Array ( [0] => 15482378 [id] => 15482378 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Metro [uri] => Metro [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Metro je systém podzemních dráh, který slouží pro hromadnou dopravu. Metro je charakteristické svou vysokou rychlostí, pravidelností a kapacitou, což ho činí efektivním dopravním prostředkem ve velkých městech. První linka metra byla otevřena v roce 1974 v Praze a od té doby byly v České republice postaveny další dvě linky v Praze a jedna linka v Ostravě. Metro je oblíbenou volbou pro cestování mezi centrem města a okolními částmi kvůli jednoduchosti a rychlosti dopravy. Kromě České republiky je metro oblíbeného dopravním prostředkem i v jiných velkých městech po celém světě. [oai] => Metro je systém podzemních dráh, který slouží pro hromadnou dopravu. Metro je charakteristické svou vysokou rychlostí, pravidelností a kapacitou, což ho činí efektivním dopravním prostředkem ve velkých městech. První linka metra byla otevřena v roce 1974 v Praze a od té doby byly v České republice postaveny další dvě linky v Praze a jedna linka v Ostravě. Metro je oblíbenou volbou pro cestování mezi centrem města a okolními částmi kvůli jednoduchosti a rychlosti dopravy. Kromě České republiky je metro oblíbeného dopravním prostředkem i v jiných velkých městech po celém světě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Různé významy|tento=druhu [[Doprava|dopravy]]}} [2] => [[Soubor:Ečs, Kačerov odjezd.jpg|thumb|upright=1|Ečs - nejstarší typ vozů pražského metra]] [3] => '''Metro''' ([[Francouzština|franc]]. ''Chemin de fer métropolitain'', [[Angličtina|angl]]. ''Metropolitan Railway'' – [[Metropole|metropolitní]] železnice), neboli '''podzemní dráha,''' je druh [[kolejová doprava|kolejové]] [[Dráha (drážní doprava)|dráhy]] a na ní provozované [[městská hromadná doprava|městské hromadné dopravy]]. Většinou celá, nebo velká část trasy, je vedena podzemními [[tunel]]y. Vozy metra se tak mohou pohybovat zcela nezávisle na ostatních druzích dopravy. Slovem „metro“ se obvykle označuje nejen samotná dráha, její stavby a dopravní systém, ale i vlak užívaný k dopravě na ní („metro přijelo“). [4] => [5] => Povrchové městské a příměstské železnice (rychlodráhy) se zpravidla za metro nepovažují, a označují se jinými názvy, například v Paříži RER ([[Réseau Express Régional]]), v Německu [[S-Bahn]]. [6] => [7] => Vozy metra jsou poháněny elektřinou, i když v počátcích byly prováděny pokusy i s [[Pneumatické zařízení|pneumatickým]], parním či [[Animální trakce|animálním]] pohonem. Na rozdíl od tramvají se však u metra obvykle nepoužívá k odběru elektrické energie vrchní sběrač ([[Sběrač proudu#Pantograf|pantograf]]), ale [[elektrický proud]] je odebírán z boční [[napájecí kolejnice]]. Výhodou tohoto systému je možnost snížení výšky tunelu, ve kterém by jinak muselo být ještě, v bezpečné výšce nad vozy soupravy, umístěno [[trolejové vedení]]. Boční umístění napomáhá i ke zvýšení odolnosti proti poruchám a delší [[Životnost|životnosti]] napájecí kolejnice oproti troleji. Nevýhodou naopak je, že tato kolejnice, která je trvale pod napětím, představuje nebezpečí pro lidi, kteří by se dostali do kolejiště. Proto musí být i úseky metra, vedené po povrchu, odděleny od okolí zábranami znemožňujícími vstup do kolejiště. [8] => [9] => Český [[zákon o drahách]] od roku 1994 řadí metro do kategorie [[speciální dráha|speciálních železničních drah]] ([[Metro v Praze|pražské metro]] je zřejmě jedinou existující dráhou, která do této kategorie patří). Podle předchozího drážního zákona spadalo do kategorie „městské rychlodráhy“ a nepatřilo mezi železniční dráhy. [10] => [[Soubor:13-12-31-metro-praha-by-RalfR-089.jpg|thumb|upright=1|Stanice metra Muzeum]] [11] => [12] => == Historie metra == [13] => [[Soubor:Metropolitan Railway C class.jpg|thumb|left|První metropolitní železnice používala parní lokomotivy]] [14] => [[Soubor:Budapest metro Heroes square.jpg|thumb|První podzemní dráha na evropském kontinentu byla vybudována v Budapešti. Výjezd z podzemí u Széchenyi fürdő]] [15] => [[Soubor:Foldalatti Andrassy.png|thumb|Podpovrchové vedení trati budapešťské podzemní dráhy]] [16] => Název Metro je zkratka názvu ''Metropolitan Railway'', tedy metropolitní železnice. Z tohoto označení přes francouzštinu a ruštinu proniklo i do češtiny.{{Doplňte zdroj}} V některých jazycích se označuje jako podzemní dráha (např. v Německu název [[U-Bahn v Berlíně|U-Bahn]], který vznikl zkrácením slova Untergrundbahn). [17] => [18] => Dějiny metra začínají roku [[1863]]; tehdy byl první takový systém vybudován v [[Londýn]]ě. Jednalo se o spojnici dvou nádraží, mezi nimi jezdil parní vlak. [[Parní trakce]] však byla do jisté míry problematická, a tak se uvažovalo o zavedení nějakého jiného druhu pohonu. Mluvilo se o nekonvenčních systémech, jako je například pohon lanem (takový byl zrealizován v [[Metro v Glasgow|Glasgowském metru]]), nakonec se však uplatnila [[elektřina]], vedená pomocí boční [[přívodní kolejnice]]. K tomu také přispěl i zákon, vydaný [[Parlament Spojeného království|britským parlamentem]], který parní provoz v těchto podmínkách zakazoval. [19] => [20] => 17. ledna 1875 otevřel istanbulský [[Tünel|Tünel]]. Jedná se podzemní linku F2, která operuje i dnes. Má dvě stanice a měří pouze 573 m. Nebyla ovšem elektrifikovaná, jednalo se o [[animální trakce|animální trakci]]{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://tunel.iett.istanbul/en/tunel/pages/tunels-story/637 |datum přístupu=2022-06-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220529211226/https://tunel.iett.istanbul/en/tunel/pages/tunels-story/637 |datum archivace=2022-05-29 }}. [21] => [22] => Kromě Británie a Turecka se však podzemní dráhy objevily i v kontinentální [[Evropa|Evropě]]. První podzemní kolejová dráha v Evropě vznikla v [[Budapešť|Budapešti]], jednalo se 3,7 kilometru dlouhou linku [[M1 (linka metra v Budapešti)|M1]], otevřenou 2. května 1896, která operuje i dnes. V roce 1900 v rámci světového festivalu [[Světová výstava| Expo]] otevřelo [[Metro v Paříži| Metro v Paříži]]. V roce 1902 otevřelo Berlínské metro tzv [[U-Bahn v Berlíně|U-Bahn]]){{Citace elektronického periodika |titul=článek |url=https://www.railway-technology.com/analysis/oldest-metros-in-europe/ |datum přístupu=2022-06-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220526233533/https://www.railway-technology.com/analysis/oldest-metros-in-europe/ |datum archivace=2022-05-26 }} [23] => [24] => V roce 1898 vzešel patrně [[Dějiny metra v Praze|první návrh]] na výstavbu podzemní dráhy v Praze. S touto iniciativou přišel obchodník Ladislav Rott. Navrhoval městské radě využít prací na kanalizaci a asanaci Starého města a zároveň zahájit stavby tunelů na první lince podzemní dráhy ve směru Karlín – Praha – Podolí, která by se u Křižovnického pivovaru spojila s druhou linkou Malá Strana – Vinohrady. U pražské radnice však se svými plány neuspěl..[http://metroweb.cz/metro/historie/mapy/01.jpg Schéma tohoto projektu] [25] => [26] => Metro začalo otevírat i v [[Severní Amerika|Severní Americe]] ([[New York]], [[Boston]]). Většinou se jednalo o krátké tratě, budované většinou hloubením, avšak provoz zde již byl plně [[Elektrifikace|elektrifikován]] Metro se stalo jedním ze symbolů pokroku, hlavně ve velkoměstech, v menších sídlech jím pak byla [[elektrická tramvaj]]. [27] => [28] => Na počátku [[20. století]] se znovu uvažovalo s vybudováním podzemní dráhy i v Praze, avšak takový plán narazil na velký odpor z mnoha stran. [https://www.milujuprahu.cz/unikatni-navrhy-jak-by-vypadalo-metro-kdyby-se-stavelo-uz-pred-valkou/ Schéma tohoto projektu] Návrh přišel v roce 1926. Některé další návrhy se objevily i v 20. letech, avšak též neuspěly. Mezitím přibyly nové sítě metra v [[Madrid]]u a [[Buenos Aires]]. [29] => [30] => V 30. letech proniklo metro i do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]; otevřeno bylo v [[Moskva|Moskvě]] a stalo se velkou manifestací i politickou událostí. Následně byly v [[Metro sovětského typu|podobném stylu]] vybudovány do roku [[1991]] další sítě v 13 velkých městech tehdejšího SSSR a použitá technologie byla uplatněna i v jiných zemích. [31] => [32] => Roku [[1954]] bylo otevřeno [[metro v Tokiu]]; revolučním zde bylo nasazení do provozu prvních vozů s hliníkovou kostrou. Díky tomu se nové vlaky staly lehčími a odolnějšími než staré [[ocel]]ové. [33] => [34] => V 70. letech se začaly objevovat experimenty s [[Gumokolové metro|metrem na pneumatikách]] ([[Lyon]], [[Marseille]], [[Paříž]]). Současně s tím se také podobné systémy, byť ne vždy založené v podzemí, začínají více rozvíjet i ve Spojených státech amerických, kde dochází po ropné krizi ke změně pohledu na [[Městská hromadná doprava|MHD]] jako celek. [35] => [36] => 9. května 1974 se otevřel první úsek [[Metro v Praze|metra v Praze]] mezi stanicemi [[Florenc|Florenc]] (tehdy Sokolovská) a [[Kačerov (stanice metra)|Kačerov]] na lince [[C (linka metra v Praze)|C]]. Celá akce měla velký ideologický význam, původně měla v Pražském metru měla jezdit vozidla [[Tatra R1|Tatra R1]][https://www.ceskatelevize.cz/porady/10209988352-zaslapane-projekty/409235100061001/ Dokumet ČT o soupravách R1] z dílny Antonína Honzíka. Tehdejší režim byl ovšem proti. Nakonec byly použity sovětské soupravy [[Ečs|Ečs]]. Jejich nasazení komplikoval [[Nuselský most|Nuselský most]], který bylo potřeba zrekonstruovat, aby těžké soupravy unesl. Další komplikace se objevily při otevření trasy [[A (linka metra v Praze)|A]], sovětské vozy nesplňovaly světelné normy a nebyly schopné překonat stoupání mezi [[Hradčanská (stanice metra)|Hradčanskou]] a [[Malostranská (stanice metra)|Malostranskou]]. Na trasu A byly tedy nasazeny speciální [[Souprava metra 81-71|soupravy 81-71]]. Ty v upravené podobě [[Souprava metra 81-71M|81-71M]] jezdí i dnes na linkách [[A (linka metra v Praze)|A]] a [[B (linka metra v Praze)|B]]. Na trase [[C (linka metra v Praze)|C]] najdeme vozy [[Souprava metra M1|M1]] české výroby. Za jejich designem opět stojí [[Antonín Honzík|Antonín Honzík]]. [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288585-archiv-ct24/219411058210018/ Dokumet ČT o historii pražského metra] [37] => [38] => Ke konci století se zase začínají zavádět i automatizované vozy (Paříž, [[Barcelona]]), s jejich nasazením se uvažuje i v Praze na nově budované lince [[D (linka metra v Praze)|metra D]]. V této době také zažívá velký rozvoj metro například v [[Čína|kontinentální Číně]], kde dochází k prudkému rozvoji měst. [39] => [[Soubor:GlasgowCowcaddens.jpg|thumb|Metro v Glasgow není příliš prostorné]] [40] => [[Soubor:Vienna laengenfeldgasse.jpg|thumb|Také vídeňské metro v sobě zahrnuje dva odlišné systémy]] [41] => [[Soubor:NN 19-10-2021 Moskovskaya 01.jpg|thumb|[[Metro v Nižním Novgorodě|Nižněnovgorodské metro]]]] [42] => [43] => == Zajímavosti == [44] => [45] => ;Nejstarší metro na světě [46] => :V tehdy dvoumilionovém [[Londýn]]ě byl [[10. leden|10. ledna]] [[1863]] zprovozněn první sedmikilometrový úsek metra (The Tube) mezi Bishops Road (dnes nádraží Paddington) a Farringdon Street. [47] => ;Nejstarší v kontinentální Evropě [48] => :V [[Budapešť|Budapešti]] bylo metro dlouhé 3,7 kilometrů otevřeno v roce [[1896]]. O prvenství v kontinentální Evropě se maďarská metropole pře s řeckými Aténami, kde již od roku [[1869]] fungoval povrchový vlakový spoj na trase Atény-[[Pireus]] a od května [[1895]] zde mezi zastávkami Thissio a Omonia projížděl vlak tunelem. [49] => ;Nejrozsáhlejší síť tratí [50] => :Síť [[Metro v Šanghaji|metra v Šanghaji]] se v roce 2010 se svými 420 km stala nejrozsáhlejší na světě (překonala londýnské metro, dlouhé 408 km) a patří také mezi nejvytíženější. Síť se dále rozvíjí, ve výstavbě jedna nová a různá prodloužení stávajících tras. V roce 2022 je její celková délka 802 km nachází se na ní 396 stanic které obsluhuje 19 linek. [51] => ;Největší počet stanic [52] => :Pokud jde o počet stanic, nemá ve světě konkurenci [[metro v New Yorku]]; má celkem 469 stanic (z nich 277 v podzemí) na 22 trasách a síť 383 kilometrů tratí. Denně přepraví přes pět milionů cestujících. [53] => ;Nejvytíženější systém [54] => :Pekingské metro, kde byl provoz zahájen v roce 1971, má 24 linek a 248 stanic na 727 kilometrech. Nejedná se o největší síť, ale je nejvytíženější na světě: ročně přepraví 3,7 miliardy lidí (10,3 mil denně).[https://www.bjsubway.com/en/ oficiální stránky metra v Pekingu] [https://www.beijing-visitor.com/beijing-travel/beijing-subway-system průvodce] [55] => ;Nejmodernější v Evropě [56] => :Třetí na evropském žebříčku velikosti meter je Paříž, která v současnosti disponuje nejmodernější trasou v Evropě. Je jí [[14 (linka metra v Paříži)|linka číslo 14]] otevřená v roce [[1998]], která měří sedm kilometrů. [57] => ;Nejrychleji se rozšiřující [58] => :Jen o málo menší než pařížské metro je to v Madridu, kde se během čtyř let ([[1995]] až [[1999]]) rozšířila síť tratí ze 170 kilometrů až na 228, tedy o 58 kilometrů. V Praze se 6,4 kilometru dlouhý úsek metra mezi [[Českomoravská (stanice metra)|Českomoravskou]] a [[Černý Most (stanice metra)|Černým Mostem]] stavěl sedm let. [59] => ;Nejvýše umístěné [60] => :Nejvýše položenou stanicí na světě je konečná Alpin na Mittelallalinu ve Švýcarsku ve výšce 3456 metrů. [61] => ;Nejkratší [62] => :Nejkratší metro na světě je v [[Istanbul]]u, jeho trasa měří 573 metrů. Nazývá se [[Tünel]] a vede od Zlatého rohu pod čtvrtí Karaköy. Ve skutečnosti se jedná o lanovou dráhu vedenou podzemím. [63] => ;Nejmenší [64] => :Nejmenší metro je [[Metro v Glasgow|glasgowské metro]]. Průměr tunelu je pouhých 11 stop (asi 3,3 m). Jediná okružní linka byla původně poháněná lanem. [65] => ;Nejdelší nástupiště [66] => :Nástupiště stanice podzemní dráhy State Street Center v obchodním centru Chicaga „The Stop“ je dlouhé 1066 metrů. [67] => ;Nejmenší obec s podzemní dráhou [68] => :[[Dorfbahn Serfaus]] je jednou ze dvou podzemních drah v Rakousku (tou druhou je [[Metro ve Vídni]]). Dorfbahn obsluhuje obec s tisícem obyvatel. [69] => ;Metro s pneumatikami [70] => :Samotný nápad vlaku s pneumatikami přišel poprvé v roce 1846 od skotského vynálezce Roberta Williama Thomsona, který pneumatiku vynalezl. Thomson tento návrh zmiňuje v samotném patentu na pneumatiku. První metro na [[Gumokolové metro|gumových kolech]] začalo jezdit ve [[Francie|Francii.]] První testovací soupravy vyjely roku 1951. První linkou, na které byly vozy plně nasazené byla [[11 (linka metra v Paříži)|linka 11]] v roce 1956. Linka 11 byla vybrána jako první kvůli prudkému stoupání. Následovala [[1 (linka metra v Paříži)|linka 1]] v roce 1964 a [[4 (linka metra v Paříži)|linka 4]] v roce 1967. Obě z důvodu přetížení linek. Jako poslední byla [[6 (linka metra v Paříži)|linka 6]] v roce 1974, vybrána byla, protože bylo třeba redukovat hluk. Všechny linky byly předtím na kolejové bázi, bylo tedy třeba je přestavět. Tato metoda přestavování tratě se dnes již nepoužívá. Poslední postavenou linkou na kolech v [[Paříž|Paříži]] je linka 14.[https://youtu.be/5vTKyWIBiP0] [71] => Tyto typy se ale nenachází jen v Paříži. Další města disponující těmito soupravami se nachází v [[Japonsko|Japonsku]], [[Itálie|Itálii]], [[Mexiko|Mexiku]], [[Chile]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Kanada|Kanadě]], Spojených státech, [[Singapur|Singapuru]], na [[Tchaj-wan|Thaj-wanu]] a v dalších francouzských městech ([[Lyon]], [[Marseille]], [[Toulouse]] atd.) [72] => [73] => == Reference == [74] => [75] => [76] => == Související články == [77] => [78] => === Seznamy === [79] => [80] => * [[Seznam podzemních drah]] [81] => * [[Seznam podzemních drah (chronologický)]] [82] => [83] => === Ostatní === [84] => [85] => * [[Metro sovětského typu]] [86] => * [[Příměstská železnice]] [87] => * [[Lehké metro]] [88] => * [[Gumokolové metro|Metro na pneumatikách]] [89] => * [[Erektor]] [90] => * [[Eskalátor]] [91] => * [[Razicí štít]] [92] => * [[Stanice metra]] [93] => * [[Stanice metra pražského typu]] [94] => * [[Stanice metra petrohradského typu]] [95] => * [[Stanice metra uzavřeného typu]] [96] => * [[Tunelovací metody]] [97] => * [[Jízda vně dopravního prostředku|Jízda vně doprvního prostředku]] [98] => [99] => == Externí odkazy == [100] => * {{Commonscat}} [101] => * {{Wikicitáty|téma=Metro}} [102] => * {{Wikislovník|heslo=metro}} [103] => * [http://www.urbanrail.net/ Urbanrail. net - anglické stránky s popisem téměř každého provozu metra na světě] [104] => * [http://mic-ro.com/metro/index.html Metro Bits] [105] => * [https://web.archive.org/web/20060424173400/http://www.subwaynavigator.com/subway_site/eng/accueil/fset_subway.htm Stránka Subwaynavigator věnovaná dopravě metrem ve všech zemích na světě (anglicky a francouzsky)] [106] => [107] => {{Městská hromadná doprava}} [108] => {{Autoritní data}} [109] => {{Portály|Metro}} [110] => [111] => [[Kategorie:Metro| ]] [112] => [[Kategorie:Drážní doprava]] [113] => [[Kategorie:Městská doprava]] [114] => [[Kategorie:Tunely]] [115] => [[Kategorie:Podzemní stavby]] [116] => [[Kategorie:Elektrická trakce]] [] => )
good wiki

Metro

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gumokolové metro','1863','A (linka metra v Praze)','Metro v Praze','Lyon','Metro v Glasgow','Londýn','U-Bahn v Berlíně','Marseille','Budapešť','Paříž','Metro sovětského typu'

1863

Budapešť

Londýn

Lyon

Marseille

Paříž