Array ( [0] => 15482944 [id] => 15482944 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Křída [uri] => Křída [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=[[Geologie|geologickém]] období}} [1] => {{Geologická období}} [2] => '''Křída''' je vývojová etapa [[Země]], je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem (periodou) [[Mezozoikum|druhohor]] a jednou z hlavních částí [[geologický čas|geologického času]], pokračuje od konce [[Jura|jurského období]] až do začátku [[paleocén]]u. Trvá tedy přibližně od 145 do 66 milionů let před současností, celkem tedy bezmála 80 milionů let. Konec křídy je předělem mezi érou [[Mezozoikum|mezozoika]] a [[Kenozoikum|kenozoika]]. Jako samostatný útvar byla křída vyčleněna roku [[1833]] Belgičanem Omaliusem d'Halloyem. [3] => [4] => Stejně jako ostatní starší geologická období je i křída identifikovatelná [[vůdčí fosilie|zkamenělinami]], ale přesné určení času není možné, chyba se pohybuje v milionech let. Juru od křídy nedělí žádné hromadné vymírání ani výrazný rozvoj druhů. Zato konec této periody je definován velmi jasně – vrstvou neobvykle bohatou na [[iridium]], které se na Zemi dostává s meteority. Ta se rozprostírá po celém světě a svědčí o globálních následcích události spojované s dopadem [[Asteroid Chicxulub|asteroidu Chicxulub]] na [[Yucatán (poloostrov)|Yucatánském poloostrově]], jenž způsobil [[Vymírání na konci křídy|hromadné vymírání na konci křídy]]. Tato vrstva se vytvořila asi před 66,0 miliony let. [[Chicxulubský kráter]] byl vytvořen kolizí s tímto asteroidem, jehož průměr podle odhadů činil 10–15 km (kráter má průměr asi 180 km).{{Citace monografie [5] => | příjmení1 = Socha [6] => | jméno1 = Vladimír [7] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [8] => | titul = Poslední den druhohor [9] => | vydavatel = Vyšehrad [10] => | rok = 2018 [11] => | kapitola = Tenká jílová vrstvička [12] => | strany = 82–102 [13] => | isbn = 978-80-7429-908-7 [14] => | jazyk = česky [15] => }} [16] => [17] => Neustále se také objevuje údaj, že konec křídy (a vyhynutí dinosaurů) nastaly v době před 65 miliony let (viz také scifi thriller ''[[65 (film)|65]]''), již od roku [[2013]] je ale díky radiometrickému měření prokázáno, že to bylo o milion let dříve, tedy před 66 miliony let.{{Citace elektronického periodika [18] => | příjmení = Socha [19] => | jméno = Vladimír [20] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [21] => | titul = Neptačí dinosauři vyhynuli před 66 miliony let [22] => | periodikum = Osel.cz [23] => | rok vydání = 2023 [24] => | měsíc vydání = února [25] => | den vydání = 13 [26] => | url = https://www.osel.cz/12729-neptaci-dinosauri-vyhynuli-pred-66-miliony-let.html [27] => }} {{cs}} [28] => [29] => Křída byla pojmenována kvůli vytvoření velkých ložisek křídy, vzniklých ukládáním schránek mořských bezobratlých. Hlavní naleziště v Evropě jsou v [[Spojené království|Británii]] a v přilehlé vnitrozemní Evropě. [30] => [31] => == Dělení křídy == [32] => Křída se většinou dělí na spodní a svrchní (předěl je datován na 100,5 [[Annum|Ma]]). Detailnější rozdělení na stupně je uvedeno v následující tabulce. Časové rozpětí je uvedeno v milionech let.Brad S. Singer, Brian R. Jicha, David A. Sawyer, Ireneusz Walaszczyk, Neil Landman, Bradley B. Sageman, and Kevin C. McKinney (2023). [https://www.lyellcollection.org/doi/10.1144/SP544-2023-76 A 40Ar/39Ar and U–Pb timescale for the Cretaceous Western Interior Basin, North America]. ''Geological Society, London, Special Publications Volume''. '''544''' (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1144/SP544-2023-76 [33] => [34] => {|class="wikitable" [35] => |- [36] => !Epochy||Stupně||Časové rozpětí||Evropa [37] => |- [38] => |rowspan="6"|[[Svrchní křída|svrchní]]||[[Maastricht (geologie)|maastricht]]||72,1–66,0|| rowspan="4" |[[senon]] [39] => |- [40] => |[[kampán]]||83,6–72,1 [41] => |- [42] => |[[santon]]||86,3–83,6 [43] => |- [44] => |[[coniak]]||89,8–86,3 [45] => |- [46] => |[[turon]]||93,9–89,8|| rowspan="5" |[[gallic]] [47] => |- [48] => |[[cenoman]]||100,5–93,9 [49] => |- [50] => |rowspan="6"|[[Spodní křída|spodní]]||[[alb]]||113–100,5 [51] => |- [52] => |[[Apt (geologie)|apt]]||125–113 [53] => |- [54] => |[[barem]]||129,4–125 [55] => |- [56] => |[[hoteriv]]||132,9–129,4|| rowspan="3" |[[neokom]] [57] => |- [58] => |[[valangin]]||139,8–132,9 [59] => |- [60] => |[[berias]]||145,0–139,8 [61] => |} [62] => [63] => == Paleogeografie == [64] => Během křídy dokončil svůj rozpad [[superkontinent]] [[Pangea]] do [[kontinent]]ů jak je známe dnes, i když jejich rozestavení bylo tehdy jiné. [[Atlantský oceán]] se od té doby značně rozšířil a [[Jižní Amerika]] se odsunula víc na západ. [[Gondwana]] se rozdělila na [[Antarktida|Antarktidu]] a [[Austrálie (kontinent)|Austrálie]] se odloupla od [[Afrika|Afriky]] (zatímco [[Indie]] a [[Madagaskar]] zůstaly připojeny). Vznik Atlantského a [[Indický oceán|Indického oceánu]] podél středooceánských hřbetů měl za následek vyzdvižení mořského dna, doprovázeného mořskou transgresí (cenomanská patří k největším v geologické historii Země). Na sever od Afriky se dále zužoval oceán Tethys. [[Grónsko]] se definitivně oddělilo od severoamerického kontinentu i od Evropy. V alpské oblasti sedimentovaly mocné [[flyš]]ové vrstvy, teplé klima této oblasti dokládají nálezy amonitů, rudistů a korálových útesů, docházelo k uzavírání [[trog]]ů s [[ofiolit]]y. V oblasti [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] na území dnešního [[Texas]]u a [[Mexiko|Mexika]] jsou na křídové vrstvy vázána významná ložiska [[ropa|ropy]]. V jižní části asijského kontinentu sedimentovaly červené klastické sedimenty, zatímco na severní části vznikaly rozsáhlé uhelné pánve. V oblasti [[Japonsko|Japonska]] se rozkládala geosynklinální oblast, ve které se uložily až 5000 metrů mocné křídové vrstvy. [65] => [66] => V průběhu pozdní křídy (doba před 84 miliony let) došlo také k posunu pólů vzhledem k výchylce v rotační ose Země.Ross N. Mitchell, Christopher J. Thissen, David A. D. Evans, Sarah P. Slotznick, Rodolfo Coccioni, Toshitsugu Yamazaki & Joseph L. Kirschvink (2021). [https://www.nature.com/articles/s41467-021-23803-8 A Late Cretaceous true polar wander oscillation]. ''Nature Communications''. '''12''': 3629. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-021-23803-8 [67] => [68] => == Podnebí == [69] => V průběhu křídy převládalo humidní (vlhké) klima, doložené četnými slojemi uhlí a chybějícími ložisky [[Evaporit|evaporitů]], oba póly byly dle původních předpokladů bez ledových čepiček (průměrná teplota byla ve většině ekosystémů velmi vysoká).Burgener, L.; ''et al.'' (2023). [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0031018222005442 Cretaceous climates: Mapping paleo-Köppen climatic zones using a Bayesian statistical analysis of lithologic, paleontologic, and geochemical proxies]. ''Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology''. '''613''': 111373. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2022.111373 Novější výzkumy ale ukazují, že část povrchu současné Antarktidy mohla být i v průběhu jury a spodní křídy zaledněná.Demian A. Nelson, John M. Cottle, Ilya N. Bindeman & Alfredo Camacho (2022). [https://www.nature.com/articles/s41467-022-32736-9 Ultra-depleted hydrogen isotopes in hydrated glass record Late Cretaceous glaciation in Antarctica]. ''Nature Communications''. '''13''': 5209. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-022-32736-9 Celkově bylo křídové klima velmi teplé, jak ukazuje výzkum například i z vysokých zeměpisných šířek na území dnešní Kanady.James R. Super, Karen Chin, Mark Pagani, Hui Li & Pincelli M. Hull (2018). Late Cretaceous climate in the Canadian Arctic: multi-proxy constraints from Devon Island. ''Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2018.03.004. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0031018217307666 [70] => [71] => Velmi vysoké průměrné roční teploty byly doloženy i výzkumem sedimentů z oblasti Montany a Utahu, kde v době před 75 miliony let (geologický stupeň [[kampán]]) dosahovaly nejvyšší průměrné teploty až 35 °C.Landon Burgener, Ethan Hyland, Katharine W. Huntington, Julia R. Kelson & Jacob O. Sewall (2018). [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0031018218307144 Revisiting the equable climate problem during the Late Cretaceous greenhouse using paleosol carbonate clumped isotope temperatures from the Campanian of the Western Interior Basin, USA.] ''Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2018.12.004 Křídové termální maximum umožnilo posouvání do vyšších zeměpisných šířek i u mnoha chladomilných druhů živočichů a rostlin.John Cawley, Jens Lehmann, Frank Wiese & Jürgen Kriwet (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0195667120302767 ''Njoerdichthys dyckerhoffi'' gen. et sp. nov. (Pycnodontiformes, lower Turonian) northward migration caused by the Cretaceous Thermal Maximum.] ''Cretaceous Research''. '''104590'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104590 Místy se však vyskytoval i permafrost (dlouhodobě promrzlá půda), a to například v době před 132 miliony let v některých oblastech současné Číny.Juan Pedro Rodríguez-López, Chihua Wu, Tatiana A. Vishnivetskaya, Julian B. Murton, Wenqiang Tang & Chao Ma (2022). [https://www.nature.com/articles/s41467-022-35676-6 Permafrost in the Cretaceous supergreenhouse]. ''Nature Communications''. '''13''': 7946. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-022-35676-6 [72] => [73] => Výrazný předěl podnebních podmínek v Severní Americe je možné v období křídy vysledovat přibližně u 50. rovnoběžky.Landon Burgener, Ethan Hyland, Emily Griffith, Helena Mitášová, Lindsay E. Zanno & Terry A. Gates (2021). [https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/gsabulletin/article-abstract/doi/10.1130/B35904.1/594464/An-extreme-climate-gradient-induced-ecological An extreme climate gradient-induced ecological regionalization in the Upper Cretaceous Western Interior Basin of North America]. ''GSA Bulletin.'' doi: https://doi.org/10.1130/B35904.1 Dokonce i v oblasti [[Jižní pól|Jižního pólu]] byly v průběhu křídy podmínky prakticky tropické a rostly zde bujné lesy.Johann P. Klages; ''et al.'' & the Science Team of ''Expedition PS104'' (V. Afanasyeva, J. E. Arndt, B. Ebermann, C. Gebhardt, K. Hochmuth, K. Küssner, Y. Najman, F. Riefstahl & M. Scheinert) (2020). [https://www.nature.com/articles/s41586-020-2148-5 Temperate rainforests near the South Pole during peak Cretaceous warmth.] ''Nature''. '''580''': 81-86. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-020-2148-5 [74] => [75] => V období pozdní spodní křídy (věk alb, zhruba před 110 miliony let) činila podle výzkumů v americké [[Nevada|Nevadě]] průměrná teplota oceánských vod kolem 41 °C v létě a 38 °C v zimě, jednalo se tedy o jedno z nejteplejších období v historii naší planety.A. C. Fetrow, K. E. Snell, R. V. Di Fiori, S. P. Long & J. W. Bonde (2022). [https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2022PA004517 How Hot Is Too Hot? Disentangling Mid-Cretaceous Hothouse Paleoclimate from Diagenesis]. ''Paleoceanography and Paleoclimatology'' (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1029/2022PA004517 V průběhu pozdní křídy (zhruba před 78 miliony let) byly průměrné teploty mnohem vyšší než dnes. I v zeměpisných šířkách odpovídajících současné Skandinávii dosahovaly hodnot v rozmezí 15 až 27 °C, což je o víc než 10 °C více než v geologické současnosti.Niels J. de Winter, Inigo A. Müller, Ilja J. Kocken, Nicolas Thibault, Clemens V. Ullmann, Alex Farnsworth, Daniel J. Lunt, Philippe Claeys & Martin Ziegler (2021). [https://www.nature.com/articles/s43247-021-00193-9 Absolute seasonal temperature estimates from clumped isotopes in bivalve shells suggest warm and variable greenhouse climate]. ''Communications Earth & Environment''. '''2''', Article number: 121. doi: https://doi.org/10.1038/s43247-021-00193-9 [76] => [77] => V období rané křídy (věk [[valangin]]), asi před 135 až 133 miliony let, probíhala vlna menšího vymírání, známého jako [[Weissertův event]] (či Weissertova událost). Stále však není jasné, jak výrazné toto vymírání bylo a jaké byly jeho hlavní příčiny. Na území Jižní ameriky však v té době probíhala extrémně silná výlevná sopečná činnost, která mohla být jedním z nejvýraznějších spouštěčů této události.Rafael R. B. Bacha, Breno L. Waichel & Richard E. Ernst (2021). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ter.12558 The mafic volcanic climax of the Paraná-Etendeka Large Igneous Province as the trigger of the Weissert Event]. ''Terra Nova (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1111/ter.12558 [78] => [79] => V průběhu časového úseku asi 28 milionů let (zhruba před 113 až 85 miliony let) docházelo k enormní produkci a uvolňování metanu.Chang, B.; ''et al.'' (2022). [https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/gsabulletin/article-abstract/doi/10.1130/B36169.1/612491/Episodic-massive-release-of-methane-during-the-mid Episodic massive release of methane during the mid-Cretaceous greenhouse]. ''GSA Bulletin''. doi: https://doi.org/10.1130/B36169.1 V některých obdobích křídy panovaly možná vůbec nejvyšší průměrné teploty v celé historii naší planety a celý svět se vzdáleně podobal skleníku.https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-vyhynuti-pocasi-klima-teplota-hladina-more.A220802_111530_veda_vse [80] => [81] => V období [[hauteriv]]u nastává epizoda výrazného ochlazení, tzv. "cold snap". V této době se kolem území Iberie (zhruba současná západní [[Evropa]]) objevují v zeměpisné šířce 45° ledovcové pokryvy.Rodríguez-López, J. P.; ''et al.'' (2024). [https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/article/52/1/33/628547/Ice-rafted-dropstones-at-midlatitudes-in-the Ice-rafted dropstones at midlatitudes in the Cretaceous of continental Iberia]. ''Geology''. '''52''' (1): 33–38. doi: https://doi.org/10.1130/G51725.1 [82] => [83] => == Tektonika == [84] => V Evropě rozlišujeme tři fáze alpínského vrásnění. [[Austrijská fáze]] proběhla před cenomanem, [[mediteranní fáze]] (subhercynská) je stáří spodního senonu a nejvýraznější [[bavorská fáze]] (laramická) proběhla ke konci křídy. [[Soubor:Mancos Shale slopes along the east side of the Strike Valley.jpg|vpravo|náhled|Břidlice formace Mancos shale svrchní křídy USA]] Mediteranní fázi odpovídá v jižní Americe [[peruánská fáze]], počátek výzdvihu [[Andy|And]]. [[Laramická fáze]] (laramijská) na konci křídy se výrazně projevila vznikem pásemných pohoří na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]], pohoří [[Rocky Mountains]] v severní Americe a pokračujícím výzdvihem pacifických zvrásněných pásem. Na [[molasa|molasu]] R. Mountains jsou vázána mocná ložiska uhlí.
Na konci křídy a počátku paleocénu se v oblasti dnešní Indie vylily mohutné lávové lavice zvané [[dekánské trapy]], dnes tvoří základ [[Dekánská plošina|Dekánské plošiny]], další projevy vulkanismu jsou známy z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], [[Antarktida|Antarktidy]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. [85] => [86] => == Život v křídě == [87] => [88] => V období křídy vyhlížel přírodní svět již poměrně „moderně“ (existovaly kvetoucí [[krytosemenné]] rostliny, „moderní“ typy hmyzu a předkové mnoha dnešních skupin obratlovců). Právě v období pozdní křídy pravděpodobně dochází k tzv. terestrické revoluci krytosemenných rostlin, kdy se pozemské pevninské ekosystémy stávají z hlediska biodiverzity extrémně bohatými.Michael J. Benton, Peter Wilf & Hervé Sauquet (2021). [https://nph.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/nph.17822 The Angiosperm Terrestrial Revolution and the origins of modern biodiversity] {{Wayback|url=https://nph.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/nph.17822 |date=20211028121845 }}. ''New Phytologist (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1111/nph.17822 Vládnoucími tvory však byli stále velcí plazi, a to ve vodě i na souši. Také dny ještě nebyly stejně dlouhé jako dnes, trvaly přibližně o půl hodiny méně a rok měl před 70 miliony let stále 372 dnů (protože se [[Země]] otáčela o trochu rychleji kolem své osy).Niels J. de Winter, Steven Goderis, Stijn J. M. Van Malderen, Matthias Sinnesael, Stef Vansteenberge, Christophe Snoeck, Joke Belza, Frank Vanhaecke & Philippe Claeys (2020). [https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1029/2019PA003723 Subdaily‐Scale Chemical Variability in a Torreites Sanchezi Rudist Shell: Implications for Rudist Paleobiology and the Cretaceous Day‐Night Cycle.] {{Wayback|url=https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1029/2019PA003723 |date=20200310071239 }} ''Paleoceanography and Paleoclimatology.'' doi: https://doi.org/10.1029/2019PA003723https://phys.org/news/2020-03-ancient-shell-days-half-hour-shorter.htmlhttps://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/26632/rok-dinosaura-mel-372-dni.html [89] => [90] => === Fauna === [91] => Se vzrůstající rozlohou moří nastává rozvoj planktonických forem [[foraminifery|foraminifer]]. Rod ''Thalmaninella'' charakterizuje alb a cenoman, ''Rotalipora'' cenoman a turon, ''Globotrunkana'' senon. Velké bentické formy jsou zastoupeny např. rodem ''Orbitolina'' (apt – cenoman) a ''Orbitoididae'' (senon). V teplých mořích jsou hojné i různé druhy mořských hub. [92] => [93] => Další stratigraficky významnými zkamenělinami jsou hlavonožci [[amoniti]]. Ve valanginu ''Neocomites'', albu ''Hoplites'', cenomanu ''Acanthoceras'' či ''Parapachydiscus'' s obrovitými až 2 metrovými schránkami ze svrchní křídy. Četné rody mají rozvinutou až přímou schránku (''Crioceras'', ''Scaphites'', ''Baculites'', ''Turrilites''). Z dalších měkkýšů jsou pouze na křídu vázaní [[rudisté]], žijící sesilně na dně mělkých moří, dále jsou zastoupeny [[ústřice]] (''Exogyra''). Nejcharakterističtější mlži patří rodu ''Inoceramus'' se schránkami vejčitého tvaru, které dosahují až 0,5 metru. Většího významu nabývají [[ježovky]] (''Micraster'', ''Toxaster'') a [[hvězdice]]. Na stavbě riftových útesů se vedle šestičetných [[korál]]ů podílely i [[mechovky]]. [94] => [95] => [[Soubor:Czech iguanodontid fossil.JPG|náhled|upright|Z období křídy pochází také zkamenělina českého [[Ornithopoda|ornitopodního]] dinosaura od Mezholez (popsaného roku 2017 pod jménem ''[[Burianosaurus]] augustai'').]] [96] => [97] => Mezi členovci jsou hojní [[rakovití|raci]]. Na souši žilo množství druhů hmyzu, jehož vzestup souvisel s vývojem krytosemenných rostlin. [[Hmyz]] se začal vývojově členit, objevují se například první známí [[mravenci]], [[vosy]] a [[včely]]. První zástupci této hmyzí skupiny se objevují nejpozději na počátku pozdní křídy, asi před 100 miliony let. To dokazují zejména nálezy v barmském [[jantar]]u, staré zhruba 99 milionů let (věk [[cenoman]]).{{Citace elektronického periodika [98] => | příjmení = SOCHA [99] => | jméno = Vladimír [100] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [101] => | titul = Včely a mravenci v éře dinosaurů [102] => | periodikum = OSEL.cz [103] => | rok vydání = 2021 [104] => | měsíc vydání = srpna [105] => | den vydání = 10 [106] => | url = https://www.osel.cz/11880-vcely-a-mravenci-v-ere-dinosauru.html [107] => }} {{cs}} Také [[termiti]] a [[motýli]] se objevují poprvé v křídě. [108] => [109] => Z mořských živočichů se hojně vyskytují žraloci, a to včetně prvních moderních typů (je známo 12 ze současných 16 čeledí) a ryby ze skupiny [[Teleostei]]. Hojnost ryb pravděpodobně vedla k návratu některých skupin plazů do vody – například obří rody ''[[Mosasaurus]]'' (délka až 12 metrů) či ''[[Tylosaurus]]''. Významnými predátory v mořích byli v období rané křídy (asi do doby před 125 miliony let) také krokodýlovití plazi z kladu [[Thalattosuchia]], jejichž fosilní zuby známe také z území České republiky (okolí [[Štramberk]]a).{{Citace elektronického periodika [110] => | příjmení = SOCHA [111] => | jméno = Vladimír [112] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [113] => | titul = Když u Štramberka plavali v moři krokodýli [114] => | periodikum = OSEL.cz [115] => | rok vydání = 2021 [116] => | měsíc vydání = května [117] => | den vydání = 24 [118] => | url = https://www.osel.cz/11761-kdyz-u-stramberka-plavali-v-mori-krokodyli.html [119] => }} {{cs}} [120] => [121] => Pokračuje vývoj velkých archosaurních plazů (nadřád [[Dinosauria]]). Tento nadřád se dělí na řády [[Saurischia]] a [[Ornithischia]]. V Evropě je významný hromadný nález 23 koster [[iguanodon]]ů z roku [[1878]] v dole u [[Bernissart]]u ([[Belgie]]). Zvláštní skupinu tvoří rohatí dinosauři s různým počtem rohů vyrůstajících z čelního pancíře (''[[Triceratops]]'', ''[[Pentaceratops]]'', ''[[Monoclonius]]'', ''[[Styracosaurus]]''). Mezi masožravými zástupci (teropody) vynikaly rody ''[[Tyrannosaurus]]'', ''[[Giganotosaurus]]'' či ''[[Spinosaurus]]''. Zástupci rodu ''[[Ornithomimus]]'' a další ornitomimidé velmi rychle běhali a byli podobní dnešním [[pštros]]ům. Největší dinosauři, jako byl ''[[Argentinosaurus]]'', byli nepochybně nejmohutnějšími suchozemskými tvory všech dob, s hmotností až přes 80 tun a délkou nad 35 metrů. Vzácností jsou nalezená vejce rodu ''[[Protoceratops]]'' z Mongolska a ''[[Maiasaura]]'' z USA. Rozpětí křídel létajícího ptakoještěra [[pteranodon]]a činilo kolem 7 metrů, u rodu ''[[Quetzalcoatlus]]'' možná až 12 metrů. [122] => [123] => [[Soubor:Albertosaurus NT small.jpg|náhled|[[Tyrannosauridae|Tyranosauridní]] teropod rodu ''[[Albertosaurus]]''.]] [124] => V rané křídě se objevují Ophidia ([[hadi]]), poslední vývojová skupina plazů šupinatých (Squamata) s nejznámějším zástupcem rodem ''Palaeophis'' (předchůdce dnešních hroznýšů a krajt). Málo nálezů patří pravým ptákům – ''[[Sinornis]]'' (Čína), ''[[Hesperornis]]'', ''[[Ichthyornis]]'' (USA) má již křídlo nesoucí moderní znaky. Početní jsou zástupci „praptáků“ ze skupiny [[Enantiornithes]]. [125] => [126] => K drobným savcům přibývají zejména hmyzožravci, ve svrchní křídě se již objevují předchůdci skutečných [[Kopytníci|kopytnatců]], [[Šelmy|šelem]] i [[Primáti|primátů]]. Objevují se také první větší druhy savců, jako je ''[[Repenomamus]]'' z Číny nebo později žijící ''[[Didelphodon]]'' z USA. V Argentině žil v období [[cenoman]]u podivný specializovaný savec rodu ''[[Cronopio]]''. Výzkumy ukazují, že savci byli v období druhohor převážně nočními tvory a první jejich plně denní formy se objevují až po vymírání na konci tohoto období asi před 66 miliony let.{{Citace elektronického periodika [127] => | příjmení = SOCHA [128] => | jméno = Vladimír [129] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [130] => | titul = Druhohorní savci ožívali v noci [131] => | periodikum = OSEL.cz [132] => | rok vydání = 2017 [133] => | měsíc vydání = listopadu [134] => | den vydání = 28 [135] => | url = http://www.osel.cz/9663-druhohorni-savci-ozivali-v-noci.html [136] => }} {{cs}}Roi Maor, Tamar Dayan, Henry Ferguson-Gow, Kate E. Jones (2017). Temporal niche expansion in mammals from a nocturnal ancestor after dinosaur extinction. ''Nature Ecology & Evolution''; doi: [https://www.nature.com/articles/s41559-017-0366-5 10.1038/s41559-017-0366-5] [137] => [138] => === Flóra === [139] => Ve svrchní křídě dochází ke změně charakteru flóry z [[mezofytikum|mezofytika]] na [[kenofytikum]], které zahrnuje moderní rostliny, zejména [[krytosemenné]] včetně listnatých stromů. Jejich nejstarší zástupci jsou známy z nálezů v [[Portugalsko|Portugalsku]] a USA. Ke konci senonu již krytosemenné rostliny tvoří téměř 90% známé flóry. Někteří zástupci se adaptovali i na drsnější podmínky, uzavírali semena do tvrdých plodů či měli opadavé listy. Ve spodní křídě jsou však zastoupeny převažující [[nahosemenné]] rostliny – cykasovité, benetitové, gingovité, jehličnany. Vzácnější jsou kapradiny. Stratigraficky významné jsou [[kokolity]] – nanoplanktonní formy mořských řas. Zánik původní flóry je způsoben zřejmě rozsáhlými mořskými záplavami. Na nových pevninách se již nestačila rozvíjet tak rychle jako krytosemenné rostliny. Mezi jejich zástupce ve svrchní křídě patří [[myrtovité]], [[magnolie]], [[sasafrasy]], [[liliovník]]y, [[dub]]y, [[buk]]y, [[vrba|vrby]] a [[bříza|břízy]]. Svrchní křída je současně obdobím posledních nálezů [[cykas]]ů na území České republiky. [140] => [141] => Na souši se již rostliny mění k modernímu rázu, přestože dnes četné traviny (Poaceae) jsou ještě vzácné a málo rozšířené. Krytosemenné rostliny se naopak začínají výrazně šířit a díky hmyzím opylovačům se stávají převládající skupinou. Vývoj včel pak souvisel se stále četnějšími (kvetoucími) rostlinami (kde včely působily jako opylovači). Nahosemenné rostliny jsou však stále velmi hojné, stejně jako dnes. V křídě se objevují četné moderní typy stromů, jako platany, vavříny, šácholany a další. [142] => [143] => === Vymírání na konci křídy === [144] => {{podrobně|Vymírání na konci křídy}} [145] => Vymírání na konci křídy (též známé jako událost K/T, kde K znamená křída a T [[třetihory]], nově však spíše K-Pg událost) je velké masové [[vymírání]], které se odehrálo na přelomu [[Mezozoikum|druhohor]] (konec křídy, tedy před 66 miliony lety) a [[kenozoikum|kenozoika]] a vyhynulo při něm mnoho [[rostliny|rostlinných]] i [[živočichové|živočišných]] druhů během relativně krátkého časového úseku. Z této doby pochází vrstva [[sediment]]ů, nalezená na různých místech světa a známá jako K-Pg (dříve K/T) rozhraní, iridiová vrstva nebo případně K-Pg boundary.{{Citace monografie | autor=Fortey R | titul=Life: A Natural History of the First Four Billion Years of Life on Earth | vydavatel=Vintage | rok=1999 | strany=238–260 | isbn=0-375-70261-X}} Je známo jako vymírání, v jehož průběhu zřejmě vymřeli všichni zbylí neptačí [[dinosauři]],{{Citace periodika | autor=Fastovsky DE, Sheehan PM | rok=2005 | url=http://www.gsajournals.org/perlserv/?request=get-document&doi=10.1130%2F1052-5173%282005%29015%3C4%3ATEOTDI%3E2.0.CO%3B2 | titul=The extinction of the dinosaurs in North America | periodikum=GSA Today | ročník=15 | číslo=3 | strany=4–10 | datum přístupu=2007-05-18 | doi=10.1130/1052-5173(2005)015<4:TEOTDI>2.0.CO;2 | příjmení= | jméno= | url archivu=https://web.archive.org/web/20111209150342/http://www.gsajournals.org/perlserv/?request=get-document&doi=10.1130%2F1052-5173%282005%29015%3C4%3ATEOTDI%3E2.0.CO%3B2 | datum archivace=2011-12-09 | nedostupné=ano }} a ačkoliv malý počet dinosauřích fosílií byl nalezen i po K-Pg rozhraní, obvykle se tyto fosílie vysvětlují [[eroze|erozí]] křídových sedimentů a jejich přemístěním do mladších vrstev.{{Citace periodika | autor=Sloan RE, Rigby K, Van Valen LM, Gabriel Diane | rok=1986 | titul=Gradual dinosaur extinction and simultaneous ungulate radiation in the Hell Creek formation | periodikum=Science | ročník=232 | číslo=4750 | strany=629–633 | url=http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/232/4750/629 | doi= 10.1126/science.232.4750.629| datum přístupu=2007-05-18 | pmid=17781415}}{{Citace periodika | url=http://www.lpi.usra.edu/meetings/impact2000/pdf/3139.pdf | formát=PDF | titul=Compelling new evidence for Paleocene dinosaurs in the Ojo Alamo Sandstone San Juan Basin, New Mexico and Colorado, USA | autor=Fassett JE, Lucas SG, Zielinski RA, Budahn JR | rok=2001 | periodikum=International Conference on Catastrophic Events and Mass Extinctions: Impacts and Beyond, 9-12 July 2000, Vienna, Austria | ročník=1053 | strany=45–46 | datum přístupu=2007-05-18}}{{Citace periodika | autor=Sullivan RM | titul=No Paleocene dinosaurs in the San Juan Basin, New Mexico | url=http://gsa.confex.com/gsa/2003RM/finalprogram/abstract_47695.htm | periodikum=[[Geological Society of America]] Abstracts with Programs | ročník=35 | číslo=5 | strany=15 | rok=2003 | datum přístupu=2007-07-02 | url archivu=https://web.archive.org/web/20110408155457/http://gsa.confex.com/gsa/2003RM/finalprogram/abstract_47695.htm | datum archivace=2011-04-08 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://gsa.confex.com/gsa/2003RM/finalprogram/abstract_47695.htm |date=20110408155457 }} Ukazuje se také, že dinosauři nevymírali dlouho před koncem křídy (jak bylo dříve některými badateli postulováno), ale žili v poměrně značných počtech, geografickém rozšíření a druhové rozmanitosti až do samotné katastrofy K-Pg.https://dinosaurusblog.com/2020/11/23/dinosaurum-se-darilo-do-posledni-chvile/ Mimo dinosaury však zcela vyhynuli i mořští plazi [[mosasauři]], [[plesiosauria|plesiosauři]], létající [[ptakoještěři]], mnozí [[bezobratlí]] i některé typy rostlin.https://dinosaurusblog.com/2021/03/08/jak-vyhynuli-ptakojesteri/ [[Savci]] a [[ptáci]] s výraznými druhovými ztrátami přežili a v následujícím období se tyto skupiny prudce [[radiace (evoluční biologie)|rozrůzňovaly]] za vzniku zcela nových vývojových linií.{{Citace periodika | autor=MacLeod N, Rawson PF, Forey PL, Banner FT, Boudagher-Fadel MK, Bown PR, Burnett JA, Chambers, P, Culver S, Evans SE, Jeffery C, Kaminski MA, Lord AR, Milner AC, Milner AR, Morris N, Owen E, Rosen BR, Smith AB, Taylor PD, Urquhart E, Young JR | titul=The Cretaceous–Tertiary biotic transition | rok=1997 | periodikum=Journal of the Geological Society | ročník=154 | číslo=2 | strany=265–292 | url=http://findarticles.com/p/articles/mi_qa3721/is_199703/ai_n8738406/print | doi=10.1144/gsjgs.154.2.0265}} [146] => [147] => == Křída Českého masívu == [148] => Jako sporný se jeví výskyt spodní křídy v [[Moravský kras|Moravském krasu]] – rudické vrstvy, zastoupené jíly, písky a štěrky, které vyplňují prohloubeniny ve vápencích [[devon (geologie)|devonu]]. Ve svrchní křídě [[Český masív|Českého masívu]] převažují mělkovodní sedimenty mořského původu, vzniklé při rozsáhlé cenomanské transgresi, kdy nejprve proniklo moře z oblasti [[Tethys (moře)|Tethydy]] a později od severozápadu ze Saska. [149] => === Česká křídová pánev (tabule) === [150] => {{Podrobně|Česká křídová pánev}} [151] => * perucko-korycanské souvrství – zastoupeny jsou sedimenty kontinentální, brakické až mořské stáří alb? – cenoman [152] => ** perucké vrstvy – mocnost do 60 m, sladkovodní říční, jezerní, lagunární pískovce a [[aleuropelit]]y, v nejvyšší části slojky hnědého uhlí ([[Moravská Třebová]]), uranonosné vrstvy ([[Stráž pod Ralskem]]), jílovce těženy pro keramické účely ([[Měcholupy]], [[Peruc]]) [153] => ** korycanské vrstvy – již mořský vývoj – kaolinické pískovce, slepence, vápnité jíly, jílovité pískovce, těžen pískovec u [[Hořice|Hořic]] pro sochařské účely a jako stavební materiál, glaukonitové písky u [[Blansko|Blanska]] pro využití ve slévárenství, ložiska uranu v okolí Stráže pod Ralskem [154] => * bělohorské souvrství – 30–130 m, spodní turon, slínovce se [[spongilit]]y = [[opuka]], pískovce (kaňon Labe u [[Děčín]]a) [155] => * [[Jizerské souvrství]] – 15–400 m, střední turon, mělkovodní sedimenty, střídání slínovců, slínitých pískovců a pískovců (skalní město u [[Hřensko|Hřenska]]) [156] => * teplické souvrství – 30–110 m, svrchní turon – spodní koniak, díky regresi moře mezi spodním a středním turonem začíná často transgresívním horizontem s prachovci, které obsahují fosfátové konkrece či glaukonit, následují vápnité jílovce, jílovité vápence, slínovce [157] => * rohatecké vrstvy – mělkovodní vápnité jílovce až slínovce, zvané „zvonivé inoceramové opuky“ [158] => * březenské souvrství – do 250 m, střední-svrchní koniak, v severní a východní části dochází k ústupu moře, sedimentují flyšoidní a písčité uloženiny ([[Prachovské skály]], [[Hruboskalsko]], okolí [[Mnichovo Hradiště|Mnichova Hradiště]]), ve střední a západní části se ukládají vápnité jílovce až slínovce [159] => * merboltické souvrství – do 150 m mocnosti, stáří santon, již typicky regresivní vrstvy zachované jako relikt v okolí [[Děčín]]a – kaolinické pískovce, prachovce, jílovce
Vrstvy odpovídající české křídové pánvi jsou zastoupeny v polické pánvi (do 500 m, jizerské vrstvy – [[Adršpašsko-teplické skály]]) a králickém příkopu – pískovce (korycanské v.) o mocnosti několika metrů, převažující slínovce turonu s lavicemi pískovců [160] => === Českobudějovická a třeboňská pánev === [161] => Výplň dosahuje maxima v třeboňské pánvi okolo 450 metrů [162] => * klikovské s. – říční, jezerní sedimenty, střední–svrchní santon, kaolinické pískovce, jílovce tvořící dva oddíly – spodní (tmavé) se zbytky rostlinné drtě, svrchní (světlé) bez rostlinných zbytků, těženy jako žáruvzdorné jíly ([[Klikov]], [[Zliv]]) [163] => === Svrchní křída u Osoblahy === [164] => Jižně a jihovýchodně od [[Osoblaha|Osoblahy]] se nacházejí výchozy cenomanských písků, pískovců a jílů o mocnosti do 44 metrů, ve vrtu u [[Slezské Pavlovice|Slezských Pavlovic]] byla zachycena 250 metrů mocná poloha prachovců a jílovců turonu. Výskyt pravděpodobně pokračuje do Polska k [[Opolí|Opoli]] [165] => [166] => == Odkazy == [167] => [168] => === Související články === [169] => [170] => * [[Vymírání na konci křídy]] [171] => * [[Asteroid Chicxulub]] [172] => * [[Časová osa dopadu Chicxulubského asteroidu]] [173] => * [[Chicxulubský kráter]] [174] => * [[K-T rozhraní]] [175] => [176] => === Reference === [177] => [178] => [179] => === Literatura === [180] => * MIŠÍK Milan et al. Stratigrafická a historická geológia. 1. vydání. Bratislava: SPN. 1985. 576 s. [181] => * MÍSAŘ Zdeněk et al. Geologie ČSSR I. Český masív. 1. vydání. Praha: SPN. 1983. 335 s. [182] => * [[jan Petránek (geolog)|PETRÁNEK Jan]] et al. Encyklopedický slovník geologických věd. 1. vydání. Praha: Academia. 1983. 1 svazek A-M. 920 s. [183] => * ŠPINAR Zdeněk. Kniha o pravěku. 1. vydání. AVENTINUM nakladatelství, s.r.o. 1995. 257 s. [184] => * [[Vladimír Socha|SOCHA, Vladimír]]. ''[[Poslední den druhohor]]''. Vyšehrad, Praha 2018. 368 str. [185] => [186] => === Externí odkazy === [187] => * {{Commonscat}} [188] => * {{Wikislovník|heslo=křída}} [189] => * [https://www.darwinsdoor.co.uk/timetour/the-cretaceous-period.html Článek o křídové periodě] {{en}} [190] => * {{Citace elektronického periodika [191] => | příjmení = SOCHA [192] => | jméno = Vladimír [193] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [194] => | titul = Dinosaurům se dařilo do poslední chvíle [195] => | periodikum = OSEL.cz [196] => | rok vydání = 2020 [197] => | měsíc vydání = listopadu [198] => | den vydání = 23 [199] => | url = https://www.osel.cz/11476-dinosaurum-se-darilo-do-posledni-chvile.html [200] => }} {{cs}} [201] => [202] => {{posloupnost|co=[[Mezozoikum]]|kdy=145 Ma–65 Ma| předchůdce =[[Jura]]| nástupce =[[Paleogén]] ([[Kenozoikum]])}} [203] => {{Autoritní data}} [204] => [205] => [[Kategorie:Křída| ]] [206] => [[Kategorie:Mezozoikum]] [207] => [[Kategorie:Geologické periody]] [] => )
good wiki

Křída

Křída je vývojová etapa Země, je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem (periodou) druhohor a jednou z hlavních částí geologického času, pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu. Trvá tedy přibližně od 145 do 66 milionů let před současností, celkem tedy bezmála 80 milionů let.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spodní křída','Svrchní křída','gallic','senon','Mezozoikum','cenoman','neokom','Země','Kenozoikum','Antarktida','Jura','Jižní Amerika'

Antarktida

Cenoman

Jura

Kenozoikum

Mezozoikum

Země