Array ( [0] => 14837013 [id] => 14837013 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Meruzalka [uri] => Meruzalka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Meruňka je ovoce rostoucí na stromu meruzálka rodu Prunus z čeledi růžovitých. Rostlina pochází z Číny a severního Vietnamu, avšak dnes je pěstována po celém světě. Meruňka je středně velký strom s kulovitou korunou a leskle zelenými listy. Květy jsou bílé nebo narůžovělé a mají sladkou vůni. Plody jsou okrouhlé nebo eliptické a mají oranžovou až žlutou barvu s vláknitým zeleným dužnatým peckovým jádrem. Meruňky jsou oblíbené pro svou sladkou chuť a jsou často konzumovány čerstvé, ale také se z nich vyrábějí džemy, sirupy a sušenky. Jsou bohaté na vitamín A, C a draslík. V Česku jsou meruňky často pěstovány na slunných svazích v jižních a východních oblastech země. [oai] => Meruňka je ovoce rostoucí na stromu meruzálka rodu Prunus z čeledi růžovitých. Rostlina pochází z Číny a severního Vietnamu, avšak dnes je pěstována po celém světě. Meruňka je středně velký strom s kulovitou korunou a leskle zelenými listy. Květy jsou bílé nebo narůžovělé a mají sladkou vůni. Plody jsou okrouhlé nebo eliptické a mají oranžovou až žlutou barvu s vláknitým zeleným dužnatým peckovým jádrem. Meruňky jsou oblíbené pro svou sladkou chuť a jsou často konzumovány čerstvé, ale také se z nich vyrábějí džemy, sirupy a sušenky. Jsou bohaté na vitamín A, C a draslík. V Česku jsou meruňky často pěstovány na slunných svazích v jižních a východních oblastech země. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Meruzalka [2] => | obrázek = Rote Johannisbeeren Mannheim.JPG [3] => | popisek = Rybíz klasnatý (''Ribes spicatum'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[lomikamenotvaré]] (''Saxifragales'') [10] => | čeleď = '''meruzalkovité''' (''Grossulariaceae'') [11] => | rod = '''meruzalka''' (''Ribes'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [13] => | čeleď popsal = [[Augustin-Pyrame_de_Candolle|DC.]], 1805 [14] => | mapa rozšíření = Grossulariaceae_Distribution.svg [15] => | popisek mapy = Mapa světového rozšíření rodu [16] => | velikost mapy = 258px [17] => }}'''Meruzalka''' neboli '''rybíz''' (''Ribes'') je jediný rod čeledi '''meruzalkovité''' (''Grossulariaceae''), jež náleží do řádu [[lomikamenotvaré]] (''Saxifragales'') [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin. Zahrnuje zhruba 190 druhů [[Jednodomost|jednodomých]] či [[Dvoudomost|dvoudomých]], opadavých nebo ojediněle i stálezelených, trnitých nebo netrnitých [[Keř|keřů]] většinou s dlanitými listy. Jejich květy jsou tvořeny srostlým, často nápadně barevným kalichem a volnou, nenápadnou, někdy i chybějící korunou; plody jsou [[bobule]]. Rod je rozšířen především v mírných a chladných oblastech [[Evropa|Evropy]], [[Asie]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] a také v Jižní Americe v [[Andy|Andách]] až po [[Patagonie|Patagonii]]; největší diverzita zástupců je na západě Severní Ameriky a v [[Čína|Číně]]. V [[Flóra Česka|české květeně]] jsou původní 3 nebo 4 druhy, některé další pěstované zde zplaňují. [18] => [19] => [[Rybíz černý|Černý]] a [[Rybíz červený|červený rybíz]], [[Srstka angrešt|angrešt]] či [[josta]] patří k oblíbeným ovocným dřevinám, neboť jejich plody obsahují množství vitamínů (zejména [[Vitamín C|vitamínu C]]), minerálů, flavonoidů i dalších látek a mají široké využití v gastronomii. Černý rybíz a řada dalších jsou léčivé rostliny s dlouhou tradicí užívání v mnoha kulturách. Poskytují též dobrou pastvu včelám. Jako okrasné keře jsou často pěstovány americké druhy [[meruzalka krvavá]] (''Ribes sanguineum''), [[meruzalka zlatá]] (''Ribes aureum''), [[meruzalka nádherná]] (''Ribes speciosum'') nebo evropský [[rybíz alpínský]] (''Ribes alpinum'')''.'' V Evropě jsou rybízy kulturně pěstovány již minimálně od 16. století. [20] => [21] => V češtině má rod ''Ribes'' tři jména – rybíz, meruzalka a srstka, která však již neodpovídají aktuální taxonomii. [22] => [23] => == Popis == [24] => [[Soubor:Afbeeldingen der fraaiste, meest uitheemsche boomen en heesters (Plate 42) (7899783270).jpg|vlevo|náhled|Srstka angrešt – botanická ilustrace ]] [25] => [26] => === Vegetativní orgány === [27] => Meruzalky (rybízy) jsou jednodomé nebo dvoudomé, vzpřímené nebo poléhavé [[Keř|keře]]. Jsou převážně opadavé, jen málo druhů je stálezelených (například čínský ''Ribes laurifolium'' nebo kalifornský ''R. viburnifolium''). Část druhů je vybavena [[Trn (botanika)|trny]] vyrůstajícími v uzlinách větví, popřípadě též osténky v internodiích; případné [[trichom|odění]] je z jednoduchých, někdy i žláznatých [[Trichom|trichomů]]. Krátké postranní větve mívají charakter [[Brachyblast|brachyblastů]], poléhavé přízemní větve mohou zakořeňovat. [[List]]y jsou jednoduché, střídavé, dlanitě členěné, méně často celistvé, s dlanitou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]], celokrajné nebo zubaté, většinou bez [[palist|palistů]]. U některých druhů, zejména černých rybízů sekce ''Coreosma'', jsou listy aromatické díky přítomnosti [[Silice|siličných]] žlázek. Listy opadavých druhů se na podzim zbarvují většinou žlutozeleně či žlutě, u meruzalky americké, zlaté a několika dalších jsou v různých odstínech červené.{{Citace elektronické monografie [28] => | titul = GROSSULARIACEAE DC. – meruzalkovité / egrešovité {{!}} BOTANY.cz [29] => | url = https://botany.cz/cs/grossulariaceae/ [30] => | datum přístupu = 2023-04-07 [31] => | jazyk = cs [32] => }} [33] => [34] => === Generativní orgány === [35] => [[Soubor:Ribes triste 15-p.bot-ribes.triste-27.jpg|náhled|Průřez češulí rybízu]][[Květ]]y jsou pravidelné, pětičetné (vzácně čtyřčetné, např. u meruzalky nádherné), s nápadnou [[češule|češulí]], v převislých nebo vzpřímených [[hrozen|hroznech]], řidčeji v [[chocholičnatá lata|chocholičnatých latách]], případně jednotlivé. [[Kalich (botanika)|Kališní lístky]] jsou srostlé v miskovitý útvar či dlouhou trubku s rozevřenými, vztyčenými nebo nazpět přehrnutými cípy a svým zbarvením přebírají funkci koruny; u některých druhů jsou i velmi nápadné, růžové, červené nebo zlatožluté. [[Koruna (botanika)|Korunní lístky]] jsou naproti tomu volné, zpravidla drobné a nenápadné, někdy i zcela chybějí. Suché kališní lístky vesměs vytrvávají i na plodu. U většiny druhů jsou květy oboupohlavné; funkční dvoudomost, kdy jsou v květech orgány jednoho z pohlaví sterilní a pouze rudimentárně vyvinuté, se vyskytuje u jihoamerických druhů podrodu ''Parilla'', striktně dvoudomé jsou rybízy podrodu ''Berisia'' (například meruzalka alpínská vyskytující se i v Česku). Dvoudomost se u zástupců vyvinula buď vícekrát nezávisle na sobě, nebo je ancestrálním znakem. [36] => [37] => [[tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou v počtu 5 nebo 4, na jejich bázi jsou laločnatá nádržkovitá [[Nektar|nektária]] či nektáriový disk.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Švamberk [39] => | jméno = Václav [40] => | titul = Včelí pastva [41] => | vydavatel = Mája [42] => | rok vydání = 2019 [43] => | strany = 19 [44] => | isbn = 978-80-88045-05-2 [45] => }} [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je spodní, složené ze dvou plodolistů, jednopřehrádkové, se 2 volnými nebo jednou dvojitě rozeklanou [[Čnělka|čnělkou]]. [[Plodolist|Plodolisty]] jsou volné nebo částečně až téměř zcela srostlé, s několika až mnoha vajíčky. Plodem je dužnatá, šťavnatá [[bobule]], která je kulatá nebo podlouhle vejčitá, barvy červené, černé, bílé, žluté či zelené, vzácně i modré. U některých druhů je sivě ojíněná, u'' ''angreštů (podrod ''Grossularia'') bývá štětinatě chlupatá. Obsahuje 10–100 semen s olejnatým [[endosperm]]em. [46] => [47] => Meruzalky jsou zásadně [[Ploidie|diploidní]], s počtem chromozomů x=8 (2n=16); polyploidie není známa ani u hybridů, kterých ostatně není mnoho a jsou vesměs kulturního původu.{{Citace elektronického periodika [48] => | titul = MORPHOLOGICAL TRAITS IN RIBES NIGRUM POLYPLOIDS {{!}} International Society for Horticultural Science [49] => | periodikum = www.actahort.org [50] => | url = http://www.actahort.org/books/760/760_54.htm [51] => | jazyk = en-US [52] => | datum přístupu = 2023-03-31 [53] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180601222538/https://www.actahort.org/books/760/760_54.htm [54] => | datum archivace = 2018-06-01 [55] => }} [56] => [57] => == Rozšíření == [58] => [[Soubor:Ribes viscosissimum - sticky currant - Flickr - Matt Lavin.jpg|vlevo|náhled|Meruzalka lepkavá (''Ribes viscosissimum'') v horách Montany]] [59] => Rod je nejvíce rozšířen v mírném a chladném pásu [[severní polokoule]], jen zřídka zasahuje do subtropů a výjimečně do tropů. V Eurasii jeho areál zahrnuje převážnou většinu Evropy (s prolukami ve [[Středomoří]]), [[Kavkaz]], téměř celou [[Sibiř]], [[Východní Asie|východní Asii]], [[Himálaj]] a [[Pamír]]; chybí na [[Arabský poloostrov|Arabském]] a [[Indický poloostrov|Indickém poloostrově]], v malajských tropech, ve stepích a polopouštích [[Střední Asie]] i v suchých a chladných oblastech kontinentální Číny ([[Tibet]], [[Sin-ťiang]]). Dále roste ve většině Severní Ameriky (mimo arktické ostrovy Kanady a subtropický jihovýchod a jih USA) a v [[Kordillery|Kordillerách]] Střední Ameriky; v Jižní Americe jeho areál kopíruje hřeben And od severu až po [[Patagonie|Patagonii]] a [[Ohňová země|Ohňovou zemi]] na jihu. Dva druhy rostou v severoafrickém pohoří [[Atlas (pohoří)|Atlas]], izolované arely jsou v [[Malá Asie|Anatolii]] a na Blízkém východě. Nejvíce druhů roste ve [[Východní Asie|východní Asii]] (jen v samotné Číně 54 původních druhů), v [[Severní Amerika|Severní Americe]] (53 druhů) a v [[Andy|Andách]]; největší fylogenetické diverzity rod dosahuje na západě Severní Ameriky.{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website – Grossulariaceae (Saxifragales) [61] => | periodikum = www.mobot.org [62] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [63] => | datum přístupu = 2023-04-09 [64] => | jazyk = en [65] => }}{{Citace elektronického periodika [66] => | titul = Ribes in Flora of North America @ efloras.org [67] => | periodikum = efloras.org [68] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=128544 [69] => | datum přístupu = 2023-03-31 [70] => | jazyk = en [71] => }} [72] => [73] => V uvedených oblastech se meruzalky vyskytují převážně v [[Keřové patro|keřovém patře]] smíšených, jehličnatých i listnatých lesů, na zastíněných suťových svazích a ve vlhkých skalních soutěskách, na lesních okrajích a pasekách či v [[Křovinná vegetace|křovinách]] podél vodních toků. Menší část druhů roste v subalpínských podmínkách [[Klečový vegetační stupeň|kosodřeviny]] a [[Lavina|lavinových drah]] nebo v močálech mokřadních a [[Tajga|boreálních lesů]]. Některé se objevují i na stromech jako [[Epifyt|epifyty]].{{Citace elektronického periodika [74] => | příjmení = Agency [75] => | jméno = Japan Science and Technology [76] => | titul = Ayumi Matsuo - Ribes fujisanense (Grossulariaceae): A New Obligate Epiphytic Species of Gooseberry Discovered in Central Japan - Papers - researchmap [77] => | periodikum = researchmap.jp [78] => | url = https://researchmap.jp/ayumimatsuo/published_papers/40745845?lang=en [79] => | jazyk = en [80] => | datum přístupu = 2023-04-24 [81] => }} Jen málo meruzalek preferuje sucho a plné slunce – takoví jsou především severoameričtí zástupci podrodu ''Calobotrya'' rostoucí v kalifornském [[Chaparral|chaparralu]], suchých skalních a prérijních křovinách či v otevřených borových a jalovcových lesích horského stupně. V tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky je výskyt rybízů omezen na horské až alpínské biotopy, například andské [[páramo]].{{Citace elektronické monografie [82] => | titul = RIBES ANDICOLA Jancz. – rybíz / ríbezľa {{!}} BOTANY.cz [83] => | url = https://botany.cz/cs/ribes-andicola/ [84] => | datum přístupu = 2023-04-07 [85] => | jazyk = cs [86] => }} Mnohé rostou též synantropně.{{Citace elektronického periodika [87] => | titul = Ribes in Flora of China @ efloras.org [88] => | periodikum = efloras.org [89] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=128544 [90] => | datum přístupu = 2023-04-06 [91] => | jazyk = en [92] => }} [93] => [94] => [[Soubor:Ribes petraeum a1.jpg|náhled|Rybíz skalní (''Ribes petraeum'')]] [95] => [96] => === Česká květena === [97] => V české květeně jsou původní 3 nebo 4 druhy (u rybízu černého je původnost sporná). [[Rybíz alpínský]] a [[srstka angrešt]] převážně rostou na čerstvě vlhkých, humózních půdách v roklinových a [[Suťový les|suťových lesích]] či na stinnějších křovinatých a skalnatých svazích, často též synantropně. [[Rybíz skalní]] se vyskytuje pouze v [[Kar|karech]], na subalpínských svazích a v potočních roklích [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Vysokých Sudet]] a patří ke kriticky ohroženým druhům české flóry. [[Rybíz černý]] je vlhkomilným druhem [[Olšina (les)|mokřadních olšin]] a [[Lužní les|lužních lesů]]. V ruderalizovaných lesoparcích, humózních [[Křovinná vegetace|křovinách]], akátinách a podobně běžně zplaňuje [[rybíz červený]]. Jako pozůstatek kultury mnohde vytrvávají keře [[Meruzalka zlatá|meruzalky zlaté]], zřídka lze najít zplaňovat i jiné, okrasně pěstované druhy.{{Citace elektronického periodika [98] => | titul = Ribes – meruzalka • Pladias: Databáze české flóry a vegetace [99] => | periodikum = pladias.cz [100] => | url = https://pladias.cz/taxon/overview/Ribes [101] => | datum přístupu = 2023-04-05 [102] => }} [103] => [104] => == Ekologické interakce == [105] => [[Soubor:USFWS ribes sanguineum (26123508822).jpg|náhled|Meruzalka krvavá s opylujícím kolibříkem|vlevo]]Rybízy jsou opylovány primárně hmyzem, především dlouho- i krátkojazyčnými [[Včely|včelami]] a [[Motýli|motýly]], kterým většina druhů nabízí hojnost [[Nektar|nektaru]] a menší množství [[Pyl|pylu]]. Některé velkokvěté americké druhy jsou opylovány [[Kolibříkovití|kolibříky]]. Menší množství druhů je [[Anemogamie|anemogamní]]. Plody jsou konzumovány ptáky a dalšími živočichy (včetně medvědů, lišek apod.), kteří tak přispívají k šíření diaspor; pěstované druhy jsou rozšiřovány též lidmi (antropochorie). Kořeny formují vztahy [[Arbuskulární mykorhiza|arbuskulární mykorhizy]].{{Citace elektronické monografie [106] => | titul = Mycorrhizal Status of Families and Genera [107] => | url = https://www.mycorrhizae.com/wp-content/uploads/2017/03/Mycorrhizal-Status-of-Families-and-Genera-v1.6.pdf [108] => | datum přístupu = 2023-03-31 [109] => | jazyk = en [110] => }} [111] => [112] => Některé druhy meruzalek jsou mezihostiteli houbových chorob, především [[Rzi|rzí]], z nichž nejvýznamnější je [[rez vejmutovková]] (''Cronartium ribicola''), zavlečená spolu s černým rybízem z Evropy do Severní Ameriky a působící zhoubně na pětijehličné borovice, na kterých dokončuje svůj vývoj; z toho důvodu podléhá pěstování rybízů v mnoha oblastech USA a v Kanadě zákonným omezením. Počátkem 20. století probíhaly dokonce programy k jejich plošné likvidaci v důsledku obrovských škod na lesních porostech. Dalšími častými škůdci z říše hub jsou [[pakustřebka rybízová]] (''Drepanopeziza ribis''), která způsobuje [[antraknóza rybízu|antraknózu]], nebo [[Americké padlí angreštové|americké padlí]] (''Podosphaera mors-uvae''). Přestárlé, odumírající a odumřelé dřevo různých druhů meruzalek vyhledává dřevorozkladná houba [[ohňovec rybízový]] (''Phellinus ribis'').{{Citace elektronického periodika [113] => | titul = Chorošovitost (polyporosa) ovocných dřevin [114] => | periodikum = www.manitera.cz [115] => | url = https://www.manitera.cz/nektere-pro-nase-uzemi-mene-vyznamne-houby/chorosovitost-polyporosa-ovocnych-drevin/ [116] => | datum přístupu = 2023-10-07 [117] => }} Z hmyzu jsou rostliny napadány například rybízovými vlnovníky, nesytkami, zavíječi nebo pilatkami.Kirschner J. (1992): ''Ribes'' L. – rybíz, meruzalka, srstka. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, s. 358–371, Academia, Praha.{{Citace elektronického periodika [118] => | příjmení = [119] => | jméno = [120] => | titul = BioLib: Biological library [121] => | periodikum = www.biolib.cz [122] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxondependence/id39401/?type=1&viewaddata= [123] => | datum přístupu = 2023-04-05 [124] => }} [125] => [126] => == Taxonomie, systematika a evoluce == [127] => [[Soubor:Ribes fasciculatum var. chinense 1.jpg|náhled|Plodenství druhu ''Ribes fasciculatum'' var. ''chinense'']] [128] => [129] => Rod ''Ribes'' popsal [[Carl Linné]] v knize ''[[Species plantarum]]'' v roce 1753, a to s osmi druhy. Brzy nato byli jinými autory zástupci angreštů vyděleni do samostatného rodu ''Grossularia'', jehož pojetí posléze variovalo na pomezí rodu a podrodu. Čeleď ''Grossulariaceae'' navrhl [[De Candolleův systém|De Candolle]] roku 1805. Taxonomické zařazení rodu i celé čeledi se v minulosti několikrát měnilo: například v [[Cronquistův systém|Cronquistově]] systému je čeleď meruzalkovité řazena do řádu [[růžotvaré]] (''Rosales'') a je pojata velmi široce – kromě rodu rybíz (''Ribes'') jsou do ní řazeny ještě rody ''[[Brexia]]'', ''[[Itea]]'', ''[[Pterostemon]], [[Zábluda|Escallonia]]'' či ''[[Tetracarpaea tasmannica|Tetracarpaea]]''. Pozdější molekulární výzkumy však prokázaly heterogenitu takové skupiny. Často býval rybíz řazen též do čeledi [[lomikamenovité]] (''Saxifragaceae'').{{Citace elektronického periodika [130] => | titul = Saxifragaceae - an overview {{!}} ScienceDirect Topics [131] => | periodikum = www.sciencedirect.com [132] => | url = https://www.sciencedirect.com/topics/agricultural-and-biological-sciences/saxifragaceae [133] => | datum přístupu = 2023-04-03 [134] => | jazyk = en [135] => }} V systémech [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]] jsou nejblíže příbuznou čeledí právě lomikamenovité; společně s čeledí ''[[Iteovité|Iteaceae]]'' formují [[Monofyletismus|monofyletický]] klad v'' ''jádrové skupině řádu [[lomikamenotvaré]] (''Saxifragales''). Evoluční stáří skupiny se odhaduje na 90 milionů let, tedy do období svrchní [[Křída|křídy]]; vyvinula se pravděpodobně v Severní Americe. [136] => [[Soubor:TDR-Ushuaia_26.jpg|vlevo|náhled|''Ribes magellanicum'' je na Ohňové zemi nejjižněji zasahujícím druhem rodu]] [137] => Též vnitřní uspořádání rodu doznalo v čase mnohých proměn. Byly popisovány různé taxonomické skupiny na základě pohlavnosti květů, trnitosti, morfologie listových řapíků, pupenových šupin a dalších kritérií; z těch obecně přijímanějších lze uvést dělení Bergerovo (1924) na dva rody (''Ribes'' a ''Grossularia'') a celkem 12 podrodů nebo přístup polského biologa Edwarda Jancewského (1907) se 6 podrody a 11 sekcemi.{{Citace periodika [138] => | příjmení = Senters [139] => | jméno = Anne E. [140] => | příjmení2 = Soltis [141] => | jméno2 = Douglas E. [142] => | titul = Phylogenetic Relationships in Ribes (Grossulariaceae) Inferred from ITS Sequence Data [143] => | periodikum = Taxon [144] => | datum vydání = 2003-02 [145] => | ročník = 52 [146] => | číslo = 1 [147] => | strany = 51 [148] => | doi = 10.2307/3647301 [149] => | url = https://www.jstor.org/stable/3647301?origin=crossref [150] => | datum přístupu = 2023-10-16 [151] => | jazyk = en [152] => }} Pozdější molekulární studie byly vesměs pouze dílčí a regionální; moderní ucelená struktura rodu není doposud k dispozici. Rozdělení jednotlivých zástupců do sekcí, sérií atd. se sice jeví již jako relativně stálé, vyřešeny však nejsou jejich vzájemné fylogenetické vztahy ani taxonomická hodnota jednotlivých skupin.{{Citace periodika [153] => | příjmení = Zhang [154] => | jméno = Baoshan [155] => | příjmení2 = Yu [156] => | jméno2 = Ziyang [157] => | příjmení3 = Xu [158] => | jméno3 = Zhichao [159] => | titul = A Phylogenetic and Morphological Evolution Study of Ribes L. in China Using RAD-Seq [160] => | periodikum = Plants [161] => | datum vydání = 2023-01 [162] => | ročník = 12 [163] => | číslo = 4 [164] => | strany = 829 [165] => | issn = 2223-7747 [166] => | doi = 10.3390/plants12040829 [167] => | jazyk = en [168] => | url = https://www.mdpi.com/2223-7747/12/4/829 [169] => | datum přístupu = 2023-04-03 [170] => }}{{Citace periodika [171] => | příjmení = Weigend [172] => | jméno = Maximilian [173] => | příjmení2 = Mohr [174] => | jméno2 = Oliver [175] => | příjmení3 = Motley [176] => | jméno3 = Timothy J. [177] => | titul = Phylogeny and classification of the genus Ribes (Grossulariaceae) based on 5S-NTS sequences and morphological and anatomical data [178] => | periodikum = Botanische Jahrbücher für Systematik, Pflanzengeschichte und Pflanzengeographie [179] => | datum vydání = 2002-12-19 [180] => | ročník = 124 [181] => | číslo = 2 [182] => | strany = 163–182 [183] => | issn = 0006-8152 [184] => | doi = 10.1127/0006-8152/2002/0124-0163 [185] => | jazyk = en [186] => | url = http://www.schweizerbart.de/papers/pde/detail/124/52602/Phylogeny_and_classification_of_the_genus_Ribes_Gr?af=crossref [187] => | datum přístupu = 2023-10-16 [188] => }} Zřejmé je nicméně to, že fylogeneticky nepřirozené je klasické dělení meruzalek na „angrešty“ a „rybízy“; podrod ''Grossularia'' se sice ukazuje jako [[Monofyletismus|monofyletický]], ovšem vydělený uvnitř mezi ostatními větvemi [[Fylogenetický strom|fylogenetického stromu]] rodu. [189] => [190] => Co do celkového počtu druhů, databáze Plants of the World uvádí v roce 2023 192 druhů včetně kříženců.{{Citace elektronického periodika [191] => | titul = Ribes L. {{!}} Plants of the World Online {{!}} Kew Science [192] => | periodikum = Plants of the World Online [193] => | url = http://powo.science.kew.org/taxon/urn:lsid:ipni.org:names:30002461-2 [194] => | jazyk = en [195] => | datum přístupu = 2023-03-30 [196] => }} [[Nomenklatorický typ (botanika)|Typovým druhem]] je rybíz červený (''Ribes rubrum'').{{Citace elektronického periodika [197] => | titul = Tropicos [198] => | periodikum = tropicos.org [199] => | url = https://tropicos.org/name/40025704 [200] => | datum přístupu = 2023-03-31 [201] => | jazyk = en [202] => }} [203] => [204] => == Vybraní zástupci == [205] => V přehledu použito v zásadě Bergerovo pojetí upravené dle výše citovaných moderních studií, které jistě nelze považovat za závazné a definitivní (viz výše), především co se týče taxonomické hodnoty jednotlivých skupin. České názvy jsou převzaty ze stránek [[BioLib]]{{Citace elektronického periodika [206] => | příjmení = [207] => | jméno = [208] => | titul = Ribes [209] => | periodikum = www.biolib.cz [210] => | vydavatel = BioLib.cz [211] => | url = https://www.biolib.cz/cz/taxon/id39401/ [212] => | datum přístupu = 2023-04-24 [213] => }} a z ''Praktické dendrologie'' [[Karel Hieke|Karla Hieka]]. [214] => [215] => '''Podrod ''Ribes'' (též ''Ribesia'')''' [216] => [[Soubor:Ribes himalense - Himalayan Gooseberry on way from Gangria to Hemkund at Valley of Flowers National Park - during LGFC - VOF 2019 (1).jpg|náhled|Meruzalka himálajská (''Ribes himalense'')]]Červené a bílé rybízy temperátní a chladné Eurasie, s jednou výjimkou rozšířenou cirkumboreálně i do subarktické Severní Ameriky [217] => * [[rybíz červený]] (''Ribes rubrum'') – původní v západní Evropě, zdomácnělý ve většině zemí mírného pásu [218] => * [[rybíz skalní]] (''Ribes petraeum'') – Evropa, [[Střední Asie]], [[Mongolsko]], [[Sibiř]] [219] => * [[meruzalka himálajská]] (''Ribes himalense'') – [[Himálaj]], [[Pákistán]], [[Čína]] [220] => * [[meruzalka klasnatá]] (''Ribes spicatum'') – severní a severovýchodní Evropa, Sibiř, Čína [221] => * [[meruzalka mandžuská]] (''Ribes mandshuricum'') – [[ruský Dálný východ]], [[Korejský poloostrov|Korea]], východní Čína [222] => * [[meruzalka Meyerova]] (''Ribes meyeri'') – Střední Asie, Mongolsko [223] => * [[meruzalka mnohokvětá]] (''Ribes multiflorum'') – jižní a jihovýchodní Evropa [224] => * [[meruzalka smutná]] (''Ribes triste'') – východní Asie, Sibiř, sever Severní Ameriky [225] => [[Soubor:H20150205-4018—Ribes viburnifolium—RPBG (16292812789).jpg|náhled|Stálezelený druh ''Ribes viburnifolium'']]'''Podrod ''Coreosma'' (syn. ''Botrycarpum'')''' [226] => [227] => Černé rybízy s aromatickými žlázami na listech. [228] => * [[rybíz černý]] (''Ribes nigrum'') – temperátní Evropa a Asie [229] => * [[meruzalka americká]] (''Ribes americanum'') – [[Kanada]], [[Spojené státy americké|USA]] [230] => * [[meruzalka hudsonská]] (''Ribes hudsonianum'') – [[Aljaška]], Kanada, sever a západ USA [231] => * [[meruzalka poléhavá]] (''Ribes procumbens'') – Mongolsko, Čína, východní Sibiř [232] => * [[meruzalka vonící]] (''Ribes fragrans'') – východní Sibiř, Mongolsko, severní Čína [233] => * ''Ribes viburnifolium'' – Kalifornie, severozápadní Mexiko [234] => [[Soubor:Ribesaureum1pl.jpg|náhled|Meruzalka zlatá (''Ribes aureum'')]]'''Podrod ''Symphocalyx''''' [235] => [236] => Jediný zástupce, v rámci celého rodu unikátní svými jasně žlutými květy s dlouhou kališní trubkou. [237] => * [[meruzalka zlatá]] (''Ribes aureum'') – včetně dříve odlišovaného taxonu [[meruzalka vonná]] (''Ribes odoratum'', syn. ''Ribes aureum'' subsp. ''villosum''); většina Severní Ameriky krom teplého jihovýchodu a chladné Arktidy [238] => '''Podrod ''Calobotrya'''''[[Soubor:Ribes cereum var cereum 1.jpg|náhled|Meruzalka vosková (''Ribes cereum'')]]Převážně suchomilné druhy Severní Ameriky s nápadně zbarvenými květy. [239] => [240] => * [[meruzalka krvavá]] (''Ribes sanguineum'') – pacifický západ Severní Ameriky [241] => * [[meruzalka slézovitá]] (''Ribes malvaceum'') – [[Kalifornie]], severní [[Mexiko]] [242] => * [[meruzalka lepkavá]] (''Ribes viscosissimum'') – západ Severní Ameriky [243] => * [[meruzalka nevadská]] (''Ribes nevadense'') – jihozápad USA [244] => * [[meruzalka vosková]] (''Ribes cereum'') – západní polovina Severní Ameriky od [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]] po [[Oklahoma|Oklahomu]] a Mexiko [245] => * [[meruzalka Wolfova]] (''Ribes wolfii'') – západ USA [246] => '''Podrod ''Berisia''''' [247] => [[Soubor:Ribes glaciale a2.jpg|náhled|Meruzalka ledovcová (''Ribes glaciale'')]] [248] => Striktně dvoudomé druhy Starého světa. [249] => * [[rybíz alpínský|meruzalka alpínská]] (''Ribes alpinum'') – Evropa, [[Maroko]], [[jihozápadní Asie]], [[Kavkaz]] [250] => * [[meruzalka arménská]] (''Ribes armenum'') – [[Arménie]] [251] => * [[meruzalka dvoutrnná]] (''Ribes diacantha'') – Mongolsko, jihovýchodní Sibiř, Korea [252] => * [[meruzalka krásná]] (''Ribes pulchellum'') – Čína, Mongolsko, východní Sibiř [253] => * [[meruzalka ledovcová]] (''Ribes glaciale'') – Pákistán, Himálaj, Čína, hory Myanmaru [254] => * [[meruzalka Vilmorinova]] (''Ribes vilmorinii'') – střední Čína [255] => * [[meruzalka východní]] (''Ribes orientale'') – jihovýchodní Evropa, západní a jižní Asie, Kavkaz [256] => * ''Ribes laurifolium'' – Čína [257] => * ''Ribes fasciculatum'' – Čína, [[Japonsko]], Korea; některými studiemi řazen do samostatného monotypického podrodu ''Hemibotrya'' [258] => [[Soubor:Ribes glandulosum 2017-05-07 9931.jpg|náhled|Meruzalka žláznatá (''Ribes glandulosum'')]] [259] => '''Podrod ''Heritiera''''' [260] => * [[meruzalka řídkokvětá]] (''Ribes laxiflorum'') – Aljaška, západ Severní Ameriky [261] => * [[meruzalka žláznatá]] (''Ribes glandulosum'') – Aljaška, Kanada, severovýchod USA [262] => [263] => * [[meruzalka listenatá]] (''Ribes bracteosum'') – Aljaška, Kanada, sever USA [264] => * [[meruzalka sachalinská]] (''Ribes sachalinense'') – Japonsko, [[Sachalin]] [265] => '''Podrod ''Grossularia''''' [266] => [[Soubor:Ribes roezlii.jpg|náhled|Meruzalka Roezlova (''Ribes roezlii'') pojmenovaná po českém cestovateli [[Benedikt Roezl|Benediktu Roezlovi]]]] [267] => [[Soubor:Ribes speciosum 2.jpg|náhled|Meruzalka nádherná (''Ribes speciosum'')]] [268] => Sekce ''Grossularia'': trnité, pravé angrešty neboli srstky; [[Cirkumboreální oblast|cirkumboreální]] rozšíření [269] => * [[srstka angrešt]] (''Ribes uva-crispa'') – Evropa, jihozápadní Asie, severní Afrika; zdomácnělý v mnoha zemích mírného pásu [270] => * [[meruzalka beztrnná]] (''Ribes inerme'') – západ Severní Ameriky [271] => * [[meruzalka bodlinatá]] (''Ribes aciculare'') – jižní Kazachstán a okolí, Mongolsko, západní Sibiř [272] => * [[meruzalka borová]] (''Ribes pinetorum'') – Arizona, Nové Mexiko [273] => * [[meruzalka hlohotrnná]] (''Ribes oxyacanthoides'') – subarktická Severní Amerika včetně Aljašky, Kanada, sever USA [274] => * [[meruzalka horní]] (''Ribes alpestre'') – Čína, Himálaj, [[Afghánistán]] a [[Pákistán]] [275] => * [[meruzalka chloupkatá]] (''Ribes hirtellum'') – Severní Amerika [276] => * [[meruzalka krásnokvětá]] (''Ribes leptanthum'') – USA: [[Utah]], [[Colorado]], [[Nové Mexiko]] [277] => * [[meruzalka okrouhlolistá]] (''Ribes rotundifolium'') – východ USA [278] => * [[meruzalka rozevřená]] (''Ribes divaricatum'') – západ Severní Ameriky [279] => * [[meruzalka sněžná]] (''Ribes niveum'') – západ USA [280] => * [[srstka šípková|meruzalka šípková]] (''Ribes cynosbati'') – východ Severní Ameriky [281] => * [[meruzalka úzkoplodá]] (''Ribes stenocarpum'') – Čína [282] => * [[meruzalka východoasijská]] (''Ribes burejense'') – východní Asie [283] => * [[meruzalka zakřivená]] (''Ribes curvatum'') – jih USA [284] => Sekce ''Lobbia'': angrešty s lysou čnělkou; dle molekulárních výzkumů zahrnuje všechny zbylé morfologicky vymezované skupiny (''Hesperia'', ''Lobbia'', ''Robsonia''), všechny jsou domovem na západě Severní Ameriky{{Citace periodika [285] => | příjmení = Schultheis [286] => | jméno = Lisa M. [287] => | příjmení2 = Donoghue [288] => | jméno2 = Michael J. [289] => | titul = Molecular Phylogeny and Biogeography of Ribes (Grossulariaceae), with an Emphasis on Gooseberries (subg. Grossularia ) [290] => | periodikum = Systematic Botany [291] => | datum vydání = 2004-01-01 [292] => | ročník = 29 [293] => | číslo = 1 [294] => | strany = 77–96 [295] => | issn = 0363-6445 [296] => | doi = 10.1600/036364404772974239 [297] => | jazyk = en [298] => | url = http://www.ingentaconnect.com/content/10.1600/036364404772974239 [299] => | datum přístupu = 2023-10-17 [300] => }} [301] => * [[meruzalka kalifornská]] (''Ribes californicum'') – [[Kalifornie]] [302] => * [[meruzalka Menziesova]] (''Ribes menziesii'') – Kalifornie, [[Oregon]] [303] => * [[meruzalka nádherná]] (''Ribes speciosum'') – Kalifornie, severní Mexiko [304] => * [[meruzalka Roezlova]] (''Ribes roezlii'') – západ USA [305] => '''Podrod ''Grossularioides''''' [306] => [[Soubor:Ribes lacustre 10504.JPG|náhled|Meruzalka jezerní (''Ribes lacustre'')]]Cirkumboreální skupina druhů kombinujících významné znaky rybízů (hroznovitá květenství) a angreštů (trnité větve). [307] => * [[meruzalka jezerní]] (''Ribes lacustre'') – Kanada, Aljaška, sever USA [308] => * [[meruzalka vysokohorská]] (''Ribes montigenum'') – Britská Kolumbie, západ USA [309] => * ''Ribes horridum'' – Japonsko, Sachalin, Korea, ruské Přímoří, Čína [310] => [311] => '''Podrod ''Parilla''''' [312] => [313] => Několik desítek blízce příbuzných, funkčně dvoudomých druhů rozšířených výhradně ve vysokých horách [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], s přesahy na jih do regionů [[Valdivijské lesy|valdivijských]] a [[Magellanské lesy|magellanských lesů]]; například: [314] => [315] => * ''Ribes andicola'' – sever Jižní Ameriky [316] => * ''Ribes bolivianum'' – [[Bolívie]], [[Peru]] [317] => * ''Ribes magellanicum'' – jih [[Argentina|Argentiny]] a [[Chile]] [318] => * ''Ribes punctatum'' – Chile [319] => * ''Ribes valdivianum'' – jižní a centrální Chile a Argentina [320] => '''Kříženci''' [321] => [322] => * [[josta]] (''Ribes'' ''×nidigrolaria;'' komplexní kříženec druhů ''R. nigrum'', ''R. uva-crispa'' a ''R. divaricatum'') [323] => * ''Ribes'' ×''culverwellii'' (podobný jostě, kříženec ''R. nigrum ×'' ''R. uva-crispa'') [324] => * ''Ribes'' ×''fontenayense'' (''R. sanguineum'' × ''R. uva-crispa'') [325] => * ''Ribes'' ×''gonduinii'' (''R. petraeum × R. rubrum'') [326] => * ''Ribes ×gordonianium (R. sanguineum × R. aureum)'' [327] => * ''Ribes'' ×''houghtonianum'' (''R. spicatum × R. rubrum'') [328] => * ''Ribes ×kochii'' (''R. seciosum × R. niveum'') [329] => * ''Ribes'' ×''urceolatum (R. petraeum × R. multiflorum)'' [330] => [331] => == Využití == [332] => === Gastronomie === [333] => [[Soubor:Compot 9.jpg|vlevo|náhled|Rybízový a angreštový kompot]] [334] => [335] => Některé druhy jsou pěstovány jako ovocné dřeviny, především [[rybíz černý]] (''Ribes nigrum''), [[rybíz červený]] (''Ribes rubrum''), [[srstka angrešt]] (''Ribes uva-crispa'') a kulturní kříženec [[josta]] (''Ribes ×nidigrolaria''), v Severní Americe též [[meruzalka chloupkatá]] (tzv. americký angrešt, ''R. hirtellum'').{{Citace elektronického periodika [336] => | titul = HAIRY-STEM GOOSEBERRY - RIBES HIRTELLUM {{!}} The UFOR Nursery & Lab [337] => | periodikum = trees.umn.edu [338] => | url = https://trees.umn.edu/pixwell-gooseberry-ribes-hirtellum-pixwell [339] => | datum přístupu = 2023-04-05 [340] => | jazyk = en [341] => }} Jsou oblíbené jak k přímé konzumaci, tak k výrobě kompotů, zavařenin, marmelád, sirupů, šťáv či ovocných likérů a vín. Využití mají při přípravě cukrovinek, dezertů, koláčů, zmrzlin, výtažky z plodů černého rybízu jsou využívány k aromatizaci a barvení. Vzácně je k dostání druhový angreštový [[med]].{{Citace monografie [342] => | příjmení = Haragsim [343] => | jméno = Oldřich [344] => | titul = Včelařské dřeviny a byliny [345] => | vydavatel = Grada [346] => | místo = Praha [347] => | rok vydání = 2014 [348] => | strany = 60 [349] => | isbn = 978-80-247-4647-0 [350] => }} [351] => [352] => Plody obsahují značné množství [[Vitamín C|vitamínu C]] a [[B-komplex|B]], [[flavonoidy]], [[Antokyan|antokyany]], minerální látky (hlavně [[draslík]], [[vápník]], [[železo]]), organické kyseliny a [[pektin]]. Jejich kulturní pěstování se v Evropě datuje již do 15.–16. století, moderní odrůdy jsou výsledkem šlechtění a hybridizace.{{Citace monografie [353] => | příjmení = Steinbach [354] => | jméno = Günter [355] => | titul = Lexikon užitkových rostlin [356] => | vydavatel = Knižní klub [357] => | rok vydání = 1997 [358] => }} Největším světovým producentem je [[Rusko|Ruská federace]], následovaná s velkým odstupem Ukrajinou, Velkou Británií a Polskem.{{Citace elektronického periodika [359] => | titul = Which Country Produces the Most Currant? [360] => | periodikum = www.helgilibrary.com [361] => | url = https://www.helgilibrary.com/charts/which-country-produces-the-most-currant [362] => | jazyk = en [363] => | datum přístupu = 2023-04-06 [364] => }}{{Citace elektronické monografie [365] => | titul = Fresh Gooseberry Production [366] => | url = https://www.tridge.com/intelligences/gooseberry/production [367] => | datum přístupu = 2023-04-06 [368] => | jazyk = en [369] => }} [370] => [371] => === Okrasné pěstování === [372] => [[Soubor:Ribes x beatonii (13620883904).jpg|náhled|Okrasný kultivar ''Ribes ×gordonianium'']] [373] => [374] => Jako okrasné keře jsou v Česku nejčastěji pěstovány americké druhy [[meruzalka krvavá]] (''Ribes sanguineum'') a [[meruzalka zlatá]] (''Ribes aureum''), méně často pak jejich sterilní hybrid ''Ribes ×gordonianium''; všechny jsou ceněny zejména ve stejnorodých i smíšených skupinových výsadbách pro krásné a příjemně vonící květy. Univerzálně využitelnou okrasnou dřevinou je pro svou odolnost a nenáročnost evropský [[rybíz alpínský]] (''Ribes alpinum''), který lze pěstovat jako podrost pod vyššími dřevinami, jako výplň a lemování vzrůstnějších skupin, jako půdní pokryv svahů i ve volně rostoucích nebo stříhaných [[Živý plot|živých plotech]]. Zakrslé druhy a kultivary lze pěstovat též v [[Skalka (zahrada)|alpinech]]. Subtropické klima potřebuje velmi dekorativní [[meruzalka nádherná]] (''Ribes speciosum'') s nápadně ozdobnými květy připomínajícími fuchsii. Meruzalky se množí obvykle dřevitými [[Řízkování|řízky]] nebo [[Hřížení|hřížením]], odnožující druhy též odkopky.{{Citace monografie [375] => | příjmení = Hurych [376] => | jméno = Václav [377] => | příjmení2 = Mikuláš [378] => | jméno2 = Ernest [379] => | titul = Sadovnická dendrologie [380] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [381] => | místo = Praha [382] => | rok vydání = 1973 [383] => | strany = 254–256 [384] => }} Stromkové varianty či hůře rostoucí druhy jsou roubovány na [[Podnož|podnože]] z [[meruzalka zlatá|meruzalky zlaté]] (''Ribes aureum'').{{Citace monografie [385] => | příjmení = Hieke [386] => | jméno = Karel [387] => | odkaz na autora = Karel Hieke [388] => | příjmení2 = Pinc [389] => | jméno2 = Miroslav [390] => | odkaz na autora2 = Miroslav Pinc [391] => | titul = Praktická dendrologie, díl 2., [392] => | vydání = 1 [393] => | vydavatel = nakladatelství SZN [394] => | id = 000128363 [395] => | rok = 1978 [396] => }} [397] => [398] => === Fytoterapie a kosmetika === [399] => [400] => Řada druhů, především rybíz černý, červený, srstka angrešt, rybíz východní, rybíz východoasijský a některé patagonské druhy, mají dlouhou tradici využívání v lidovém léčitelství. Šťávy, odvary a čaje z listů, plodů, kořenů či kůry byly využívány k úlevě od bolesti kloubů, k prevenci a léčbě nachlazení, při kašli, revmatismu, zažívacích či menstruačních potížích. Moderní studie prokázaly jejich [[Antioxidant|antioxidační]], [[Antibiotikum|antimikrobiální]], [[Diuretikum|diuretický]], neuroprotektivní a protizánětlivý účinek; obsahované látky mohou snižovat cholesterol, zlepšovat vidění, snižovat krevní tlak či zpomalovat stárnutí. Pro komplexnější využití jsou nicméně třeba další studie.{{Citace periodika [401] => | příjmení = Sun [402] => | jméno = Qing [403] => | příjmení2 = Wang [404] => | jméno2 = Na [405] => | příjmení3 = Xu [406] => | jméno3 = Wenhua [407] => | titul = Genus Ribes Linn. (Grossulariaceae): A comprehensive review of traditional uses, phytochemistry, pharmacology and clinical applications [408] => | periodikum = Journal of Ethnopharmacology [409] => | datum vydání = 2021-08-10 [410] => | ročník = 276 [411] => | strany = 114166 [412] => | issn = 0378-8741 [413] => | doi = 10.1016/j.jep.2021.114166 [414] => | jazyk = en [415] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0378874121003937 [416] => | datum přístupu = 2023-04-05 [417] => }} [418] => [419] => Ze semen černého rybízu se lisuje [[olej]] použitelný v kuchyni, ale též v kosmetice a péči o pleť;{{Citace elektronického periodika [420] => | příjmení = Panenske-oleje.cz [421] => | titul = Rybízový olej 250ml [422] => | periodikum = panenske-oleje.cz [423] => | url = https://www.panenske-oleje.cz/rybizovy-olej/ [424] => | jazyk = cs [425] => | datum přístupu = 2023-04-05 [426] => }} aromatická esence téhož druhu se uplatňuje i jako přísada do parfémů.{{Citace elektronické monografie [427] => | titul = Perfume Trends: Blackcurrant Fragrances [428] => | url = https://www.escentual.com/blog/2021/07/19/fragrance-trends-blackcurrant-fragrances-2021/ [429] => | datum vydání = 2021-07-19 [430] => | datum přístupu = 2023-04-09 [431] => | jazyk = en-US [432] => }} [433] => [434] => == Galerie == [435] => [436] => Soubor:Ribes rubrum - (PL) Porzeczka (27606665824).jpg|Různé odrůdy rybízu červeného [437] => Soubor:Gooseberries in a cup.jpg|Angrešt [438] => Soubor:Ribes nidigrolaria2.jpg|Josta [439] => Soubor:SvVinbärI0008.JPG|Rybíz černý [440] => Soubor:Naplnit a zakápnout alkoholem.JPG|Domácí výroba marmelády [441] => Soubor:Stamps of Uzbekistan, 2007-24.jpg|Angrešt ''Grossularia reclinata'' na poštovní známce Uzbekistánu [442] => Soubor:Blason ville fr Rembercourt-sur-Mad (Meurthe-et-Moselle).svg|Rybíz červený v erbu francouzského města Rembercourt-sur-Mad [443] => [444] => [445] => == Odkazy == [446] => [447] => === Reference === [448] => [449] => [450] => === Literatura === [451] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [452] => * Smith N. et al. ''Flowering Plants of the Neotropics''. Princeton Univ. Press, 2003. {{ISBN|0-691-11694-6}}. [453] => * Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. {{ISBN|80-7323-117-4}}. [454] => * [[Slavomil Hejný|Hejný S.]] et al. ''Květena České republiky 3''. 1. vyd. Praha: Academia, 1992. {{ISBN|80-200-0256-1}}. [455] => * {{Citace monografie [456] => | příjmení = Říha [457] => | jméno = Jan [458] => | odkaz na autora = Jan Říha (pomolog) [459] => | rok = 1917 [460] => | titul = České ovoce : Díl 4. Meruňky, broskve, srstky, rybíz, maliny a ostružiny [461] => | vydavatel = Ovocnický spolek pro království České [462] => | místo = Praha [463] => | url = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:96c6a5f0-2c59-11e4-8f64-005056827e52 [464] => | počet stran = 196 [465] => | kapitola = Rybíz [466] => | typ kapitoly = - kapitola [467] => | url kapitoly = http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:e36adf50-5401-11e4-97e9-5ef3fc9bb22f [468] => | strany = 151–178 [469] => }} [470] => [471] => === Související články === [472] => [473] => * [[Rybíz (ovoce)]] [474] => * [[Seznam odrůd angreštu]] [475] => * [[Seznam odrůd rybízu]] [476] => [477] => === Externí odkazy === [478] => * {{Wikislovník|heslo=rybíz}} [479] => * {{Commonscat}} [480] => * {{Wikidruhy|taxon=Ribes}} [481] => * [https://www.biolib.cz/cz/taxon/id39401/ Biolib.cz] [482] => * [https://pladias.cz/taxon/overview/Ribes Pladias.cz] [483] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [484] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=128544 Flora of China: ''Ribes''] [485] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=20133 Flora of North America: ''Grossulariaceae''] [486] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/grossula.htm The Families of Flowering Plants: ''Grossulariaceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/grossula.htm |date=20071015100111 }} [487] => [488] => {{Ovoce}} [489] => {{Taxonbar|from=Q22691}} [490] => {{Autoritní data}} [491] => {{Portály|Zahrada a zahradnictví|Rostliny}} [492] => [493] => {{Dobrý článek}} [494] => [495] => [[Kategorie:Meruzalkovité]] [496] => [[Kategorie:Ovocné keře]] [497] => [[Kategorie:Okrasné dřeviny]] [498] => [[Kategorie:Medonosné rostliny]] [499] => [[Kategorie:Léčivé rostliny]] [500] => [[Kategorie:Olejniny]] [501] => [[Kategorie:Flóra Česka]] [502] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [503] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [504] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [505] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [506] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [507] => [[Kategorie:Flóra severní Afriky]] [508] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [509] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [510] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [511] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [512] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [513] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [514] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [515] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [516] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [517] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [518] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [519] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [520] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [521] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [522] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [523] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [524] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [525] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [526] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [527] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [528] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [529] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [530] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [531] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [] => )
good wiki

Meruzalka

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'meruzalka zlatá','lomikamenotvaré','rybíz alpínský','meruzalka nádherná','srstka angrešt','meruzalka krvavá','rybíz červený','josta','Carl Linné','Střední Asie','Nektar','Kalifornie'

Josta

Kalifornie

Lomikamenotvaré

Nektar