Array ( [0] => 14684417 [id] => 14684417 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Migréna [uri] => Migréna [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Migréna je neurologické onemocnění, které se projevuje silnou bolestí hlavy. Migrény jsou častější u žen než u mužů a mohou mít různé příčiny, včetně genetických faktorů a prostředí. Typické příznaky migrény zahrnují pulzující bolest na jedné straně hlavy, citlivost na světlo a zvuky, nevolnost a zvracení. Existuje několik typů migrény, jako je migréna s aura, která zahrnuje vizuální a senzorické příznaky před vznikem bolesti hlavy. Řízení migrény zahrnuje nejen léky na tlumení bolesti, ale také změny životního stylu, jako je dostatečný odpočinek, správná strava a omezení stresu. [oai] => Migréna je neurologické onemocnění, které se projevuje silnou bolestí hlavy. Migrény jsou častější u žen než u mužů a mohou mít různé příčiny, včetně genetických faktorů a prostředí. Typické příznaky migrény zahrnují pulzující bolest na jedné straně hlavy, citlivost na světlo a zvuky, nevolnost a zvracení. Existuje několik typů migrény, jako je migréna s aura, která zahrnuje vizuální a senzorické příznaky před vznikem bolesti hlavy. Řízení migrény zahrnuje nejen léky na tlumení bolesti, ale také změny životního stylu, jako je dostatečný odpočinek, správná strava a omezení stresu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - choroba [1] => | název = Migréna [2] => | obrázek = Migraine.jpg [3] => | velikost obrázku = 250px [4] => | popisek = Bolest hlavy při migréně může být vyčerpávající [5] => [6] => | MKN-10 = [http://www.uzis.cz/cz/mkn/G40-G47.html#G43 G43.] [7] => | DSM-IV = [8] => | MeshID = [9] => | MeshYear = [10] => | MeshName = [11] => }} [12] => '''Migréna''' je chronické onemocnění charakteristické opakovanými středně těžkými až silnými [[Bolest hlavy|bolestmi hlavy]] často doprovázenými řadou [[Symptom|příznaků]] souvisejících s [[Autonomní nervová soustava|autonomní nervovou soustavou]]. Slovo je odvozeno z [[řečtina|řečtiny]] z výrazu ἡμικρανία (''hemikrania''), „bolest jedné strany hlavy“,{{Citace elektronické monografie |jméno1 = Henry George |příjmení1 = Liddell |jméno2=Robert |příjmení2=Scott |titul=ἡμικρανία |titul=A Greek-English Lexicon |vydavatel= |url=http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.04.0057%3Aentry%3Dh%28mikrani%2Fa}} on Perseus tvořeného slovy ἡμι- (''hemi-''), „polovina“ a κρανίον (''kranion''), „lebka“.{{Citace monografie |jméno=Kenneth |příjmení=Anderson |jméno2=Lois E. |příjmení2=Anderson |jméno3=Walter D. |příjmení3=Glanze |titul=Mosby's Medical, Nursing, and Allied Health Dictionary |rok=1994 |vydavatel=Mosby |isbn=978-0-8151-6111-0 |strany=998 |vydání=4}} [13] => [14] => [15] => Bolest hlavy je typicky unilaterální (postihující jen jednu polovinu hlavy), je pulsující povahy a trvá od 2 do 72 hodin. Může se projevovat symptomy jako [[nevolnost]], [[zvracení]], [[fotofobie]] (zvýšená citlivost na světlo) nebo [[fonofobie]] (zvýšená citlivost na zvuk); fyzická aktivita bolest obvykle ještě zhoršuje.{{Citace periodika|titul=The International Classification of Headache Disorders: 2nd edition |periodikum=Cephalalgia |ročník=24 |číslo=Suppl 1 |strany=9–160 |rok=2004 |pmid=14979299 |doi=10.1111/j.1468-2982.2004.00653.x |autor= Headache Classification Subcommittee of the International Headache Society|jazyk=en}} [http://www.i-h-s.org/upload/ct_clas/ihc_II_main_no_print.pdf as PDF] {{Wayback|url=http://www.i-h-s.org/upload/ct_clas/ihc_II_main_no_print.pdf |date=20100331095113 }} Až jedna třetina osob trpících migrénou vnímá [[Aura (příznak)|auru]] – jde o přechodnou zrakovou, senzorickou, jazykovou či motorickou poruchu signalizující brzký nástup bolestí hlavy. [16] => [17] => [18] => Má se za to, že migrény vznikají v důsledku kombinace environmentálních a genetických faktorů.{{Citace periodika|příjmení=Piane|jméno=M|spoluautoři=Lulli, P; Farinelli, I; Simeoni, S; De Filippis, S; Patacchioli, FR; Martelletti, P|titul=Genetics of migraine and pharmacogenomics: some considerations.|periodikum=The journal of headache and pain|datum vydání=2007 Dec|ročník=8|číslo=6|strany=334–9|pmid=18058067|jazyk=en}} Přibližně dvě třetiny případů se v rodinách dědí. Svou roli může hrát rovněž kolísající hladina hormonů – před začátkem [[Puberta|puberty]] migréna postihuje běžněji chlapce než dívky, v dospělosti se však objevuje až dvakrát či třikrát častěji u žen než u mužů.{{Citace periodika|autor=Stovner LJ, Zwart JA, Hagen K, Terwindt GM, Pascual J |titul=Epidemiology of headache in Europe |periodikum=European Journal of Neurology |ročník=13 |číslo=4 |strany=333–45 |rok=2006 |měsíc=April |pmid=16643310 |doi=10.1111/j.1468-1331.2006.01184.x|jazyk=en}} Náchylnost k migrénám se obvykle snižuje během těhotenství.{{Citace periodika|autor=Lay CL, Broner SW|titul=Migraine in women |periodikum=Neurologic Clinics |ročník=27 |číslo=2 |strany=503–11 |rok=2009|měsíc=May |pmid=19289228 |doi=10.1016/j.ncl.2009.01.002|jazyk=en}} Přesné mechanismy migrény nejsou známy, má se však za to, že se jedná o neurovaskulární poruchu. Hlavní teorie o vzniku migrény souvisí se zvýšenou vzrušivostí [[Mozková kůra|mozkové kůry]] a abnormální funkcí [[neuron]]ů zodpovědných za vnímání bolesti, nacházejících se v [[Trojklaný nerv|trojklaném nervu]] v [[Mozkový kmen|mozkovém kmeni]].{{Citace periodika |autor=Dodick DW, Gargus JJ |titul=Why migraines strike |periodikum=Sci. Am. |ročník=299 |číslo=2 |strany=56–63 |rok=2008 |měsíc=August |pmid=18666680 |url=http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=why-migraines-strike |bibcode=2008SciAm.299b..56D |doi=10.1038/scientificamerican0808-56|jazyk=en}} [19] => [20] => [21] => V iniciální fázi léčby se doporučují jednoduchá [[analgetika]], jako je například [[ibuprofen]] a [[paracetamol]] proti bolestem hlavy, a [[antiemetika]] proti nevolnosti; svou roli hraje i vyhýbání se spouštěcím faktorům. Podle studií mají velký léčebný potenciál i látky [[kanabidiol|CBD]] a [[Tetrahydrokanabinol|THC]], nejlépe v kombinaci 2:1.{{Fakt|20190726160000}} Specifické látky, jako například [[triptan]]y nebo [[ergotamin]]y, lze použít u osob, u nichž jsou jednoduchá analgetika neúčinná. Obecně migrénou v určitém okamžiku života trpí více než 10 % populace. [22] => [23] => == Příznaky a symptomy == [24] => Migréna se typicky projevuje přechodnou opakující se silnou [[Bolest hlavy|bolestí hlavy]] spojenou se symptomy [[Autonomní nervová soustava|autonomní nervové soustavy]]. Přibližně 15–30 % osob trpících migrénou vnímá [[aura (příznak)|auru]]{{Citace monografie|příjmení=Gutman|jméno=Sharon A.|titul=Quick reference neuroscience for rehabilitation professionals : the essential neurologic principles underlying rehabilitation practice|rok=2008|vydavatel=SLACK|místo=Thorofare, NJ|isbn=9781556428005|strany=231|url=http://books.google.ca/books?id=Ea0czzNxpkQC&pg=PA231|vydání=2}} , přičemž lidé trpící migrénou s aurou rovněž často trpí migrénami bez aury. Prudkost, trvání a četnost záchvatů je proměnlivá. Migréna trvající déle než 72 hodin je označována pojmem [[status migrenosus]].{{Citace monografie|příjmení=al.]|jméno=ed. Jes Olesen, ... [et|titul=The headaches.|rok=2006|vydavatel=Lippincott Williams & Wilkins|místo=Philadelphia|isbn=9780781754002|strany=512|url=http://books.google.ca/books?id=F5VMlANd9iYC&pg=PA512&lpg=PA512|vydání=3. ed.}} Existují čtyři možné fáze migrény, ačkoli ne ke všem vždy nezbytně dochází: A projevuje se také agresivností na lidi, kteří na vás křičí nebo hlasitě mluví. [25] => # Počáteční fáze [[prodrom]]ů, ke které dochází hodiny či dny před nástupem bolesti [26] => # Fáze [[Aura (příznak)|aury]], která bezprostředně předchází nástupu bolesti hlavy [27] => # Fáze [[bolest]]i, rovněž známá jako fáze bolesti hlavy [28] => # Konečná fáze [[postdrom]]u, následný stav po odeznění záchvatu migrény [29] => [30] => === Prodrom === [31] => [[Prodrom]]ální nebo varovné symptomy se objevují u přibližně 60 % osob trpících migrénou {{Citace monografie|příjmení=Rae-Grant|jméno=[edited by] D. Joanne Lynn, Herbert B. Newton, Alexander D.|titul=The 5-minute neurology consult|rok=2004|vydavatel=Lippincott Williams & Wilkins|místo=Philadelphia|isbn=9780683307238|strany=26|url=http://books.google.ca/books?id=Atuv8-rVXRoC&pg=PA26}}{{Citace monografie|příjmení=Aminoff|jméno=Roger P. Simon, David A. Greenberg, Michael J.|titul=Clinical neurology|rok=2009|vydavatel=Lange Medical Books/McGraw-Hill|místo=New York, N.Y|isbn=9780071664332|strany=85–88|vydání=7th ed.}} s nástupem od dvou hodin do dvou dnů před počátkem bolesti či aury.{{Citace periodika|příjmení=Buzzi|jméno=MG|spoluautoři=Cologno, D; Formisano, R; Rossi, P|titul=Prodromes and the early phase of the migraine attack: therapeutic relevance.|periodikum=Functional neurology|datum vydání=2005 Oct-Dec|ročník=20|číslo=4|strany=179–83|pmid=16483458|jazyk=en}} Tyto symptomy mohou zahrnovat celou řadu jevů,{{Citace periodika|příjmení=Rossi|jméno=P|spoluautoři=Ambrosini, A; Buzzi, MG|titul=Prodromes and predictors of migraine attack.|periodikum=Functional neurology|datum vydání=2005 Oct-Dec|ročník=20|číslo=4|strany=185–91|pmid=16483459|jazyk=en}} včetně změny nálady, podrážděnosti, [[deprese]] nebo [[euforie]], [[vyčerpanost]]i, chuti na určité jídlo, ztuhlosti svalů (zejména na krku), zácpy či průjmu a citlivosti na pachy či hluk. Tyto symptomy se mohou objevovat u migrény s aurou i bez ní.{{Citace monografie|příjmení=Samuels|jméno=Allan H. Ropper, Martin A.|titul=Adams and Victor's principles of neurology|url=https://archive.org/details/adamsvictorsprin00unse|rok=2009|vydavatel=McGraw-Hill Medical|místo=New York|isbn=9780071499927|strany=Chapter 10|vydání=9th ed.}} [32] => [33] => === Fáze aury === [34] => {| class="wikitable" style = "float: right; margin-left:15px; text-align:center" [35] => |- [36] => |[[Soubor:Fortifikation (Migräne).jpg|150px|Klikaté čáry připomínající obrysy hradební zdi]]||[[Soubor:Negatives Skotom (Brandenburger Tor Blaue Stunde) 1.jpg|150px|Negativní skotom, výpadek části zorného pole]] [37] => |- [38] => |[[Soubor:Positives Skotom (Brandenburger Tor Blaue Stunde) 1.jpg|150px|Pozitivní skotom, lokální vnímání dodatečných struktur]]||[[Soubor:Gesichtsfeldausfall (Brandenburger Tor Blaue Stunde) 1.jpg|150px|Většinou jednostranná ztráta vnímání]] [39] => |} [40] => [41] => [[aura (příznak)|Aura]] je přechodný fokální neurologický jev, který se objevuje před nástupem bolesti hlavy nebo v jejím průběhu. Aura přichází postupně v řádu minut a obvykle trvá méně než 60 minut. Symptomy mohou být vizuální, senzorické či motorické povahy a mnoho osob zažívá více než jeden z nich. Nejběžnější jsou vizuální efekty, které se objevují až v 99 % případů, přičemž více než v polovině případů jde výhradně o ně. Častou poruchou vidění je [[scintilační skotom]] (oblast částečného zkreslení [[Zorné pole|zorného pole]] s mihotajícími se světly). Ten obvykle začíná poblíž středu zorného pole a šíří se do stran v podobě klikatých čar, jež jsou přirovnávány k liniím opevnění či hradebních zdí. Čáry jsou obvykle černé a bílé, někteří lidé však vidí i čáry barevné. U skupiny pacientů dochází ke ztrátě části zorného pole, což je jev známý jako [[hemianopsie]], zatímco jiní vidí rozmazaně. [42] => [43] => Druhou nejběžnější formou je senzorická aura, objevující se u 30–40 % osob s aurou. Pocit mravenčení často začíná na jedné z rukou a odtud se šíří přes paži až do oblasti nosu a úst na stejné straně těla. Po odeznění mravenčení obvykle dochází ke znecitlivění a ztrátě [[orientační smysl|orientačního smyslu]]. Mezi další symptomy fáze aury mohou patřit poruchy řeči či jazykové poruchy a [[závrať]], méně běžné jsou motorické problémy. Motorické symptomy naznačují, že se jedná o hemiplegickou migrénu, kdy slabost oproti ostatním druhům aury trvá déle než jednu hodinu. K auře bez následné bolesti hlavy dochází pouze vzácně;The Headaches Pg.407-419 tento jev je známý jako [[aura bez migrény]]. [44] => [45] => === Fáze bolesti === [46] => Bolest hlavy je typicky jednostranná, pulsující, středně těžká až silná.{{Citace monografie |autor=Tintinalli, Judith E. |titul=Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide (Emergency Medicine (Tintinalli)) |vydavatel=McGraw-Hill Companies |místo=New York |rok=2010 |strany=1116–1117 |isbn=0-07-148480-9 |oclc= |doi=|datum přístupu=}} Obvykle nastupuje postupně a zhoršuje se v důsledku fyzické aktivity. Ve více než 40 % případů však může být bolest oboustranná a často spojená s bolestmi krku.{{Citace monografie|příjmení=Tepper|jméno=edited by Stewart J. Tepper, Deborah E.|titul=The Cleveland Clinic manual of headache therapy|vydavatel=Springer|místo=New York|isbn=9781461401780|strany=6|url=http://books.google.ca/books?id=uaG08nAKG_wC&pg=PA6}} Oboustranná bolest je obzvláště běžná u těch osob, které trpí migrénou bez aury. Méně běžně se může bolest objevovat v zadní či horní části hlavy. U dospělých bolest trvá obvykle 4 až 72 hodin, u dětí však často méně než 1 hodinu.{{Citace periodika|příjmení=Bigal|jméno=ME|spoluautoři=Arruda, MA|titul=Migraine in the pediatric population--evolving concepts.|periodikum=Headache|datum vydání=2010 Jul|ročník=50|číslo=7|strany=1130–43|pmid=20572878|jazyk=en}} Četnost záchvatů migrény je proměnlivá, od pouze několika za celý život až po několik za týden, přičemž průměr je přibližně jeden záchvat za měsíc.{{Citace monografie|příjmení=al.]|jméno=ed. Jes Olesen, ... [et|titul=The headaches.|rok=2006|vydavatel=Lippincott Williams & Wilkins|místo=Philadelphia|isbn=9780781754002|strany=238|url=http://books.google.ca/books?id=F5VMlANd9iYC&pg=PA238|vydání=3. ed.}}{{Citace monografie|příjmení=Dalessio|jméno=edited by Stephen D. Silberstein, Richard B. Lipton, Donald J.|titul=Wolff's headache and other head pain|rok=2001|vydavatel=Oxford University Press|místo=Oxford|isbn=9780195135183|strany=122|url=http://books.google.ca/books?id=aJRV199FZcoC&pg=PA122|vydání=7th ed.}} [47] => [48] => Bolest je často doprovázena nevolností, zvracením, [[fotofobie|citlivostí na světlo]], [[fonofobie|citlivostí na zvuk]], [[osmofobie|citlivostí na pachy]], únavou a podrážděností. Při [[Bazilární migréna|bazilární migréně]], migréně s neurologickými symptomy souvisejícími s [[Mozkový kmen|mozkovým kmenem]] nebo neurologickými symptomy na obou stranách těla,{{Citace periodika|příjmení=Kaniecki|jméno=RG|titul=Basilar-type migraine.|periodikum=Current pain and headache reports|datum vydání=2009 Jun|ročník=13|číslo=3|strany=217–20|pmid=19457282|jazyk=en}} patří k běžným jevům [[závrať]], omámenost a zmatení. [[Nauzea]] se dostavuje u téměř 90 % osob, zvracení u přibližně jedné třetiny z nich.{{Citace monografie|příjmení=Walton|jméno=edited by Robert P. Lisak ... [et al.] ; foreword by John|titul=International neurology : a clinical approach|rok=2009|vydavatel=Wiley-Blackwell|místo=Chichester, UK|isbn=9781405157384|strany=670|url=http://books.google.ca/books?id=L6_L75yvaPQC&pg=PA670}} [49] => Při záchvatu migrény tudíž mnozí vyhledávají tmavou a tichou místnost. Další symptomy mohou zahrnovat rozmazané vidění, ucpání nosních cest, průjem, časté močení, [[bledost]] či nadměrné pocení.{{Citace monografie|příjmení=contributors|jméno=edited by Joel S. Glaser ; with 20|titul=Neuro-ophthalmology|rok=1999|vydavatel=Lippincott Williams & Wilkins|místo=Philadelphia|isbn=9780781717298|strany=555|url=http://books.google.ca/books?id=eVU2CODGj98C&pg=PA555|vydání=3 ed.}} Může se objevit i otok či zvýšená citlivost kůže na hlavě a ztuhlost krku. U starších osob jsou související symptomy méně běžné. [50] => [51] => === Postdrom === [52] => Následky migrény mohou přetrvávat i několik dní po odeznění největší bolesti hlavy; tato fáze se nazývá [[postdrom]]. Mnozí lidé popisují bolestivý pocit v místech migrény, někteří sníženou schopnost přemýšlet i po několik dnů po odeznění bolesti hlavy. Pacient se může cítit unavený nebo „jako při kocovině“ a pociťovat bolest hlavy, kognitivní potíže, gastrointestinální symptomy, změny nálady a slabost.{{Citace periodika|autor=Kelman L |titul=The postdrome of the acute migraine attack |periodikum=Cephalalgia |ročník=26 |číslo=2 |strany=214–20 |rok=2006 |měsíc=February |pmid=16426278 |doi=10.1111/j.1468-2982.2005.01026.x|jazyk=en}} Podle jisté zprávy se „někteří lidé po záchvatu migrény cítí nezvykle svěží či v dobré náladě, zatímco jiní pociťují depresi a [[malátnost]]“.{{Citace monografie |autor=Halpern, Audrey L.; Silberstein, Stephen D. |kapitola=Ch. 9: The Migraine Attack—A Clinical Description |chapterurl=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK7326/ |sestavitel=Kaplan PW, Fisher RS |titul=Imitators of Epilepsy |vydavatel=Demos Medical |místo=New York |rok=2005 |isbn=1-888799-83-8 |strany= |url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK7321/ |vydání=2 |id=NBK7326}} [53] => [54] => == Příčina == [55] => Základní příčina migrény je neznámá,{{Citace periodika |autor=Robbins MS, Lipton RB |titul=The epidemiology of primary headache disorders |periodikum=Semin Neurol |ročník=30 |číslo=2 |strany=107–19 |rok=2010 |měsíc=April |pmid=20352581 |doi=10.1055/s-0030-1249220|jazyk=en}} má se však za to, že souvisí s kombinací environmentálních a genetických faktorů. Ve dvou třetinách případů se migrény dědí v rodinách a jen vzácně k nim dochází v důsledku poruchy jednoho genu.{{Citace periodika|příjmení=Schürks|jméno=M|titul=Genetics of migraine in the age of genome-wide association studies.|periodikum=The journal of headache and pain|datum vydání=2012 Jan|ročník=13|číslo=1|strany=1–9|pmid=22072275|doi=10.1007/s10194-011-0399-0|pmc=3253157|jazyk=en}} S migrénou je spojována řada [[duševní poruchy|psychologických onemocnění]], včetně [[deprese]], [[úzkostná porucha|úzkosti]] a [[Bipolární afektivní porucha|bipolární afektivní poruchy]]The Headaches, Pg. 246-247, a rovněž mnoho biologických jevů nebo spouštěcích faktorů. [56] => [57] => === Genetika === [58] => Studie prováděné s dvojčaty uvádějí 34 až 51 % genetický vliv na pravděpodobnost vzniku migrény. Tato genetická souvislost je silnější u migrén s aurou než u migrén bez ní. Řada specifických variant genů riziko malou až střední měrou zvyšuje. [59] => [60] => Migrény v důsledku [[mutace|poruchy jednoho genu]] jsou vzácné.{{Citace periodika|příjmení=Schürks|jméno=M|titul=Genetics of migraine in the age of genome-wide association studies.|periodikum=The journal of headache and pain|datum vydání=2012 Jan|ročník=13|číslo=1|strany=1–9|pmid=22072275|jazyk=en}} Jedna z nich je známá jako [[familiární hemiplegická migréna]], typ migrény s aurou, která se přenáší [[autozomální dominance|autosomální dominantní dědičností]].{{Citace periodika|příjmení=de Vries|jméno=B|spoluautoři=Frants, RR; Ferrari, MD; van den Maagdenberg, AM|titul=Molecular genetics of migraine.|periodikum=Human genetics|datum vydání=2009 Jul|ročník=126|číslo=1|strany=115–32|pmid=19455354|jazyk=en}}{{Citace periodika|příjmení=Montagna|jméno=P|titul=Migraine genetics.|periodikum=Expert review of neurotherapeutics|datum vydání=2008 Sep|ročník=8|číslo=9|strany=1321–30|pmid=18759544|jazyk=en}} Toto onemocnění souvisí s odchylkami genu kódujícího proteiny zapojené do [[transport iontů|přenosu iontů]]. Dalším genetickým onemocněním způsobujícím migrénu je [[CADASIL|syndrom CADASIL]] neboli autozomálně dominantní cerebrální arteriopatie se subkortikálními infarkty a leukoencefalopatií. [61] => [62] => === Spouštěcí faktory === [63] => Migrény mohou být vyvolány spouštěcími faktory, jimž někteří přisuzují vliv v menším a jiní ve větším počtu případů. Za spouštěcí faktory bývá označována řada jevů, jejich vliv a význam je však nejistý.{{Citace periodika |autor=Levy D, Strassman AM, Burstein R |titul=A critical view on the role of migraine triggers in the genesis of migraine pain |url=https://archive.org/details/sim_headache_2009-06_49_6/page/953 |periodikum=Headache |ročník=49 |číslo=6 |strany=953–7 |rok=2009 |měsíc=June |pmid=19545256 |doi=10.1111/j.1526-4610.2009.01444.x|jazyk=en}}{{Citace periodika |autor=Martin PR |titul=Behavioral management of migraine headache triggers: learning to cope with triggers |periodikum=Curr Pain Headache Rep |ročník=14 |číslo=3 |strany=221–7 |rok=2010 |měsíc=June |pmid=20425190 |doi=10.1007/s11916-010-0112-z|jazyk=en}} Spouštěcí faktor se může objevit až 24 hodin před propuknutím symptomů. [64] => [65] => ==== Fyziologické aspekty ==== [66] => Za běžné spouštěcí faktory jsou označovány stres, hlad a únava (ty přispívají rovněž k [[Bolest hlavy|tenzním bolestem hlavy]]). Je pravděpodobnější, že migrény se vyskytnou kolem období [[menstruace]].{{Citace periodika|příjmení=MacGregor|jméno=EA|titul=Prevention and treatment of menstrual migraine|periodikum=Drugs|datum vydání=2010-10-01|ročník=70|číslo=14|strany=1799–818|pmid=20836574|doi=10.2165/11538090-000000000-00000|jazyk=en}} Svou roli hrají i další hormonální aspekty, jako například [[menarché]], používání perorální [[antikoncepce]], [[těhotenství]], perimenopauza a [[menopauza]].{{Citace periodika|příjmení=Lay|jméno=CL|spoluautoři=Broner, SW|titul=Migraine in women|periodikum=Neurologic Clinics|datum vydání=2009 May|ročník=27|číslo=2|strany=503–11|pmid=19289228|doi=10.1016/j.ncl.2009.01.002|jazyk=en}} Zdá se, že tyto hormonální faktory hrají větší roli u migrény bez aury. Migréna se obvykle neobjevuje během druhého a třetího [[trimestr]]u nebo po [[Menopauza|menopauze]]. [67] => [68] => ==== Aspekty související s potravou ==== [69] => Přezkoumáním potravinových spouštěcích faktorů bylo zjištěno, že důkazy o jejich vlivu povětšinou spočívají na subjektivním hodnocení a nejsou dostatečně přesné na to, aby roli konkrétních spouštěčů dokázaly či vyvrátily.{{Citace periodika|příjmení=Rockett|jméno=FC|spoluautoři=de Oliveira, VR; Castro, K; Chaves, ML; Perla Ada, S; Perry, ID|titul=Dietary aspects of migraine trigger factors.|periodikum=Nutrition reviews|datum vydání=2012 Jun|ročník=70|číslo=6|strany=337–56|pmid=22646127|jazyk=en}}{{Citace periodika|autor=Holzhammer J, Wöber C |titul=[Alimentary trigger factors that provoke migraine and tension-type headache] |jazyk=German |periodikum=Schmerz |ročník=20 |číslo=2 |strany=151–9 |rok=2006|měsíc=April |pmid=15806385 |doi=10.1007/s00482-005-0390-2}} Co se týče konkrétních činitelů, zdá se, že účinek [[tyramin]]u na migrénu není podložen,{{Citace periodika |doi=10.1016/S1081-1206(10)63523-5 |autor=Jansen SC, van Dusseldorp M, Bottema KC, Dubois AE |titul=Intolerance to dietary biogenic amines: a review |periodikum=Annals of Allergy, Asthma & Immunology |ročník=91 |číslo=3 |strany=233–40; quiz 241–2, 296 |rok=2003 |měsíc=September |pmid=14533654 |url=http://openurl.ingenta.com/content?genre=article&issn=1081-1206&volume=91&issue=3&spage=233&epage=241 |jazyk=en |datum přístupu=2014-02-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070226232424/http://openurl.ingenta.com/content?genre=article&issn=1081-1206&volume=91&issue=3&spage=233&epage=241 |datum archivace=2007-02-26 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://openurl.ingenta.com/content?genre=article&issn=1081-1206&volume=91&issue=3&spage=233&epage=241 |date=20070226232424 }} zatímco [[glutamát sodný]] (MSG) je často označován za potravinový spouštěč,{{Citace periodika|autor=Sun-Edelstein C, Mauskop A |titul=Foods and supplements in the management of migraine headaches |url=https://archive.org/details/sim_clinical-journal-of-pain_2009-06_25_5/page/446 |periodikum=The Clinical Journal of Pain |ročník=25 |číslo=5 |strany=446–52 |rok=2009 |měsíc=June |pmid=19454881 |doi=10.1097/AJP.0b013e31819a6f65|jazyk=en}} ačkoli toto tvrzení není důsledně podpořeno.{{Citace periodika |autor=Freeman M |titul=Reconsidering the effects of monosodium glutamate: a literature review |periodikum=J Am Acad Nurse Pract |ročník=18 |číslo=10 |strany=482–6 |rok=2006 |měsíc=October |pmid=16999713 |doi=10.1111/j.1745-7599.2006.00160.x|jazyk=en}} [70] => [71] => ==== Environmentální aspekty ==== [72] => Důkazy o potenciálních spouštěcích faktorech v domácím a vnějším prostředí jsou celkově slabé, lidem s migrénami se nicméně doporučuje dodržovat preventivní opatření z hlediska kvality vzduchu v místnostech a osvětlení.{{Citace periodika |autor=Friedman DI, De ver Dye T |titul=Migraine and the environment |url=https://archive.org/details/sim_headache_2009-06_49_6/page/941 |periodikum=Headache |ročník=49 |číslo=6 |strany=941–52 |rok=2009 |měsíc=June |pmid=19545255 |doi=10.1111/j.1526-4610.2009.01443.x|jazyk=en}} Ačkoli se někteří domnívají, že migrénami běžně trpí lidé s vysokou inteligencí, nezdá se, že by se toto tvrzení zakládalo na pravdě. [73] => [74] => ==== Aspekty spojené s psychikou ==== [75] => [[Alternativní medicína|Alternativní odvětví medicíny]] na migrénu pohlíží jako na problém způsobený zanesenou dráhou [[žlučník]]u. To je způsobeno opakovaným potlačováním vzteku a tudíž jeho hromaděním v celém těle. Tuto teorii podporuje i poměr migrénózních záchvatů mezi muži a ženami, kdy muži vztek dostávají ven svým impulsivním chováním. Migréna je tak u nich na rozdíl od žen pouze výjimečnou záležitostí.{{Citace elektronického periodika [76] => | příjmení = MUDr. MAČEK [77] => | jméno = Josef [78] => | titul = Migréna - příčiny a léčba [79] => | periodikum = OBERON medicína [80] => | vydavatel = [81] => | url = http://oberon-medicina.cz/migrena [82] => | datum vydání = [83] => | datum přístupu = 25. 9. 2017 [84] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170925230004/http://oberon-medicina.cz/migrena [85] => | datum archivace = 2017-09-25 [86] => }} [87] => [88] => == Patofyziologie == [89] => [[Soubor:Cortical spreading depression.gif|náhled|Animace [[šířící se kortikální deprese]]]] [90] => Migréna je považována za neurovaskulární onemocnění,{{Citace periodika |autor=Bartleson JD, Cutrer FM |titul=Migraine update. Diagnosis and treatment |periodikum=Minn Med |ročník=93 |číslo=5 |strany=36–41 |rok=2010 |měsíc=May |pmid=20572569|jazyk=en}} přičemž se na základě důkazů zdá, že její mechanismus začíná v mozku a dále se šíří do cév.The Headaches Chp. 29, Pg. 276 Někteří vědci mají za to, že významnější roli hrají [[neuron]]ové mechanismy,{{Citace periodika|příjmení=Goadsby|jméno=PJ|titul=The vascular theory of migraine--a great story wrecked by the facts.|periodikum=Brain : a journal of neurology|datum vydání=2009 Jan|ročník=132|číslo=Pt 1|strany=6–7|pmid=19098031|jazyk=en}} zatímco ostatní přisuzují klíčovou roli cévám.{{Citace periodika|příjmení=Brennan|jméno=KC|spoluautoři=Charles, A|titul=An update on the blood vessel in migraine.|periodikum=Current opinion in neurology|datum vydání=2010 Jun|ročník=23|číslo=3|strany=266–74|pmid=20216215|jazyk=en}} Další se domnívají, že oba faktory jsou stejně důležité.{{Citace periodika|příjmení=Dodick|jméno=DW|titul=Examining the essence of migraine--is it the blood vessel or the brain? A debate.|periodikum=Headache|datum vydání=2008 Apr|ročník=48|číslo=4|strany=661–7|pmid=18377395|jazyk=en}} Předpokládá se rovněž vliv vysoké hladiny nervového mediátoru [[serotonin]]u, známého jako 5-hydroxytryptamin. [91] => [92] => === Aura === [93] => [[Šířící se kortikální deprese]] nebo také [[Aristides Leão|Leãova šířící se deprese]] je exploze neuronové aktivity následovaná obdobím nečinnosti, ke které dochází u osob s migrénou doprovázenou aurou.The Headaches, Chp. 28, pg 269-272 Pro její vznik existuje řada vysvětlení, včetně aktivace [[NMDA receptor]]ů vedoucí k pronikání vápníku do buněk. Po náhlém zvýšení aktivity dochází ke snížení toku krve v postižené oblasti [[Mozková kůra|mozkové kůry]], a to po dobu dvou až šesti hodin. Má se za to, že po přesunutí depolarizace do spodní části mozku jsou aktivovány nervy vnímající bolest hlavy a krku. [94] => [95] => === Bolest === [96] => Přesný mechanismus bolesti hlavy, která migrénu provází, není znám.{{Citace periodika|příjmení=Olesen|jméno=J|spoluautoři=Burstein, R; Ashina, M; Tfelt-Hansen, P|titul=Origin of pain in migraine: evidence for peripheral sensitiyation.|periodikum=Lancet neurology|datum vydání=2009 Jul|ročník=8|číslo=7|strany=679–90|pmid=19539239|jazyk=en}} Některé důkazy podporují primární roli struktur [[Centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]] (například [[Mozkový kmen|mozkového kmene]] a [[Mezimozek|mezimozku]]),{{Citace periodika|příjmení=Akerman|jméno=S|spoluautoři=Holland, PR; Goadsby, PJ|titul=Diencephalic and brainstem mechanisms in migraine.|periodikum=Nature reviews. Neuroscience|datum vydání=2011-09-20|ročník=12|číslo=10|strany=570–84|pmid=21931334|jazyk=en}} zatímco ostatní údaje se vyslovují pro roli periferní aktivace (například prostřednictvím [[senzorických nervů]], které obklopují [[cévy]] hlavy a krku). Mezi tyto cévy potenciálně patří [[tvrdá plena mozková|tepny tvrdé pleny mozkové]], [[omozečnice|tepny omozečnice]] a extrakraniální tepny, například ty, jež se vyskytují ve [[Kštice|kštici]]. Velký význam je přikládán zvláště vazodilataci extrakraniálních tepen.{{Citace periodika|příjmení=Shevel|jméno=E|titul=The extracranial vascular theory of migraine--a great story confirmed by the facts.|periodikum=Headache|datum vydání=2011 Mar|ročník=51|číslo=3|strany=409–17|pmid=21352215|jazyk=en}} [97] => [98] => == Diagnóza == [99] => Diagnóza migrény je založena na příznacích a symptomech. Za účelem vyloučení jiných příčin bolestí hlavy jsou příležitostně využívány metody [[neurozobrazování]]. Má se za to, že u významného počtu lidí s migrénou nebyla diagnóza vůbec stanovena. [100] => [101] => Diagnóza migrény bez aury může být podle [[Mezinárodní organizace pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy]] stanovena na základě následujících kritérií, takzvaných „kritérií 5, 4, 3, 2, 1“: [102] => [103] => * Pět či více záchvatů — pro diagnózu migrény „s aurou“ postačují dva záchvaty. [104] => * Čtyři hodiny až tři dny trvání [105] => * Dva či více následujících jevů: [106] => ** Unilaterální (postihující jen polovinu hlavy); [107] => ** Pulsující; [108] => ** „Střední až silná intenzita bolesti“; [109] => ** „Zhoršení bolesti rutinní fyzickou aktivitou či způsobující vyhýbání se fyzické aktivitě“ [110] => * Jeden či více z následujících jevů: [111] => ** Nauzea a/nebo zvracení; [112] => ** Citlivost na světlo ([[fotofobie]]) a zvuk ([[fonofobie]]) [113] => [114] => Pokud někdo zažívá dva z uvedených jevů (fotofobie, nevolnost nebo neschopnost pracovat/učit se po dobu jednoho dne), je diagnóza migrény pravděpodobnější.{{Citace periodika|příjmení=Cousins|jméno=G|spoluautoři=Hijazze, S; Van de Laar, FA; Fahey, T|titul=Diagnostic accuracy of the ID Migraine: a systematic review and meta-analysis.|periodikum=Headache|datum vydání=2011 Jul-Aug|ročník=51|číslo=7|strany=1140–8|pmid=21649653|doi=10.1111/j.1526-4610.2011.01916.x|jazyk=en}} U osob, u kterých se projevují čtyři z pěti následujících jevů – pulsující bolest, trvání v délce 4–72 hodin, bolest jedné strany hlavy, nauzea nebo symptomy zasahující do života osoby – je pravděpodobnost migrény 92 %. U osob, u nichž se projevují méně než tři z těchto symptomů, je pravděpodobnost diagnózy migrény 17 %. [115] => [116] => === Klasifikace === [117] => Poprvé byla migréna zevrubně klasifikována v roce 1988.The Headaches, Pg 232-233 Mezinárodní organizace pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy svou klasifikaci bolestí hlavy naposledy aktualizovala v roce 2004. Podle této klasifikace je migréna společně s [[Bolest hlavy|tenzními bolestmi hlavy]] a [[Histaminová cefalalgie|histaminovou cefalalgií]] primární bolestí hlavy.{{Citace periodika|příjmení=Nappi|jméno=G|titul=Introduction to the new International Classification of Headache Disorders.|periodikum=The journal of headache and pain|datum vydání=2005 Sep|ročník=6|číslo=4|strany=203–4|pmid=16362664|jazyk=en}} [118] => [119] => Migréna se dělí do sedmi podtříd (z nichž některé se dělí do dalších podskupin): [120] => * Migréna bez aury, nebo také „běžná migréna“, je typická migrenózními bolestmi hlavy, které nejsou doprovázeny aurou. [121] => * Migréna s aurou, nebo také „klasická migréna“, obvykle zahrnuje migrenózní bolesti hlavy doprovázené aurou. Méně běžně se může objevit aura bez bolestí hlavy nebo jen s nemigrenózní bolestí hlavy. Dvěma dalšími variantami jsou [[familiární hemiplegická migréna]] a [[sporadická hemiplegická migréna]], při nichž nemocný trpí migrénami s aurou doprovázenými motorickou slabostí. Pokud se tento typ migrény vyskytuje rovněž u blízkého příbuzného, nazývá se tato migréna „familiární“, jinak jde o migrénu „sporadickou“. Další variantou je bazilární migréna, kde jsou migréna a aura doprovázeny [[dysartrie|poruchou artikulace]], [[Závratec|závratí]], [[tinitus|ušními šelesty]] nebo řadou dalších symptomů souvisejících s mozkovým kmenem, nikoli však motorickou slabostí. Tento typ byl zpočátku přičítán křečím [[Bazilární tepna|bazilární tepny]], zásobující mozkový kmen. [122] => * Mezi dětské periodické symptomy, které jsou běžně prekurzory migrény, patří [[syndrom cyklického zvracení|cyklické zvracení]] (občasné intenzivní zvracení), [[abdominální migréna]] (bolest břicha obvykle doprovázená nauzeou) a dětská benigní paroxysmální závrať (občasné záchvaty závrati). [123] => * [[Retinální migréna]] zahrnuje migrenózní bolesti hlavy doprovázené poruchami vidění nebo dokonce dočasnou slepotou jednoho oka. [124] => * Komplikované migrény jsou popisovány jako migrenózní bolesti hlavy a/nebo aury, které trvají neobvykle dlouho a ke kterým dochází neobvykle často či které jsou spojeny se záchvatem nebo lézemi mozku. [125] => * Předpokládané migrény jsou stavy, které mají určité charakteristiky migrény, které však pro nedostatek důkazů není možno s jistotou diagnostikovat jako migrénu (například v případě souběžného nadužívání léků). [126] => * Chronická migréna je komplikovanou migrénou, která splňuje diagnostická kritéria "migrenózních bolestí hlavy", jež se vyskytují v delším časovém intervalu, konkrétně po dobu alespoň 15 dnů v měsíci po dobu více než 3 měsíců.{{Citace periodika|příjmení=Negro|jméno=A|spoluautoři=Rocchietti-March, M; Fiorillo, M; Martelletti, P|titul=Chronic migraine: current concepts and ongoing treatments.|periodikum=European review for medical and pharmacological sciences|datum vydání=2011 Dec|ročník=15|číslo=12|strany=1401–20|pmid=22288302|jazyk=en}} [127] => [128] => === Abdominální migréna === [129] => Diagnóza [[Abdominální migréna|abdominální migrény]] je kontroverzní.{{Citace monografie|příjmení=Davidoff|jméno=Robert A.|titul=Migraine : manifestations, pathogenesis, and management|rok=2002|vydavatel=Oxford Univ. Press|místo=Oxford [u.a.]|isbn=9780195137057|strany=81|url=http://books.google.ca/books?id=PAdn6xC3KlAC&pg=PA81 |vydání=2}} Některé důkazy nasvědčují tomu, že opakující se epizody bolesti v abdominální oblasti při současné absenci bolestí hlavy mohou být jistým typem migrény{{Citace periodika|příjmení=Russell|jméno=G|spoluautoři=Abu-Arafeh, I, Symon, DN|titul=Abdominal migraine: evidence for existence and treatment options|periodikum=Paediatric drugs|rok=2002|ročník=4|číslo=1|strany=1–8|pmid=11817981|jazyk=en}} nebo přinejmenším její předzvěstí. Tyto epizody bolesti mohou, ale nemusí následovat migréně podobný prodrom a obvykle trvají několik minut až několik hodin. Často se vyskytují u lidí s osobní nebo rodinnou historií typických migrén. Další symptomy, o nichž se předpokládá, že jsou prekurzory nemoci, zahrnují [[syndrom cyklického zvracení]] a [[dětské benigní paroxysmální vertigo]]. [130] => [131] => === Diferenciální diagnostika === [132] => K dalším onemocněním, která se mohou projevovat podobnými příznaky jako migrenózní bolesti hlavy, patří [[temporální arteritida]], [[histaminová cefalalgie]], [[akutní glaukom]], [[meningitida]] a [[subarachnoidální krvácení]]. Temporální arteritida se obvykle projevuje u osob starších 50 let a jejím typickým příznakem je citlivost [[spánek (anatomie)|spánků]]; histaminová cefalalgie je spojena s jednostranným ucpáním nosu, slzením a krutou bolestí v okolí [[Očnice|očnic]], akutní glaukom je doprovázen problémy s viděním, meningitida [[horečka]]mi a pro subarachnoidální krvácení je typický rychlý nástup. [[Tenzní bolest|Tenzní bolesti hlavy]] obvykle zasahují obě strany hlavy, nejsou pulsujícího charakteru a pacienta deprimují méně. [133] => [134] => == Prevence == [135] => Preventivní léčebné postupy při migréně zahrnují léky, výživové doplňky, úpravy životního stylu a operativní zákroky. Preventivní opatření jsou doporučována těm, kdo trpí bolestmi hlavy častěji než dva dny v týdnu, nesnášejí léky užívané k léčbě akutních záchvatů migrény nebo těm, u nichž lze záchvaty migrény jen těžko kontrolovat. [136] => [137] => Cílem je snížit frekvenci, bolestivost a/nebo dobu trvání migrény a zvýšit účinnost akutní terapie.{{Citace periodika|autor=Modi S, Lowder DM |titul=Medications for migraine prophylaxis |periodikum=American Family Physician |ročník=73 |číslo=1 |strany=72–8 |rok=2006 |měsíc=January |pmid=16417067 |url=http://www.aafp.org/link_out?pmid=16417067|jazyk=en}} Dalším záměrem prevence je zabránit [[Bolest hlavy z nadužívání léků|bolestem hlavy z nadužívání léků]]. Jde o běžný problém, který může vyústit v každodenní chronické bolesti hlavy.{{Citace periodika|autor=Diener HC, Limmroth V |titul=Medication-overuse headache: a worldwide problem |periodikum=Lancet Neurology |ročník=3 |číslo=8 |strany=475–83 |rok=2004 |měsíc=August |pmid=15261608 |doi=10.1016/S1474-4422(04)00824-5|jazyk=en}}{{Citace periodika |strany=331–8 |doi=10.1517/14740338.1.4.331 |titul=Medication overuse headaches – what is new? |rok=2002 |příjmení=Fritsche |jméno=Guenther |příjmení2=Diener |jméno2=Hans-Christoph |periodikum=Expert Opinion on Drug Safety |ročník=1 |číslo=4 |pmid=12904133|jazyk=en}} [138] => [139] => === Léky === [140] => Léky k preventivní léčbě migrény jsou považovány za účinné, pokud snižují frekvenci nebo závažnost migrenózních záchvatů nejméně o 50 %.{{Citace monografie|autor=Kaniecki R, Lucas S. |kapitola=Treatment of primary headache: preventive treatment of migraine |titul=Standards of care for headache diagnosis and treatment |místo=Chicago |vydavatel=National Headache Foundation |rok=2004 |strany=40–52}} Směrnice jsou poměrně konzistentní v hodnocení [[topiramát]]u, [[divalproex]]u/[[valproát sodný|valproátu sodného]], [[propranolol]]u a [[metoprolol]]u jako prostředků s nejvyšší měrou prokázané účinnosti v [[primární léčba|primární]] léčbě. Doporučení týkající se účinnosti [[gabapentin]]u nejsou jednoznačná. Při prevenci migrén a při snižování frekvence a závažnosti migrenózních záchvatů je rovněž účinný [[timolol]], [[frovatriptan]] pak působí pozitivně při prevenci menstruačních migrén.{{Citace periodika|příjmení=Loder|jméno=E|spoluautoři=Burch, R; Rizzoli, P|titul=The 2012 AHS/AAN guidelines for prevention of episodic migraine: a summary and comparison with other recent clinical practice guidelines.|periodikum=Headache|datum vydání=2012 Jun|ročník=52|číslo=6|strany=930–45|pmid=22671714|jazyk=en}} [[Amitriptylin]] a [[venlafaxin]] mají pravděpodobně také pozitivní účinek.{{Citace periodika|příjmení=Silberstein|jméno=SD|spoluautoři=Holland, S; Freitag, F; Dodick, DW; Argoff, C; Ashman, E; Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology and the American Headache Society|titul=Evidence-based guideline update: pharmacologic treatment for episodic migraine prevention in adults: report of the Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology and the American Headache Society.|periodikum=Neurology|datum vydání=2012-04-24|ročník=78|číslo=17|strany=1337–45|pmid=22529202|jazyk=en}} Prokázána byla i efektivita [[botox]]u, a to u pacientů trpících chronickými migrénami, nikoli však u těch, kdo trpí migrénami epizodickými.{{Citace periodika |autor=Jackson JL, Kuriyama A, Hayashino Y |titul=Botulinum toxin A for prophylactic treatment of migraine and tension headaches in adults: a meta-analysis |periodikum=JAMA |ročník=307 |číslo=16 |strany=1736–45 |rok=2012 |měsíc=April |pmid=22535858 |doi=10.1001/jama.2012.505 |url=|jazyk=en}} [141] => [142] => === Alternativní způsoby léčby === [143] => [[Soubor:Butterbur.jpg|náhled|160px|Výtažek z kořene [[devětsil lékařský|devětsilu lékařského]] se ukázal být při prevenci migrény účinný,Pringsheim T, Davenport W, Mackie G, ''et al.'' Canadian Headache Society guideline for migraine prophylaxis. Can J Neurol Sci. 2012 Mar;39(2 Suppl 2):S1-59. {{PMID|22683887}}]] [144] => stejně jako [[akupunktura]]. Využití „pravé“ akupunktury nepřináší o mnoho lepší výsledky než akupunktura „falešná“, oba typy se ale zdají efektivnější než běžné postupy, neboť vyvolávají méně nežádoucích účinků než profylaktická léčba.{{Citace periodika |příjmení=Linde |jméno=K |příjmení2=Allais |jméno2=G |příjmení3=Brinkhaus |jméno3=B |příjmení4=Manheimer |jméno4=E|last5=Vickers |first5=A |last6=White |first6=AR |editor1-last=Linde |editor1-first=Klaus |titul=Acupuncture for migraine prophylaxis|periodikum=Cochrane Database of Systematic Reviews (Online) |číslo=1 |strany=CD001218 |rok=2009 |pmid=19160193|doi=10.1002/14651858.CD001218.pub2 |pmc=3099267|jazyk=en}} Chiropraktická léčba, fyzioterapie, masáže a relaxace mohou být při prevenci migrenózních bolestí hlavy stejně účinné jako [[propranolol]] nebo [[topiramát]]; během výzkumů se však objevily jisté problémy v metodologii.{{Citace periodika |strany=127–33 |doi=10.1007/s10194-011-0296-6 |pmc=3072494 |titul=Manual therapies for migraine: A systematic review |rok=2011 |příjmení=Chaibi |jméno=Aleksander |příjmení2=Tuchin |jméno2=Peter J. |příjmení3=Russell |jméno3=Michael Bjørn |periodikum=The Journal of Headache and Pain |ročník=12 |číslo=2 |pmid=21298314|jazyk=en}} Předběžně byl potvrzen pozitivní účinek [[hořčík]]u, [[Koenzym Q10|koenzymu Q(10)]], [[riboflavin]]u a [[Vitamín B12|vitamínu B(12)]],{{Citace periodika |strany=297–312 |doi=10.1016/S0083-6729(04)69011-X |kapitola=Role of Magnesium, Coenzyme Q10, Riboflavin, and Vitamin B12 in Migraine Prophylaxis |titul=Vitamins & Hormones Volume 69 |series=Vitamins & Hormones |rok=2004 |příjmení=Bianchi |jméno=A |příjmení2=Salomone |jméno2=S |příjmení3=Caraci |jméno3=F |příjmení4=Pizza |jméno4=V |last5=Bernardini |first5=R |last6=Damato |first6=C |isbn=978-0-12-709869-2 |ročník=69 |pmid=15196887 |periodikum=Vitamins and hormones|jazyk=en}} and [[feverfew|Fever-few]], tyto předběžné výsledky však musí být doloženy dalšími kvalitnějšími výzkumy.{{Citace periodika |strany=251–6 |doi=10.1111/j.1745-7599.2004.tb00447.x |titul=Evidence-Based Use of Botanicals, Minerals, and Vitamins in the Prophylactic Treatment of Migraines |rok=2004 |příjmení=Rios |jméno=Juanita |příjmení2=Passe |jméno2=Megan M. |periodikum=Journal of the American Academy of Nurse Practitioners |ročník=16 |číslo=6 |pmid=15264611|jazyk=en}} Z alternativních léků byla nejprůkazněji potvrzena efektivita [[Devětsil lékařský|devětsilu lékařského]].{{Citace periodika|příjmení=Holland|jméno=S|spoluautoři=Silberstein, SD; Freitag, F; Dodick, DW; Argoff, C; Ashman, E; Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology and the American Headache, Society|titul=Evidence-based guideline update: NSAIDs and other complementary treatments for episodic migraine prevention in adults: report of the Quality Standards Subcommittee of the American Academy of Neurology and the American Headache Society.|periodikum=Neurology|datum vydání=2012-04-24|ročník=78|číslo=17|strany=1346–53|pmid=22529203|jazyk=en}} [145] => [146] => === Přístroje a operativní zákroky === [147] => Lékařské postupy a přístroje, jako například využití [[Biofeedback|biologické zpětné vazby]] a [[neurostimulátor]]ů, mohou při prevenci migrény představovat jisté výhody, zejména při kontraindikaci léků proti migréně nebo v případech nadužívání léků. Biologická zpětná vazba pomáhá pacientům, aby si byli vědomi jistých fyziologických hodnot, mohli je lépe kontrolovat a v důsledku toho lépe relaxovali; může tedy být při léčbě migrény účinná.{{Citace periodika |strany=111–27 |doi=10.1016/j.pain.2006.09.007 |titul=Efficacy of biofeedback for migraine: A meta-analysis |rok=2007 |příjmení=Nestoriuc |jméno=Yvonne |příjmení2=Martin |jméno2=Alexandra |periodikum=Pain |ročník=128 |pmid=17084028 |číslo=1–2|jazyk=en}}{{Citace periodika |pmid=18726688 |rok=2008 |příjmení=Nestoriuc |jméno=Y |příjmení2=Martin |jméno2=A |příjmení3=Rief |jméno3=W |příjmení4=Andrasik |jméno4=F |titul=Biofeedback treatment for headache disorders: A comprehensive efficacy review |url=https://archive.org/details/sim_applied-psychophysiology-and-biofeedback_2008-09_33_3/page/125 |ročník=33 |číslo=3 |strany=125–40 |doi=10.1007/s10484-008-9060-3 |periodikum=Applied psychophysiology and biofeedback|jazyk=en}} Neurostimulace využívá pro léčbu závažných případů úporných chronických migrén implantabilní neurostimulátory podobné kardiostimulátorům, a to s povzbudivými výsledky.{{Citace periodika |pmid=20816443 |rok=2010 |příjmení=Schoenen |jméno=J|příjmení2=Allena |jméno2=M |příjmení3=Magis |jméno3=D |titul=Neurostimulation therapy in intractable headaches |ročník=97|strany=443–50 |doi=10.1016/S0072-9752(10)97037-1 |periodikum=Handbook of clinical neurology / edited by P.J. Vinken and G.W. Bruyn |series=Handbook of Clinical Neurology |isbn=9780444521392|jazyk=en}}{{Citace periodika |pmid=19732075 |rok=2010|příjmení=Reed |jméno=KL |příjmení2=Black |jméno2=SB |příjmení3=Banta Cj |jméno3=2nd |příjmení4=Will |jméno4=KR |titul=Combined occipital and supraorbital neurostimulation for the treatment of chronic migraine headaches: Initial experience |ročník=30 |číslo=3|strany=260–71 |doi=10.1111/j.1468-2982.2009.01996.x |periodikum=Cephalalgia|jazyk=en}} [[Operativní zákrok při migréně]], který spočívá v dekompresi jistých [[nerv]]ů na hlavě a krku, může být možností u určitého počtu lidí, jejichž stav se s užíváním léků nelepší.{{Citace periodika|příjmení=Kung|jméno=TA|spoluautoři=Guyuron, B, Cederna, PS|titul=Migraine surgery: a plastic surgery solution for refractory migraine headache|periodikum=Plastic and reconstructive surgery|datum vydání=2011 Jan|ročník=127|číslo=1|strany=181–9|pmid=20871488|doi=10.1097/PRS.0b013e3181f95a01|jazyk=en}} [148] => [149] => == Léčba == [150] => Existují tři hlavní aspekty léčby – vyhýbání se spouštěcím faktorům, akutní symptomatická kontrola a farmakologická prevence. Léky jsou účinnější, jsou-li podány v rané fázi záchvatu. Časté užívání léků však může vyústit v [[bolesti hlavy z nadužívání léků]], kdy se bolesti hlavy opakují mnohem častěji a jsou podstatně prudší. K tomu může dojít při užívání [[triptan]]ů, [[ergotamin]]ů a [[Analgetikum|analgetik]], zejména analgetik [[Narkotikum|narkotických]]. [151] => [152] => === Analgetika === [153] => Jako počáteční krok při léčbě mírných až středně těžkých symptomů jsou doporučována jednoduchá analgetika, jako například [[Nesteroidní antiflogistikum|nesteroidní protizánětlivé léky]] (NSAID) nebo kombinace [[acetaminofen]]u, [[Kyselina acetylsalicylová|kyseliny acetylsalicylové]] a [[kofein]]u.{{Citace periodika|příjmení=Gilmore|jméno=B|spoluautoři=Michael, M|titul=Treatment of acute migraine headache.|periodikum=American family physician|datum vydání=2011-02-01|ročník=83|číslo=3|strany=271–80|pmid=21302868|jazyk=en}} Prospěšnost užívání léků ze skupiny NSAID byla doložena mnoha důkazy. U [[ibuprofen]]u bylo prokázáno, že poskytuje účinnou úlevu přibližně polovině pacientů.{{Citace periodika |autor=Rabbie R, Derry S, Moore RA, McQuay HJ |periodikum=Cochrane Database Syst Rev |ročník=10 |číslo= 10|strany=CD008039 |rok=2010 |pmid=20927770 |doi=10.1002/14651858.CD008039.pub2 |editor1-last=Moore |editor1-first=Maura |titul=Ibuprofen with or without an antiemetic for acute migraine headaches in adults|jazyk=en}} [[Diclofenac]] byl rovněž shledán účinným.{{Citace periodika |autor=Derry S, Rabbie R, Moore RA |titul=Diclofenac with or without an antiemetic for acute migraine headaches in adults |periodikum=Cochrane Database Syst Rev |ročník=2 |číslo= |strany=CD008783 |rok=2012 |pmid=22336852 |doi=10.1002/14651858.CD008783.pub2 |url=|jazyk=en}} [154] => [155] => [[Aspirin]] může ulevit středně těžkým až těžkým migrenózním bolestem; jeho účinnost je podobná [[Sumatriptan|sumatriptanu]].{{Citace periodika|autor=Kirthi V, Derry S, Moore RA, McQuay HJ |periodikum=Cochrane Database Syst Rev |ročník=4 |číslo= 4|strany=CD008041 |rok=2010 |pmid=20393963 |doi=10.1002/14651858.CD008041.pub2 |editor1-last=Moore|editor1-first=Maura |titul=Aspirin with or without an antiemetic for acute migraine headaches in adults|jazyk=en}} [[Ketorolak]] je dostupný ve formě intravenózních preparátů. [[Paracetamol]] (známý rovněž jako acetaminofen) je – buď samotný nebo v kombinaci s [[metoklopramid]]em – dalším efektivním léčivým prostředkem s nízkým rizikem nežádoucích účinků.{{Citace periodika |autor=Derry S, Moore RA, McQuay HJ |periodikum=Cochrane Database Syst Rev |ročník=11 |číslo= 11|strany=CD008040 |rok=2010 |pmid=21069700 |doi=10.1002/14651858.CD008040.pub2 |editor1-last=Moore |editor1-first=Maura |titul=Paracetamol (acetaminophen) with or without an antiemetic for acute migraine headaches in adults|jazyk=en}} V období těhotenství je užívání acetaminofenu a metoklopramidu považováno za bezpečné (stejně jako užívání NSAID), a to až do třetího [[trimestr]]u. [156] => [157] => === Triptany === [158] => [[Triptany]] – jako například [[sumatriptan]] – působí účinně při bolesti i výskytu nauzey, a to až u 75 % nemocných.{{Citace periodika |autor=Johnston MM, Rapoport AM |titul=Triptans for the management of migraine |periodikum=Drugs |ročník=70 |číslo=12 |strany=1505–18 |rok=2010 |měsíc=August |pmid=20687618 |doi=10.2165/11537990-000000000-00000|jazyk=en}} Doporučují se jako iniciální léčba u osob se středně těžkou až silnou bolestí nebo u pacientů s mírnými symptomy, kteří nereagují na jednoduchá analgetika. Dostupné formy podání zahrnují orální nebo injekčně aplikované prostředky, [[nosní sprej]] a orální rozpustné tablety. Obecně se všechny triptany zdají stejně efektivní a mají také podobné nežádoucí účinky. Jedinci však mohou lépe reagovat na jisté specifické triptany. Většina nežádoucích účinků je mírná (například zarudnutí); ve vzácných případech však byl zaznamenán výskyt [[Ischemická choroba srdeční|ischemické choroby srdeční]]. Proto nejsou triptany doporučovány osobám trpícím [[Kardiovaskulární choroba|kardiovaskulárními chorobami]]. Přestože v historii nebyly doporučovány ani pacientům trpícím bazilární migrénou, neexistují specifické důkazy, které by potvrzovaly nutnost opatrnosti při užívání triptanů touto skupinou lidí. Tyto léky nejsou návykové, mohou však působit bolesti hlavy z nadužívání, pokud je dotyčný užívá častěji než 10 dní v měsíci.{{Citace periodika |příjmení=Tepper Stewart J. |příjmení2=Tepper |jméno2=Deborah E. |titul=Breaking the cycle of medication overuse headache |url=https://archive.org/details/sim_cleveland-clinic-journal-of-medicine_2010-04_77_4/page/236 |periodikum=Cleveland Clinic Journal of Medicine |ročník=77 |číslo=4 |strany=236–42 |rok=2010 |měsíc=April |pmid=20360117 |doi=10.3949/ccjm.77a.09147 |jméno=S. J.|jazyk=en}} [159] => [160] => === Ergotaminy === [161] => [[Ergotamin]] a [[dihydroergotamin]] jsou staršími léčivými přípravky stále pro léčbu migrény předepisovanými, přičemž dihydroergotamin je dostupný jako nosní sprej a injekčně aplikovatelný přípravek. Zdají se stejně účinné jako triptany,{{Citace periodika|příjmení=Kelley|jméno=NE|spoluautoři=Tepper, DE|titul=Rescue therapy for acute migraine, part 1: triptans, dihydroergotamine, and magnesium.|periodikum=Headache|datum vydání=2012 Jan|ročník=52|číslo=1|strany=114–28|pmid=22211870|doi=10.1111/j.1526-4610.2011.02062.x|jazyk=en}} jsou však levnější{{Citace monografie|příjmení=al.]|jméno=ed. Jes Olesen, ... [et|titul=The headaches.|rok=2006|vydavatel=Lippincott Williams & Wilkins|místo=Philadelphia|isbn=9780781754002|strany=516|url=http://books.google.ca/books?id=F5VMlANd9iYC&pg=PA516|vydání=3. ed.}} a zakoušené [[vedlejší účinky]] jsou obvykle mírné. V případě nejvíce vysilujících záchvatů, jako je například status migrenosus, se jeví jako nejúčinnější možnost léčby.{{Citace periodika|příjmení=Morren|jméno=JA|spoluautoři=Galvez-Jimenez, N|titul=Where is dihydroergotamine mesylate in the changing landscape of migraine therapy?|periodikum=Expert opinion on pharmacotherapy|datum vydání=2010 Dec|ročník=11|číslo=18|strany=3085–93|pmid=21080856|doi=10.1517/14656566.2010.533839|jazyk=en}} [162] => [163] => === Monoklonální protilátky – antagonisté receptorů CGRP === [164] => Antagonisté receptorů CGRP jsou monoklonální protilátky, zaměřené na peptid související s kalcitoninovým genem (Calcitonin gene-related peptide – CGRP) nebo jeho receptor, zabraňující záchvatu migrény nebo snižující závažnost záchvatu.{{Citace periodika [165] => | příjmení = Ashina [166] => | jméno = Messoud [167] => | titul = Migraine [168] => | periodikum = New England Journal of Medicine [169] => | datum vydání = 2020-11-04 [170] => | doi = 10.1056/NEJMra1915327 [171] => | jazyk = en [172] => | url = https://www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMra1915327 [173] => | datum přístupu = 2022-12-20 [174] => }} CGRP je signální molekula a také silný vazodilatátor, který se podílí na vzniku migrény. Existují čtyři injekční monoklonální protilátky zaměřené proti CGRP nebo jeho receptoru (eptinezumab, erenumab, [[fremanezumab]] a galcanezumab) a tyto léky prokázaly v randomizovaných klinických studiích fáze 3 účinnost při preventivní léčbě epizodických a chronických migrenózních bolestí hlavy. Eptinezumab je k dispozici ve formě infuze každé tři měsíce, erenumab a galcanezumab jsou injekce podávané jednou měsíčně a fremanezumab je injekce podávaná jednou měsíčně nebo jednou za čtvrt roku. [175] => [176] => === Další léky === [177] => Dalšími potenciálními léky jsou intravenózně aplikovaný metoklopramid nebo intranazální [[lidokain]]. Metoklopramid se doporučuje k podání těm, kdo se dostaví k ošetření na pohotovostní službu. Jediná dávka intravenózního [[dexametazon]]u, je-li podána při léčbě migrenózního záchvatu se standardními léčivými přípravky, je spojována s 26 % úbytkem opakujících se bolestí hlavy v následujících 72 hodinách.{{Citace periodika|autor=Colman I |titul=Parenteral dexamethasone for acute severe migraine headache: meta-analysis of randomised controlled trials for preventing recurrence |periodikum=BMJ |ročník=336|číslo=7657 |strany=1359–61 |rok=2008 |měsíc=June |pmid=18541610 |pmc=2427093|doi=10.1136/bmj.39566.806725.BE|author-separator=,|autor2=Friedman BW|autor3=Brown MD|display-authors=3|příjmení4=Innes|jméno4=G. D|last5=Grafstein|first5=E.|last6=Roberts|first6=T. E|last7=Rowe|first7=B. H|jazyk=en}} Přínos spinální manipulace pro léčbu dlouhodobých migrenózních bolestí hlavy nebyl prokázán.{{Citace periodika|příjmení=Posadzki|jméno=P|spoluautoři=Ernst, E|titul=Spinal manipulations for the treatment of migraine: a systematic review of randomized clinical trials.|periodikum=Cephalalgia : an international journal of headache|datum vydání=2011 Jun|ročník=31|číslo=8|strany=964–70|pmid=21511952|doi=10.1177/0333102411405226|jazyk=en}} Doporučuje se, aby při léčbě nebyly používány [[opioidy]] ani [[barbituráty]]. [178] => [179] => === Hořčík === [180] => Hořčík je uznáván jako levný, volně prodejný doplněk stravy, který může být součástí multimodálního přístupu ke snížení migrény. Některé studie prokázaly, že je účinný jak v prevenci, tak v léčbě migrény v intravenózní formě.{{Citace monografie [181] => | příjmení = Yablon [182] => | jméno = Lisa A. [183] => | příjmení2 = Mauskop [184] => | jméno2 = Alexander [185] => | titul = Magnesium in headache [186] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK507271/ [187] => | editoři = Robert Vink, Mihai Nechifor [188] => | vydavatel = University of Adelaide Press [189] => | místo = Adelaide (AU) [190] => | isbn = 978-0-9870730-5-1 [191] => | poznámka = PMID: 29920023 [192] => }} Intravenózní forma snižuje záchvaty (ve studii pozorován výrazný efekt ve 3 intervalech měření – za 15-45 minut, 120 minut a 24 hodin po počáteční infuzi), hořčík užívaný perorálně znatelně snižuje frekvenci a intenzitu migrény.{{Citace periodika [193] => | příjmení = Chiu [194] => | jméno = Hsiao-Yean [195] => | příjmení2 = Yeh [196] => | jméno2 = Tu-Hsueh [197] => | příjmení3 = Huang [198] => | jméno3 = Yin-Cheng [199] => | titul = Effects of Intravenous and Oral Magnesium on Reducing Migraine: A Meta-analysis of Randomized Controlled Trials [200] => | periodikum = Pain Physician [201] => | datum vydání = 2016-01 [202] => | ročník = 19 [203] => | číslo = 1 [204] => | strany = E97–112 [205] => | issn = 2150-1149 [206] => | pmid = 26752497 [207] => | poznámka = PMID: 26752497 [208] => | url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26752497/ [209] => | datum přístupu = 2022-12-20 [210] => }}{{Citace periodika [211] => | příjmení = Veronese [212] => | jméno = Nicola [213] => | příjmení2 = Demurtas [214] => | jméno2 = Jacopo [215] => | příjmení3 = Pesolillo [216] => | jméno3 = Gabriella [217] => | titul = Magnesium and health outcomes: an umbrella review of systematic reviews and meta-analyses of observational and intervention studies [218] => | periodikum = European Journal of Nutrition [219] => | datum vydání = 2020-02-01 [220] => | ročník = 59 [221] => | číslo = 1 [222] => | strany = 263–272 [223] => | issn = 1436-6215 [224] => | doi = 10.1007/s00394-019-01905-w [225] => | jazyk = en [226] => | url = https://doi.org/10.1007/s00394-019-01905-w [227] => | datum přístupu = 2022-12-20 [228] => }} [229] => [230] => == Prognóza == [231] => Dlouhodobá prognóza u osob trpících migrénou je proměnlivá.{{Citace periodika|příjmení=Bigal|jméno=ME|spoluautoři=Lipton, RB|titul=The prognosis of migraine.|periodikum=Current opinion in neurology|datum vydání=2008 Jun|ročník=21|číslo=3|strany=301–8|pmid=18451714|doi=10.1097/WCO.0b013e328300c6f5|jazyk=en}} Většina migrenózních pacientů zažívá období ztracené produktivity způsobená nemocí, která je ale obvykle poměrně mírná a nepředstavuje zvýšené riziko úmrtí.{{Citace periodika|příjmení=Schürks|jméno=M|spoluautoři=Rist, PM; Shapiro, RE; Kurth, T|titul=Migraine and mortality: a systematic review and meta-analysis.|periodikum=Cephalalgia : an international journal of headache|datum vydání=2011 Sep|ročník=31|číslo=12|strany=1301–14|pmid=21803936|doi=10.1177/0333102411415879|jazyk=en}} Existují čtyři převládající vzorce průběhu onemocnění – symptomy mohou zcela vymizet, symptomy pokračují, ale s časem se snižuje jejich závažnost a frekvence, symptomy mohou pokračovat při téže frekvenci a závažnosti nebo se záchvaty mohou zhoršovat a přicházet častěji. [232] => [233] => Migréna s aurou se zdá být rizikovým faktorem pro [[Cévní mozková příhoda#Ischemická cévní mozková příhoda|ischemickou cévní mozkovou příhodu]]{{Citace periodika|příjmení=Schürks|jméno=M|spoluautoři=Rist, PM; Bigal, ME; Buring, JE; Lipton, RB; Kurth, T|titul=Migraine and cardiovascular disease: systematic review and meta-analysis.|periodikum=BMJ (Clinical research ed.)|datum vydání=2009-10-27|ročník=339|strany=b3914|pmid=19861375|pmc=2768778|jazyk=en}} – její riziko zvyšuje dvakrát.{{Citace periodika|příjmení=Kurth|jméno=T|spoluautoři=Chabriat, H; Bousser, MG|titul=Migraine and stroke: a complex association with clinical implications.|periodikum=Lancet neurology|datum vydání=2012 Jan|ročník=11|číslo=1|strany=92–100|pmid=22172624|jazyk=en}} Riziko dále roste, pokud je postiženou osobou mladá dospělá žena, která užívá [[Hormonální antikoncepce|hormonální antikoncepci]] a kouří. Rovněž se zdá, že migréna má spojitost s [[Disekce cervikálních tepen|disekcí cervikálních tepen]].{{Citace periodika|příjmení=Rist|jméno=PM|spoluautoři=Diener, HC; Kurth, T; Schürks, M|titul=Migraine, migraine aura, and cervical artery dissection: a systematic review and meta-analysis.|periodikum=Cephalalgia : an international journal of headache|datum vydání=2011 Jun|ročník=31|číslo=8|strany=886–96|pmid=21511950|doi=10.1177/0333102411401634|pmc=3303220|jazyk=en}} Migrény bez aury pravděpodobně nehrají v tomto případě významnější roli.{{Citace periodika|příjmení=Kurth|jméno=T|titul=The association of migraine with ischemic stroke.|periodikum=Current neurology and neuroscience reports|datum vydání=2010 Mar|ročník=10|číslo=2|strany=133–9|pmid=20425238|doi=10.1007/s11910-010-0098-2|jazyk=en}} Souvislost se srdečními chorobami je nejistá – byla provedena pouze jediná studie, jež tuto spojitost podporuje. Celkově se však jeví, že migrény nezvyšují riziko úmrtí na následky mozkové příhody nebo srdeční choroby. Preventivní léčba migrény u pacientů trpících migrénami s aurou může zabránit následným mozkovým příhodám.{{Citace periodika|příjmení=Weinberger|jméno=J|titul=Stroke and migraine.|periodikum=Current cardiology reports|datum vydání=2007 Mar|ročník=9|číslo=1|strany=13–9|pmid=17362679|jazyk=en}} [234] => [235] => == Epidemiologie == [236] => [[Soubor:Migraine world map - DALY - WHO2002.svg|náhled|[[Rok života ovlivněný nezpůsobilostí]] u migrény na 100 000 obyvatel v roce 2002 [237] => {{legenda|#b3b3b3|údaje nejsou k dispozici}} [238] => {{legenda|#ffff65|<45}} [239] => {{legenda|#fff200|45–65}} [240] => {{legenda|#ffdc00|65–85}} [241] => {{legenda|#ffc600|85–105}} [242] => {{legenda|#ffb000|105–125}} [243] => {{legenda|#ff9a00|125–145}} [244] => {{legenda|#ff8400|145–165}} [245] => {{legenda|#ff6e00|165–185}} [246] => {{legenda|#ff5800|185–205}} [247] => {{legenda|#ff4200|205–225}} [248] => {{legenda|#ff2c00|225–245}} [249] => {{legenda|#cb0000|>245}}]] [250] => [251] => Celosvětově ovlivňuje migréna více než 10 % lidí. Ve Spojených státech je migrénou ročně postiženo kolem 6 % mužů a 18 % žen, přičemž celoživotní riziko je přibližně 18 % (u mužů) a 43 % (u žen). V Evropě migrénou trpí v jistém období života 12–28 % lidí, přičemž okolo 6–15 % dospělých mužů a 14–35 % dospělých žen je zasaženo alespoň jednou ročně. Migréna není v Asii a Africe tak široce rozšířena jako v západních zemích.The Headaches Pg. 238-240{{Citace periodika|autor=Wang SJ |titul=Epidemiology of migraine and other types of headache in Asia |periodikum=Curr Neurol Neurosci Rep |ročník=3 |číslo=2 |strany=104–8 |rok=2003|pmid=12583837| doi = 10.1007/s11910-003-0060-7|jazyk=en}} Chronická migréna se objevuje u přibližně 1,4 až 2,2 % populace.{{Citace periodika|příjmení=Natoli|jméno=JL|spoluautoři=Manack, A; Dean, B; Butler, Q; Turkel, CC; Stovner, L; Lipton, RB|titul=Global prevalence of chronic migraine: a systematic review.|periodikum=Cephalalgia : an international journal of headache|datum vydání=2010 May|ročník=30|číslo=5|strany=599–609|pmid=19614702|doi=10.1111/j.1468-2982.2009.01941.x|jazyk=en}} [252] => [[Soubor:Migraine gender age.png|náhled|vlevo|Výskyt migrény v závislosti na věku a pohlaví]] [253] => Tyto hodnoty se podstatně mění s věkem; nejběžněji migréna začíná mezi 15 a 24 lety věku a nejčastěji se objevuje u osob mezi 35 a 45 lety věku. Co se týká dětí, asi 1,7 % 7letých a 3,9 % dětí ve věku 7 až 15 let trpí migrénou, přičemž onemocnění je poněkud běžnější u chlapců před nástupem [[Puberta|puberty]].{{Citace periodika|příjmení=Hershey|jméno=AD|titul=Current approaches to the diagnosis and management of pediatric migraine.|periodikum=Lancet neurology|datum vydání=2010 Feb|ročník=9|číslo=2|strany=190–204|pmid=20129168|jazyk=en}} Během období dospívání se migréna začíná častěji objevovat u žen a tento trend je zachován po zbytek života – onemocnění je dvakrát častější u starších žen než u mužů téhož věku. Ženy častěji trpí migrénou bez aury než migrénou s aurou, u mužů je však výskyt obou typů nemoci vyrovnán. [254] => [255] => Během [[Perimenopauza|perimenopauzy]] se velmi často symptomy zhorší a pak jejich závažnost klesá.{{Citace periodika|příjmení=Nappi|jméno=RE|spoluautoři=Sances, G; Detaddei, S; Ornati, A; Chiovato, L; Polatti, F|titul=Hormonal management of migraine at menopause.|periodikum=Menopause international|datum vydání=2009 Jun|ročník=15|číslo=2|strany=82–6|pmid=19465675|jazyk=en}} U zhruba dvou třetin starších pacientů se příznaky zlepší, u 3 až 10 % však přetrvávají.{{Citace monografie|příjmení=Malamut|jméno=edited by Joseph I. Sirven, Barbara L.|titul=Clinical neurology of the older adult|rok=2008|vydavatel=Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins|místo=Philadelphia|isbn=9780781769471|strany=197|url=http://books.google.ca/books?id=c1tL8C9ryMQC&pg=PA197|vydání=2 ed.}} [256] => [257] => == Historie == [258] => [[Soubor:Cruikshank - The Head Ache.png|náhled|''Bolení hlavy'', George Cruikshank (1819)]] [259] => Jeden z nejstarších popisů nemoci odpovídající migréně je obsažen v [[Ebersův papyrus|Ebersově papyru]], pocházejícím ze starověkého Egypta asi z roku 1200 před Kristem.{{Citace monografie|příjmení=Miller|jméno=Neil|titul=Walsh and Hoyt's clinical neuro-ophthalmology.|rok=2005|vydavatel=Lippincott Williams & Wilkins|místo=Philadelphia, Pa.|isbn=9780781748117|strany=1275|url=http://books.google.ca/books?id=9RA2ZOPRuhgC&pg=PA1275|vydání=6th ed}} Ve spisech [[Hippokratés|Hippokratovy lékařské školy]] z roku 200 před Kristem je popsána vizuální aura, jež může předcházet bolestem hlavy, i částečná úleva, k níž dochází následkem zvracení.{{Citace monografie|příjmení=Borsook|jméno=David|titul=The migraine brain : imaging, structure, and function|rok=2012|vydavatel=Oxford University Press|místo=New York|isbn=9780199754564|strany=3–11|url=http://books.google.ca/books?id=5GVVJS_fCAkC&pg=PA3&lpg=PA3}} [[Soubor:Crane-trepanation-img 0507 crop.jpg|náhled|vlevo|Trepanovaná lebka z [[doba železná|doby železné]]. Obvod otvoru v lebce je zarovnán nárůstem nové kostní tkáně, což naznačuje, že tato osoba operaci přežila]] Charakteristika nemoci z 2. století, jejímž autorem je [[Aretaios z Kappadokie]], dělí bolesti hlavy na tři typy – cefalalgie, cefalea a heterokranie.{{Citace monografie|příjmení=Waldman|jméno=[edited by] Steven D.|titul=Pain management|rok=2011|vydavatel=Elsevier/Saunders|místo=Philadelphia, PA|isbn=9781437736038|strany=2122–2124|url=http://books.google.ca/books?id=O6AojTbeXoEC&pg=PT2122&lpg=PT2122|vydání=2}} [[Galén|Galén z Pergamu]] používal pojem hemikranie (polovina hlavy), z něhož se nakonec vyvinul termín migréna. Naznačil také, že bolest vzniká v mozkových plenách a cévách hlavy. Poprvé byla migréna rozdělena do dvou nyní používaných typů – migréna s aurou (''migraine ophthalmique'') a migréna bez aury (''migraine vulgaire'') – v roce 1887 Louisem Hyacinthem Thomasem, francouzským knihovníkem. [260] => [261] => [[Trepanace]], záměrné vyvrtávání otvorů do lebky, byla prováděna již od roku 7000 před Kristem. I když někteří z pacientů přežili, mnozí na následky pooperační infekce zemřeli.{{Citace monografie|příjmení=Mays|jméno=eds. Margaret Cox, Simon|titul=Human osteology : in archaeology and forensic science|rok=2002|vydavatel=Cambridge University Press|místo=Cambridge [etc.]|isbn=9780521691468|strany=345|url=http://books.google.ca/books?id=-UqAnk-n7wgC&pg=PA345|vydání=Repr.}} Rozšířena byla víra, že trepanace vlastně umožňuje „únik zlých duchů".{{Citace monografie|příjmení=Colen|jméno=Chaim|titul=Neurosurgery|rok=2008|vydavatel=Colen Publishing|isbn=9781935345039|strany=1|url=http://books.google.ca/books?id=zHg53Gw0JrAC&pg=PA1}} [[William Harvey]] doporučoval trepanaci jako léčbu migrény ještě v 17. století.{{Citace monografie|příjmení=Daniel|jméno=Britt Talley|titul=Migraine|rok=2010|vydavatel=AuthorHouse|místo=Bloomington, IN|isbn=9781449069629|strany=101|url=http://books.google.ca/books?id=YSoSECeCudIC&pg=PA101&lpg=PA101}} [262] => [263] => I když byla při léčbě migrény vyzkoušena řada postupů, látka, jež se později ukázala účinnou, byla poprvé použita až v roce 1868. Šlo o druh houby zvané [[námel]], z níž byl v roce 1918 izolován ergotamin.{{Citace periodika|příjmení=Tfelt-Hansen|jméno=PC|spoluautoři=Koehler, PJ|titul=One hundred years of migraine research: major clinical and scientific observations from 1910 to 2010.|periodikum=Headache|datum vydání=2011 May|ročník=51|číslo=5|strany=752–78|pmid=21521208|jazyk=en}} V roce 1959 byl vyvinut [[methysergid]] a v roce 1988 pak první triptan, [[sumatriptan]]. V průběhu 20. století byla objevena a potvrzena účinnější preventivní opatření, a to díky dokonalejším plánům výzkumných studií. [264] => [265] => == Společnost a kultura == [266] => Migréna je významnou příčinou zvýšených léčebných nákladů a ztracené produktivity. Bylo odhadnuto, že tato nemoc je nejdražší neurologickou chorobou v Evropském společenství – každý rok stojí více než 27 miliard EUR.{{Citace periodika|příjmení=Stovner|jméno=LJ|spoluautoři=Andrée, C; Eurolight Steering, Committee|titul=Impact of headache in Europe: a review for the Eurolight project.|periodikum=The journal of headache and pain|datum vydání=2008 Jun|ročník=9|číslo=3|strany=139–46|pmid=18418547|jazyk=en}} Ve Spojených státech byly přímé náklady odhadnuty na 17 miliard USD.{{Citace periodika|příjmení=Mennini|jméno=FS|spoluautoři=Gitto, L; Martelletti, P|titul=Improving care through health economics analyses: cost of illness and headache.|periodikum=The journal of headache and pain|datum vydání=2008 Aug|ročník=9|číslo=4|strany=199–206|pmid=18604472|jazyk=en}} Téměř třetina této částky pokrývá cenu triptanů. Nepřímé náklady dosahují přibližně 15 miliard USD, přičemž největší podíl na této částce má absence v zaměstnání. U těch, kteří jdou navzdory migréně do práce, klesá efektivita přibližně o jednu třetinu. To vše má také negativní dopad i na rodinu nemocného. [267] => [268] => == Výzkum == [269] => [[Kalcitoninu genově příbuzné peptidy]] (CGRP) hrají v patogenezi bolesti související s migrénou jistou roli. [[Antagonisté CGRP receptorů]], jako například [[olcegepant]] a [[telcagepant]], byly zkoumány ''[[in vitro]]'' i v klinických studiích zaměřených na léčbu migrény.{{Citace periodika|autor=Tepper SJ, Stillman MJ |titul=Clinical and preclinical rationale for CGRP-receptor antagonists in the treatment of migraine |url=https://archive.org/details/sim_headache_2008-09_48_8/page/1259 |periodikum=Headache |ročník=48 |číslo=8 |strany=1259–68 |rok=2008 |měsíc=September |pmid=18808506 |doi=10.1111/j.1526-4610.2008.01214.x|jazyk=en}} V roce 2011 společnost Merck zastavila fázi III [[Klinické testy|klinické studie]], zaměřené na hodnocení jí vyvinutého léku [[telcagepant]].{{Citace elektronické monografie|příjmení=Merck & Co., Inc.|titul=SEC Annual Report, Fiscal Year Ending Dec 31, 2011|url=http://www.merck.com/investors/financials/form-10-k-2011.pdf|vydavatel=SEC|datum přístupu=21 May 2012|strany=65|datum vydání=February 28, 2012|druh nosiče=PDF|url archivu=https://www.webcitation.org/6JBJX4a8R?url=http://www.merck.com/investors/financials/form-10-k-2011.pdf|datum archivace=2013-08-27|nedostupné=ano}}Position Emission Tomography Study of Brain CGRP Receptors After MK-0974 Administration (MK-0974-067 AM1) Slibná se zdá rovněž být [[transkraniální magnetická stimulace]]. [270] => [271] => == Odkazy == [272] => [273] => === Reference === [274] => [275] => [276] => === Související články === [277] => * [[Bolest hlavy]] [278] => * [[Bolest hlavy z nadužívání léků]] [279] => [280] => === Externí odkazy === [281] => * {{Commonscat|Migraine}} [282] => * {{Wikislovník|heslo=migréna}} [283] => [284] => {{Varování - Medicína}} [285] => [286] => {{Celkové symptomy a příznaky}} [287] => [288] => {{Autoritní data}} [289] => {{Portály|Medicína}} [290] => [291] => [[Kategorie:Onemocnění centrální nervové soustavy]] [292] => [[Kategorie:Symptomy poruch nervové soustavy]] [293] => [[Kategorie:Neurologie]] [294] => [[Kategorie:Wikipedie:Články přeložené WikiProjektem Lékařské překlady]] [] => )
good wiki

Migréna

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bolest hlavy','fonofobie','fotofobie','Mozkový kmen','Aura (příznak)','Puberta','ibuprofen','triptan','syndrom cyklického zvracení','sumatriptan','topiramát','deprese'

Deprese

Deprese je psychiatrické onemocnění, které se vyznačuje ztrátou zájmu, radosti a energie.

Fotofobie

Ibuprofen

Puberta

Triptan