Paranazální dutina|dutiny]] a [[skalní kost]]i. Přibližně 59 % případů opakující se meningitidy vzniká na základě podobných anatomických anomálií, 36 % v důsledku imunitní nedostatečnosti (jako je například [[deficit komplementu]] způsobující náchylnost zvláště k opakující se meningokokové meningitidě) a 5 % v důsledku probíhajících zánětů v okolí mozkomíšních plen. [60] => [61] => === Virová meningitida === [62] => K virům způsobujícím meningitidu patří [[enteroviry]], [[virus Herpes simplex|virus Herpes simplex typu 2]] (a méně často typu 1), [[virus Varicella zoster]] (známý jako příčina [[Plané neštovice|planých neštovic]] a [[Herpes zoster|pásového oparu]]), [[příušnice]], [[HIV]] a [[lymfocytární choriomeningitida|LCM]]. [63] => [64] => === Fungální (plísňová) meningitida === [65] => Vzniku [[Fungální meningitida|fungální meningitidy]] napomáhá řada rizikových faktorů – například užívání [[Imunosupresivum|imunosupresiv]] (mimo jiné po [[Transplantace|transplantaci orgánu]]), při [[HIV/AIDS]]{{Cite journal|author=Raman Sharma R|title=Fungal infections of the nervous system: current perspective and controversies in management|journal=International journal of surgery (London, England)|date=2010|volume=8|issue=8|pages=591–601|pmid=20673817|doi=10.1016/j.ijsu.2010.07.293}} či ztrátě imunity spojené s věkem.{{Cite book|author=Sirven JI, Malamut BL|title=Clinical neurology of the older adult|year=2008|publisher=Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia|isbn=9780781769471|page=439|url=http://books.google.ca/books?id=c1tL8C9ryMQC&pg=PA439|edition=2nd ed.}} U osob s normálně fungujícím imunitním systémem se objevuje zřídka,{{Cite journal|author=Honda H, Warren DK|title=Central nervous system infections: meningitis and brain abscess|journal=Infectious disease clinics of North America|date=2009 Sep|volume=23|issue=3|pages=609–23|pmid=19665086|doi=10.1016/j.idc.2009.04.009}} došlo k ní ale při [[kontaminace léků|kontaminaci léků]].{{Cite journal | author=Kauffman CA, Pappas PG, Patterson TF | title=Fungal infections associated with contaminated methyprednisolone injections—preliminary report |journal=New England Journal of Medicine | volume=Online first | date=19 October 2012 | doi=10.1056/NEJMra1212617}} Příznaky se obvykle rozvíjejí postupně – bolesti hlavy a horečka mohou přetrvávat po dobu nejméně dvou týdnů, než dojde ke stanovení diagnózy. Nejčastější formou fungální meningitidy je [[kryptokoková meningitida]] způsobená kvasinkou ''[[Cryptococcus neoformans]]''.{{Cite book|author=Kauffman CA, Pappas PG, Sobel JD, Dismukes WE|title=Essentials of clinical mycology|publisher=Springer|location=New York|isbn=9781441966391|page=77|url=http://books.google.ca/books?id=8IySvRT52KkC&pg=PA77|edition=2nd ed.}} Odhaduje se, že v Africe je kryptokoková meningitida nejběžnější příčinou meningitidy{{Cite book|author=Kauffman CA, Pappas PG, Sobel JD, Dismukes WE|title=Essentials of clinical mycology|publisher=Springer|location=New York|isbn=9781441966391|page=31|url=http://books.google.ca/books?id=8IySvRT52KkC&pg=PA31|edition=2nd ed.}} a stojí za 20–25 % úmrtí souvisejících s AIDS na tomto kontinentě.{{Cite journal|last=Park|first=Benjamin J|coauthors=Park BJ, Wannemuehler KA, Marston BJ, Govender N, Pappas PG, Chiller TM.|title=Estimation of the current global burden of cryptococcal meningitis among persons living with HIV/AIDS|journal=AIDS|date=1 February 2009|year=2009|volume=23|issue=4|pages=525–530|doi=10.1097/QAD.0b013e328322ffac|pmid=19182676}} K dalším častým fungálním příčinám meningitidy patří patogenní houba ''[[Histoplasma capsulatum]]'', ''[[Coccidioides immitis]]'', dimorfní houba ''[[Blastomyces dermatitidis]]'' a představitelé rodu ''[[Candida (rod)|Candida]]''. [66] => [67] => === Parazitická meningitida === [68] => Pokud je v mozkomíšním moku potvrzena převaha [[Eozinofilní granulocyt|eozinofilů]] (druh bílých krvinek), často se předpokládá, že meningitida byla způsobena parazity. Nejčastěji implikovanými parazity jsou hlístice ''[[Angiostrongylus cantonensis]]'', ''[[Gnathostoma spinigerum]]'' a ''[[krevnička střevní]]'', a dále také nemoci způsobené parazity – [[cysticerkóza]], [[toxokaróza]], nemoc způsobená [[Baylisascaris procyonis|škrkavkou ''Baylisascariasis'']], [[paragonimóza]] a celá řada vzácných onemocnění a neinfekčních chorob.{{Cite journal | author=Graeff-Teixeira C, da Silva AC, Yoshimura K | title=Update on eosinophilic meningoencephalitis and its clinical relevance | journal=Clinical Microbiology Reviews | year=2009 | month=Apr | volume=22 |issue=2 | pages=322–48 | pmid=19366917 | pmc=2668237 | doi=10.1128/CMR.00044-08 |url=http://cmr.asm.org/content/22/2/322.full.pdf}} [69] => [70] => === Neinfekční příčiny === [71] => K meningitidě může dojít v důsledku řady neinfekčních příčin – rozšíření [[Rakovina|rakoviny]] na mozkomíšní pleny ([[neoplastická meningitida|maligní neboli neoplastická meningitida]]){{Cite journal |author=Gleissner B, Chamberlain MC|title=Neoplastic meningitis |journal=Lancet Neurol |volume=5 |issue=5 |pages=443–52 |year=2006 |month=May |pmid=16632315|doi=10.1016/S1474-4422(06)70443-4}} či působení některých [[léků]] (zejména [[Nesteroidní antiflogistikum|nesteroidních protizánětlivých léků]], [[Antibiotikum|antibiotik]] a [[Imunoglobuliny|nitrožilních imunoglobulinů]]).{{Cite journal |author=Moris G, Garcia-Monco JC|title=The Challenge of Drug-Induced Aseptic Meningitis |journal=Archives of Internal Medicine |volume=159 |issue=11|pages=1185–94 |year=1999 |month=June |url=http://archinte.ama-assn.org/cgi/reprint/159/11/1185.pdf | pmid=10371226|doi=10.1001/archinte.159.11.1185}} Na vině mohou být také další zánětlivá onemocnění, například [[sarkoidóza]] (jež se pak nazývá [[neurosarkoidóza]]), choroby pojivových tkání jako [[systémový lupus erythematodes]] a některé formy [[Vaskulitida|vaskulitidy]] (zánětlivé onemocnění stěn krevních cév), jako například [[Behçetova choroba]]. Příčinou meningitidy mohou být i [[Epidermoidní cysta|epidermoidní cysty]] a [[Dermoidní cysta|dermoidní cysty]], a to kvůli uvolňování dráždivých látek do subarachnoidálního prostoru. [[Mollaretova meningitida]] je syndromem opakujících se epizod aseptické meningitidy; existují domněnky, že je způsobena [[virus Herpes simplex|virem Herpes simplex typu 2]]. Vzácně může být příčinou meningitidy [[migréna]], diagnóza však bývá stanovena až poté, kdy byly další příčiny vyloučeny. [72] => [73] => == Mechanismus == [74] => Mozkomíšní pleny jsou tvořeny třemi membránami, které společně s [[Mozkomíšní mok|mozkomíšním mokem]] obalují a chrání [[mozek]] a [[Micha'el Chariš|míchu]] ([[centrální nervový systém]]). [[Měkká plena mozková]] je velmi jemná nepropustná membrána, která přiléhá pevně k povrchu mozku a kopíruje všechny jeho obrysy a tvary. [[Pavučnice]] (nazývaná takto kvůli své podobnosti s pavučinou) je pak jakýsi měchýř přiléhající volně na povrch měkké pleny mozkové. [[Subarachnoidální prostor]] odděluje pavučnici a měkkou plenu mozkovou a je vyplněn mozkomíšním mokem. Vnější membrána, tzv. [[tvrdá plena mozková]], je silná odolná membrána spojená s pavučnicí i lebkou. [75] => [76] => Při bakteriální meningitidě se bakterie k mozkomíšním plenám mohou dostat dvěma hlavními cestami: krevním řečištěm nebo přímým kontaktem mozkomíšních plen buď s dutinou nosní nebo s pokožkou. Ve většině případů meningitida následuje po invazi organismů přežívajících na [[sliznice|sliznicích]], jako je [[dutina nosní]], do krevního řečiště. Tomu často předchází virová infekce, která přirozenou bariéru mezi vnějším prostředím a organismem, jíž sliznice jsou, naruší. Jakmile se bakterie dostanou do krevního oběhu, vstoupí do [[Subarachnoidální prostor|subarachnoidálního prostoru]] v místech, kde je [[Hematoencefalická bariéra|krevně mozková bariéra]] zranitelná—například v místě [[choroidní plexus|choroidního plexu]]. K meningitidě dochází u 25 % novorozenců s infekcí krevního oběhu způsobenou streptokokem skupiny B; u dospělých je tento jev méně častý. Přímá infekce mozkomíšního moku může být způsobena i přístroji zavedenými do organismu, zlomeninami kostí lebečních nebo infekcí nosohltanu či dutin nosních, jejichž prostřednictvím došlo k propojení se subarachnoidálním prostorem (viz výše); občas mohou být na vině [[vrozená porucha|vrozené vady]] [[Dura mater|tvrdé pleny mozkové]]. [77] => [78] => Rozsáhlý [[zánět]], k němuž dochází v subarachnoidálním prostoru v průběhu meningitidy, není přímým následkem bakteriální infekce, nýbrž reakcí [[Imunitní systém|imunitního systému]] na vniknutí bakterií do [[centrální nervový systém|centrálního nervového systému]]. Když imunitní buňky mozku ([[astrocyty]] a [[mikroglie]]) identifikují složky bakteriálních [[Buněčná membrána|buněčných membrán]], reagují pak uvolňováním značného množství [[cytokin]]ů, hormonům podobných mediátorů, které aktivují další imunitní buňky a tkáně, aby posílily imunitní odpověď organismu. Krevně mozková bariéra je pak prostupnější, což vede k [[vazogenní edém|vazogennímu edému mozku]] (otok mozku v důsledku úniku tekutiny z krevních cév). Vysoký počet [[Bílá krvinka|bílých krvinek]] proniká do mozkomíšního moku, dochází k zánětu mozkomíšních plen a následně k [[Intersticiální edém|intersticiálnímu edému]] (otok vzniklý na základě množství tekutiny mezi buňkami). Navíc se mohou zanítit i stěny krevních cév (cerebrální vaskulitida), což je příčinou sníženého průtoku krve a třetího typu otoku, [[Cytotoxický edém|cytotoxického edému]]. Všechny tři zmíněné formy cerebrálního edému vedou ke zvýšení [[Nitrolební tlak|nitrolebního tlaku]]; to společně se sníženým krevním tlakem často se vyskytujícím při [[Akutní infekce|akutních infekcích]] znamená, že krev se dostává do mozku mnohem obtížněji, následkem čehož trpí [[neuron|mozkové buňky]] nedostatkem kyslíku a dochází u nich k [[Apoptóza|apoptóze]] (programovaná [[Programovaná buněčná smrt|buněčná smrt]]). [79] => [80] => Připouští se, že krátce po podání antibiotik může dojít ke zhoršení výše popsaného procesu, neboť z buněčných membrán rozkládajících se bakterií se uvolňuje zvýšené množství škodlivých látek. Některé léčebné postupy, jako je například podávání [[glukokortikoid|kortikosteroidů]], mají za úkol utlumit reakci imunitního systému na tento jev. [81] => [82] => == Diagnóza == [83] => [84] => === Krevní testy a metody zobrazování === [85] => {| class="wikitable" style="float:right; font-size:85%; margin-left:15px;" [86] => |Pozitivní nálezy v mozkomíšním moku u různých forem meningitidy{{Cite book |last=Provan |first= Drew |coauthors=Andrew Krentz |title= Oxford Handbook of Clinical and Laboratory Investigation|year=2005 |publisher=Oxford University Press |location=Oxford|isbn=0-19-856663-8}} [87] => |- [88] => ! Typ meningitidy [89] => !   [[Glukóza|Hladina glukózy]]   [90] => ! [[Bílkovina|Hladina proteinů]] [91] => ! [[Pleocytóza|Buňky]] [92] => |- [93] => ! style="text-align: left;"| Akutní bakteriální [94] => | nízká || vysoká || [[Neutrofilní granulocyt|PMN]],
často > 300/mm³ [95] => |- [96] => ! style="text-align: left;"| Akutní virová [97] => | normální || normální nebo vysoká || [[Lymfocyt|mononukleární]],
< 300/mm³ [98] => |- [99] => ! style="text-align: left;" | Tuberkulózní [100] => | nízká || vysoká || mononukleární a
PMN, < 300/mm³ [101] => |- [102] => ! style="text-align: left;" | Fungální [103] => | nízká || vysoká || < 300/mm³ [104] => |- [105] => ! style="text-align: left;" | [[Neoplazma|Maligní]] [106] => | nízká || vysoká || obvykle
mononukleární [107] => |} [108] => [109] => Osobám, u nichž existuje podezření na meningitidu, se provádí [[krevní testy]] na zjištění markerů zánětu (například [[C-reaktivní protein]], [[krevní obraz]]) nebo [[hemokultura]].{{Cite journal|author=Chaudhuri A |title=EFNS guideline on the management of community-acquired bacterial meningitis: report of an EFNS Task Force on acute bacterial meningitis in older children and adults |journal=European Journal of Neurolology |volume=15 |issue=7|pages=649–59 |year=2008 |month=July |pmid=18582342 |doi=10.1111/j.1468-1331.2008.02193.x |author-separator=,|author2=Martinez–Martin P |author3=Martin PM |display-authors=3 |last4=Andrew Seaton |first4=R. |last5=Portegies |first5=P.|last6=Bojar |first6=M. |last7=Steiner |first7=I. |last8=Efns Task |first8=Force}} [110] => [111] => Nejdůležitějším testem, jenž může meningitidu prokázat nebo vyvrátit, je však analýza mozkomíšního moku získaného [[Lumbální punkce|lumbální punkcí]] (LP).{{Cite journal |author=Straus SE, Thorpe KE, Holroyd-Leduc J |title=How do I perform a lumbar puncture and analyze the results to diagnose bacterial meningitis? |journal=[[Journal of the American Medical Association]] |volume=296 |issue=16 |pages=2012–22 |year=2006 |month=October |pmid=17062865|doi=10.1001/jama.296.16.2012}} Ta je nicméně kontraindikována při nahromadění tkáně v mozku (tumor nebo absces) či při zvýšeném [[Nitrolební tlak|nitrolebním tlaku]], kdy by mohlo dojít k [[vyhřeznutí mozku]]. Pokud u pacienta existuje riziko nahromadění tkáně nebo zvýšeného nitrolebního tlaku (v důsledku nedávného poranění hlavy, diagnostikovaných poruch imunitního systému, lokalizačních neurologických symptomů nebo průkazně zvýšeného nitrolebního tlaku), doporučuje se před lumbální punkcí provést [[Počítačová tomografie|CT]] nebo [[Magnetická rezonance|MR]] vyšetření.{{Cite journal |author=Heyderman RS, Lambert HP, O'Sullivan I, Stuart JM, Taylor BL, Wall RA |title=Early management of suspected bacterial meningitis and meningococcal septicaemia in adults |journal=The Journal of infection |volume=46 |issue=2 |pages=75–7 |year=2003 |month=February |pmid=12634067 |doi=10.1053/jinf.2002.1110 |url=http://www.britishinfection.org/drupal/sites/default/files/meningitisJI2003.pdf |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2014-02-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110725103638/http://www.britishinfection.org/drupal/sites/default/files/meningitisJI2003.pdf |datum archivace=2011-07-25 |nedostupné=ano }} – formal guideline at {{Citace elektronické monografie | autor=British Infection Society & UK Meningitis Research Trust | titul=Early management of suspected meningitis and meningococcal septicaemia in immunocompetent adults | url=http://www.meningitis.org/assets/x/51738 | vydavatel=British Infection Society Guidelines | month=December | year=2004 | datum přístupu=2008-10-19 | url archivu=https://web.archive.org/web/20131019120524/http://www.meningitis.org/assets/x/51738 | datum archivace=2013-10-19 | nedostupné=ano }} Toto se týká 45 % všech případů u dospělých. Pokud je před LP nutno provést CT nebo MR vyšetření či pokud je obtížné LP uskutečnit, podle odborných směrnic by měla být co nejrychleji podána antibiotika, aby se zabránilo opoždění účinků léčby, zejména jedná-li se o dobu delší než 30 minut. MR nebo CT sken se často provádí v pozdějším stadiu pro posouzení komplikací meningitidy. [112] => [113] => U těžkých případů meningitidy může být důležitá kontrola hladiny elektrolytů v krvi; u bakteriální meningitidy je například běžná [[hyponatrémie]] vznikající v důsledku kombinace řady faktorů včetně dehydratace, [[Syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu|nepřiměřeného vylučování]] [[Antidiuretický hormon|antidiuretického hormonu]] (SIADH) či příliš razantního [[Nitrožilní léčba|podávání nitrožilních tekutin]].{{Cite journal |author=Maconochie I, Baumer H, Stewart ME |title=Fluid therapy for acute bacterial meningitis |journal=Cochrane Database of Systematic Reviews |issue=1|id=CD004786 |year=2008 |pmid=18254060 |doi=10.1002/14651858.CD004786.pub3 |editor1-last=MacOnochie |editor1-first=Ian K|pages=CD004786}} [114] => [115] => === Lumbální punkce === [116] => [[Soubor:Neisseria meningitidis.jpg|vpravo|náhled|[[Gramovo barvení]] meningokoků z kultury vykazující gramnegativní (růžové) bakterie, často se vyskytující v párech]] [117] => Lumbální punkce se provádí u pacienta ležícího obvykle na boku za použití [[Lokální anestetikum|lokálních anestetik]]; do [[Durální vak|durálního vaku]] (vak přiléhající k míše) vpraví lékař injekční jehlu a odebere vzorek mozkomíšního moku. Po ukončení odběru se s použitím [[manometru]] změří „otevírací tlak“ mozkomíšního moku. Ten se normálně pohybuje mezi 6 a 18 cm sloupce vody (cm H2O); u bakteriální meningitidy je ale typicky zvýšený. U [[Kryptokoková meningitida|kryptokokové meningitidy]] je nadměrně zvýšený nitrolební tlak.{{Cite journal|author=Perfect JR, Dismukes WE, Dromer F ''et al'' |title=Clinical practice guidelines for the management of cryptococcal disease: 2010 update by the infectious diseases society of america |journal=Clinical Infectious Diseases|year=2010 |volume=50|issue=3|pages=291–322|pmid=20047480|url=http://cid.oxfordjournals.org/content/50/3/291.long |doi=10.1086/649858}} Vzhled moku po odběru může naznačovat povahu infekce – zakalený mozkomíšní mok je typický při zvýšené hladině proteinů, bílých a červených krvinek a/nebo bakterií, a může tedy být příznakem bakteriální meningitidy. [118] => [119] => Vzorek mozkomíšního moku je pak dále zkoumán – zjišťuje se přítomnost a typ [[Bílá krvinka|bílých krvinek]], [[Červená krvinka|červených krvinek]], obsah [[Protein akutní fáze|proteinů]] a hladina [[Glukóza|glukózy]]. [[Gramovo barvení]] vzorku může prokázat přítomnost bakterií v důsledku bakteriální meningitidy, jejich absence však bakteriální meningitidu nevylučuje – bakterie jsou totiž patrné v pouhých 60 % případů. Tento údaj se snižuje o dalších 20 %, pokud byla před odebráním vzorku podána antibiotika. U jistých infekcí, jako například [[listerióza]], je Gramovo barvení méně průkazné. Podstatně citlivější je [[mikrobiologický rozbor]] vzorku (organismy dokáže identifikovat v 70–85 % případů), může však trvat až 48 hodin, než budou výsledky k dispozici. Typ převažujících bílých krvinek (viz tabulka) naznačuje, zda se jedná o meningitidu bakteriální (typicky převažují neutrofily) nebo virovou (s převažujícími lymfocyty), i když na počátku onemocnění se nejedná o spolehlivý ukazatel. Méně často převažují [[Eozinofilní granulocyt|eozinofily]], ukazující mimo jiné na parazitický nebo fungální původ onemocnění. [120] => [121] => Koncentrace glukózy v mozkomíšním moku se za normálních okolností pohybuje kolem 40 % hodnoty koncentrace glukózy v krvi. U bakteriální meningitidy je nižší; hladina glukózy v mozkomíšním moku se tedy dělí hodnotou [[Krevní cukr|glukózy v krvi]] (poměr koncentrace glukózy v mozkomíšním moku ku koncentraci glukózy v krevním séru). Poměr ≤0,4 naznačuje bakteriální meningitidu; u novorozenců je ale hladina glukózy v mozkomíšním moku obvykle vyšší, a proto je za abnormální považován poměr nižší než 0,6 (60 %). Zvýšená hladina [[kyselina mléčná|laktátů]] v mozkomíšním moku, stejně jako zvýšený počet bílých krvinek, ukazuje na vyšší pravděpodobnost bakteriální meningitidy. Pokud je hladina laktátů nižší než 35 mg/dl a nemocnému předtím nebyla podána antibiotika, lze bakteriální meningitidu vyloučit.{{Cite journal|last=Sakushima|first=K|coauthors=Hayashino, Y; Kawaguchi, T; Jackson, JL; Fukuhara, S|title=Diagnostic accuracy of cerebrospinal fluid lactate for differentiating bacterial meningitis from aseptic meningitis: a meta-analysis.|journal=The Journal of infection|date=2011 Apr|volume=62|issue=4|pages=255–62|pmid=21382412|doi=10.1016/j.jinf.2011.02.010}} [122] => [123] => Jednotlivé druhy meningitidy lze rozlišit i za pomoci řady dalších specializovaných testů. [[Latexový aglutinační test]] může být pozitivní u meningitidy způsobené bakteriemi ''[[Streptococcus pneumoniae]]'', ''[[Neisseria meningitidis]]'', ''[[Haemophilus influenzae]]'', ''[[Escherichia coli]]'' a ''[[Streptococcus agalactiae|streptokok skupiny B]]''; rutinní užívání tohoto testu se ale nedoporučuje, neboť jen zřídka vede ke změně léčebného postupu (lze ho však použít v případě, že jiné testy diagnózu neprokázaly). Podobně může u meningitidy způsobené gramnegativními bakteriemi vykazovat pozitivní výsledky i tzv. [[limulus test]], jeho využití je ale omezeno na případy, kdy jiné testy selhaly. [[Polymerázová řetězová reakce]] (PCR) je technika užívaná ke zvýraznění velmi malých množství bakteriální DNA, což umožňuje zjistit přítomnost bakteriální či virové DNA v mozkomíšním moku; jde o vysoce citlivý a specifický test, který je schopen odhalit stopová množství DNA činitelů vyvolávajících zánět. Může identifikovat bakterie u bakteriální meningitidy nebo pomoci rozlišit různé příčiny virové meningitidy ([[enterovirus]], [[virus Herpex simplex|virus Herpes simplex typu 2]] a [[virus příušnic]] u těch, kteří nebyli očkováni). U virové meningitidy může být užitečné provést [[sérologické testy]] (identifikace protilátek virů). Existuje-li podezření na tuberkulózní meningitidu, vzorek je podroben [[Ziehl-Neelsenovo barvení|Ziehl-Neelsenově barvení]], pro něž je ale typická nízká senzitivita, a testům na přítomnost činitelů tuberkulózy, jejichž zpracování trvá delší dobu; z toho důvodu je stále častěji využívána polymerázová řetězová reakce. Kryptokokovou meningitidu lze diagnostikovat s vynaložením minimálních nákladů za použití barvení mozkomíšního moku [[Tusita|tuší]]; testy na zjištění kryptokokových antigenů v krvi nebo mozkomíšním moku jsou ale citlivější, a to zejména u lidí trpících AIDS.{{Cite journal |author=Bicanic T, Harrison TS |title=Cryptococcal meningitis |journal=British Medical Bulletin |volume=72 |issue= 1|pages=99–118 |year=2004 |pmid=15838017 |doi=10.1093/bmb/ldh043 |url=http://bmb.oxfordjournals.org/content/72/1/99.full.pdf}}{{Cite journal |author=Sloan D, Dlamini S, Paul N, Dedicoat M |title=Treatment of acute cryptococcal meningitis in HIV infected adults, with an emphasis on resource-limited settings |journal=Cochrane Database of Systematic Reviews |volume= |issue=4 |id=CD005647 |year=2008 |pmid=18843697 |doi=10.1002/14651858.CD005647.pub2|editor1-last=Sloan |editor1-first=Derek |pages=CD005647}} [124] => [125] => Z diagnostického a léčebného hlediska je problémem tzv. částečně léčená meningitida, kdy se projevují symptomy meningitidy po podání antibiotik (například pro léčbu předpokládané [[Sinusitida|sinusitidy]]). V takových případech se mohou nálezy v mozkomíšním moku podobat těm při virové meningitidě; je však třeba pokračovat v léčbě antibiotiky, dokud nebude zcela jisté, že příčina nemoci je virová (například pozitivní výsledky polymerázové řetězové reakce na enteroviry). [126] => [127] => === Pitevní nález === [128] => [[Soubor:Meningitis Histopathology.jpg|náhled|Histopatologie bakteriální meningitidy - pitevní nález osoby s pneumokokovou meningitidou vykazující zánětlivé infiltráty, tvořené neutrofilními granulocyty (výřez, několikanásobně zvětšeno), v [[měkká plena mozková|měkké pleně mozkové]].]] [129] => Meningitidu lze diagnostikovat i po úmrtí pacienta. [[Pitva|Pitevním]] nálezem je obvykle široce rozšířený zánět [[Měkká plena mozková|měkké pleny mozkové]] a vrstev [[pavučnice]] na mozkomíšních plenách. [[Neutrofilní granulocyty]] se zpravidla přesunuly do mozkomíšního moku a spodní části mozku, a [[kraniální nervy]] a [[mícha]] mohou být obaleny [[hnis]]em — stejně jako meningeální cévy.{{Cite book | title=Oxford Textbook of Medicine Volume 3 | author=Warrell DA, Farrar JJ, Crook DWM | chapter = 24.14.1 Bacterial meningitis | year=2003 |publisher=Oxford University Press | isbn=0-19-852787-X | pages=1115–29 | edition = Fourth}} [130] => [131] => == Prevence == [132] => Ochranu před některými příčinami meningitidy lze zajistit v dlouhodobém výhledu [[Vakcinace|vakcinací]], v krátkodobé perspektivě pak podáváním [[Antibiotikum|antibiotik]]. Efektivní mohou být i jistá opatření, jež vedou ke změně chování. [133] => [134] => === Chování === [135] => Bakteriální i virová meningitida je nakažlivá; ani jedna z forem však není tak infekční jako [[nachlazení]] nebo [[chřipka]].{{Citace elektronické monografie |url=http://www.cdc.gov/meningitis/about/transmission.html |titul=CDC – Meningitis: Transmission |vydavatel=[[Centers for Disease Control and Prevention]] (CDC) |datum vydání=August 6, 2009 |datum přístupu=18 June 2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110629041733/http://www.cdc.gov/meningitis/about/transmission.html |datum archivace=2011-06-29 |nedostupné=ano }} Obě formy se přenáší kapičkami sekretu dýchacích cest při blízkém kontaktu, jakým je například líbání, kýchání nebo kašlání, nešíří se však pouhým vdechováním vzduchu v místě, kde se osoba s meningitidou vyskytovala. Virová meningitida je typicky způsobována [[enteroviry]] a nejběžnějším způsobem jejího šíření je fekální kontaminace. Riziko nákazy lze snížit změnami chování, které k přenosu nemoci vede. [136] => [137] => === Vakcinace === [138] => Od 80. let 20. století začlenilo [[Hib vakcína|imunizaci proti bakterii ''Haemophilus influenzae'' typu B]] do svých programů rutinního očkování dětí mnoho zemí, což v nich prakticky eliminovalo tento patogen jakožto příčinu meningitidy u dětí. Ve státech, kde je počet osob s tímto onemocněním nejvyšší, je však vakcína stále příliš drahá.{{Cite journal |author=Segal S, Pollard AJ |title=Vaccines against bacterial meningitis |journal=British Medical Bulletin |volume=72 |issue= 1|pages=65–81 |year=2004 |pmid=15802609 |doi=10.1093/bmb/ldh041|url=http://bmb.oxfordjournals.org/content/72/1/65.full.pdf}}{{Cite journal |author=Peltola H|title=Worldwide Haemophilus influenzae type b disease at the beginning of the 21st century: global analysis of the disease burden 25 years after the use of the polysaccharide vaccine and a decade after the advent of conjugates |journal=Clinical Microbiology Reviews |volume=13 |issue=2 |pages=302–17 |year=2000 |month=April |pmid=10756001 |pmc=100154|doi=10.1128/CMR.13.2.302-317.2000|url=http://cmr.asm.org/content/13/2/302.full.pdf}} Obdobně vedla imunizace proti příušnicím k prudkému poklesu počtu případů příušnicové meningitidy, ke které před vakcinací docházelo v 15 % všech případů příušnic. [139] => [140] => [[Meningokokové vakcíny]] byly vyvinuty proti meningokokům skupiny A, C, W135 a Y.{{Cite journal|author=Harrison LH |title=Prospects for vaccine prevention of meningococcal infection |journal=Clinical Microbiology Reviews|volume=19 |issue=1 |pages=142–64 |year=2006 |month=January |pmid=16418528 |pmc=1360272 |doi=10.1128/CMR.19.1.142-164.2006|url=http://cmr.asm.org/content/19/1/142.full.pdf}} V zemích, kde byla vakcína proti meningokokům skupiny C zavedena, došlo k významnému snížení počtu případů způsobených tímto patogenem. V současné době existuje kvadrivalentní vakcína, která je kombinací všech čtyř vakcín. Imunizace vakcínou ACW135Y proti všem čtyřem kmenům meningokoků je nyní požadavkem i k udělení víza pro účast na pouti [[Hadždž]]. Vývoj vakcíny proti meningokokům skupiny B je však mnohem obtížnější, jelikož jejich povrchové proteiny (které by za normálních okolností sloužily pro výrobu vakcíny) vyvolávají jen slabou [[imunitní reakce|reakci imunitního systému]] nebo reagují křížově s běžnými lidskými proteiny. Některé země ([[Nový Zéland]], [[Kuba]], [[Norsko]] a [[Chile]]) však proti místním kmenům meningokoků skupiny B dokázaly vakcíny vyvinout; několik z nich vykazuje dobré výsledky a je používáno v místních imunizačních programech. V Africe byl přístup k prevenci a kontrole meningokokových epidemií až donedávna založen na včasném odhalení nemoci a mimořádném reaktivním hromadném očkování ohrožené populace bivalentními A/C nebo trivalentními A/C/W135 polysacharidovými vakcínami,{{Cite journal |author=WHO|title=Detecting meningococcal meningitis epidemics in highly-endemic African countries |journal=Weekly Epidemiological Record |volume=75 |issue=38 |pages=306–9 |year=2000|month=September |pmid=11045076 |format=PDF |url=http://www.who.int/docstore/wer/pdf/2000/wer7538.pdf}} nicméně zavedení preparátu [[MenAfriVac]] (vakcína proti meningokokům skupiny A) prokázalo jeho účinnost u mladých lidí a bylo vyzdviženo jako příkladný model partnerství na vývoji produktu v prostředí s omezenými zdroji.{{Cite journal|last=Bishai|first=DM|coauthors=Champion, C; Steele, ME; Thompson, L|title=Product development partnerships hit their stride: lessons from developing a meningitis vaccine for Africa.|journal=Health affairs (Project Hope)|date=2011 Jun|volume=30|issue=6|pages=1058–64|pmid=21653957|doi=10.1377/hlthaff.2011.0295}}{{Cite journal|last=Marc LaForce|first=F|coauthors=Ravenscroft, N; Djingarey, M; Viviani, S|title=Epidemic meningitis due to Group A Neisseria meningitidis in the African meningitis belt: a persistent problem with an imminent solution.|journal=Vaccine|date=2009 Jun 24|volume=27 Suppl 2|pages=B13-9|pmid=19477559|doi=10.1016/j.vaccine.2009.04.062}} [141] => [142] => Rutinní vakcinace proti bakterii ''Streptococcus pneumoniae'' [[Pneumokoková konjugovaná vakcína|pneumokokovou konjugovanou vakcínou]] (PCV), která je aktivní proti sedmi běžným sérotypům tohoto patogenu, významným způsobem snižuje počet případů pneumokokové meningitidy.{{Cite journal |author=Weisfelt M, de Gans J, van der Poll T, van de Beek D|title=Pneumococcal meningitis in adults: new approaches to management and prevention |journal=Lancet Neurol |volume=5 |issue=4|pages=332–42 |year=2006 |month=April |pmid=16545750 |doi=10.1016/S1474-4422(06)70409-4}} [[Pneumokoková polysacharidová vakcína]], která je aktivní proti 23 kmenům, je podávána pouze určitým skupinám nemocných (například těm, kteří podstoupili [[Splenektomie|splenektomii]], chirurgické odnětí sleziny); nevyvolává totiž významnou imunitní reakci u všech příjemců, například u malých dětí. Očkování dětí [[Calmette-Guérinový bacil|Calmette-Guérinovým bacilem]] výrazně snižuje počet případů tuberkulózní meningitidy, její mizivá účinnost u dospělých však podněcuje k hledání lepší vakcíny. [143] => [144] => ==== Vakcinace v ČR ==== [145] => Od 1. 1. 2022 plně hradí zdravotní pojišťovny očkování dětem, rizikovým pacientům a ve věku nad 65 let.{{Citace elektronického periodika [146] => | příjmení = Schürzová [147] => | jméno = Věra [148] => | titul = Meningokok aneb proč přemýšlet o očkování - lékař radí {{!}} mediclinic.cz [149] => | periodikum = MediClinic [150] => | url = https://www.mediclinic.cz/lekar-radi/meningokok-aneb-proc-premyslet-o-ockovani [151] => | datum přístupu = 2022-05-22 [152] => }}{{Citace elektronického periodika [153] => | titul = Nově hrazená nepovinná očkování od roku 2022 - VZP ČR [154] => | periodikum = [155] => | vydavatel = VZP [156] => | url = https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/nove-hrazena-nepovinna-ockovani-od-roku-2022 [157] => | datum vydání = 2022-02-07 [158] => | datum přístupu = 2022-05-22 [159] => }} [160] => [161] => === Antibiotika === [162] => Další metodou prevence, zejména u meningokokové meningitidy, je krátkodobá antibiotická profylaxe (preventivní léčba). V případech meningokokové meningitidy může preventivní léčba osob, které byly v bezprostředním styku s nakaženým, prostřednictvím antibiotik (například [[rifampicinu]], [[ciprofloxacin]]u nebo [[ceftriaxon]]u) snížit riziko nákazy, nedokáže však ochránit před budoucími infekcemi.{{Cite journal|last=Zalmanovici Trestioreanu|first=A|coauthors=Fraser, A; Gafter-Gvili, A; Paul, M; Leibovici, L|title=Antibiotics for preventing meningococcal infections.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2011 Aug 10|issue=8|pages=CD004785|pmid=21833949|doi=10.1002/14651858.CD004785.pub4}} Po podání rifampicinu byla zaznamenána zvýšená rezistence na toto antibiotikum, proto někteří doporučují zvážit jiné přípravky. Ačkoli jsou antibiotika ve snaze zabránit meningitidě často používána u osob s [[Bazilární fraktura lebky|bazilární frakturou lebky]] , neexistuje dostatek důkazů o tom, zda jsou prospěšná nebo škodlivá.{{Cite journal|last=Ratilal|first=BO|coauthors=Costa, J; Sampaio, C; Pappamikail, L|title=Antibiotic prophylaxis for preventing meningitis in patients with basilar skull fractures.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2011 Aug 10|issue=8|pages=CD004884|pmid=21833952|doi=10.1002/14651858.CD004884.pub3}} To platí u pacientů s únikem mozkomíšního moku i bez úniku mozkomíšního moku. [163] => [164] => == Léčba == [165] => Meningitida představuje potenciální ohrožení života a neléčená vykazuje vysokou úmrtnost; opoždění léčby se odráží v horších výsledcích. Léčba širokospektrálními antibiotiky by proto neměla být odkládána kvůli čekání na výsledky potvrzujících testů. Pokud podezření na meningokokové onemocnění existuje už během prvního vyšetření, směrnice doporučují podání [[benzylpenicilinu]] ještě před převozem do nemocnice. V případě [[hypotenze]] (nízkého krevního tlaku) nebo [[oběhový šok|šoku]] by měly být podány [[nitrožilní]] tekutiny. Vzhledem k tomu, že meningitida může způsobit řadu rychle se zhoršujících komplikací, doporučují se pravidelné lékařské prohlídky za účelem včasného rozpoznání těchto komplikací a přijetí osoby na [[Jednotka intenzivní péče|jednotku intenzivní péče]], pokud je to nutné. [166] => [167] => [[Mechanická ventilace]] může být nezbytná při poruchách vědomí nebo při [[Respirační selhání|respiračním selhání]]. V případě příznaků zvýšeného nitrolebního tlaku mohou být podniknuta opatření vedoucí k jeho soustavné kontrole; to umožní optimalizaci [[Mozkový perfúzní tlak|mozkového perfúzního tlaku]] a různých způsobů léčby vedoucích ke snížení nitrolebního tlaku za pomoci léků (například [[mannitol]]u). Záchvaty jsou léčeny [[Antikonvulzivum|antikonvulzivy]]. [[Hydrocefalus]] (omezení průtoku mozkomíšního moku) může vyžadovat dočasné nebo dlouhodobé vložení drenážního zařízení, například [[Mozkový shunt|mozkového shuntu]]. [168] => [169] => === Bakteriální meningitida === [170] => [171] => ==== Antibiotika ==== [172] => [[Soubor:Ceftriaxone structure.png|náhled|Strukturní vzorec ceftriaxonu, jednoho z cefalosporinových antibiotik třetí generace, doporučovaného pro počáteční léčbu bakteriální meningitidy.]] [173] => [174] => [[Empirická léčba antibiotiky]] (léčba bez přesné diagnózy) by měla být zahájena okamžitě, dokonce ještě předtím, než jsou známy výsledky lumbální punkce a analýzy mozkomíšního moku. Volba počáteční léčby ve velké míře závisí na druhu bakterií, které způsobují meningitidu v jisté oblasti a u konkrétní populace. Například ve [[Spojené království|Spojeném království]] [[empirická léčba]] sestává z podávání [[cefalosporin]]ů třetí generace, jako jsou například [[cefotaxim]] nebo [[ceftriaxon]]. V USA, kde byla u streptokoků zjištěna zvýšená rezistence na cefalosporiny, se doporučuje přidat k počáteční léčbě [[vankomycin]]. [[Chloramfenikol]], ať už samostatně nebo v kombinaci s [[ampicilin]]em, však funguje stejně dobře.{{Cite journal|last=Prasad|first=K|coauthors=Kumar, A; Gupta, PK; Singhal, T|title=Third generation cephalosporins versus conventional antibiotics for treating acute bacterial meningitis.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2007 Oct 17|issue=4|pages=CD001832|pmid=17943757|doi=10.1002/14651858.CD001832.pub3}} [175] => [176] => K empirické léčbě lze přistoupit na základě věku osoby, skutečnosti, zda infekci předcházelo [[poranění hlavy]], zda osoba nedávno podstoupila [[neurochirurgický zákrok]] a zda je zaveden mozkový shunt či nikoliv. U malých dětí, u osob starších 50 let a u osob se sníženou imunitou se doporučuje podání [[ampicilin]]u za účelem pokrytí bakterie ''[[Listeria monocytogenes]]''. Jakmile jsou k dispozici výsledky Gramova barvení a je přibližně znám typ bakteriální příčiny, je možné změnit podávaná antibiotika na taková, u nichž je pravděpodobné, že si s domnělou skupinou patogenů poradí. Výsledky [[mikrobiologický rozbor|rozboru]] mozkomíšního moku jsou obvykle k dispozici po delší době (24–48 hodin). Jakmile jsou dostupné, je možné empirickou léčbu změnit na specifickou antibiotickou léčbu zacílenou na konkrétního organického původce a jeho citlivost na antibiotika. Aby bylo antibiotikum při léčbě meningitidy účinné, musí být nejen aktivní proti patogenní bakterii, musí se ale také v adekvátním množství dostat k mozkomíšním plenám; některá antibiotika nepronikají k cílovým orgánům adekvátně, a proto mají při léčbě meningitidy jen malý užitek. Většina antibiotik používaných k léčbě meningitidy nebyla během [[Klinické hodnocení|klinických hodnocení]] testována přímo na osobách s meningitidou – relevantní znalosti jsou povětšinou odvozovány od laboratorních studií na [[Králík|králících]]. Tuberkulózní meningitida vyžaduje dlouhodobou léčbu antibiotiky. Zatímco tuberkulóza plic se obvykle léčí po dobu šesti měsíců, léčba osob s tuberkulózní meningitidou zpravidla trvá i rok či déle. [177] => [178] => ==== Steroidy ==== [179] => Pomocná léčba [[kortikosteroidy]] (obvykle [[dexametazon]]) vykazuje určité výhody, například snížení rozsahu možné [[Ztráta sluchu|ztráty sluchu]]{{Cite journal |author=van de Beek D|title=Adjunctive dexamethasone in bacterial meningitis: a meta-analysis of individual patient data |journal=Lancet Neurol|volume=9 |issue=3 |pages=254–63 |year=2010 |month=March|pmid=20138011 |pmc=2835871 |doi=10.1016/S1474-4422(10)70023-5|author-separator=, |display-authors=3}} a lepší krátkodobé neurologické výsledky{{Cite journal|author=Brouwer MC, McIntyre P, de Gans J, Prasad K, van de Beek D |title=Corticosteroids for acute bacterial meningitis|journal=Cochrane Database of Systematic Reviews |volume= |issue=9|id=CD004405 |year=2010 |pmid=20824838|doi=10.1002/14651858.CD004405.pub3 |editor1-last=Van De Beek |editor1-first=Diederik|pages=CD004405}} u dospívajících a dospělých v zemích s vyššími příjmy a nízkým počtem případů nákazy HIV.{{Cite journal |author=Assiri AM, Alasmari FA, Zimmerman VA, Baddour LM, Erwin PJ, Tleyjeh IM |title=Corticosteroid administration and outcome of adolescents and adults with acute bacterial meningitis: a meta-analysis |journal=Mayo Clin. Proc. |volume=84|issue=5 |pages=403–9 |year=2009 |month=May |pmid=19411436|doi=10.4065/84.5.403 |pmc=2676122}} Jistý výzkum zjistil nižší úmrtnost při jejich užívání, zatímco jiný ji nepotvrdil. Steroidy se rovněž zdají být užitečné při léčbě osob s tuberkulózní meningitidou, přinejmenším u osob HIV negativních.{{Cite journal|last=Prasad|first=K|coauthors=Singh, MB|title=Corticosteroids for managing tuberculous meningitis.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2008 Jan 23|issue=1|pages=CD002244|pmid=18254003|doi=10.1002/14651858.CD002244.pub3}} [180] => [181] => Profesionální směrnice proto doporučují začít s podáváním dexametazonu nebo obdobného kortikosteroidu ještě před podáním první dávky antibiotik, a v jeho podávání pokračovat po dobu čtyř dnů. Vzhledem k tomu, že výhody tohoto způsobu léčby jsou většinou omezeny na pneumokokovou meningitidu, některé směrnice doporučují vysazení dexametazonu v případě, že se zjistí jiná příčina meningitidy. Pravděpodobným mechanismem je potlačení abnormálně aktivního zánětu.{{Cite journal |author=de Gans J, van de Beek D |title=Dexamethasone in adults with bacterial meningitis |journal=[[The New England Journal of Medicine]] |volume=347|issue=20 |pages=1549–56 |year=2002|month=November |pmid=12432041 |doi=10.1056/NEJMoa021334|url=http://www.nejm.org/doi/pdf/10.1056/NEJMoa021334 | format = PDF}} [182] => [183] => Užití pomocných kortikosteroidů má u dětí a u dospělých odlišný dopad. Ačkoli v zemích s vysokými příjmy byl účinek kortikosteroidů prokázán jak u dětí, tak u dospělých, jejich použití u dětí ze zemí s [[chudoba|nízkými příjmynení]] podpořeno důkazy; důvod tohoto rozporu není jasný. I ve vysokopříjmových zemích je však účinek kortikosteroidů pozorován pouze tehdy, pokud jsou podány před první dávkou antibiotik, přičemž nejlepší výsledky se dostavují v případech meningitidy způsobené bakterií ''H. influenzae'';{{Cite journal|author=McIntyre PB |title=Dexamethasone as adjunctive therapy in bacterial meningitis. A meta-analysis of randomized clinical trials since 1988 |journal=[[Journal of the American Medical Association]] |volume=278 |issue=11 |pages=925–31 |year=1997|month=September |pmid=9302246 |doi=10.1001/jama.1997.03550110063038 |author-separator=, |author2=Berkey CS |author3=King SM|display-authors=3 |last4=Schaad |first4=U. B. |last5=Kilpi |first5=T. |last6=Kanra |first6=G. Y. |last7=Perez |first7=C. M. O.}} výskyt tohoto typu meningitidy po zavedení [[Hib vakcíny]] dramaticky poklesl. Kortikosteroidy jsou proto doporučovaným léčebným prostředkem u pediatrické meningitidy pouze tehdy, pokud je příčinou ''H. influenzae'' a pokud jsou podány před první dávkou antibiotik; ostatní způsoby použití jsou kontroverzní. [184] => [185] => === Virová meningitida === [186] => [[Virová meningitida]] obvykle vyžaduje pouze podpůrnou léčbu; na většinu virů odpovědných za vyvolání meningitidy se nevztahuje specifická léčba. Virová meningitida mívá méně obtížný průběh než meningitida bakteriální. [[Virus Herpes simplex]] a [[virus Varicella zoster]] může reagovat na léčbu antivirotiky, jako je například [[acyclovir]], nebyla však provedena žádná klinická hodnocení, která by potvrdila, zda je tato léčba účinná. Lehčí případy virové meningitidy lze léčit doma při uplatnění obvyklých konzervativních opatření, tedy dostatečného příjmu tekutin, klidu na lůžku a podávání analgetik.{{Citace elektronické monografie |url=http://www.ninds.nih.gov/disorders/encephalitis_meningitis/detail_encephalitis_meningitis.htm |titul=Meningitis and Encephalitis Fact Sheet |vydavatel=National Institute of Neurological Disorders and Stroke (NINDS) |datum vydání=2007-12-11 |datum přístupu=2009-04-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140104212119/http://www.ninds.nih.gov/disorders/encephalitis_meningitis/detail_encephalitis_meningitis.htm |datum archivace=2014-01-04 |nedostupné=ano }} [187] => [188] => === Fungální meningitida === [189] => Fungální (plísňová) meningitida, například meningitida kryptokoková, je léčena prostřednictvím dlouhodobého podávání vysokých dávek [[fungicid]]ů, například [[Amfotericin B|amfotericinu B]] a [[flucytosin]]u.{{Cite journal |author=Gottfredsson M, Perfect JR|title=Fungal meningitis |journal=Seminars in Neurology |volume=20 |issue=3 |pages=307–22 |year=2000 |pmid=11051295| doi = 10.1055/s-2000-9394}} U fungální meningitidy je běžný zvýšený nitrolební tlak, doporučuje se tedy častá (nejlépe každodenní) lumbální punkce, případně lumbální drén pro uvolnění tlaku. [190] => [191] => == Prognóza == [192] => [[Soubor:Meningitis world map - DALY - WHO2004.svg|náhled|[[Rok života ovlivněný nezpůsobilostí]] u meningitidy na 100 000 obyvatel v roce 2004.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.who.int/entity/healthinfo/statistics/bodgbddeathdalyestimates.xls |titul=Mortality and Burden of Disease Estimates for WHO Member States in 2002|druh nosiče=xls |vydavatel=World Health Organization (WHO)|year=2002 |datum přístupu=}} [193] => {{Legend|#b3b3b3|údaje nejsou k dispozici}} [194] => {{Legend|#ffff65|<10}} [195] => {{Legend|#fff200|10-25}} [196] => {{Legend|#ffdc00|25-50}} [197] => {{Legend|#ffc600|50-75}} [198] => {{Legend|#ffb000|75-100}} [199] => {{Legend|#ff9a00|100-200}} [200] => {{Legend|#ff8400|200-300}} [201] => {{Legend|#ff6e00|300-400}} [202] => {{Legend|#ff5800|400-500}} [203] => {{Legend|#ff4200|500-750}} [204] => {{Legend|#ff2c00|750-1000}} [205] => {{Legend|#cb0000|>1000}}]] [206] => Neléčená bakteriální meningitida je téměř vždy smrtelná, virová meningitida naopak spontánně ustupuje a smrtelná je jen vzácně. V případě léčby závisí [[Úmrtnost|mortalita]] (riziko úmrtí) u bakteriální meningitidy na věku osoby a základní příčině onemocnění. Z novorozenců nakažených bakteriální meningitidou umírá 20-30 % z nich. Toto riziko je mnohem nižší u starších dětí, u nichž se úmrtnost pohybuje kolem 2 %, u dospělých se ale opět zvyšuje na 19-37 %. Riziko úmrtí je kromě věku určováno i řadou dalších faktorů, například druhem patogenu a časem potřebným pro odstranění patogenu z mozkomíšního moku, celkovou závažností onemocnění, poruchami vědomí či abnormálně nízkým počtem bílých krvinek v mozkomíšním moku. Meningitida způsobená ''H. influenzae'' a meningokoky má lepší prognózu než případy způsobené streptokoky skupiny B, koliformními bakteriemi a ''S. pneumonia''. I u dospělých je meningokoková meningitida spojována s nižší úmrtností (3–7 %) než meningitida pneumokoková. [207] => [208] => U dětí existuje několik potenciálních postižení, která mohou vzniknout v důsledku poškození nervové soustavy, včetně [[percepční nedoslýchavost]]i, [[epilepsie]], [[Porucha učení|poruch učení]] a chování a snížené inteligence. K těmto postižením dochází u přibližně 15 % přeživších. V některých případech je ztráta sluchu vratná.{{Cite journal |author=Richardson MP, Reid A, Tarlow MJ, Rudd PT |title=Hearing loss during bacterial meningitis |journal=Archives of Disease in Childhood |volume=76 |issue=2 |pages=134–38 |year=1997|month=February |pmid=9068303 |pmc=1717058 |doi= 10.1136/adc.76.2.134|url=http://adc.bmj.com/content/76/2/134.full.pdf}} U dospělých končí 66 % všech případů bez jakéhokoli postižení. Hlavními problémy jsou [[hluchota]] (ve 14 % případů) a [[kognitivní porucha|poruchy kognitivních funkcí]] (v 10 % případů). [209] => [210] => == Epidemiologie == [211] => [[Soubor:Meningitis-Epidemics-World-Map.png|vpravo|náhled|Demografie [[meningokok]]ovémeningitidy.{{Legend|#FF0000|meningitický pás}}{{Legend|#E08040|epidemické oblasti}}{{Legend|#C0C0C0|pouze sporadické případy}}]] [212] => Ačkoli je meningitida v mnoha zemích [[Nemoc podléhající hlášení|nemocí podléhající hlášení]], přesná relativní [[incidence]] tohoto onemocnění není známa. V [[západní svět|západních zemích]] se bakteriální meningitida ročně objevuje u 3 osob na 100 000 obyvatel. Populační studie ukázaly, že virová meningitida je běžnější – vyskytuje se u 10,9 osob na 100 000 obyvatel a její výskyt je častější v letním období. V Brazílii je vyšší počet případů bakteriální meningitidy – jde přibližně o 45,8 osob na 100 000 obyvatel ročně. [[Subsaharská Afrika]] byla v posledních sto letech soužena rozsáhlými epidemiemi meningokokové meningitidy,{{Cite journal|author=Lapeyssonnie L |title=Cerebrospinal meningitis in Africa |journal=Bulletin of the World Health Organization |volume=28|issue= |pages=SUPPL:1–114 |year=1963 |pmid=14259333 |pmc=2554630}} kvůli čemuž se jí dostalo označení „meningitický pás“. K epidemiím typicky dochází během období sucha (od prosince do června), přičemž následná epidemická vlna může trvat dva až tři roky a odeznívá v období dešťů.{{Cite journal |author=Greenwood B |title=Manson Lecture. Meningococcal meningitis in Africa |journal=Trans. R. Soc. Trop. Med. Hyg. |volume=93 |issue=4 |pages=341–53 |year=1999 |pmid=10674069|doi=10.1016/S0035-9203(99)90106-2}} V této oblasti dochází ke 100-800 případů na 100 000 obyvatel,{{Cite book | author=World Health Organization | title=Control of epidemic meningococcal disease, practical guidelines, 2nd edition, WHO/EMC/BA/98 | year=1998 | volume=3 | pages=1–83 | format=PDF |url=http://www.who.int/csr/resources/publications/meningitis/whoemcbac983.pdf}} k čemuž přispívá i nízká kvalita [[Zdravotní péče|lékařské péče]]. Tyto případy onemocnění jsou způsobovány převážně meningokoky. Největší historicky zaznamenaná epidemie postihla v letech 1996–1997 celý region; tehdy onemocnělo 250 000 osob a 25 000 z nich zemřelo.{{Cite journal |author=WHO|title=Detecting meningococcal meningitis epidemics in highly-endemic African countries |journal=Weekly Epidemiological Record |volume=78 |issue=33 |pages=294–6 |year=2003 | format=PDF |url=http://www.who.int/wer/2003/en/wer7833.pdf |pmid=14509123}} [213] => [214] => Meningokokové onemocnění se v době epidemií objevuje v lokalitách, kde spolu poprvé přichází do styku velké množství lidí, například ve vojenských kasárnách během mobilizace, ve školních kampusech a při každoroční pouti [[Hadždž]].{{Cite journal|author=Wilder-Smith A |title=Meningococcal vaccine in travelers |journal=Current Opinion in Infectious Diseases |volume=20|issue=5 |pages=454–60 |year=2007 |month=October |pmid=17762777 |doi=10.1097/QCO.0b013e3282a64700}} Ačkoli vzorec epidemických cyklů v Africe není dobře znám, s šířením epidemií v meningitickém pásu je spojováno několik faktorů. Mezi tyto faktory patří zdravotní podmínky (imunologická náchylnost populace), demografické podmínky (cestování a přesuny velkého počtu obyvatel), socioekonomické podmínky (přelidnění a špatné životní podmínky), klimatické podmínky (sucho a prachové bouře) a souběžné infekce (akutní infekce dýchacích cest). [215] => [216] => Existují významné rozdíly v tom, jak jsou příčiny bakteriální meningitidy lokálně rozloženy. Zatímco například bakterie ''N. meningitides'' skupin B a C způsobují nejvíce případů onemocnění v Evropě, skupina A se vyskytuje v Asii a i nadále převažuje v Africe, kde v meningitickém pásu způsobuje rozsáhlé epidemie, jimž se přičítá 80 až 85 % zdokumentovaných případů meningokokové meningitidy. [217] => [218] => == Historie == [219] => Někteří se domnívají, že existenci meningitidy si mohl uvědomovat už [[Hippokratés]], a zdá se rovněž, že meningismus byl znám také lékařům z období před renesancí, jako byl [[Avicenna]].{{Cite book |author=Arthur Earl Walker, Edward R. Laws, George B. Udvarhelyi |title=The Genesis of Neuroscience |url=http://books.google.com/?id=UaSaRzw8gYEC&pg=PP1 |year=1998|publisher=Thieme|isbn=1-879284-62-6 |pages=219–21 |chapter=Infections and inflammatory involvement of the CNS}} Popis tuberkulózní meningitidy, tehdy nazývané „[[vodnatelnost]]“ mozku, je často přisuzován edinburskému lékaři [[Robert Whytt|Siru Robertu Whyttovi]], který jej použil v jedné zprávě o úmrtí z roku 1768, ačkoli souvislost tuberkulózy a jejího patogenu byla objasněna až v následujícím století.{{Cite book | author=Whytt R | title=Observations on the Dropsy in the Brain | year=1768 | location=Edinburgh | publisher=J. Balfour}} [220] => [221] => Zdá se, že epidemie meningitidy jsou relativně současným jevem.{{Cite journal |author=Greenwood B|title=100 years of epidemic meningitis in West Africa – has anything changed? |journal=Tropical Medicine & International health: TM & IH |volume=11 |issue=6 |pages=773–80 |year=2006 |month=June |pmid=16771997 |doi=10.1111/j.1365-3156.2006.01639.x|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-3156.2006.01639.x/pdf | format = PDF}} První zaznamenaná velká epidemie vypukla v [[Ženeva|Ženevě]] v roce 1805.{{Cite journal | author=Vieusseux G | year=1806 |title=Mémoire sur le Maladie qui a regne à Génève au printemps de 1805 | journal=Journal de Médecine, de Chirurgie et de Pharmacologie (Bruxelles) | volume=11 | pages=50–53 | language = French}} Krátce poté bylo popsáno několik dalších epidemií v Evropě a ve Spojených státech; první zpráva o epidemii v Africe se objevila v roce 1840. Ve 20. století se africké epidemie staly mnohem běžnějšími poté, kdy rychle se šířící epidemie v letech 1905–1908 postihly [[Nigerijská fotbalová reprezentace|Nigérii]] a [[Ghana|Ghanu]]. [222] => [223] => První zpráva o bakteriální infekci způsobující meningitidu pochází od rakouského bakteriologa [[Anton Weichselbaum|Antona Weichselbauma]], který v roce 1887 popsal bakterii ''meningococcus''.{{Cite journal | author=Weichselbaum A | title=Ueber die Aetiologie der akuten Meningitis cerebro-spinalis | journal=Fortschrift der Medizin | year=1887 | volume=5 | pages=573–583 | language = German}} V raných zprávách o nemoci se uvádí, že úmrtnost na meningitidu byla velmi vysoká (více než 90 %). V roce 1906 bylo vyvinuto [[antisérum]] účinné u koní; později bylo zdokonaleno americkým vědcem [[Simonem Flexnerem]] a značně snížilo úmrtnost na meningokokové onemocnění u člověka.{{Cite journal | author=Flexner S | title=The results of the serum treatment in thirteen hundred cases of epidemic meningitis | journal=J Exp Med | year=1913 | volume=17 | issue=5 | pages=553–76 | pmid=19867668 |url=http://jem.rupress.org/content/17/5/553.full.pdf | pmc=2125091 | doi=10.1084/jem.17.5.553}}{{Cite journal |author=Swartz MN |title=Bacterial meningitis—a view of the past 90 years |journal=[[The New England Journal of Medicine]] |volume=351 |issue=18 |pages=1826–28 |year=2004 |month=October |pmid=15509815 |doi=10.1056/NEJMp048246}} V roce 1944 byla poprvé potvrzena účinnost [[penicilin]]u u meningitidy.{{Cite journal | author=Rosenberg DH, Arling PA |title=Penicillin in the treatment of meningitis | journal=[[Journal of the American Medical Association]] | year=1944 |volume=125 | pages=1011–17 | doi=10.1001/jama.1944.02850330009002 | issue=15}} reproduced in {{Cite journal |author=Rosenberg DH, Arling PA |title=Penicillin in the treatment of meningitis |journal=[[Journal of the American Medical Association]]|volume=251 |issue=14 |pages=1870–6 |year=1984 |month=April |pmid=6366279 |doi=10.1001/jama.251.14.1870}} Nástup užívání vakcín ''[[Haemophilus]]'' na konci 20. století vedl ke značnému poklesu počtu případů meningitidy spojovaných s tímto patogenem, a v roce 2002 bylo zjištěno, že prognózu bakteriální meningitidy by mohla zlepšit léčba steroidy. [224] => [225] => == Reference == [226] => [227] => [228] => == Externí odkazy == [229] => * {{Commonscat}} [230] => [231] => {{Varování - Medicína}} [232] => {{Autoritní data}} [233] => [234] => {{Portály|Medicína}} [235] => [236] => [[Kategorie:Infekční onemocnění CNS]] [237] => [[Kategorie:Záněty]] [238] => [[Kategorie:Urgentní stavy]] [239] => [[Kategorie:Wikipedie:Články přeložené WikiProjektem Lékařské překlady]] [] => )
good wiki

Meningitida

Meningitida (též zánět mozkových blan, invazivních meningokokové onemocnění, zkratka IMO) je zánět ochranných membrán pokrývajících mozek a míchu, známých pod souhrnným názvem mozkomíšní pleny. Zánět je vyvoláván viry, bakteriemi či jinými mikroorganismy, méně často pak vlivem některých léků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Journal of the American Medical Association','The New England Journal of Medicine','Neisseria meningitidis','Antibiotikum','Streptococcus pneumoniae','Haemophilus influenzae','ceftriaxon','mikroorganismy','epilepsie','Brudzinski neck sign','enteroviry','Měkká plena mozková'

Antibiotikum

Epilepsie

Mikroorganismy