Array ( [0] => 14754235 [id] => 14754235 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Akvitánie [uri] => Akvitánie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | úřední název = Akvitánie
''Aquitaine'' [2] => | obrázek = Arcachon 003.jpg [3] => | popisek = Arcachon [4] => | vlajka = Flag of Aquitaine.svg [5] => | znak = Arms of Aquitaine and Guyenne.svg [6] => | mapa = Aquitaine in France.svg [7] => | součást státu = [[Francie]] [8] => | forma administrativní jednotky = [[region]] [9] => | dělení jednotky = 5 départementů, 18 arrondisementů, 235 kantonů a 2 296 obcí [10] => | rozloha = 41309 [11] => | počet obyvatel = 3285970 [12] => | jazyk = [[francouzština]], [[baskičtina]], [[okcitánština]] [13] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické křesťanství]], [[Reformovaná církev|protestantství]], [[judaismus]], [[islám]] [14] => | národnosti = [[Francouzi]], [[Baskové]], [[Okcitánie|Okcitánci]] [15] => | hlavní město = [[Bordeaux]] [16] => | titul představitele = [17] => | představitel = [18] => | zkratka = [19] => | předvolba = [20] => | časové pásmo = [21] => }} [22] => '''Akvitánie''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Aquitaine'') je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět [[departement]]ů: [[Dordogne (departement)|Dordogne]], [[Gironde (departement)|Gironde]], [[Landes (departement)|Landes]], [[Lot-et-Garonne]] a [[Pyrénées-Atlantiques]]. Akvitánie nese název bývalého [[Akvitánské vévodství|Akvitánského vévodství]], jehož vymezení však bylo zcela odlišné. Od roku [[2016]] byl spolu s regiony [[Limousin]] a [[Poitou-Charentes]] sloučen do nového regionu [[Nová Akvitánie|Nové Akvitánie]]. [23] => [24] => Významnou historickou postavou tohoto regionu je [[Eleonora Akvitánská]] – akvitánská vévodkyně, pozdější [[Seznam francouzských královen a císařoven|královna Francie]] i [[Seznam anglických královen|Anglie]], dcera [[Vilém X. Akvitánský|Viléma X. Akvitánského]], manželka [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]] později [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha II. Plantageneta]] a matka známého anglického krále [[Richard I. Lví srdce|Richarda Lví srdce]]. [25] => [26] => == Poloha == [27] => Region Akvitánie ležel na jihozápadě Francie u Atlantského oceánu a sousedil s regiony [[Poitou-Charentes]], [[Limousin]], [[Midi-Pyrénées]] a na jihu se Španělskem. [28] => [29] => == Geografie == [30] => Velké území oblasti je pokryto lesy – [[Landes (les)|les Landes]]. Významnou plochu zabírají [[vinice]] a [[Pole|orná půda]]. Při hranicích se Španělskem zasahují na území regionu [[Pyreneje]]. Hlavními řekami jsou [[Garonna]], [[Dronne]], [[Dordogne (řeka)|Dordogne]], [[Leyre]], [[Adour]] a [[Lot (řeka)|Lot]]. Při pobřeží leží jezera [[Lac d'Hourtin]], [[Lac de Lacanau]], [[Lac de Cazaux]], [[Lac de Sanguinet]], [[Lac de Biscarrose]] a [[Lac d'Aureilnan]]. Pobřeží Atlantského oceánu má délku asi 270 kilometrů, není členité, výjimkou je zátoka u města [[Arcachon]]. [31] => Většími městy, kromě [[Bordeaux]], jsou [[Bayonne]], [[Pau (Francie)|Pau]], [[Mont-de-Marsan]], [[Agen]], [[Libourne]], [[Bergerac]] a [[Périgueux]].
[32] => [33] => == Dějiny == [34] => === Prehistorie === [35] => Oblast historického území Akvitánie či jeho příhraničí se řadí k těm, které nám poskytují zajímavé informace o osídlení Evropy už od nejstarších dob. Na nálezy z období [[Střední paleolit|středního]] a [[Mladý paleolit|mladšího paleolitu]] je pak obzvlášť bohatý departement [[Dordogne (departement)|Dordogne]], kde byla učiněna řada objevů v různých jeskynních lokalitách.{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = Tourisme en Dordogne, haut lieu de Préhistoire: Lascaux, Les Eyzies [37] => | periodikum = www.moulindedavid.com [38] => | url = https://www.moulindedavid.com/les-excursions/le-perigord-haut-lieu-de-la-prehistoire [39] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [40] => | jazyk = fr [41] => }}{{Citace elektronického periodika [42] => | titul = Prehistoric cave art in the Dordogne [43] => | periodikum = the Guardian [44] => | datum_vydání = 2013-05-26 [45] => | url = https://www.theguardian.com/travel/2013/may/26/prehistoric-cave-art-dordogne [46] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [47] => | jazyk = en [48] => }} V departementu [[Charente]] v jeskyni [[Fontéchevade]] byly nalezeny fragmenty lebky patřící protoneandrtálci, i když nálezy nebyly zcela průkazné.{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = Human Skull from Fontéchevade, France [50] => | periodikum = Nature [51] => | ročník = 163 [52] => | číslo = 4142 [53] => | datum_vydání = 1949-03-01 [54] => | strany = 435–435 [55] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/v163/n4142/abs/163435b0.html [56] => | issn = 1476-4687 [57] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [58] => | jazyk = en [59] => }} Nejstarší pravěká kultura spojena s nálezy [[Neandertálec|neandrtálce]] nese svůj název podle jeskyně [[Le Moustier]] v [[Dordogne (departement)|Dordogne]] (kultura ''[[Moustérien]]''), podobně pak kultura ''[[Micoquien]]'' nese svůj název po lokalitě [[La Micoque]]. Kostry osmi neandrtálců byly nalezeny v jeskyni [[La Ferrassie]]{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = La Ferrassie [61] => | periodikum = The Smithsonian Institution's Human Origins Program [62] => | url = http://humanorigins.si.edu/evidence/human-fossils/fossils/la-ferrassie [63] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [64] => | jazyk = en [65] => }} západně od řeky [[Vézère]], přítoku [[Dordogne (řeka)|Dordogne]]. U obce [[Tursac]] se nalézá lokalita [[Abri de la Madeleine]], která dala jméno nejmladší kultuře mladšího paleolitu – kultuře ''[[Magdalénien]]''.{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Village de la Madeleine – Village troglodytique en Périgord [67] => | periodikum = Village de la Madeleine – Village troglodytique en Périgord [68] => | url = https://la-madeleine-perigord.com/ [69] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [70] => | jazyk = fr [71] => }} Z této oblasti také pochází tzv. ''Žena s rohem'' správněji ''[[Venuše z Laussel]]'', patřící ke kultuře ''[[Gravettien]]''. Nejedná se však o klasickou ''[[Venuše (figurka)|Venuši]]''.{{Citace elektronického periodika [72] => | url = http://intranet.zamecek.cz/dum/DVK11/03-DVK11_socharstvi_paleolitu.pdf [73] => | titul = Sochařství paleolitu [74] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [75] => }} Severněji po řece [[Vézère]] se nachází jeskynní komplex [[Lascaux]], zapsaný na seznam [[světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]] pro svoje ojedinělé jeskynní malby,{{Citace elektronického periodika [76] => | titul = Grotte de Lascaux – visite – images – Hominidés [77] => | periodikum = www.hominides.com [78] => | url = http://www.hominides.com/html/lieux/grotte_lascaux.php [79] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [80] => | jazyk = fr [81] => }} naopak jižně od [[Tursac]]u je místo objevení nejstaršího člověka [[Člověk moudrý|Homo sapiens sapiens]], známého také jako [[Kromaňonci|člověk kromaňonský]]. [82] => [83] => === Římské a germánské období === [84] => [[Soubor:Droysens_Hist_Handatlas_S16_Gallien.jpg|vlevo|náhled|upright=0.9|Vývoj Akvitánie a Galie v době Římské říše]] [85] => Nejstarší známí obyvatelé starověké Akvitánie (pozdější oblasti [[Gaskoňsko]]) na sever od [[Pyreneje|Pyrenejí]] až k řece [[Garonna|Garonně]] byli Akvitánci, hovořící akvitánským jazykem náležejícím k předindoevropským [[Izolovaný jazyk|izolovaným jazykům]], příbuzným s [[Iberština|iberštinou]] a blízký dnešní [[Baskičtina|baskičtině]]. Zbývající území historické Akvitánie bylo součástí [[Keltové|keltské]] [[Galie]], osídlené [[Galové|Galy]] nejpozději v [[7. století př. n. l.]] a jak uvádí [[Strabón]], spisovatel [[Starověké Řecko|starověkého Řecka]], Akvitánci a Galové se lišili jak vzhledem, tak i jazykem.{{Citace elektronického periodika [86] => | titul = Ottův slovník naučný [87] => | vydavatel = Otto, Praha [88] => | datum_vydání = 1909 [89] => | url = https://archive.org/stream/ottvslovnknauni07ottogoog#page/n532/mode/2up [90] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [91] => }} Akvitánských kmenů bylo přibližně 20 a 12 galských. [92] => [93] => Do područí [[Starověký Řím|Římské říše]] se Akvitánie dostala během [[Galské války|galských válek]] vedené v letech 58 až 50 př. n. l. [[Julius Caesar|Gaiem Juliem Caesarem]], kdy roku 56 př. n. l. byli Akvitánci a pomocné sbory z [[Baskicko (území)|Baskicka]] v čele s místním vládcem [[Adiatuanos|Adiatuanem]] poraženi římským velitelem [[Publius Licinius Crassus|Publiem Liciniem Crassem]], synem [[Triumvirát|triumvira]] [[Marcus Licinius Crassus|Marcuse Licinia Crassa]]{{Citace elektronického periodika [94] => | titul = History of the Basque country: The Romans [95] => | periodikum = www.kondaira.net [96] => | url = http://www.kondaira.net/eng/Historia0005.html [97] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [98] => | jazyk = en [99] => }} [100] => [101] => V roce 27 př. n. l. provedl [[římský císař]] [[Augustus]] správní reformu na území [[Galie]]. Nově vytvořená [[Římské provincie|provincie]] ''[[Gallia Aquitania]]'' zahrnovala nejen dřívější oblast pod [[Pyreneje]]mi, ale nově i území sahající až k [[Loira|Loiře]], takže její rozloha se rozrostla na zhruba třetinu dřívější Galie. [102] => [103] => Roku 297 došlo za císaře [[Diocletianus|Diokleciána]] k další reorganizaci Římské říše, kdy byla ''[[Gallia Aquitania]]'' rozdělena na ''Aquitania Prima'', ''Aquitania Secunda'' a ''[[Novempopulania]]'', ta se rozprostírala na území dřívější caesarské Akvitánie a stále si udržovala svoji jazykovou odlišnost. V 7. století se přeměnila v [[Gaskoňské vévodství]]. ''Aquitania I a II'' téměř odpovídaly velikosti středověkého Akvitánského vévodství. [104] => [105] => Poslední den roku 406 překročilo zamrzlý [[Rýn]] nebývalé množství germánských kmenů, které se postupně, ale nezávisle přesouvaly celou západní částí [[Pád Západořímské říše|Římské říše]], což bylo provázeno pustošením, kterému se nevyhnula ani oblast Akvitánie. [106] => [107] => Germánský kmen [[Vizigóti|Vizigótů]] získal roku 376 na území Římské říše od císaře [[Valens]]e [[azyl]], ale již roku 378 se římské a vizigótské vojsko střetlo v [[Bitva u Adrianopole|bitvě u Adrianopole]], kde byli Římané jasně poraženi. V roce 410 vizigótské vojsko vyplenilo Řím, ale císař [[Honorius (císař)|Honorius]] ve snaze najít kompromis, nabídl novému vládci vizigótského lidu [[Athaulf]]ovi v pozici [[Foederati|foederátů]] území v západní Galii – Akvitánii. Od roku 412 se Vizigóti usadili v pásu země od města [[Toulouse|Tolosa]] až k ústí řeky [[Garonna]] a roku 418 získal vůdce Vizigótů [[Wallia]] celé území dřívější ''Aquitania Secunda'' (západní část Akvitánie) a ''Novempopulanii''. Do roku 475 [[Seznam vizigótských králů|vizigótští králové]] ovládli celé zbývající území Akvitánie, západní část provincie ''[[Gallia Narbonensis|Gallie Narbonensis]]'' ovládli mezi léty 466–477. Roku 476 se západní část Římské říše [[Pád Západořímské říše|zcela rozpadla a zanikla]]. [108] => [109] => Na severní hranici [[Vizigótská říše|vizigótského království]] se začal formovat nový [[Germáni|germánský]] stát [[Frankové|Franků]]. Jejich [[Seznam franských králů|král]] [[Chlodvík I.]] na jaře roku 507 porazil Vizigóty v [[Bitva u Vouillé|bitvě u Vouillé]], kteří tím ztratili celé území Akvitánie. Zbytek jejich království za [[Pyreneje]]mi ovládli [[Frankové]] mezi léty 531–553. Vizigóti si udrželi pouze území [[Septimánie]] při pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. [110] => [111] => === Merovejská Akvitánie === [112] => [[Soubor:Royaume_d'Aquitaine_en_584-585.svg|náhled|upright=0.9|vpravo|Gundovaldova uzurpace Akvitánie 584–585]] [113] => Akvitánie se řadila k hospodářky silným částem [[Římská říše|římské říše]] v čele s galo-románskou velkostatkářskou aristokracií i klérem.{{Citace elektronického periodika [114] => | titul = Aquitanien [115] => | periodikum = manfred-hiebl.de [116] => | url = http://manfred-hiebl.de/mittelalter-genealogie/aquitanien_herzogtum/aquitanien.html [117] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [118] => | jazyk = en [119] => }} Vše se odehrávalo pod nadvládou [[Ariánství|ariánských]] Vizigótů. To se změnilo až vítězstvím [[Frankové|Franků]], kteří byli [[katolicismus|katolického]] vyznání jako domácí obyvatelstvo. [120] => [121] => [[Merovejci|Merovejovská]] dynastie se řídila [[Salické právo|salický právem]], což v praxi znamenalo, že po smrti panovníka se území rozdělilo mezi jeho mužské potomky. Takže po smrti [[Chlodvík I.|Chlodvíka I.]] roku 511 se [[Franská říše]] rozdělila mezi jeho syny. Jestliže mělo tradiční území Franků předem jistou dělbu na územní jednotky ([[Neustrie]] a [[Austrasie]]), zbytek říše bylo děleno bez většího ohledu na historická území. Akvitánie (včetně dřívější Novempopulanie se roztříštila na tři části stýkající se přibližně na dnešní hranici departamentů [[Vienne (departement)|Vienne]], [[Haute-Vienne]] a [[Charente]]. Akvitánie jako celek ztratila téměř na dvě století svoji identitu i důležitost, i když pro svoji odlehlost (a to platilo především pro vzdálenější území za řekou Garonnou se stala lákavým místem pro nejrůznější uzurpátory. [122] => [123] => Roku 555 zemřel franský král [[Theobald]] sídlící v [[Remeš]]i, ke kterému patřilo i území západní části Akvitánie. Celé dědictví po mladém bezdětném králi zabral jeho prastrýc [[Chlothar I.]] a do Akvitánie vyslal syna [[Chram]]a († [[560]]) jako správce. Ten však překročil svoji pravomoc a za podpory strýce [[Childebert I.|Childeberta I.]], franského krále v [[Paříž]]i, se pokusil zmocnit centrální části Akvitánie. Lstí sice přiměl své nevlastní bratry [[Charibert I.|Chariberta I.]] a [[Guntram]]a k odchodu, ale po smrti strýce Childeberta roku 558 utekl do [[Bretaň|Bretaně]], odkud spolu s králem [[Conomor]]em škodil svému otci. Frankové je porazili, Chram byl chycen a zabit, jeho ženu a děti uvěznili v jednom přístřeší, které zapálili. [124] => [125] => [[Soubor:Le_royaume_des_Francs_en_628-es.svg|náhled|vlevo|upright=0.8|Akvitánské království Charibeta II.]] [126] => Po smrti [[Chlothar I.|Chlotara I.]] roku 561 byla říše rozdělena podobně jako v minulosti, ale spory mezi bratry, které měly na svědomí jejich manželky, [[Brunhilda]] a [[Fredegunda]], království značně oslabily. Již v roce 582 se objevil jistý [[Gundovald]]{{Citace elektronického periodika [127] => | titul = Généalogie de Gondovald d'AQUITAINE MÉROVINGIEN [128] => | periodikum = Geneanet [129] => | url = http://gw.geneanet.org/pierfit?lang=fr&p=gondovald+d+aquitaine&n=merovingien [130] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [131] => | jazyk = en [132] => }} na pozvání velmože Guntrama Bosa. Gundovald dlouhou dobu pobýval v [[Byzantská říše|Byzantské říši]], kam utekl ze své vlasti. Když byl dítě, jeho matka přišla za králem [[Childebert I.|Childebertem]], aby se ho ujal s tím, že Gundovald je synem krále [[Chlothar I.|Chlothara]], který ho však odvrhl. [[Chlothar I.|Chlothar]] svého bratra požádal o vydání Gundovalda a opět ho zapřel. Kněžskému údělu unikl nelegitimní Gundovald útěkem ze země. Po jeho návratu do země ho velmož Guntram Boso oloupil o část pokladu, který si přivezl. I tak si našel mezi aristokracií v Akvitánii četné příznivce a jeho moc začala růst. Roku 584 byl provolán králem a si uzurpovat města. Nakonec byl nucen se i s vojskem stáhnout za řeku [[Garonna|Garonnu]], stále pronásledovaný vojsky krále [[Guntram]]a. Ve městě Comminges ho jeho spojenci zradili a vydali poslům [[Guntram]]a. Mezi těmi byl i Guntram Boso, který mu v krátké potyčce roztříštil hlavu kamenem.{{Citace elektronického periodika [133] => | titul = Grégoire de Tours raconte . . . Gondovald, le prétendant au trône franc [134] => | url = http://fr.viadeo.com/fr/groups/detaildiscussion/?containerId=0021b3no4rg3wyd0&forumId=0021p627p1gaa8rl&action=messageDetail&messageId=0026p49qa3la050 [135] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [136] => | jazyk = fr [137] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171022061219/http://fr.viadeo.com/fr/groups/detaildiscussion/?containerId=0021b3no4rg3wyd0&forumId=0021p627p1gaa8rl&action=messageDetail&messageId=0026p49qa3la050 [138] => | datum archivace = 2017-10-22 [139] => }} Obránci pevnosti byli zmasakrováni a později za svoji zradu neunikl královské pomstě ani Guntram Boso.{{Citace elektronického periodika [140] => | titul = Gondovald ou Gondobald [141] => | url = http://dictionnaire.sensagent.leparisien.fr/Gondovald/fr-fr/ [142] => | datum_přístupu = 2021-12-20 [143] => | jazyk = fr [144] => }} [145] => [146] => V posledních dvou desetiletích [[6. století]] začaly přes Pyreneje pronikat [[Baskové]]. [[Merovejci|Merovejští]] králové tak roku 602 zřídili vévodství ''Wasconia'', které sahalo až přes Pyreneje do [[Hispánie]]. Roku 629 po smrti [[Chlothar II.|Chlotara II.]] nový král [[Dagobert I.|Dagobert]] ustanovil nevlastního bratra [[Charibert II.|Chariberta II.]] králem Akvitánie. Byl to první legitimní vládce s tímto titulem, ale jeho území tvořila dřívější Novempopulanie, území budoucího [[Toulouské hrabství|hrabství Toulouse]] a jihozápadní část Akvitánie. Roku 632 se stal Charibert II. pro Dagoberta nepohodlným, a tak ho dal zavraždit; krátce nato i jeho syna. Dagobert I. zemřel roku 639 a moc vládnoucí dynastie začala pozvolna upadat a přecházet do rukou [[Majordomus|majordomů]]. Roku 660 byl vévodou Akvitánie ustanoven jistý [[Felix Akvitánský|Felix]], velmož z [[Toulouse]] galorománského původu. [147] => [148] => === Akvitánské vévodství === [149] => {{Různé významy|druhý=středověkém vévodství|stránka=Akvitánské vévodství}} [150] => [151] => == Vývoj počtu obyvatel == [152] => [153] => Colors= [154] => id:lightgrey value:gray(0.9) [155] => id:darkgrey value:gray(0.7) [156] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [157] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [158] => [159] => ImageSize = width:400 height:400 [160] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [161] => DateFormat = x.y [162] => Period = from:0 till:3500000 [163] => TimeAxis = orientation:vertical [164] => AlignBars = justify [165] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:1000000 start:0 [166] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:100000 start:0 [167] => BackgroundColors = canvas:sfondo [168] => [169] => BarData= [170] => bar:1801 text:1801 [171] => bar:1851 text:1851 [172] => bar:1901 text:1901 [173] => bar:1936 text:1936 [174] => bar:1946 text:1946 [175] => bar:1968 text:1968 [176] => bar:1975 text:1975 [177] => bar:1982 text:1982 [178] => bar:1990 text:1990 [179] => bar:2007 text:2007 [180] => [181] => [182] => PlotData= [183] => color:barra width:14 align:left [184] => bar:1801 from:0 till: 1790983 [185] => bar:1851 from:0 till: 2210714 [186] => bar:1901 from:0 till: 2270755 [187] => bar:1936 from:0 till: 2155138 [188] => bar:1946 from:0 till: 2175665 [189] => bar:1968 from:0 till: 2460170 [190] => bar:1975 from:0 till: 2550346 [191] => bar:1982 from:0 till: 2656544 [192] => bar:1990 from:0 till: 2795610 [193] => bar:2007 from:0 till: 3150890 [194] => [195] => [196] => [197] => == Odkazy == [198] => === Reference === [199] => [200] => [201] => === Literatura === [202] => *{{Citace monografie [203] => | příjmení = Burian [204] => | jméno = Jan| příjmení2 = Oliva [205] => | jméno2 = Pavel [206] => | titul = Civilizace starověkého Středomoří [207] => | vydavatel = Svoboda [208] => | místo = Praha [209] => | rok vydání = 1984 [210] => | počet stran = 548 [211] => | ISBN = [212] => }} [213] => *{{Citace monografie [214] => | příjmení = Caesar [215] => | jméno = Gaius Iulius [216] => | titul = C. Julia Caesara Zápisky o válce galské [217] => | url = https://eknihovna.maxzone.eu/zapisky_o_valce_gallske.html [218] => | překladatelé = Josef V. Zíta [219] => | vydavatel = Alexander Storch [220] => | místo = Praha [221] => | rok vydání = 1882 [222] => | vydání = [223] => | počet stran = 230 [224] => | isbn = [225] => }} [226] => *{{Citace monografie [227] => | příjmení = Mazák [228] => | jméno = Vratislav [229] => | odkaz na autora = Vratislav Mazák [230] => | titul = Jak vznikl člověk (Sága rodu Homo) [231] => | vydavatel = Práce [232] => | místo = Praha [233] => | rok vydání = 1986 [234] => | vydání = [235] => | počet stran = 424 [236] => }} [237] => *{{Citace monografie [238] => | příjmení = Tours [239] => | jméno = Řehoř z [240] => | odkaz na autora = [241] => | titul = O boji králů a údělu spravedlivých [242] => | překladatelé = Jaromír Kincl [243] => | vydavatel = Odeon [244] => | místo = Praha [245] => | rok vydání = 1986 [246] => | počet stran = 664 [247] => | isbn = [248] => }} [249] => === Externí odkazy === [250] => * {{Commonscat}} [251] => * {{Wikislovník|heslo=Akvitánie}} [252] => * [http://donsmaps.com donsmaps.com (en)] [253] => * [http://www.hominides.com/html/lieux/perigueux-musee-prehistoire-photo.php muzeum prehistorie v Périgueux] a v [http://www.hominides.com/html/lieux/musee-aquitaine-prehistoire-bordeaux.php Muzeum Aquitaine] v Bordeaux na stránkách [http://www.hominides.com hominides.com] [254] => * [http://musee-prehistoire-eyzies.fr Musée National de Préhistoire (fr.)] v Les Eyzies (oblast nálezu kromaňonce) [255] => [256] => {{Autoritní data}} [257] => {{Portály|Francie}} [258] => [259] => [[Kategorie:Akvitánie| ]] [260] => [[Kategorie:Bývalé regiony Francie]] [261] => [[Kategorie:Dějiny Nové Akvitánie]] [] => )
good wiki

Akvitánie

Akvitánie (francouzsky Aquitaine) je bývalý francouzský region, který byl rozdělen na pět departementů: Dordogne, Gironde, Landes, Lot-et-Garonne a Pyrénées-Atlantiques. Akvitánie nese název bývalého Akvitánského vévodství, jehož vymezení však bylo zcela odlišné.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pyreneje','Garonna','Chlothar I.','Guntram','Dordogne (departement)','Frankové','Pád Západořímské říše','Merovejci','Toulouse','francouzština','Childebert I.','Vézère'

Francouzština

Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské.

Frankové

Garonna

Guntram

Merovejci

Merovejci jsou dynastie franských králů, která vládla v 5.

Pyreneje

Toulouse

Vézère