Array ( [0] => 14758054 [id] => 14758054 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mezoderm [uri] => Mezoderm [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Mezoderm''' (též '''mesoderm''') je střední [[zárodečný list]], který se zakládá mezi [[ektoderm]]em a [[entoderm]]em. Vzniká ve stadiu [[gastrula|gastruly]] u živočichů řazených mezi [[trojlistí|trojlisté]] (Triblastica), naopak u [[dvojlistí|dvojlistých]] (Diblastica) se mezoderm vůbec nevyvíjí. [1] => [2] => == Vznik == [3] => [4] => === Obecně === [5] => [[Soubor:Gray21.png|náhled|Průřez lidským embryem ve stadiu, kdy již vznikl mezoderm (vystýlá [[žloutkový vak]])]] [6] => Mezoderm může vznikat jak z ektodermu, tak z entodermu. V prvním případě se označuje '''ektomezoderm''', ten je však spíše výjimečný (např. u některých [[žahavci|žahavců]]), typičtější je tzv. '''entomezoderm'''. Ten vzniká určitým způsobem z entodermálních buněk, které se usídlí v prostoru mezi ektodermem a entodermem. Zpočátku nevytváří souvislé tkáně, nýbrž houbovité shluky buněk, a označuje se jako [[mezenchym]]. Jindy převládá amorfní nebuněčná složka tvořená rosolem či vláknitým materiálem – tehdy se používá spíše termín [[mezoglea]]{{Citace elektronické monografie| url=http://rocek.gli.cas.cz/Courses/Microsoft%20Word%20-%20Morfologie3.pdf| titul= Obecná morfologie živočichů, Kapitola 3 Embryonální původ orgánových soustav a tělních dutin| autor=Zbyněk Roček}} (např. u [[polypovci|polypovců]]).{{Citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797 }} [7] => [8] => V mezodermální tkáni se běžně objevuje dutina označovaná [[coelom]]. Existuje několik typů coelomu ([[schizocoel]], [[enterocoel]]), u některých primitivnějších živočichů se však coelom vůbec nevytváří a jeho místo v podstatě zastává [[blastocoel]], zvaný v dospělosti spíše [[pseudocoel]]. Coelomální dutina je obklopena mezodermálním [[epitelová tkáň|epitelem]] ([[pleura|pleurou]]). Buňky pleury, které směřují z těla ven, se označují jako [[somatopleura]] (parietální peritoneum), naopak buňky směřující do dutiny coelomu se shrnují pod označením [[splanchnopleura]] (viscerální peritoneum). [9] => [10] => === U člověka === [11] => U člověka vzniká mezoderm během třetího týdne vývoje embrya, kdy se dvouvrstevné embryo během [[gastrulace]] přemění na embryo trojvrstevné. V tomto procesu buňky z [[epiblast]]u pronikají v oblasti [[primitivní proužek|primitivního proužku]] do spodní strany embrya a vytváří zde postupně všechny zárodečné listy.{{Citace elektronické monografie| url=http://old.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/doc/skripta.pdf| titul=Histologie embryologie| autor=R. Jelínek, et al| vydavatel=3. lékařská fakulta UK}} [12] => [13] => U člověka se dá jednoduše mezoderm rozdělit do tří částí, podle toho, kde se nachází. Nejblíže vnitřní ose embrya se nachází axiální a paraxiální mezoderm, směrem blíže k povrchu je intermediární a téměř u kraje (na bocích) se nachází laterální mezoderm. Z prvního jmenovaného u člověka vznikají podél neurální trubice [[somit]]y. Jejich vývoj, tedy somitogeneze, začíná asi 20. dne a trvá asi 10 dní.{{Citace elektronické monografie| url=http://old.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/doc/embryologie.pdf| titul=Embryonální období|jméno=Martin|příjmení= Špaček|vydavatel=3. lékařská fakulta UK, odd. histologie a embryologie}} Z intermediárního mezodermu zase vzniká [[vylučovací soustava]]. [14] => [15] => == Orgány mezodermálního původu == [16] => [[Soubor:Mesoderm.png|náhled|Orgány mezodermálního původu]] [17] => Pokud se u daného živočicha mezoderm vyskytuje, tak vždy vytváří objemově největší část těla. Z mezodermu jsou odvozeny vždy ty struktury, které leží mimo coelom (vně somatopleury); naopak orgány obalené splanchopleurou jsou již entodermálního původu. Příkladem je [[střevo]] - sice je obalené mezodermální tkání, ale je produktem [[entoderm]]u (tzv. extraperitoneální orgán). To mimochodem znamená, že střevo leží mimo pravou tělní coelomální dutinu, ačkoliv na první pohled se od ostatních orgánů uložených v břiše neodlišuje. [18] => [19] => Mezi lidské orgány mezodermálního původu patří například [[svalová soustava|svaly]], [[kostra]], [[oběhová soustava]], [[vylučovací soustava]], [[pohlavní soustava]]; v podstatě však také orgány vzniklé ze stěn [[coelom]]u (např. část [[cévní soustava|cévní soustavy]]) a dále [[struna hřbetní]]. U bezobratlých vzniká z mezodermu obvykle svalstvo, zárodečný epitel v pohlavních orgánech, „kosterní“ destičky [[ostnokožci|ostnokožců]] a podobně, dále z coelomu vzniká oběhová soustava a některé části opěrné a pohlavní soustavy. [20] => [21] => == Reference == [22] => [23] => [24] => == Externí odkazy == [25] => * {{Commonscat}} [26] => {{Autoritní data}} [27] => [28] => {{Portály|Biologie}} [29] => [30] => [[Kategorie:Embryologie]] [] => )
good wiki

Mezoderm

Mezoderm (též mesoderm) je střední zárodečný list, který se zakládá mezi ektodermem a entodermem. Vzniká ve stadiu gastruly u živočichů řazených mezi trojlisté (Triblastica), naopak u dvojlistých (Diblastica) se mezoderm vůbec nevyvíjí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'coelom','vylučovací soustava','entoderm','ostnokožci','cévní soustava','mezoglea','zárodečný list','svalová soustava','žahavci','primitivní proužek','gastrulace','somatopleura'

Coelom

Entoderm

Mezoglea

Ostnokožci

Ostnokožci je český hudební projekt vydávající se v žánru alternativní a experimentální hudby.

Žahavci

Žahavci jsou malé druhohorní obratlovce, patřící do řádu plazů.