Array ( [0] => 14701780 [id] => 14701780 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mezinárodní_trestní_tribunál_pro_bývalou_Jugoslávii [uri] => Mezinárodní_trestní_tribunál_pro_bývalou_Jugoslávii [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Aktualizovat}} [2] => [[Soubor:ICTY 2006-01-16.jpg|náhled|Budova tribunálu v Haagu]] [3] => '''Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii''' (''International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia'', '''ICTY''') je zkratka pro ''Mezinárodní tribunál pro stíhání osob odpovědných za závažná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná v bývalé Jugoslávií od roku 1991'' (''International Tribunal for the Prosecution of Persons Responsible for Serious Violations of International Humanitarian Law Committed in the Territory of the Former Yugoslavia since 1991''). [4] => [5] => == Historie == [6] => [7] => === Vznik a složení tribunálu === [8] => [[Soubor:Theodor Meron.jpg|náhled|Theodor Meron, předseda tribunálu]] [9] => Tribunál byl ustaven rezolucí [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti]] [[Organizace spojených národů]] číslo 827{{Citace monografie [10] => | příjmení = Ristovski [11] => | jméno = Blaže [12] => | odkaz na autora = [13] => | titul = Makedonska enciklopedija M-Š [14] => | vydavatel = [[MANU]] [15] => | místo = Skopje [16] => | rok = 2009 [17] => | počet stran = [18] => | isbn = 978-608-203-023-4 [19] => | kapitola = [20] => | strany = 1579 [21] => | jazyk = makedonština [22] => }}, přijatou [[25. květen|25. května]] [[1993]] a sídlí v [[Haag]]u. Do jeho [[jurisdikce]] spadají následující zločiny, spáchané na území bývalé [[Jugoslávie]] od roku [[1991]]: závažná porušení [[Ženevské úmluvy|Ženevských konvencí]], porušení [[válečné právo|válečného práva]], [[genocida]] a [[zločin proti lidskosti|zločiny proti lidskosti]].[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2330053-po-temer-ctvrtstoleti-konci-trestni-tribunal-pro-jugoslavii-vyslouzil-si-uznani-i Článek na portálu ceskatelevize.cz] Tribunál soudí pouze jednotlivce, nikoli [[organizace]] či [[vláda|vlády]]. Nejvyšší trest, který může udělit, je [[doživotí|doživotní vězení]]. [23] => [24] => Předsedou tohoto tribunálu byl např. americký soudce polského původu [[Theodor Meron]], žalobkyní pak např. [[Carla del Ponte]]ová. Post vrchního [[prokurátor]]a zastával Sir [[Geoffrey Nice]].{{Citace elektronické monografie [25] => | titul = KOMENTÁŘ BENJAMINA KURASE: ZPRÁVA O STAVU CIVILIZACE (35) – Sklizeň lidských orgánů v Číně [26] => | url = https://prima.iprima.cz/komentare/komentar-benjamina-kurase-zprava-o-stavu-civilizace-35-sklizen-lidskych-organu-v-cine [27] => | datum přístupu = 2019-06-19 [28] => | vydavatel = TV Prima [29] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200603052522/https://prima.iprima.cz/komentare/komentar-benjamina-kurase-zprava-o-stavu-civilizace-35-sklizen-lidskych-organu-v-cine [30] => | datum archivace = 2020-06-03 [31] => | nedostupné = ano [32] => }} [33] => [34] => Tribunál zaniknul [[31. prosinec|31. prosince]] [[2017]]. Ukončení jeho činnosti bylo dlouhodobě oddalováno. V [[srpen 2003|srpnu]] [[2003]] byla schválena [[rezoluce OSN]] č. 1503 a v [[březen 2004|březnu]] [[2004]] rezoluce OSN č. 1534, která vyzývala k dokončení všech případů ICTY do konce roku [[2010]]. K tomu nicméně nedošlo a na základě rezoluce č. 1966 byla činnost tribunálu prodloužena až do roku [[2014]]. Poslední verdikty byly tribunálem vyneseny dne [[22. listopad]]u [[2017]] a [[29. listopad]]u [[2017]]. [35] => [36] => === Obžalovaní === [37] => K [[16. březen|16. březnu]] [[2006]] bylo obžalováno 161 osob, mezi nejznámější patřili [[Milan Babić]], [[Ramuš Haradinaj]], [[Radovan Karadžić]], [[Slobodan Milošević]], [[Ratko Mladić]], [[Goran Hadžić]] či [[Naser Orić]]. [38] => [39] => Soud se výslovně odmítl zabývat šetřením válečných zločinů politiků a vojáků Spojených států amerických a dalších členských zemí NATO. Jeho bývalá předsedkyně Carla del Ponteová ve své vzpomínkové publikaci také potvrdila, že v době její působnosti nebylo soudu umožněno vyšetřovat vážná podezření o obchodu kosovoalbánské mafie a [[Kosovská osvobozenecká armáda|UÇK]] s lidskými orgány zajatých Srbů. [40] => [41] => Radovan Karadžić byl odsouzen 24. března 2016 ke čtyřiceti letům nepodmíněného trestu na základě deseti prokázaných obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, včetně případu [[Srebrenický masakr|srebrenického masakru]].{{Citace elektronického periodika [42] => | url = http://www.bbc.com/news/world-europe-35893804 [43] => | periodikum = BBC News| odkaz na periodikum = BBC [44] => | datum vydání = 2016-03-24 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2016-03-24 [45] => | ročník = | číslo = | strany = [46] => | titul = Karadzic jailed for Bosnian Srebrenica genocide | issn = }} [47] => [48] => Ratko Mladić byl odsouzen 22. listopadu 2017 k doživotnímu trestu. Bylo mu prokázáno celkem 10 obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti a porušení zákonů nebo zvyklostí válečného práva. Jeho proces je posledním procesem tribunálu, případné odvolání již bude řešit [[Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály]]. [49] => {{Citace elektronického periodika [50] => | url = http://www.bbc.com/news/world-europe-42080090 [51] => | periodikum = BBC News| odkaz na periodikum = BBC [52] => | datum vydání = 2017-11-22 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2017-11-22 [53] => | ročník = | číslo = | strany = [54] => | titul = Ratko Mladic found guilty of genocide over Bosnia war | issn = }} [55] => [56] => K činnosti soudu zaznívala kritika vztahující se k okruhu obžalovaných. Mnozí cítili nespravedlnost, že obviněné Srby nedoprovázeli do [[Haag]]u vysoce postavení [[Chorvati]], [[Bosňáci]], Američané a především kosovští a makedonští teroristé.Jiří Dienstbier, Daň z krve, str. 285, Nakladatelství Lidové noviny V Srbsku byl rozšířen mezi populací většinový názor, že tribunál je zaujatý a viní především Srby. [57] => [58] => == Reference == [59] => [60] => [61] => == Související články == [62] => * [[Válka v Jugoslávii]] [63] => * [[Mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech]] [64] => [65] => == Externí odkazy == [66] => * {{Commonscat|International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia}} [67] => * [http://www.icty.org Oficiální web ICTY] [68] => [69] => {{Pahýl}} [70] => {{Mezinárodní humanitární právo}} [71] => {{Autoritní data}} [72] => {{Portály|Balkán|Organizace spojených národů}} [73] => [74] => [[Kategorie:Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii| ]] [75] => [[Kategorie:Mezinárodní soudy]] [76] => [[Kategorie:Mezinárodní trestní právo]] [77] => [[Kategorie:Tribunály OSN]] [78] => [[Kategorie:Organizace v Haagu]] [79] => [[Kategorie:Organizace založené roku 1993]] [] => )
good wiki

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii

Budova tribunálu v Haagu Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia, ICTY) je zkratka pro Mezinárodní tribunál pro stíhání osob odpovědných za závažná porušení mezinárodního humanitárního práva spáchaná v bývalé Jugoslávií od roku 1991 (International Tribunal for the Prosecution of Persons Responsible for Serious Violations of International Humanitarian Law Committed in the Territory of the Former Yugoslavia since 1991).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'2017','Haag','Jugoslávie','prokurátor','31. prosinec','vláda','organizace','Theodor Meron','genocida','válečné právo','29. listopad','zločin proti lidskosti'

2017

Genocida

Haag

Jugoslávie

Organizace

Prokurátor

Vláda