Array ( [0] => 14744843 [id] => 14744843 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Merovejci [uri] => Merovejci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Merovejci jsou dynastie franských králů, která vládla v 5. a 6. století. Jejich zakladatelem byl Chlodvík I., který sjednotil franská království a stal se prvním králem franských Franků. Od té doby se Merovejci stali jednou z hlavních franských dynastií. K nejvýznamnějším členům patří například Chilperich I., Theudebert I., Theuderic I. a Childerich I. Dynastie se vyznačovala častými konflikty mezi jednotlivými členy a rozdělováním království mezi ně. Jejich vláda skončila v roce 751 za panování posledního krále Merovejce Childericha III., který byl svržen Karlem Martelem a nahrazen Karlem Velikým. [oai] => Merovejci jsou dynastie franských králů, která vládla v 5. a 6. století. Jejich zakladatelem byl Chlodvík I., který sjednotil franská království a stal se prvním králem franských Franků. Od té doby se Merovejci stali jednou z hlavních franských dynastií. K nejvýznamnějším členům patří například Chilperich I., Theudebert I., Theuderic I. a Childerich I. Dynastie se vyznačovala častými konflikty mezi jednotlivými členy a rozdělováním království mezi ně. Jejich vláda skončila v roce 751 za panování posledního krále Merovejce Childericha III., který byl svržen Karlem Martelem a nahrazen Karlem Velikým. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Merovejci [2] => | znak = Ape (merovingia).svg [3] => | velikost znaku = 150px [4] => | popisek = Symbolem Merovejců byla [[včela medonosná]]. Později pod vlivem stylizace se mohla proměnit v heraldický [[Lilie (heraldika)|znak lilie]]. [5] => | země = {{vlajka|Merovejská říše}} [[Merovejská říše|Franská říše]]
[[Austrasie]]
[[Neustrie]]
[[Akvitánské vévodství|Akvitánie]]
[[První Burgundské království|Burgundsko]] [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = král Franků
král v Austrasii
král v Neustrii [8] => | zakladatel = [[Childerich I.]] [9] => | mýtický zakladatel = [[Merovech]] [10] => | rok založení = [11] => | konec vlády = [[751]] [12] => | meč = [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [[Childerich III.]] [15] => | větve rodu = [16] => }} [17] => '''Merovejci''' byla první dynastie vládnoucí [[Franská říše|Franské říši]] od nastoupení [[Chlodvík I.|Chlodvíka]] roku [[481]] do nástupu dynastie [[Karlovci|Karlovců]] roku [[751]]. Prvním historickým členem dynastie byl Chlodvíkův otec a král [[Sálští Frankové|sálských Franků]] [[Childerich I.|Childerich]], syn polomytického krále [[Merovech]]a, od kterého se odvozuje název dynastie. [18] => [19] => Chlodvík byl zakladatel Franské říše, když svou moc z původního panství kolem belgického [[Tournai]] výboji rozšířil na značnou část někdejší [[Galie]]. Podporu mu získalo i [[Christianizace|přijetí křesťanství]]. Říši Chlodvík rozdělil mezi své syny na království [[Neustrie]] a [[Austrasie]] na severu a [[Akvitánie]] a [[Burgundsko]] na jihu. Posledním mocným merovejským panovníkem byl [[Dagobert I.]] († 639), po jeho smrti vláda králů upadala (tzv. [[Líný král|rois féneants]], „nicnedělající králové“) ve prospěch moci jejich „správců paláců“, [[Majordomus|majordomů]]. Poslední merovejský král [[Childerich III.]] byl sesazen majordomem [[Pipin III. Krátký|Pipinem Krátkým]], zakladatelem dynastie Karlovců. [20] => [21] => == Seznam panovníků rodu == [22] => {{viz též|Seznam franských králů}} [23] => [24] => == Významní panovníci rodu == [25] => === Chlodvík I. === [26] => [[Soubor:CHILDERICI REGIS.jpg|náhled|upright=0.7|Childerichův prsten s jeho portrétem]] [27] => [[Chlodvík I.|Chlodvík I.]] – žil v letech [[466]] až [[511]] a je považován za zakladatele [[Franská říše|Franské říše]]. Byl synem krále [[Childerich I.|Childericha I.]] a vnukem polomytického [[Merovech]]a. Na rozdíl od svého otce, který byl spojencem [[Starověký Řím|Římanů]] proti postupu [[Vizigóti|Vizigótů]], zaútočil s mladými bojovníky [[Sálští Frankové|sálských Franků]] na poslední římské panství v [[Galie|Galii]], které se po pádu [[Západořímská říše|západořímské říše]] změnilo v osobní [[Syagriova říše|království Syagria]], syna římského vojenského velitele Aegidia. V roce [[486]] nebo [[487]] zvítězil mladý Chlodvík s vybranými bojovníky nad [[Syagrius|Syagriem]] a vyhnal ho. Nedošlo však k masovému kmenovému stěhování. Díky Chlodvíkovi vznikl základ nového typu státu. Asi v roce [[498]] došlo k přijetí [[křesťanství]] [[katolicismus|katolického]] ritu z rukou [[arcibiskup]]a [[remeš]]ského [[Svatý Remigius|Remigia]]. Církev již dříve zprostředkovala sňatek Chlodvíka s katolickou princeznou [[Chrodechilda|Chrodechildou]]. Chlodvík měl první příznivé kontakty s [[Ostrogóti|ostrogótským]] králem [[Theodorich Veliký|Theodorichem I. Velikým]]. Chlodvík také navázal spojenectví s [[Byzantská říše|východořímskou říší]] a obdržel titul konzula. V roce [[507]] s [[Byzantská říše|byzantským]] loďstvem zaútočil na říši Vizigótů a porazil krále [[Alarich II.|Alaricha II.]] v bitvě u [[Vouillé (Vienne)|Vouillé]]. Dobyl [[Toulouse]] s vizigótským pokladem a posunul hranici své říše od [[Loira|Loiry]] do [[Akvitánie]], nepodařilo se mu však probít se ke [[Středozemní moře|Středozemnímu moři]]. V jiných válkách připojil ke své říši území Franků na dolním [[Rýn]]ě a [[Alsasko|Alsasku]]. Svou říši rozdělil mezi své čtyři syny: [[Theuderich I.|Theuderich I.]] získal germánský severovýchod (Remeš), [[Chlodomer]] románský střed ([[Orléans]]), [[Childebert I.|Childebert I.]] severozápad ([[Paříž]]) a [[Chlothar I.|Chlothar I.]] převážně území sálských Franků ([[Soissons]]). Říše byla rozdělena podle [[Salické právo|salického práva]]. [28] => [29] => === Theuderich I. === [30] => [[Theuderich I.|Theuderich I.]] – král od roku [[511]], byl nejstarším synem krále Chlodvíka. Narodil se Chlodvíkově milence, stal se králem v [[Mety|Metách]]. Theuderich I. byl nejschopnější z franských vládců své doby, organizoval zpočátku franské výboje. V roce [[531]] zničil říši [[Durynkové|Durynků]], porazil kmen [[Sasové|Sasů]], roku [[532]] válčil s [[Gótové|Góty]]. Podřídil si [[Alamani|Alamany]], uhájil své území proti spiknutí barbarů. Rozšířil zájem Franské říše o [[Itálie|Itálii]], zahájil nepřátelství proti [[Justinián I.|Justiniánovi I.]]. Jeho syn a spoluvládce v Metách [[Theudebert I.|Theudebert]] (zemřel roku [[548]]) dobytím [[Provence]] zajistil říši přístup k Středozemnímu moři. Při tažení na východ se zasnoubil v [[Panonie|Panonii]] s dcerou krále [[Langobardi|Langobardů]]. [31] => [32] => === Chlothar I. === [33] => [[Chlothar I.|Chlothar I.]] – král od roku [[511]], byl nejmladší ze čtyř údělných králů, synů krále Chlodvíka. Stal se králem v Soissons, účastnil se válek s Burgundy, Alamany a Durynky. Roku [[534]] dobyl spolu s bratrem Childebertem I. království Burgundů, kde obdržel oblast [[Valence (Drôme)|Valence]]. Chlothar I. osobně zavraždil nezletilé syny svého bratra [[Chlodomer]]a. Chlothar I. porazil v roce [[555]] až [[556]] Sasy a Durynky, protože nechtěli odvádět tribut do říše. Válčil dále v [[Hispánie|Hispánii]]. Od roku [[558]] se stal samovládcem v celé Franské říši. Franská říše byla znovu rozdělena mezi jeho čtyři syny. [34] => [35] => Král Theuderich I. rozšířil zájmy říše Franků do [[střední Evropa|střední Evropy]], Itálie a opět se odklonil od Byzance. V dalších dvou generacích vlády Merovejců zesílily domácí boje, které byly nakonec podbarveny bojem mezi královnami [[Brunhilda|Brunhildou]] a [[Fredegunda|Fredegundou]]. To vedlo k podlomení autority šlechty. Zároveň se konsolidovala na území franské říše tří dílčí království: [[Austrasie]] ([[Mety]]), [[Neustrie]] ([[Paříž]]) a [[Burgundsko]] ([[Lyon]]). Roku [[613]] byla obnovena státní jednota za podpory [[majordomus|majordomů]] (hlavní ministři králů a předáci šlechty). [36] => [37] => === Chlothar II. === [38] => [[Soubor:Clothaire II 584 628.jpg|náhled|upright=0.6|Mince s portrétem Chlothara II. ([[584]]–[[628]]), dnes [[Britské muzeum]]]] [39] => [[Chlothar II.|Chlothar II.]] – král od roku [[584]], syn [[Chilperich I.|Chilpericha I.]] a Fredegundy. S čtyřměsíčním Chlotharem II. po zavraždění otce vstoupila [[Fredegunda]] do [[Paříž]]e, kde získala ochranu synova strýce [[Guntram]]a. Nakonec obdržel malé panství kolem [[Seina|Seiny]] v Neustrii. Na trůn byl povolán proti královně [[Brunhilda|Brunhildě]] šlechtou a majordomy z [[Austrasie]]. Roku [[613]] porazil Brunichildu a nechal jí popravit. Na říšském sněmu v Paříži roku [[614]] se zavázal zavést úřad majordoma ve všech třech hlavních částech franské říše (Austrásie, Neustrie, Burgundsko) a potvrdil základní majetkové výsady šlechty (Edictum Chlotharii – respektování pozemkového majetku, hrabata musí pocházet z místní šlechty). Částečného uznání svých nároků dosáhla i církev (volba biskupů vedle králova jmenování). [40] => [41] => === Dagobert I. === [42] => [[Dagobert I.|Dagobert I.]] – narodil se asi roku [[608]], zemřel asi roku [[638]] nebo [[639]], syn Chlothara II. Od roku [[623]] byl dílčím králem v Austrasii. Ve spojení s majordomy z rodu [[Pipinovci|Pipinovců]], kteří ho vychovávali, posiloval samostatnost země na centrální moci. Po otcově smrti se Dagobert I. stal roku [[629]] vrchním vládcem franské říše, přesídlil do románské Neustrie a zbavil austrásijské majordomy (předky Karlovců) moci a úřadů. Dagobert I. úspěšně bojoval na západě s Bretonci a [[Baskové|Basky]]. Roku [[632]] ovládl území zemřelého bratra [[Charibert II.|Chariberta II]]. ([[Toulouse]], Septimánie). Dagobert I. roku [[631]] uspořádal válečnou výpravu Franků, [[Bavoři|Bavorů]] a Langobardů proti [[Sámova říše|Sámově říši]], ale jeho vojsko bylo poraženo po neúspěšném [[Bitva u Wogastisburgu|obléhání Wogastisburku]]. Dagobert I. byl poražen také v Durynsku a Sasku. Přistoupil na nové dělení říše mezi nezletilé syny, tím podlomil autoritu dynastie Merovejců. Dagobert I. se stal zakladatelem [[klášter]]a v [[Saint-Denis]]. [43] => [44] => === Childerich III. === [45] => [[Childerich III.|Childerich III.]] – poslední panovník z dynastie Merovejců, vládl v letech [[743]] až [[751]]. Po něm začíná v roce [[751]] vládnout [[Pipin III. Krátký|Pipin III.]] z rodu [[Pipinovci|Pipinovců]], zakladatel rodu [[Karlovci|Karlovců]]. [46] => [47] => == Odkazy == [48] => === Související články === [49] => * [[Pipinovci]] [50] => * [[Seznam franských králů]] [51] => [52] => === Externí odkazy === [53] => * {{Commonscat|Merovingians|Merovejci}} [54] => * [https://web.archive.org/web/20050526080741/http://www.j-paine.org/merovingian.html The Oxford Merovingian Page]. [55] => [56] => * [https://web.archive.org/web/20110514132222/http://www.faculty.de.gcsu.edu/~dvess/ids/medieval/mermon.html Dr. Deborah Vess: Merovingian and Carolingian bibliography, sources and web links]. – neplatný odkaz! [57] => * [http://genealogy.euweb.cz/merove/merove1.html Genealogy of the Merovingian dynasty from Genealogy.eu] [58] => * [https://web.archive.org/web/20100117162942/http://www.museedestempsbarbares.fr/index_eng.html Merovingian Archaeology at the Museum of the Dark Ages]. – neplatný odkaz! [59] => [60] => {{Autoritní data}} [61] => {{Portály|Středověk|Francie|Německo}} [62] => [[Kategorie:Merovejci| ]] [63] => [[Kategorie:Vymřelé panovnické rody]] [64] => [[Kategorie:Franské šlechtické rody]] [] => )
good wiki

Merovejci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Austrasie','751','Neustrie','Pipinovci','511','Merovech','Paříž','Childerich III.','Childerich I.','Akvitánie','Franská říše','Mety'

511

751

Akvitánie

Austrasie

Austrasie je historická region ve střední Evropě, který existoval v období stěhování národů a raného středověku.

Merovech

Mety

Měty jsou rostliny patřící do čeledi hluchavkovité.

Neustrie

Neustrie bylo jedním z království, která vznikla po rozdělení Franské říše ve 7.

Paříž

Pipinovci