Array ( [0] => 15495687 [id] => 15495687 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Michle [uri] => Michle [3] => Praha Michle Michelska 11.jpg [img] => Praha Michle Michelska 11.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Michle je městská čtvrť v Praze, nacházející se ve východní části města. Má rozlohu přibližně 4,72 km² a v roce 2021 zde žilo přibližně 19 500 obyvatel. Michle se nachází v katastrálním území Michle, které se rozkládá také na území dalších městských částí, jako jsou Vinohrady, Vršovice a Strašnice. Ve starověku a středověku byla Michle samostatnou obcí, která byla připojena k Praze teprve v roce 1922. V Michli se nacházejí zajímavé historické památky, jako je kostel svatého Rocha, Kinského zahrada a Michlický zámek. Také zde existuje řada sportovních a kulturních zařízení, například fotbalový stadion Bohemians 1905 a divadlo na Vinohradech. V Michli se nachází také několik parků a zelených ploch, které nabízejí místa pro odpočinek a rekreaci obyvatel. Kromě toho je zde dobře vyvinutá síť veřejné dopravy, která zajišťuje přístup do ostatních částí Prahy. Michle je jednou z méně známých pražských čtvrtí, ale nabízí širokou škálu možností k bydlení, zábavě a kulturním aktivitám. Je oblíbená zejména mezi rodinami a lidmi, kteří hledají klidnější místo k životu, ale přitom s dobrou dostupností do centra města. [oai] => Michle je městská čtvrť v Praze, nacházející se ve východní části města. Má rozlohu přibližně 4,72 km² a v roce 2021 zde žilo přibližně 19 500 obyvatel. Michle se nachází v katastrálním území Michle, které se rozkládá také na území dalších městských částí, jako jsou Vinohrady, Vršovice a Strašnice. Ve starověku a středověku byla Michle samostatnou obcí, která byla připojena k Praze teprve v roce 1922. V Michli se nacházejí zajímavé historické památky, jako je kostel svatého Rocha, Kinského zahrada a Michlický zámek. Také zde existuje řada sportovních a kulturních zařízení, například fotbalový stadion Bohemians 1905 a divadlo na Vinohradech. V Michli se nachází také několik parků a zelených ploch, které nabízejí místa pro odpočinek a rekreaci obyvatel. Kromě toho je zde dobře vyvinutá síť veřejné dopravy, která zajišťuje přístup do ostatních částí Prahy. Michle je jednou z méně známých pražských čtvrtí, ale nabízí širokou škálu možností k bydlení, zábavě a kulturním aktivitám. Je oblíbená zejména mezi rodinami a lidmi, kteří hledají klidnější místo k životu, ale přitom s dobrou dostupností do centra města. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Michle [2] => | městská část = [[Praha 4]], menší část [[Praha 10]] [3] => | správní obvod = [[Praha 4]], menší část [[Praha 10]] [4] => | obvod = [[Praha 4]], menší část [[Praha 10]] [5] => | rozloha = 5,51 [6] => | počet ZSJ = 15 [7] => | obrázek = BB Centrum Vyskočilova.jpg [8] => | popisek = Michle: budovy BB Centra, Vyskočilova ulice [9] => | PSČ = [10] => | mapa = Praha KÚ Michle.png [11] => | obec = [[Praha]] [12] => }} [13] => '''Michle''' ({{Vjazyce2|de|''Michl''}}) je [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] v [[Praha|Praze]], jihovýchodně od centra, s jádrem v údolí [[Botič]]e a zahrnující i [[Kačerovský vrch]] s okolím. Převažující část patří do [[Městská část a městský obvod|městské části]] [[Praha 4]], pouze východní část vrchu [[Bohdalec (Pražská plošina)|Bohdalce]] a michelská část [[Na Slatinách (Michle a Strašnice)|Slatin]] patří do městské části [[Praha 10]]. Vymezení Michle jako katastrálního území se nepatrně liší od vymezení Michle jako části obce (ZSJ Sídliště Spořilov I-východ se 4 adresami v části Kremnické ulice patří katastrálně k Michli, ale evidenčně k Záběhlicím). [14] => [15] => == Historie Michle == [16] => [17] => === Vesnice === [18] => Poprvé se statek Michle zmiňuje nepřímo ante quem v roce [[1185]], když se mezi poddanými Vyšehradské kapituly uvádějí zlatník Prowod a jeho syn Janis z Michle, v latinském originálu listiny „''Prowod aurifaber et filius eius Janis de Michel''“. Ve falsu listiny krále [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]], hlásícímu se k roku [[1222]], je ''Mihle'' společně s dalšími vesnicemi potvrzena jako majetek [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapituly]] získaný již králem [[Vratislav II.|Vratislavem I.]] Dále se v roce 1279 objevuje Jindřich z Michle mezi svědky smlouvy břevnovského opata, dále Michle patřila k majetku [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] v [[Břevnovský klášter|kláštera na Břevnově]]. [19] => [20] => Původně „Michelj“ znamenalo „Michlův dvůr“ od os. jména Michel, Michal, Michael. Na úrodných pozemcích byly [[poplužní dvůr]], [[mlýn]], [[louka|louky]], [[les]]y, [[slad]]ovny, [[vinice]] a [[zahrada|zahrady]]. Ve 14. století byla Michle poměrně velkou osadou, k níž od konce středověku náležela také [[Michelská synagoga|synagoga]]. Roku 1420 si Michli přivlastnilo radikální husitské křídlo – [[Pražský svaz|pražané]]. Roku 1436 král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] za 500 zlatých prodal ves (''Villa'') a panství Michle sladovníku [[Jan Reček z Ledec|Janu Rečkovi z Ledec]], zakladateli [[Rečkova kolej|Rečkovy studentské koleje]] pražské univerzity. Ten roku 1438 ves Michel odkázal [[Univerzita Karlova|univerzitě]], aby z věčného platu byl financován provoz koleje na Starém Městě pro 12 rodem českých studentů. Roku 1506 nechal [[Jiří Kopidlanský]] Michli vypálit za to, že pražané sťali jeho bratra. K roku 1509 existuje místní označení ''nad Michlem'' a z roku 1509 ''nad Michlí''. Roku 1605 se připomíná škola, od roku 1724 kaple. [21] => [22] => [[Soubor:U michelského mlýna 2 a 1.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|Ulice U michelského mlýna nese stopy původního venkovského charakteru Michle]] [23] => Artistické a právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity ves patřila až do zrušení [[poddanství]] v roce [[1848]]. Administraci od konce 16. století prováděli jezuité z novoměstské koleje od sv. Ignáce na Novém Městě, od roku 1702 byla farní správa u sv. Mikuláše ve Vršovicích a prováděla se misijním způsobem, stejně jako v Krči, Podolí a v Nuslích u sv. Pankráce. [24] => [25] => Během 2. poloviny 19. století mizel zemědělský ráz vesnice a na pozemcích přibývalo výrobních objektů. K roku [[1900]] byla Michle s 6144 obyvateli, mlýnem, cihelnou, pivovarem, zpracováním železa a zelinářstvím jednou ze vsí okresu [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]. [26] => [27] => === Michle součástí Prahy === [28] => [[Soubor:U plynárny 5 až 1 (ve stráni).jpg|náhled|Nouzové domky ve svahu [[Bohdalec (Pražská plošina)|Bohdalce]] nad hlavní křižovatkou Michelské a Nuselské ulice v centrální Michli]] [29] => Roku [[1922]] byla ves Michle s 9318 obyvateli a 446 domy připojena k Praze, v níž pak tvořila součást obvodu [[Praha XIV]] ([[Nusle]], Michle, Krč). V roce [[1949]] byla severovýchodní část [[Katastrální území|k. ú.]] Michle přičleněna k [[Praha 13|Praze 13]] (s [[Vršovice]]mi a částí [[Záběhlice|Záběhlic]]) a druhá část k [[Praha 14|Praze 14]] (s [[Nusle]]mi, [[Lhotka (Praha)|Lhotkou]], a částí [[Krč]]e). V r. [[1960]] se větší část k. ú. Michle stala součástí [[městská část a městský obvod|městského obvodu]] [[Praha 4]] a v roce 1990 součástí [[Městská část a městský obvod|městské části]] [[Praha 4]]. Severní část Michle, tedy vrch [[Bohdalec (Pražská plošina)|Bohdalec]] včetně [[Garáže Vršovice|autobusových]] a kamiónových garáží a část nouzové kolonie [[Na Slatinách (Michle a Strašnice)|Na Slatinách]], je součástí městského obvodu a městské části [[Praha 10]]. [30] => [31] => === Nouzové kolonie === [32] => [[Soubor:Nuselská, Michle, pohled k zastávce Pod Jezerkou.jpg|náhled|vlevo|[[Nuselská]] ulice]] [33] => Zejména po připojení k Praze vznikaly v okolí [[Bohdalec (Pražská plošina)|Bohdalce]] a v širším území zasahujícím i do [[Záběhlice|Záběhlic]], [[Vršovice|Vršovic]] a [[Strašnice|Strašnic]] rozsáhlé nouzové kolonie. Malé improvizované domky vyrostly při jižním úpatí Bohdalce (část jich byla zbořena při rozšíření ulice U plynárny v 80. letech 20. století), rozsáhlé území s charakterem [[slum]]u vzniklo ve druhé polovině 20. let a ve 30. letech na východní straně [[Bohdalec (Pražská plošina)|Bohdalce]] a v údolí [[Slatinský potok (přítok Botiče)|Slatinského potoka]]. Ačkoliv dnes jsou kolonie [[Na Slatinách (Michle a Strašnice)|Na Slatinách]] a [[Pod Bohdalcem]] oficiálně zahrádkářskými koloniemi, dosud v nich stojí mnoho původních staveb a některé z nich jsou do dnešní doby stále ještě obydleny. Od 20. let 20. století až dosud vzniklo a dosud vzniká mnoho rozvojových plánů této oblasti, ale dosud žádný celoplošný nebyl realizován: v místě části původní kolonie vznikla elektrická rozvodna a obytné domy energetiků, [[Garáže Vršovice|autobusové garáže DP]], kamionové garáže patřící původně ČSAD, severovýchodní část [[Praha jih (odstavné nádraží)|odstavného nádraží Praha-jih]] a několik dalších objektů, přítomnost vysokonapěťových vedení v okolí elektrorozvodny však komplikuje jiné využití území. [34] => [35] => === Městská výstavba === [36] => V Michli se vyskytují všechny základní typy městské zástavby, od secesních činžovních domů z přelomu 19. a 20. století přes chudinskou zástavbu, [[Funkcionalismus|funkcionalistické]] domy první poloviny 20. století, socialistickou sídlištní výstavbu ([[sídliště Michelská]]), průmyslové a obchodní zóny až po moderní komerčně budované čtvrtě. [37] => [38] => == Území == [39] => [40] => === Dolní Michle === [41] => [[Soubor:Michle a Vršovice z Tyršova vrchu na sever.jpg|náhled|Část Michle severně od Bohdalce]] [42] => [[Soubor:Michelská teplárna.jpg|náhled|[[Teplárna Michle]]]] [43] => Historické venkovské jádro Michle leží kolem zákruty Botiče obtékajícího Bohdalec západní stranou, zejména u dolní části Michelské ulice a podél ulice U michelského mlýna. [44] => [45] => Severně od [[Bohdalec (Pražská plošina)|Bohdalce]] (Tyršova vrchu) je zástavba na levém břehu kolem ulic Adamovská, Jivenská, Mendíků (hranici Michle s [[Nusle]]mi tvoří ulice K Podjezdu), v ulici Mendíků je [[Základní škola Mendíků|základní škola]]. Na pravém břehu potoka se nachází areál [[výrobní družstvo|výrobního družstva]] [[NAPAKO]], vedle něhož v roce 2013 vznikla zástavba nových domů je blok zástavby s ulicemi Magistrů a Pod Stárkou, Sokol Michle (sokolovna), nad kterou se vypíná vrch [[Kapitol (Praha)|Kapitol]] s dětským a sportovním hřištěm. [46] => [47] => Západně od Tyršova vrchu a Nuselské ulice jsou v úzkém údolí kolem Botiče ulice U michelského mlýna a Ve vilách, se zbytky venkovské zástavby, a ulice Na kolejním statku, do níž pokračuje pás několikapatrových obytných domů z ulice Nuselské. K Michli patří také pruh zástavby nad údolím na okraji nuselské čtvrti Jezerka, včetně poloviny objektu [[Střední průmyslová škola stavební Josefa Gočára|Střední průmyslové školy stavební]] [[Josef Gočár|Josefa Gočára]]. [48] => [49] => V údolí jižně od Bohdalce je několik menších i větších průmyslových objektů. Nejvýznamnější jsou [[Plynárna Michle|plynárna]] a [[Teplárna Michle|teplárna]], bývalá mýdlárna [[Hellada]], objekt [[TONAK]] (továrna na klobouky) Rozsáhlé [[Praha jih (odstavné nádraží)|odstavné nádraží Praha-jih]], zahrnující i železničářské ubytovny a administrativní objekty, urbanisticky odděluje průmyslovou část Michle a Bohdalec od centra Michle a Kačerova. Mezi areálem plynáren a odstavným nádražím a pod areálem teplárny protéká ještě potok [[Botič]]. [50] => [51] => === Bohdalec a Slatiny === [52] => [[Bohdalec (Pražská plošina)|Bohdalec]] je [[Bohdalecký tunel|Bohdaleckým zářezem]] rozdělen na dva kopce: západní Tyršův vrch je téměř celý zalesněn, pouze u jeho vrcholu je sportovní areál, který dnes slouží jako centrum lukostřelby. Východní bohdalecký kopec je v západní části také zalesněn (s parkovými úpravami a vybavením). Hlavní část Bohdalce (západně od Bohdalecká ulice) je zastavěna z michelské i vršovické strany, a to jak rodinnými domky, tak i nízkými paneláky a blokem starších činžovních domů u křižovatky Chodovská. Výraznou dominantou jsou čtyři vysoké věžové cihlové domy v ulici V dolině. [53] => [54] => Osou části východně od Bohdalecké ulice, kde se Bohdalec svažuje ke [[Slatinský potok (přítok Botiče)|Slatinskému potoku]], je po hřebeni vedoucí ulice Pod Vršovskou horou. Severně od ní jsou Sedmidomky, [[kolonie Pod Bohdalcem]], objekt [[Garáže Vršovice|autobusových garáží Dopravního podniku]] (původně trolejbusových), obytná zástavba v okolí Novobohdalecké a Elektrárenské ulice a areál elektrické rozvodny. Jižně od ulice Nad Vršovskou horou jsou deponovací a průmyslové areály Pražského stavebního podniku (k němuž přísluší i objekt [[Technická prohlídka silničního vozidla|stanice technické kontroly]] vozidel), [[Transdev|Connex]] (odstav kamionů) a dalších firem. Zajímavostí je dřevěný přízemní školní areál, který posloužil k natočení filmu [[Obecná škola (film)|Obecná škola]]. Východně od železniční tratě napojující [[Praha jih (odstavné nádraží)|odstavné nádraží Praha-jih]] na seřaďovací [[Praha-Vršovice (nádraží)|nádraží Praha-Vršovice]] se rozkládá kolonie [[Na Slatinách (Michle a Strašnice)|Na Slatinách]], která pokračuje až do Strašnic. [55] => [56] => Nad počátkem názvu čtvrti Bohdalec bylo mnoho diskusí a rozborů a nejpravděpodobnější se zdá teorie, že tato čtvrť byla pojmenovaná podle názvu vesnice Bohdalec na Českomoravské vrchovině, neboť její historie sahá až do 14. století. Jde pravděpodobně o iniciativu některého z bohdaleckých vysídlenců.{{Doplňte zdroj}} [57] => [58] => === Horní Michle a Kačerov === [59] => [[Soubor:Praha Kacerov.jpg|náhled|vlevo|[[Kačerov (stanice metra)|Dopravní terminál Kačerov]] u horní části Michelské ulice]] [60] => [[Soubor:Prague_Michle_Gymnazium_Budějovická.jpg|náhled|[[Gymnázium Budějovická]]]] [61] => [[Soubor:ZŠ Elijáš 1.jpg|náhled|Základní a mateřská škola Elijáš]] [62] => [[Soubor:BB Centrum budova C a Filadelfie.jpg|náhled|[[BB Centrum]]: budova C a [[Filadelfie (budova)|budova Filadelfie]]]] [63] => Obydlenější části Michle leží na kopci na levé straně od Botiče. Ve svahu podél severní části Michelské ulice se vine ulice Ohradní, kolem které jsou umístěny [[gymnázium Elišky Krásnohorské]] a odborné učiliště, činžovní domy i panelová sídlištní zástavba i moderní areál základní školy. Východně od Michelské ulice jsou bloky zástavby kolem ulic Hadovité, Vnější, Vnitřní a Prostřední, za Pekárenskou ulicí rozsáhlý objekt bývalých [[Michelské pekárny|Michelských pekáren]]. V michelské části [[Pankrác (Praha)|pankrácké pláně]] se nachází například [[Kostel Narození Panny Marie (Michle)|kostel Narození Panny Marie]] a v jeho blízkosti stará michelská škola, zrenovovaná v rámci výstavby [[BB Centrum|BB Centra]] v roce 2010, ve které dnes sídlí soukromá [[Křesťanská základní a mateřská škola Elijáš]]. Mezi [[severojižní magistrála|severojižní magistrálou]] a Budějovickou ulicí se nachází [[Vršovická vodárna (Michle)|vodárenská věž]], objekt někdejšího ČKD Polyservis, nákupní centra Bauhaus a Delvita, [[sídliště Michelská]]. V blízkosti sídliště jižně od Vyskočilovy ulice je rozsáhlý školní areál, v němž sídlí několik škol. [64] => [65] => Část Michle zhruba jižně od Vyskočilovy ulice se jmenuje [[Kačerov (Praha)|Kačerov]]. V oblasti severně od Budějovické ulice jsou páteřemi zástavby ulice Bítovská, Jihlavská a Sedlčanská, u Budějovické ulice zde stojí [[Gymnázium Budějovická|gymnázium]], oblast spadá na jihovýchodě ke [[Kačerov (stanice metra)|stanici metra Kačerov]] a na severozápadě ke stanici [[Budějovická (stanice metra)|Budějovická]]. V okolí Vyskočilovy ulice východně od magistrály se nachází sportovní, kulturní a administrativní centrum [[Brumlovka]] a [[BB Centrum]]. Zde má sídlo množství velkých českých i nadnárodních společností ([[ČEZ]], [[Microsoft]], [[GE Money Bank]], [[Hewlett-Packard]], [[O2 Czech Republic]], [[UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia|UniCredit Bank]] ad.) Západně od horní části Michelské ulice je čtvrť rodinných domků obklopená ulicemi Podle Kačerova a V zápolí, v níž se nacházejí například ulice Na lánech, Na rolích, Na dílech, Na nivách, Na úlehli, Na dědinách, Na brázdě, Na záhonech, Na úhoru, Mezipolí, Na novině, Na líše, Na návrší, Na Kačerově, Kačerovská. [66] => [67] => Železniční tratě (nuselsko-modřanská dráha a železniční jižní spojka) oddělují od Michle michelské areály Dopravního podniku hl. m. Prahy: autobusové [[garáže Kačerov]] a [[Depo Kačerov|depo metra Kačerov]]. V těchto místech se v roce [[1969]] nalézaly "Spořilovské koleje Univerzity Karlovy" odkud začínal [[16. leden|16. ledna]] 1969 ráno svoji poslední cestu do Prahy [[Jan Palach]]. [68] => [69] => Jižním výběžkem Michle, za [[Jižní spojka|Jižní spojkou]], je Michelský les, severozápadní část [[Kunraticko-michelský les|Kunraticko-michelského lesa]]. Při jeho severním okraji vede ulice U Michelského lesa, u níž je i [[diagnostický ústav]] pro mládež. Michelským lesem prochází pěší žlutě [[turistická značka|značená trasa]] č. 6122 z Roztyl do Kunratic. [70] => [71] => === Kaple Narození Panny Marie === [72] => {{viz též|Kostel Narození Panny Marie (Michle)}} [73] => [[Soubor:Michle kostel Narození PM 1.jpg|náhled|[[Kostel Narození Panny Marie (Michle)|Kostel Narození Panny Marie]]]] [74] => Na místě starší kaple nebo nedaleko ní dal roku [[1724]] univerzitní profesor práv JUDr. Václav Neumann z Puchholtze vystavět na vršku větší kapli „ku cti Bl. Panny Marie Pomocné a čtrnácti sv. pomocníkům“, dnešní [[kostel Narození Panny Marie (Michle)|kostel Narození Panny Marie]], s domkem pro kostelníka. Prvním knězem se zde v letech 1724–1730 stal Jan Šebesta. Jmění kostela činilo 7000 zlatých a nestačilo dlouhodobě na provoz a údržbu fary, proto byla správa zajišťována misionářsky, většinou z Vršovic. Roku [[1857]] byla při kostele zřízena samostatná michelská [[farnost]]. Kostelík na půdorysu nepravidelného osmiúhelníku s dvěma obdélníkovými přístavky má neobyčejně silné stěny, barokní štíty a oltáře. [75] => [76] => === Michelská madona === [77] => [[Soubor:Michelská madona.jpg|náhled|upright=0.6|[[Michelská madona]]]] [78] => Ve zmíněném kostele Narození Panny Marie byla uctívána milostná soška [[Michelská madona|madony Michelské]]. Je to jedno z nejvýznamnějších děl českého vrcholně [[gotika|gotického]] [[sochařství]] z počátku vlády [[Karel IV.|Karla IV.]] Michelská madona známá též jako ''Madona z Michle''. Dřevořezba stojící Panny Marie s oblečeným Ježíškem na pravé paži má na hlavě zbytek kruhového dýnka po královské koruně s dekorativně řezanými loknami, a přemíru schematických ostře řezaných záhybů oděvu. Je vyřezána z [[hrušeň|hruškového]] dřeva. Komorní formát necelých 50 cm výšky prozrazuje, že byla umístěna uvnitř oltářního výklenku nebo oltářní archy. Polychromie se nedochovala. Originál sošky byl roku [[1949]] získán do sbírek [[Národní galerie Praha|Národní galerie]] v Praze pod inventárním číslem P 701.Katalogová stránka [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]] [http://ng.bach.cz/ces/centrum.html?msg=srecic&invc=P%20701&un=1A1v Michelské madony]{{Nedostupný zdroj}} Je vystaven ve stálé expozici v [[Anežský klášter|Anežském klášteře]]. Do michelského kostela byla zhotovena kopie této sochy. [79] => Z dílny takzvaného Mistra Michelské madony či jeho vlivu je dnes dochováno asi osm dřevořezeb ze druhé čtvrtiny [[14. století]]. Patří k nim socha [[svatý Florián|sv. Floriána]] z kláštera [[Řád augustiniánů|augustiniánů]] v [[Sankt Florian]]u, soška [[Broumovská madona|Broumovské madony]], [[madona z Hrabové|madony z Hrabové]], [[Prostějovská madona|Prostějovské]] a [[Znojemská madona|Znojemské madony]], snad také v poslední době objevená madona na lvu z Klosterneuburgu. O původu a působišti Mistra Michelské madony historikové umění vedou spory, v úvahu přichází Praha, [[Brno]] nebo [[Olomouc]]. [80] => [81] => == Doprava == [82] => [83] => === Železniční === [84] => [[Soubor:Odstavné nádraží Praha-jih (02).jpg|vlevo|náhled|[[Praha jih (odstavné nádraží)|Odstavné nádraží Praha-jih]] na hranici Michle a Záběhlic]] [85] => [[Soubor:Mosty přes ulici U plynárny (04).jpg|náhled|[[Bohdalecký tunel|Bohdalecký průkop]] a železniční mosty přes ulici U plynárny]] [86] => Přes Michli prochází od 1. března [[1882]] [[Místní dráha Nusle - Modřany|lokální železniční dráha Nusle–Modřany]], dnes součást [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|tratě 210]] s větvemi do Čerčan a Dobříše. Původně procházela 94 metrů dlouhým [[Bohdalecký tunel|Bohdaleckým tunelem]], v letech 1929–1930 byl v místě tunelu vybudován [[Bohdalecký tunel|průkop]], jímž vede i vlečka [[Plynárna Michle|michelských plynáren]], od roku 1971 i napojení [[Praha jih (odstavné nádraží)|odstavného nádraží Praha-jih]], od roku 1947 vede zářezem ulice Nad Vinným potokem. Na modřanské trati bývaly v Michli dvě zastávky, Michle (1900–1970; od roku 2002 je v blízkosti zřízená služební zastávka Praha-Vršovice depo) a Spořilov (1934–1960). Roku 1960 byla trať v jižní části Michle přeložena (napřímením zvětšen poloměr oblouků u [[Kunraticko-michelský les|Michelského lesa]] a u [[Spořilov]]a a vedení trati zářezem u [[Kačerov (Praha)|Kačerova]]). Trať je stále jednokolejná, v rámci rozvoje městské železniční dopravy se uvažuje o zdvojkolejnění. Od prosince 2014 je v provozu zastávka u stanice metra Kačerov. [87] => [88] => Roku 1964 byla dokončena nákladní [[železniční jižní spojka]], která z [[Železniční trať Praha–Plzeň|plzeňské trati]] vede přes [[Branický most]], pak přes [[Praha-Krč (nádraží)|stanici Praha-Krč]] v souběhu s [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|nuselsko-modřanskou]] dráhou až ke Spořilovu a odtud přes východní okraj Michle a podél dnešní silniční [[Jižní spojka|Jižní spojky]] mezi [[Zahradní Město]] a [[Strašnice]], kde zaúsťuje do [[seřaďovací nádraží Praha-Vršovice|seřaďovacího nádraží Praha-Vršovice]] i do vršovicko-libeňské nákladní trati (z roku 1919). [89] => [90] => Rozsáhlý areál [[Praha jih (odstavné nádraží)|odstavného nádraží Praha-jih]], určeného pro vlaky osobní dopravy, byl vybudován v letech 1961–1999, hlavní část byla dokončena v prosinci 1971, roku 1998 bylo dokončeno i severovýchodní zaústění kolem [[Na Slatinách (Michle a Strašnice)|Slatin]] do seřaďovacího nádraží Vršovice. [91] => [92] => === Silniční síť === [93] => [[Soubor:Praha Magistrala Roztyly2.jpg|náhled|Michle podél [[Severojižní magistrála|magistrály]]]] [94] => Michlí prochází několik páteřních komunikací. Od centra Prahy jihovýchodním směrem ji protíná [[Severojižní magistrála]], v tomto úseku s názvem 5. května, pražské pokračování [[dálnice D1]]. Jejím předchůdcem byla Budějovická ulice, vedoucí souběžně s magistrálou po jihozápadní hranici Michle (s Krčí), z níž původně dálková doprava pokračovala přes Kačerov po Vídeňské ulici; dosud mají tyto hlavní ulice velký místní i regionální význam. [95] => [96] => Podél jihovýchodního okraje Michle prochází [[Jižní spojka]], část [[Městský okruh (Praha)|Městského okruhu]] – na území Michle zasahuje u Michelského lesa. [97] => [98] => Pro místní dopravu má význam Nuselská ulice s tramvajovou tratí, spojující centrum Nuslí kolem západního úpatí Bohdalce s centrem staré Michle, kde z ní odbočuje na jihovýchod Michelská ulice směrem na [[Kačerov (Praha)|Kačerov]] a na východ ulice U plynárny po jižním úpatí Bohdalce k Chodovské ulici. Na kačerovské pláni vede tangenciálně Vyskočilova ulice, která navazuje na Jeremenkovu a Olbrachtovu ulici od [[Podolí (Praha)|Podolí]] a na niž navazuje ulice V zápolí směrem ke Spořilovu. [99] => [100] => Bohdalecká a Chodovská ulice překonávají hřeben Bohdalce na východě; tento tah má význam jak pro radiální dopravu (spojení Vršovic se Spořilovem a Jižním Městem), tak pro tangenciální dopravu (v minulosti po ní byl značen střední okruh). V úseku kolem teplárny tvoří Chodovská ulice východní hranici Michle. [101] => [102] => === Tramvajová a autobusová doprava === [103] => [[Soubor:Garáže Bohdalec (02).jpg|náhled|[[Garáže Vršovice|Autobusové garáže na Bohdalci]]]] [104] => Přes Michli vede [[Tramvajová trať Otakarova - Spořilov|tramvajová trať z Nuslí na Spořilov]]. Úsek z náměstí bratří Synků Nuselskou ulicí do centra Michle byl zprovozněn 17. června 1923, úsek k Chodovské ulici 1. března 1928, prodloužení na [[Spořilov]] 12. října 1929, od 1. ledna 1956 do roku 1971 (koleje byly zcela odstraněny až v roce 1988) byla v provozu ještě krátká odbočka na okraj Záběhlic, jejíž plánované prodloužení však nebylo nikdy realizováno. [105] => [106] => Tramvajová trať z [[Pankrác (Praha)|Pankráce]] Jihlavskou ulicí na Kačerov byla v provozu od 29. května 1930 do 19. října 1970, kdy byla zrušena kvůli Severojižní magistrále. Úsek z Pankráce na Budějovické náměstí (Budějovickou ulicí po hranici Michle a [[Krč]]e) byl zrušen 10. května 1974 kvůli souběhu s metrem. [107] => [108] => Přes [[Bohdalec (Pražská plošina)|Bohdalec]] vedla od 21. června 1925 první autobusová linka novodobé městské dopravy, Vršovice–Záběhlice, později rozlišovaná písmenem A, předchůdkyně pozdější linky 101. Bohdaleckou a Chodovskou ulicí přes Bohdalec odedávna jezdily příměstské autobusové linky, dnes v tomto úseku nahrazené kapacitní autobusovou linkou 213, spojující oblast Vršovic a Vinohrad se sídlišti na jihu Prahy 4. [109] => [110] => Na území Michle jsou dvoje autobusové garáže [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravního podniku hlavního města Prahy]]: [[garáže Kačerov]] (mezi Kačerovem a [[Spořilov]]em) a [[garáže Vršovice]] (na Bohdalci). U Kačerova je též [[Depo Kačerov|depo metra]], na Bohdalci areál [[Transdev|Veolia Transport]] (dříve [[Transdev|Connex]]), který slouží převážně kamionové dopravě. [111] => [112] => === Cyklistické trasy === [113] => Ulicí U Michelského lesa prochází značená [[Stezka pro cyklisty|cyklistická trasa]] A 22 (dříve ÚJ-BR), plnící v této části roli obdoby silniční Jižní spojky. [114] => [115] => [[Stezka pro cyklisty|Cyklistická stezka]], která v budoucnu měla být součástí trasy č. 11 (nyní A 23), byla před lety jako jedna z prvních v Praze vyznačena v ulici U Plynárny. Je však bohužel ukázkou naprosto nevhodného způsobu značení: vodorovným dopravním značením je na chodníku pro cyklisty vyhrazen úzký pruh, ve kterém stojí sloupy veřejného osvětlení a tramvajového trakčního vedení. [116] => [117] => V rozvojových plánech je navrženo vyznačení tras: [118] => * A 41 od [[Depo Kačerov|depa Kačerov]] kolem stanice metra Budějovická a dále podél Budějovické ulice na Pankrác (a dále na Nové Město) [119] => * A 42 od depa Kačerov kolem Thomayerovy nemocnice ke Lhotce [120] => * A 22 přibližně po dnešní trase ÚJ-BR [121] => * A 212 podél západního okraje Michelského lesa do Kunratic [122] => * A 222 z Michelského lesa na sídliště Spořilov [123] => * A 23 ze Záběhlic podél ulic Záběhlická, U plynárny a Nuselská do Vršovic (podle původně plánované trasy 11) [124] => * A 223 z Kačerova kolem michelských pekáren k michelskému průkopu (železničním mostům v ulici U plynárny) [125] => * A 42 ze Záběhlic přes kolonie [[Na Slatinách (Michle a Strašnice)|Na Slatinách]] a Pod Bohdalcem do Vršovic ke Slavii [126] => * A 234 ze [[Na Slatinách (Michle a Strašnice)|Slatin]] do strašnické ulice V Korytech [127] => [128] => == Osobnosti == [129] => [130] => * [[Jan Čapek (legionář)|Jan Čapek]] (1876–1918), [[Československé legie|československý legionář]] [131] => [132] => == Další fotografie == [133] => [134] => Soubor:U michelského mlýna 27, bývalá synagoga.jpg|Bývalá [[synagoga]], dnes patřící [[Církev československá husitská|Církvi československé husitské]] [135] => Soubor:Michle synagoga 03.jpg|Bývalá [[synagoga]], dnes modlitebna [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] [136] => Soubor:Na kolejním statku 2 a 4, U michelského mlýna 12.jpg|Na kolejním statku, přechod mezi venkovskou a městskou zástavbou [137] => Soubor:Prague Michle Nuselska str3.jpg|Nuselská ulice [138] => Soubor:Prague Michle Michelska str.jpg|Michelská ulice [139] => Soubor:Tigridova (02).jpg|Nová zástavba u Botiče (Tigridova ulice, projekt „Nad Botičem“) [140] => Soubor:Ohradní, gymnázium a SOU.jpg|Ohradní ulice, vlevo [[Gymnázium Elišky Krásnohorské]] a SOU [141] => [142] => [143] => == Odkazy == [144] => [145] => === Reference === [146] => [147] => [148] => === Literatura === [149] => * Archiv hlavního města Prahy, fond Farní úřad u P. Marie v Michli, Pamětní knihy, 3 svazky z let 1724–1946 [150] => * PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, {{ISBN|978-80-200-2469-5}} [151] => [152] => === Související články === [153] => * [[Seznam kulturních památek v Michli]] [154] => * [[Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Michli]] [155] => [156] => === Externí odkazy === [157] => * {{Commonscat|Michle}} [158] => * {{Wikislovník|heslo=Michle}} [159] => * {{KM|727750|Michle}} [160] => * [https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=5d7392cfdbe042a19c5ec2184a5d9e26 Archivní mapy] na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05] [161] => * [http://www.praha1929.cz/praha/michle.html ''Michle: XIV.''], ''Obce Velké Prahy v roce 1929'' (web podle knihy: Franta Žáček, František Stehlík: ''Historický a orientační průvodce Prahou'', nakladatelství Františka Stehlíka, 1929. [162] => * [https://web.archive.org/web/20090917161806/http://www.langweil.info/index.php/Michle/ Michle] v projektu Langweil.info [163] => * [http://www.volny.cz/farnost.michle/ Římskokatolická farnost Michle] [164] => * [http://www.sokol-michle.cz/ Sokol Michle] [165] => * [http://www.pekarny-michle.cz/ Michelské pekárny] [166] => * [http://www.ppsd.cz/index.php?page=kontakt Pražská plynárenská a. s.], Michle [167] => [168] => {{Město Praha}} [169] => {{Autoritní data}} [170] => {{Portály|Praha}} [171] => [172] => [[Kategorie:Michle| ]] [173] => [[Kategorie:Praha 4]] [174] => [[Kategorie:Praha 10]] [175] => [[Kategorie:Katastrální území v Praze]] [] => )
good wiki

Michle

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bohdalec (Pražská plošina)','Na Slatinách (Michle a Strašnice)','Praha 4','Praha 10','Praha jih (odstavné nádraží)','Spořilov','Kačerov (Praha)','Transdev','Jižní spojka','Depo Kačerov','Bohdalecký tunel','Garáže Vršovice'

Spořilov

Transdev