Array ( [0] => 14683554 [id] => 14683554 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mezozoikum [uri] => Mezozoikum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Geologická období}} [1] => '''Mezozoikum''' ('''druhohory''') je [[Geologický čas|geologické období]] přibližně před 252 až 66 miliony let, které tvoří střední [[Geochronologická éra|éru]] [[fanerozoikum|fanerozoika]], nejmladšího [[eon]]u (věku) Země. Dělí se na tři [[Geochronologická perioda|periody]] (od nejstarší): [[trias]], [[jura]] a [[křída]], které trvaly přibližně 180 milionů let. [2] => [3] => Druhohory jsou známé zejména jako období [[Plazi|plazů]] a konkrétněji pak populárních [[Dinosauři|dinosaurů]], jejichž [[Vymírání na konci křídy|vymřením na konci křídy]] spolu s dalšími [[druh]]y tato éra končí (ačkoliv [[ptáci]] jsou dle moderní systematiky jedinými přežívajícími zástupci kladu Dinosauria).{{Citace elektronického periodika [4] => | příjmení = SOCHA [5] => | jméno = Vladimír [6] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [7] => | titul = Žijí dinosauři všude kolem nás? [8] => | periodikum = OSEL.cz [9] => | rok vydání = 2019 [10] => | měsíc vydání = září [11] => | den vydání = 6 [12] => | url = https://www.osel.cz/10753-ziji-dinosauri-vsude-kolem-nas.html [13] => }} {{cs}} [14] => [15] => == Časové vymezení == [16] => Druhohory začaly asi před 252 miliony let a skončily před 66 miliony lety. Toto dlouhé období je od ostatních odděleno dvěma katastrofickými událostmi, které měly za následek velké vymírání rostlinných i živočišných druhů. V případě vymírání na konci [[Paleozoikum|prvohor]] šlo nejspíš o důsledek tisíce let trvajícího a postupně gradujícího trendu, který v důsledku veškerý mnohobuněčný život dovedl na pokraj vyhubení. Příčiny [[Permské vymírání|vymírání na rozhraní prvohor a druhohor]] nejsou ale zdaleka objasněny. [[Vymírání na konci křídy]] proběhlo v rámci velmi krátké události, nejspíše jako důsledek dopadu [[asteroid]]u a jeho následných účincích v podobě dlouhodobého zastínění slunečního svitu prachem v atmosféře nebo silné vulkanické činnosti. Tato událost je k současnosti časově mnohem bližší a i díky tomu je objasněnost jejích příčin na vysoké úrovni. [17] => {{Citace monografie [18] => | příjmení = Chlupáč [19] => | jméno = Ivo [20] => | odkaz na autora = [21] => | příjmení2 = Brzobohatý [22] => | jméno2 = Rostislav [23] => | odkaz na autora2 = [24] => | příjmení3 = Kovanda [25] => | jméno3 = Jiří [26] => | spoluautoři = STRANÍK, Zdeněk. [27] => | titul = Geologická minulost České republiky [28] => | vydavatel = Academia [29] => | místo = Praha [30] => | rok = 2011 [31] => | kapitola = Mezozoikum [32] => | typ kapitoly = [33] => | url kapitoly = [34] => | strany = 238–296 [35] => | isbn = 978-80-200-1961-5 [36] => | jazyk = [37] => }} [38] => {{Citace elektronického periodika [39] => | příjmení = Voldřichová [40] => | jméno = Marie [41] => | příjmení2 = Mihulka [42] => | jméno2 = Stanislav [43] => | autor = [44] => | odkaz na autora = [45] => | spoluautoři = [46] => | titul = Masová vymírání v historii Země [47] => | periodikum = Vesmír [48] => | datum vydání = 2011 [49] => | datum aktualizace = [50] => | datum přístupu = [51] => | ročník = 90 [52] => | číslo = 10 [53] => | strany = [54] => | url = http://www.vesmir.cz/clanek/masova-vymirani-v-historii-zeme [55] => | issn = 1214-4029 [56] => }} [57] => {{Citace monografie [58] => | příjmení1 = Macdougall [59] => | jméno1 = J. Douglas [60] => | titul = Stručné dějiny planety Země [61] => | vydavatel = Dokořán [62] => | místo = Praha [63] => | rok = 2004 [64] => | kapitola = Globální katastrofy [65] => | strany = 163–182 [66] => | isbn = 80-86569-92-6 [67] => }} [68] => [69] => Členění jednotlivých period druhohor je založeno na vůdčích [[fosilie|fosiliích]] příslušníků mořské fauny. [70] => [71] => {| border="3" align="right" cellspacing="0" style="margin:auto;" [72] => |+ '''Stratigrafické schéma mezozoika (druhohor)''' [73] => ! style="text-align:center;"| Perioda [74] => ! style="text-align:center;"| Epocha
Oddělení [75] => ! style="text-align:center;"| Věk
Stupeň [76] => ! style="text-align:center;"| Stáří (miliony let) [77] => |- [78] => | rowspan="12" style="background-color: #7FC64E;" | [[křída]] [79] => | rowspan="6" style="background-color: #A6D84A;" | svrchní [80] => | rowspan="1" style="background-color: #F2FA8C;" | [[Maastricht (geologie)|maastricht]] [81] => | rowspan="1" style="background-color: #F2FA8C;" | 66,0–72,1 [82] => |---- [83] => | rowspan="1" style="background-color: #E6F47F;" | [[campan]] [84] => | rowspan="1" style="background-color: #E6F47F;" | 72,1–83,6 [85] => |---- [86] => | rowspan="1" style="background-color: #D9EF74;" | [[santon]] [87] => | rowspan="1" style="background-color: #D9EF74;" | 83,6–86,3 [88] => |---- [89] => | rowspan="1" style="background-color: #CCE968;" | [[coniac]] [90] => | rowspan="1" style="background-color: #CCE968;" | 86,3–89,8 [91] => |---- [92] => | rowspan="1" style="background-color: #BFE35D;" | [[turon]] [93] => | rowspan="1" style="background-color: #BFE35D;" | 89,8–93,9 [94] => |---- [95] => | rowspan="1" style="background-color: #B3DE53;" | [[cenoman]] [96] => | rowspan="1" style="background-color: #B3DE53;" | 93,9–100,5 [97] => |---- [98] => | rowspan="6" style="background-color: #8CCD57;" | spodní [99] => | rowspan="1" style="background-color: #CCEA97;" | [[alb]] [100] => | rowspan="1" style="background-color: #CCEA97;" | 100,5–113,0 [101] => |---- [102] => | rowspan="1" style="background-color: #BFE48A;" | [[apt (geologie)|apt]] [103] => | rowspan="1" style="background-color: #BFE48A;" | 113,0–125,0 [104] => |---- [105] => | rowspan="1" style="background-color: #B3DF7F;" | [[barrem]] [106] => | rowspan="1" style="background-color: #B3DF7F;" | 125,0–129,4 [107] => |---- [108] => | rowspan="1" style="background-color: #A6D975;" | [[hauteriv]] [109] => | rowspan="1" style="background-color: #A6D975;" | 129,4–132,9 [110] => |---- [111] => | rowspan="1" style="background-color: #99D36A;" | [[valangin]] [112] => | rowspan="1" style="background-color: #99D36A;" | 132,9–139,8 [113] => |---- [114] => | rowspan="1" style="background-color: #8CCD60;" | [[berrias]] [115] => | rowspan="1" style="background-color: #8CCD60;" | 139,8–145,0 [116] => |---- [117] => | rowspan="11" style="background-color: #34B2C9" | [[jura]] [118] => | rowspan="3" style="background-color: #B3E3EE;" | svrchní
([[malm]]) [119] => | rowspan="1" style="background-color: #D9F1F7;" | [[tithon]] [120] => | rowspan="1" style="background-color: #D9F1F7;" | 145,0–152,1 [121] => |---- [122] => | rowspan="1" style="background-color: #CCECF4;" | [[kimmeridž]] [123] => | rowspan="1" style="background-color: #CCECF4;" | 152,1–157,3 [124] => |---- [125] => | rowspan="1" style="background-color: #BFE7F1;" | [[oxford (stratigrafická jednotka)|oxford]] [126] => | rowspan="1" style="background-color: #BFE7F1;" | 157,3–163,5 [127] => |---- [128] => | rowspan="4" style="background-color: #80CFD8" | střední
([[dogger]]) [129] => | rowspan="1" style="background-color: #BFE7E5;" | [[callow]] [130] => | rowspan="1" style="background-color: #BFE7E5;" | 163,5–166,1 [131] => |---- [132] => | rowspan="1" style="background-color: #B3E2E3;" | [[bathon]] [133] => | rowspan="1" style="background-color: #B3E2E3;" | 166,1–168,3 [134] => |---- [135] => | rowspan="1" style="background-color: #A6DDE0;" | [[bajok]] [136] => | rowspan="1" style="background-color: #A6DDE0;" | 168,3–170,3 [137] => |---- [138] => | rowspan="1" style="background-color: #9AD9DD;" | [[aalen (geologie)|aalen]] [139] => | rowspan="1" style="background-color: #9AD9DD;" | 170,3–174,1 [140] => |---- [141] => | rowspan="4" style="background-color: #42AED0;" | spodní
([[lias]]) [142] => | rowspan="1" style="background-color: #99CEE3;" | [[toark]] [143] => | rowspan="1" style="background-color: #99CEE3;" | 174,1–182,7 [144] => |---- [145] => | rowspan="1" style="background-color: #80C5DD;" | [[pliensbach]] [146] => | rowspan="1" style="background-color: #80C5DD;" | 182,7–190,8 [147] => |---- [148] => | rowspan="1" style="background-color: #67BCD8;" | [[sinemur]] [149] => | rowspan="1" style="background-color: #67BCD8;" | 190,8–199,3 [150] => |---- [151] => | rowspan="1" style="background-color: #4EB3D3;" | [[hettang]] [152] => | rowspan="1" style="background-color: #4EB3D3;" | 199,3–201,3 [153] => |---- [154] => | rowspan="7" style="background-color: #812B92;" | [[trias|trias]] [155] => | rowspan="3" style="background-color: #BD8CC3;" | svrchní [156] => | rowspan="1" style="background-color: #E3B9DB;" | [[rhaet]] [157] => | rowspan="1" style="background-color: #E3B9DB;" | 201,3–208,5 [158] => |---- [159] => | rowspan="1" style="background-color: #D6AAD3;" | [[nor (stratigrafická jednotka)|nor]] [160] => | rowspan="1" style="background-color: #D6AAD3;" | 208,5–228 [161] => |---- [162] => | rowspan="1" style="background-color: #C99BCB;" | [[Carn|karn]] [163] => | rowspan="1" style="background-color: #C99BCB;" | 228–235 [164] => |---- [165] => | rowspan="2" style="background-color: #B168B1;" | střední [166] => | rowspan="1" style="background-color: #C983BF;" | [[ladin (geologie)|ladin]] [167] => | rowspan="1" style="background-color: #C983BF;" | 235–242 [168] => |---- [169] => | rowspan="1" style="background-color: #BC75B7;" | [[anis]] [170] => | rowspan="1" style="background-color: #BC75B7;" | 242–247,2 [171] => |---- [172] => | rowspan="2" style="background-color: #983999;" | spodní [173] => | rowspan="1" style="background-color: #B051A5;" | [[olenek]] [174] => | rowspan="1" style="background-color: #B051A5;" | 247,2–251,2 [175] => |---- [176] => | rowspan="1" style="background-color: #A4469F;" | [[ind (stratigrafická jednotka)|ind]] [177] => | rowspan="1" style="background-color: #A4469F;" | 251,2–252,2 [178] => |} [179] => [180] => == Geologie a klima == [181] => Na počátku druhohor je většina pevnin uspořádána do jediného superkontinentu [[Pangea|Pangey]], jenž se utvořil již v předcházejících [[Paleozoikum|prvohorách]]. Tento kontinent se postupně rozpadal na jednotlivé menší útvary, které se od sebe pomalu vzdalovaly. Vznikl [[oceán]] [[Panthalasse]] – předchůdce dnešního [[Tichý oceán|Pacifiku]]. Z hlediska horotvorné činnosti byla větší část druhohor klidná, v křídě začalo [[Alpinské vrásnění]], které pokračovalo během [[třetihory|třetihor]] a [[čtvrtohory|čtvrtohor]]. Jeho činností vznikla nová pohoří v [[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]] jako [[Alpy]], [[Karpaty]] nebo [[Himálaj]]. Klimatický začátek druhohor navazoval na suchý a teplý [[perm]]. V juře a křídě bylo podnebí vlhké a teplé a na [[Země|Zemi]] se nenašly stopy žádného zalednění z této doby. [[Tropický podnebný pás|Tropický pás]] byl široký, a i v polárních oblastech panovalo [[Mírný podnebný pás|mírné klima]], místy vhodné i pro šíření lesů. Relativně vysoké teploty, vlhkost a druhová rozmanitost organismů byla běžná i v arktických oblastech druhohorního světa.Bas van de Schootbrugge, Gunn Mangerud, Jennifer M. Galloway & Sofie Lindström (2020). [https://pubs.geoscienceworld.org/geolmag/article/157/10/1543/591770/The-Mesozoic-Arctic-warm-green-and-highly-diverse The Mesozoic Arctic: warm, green, and highly diverse.] ''Geological Magazine'', '''157'''(10): 1543–1546. doi: https://doi.org/10.1017/S0016756820000990 [182] => [183] => Dinosauři žili v průběhu druhohor i na území současné [[Antarktida|Antarktidy]], jak ukazují fosilie rodů ''[[Cryolophosaurus]]'', ''[[Glacialisaurus]]'', ''[[Antarctopelta]]'' a dalších.{{Citace elektronického periodika [184] => | příjmení = SOCHA [185] => | jméno = Vladimír [186] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [187] => | titul = ''Glacialisaurus'' [188] => | periodikum = OSEL.cz [189] => | rok vydání = 2022 [190] => | měsíc vydání = Prosince [191] => | den vydání = 22 [192] => | url = https://www.osel.cz/12645-glacialisaurus.html [193] => }} {{cs}} [194] => [195] => == Vývoj rostlin == [196] => [[Soubor:Petrified Forest NP04.jpg|náhled|vlevo|180px|Zkamenělé kmeny 220 milionů let starého pralesa v severní [[Arizona|Arizoně]] v [[Spojené státy americké|USA]].]] [197] => Vývoj rostlin byl poznamenán hlavně teplým klimatem, postupně i velmi vlhkým. Zpočátku na souši dominovaly [[nahosemenné rostliny]], tedy [[jehličnany]], [[jinany]] spolu s [[cykasy]]. Starší typy [[výtrusné rostliny|výtrusných rostlin]] ustupují do pozadí. Ve svrchní [[Křída|křídě]] se objevují [[krytosemenné rostliny|krytosemenné kvetoucí rostliny]], spolu s tím se začala vyvíjet jejich [[symbióza]] s [[hmyz]]em, tedy strategie rozmnožování za pomoci opylování. Vyvinuly se pravděpodobně ze semenných [[kapradiny|kapradin]], jež jsou známy již z prvohorního [[karbon]]u. [[Cykasy]] dosahovaly celosvětového rozšíření – dokonce i v bezledových polárních loukách. V souvislosti s bouřlivým rozvojem krytosemenných rostlin se ocitají některé starší formy nahosemenných koncem křídy na ústupu. Flóra druhohor se podílela na vzniku hnědého [[uhlí]].{{Citace monografie [198] => | příjmení = Fejfar [199] => | jméno = Oldřich [200] => | odkaz na autora = [201] => | titul = Zkamenělá minulost [202] => | url = [203] => | vydavatel = Albatros [204] => | místo = Praha [205] => | rok = 1989 [206] => | počet stran = [207] => | kapitola = Druhohory [208] => | strany = 125–176 [209] => | isbn = [210] => | jazyk = česky [211] => }} [212] => {{Citace monografie [213] => | příjmení = Dvořák [214] => | jméno = Josef [215] => | příjmení2 = Růžička [216] => | jméno2 = Bohuslav [217] => | titul = Geologická minulost Zeměi [218] => | vydavatel = SNTL [219] => | místo = Praha [220] => | rok = 1972 [221] => | kapitola = Druhohory [222] => | strany = 160–239 [223] => | isbn = [224] => | jazyk = [225] => }} [226] => [227] => Rozšíření krytosemenných rostlin v průběhu rané křídy (asi před 130 miliony let) bylo součástí jednoho ze tří největších evolučních převratů v pozemské biotě v průběhu [[Fanerozoikum|fanerozoika]].Alexis Rojas, Joaquin Calatayud, Michał Kowalewski, Magnus Neuman & Martin Rosvall (2021). [https://www.nature.com/articles/s42003-021-01805-y A multiscale view of the Phanerozoic fossil record reveals the three major biotic transitions]. ''Communications Biology''. '''4''', Article number: 309. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-021-01805-y [228] => [229] => Výzkumy ukázaly, že druhohorní rostliny (jako jsou přesličkovité, blahočetovité apod.) byly velmi bohatým zdrojem potravy pro velké dinosaury, představovaly dobře stravitelnou potravu a relativně rychle se po spásání obnovovaly.Mariah M. Howell, Carole T. Gee, Christian Böttger & Karl-Heinz Südekum (2023). [https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0291058 Digestibility of dinosaur food plants revisited and expanded: Previous data, new taxa, microbe donors, foliage maturity, and seasonality]. ''PLoS ONE''. '''18''' (12): e0291058. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0291058 [230] => [231] => == Vývoj živočichů == [232] => [[Permské vymírání|Vyhynutí organismů na konci prvohor]] vyvolal velký převrat v [[moře|mořském]] životě. Kostnaté a chrupavčité ryby se staly spolu se [[Žraloci|žraloky]] hlavními dravci. Velký rozvoj již od počátku [[trias]]u lze zaznamenat u [[Měkkýši|měkkýšů]] [[Amoniti|amonitů]] a [[Belemniti|belemnitů]], stejně tak u [[plž]]ů a [[mlž]]ů. Amoniti se ale stali vůdčími fosiliemi druhohor, podle nichž se určuje stáří jednotlivých vrstev zachovaných hornin. Z prvohor přežili jednotlivé hlavní skupiny plazů, kteří v podmínkách nového geologického období zahájili bouřlivý rozvoj. [233] => [234] => Z [[Paleozoikum|prvohorního]] [[perm]]u přežívá skupina tzv. [[Synapsida|savcovitých plazů]], kteří se vyvinuli v nepříznivých klimatických podmínkách konce prvohor a těm byli přizpůsobeni - jejich zuby se dělily na špičáky, řezáky a primitivní stoličky, což jim umožňovalo lépe zužitkovat potravu. Savcům se již blížila i stavba spodní čelisti, mnozí byli osrstění, což nasvědčuje na vyvinutý systém termoregulace. Z těchto plazů se během [[trias]]u vyvíjejí [[savci]], kteří ale žijí po celé období druhohor spíše na pozadí mohutně se rozvíjejících plazů, [[teplokrevnost]] nebyla v převážně tropickém světě druhohor ještě takovou výhodou. Byli poměrně malí, většinou hmyzožraví nebo draví.Nuria Melisa Morales-García, Pamela G. Gill, Christine M. Janis & Emily J. Rayfield (2021). [https://www.nature.com/articles/s42003-021-01757-3 Jaw shape and mechanical advantage are indicative of diet in Mesozoic mammals]. ''Communications Biology''. '''4''': 242. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-021-01757-3 Měli relativně dobře vyvinutý mozek a připomínali dnešní hmyzožravce. Ještě v průběhu druhohor se vyvinuli předkové tří hlavních současných skupin savců: [[vejcorodí]], [[vačnatci]] a [[placentálové]]. [235] => [236] => Pro druhohory je charakteristický rozvoj několika skupin plazů, kteří pak až do konce období [[křída|křídy]] dominovali v mořích, ve vzduchu i na souši, byli to [[Euryapsida|euryapsidi]], [[Archosauria|archosauři]] a [[Lepidosauria|lepidosauři]]. [237] => [238] => [[Soubor:Stenopterygius quadriscissus UMNH.jpg|náhled|vlevo|Fosilie [[Ichtyosauři|ichtyosaura]] ''[[Stenopterygius quadriscissus]]'']] [239] => Euryapsidi zahrnovali čtyři skupiny v mořích žijících plazů, byli to [[Plesiosauria|plesiosauři]], [[ichtyosaurus|ichtyosauři]], [[mosasauridae|mosasauři]] a mořští „krokodýli“ - ti byli starší napodobeninou pozdějších krokodýlů, kteří se objevili během [[trias]]u. Návrat některých skupin [[Plazi|plazů]] do mořského prostředí započal již na konci prvohor, druhohorní mořské plazy proto nacházíme již ve vyspělém stupni přizpůsobení vodnímu živlu. Zajímavá je velká podobnost ichtyosaurů s dnešními [[delfín]]y. K plesiosaurům patřil také ''[[Liopleurodon]]'', který mohl dorůstat délky až 7 metrů (dříve se odhadovalo mnohem více). Někteří plesiosauři však přesáhli délku 15 metrů a hmotnost asi 40 tun. Ještěrům byli příbuzní [[mosasauři]], poněkud podobní krokodýlům s ploutvemi. Mořští plazi byli spolu se žraloky dominantními predátory mořských ekosystémů po většinu období druhohor.Davide Foffa, Mark T. Young, Thomas L. Stubbs, Kyle G. Dexter & Stephen L. Brusatte (2018). The long-term ecology and evolution of marine reptiles in a Jurassic seaway. ''Nature Ecology & Evolution.'' doi: https://doi.org/10.1038/s41559-018-0656-6 Největšími přispěvateli k biologické rozmanitosti v druhohorních mořích (mezi obratlovci) byli ichtyosauromorfové, sauropterygiané a želvy.Jane C. Reeves, Benjamin C. Moon, Michael J. Benton & Thomas L. Stubbs (2020). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/pala.12508 Evolution of ecospace occupancy by Mesozoic marine tetrapods.] ''Palaeontology.'' doi: https://doi.org/10.1111/pala.12508 [240] => [241] => Významným mezníkem byla [[Karnská pluviální epizoda]] (před 233 miliony let) a [[Vymírání trias–jura|vymírání na konci triasu]] (před 201 miliony let), které způsobily významnou změnu ve skladbě tehdejší biosféry.https://www.osel.cz/11375-karnska-pluvialni-epizoda.html [242] => [243] => Mezi archosaury patřili známí [[Dinosauria|dinosauři]], dále např. [[krokodýl]]ové a [[Pterosauria|ptakoještěři]]. [244] => [245] => Lepidosauři vytvořili mnoho spíše drobnějších forem, jsou to např. [[hadi]], [[haterie]] nebo [[ještěrky]], kteří žijí dodnes. [246] => [247] => [[Soubor:Trex1.png|náhled|210px|Velikost člověka ve srovnání s velikostí ''[[Tyrannosaurus|Tyrannosaura]]''.]] [248] => [[Nadřád]] dinosaurů se stal symbolem druhohor. Dále zahrnují dva řády: ''[[Ornithischia]]'' (ptakopánví) a ''[[Saurischia]]'' (plazopánví). První dinosauři se objevili ve středním [[trias]]u a největší druhové diverzity dosáhli během období [[Jura|jury]]. Během jury se z plazů řádu ''Saurischia'' vyvíjejí [[ptáci]].{{Citace elektronického periodika [249] => | příjmení = SOCHA [250] => | jméno = Vladimír [251] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [252] => | titul = Žijí dinosauři všude kolem nás? [253] => | periodikum = OSEL.cz [254] => | url = http://www.osel.cz/10753-ziji-dinosauri-vsude-kolem-nas.html [255] => | rok vydání = 2019 [256] => | měsíc vydání = září [257] => | den vydání = 6 [258] => }} {{cs}} Plazopánví v juře vytvářeli obří býložravé formy [[Sauropodi|sauropodů]] např. rodů ''[[Brachiosaurus]]'', ''[[Diplodocus]]'' nebo ''[[Apatosaurus]]''. Z titanosaurních sauropodů se v průběhu křídy stali největší suchozemští živočichové všech dob.{{Citace elektronického periodika [259] => | příjmení = SOCHA [260] => | jméno = Vladimír [261] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [262] => | titul = Nejdelší obratlovec všech dob? [263] => | periodikum = OSEL.cz [264] => | rok vydání = 2018 [265] => | měsíc vydání = listopadu [266] => | den vydání = 15 [267] => | url = http://www.osel.cz/10210-nejdelsi-obratlovec-vsech-dob.html [268] => }} {{Cs}} [269] => [270] => Další významnou skupinou plazopánvích dinosaurů byli [[teropodi]], kteří původně byli menší po dvou končetinách se pohybující dinosauři. Ti se postupně vyvinuli v mohutné dvounohé dravce s relativně malými předními končetinami, z nichž nejznámějším je nepochybně druh ''[[Tyrannosaurus rex]]''. [271] => [272] => [[Soubor:Triceratops - 1904.jpg|náhled|vlevo|Výjev krajiny v [[Křída|křídě]]. V popředí pasoucí se [[triceratops]]ové.]] [273] => Dinosauři z řádu ''[[Ornithischia]]'' (ptakopánví) byli převážně býložraví a nedosahovali tak impozantních rozměrů jako některé rody plazopánvých, přesto se jejich hmotnost odhaduje u mnoha druhů na několik tun. Z jury jsou známé např. rody ''[[Iguanodon]]'' nebo čeleď ''[[Hadrosauridae]]''. Zvláštní vzhled měli jurští [[Stegosaurus|stegosauři]] obrnění na zádech kostěnými pláty a na ocase vyzbrojení bodáky. V křídě se rozšířila rozmanitá skupina [[Ceratopsidae|ceratopsidů]] s krkem chráněným kostěným plátem a s rohy na lebce. [274] => [275] => Ve vodách se objevili také další noví živočichové – byly to například [[želvy]]. První želvy s ochranným krunýřem se objevily v křídě. Vyvinuly se z primitivních suchozemských želv žijících v triasu. Mezi [[Obojživelníci|obojživelníky]] se objevily vyspělejší skupiny jako třeba [[žáby]]. Postupně se rozšiřovala druhová diverzita savců a ptáků, jejichž příležitost teprve měla přijít. [276] => [277] => Přímými předky ptáků byli teropodní dinosauři ze skupiny ''[[Saurischia]]'' (plazopánví). Již od jury se vyskytovali také „praptáci“. Jejich nejznámějším zástupcem je bavorský ''[[Archaeopteryx]]'', který žil před 150 miliony let. Byl velký jako [[holub]], žil v křovinaté krajině a byl schopen pouze klouzavého letu. Na jeho těle nacházíme směs plazích (ozubené čelisti, dlouhý ocas) a ptačích znaků. V průběhu druhohor se praví ptáci rozšířili a vytvořili řadu skupin. K vymřelým druhohorním ptákům patří např. ''[[Hesperornis]]'' a ''[[Ichthyornis]]''. [278] => [279] => == Druhohorní obloha == [280] => V období druhohor byly dny kratší než v éře člověka, důvodem byla rychlejší rotace Země kolem osy. V době před 66 miliony let (na úplném konci druhohor) byl den dlouhý asi 23:36 minut a rok měl 371 solárních dní. Obloha vypadala úplně jinak než dnes, protože žádná ze současných souhvězdí tehdy neexistovala.http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/ashk/povetron-2016-01.pdfhttps://techfocus.cz/veda-vesmir/2612-oblohu-v-dobe-dinosauru-by-ani-nejlepsi-soucasni-astronomove-nepoznali.html [281] => [282] => == Odkazy == [283] => [284] => === Reference === [285] => [286] => [287] => === Externí odkazy === [288] => * {{Commonscat}} [289] => * [http://www.pravek.info/category/zajimavosti/svet-dinosauru/ Zajímavosti ze světa dinosaurů a dalších druhohorních živočichů] {{cs}} [290] => * [https://www.osel.cz/11173-all-about-dinosaurs-2.html Článek ''Vše o dinosaurech'' na webu ''Osel.cz''] {{cs}} [291] => [292] => === Související články === [293] => * [[Geologický čas]] [294] => * [[Vymírání na konci křídy]] [295] => [296] => {{posloupnost|co=[[Fanerozoikum]]|kdy=252 Ma–66 Ma| předchůdce =[[paleozoikum]]| nástupce =[[kenozoikum]]|}} [297] => {{Autoritní data}} [298] => [299] => [[Kategorie:Mezozoikum| ]] [300] => [[Kategorie:Fanerozoikum]] [301] => [[Kategorie:Geologické éry]] [] => )
good wiki

Mezozoikum

Mezozoikum (druhohory) je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let, které tvoří střední éru fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země. Dělí se na tři periody (od nejstarší): trias, jura a křída, které trvaly přibližně 180 milionů let.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'trias','křída','Paleozoikum','Vymírání na konci křídy','jura','ptáci','Fanerozoikum','Geologický čas','Saurischia','Plazi','Permské vymírání','perm'

Fanerozoikum

Jura

Křída

Paleozoikum

Paleozoikum je geologické období, které trvalo přibližně od před 541 miliony let do před 252 miliony let.

Perm

Plazi

Ptáci

Trias