Array ( [0] => 14718619 [id] => 14718619 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Merkantilismus [uri] => Merkantilismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Merkantilismus je ekonomickým systémem, který byl dominantní v Evropě v 16. a 17. století. Cílem merkantilismu bylo akumulovat bohatství a moc prostřednictvím zvyšování vývozu a omezení dovozu. Tento systém se opíral o teorii, že bohatství se měří množstvím zlata a stříbra v zemi. Merkantilismus se lišil v jednotlivých evropských zemích, ale měl některé společné prvky. Patří sem například protekcionistická opatření, jako jsou cla a dovozní omezení, které měly podpořit domácí výrobu a zvýšit vývoz. Zároveň se upřednostňovalo zahraniční obchodování s koloniemi a podnikání ve vzdálených zemích. Merkantilismus byl také spojen s politikou rozšiřování území. Koloniální expanze a získávání nových oblastí měly zajistit zdroje surovin a trhy pro domácí výrobky. Důležitou součástí merkantilismu byl také rozvoj manufaktur a regulace trhů. Tento ekonomický systém byl následně vytlačen v 18. století s nástupem liberalismu a rozvojem svobodného trhu. Přesto má merkantilismus významnou roli v dějinách ekonomie a byl klíčovým faktorem ve formování evropského obchodu a ekonomiky v době jeho dominace. [oai] => Merkantilismus je ekonomickým systémem, který byl dominantní v Evropě v 16. a 17. století. Cílem merkantilismu bylo akumulovat bohatství a moc prostřednictvím zvyšování vývozu a omezení dovozu. Tento systém se opíral o teorii, že bohatství se měří množstvím zlata a stříbra v zemi. Merkantilismus se lišil v jednotlivých evropských zemích, ale měl některé společné prvky. Patří sem například protekcionistická opatření, jako jsou cla a dovozní omezení, které měly podpořit domácí výrobu a zvýšit vývoz. Zároveň se upřednostňovalo zahraniční obchodování s koloniemi a podnikání ve vzdálených zemích. Merkantilismus byl také spojen s politikou rozšiřování území. Koloniální expanze a získávání nových oblastí měly zajistit zdroje surovin a trhy pro domácí výrobky. Důležitou součástí merkantilismu byl také rozvoj manufaktur a regulace trhů. Tento ekonomický systém byl následně vytlačen v 18. století s nástupem liberalismu a rozvojem svobodného trhu. Přesto má merkantilismus významnou roli v dějinách ekonomie a byl klíčovým faktorem ve formování evropského obchodu a ekonomiky v době jeho dominace. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:F0087 Louvre Gellee port au soleil couchant- INV4715 rwk.jpg|náhled|Claude Lorrain: Západ slunce ve francouzském přístavu. Obraz z roku 1639, období vrcholného merkantilismu.]] [1] => '''Merkantilismus''' je směr [[hospodářská politika|hospodářské politiky]], kladoucí důraz na maximalizaci ekonomického vývozu (exportu) státu do jiných ekonomik. Je považován za první buržoazní [[Ekonomická teorie|ekonomickou teorii]], která vznikla na přelomu 16. a 17. století v [[Západní Evropa|západní Evropě]], v modernizovaných částech Evropy byla dominantní od 16. do 18. století.{{Citace periodika [2] => | příjmení = kanopiadmin [3] => | titul = Mercantilism: A Lesson for Our Times? {{!}} Murray N. Rothbard [4] => | periodikum = Mises Institute [5] => | datum vydání = 2017-02-15 [6] => | jazyk = en [7] => | url = https://mises.org/library/mercantilism-lesson-our-times [8] => | datum přístupu = 2018-11-23 [9] => }} {{Wayback|url=https://mises.org/library/mercantilism-lesson-our-times |date=20210105194543 }} [10] => [11] => Podporuje vládní regulaci národního hospodářství za účelem posílení státních mocností na úkor moci. To vede k paradoxnímu jevu, kdy nakonec dojde k zcela opačnému jevu. Taková politika často vedla k válce, ale i ke koloniální expanzi.Johnson et al. ''History of domestic and foreign commerce of the United States'' p. 37. [12] => [13] => V oblasti evropského ekonomického myšlení tato teorie převládala od počátků [[Kapitalismus|kapitalismu]] téměř až do [[Industrializace|průmyslové revoluce]]. Samotné slovo „merkantilismus“ je latinského (''mercator'' – obchodník, [[Merkur (mytologie)|''Mercurius'']] – římský bůh obchodu) či francouzského (''merkantile'' – tržní, obchodní) původu. [14] => [15] => == Podstata merkantilismu == [16] => [17] => === Hlavní zásady merkantilismu === [18] => * Bohatství země je určeno odečtením hodnoty [[Drahé kovy|drahých kovů]] v zemi od vyčíslené hodnoty jiných ekonomicky směnitelných [[Produkt (obchod)|produktů.]] [19] => [20] => * Bohatství se vytváří především v jednom státním útvaru. V mnohem menší míře i v obchodních vztazích (mezinárodní obchod). [21] => * Příčinou obchodu je aktivní [[obchodní bilance]] a k tomu slouží [[protekcionismus]], státní subvence a vydávání ochranných [[Clo|cel]]. [22] => [23] => * Růst bohatství nesouvisí přímo s koloniální expanzí ani popřípadě s anexí území těžby. [24] => * „Soustava je založena na '''ztotožnění bohatství s jeho peněžní formou'''. ''Ztotožnění bohatství s penězi'' souviselo s několika vlivy. Především bylo projevem odlišného chápání peněz a jejich funkcí. Jestliže předchozí názory interpretovaly peníze především jako transakční prostředek, pro merkantilisty byly peníze především univerzálním uchovatelem hodnot.“{{Citace elektronického periodika [25] => | příjmení = fi.muni.cz [26] => | jméno = Servisní středisko pro podporu e-learningu na MU, servistech (at) [27] => | titul = Kapitola 3 Merkantilismus [28] => | periodikum = is.muni.cz [29] => | url = https://is.muni.cz/elportal/estud/esf/js08/dejiny/web/ch03.html [30] => | datum přístupu = 2018-11-23 [31] => }} [32] => * V merkantilismu se řešily především hospodářské otázky spojené se zájmy [[Absolutismus|absolutistických]] panovníků, velkých finančních domů a obchodních společností. Přímé zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měly zabránit úniku zlata ze země. Zisk byl dosahován obchodem s výrobky vyráběnými převážně [[cech]]ovními řemeslníky a feudálními velkostatky, které se prodávaly panovnickému dvoru a feudálům. [33] => * Merkantilisté viděli velkou populaci jako formu bohatství, která umožnila rozvoj větších trhů a armád. Naproti merkantilismu byla doktrína [[Fyziokratismus|fyziokratismu]], která předpovídala, že lidstvo vyčerpá své zdroje. Myšlenka merkantilismu byla chránit trhy i udržet zemědělství a ty, kteří na něm záviseli. [34] => * Rakouský právník a vědec Philipp Wilhelm von Hornick, jeden z průkopníků kameralismu, podrobně popsal program toho, co považoval za efektivní národní ekonomiku v Rakousku a shrnuje principy merkantilismu.{{Citace periodika [35] => | příjmení = Ekelund [36] => | jméno = Robert B. [37] => | příjmení2 = Hebert [38] => | jméno2 = Robert F. [39] => | titul = The Proto-History of Franchise Bidding [40] => | periodikum = Southern Economic Journal [41] => | datum vydání = 1981-10 [42] => | ročník = 48 [43] => | číslo = 2 [44] => | strany = 464 [45] => | issn = 0038-4038 [46] => | doi = 10.2307/1057945 [47] => | url = http://dx.doi.org/10.2307/1057945 [48] => | datum přístupu = 2018-12-02 [49] => }} [50] => ** malá část půdy země bude využita pro zemědělství, těžbu nebo výrobu. [51] => ** Všechny suroviny nalezené v zemi se mají využít v domácí výrobě, protože hotové výrobky mají vyšší hodnotu než suroviny. [52] => ** To, aby byla podpořena velká, nepracující populace. [53] => ** Veškerý vývoz zlata a stříbra je zakázán a veškeré domácí peníze jsou v oběhu. [54] => ** Veškerý dovoz zahraničního zboží by se měl co nejvíce omezit. [55] => ** Pokud jsou některé dovozy nepostradatelné, získávají se z první ruky výměnou za jiné domácí zboží. [56] => ** Žádný dovoz není povolen, pokud je zboží dostatečně a vhodně produkováno doma. [57] => * Někteří učenci zcela odmítají myšlenku merkantilismu argumentujíce tím, že dává „falešnou jednotu k rozporuplným událostem“. [[Adam Smith|Smith]] viděl obchodní systém jako obrovské spiknutí výrobců a obchodníků proti spotřebitelům. Tento názor vedl některé autory, zejména Roberta E. Ekelunda a Roberta D. Tollisona, k označení merkantilismus za „společnost hledající rentu“. Do jisté míry samotná merkantilistická doktrína učinila obecnou [[Ekonomická teorie|ekonomickou teorii]] nemožnou.{{Citace periodika [58] => | příjmení = Woodruff [59] => | jméno = William [60] => | příjmení2 = Ekelund [61] => | jméno2 = Robert B. [62] => | příjmení3 = Tollison [63] => | jméno3 = Robert D. [64] => | titul = Mercantilism as a Rent-Seeking Society: Economic Regulation in Historical Perspective [65] => | periodikum = The American Historical Review [66] => | datum vydání = 1983-02 [67] => | ročník = 88 [68] => | číslo = 1 [69] => | strany = 81 [70] => | issn = 0002-8762 [71] => | doi = 10.2307/1869356 [72] => | url = http://dx.doi.org/10.2307/1869356 [73] => | datum přístupu = 2018-12-02 [74] => }} Merkantilisté považovali [[ekonomický systém]] za [[Hra s nulovým součtem|hru s nulovým součtem]], ve kterém každý zisk jedné strany vyžadoval ztrátu z druhé. Takže jakákoliv ekonomická událost, z níž by jedna skupina obyvatel profitovala, by podle definice poškodila druhou a neexistovala žádná možnost, že by se ekonomika využívala k maximalizaci společného bohatství nebo společného dobra.{{Citace monografie [75] => | příjmení = Landreth [76] => | jméno = Harry [77] => | příjmení2 = Colander [78] => | jméno2 = David C. [79] => | titul = History of Economic Thought [80] => | vydání = [81] => | vydavatel = Houghton Mifflin [82] => | místo = Boston [83] => | rok vydání = 2002 [84] => | počet stran = [85] => | strany = 31 [86] => | isbn = [87] => }} [88] => * Spisy merkantilistů byly také obecně vytvořeny k racionalizaci konkrétních postupů spíše než k ustanovení nejlepší jednotné politiky. [89] => [90] => == Historie merkantilismu == [91] => Merkantilismus byla dominantní teorie ekonomického myšlení v Evropě v 16. až 18. století. Rozdmýchal mnoho vnitroevropských válek a konfliktů tohoto období a byl zodpovědný za evropskou expanzi a [[imperialismus]] jak v Evropě tak ve zbytku světa.John J. McCusker, ''Mercantilism and the Economic History of the Early Modern Atlantic World'' (Cambridge UP, 2001) [92] => [93] => Raná podoba merkantilismu se zrodila v italských městech. Důkazy merkantilistické praxe se objevily již v raně moderních [[Benátky|Benátkách]], [[Janov (Itálie)|Janově]] a [[Pisa|Pise]], v politice [[Medicejové|dynastie Medicejů]].{{Citace periodika [94] => | příjmení = Hořánková [95] => | jméno = Kristýna [96] => | titul = Machiavelli: Pojetí státu v sevření italské renesance [97] => | periodikum = e-Polis.cz [98] => | jazyk = cs-cz [99] => | url = http://www.e-polis.cz/clanek/machiavelli-pojeti-statu-v-sevreni-italske-renesance.html [100] => | datum přístupu = 2018-11-23 [101] => | datum vydání = [102] => | ročník = [103] => | číslo = [104] => | strany = [105] => }} Ti přesouvali kupecký kapitál na venkov a opírali se tak o venkovské [[feudál]]y. Na drahé kovy bylo pohlíženo jako na národní bohatství, což vedlo ke zrození doktríny [[platební bilance]]. Doktrína spočívala v tom, že vlády měly za cíl napomáhat vývozu a redukovat dovoz produktů [[Řemeslo|řemesel]] i [[Manufaktura|manufaktur]]. Zároveň ale vlády podporovaly dovoz a vývoz surovin a obilí, což nemělo dobrý vliv na mezinárodní obchodní výměnu. Jednalo se o takzvané národní sobectví – cílem merkantilistů byl zisk vlastního zlata a ne vzestup ostatních mocností. Podle merkantilistů v penězích spočívala síla národa.{{Citace periodika [106] => | příjmení = Wagnerová [107] => | jméno = Gabriela [108] => | titul = Merkantilismus a jeho vliv na vývoj státu a vedení války [109] => | periodikum = e-Polis.cz [110] => | jazyk = cs-cz [111] => | url = http://www.e-polis.cz/clanek/merkantilismus-a-jeho-vliv-na-vyvoj-statu-a-vedeni-valky.html [112] => | datum přístupu = 2018-11-23 [113] => | datum vydání = [114] => | ročník = [115] => | číslo = [116] => | strany = [117] => }} [118] => [119] => Nicméně, vznik merkantilismu jako [[Ekonomická teorie|ekonomické teorie]] je datován až počátkem renesance, kdy se rozběhlo rozsáhlé obchodování. [120] => [121] => == Merkantilismus ve Francii == [122] => [[Soubor:Colbert1666.jpg|náhled|[[Jean-Baptiste Colbert]]]] [123] => Merkantilismus byl prosazován na dvoře francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV]]. V této době Francie pronikla do kolonií (Amerika – [[Louisiana (Nová Francie)|Louisiana]], [[Kanada]], [[Indie]], [[Indonésie]]). Hlavním představitelem byl [[Jean-Baptiste Colbert]], ekonom, právník a ministr financí. Colbert byl od roku 1651 ve službách [[Jules Mazarin|kardinála Mazarina]] a ovlivňoval státní záležitosti. Byl autorem mnoha občanských, trestních, obchodních a jiných nařízení, která přispěla k sjednocení zákonodárství ve Francii. Podpořil vznik obchodních společností pro styk se zámořím a kolonizaci Kanady a Louisiany. V roce 1666 založil [[Francouzská akademie věd|Akademii věd]]. Je po něm nazvána francouzská varianta merkantilismu ([[colbertismus]]), jejímž cílem bylo zajistit zvýšení státních příjmů. [124] => [125] => Tento program ekonomické rekonstrukce měl Francii pomoci stát se opět dominantní evropskou mocností. Colbertovým úkolem bylo navrátit řád státním financím, které se dostaly do chaosu za minulého ministra financí, [[Nicolas Fouquet|Nicolase Fouqueta]], jehož hlavním zájmem bylo obohacovat se na úkor státní pokladny. Pokusil se o daňovou reformu. Církev ani šlechta daň platit nemusela, snažil se tedy o revizi jejich titulů, aby se zjistilo, kdo žádá o výjimku neprávem.{{Citace periodika [126] => | titul = Jean-Baptiste Colbert {{!}} French statesman [127] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [128] => | jazyk = en [129] => | url = https://www.britannica.com/biography/Jean-Baptiste-Colbert [130] => | datum přístupu = 2018-12-02 [131] => }} [132] => [133] => Podporoval také zakládání královských [[Manufaktura|manufaktur]] a výrobu a obchod spojený s odčerpáváním bohatství ve prospěch zájmů státu. K vylepšení postavení Francie bylo podle něj kromě omezení moci Nizozemí také zvýšení podílu na mezinárodním obchodě. Hlavním cílem potom byla produkce kvalitnějšího zboží a obchodní loďstvo, které by ho mohlo rozvážet.{{Citace periodika [134] => | titul = Jean-Baptiste Colbert {{!}} French statesman [135] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [136] => | jazyk = en [137] => | url = https://www.britannica.com/biography/Jean-Baptiste-Colbert [138] => | datum přístupu = 2018-11-23 [139] => }} [140] => [141] => == Merkantilismus v Anglii == [142] => Stejně jako ve Francii, i v Anglii (ovládané [[Oliver Cromwell|Cromwellem]]) se cítili ohroženi mocí [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Museli také začít hospodařit podle merkantilistického vzoru.O’Brien, Patrick. „Mercantilism and Imperialism in the Rise and Decline of the Dutch and British Economies 1585–1815“. ''De Economist'' 148, č. 4 (2000): 485. https://doi-org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1023/A:1004130032200 Jedním z opatření byla [[Navigační akta]], která nejvíce poškodila právě Nizozemí. [143] => [144] => V Anglii byl představitelem merkantilismu Thomas Mun (1571–1641), který působil ve funkci ředitele anglické [[Britská Východoindická společnost|Východoindické společnosti]]. Napsal Pojednání o obchodu Anglie s východní Indií (1601), ostrý útok proti monetárnímu systému. Dalším jeho dílem je Bohatství Anglie ze zahraničního obchodu. [145] => [146] => Byl zastáncem zákazu vývozu zlata, jelikož zlatem lze zaplatit za výrobu zboží, které je možné vyvézt za vyšší cenu, a tak drahý kov získat. Smysl peněz viděl v schopnosti dělat obchod, který jejich počet rozmnoží.{{Citace elektronického periodika [147] => | příjmení = fi.muni.cz [148] => | jméno = Servisní středisko pro podporu e-learningu na MU, servistech (at) [149] => | titul = 3.3 Hlavní představitelé merkantilismu [150] => | periodikum = is.muni.cz [151] => | url = https://is.muni.cz/elportal/estud/esf/js08/dejiny/web/ch03s03.html [152] => | datum přístupu = 2018-11-23 [153] => }} [154] => [155] => == Merkantilismus v Česku == [156] => [[Habsburská monarchie|Rakouská monarchie]] byla oproti západu ekonomicky opožděná a neznala merkantilistické učení založené na státních zásazích do ekonomiky. Vídeňský dvůr teoretikům ekonomie nedával možnost se projevit.{{Citace elektronického periodika [157] => | titul = Toulky českou minulostí [158] => | periodikum = m.rozhlas.cz [159] => | url = http://m.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/150608 [160] => | datum přístupu = 2018-11-23 [161] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181124003724/http://m.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/150608 [162] => | datum archivace = 2018-11-24 [163] => }} [164] => [165] => V českém prostředí řadu návrhů podpory průmyslového rozvoje vyslovili jako první dva brněnští měšťané – [[konšel]] a císařský [[rychtář]] Pavel Hynek Morgenthaller a advokát a podnikatel Fabián Šebestián Malivský. Jejich doporučení zemským úřadům a císařskému dvoru se na světě ocitla kolem roku 1650. Vyslyšena však nebyla, přestože svá doporučení jako první vyslovili jako učení. [166] => [167] => Morgenthaller kritizoval daňové zatížení sociálně nejslabších, dával důraz na důležitost podpory řemeslné výroby. Vyrábět se mělo i drahé zboží za účelem snížení výdajů za tyto výrobky z ciziny. Inspiroval se Francií, kde se luxusní zboží v 17. století vyrábět začalo. V jeho ideách pokračoval Malivský, kterému se ale založení manufaktur na Moravě a přivedení zahraničních dělníků také nepodařilo prosadit. [168] => [169] => == Kritika == [170] => [[Adam Smith]] a [[David Hume]] jsou považování za otce antimerkantilistických myšlenek. Nicméně už daleko dříve řada vědců zjistila, že se s merkantilismem pojí významné nedostatky. [171] => [172] => V roce 1690 [[John Locke]] tvrdil, že ceny se mění v poměru k množství peněz. Lockeovo Druhé pojednání také poukazuje na jádro anti-merkantilistické kritiky: že bohatství světa není fixní, ale je vytvořeno lidskou prací. Merkantilisté nedokázali porozumět pojmu absolutní výhody, srovnávací výhody a výhody obchodu{{Citace monografie [173] => | příjmení = 1911-1995. [174] => | jméno = Spiegel, Henry William, [175] => | titul = The growth of economic thought [176] => | oclc = 20564551 [177] => | vydání = 3rd ed [178] => | vydavatel = Duke University Press [179] => | místo = Durham [180] => | počet stran = xxviii, 868 pages [181] => | isbn = 0822309653 [182] => | isbn2 = 9780822309659 [183] => }} [184] => [185] => [[David Hume]] slavně poukázal na nereálnost merkantilistického cíle ohledně pozitivní rovnováhy obchodu. Protože drahokamy dovážené do jedné země, by zvýšily zásoby, ale zároveň hodnota drahých kovů v tomto stavu by se ve srovnání s jiným zbožím neustále snižovala. Naopak ve státě vyvážejících drahých kovů by se její hodnota pomalu zvyšovala. Nakonec by nebylo nákladově efektivní vyvážet zboží ze země s vysokou cenou do země s nízkou cenou a obchodní bilance by se obrátila. Merkantilisté to zásadně nepochopili a dlouho tvrdili, že zvýšení peněžní zásoby jednoduše znamená, že každý se stane bohatším.{{Citace monografie [186] => | příjmení = 1940- [187] => | jméno = Ekelund, Robert B. (Robert Burton), [188] => | titul = A history of economic theory and method [189] => | oclc = 1093731 [190] => | vydavatel = McGraw-Hill [191] => | místo = New York [192] => | počet stran = xiii, 508 pages [193] => | isbn = 0070191433 [194] => | isbn2 = 9780070191433 [195] => | url-access = registration [196] => | url = https://archive.org/details/historyofeconomi0000ekel_j2f0 [197] => }} [198] => [199] => První školou, která úplně odmítla merkantilismus, byli fyziokraté, kteří rozvinuli své teorie ve Francii. Nicméně jejich teorie měly také několik důležitých problémů a úplné nahrazení merkantilismu nenastalo, dokud Adam Smith neuveřejnil v roce 1776 dílo [[Pojednání o podstatě a původu bohatství národů|Bohatství národů]]. Tato kniha načrtává základy toho, co je dnes známé jako [[klasická ekonomie]].{{Citace monografie [200] => | příjmení = Jürg. [201] => | jméno = Niehans, [202] => | titul = A history of economic theory : classic contributions, 1720-1980 [203] => | oclc = 19741158 [204] => | vydavatel = Johns Hopkins University Press [205] => | místo = Baltimore [206] => | počet stran = x, 578 pages [207] => | isbn = 0801838347 [208] => | isbn2 = 9780801838347 [209] => }} [210] => [211] => Merkantilistická pravidla byla v průběhu 18. století v Británii neustále odstraňována a během 19. století si britská vláda plně osvojila volný obchod a ekonomiku [[Laissez faire|laissez-faire]] od [[Adam Smith|Adama Smitha]]. Ve Francii zůstala ekonomická kontrola v rukou královské rodiny a merkantilismus pokračoval až do [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]]. V Německu zůstal merkantilismus důležitou ideologií v 19. a počátku 20. století, kdy byla historická ekonomická škola rozhodující.{{Citace monografie [212] => | příjmení = Wilson [213] => | jméno = Charles [214] => | příjmení2 = [215] => | jméno2 = [216] => | titul = Mercantilism [217] => | vydání = [218] => | vydavatel = Routledge and Kegan Pau [219] => | místo = London [220] => | rok vydání = 1963 [221] => | počet stran = [222] => | strany = 6 [223] => | isbn = [224] => }} [225] => [226] => == Citáty == [227] => Vybrané citáty z Morgenthallerova díla [[Všeobecné příčiny rozkvětu a úpadku státu]] (''Generalis florentis et intereuntis rei publicae causae''): [228] => [229] => * Stát získává své příjmy především z daní a poplatků, které mají být úměrné zdrojům poplatnických příjmů a mají být spravedlivě rozvrženy. Morgenthaller odsuzuje daňové zatížení sociálně nejslabších, a prohlašuje: ''„Falešné není to zlato, jež je smíšeno se slzami poplatníků.“'' [230] => [231] => * V době, kdy feudálové přesunovali berní břemeno na své poddané, bylo dost odvážné napsat (kupříkladu), že ''„nikdo nemá býti osvobozen od daňové povinnosti, bohatým nemá v tomto ohledu býti polehčováno na úkor chudých.“'' [232] => [233] => * Kterak vylepšit státní rozpočet: ''„To, co se vybere od poddaných, se má vynaložiti k veřejnému prospěchu, a ne na pochybené výdaje anebo pro vladařovy oblíbence. Je v zájmu vlády, aby její úřednický aparát byl poctivý a neúplatný. Je nutno připomenout panovníkovi, aby zkoumal, odkud bere tak mnohý veřejný činitel peníze na svůj honosný dům, nádherný šat, drahá jídla, zahrady, dvory, mlýny, zámky a podobně. Lehce pak přijde na to, že je to většinou z odcizených veřejných prostředků.“'' [234] => [235] => * ''„Je prvním úkolem řádného vladaře pečovat o rozvoj řemesel a výroby. Není-li v zemi dostatek řemeslníků, má je přilákati dobrými mzdami a zvláštním uznáním a odměňováním nejzdatnějších.“'' [236] => [237] => == Neomerkantilismus == [238] => Neomerkantilismus je hospodářská politika z 20. století. Zaměřuje se na rychlejší ekonomický růst založený na pokročilé technologii. Podporuje ochranu skrz vytváření nadnárodních obchodních bloků. Cílem je také zvýšit devizové rezervy vlády, čímž umožňuje monetární i fiskální politice být efektivnější. [239] => [240] => == Odkazy == [241] => [242] => === Reference === [243] => [244] => [245] => === Literatura === [246] => * Johnson et al. ''History of domestic and foreign commerce of the United States'' (Carnegie institution of Washington, 1915) [247] => * John J. McCusker, ''Mercantilism and the Economic History of the Early Modern Atlantic World'' (Cambridge UP, 2001) [248] => * Jürg  Niehans, ''A History of Economic Theory: Classic Contributions, 1720–1980'' (Baltimore, MD: Johns Hopkins University Press, 1994) [249] => * O’Brien, Patrick. „Mercantilism and Imperialism in the Rise and Decline of the Dutch and British Economies 1585–1815.“ ''De Economist'' 148, č. 4 (2000) [250] => * Harry Landreth a David C. Colander'', History of Economic Thought'' (Boston: Houghton Mifflin, 2002) [251] => * Henry William Spiegel, ''The growth of economic thought'' (Durham: Duke University Press, 1991) [252] => * Robert B. Ekelund a Robert F. Hébert'', A History of Economic Theory and Method'' (Illinois: Waveland Press, 1997) [253] => * Robert B. Ekelund a Robert D. Tollison'', Mercantilism as a Rent-Seeking Society: Economic Regulation in Historical Perspective'' (TX: Texas A&M University Press, 1981) [254] => * Robert B. Ekelund a Robert F. Hébert'', A History of Economic Theory and Method'' (New York: McGraw–Hill, 1975) [255] => * Český rozhlas. „499. schůzka: Naše tržní hospodářství Léta Páně plus minus 1700“ http://m.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/150608 {{Wayback|url=http://m.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/150608 |date=20181124003724 }} [256] => * Encyklopedia Britannica. „Jean-Baptiste Colbert“ https://www.britannica.com/biography/Jean-Baptiste-Colbert [257] => * „Machiavelli: Pojetí státu v sevření italské renesance“ http://www.e-polis.cz/clanek/machiavelli-pojeti-statu-v-sevreni-italske-renesance.html [258] => * „Merkantilismus a jeho vliv na vývoj státu a vedení války“ http://www.e-polis.cz/clanek/merkantilismus-a-jeho-vliv-na-vyvoj-statu-a-vedeni-valky.html [259] => * Masarykova univerzita „Kapitola 3 Merkantilismus. Veřejné služby Informačního systému“ https://is.muni.cz/elportal/estud/esf/js08/dejiny/web/ch03.html [260] => * Masarykova univerzita. „Hlavní představitelé merkantilismu“ https://is.muni.cz/elportal/estud/esf/js08/dejiny/web/ch03s03.html [261] => * Mercantilism: A Lesson for Our Times? | Mises Institute. Mises Institute [online]. Dostupné z: https://mises.org/library/mercantilism-lesson-our-times {{Wayback|url=https://mises.org/library/mercantilism-lesson-our-times |date=20210105194543 }} [262] => [263] => === Související články === [264] => * [[Komerční kolegium]] v Habsburské monarchii [265] => * [[Kameralismus]] [266] => [267] => === Externí odkazy === [268] => * {{Commonscat}} [269] => * {{Wikislovník|heslo=merkantilismus}} [270] => * Josef Veselý: [http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/499-schuzka-nase-trzni-hospodarstvi-leta-pane-plus-minus-1700--150608 499. schůzka: Naše tržní hospodářství Léta Páně plus minus 1700] – Toulky českou minulostí na [[Český rozhlas|ČRo]], 16. ledna 2005 [271] => {{Ekonomické směry}} [272] => {{Autoritní data}} [273] => {{Portály|Ekonomie}} [274] => [275] => [[Kategorie:Makroekonomie]] [276] => [[Kategorie:Ekonomické teorie]] [] => )
good wiki

Merkantilismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ekonomická teorie','Adam Smith','David Hume','Manufaktura','John Locke','Merkur (mytologie)','Drahé kovy','Navigační akta','Soubor:Colbert1666.jpg','Kapitalismus','platební bilance','Medicejové'

Kapitalismus

Manufaktura

Medicejové