Array ( [0] => 15487757 [id] => 15487757 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mikroskop [uri] => Mikroskop [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Mikroskop je optický nástroj sloužící k zvětšování a pozorování velmi malých objektů, které jsou obvykle neviditelné pouhým okem. Je používán v mnoha oborech, včetně biologie, medicíny, chemie, fyziky a geologie. Historie mikroskopu sahá až do 17. století, kdy byly vyvinuty první jednoduché mikroskopy. Ty se skládaly z jedněch čoček umístěných ve speciálním držáku a byly schopné zvětšit objekty až několikrát. Postupně se však začaly vyvíjet pokročilejší modely, které umožňovaly vidět objekty ve větším detailu a s větším zvětšením. Ve 20. století byly vyvinuty elektronové mikroskopy, které umožnily magnifikaci objektů až na atomovou úroveň. Tyto mikroskopy používají paprsek elektronů namísto světelného paprsku, což umožňuje dosáhnout mnohem vyššího zvětšení a rozlišení. Existuje mnoho různých typů mikroskopů, včetně světelného mikroskopu, fázového mikroskopu, konfokálního mikroskopu, elektronového mikroskopu a atomového mikroskopu. Každý typ má své vlastnosti a využití v různých oblastech vědy a průmyslu. Mikroskopie je důležitá technika pro studium mikroskopických objektů, jako jsou buňky, molekuly, mikroorganismy a materiály. Je neodmyslitelnou součástí výzkumu a vývoje ve vědecké a technologické oblasti. Mikroskopie má významné místo v moderní medicíně, kde slouží k diagnostice nemocí, studiu tkání a buněk a vývoji léčiv. Ve vzdělávání je mikroskop důležitým nástrojem pro výuku biologie a dalších přírodních věd. Celkově lze říci, že mikroskop je nezbytným nástrojem pro zkoumání mikrosvěta a získávání nových poznatků o přírodě a materiálech. [oai] => Mikroskop je optický nástroj sloužící k zvětšování a pozorování velmi malých objektů, které jsou obvykle neviditelné pouhým okem. Je používán v mnoha oborech, včetně biologie, medicíny, chemie, fyziky a geologie. Historie mikroskopu sahá až do 17. století, kdy byly vyvinuty první jednoduché mikroskopy. Ty se skládaly z jedněch čoček umístěných ve speciálním držáku a byly schopné zvětšit objekty až několikrát. Postupně se však začaly vyvíjet pokročilejší modely, které umožňovaly vidět objekty ve větším detailu a s větším zvětšením. Ve 20. století byly vyvinuty elektronové mikroskopy, které umožnily magnifikaci objektů až na atomovou úroveň. Tyto mikroskopy používají paprsek elektronů namísto světelného paprsku, což umožňuje dosáhnout mnohem vyššího zvětšení a rozlišení. Existuje mnoho různých typů mikroskopů, včetně světelného mikroskopu, fázového mikroskopu, konfokálního mikroskopu, elektronového mikroskopu a atomového mikroskopu. Každý typ má své vlastnosti a využití v různých oblastech vědy a průmyslu. Mikroskopie je důležitá technika pro studium mikroskopických objektů, jako jsou buňky, molekuly, mikroorganismy a materiály. Je neodmyslitelnou součástí výzkumu a vývoje ve vědecké a technologické oblasti. Mikroskopie má významné místo v moderní medicíně, kde slouží k diagnostice nemocí, studiu tkání a buněk a vývoji léčiv. Ve vzdělávání je mikroskop důležitým nástrojem pro výuku biologie a dalších přírodních věd. Celkově lze říci, že mikroskop je nezbytným nástrojem pro zkoumání mikrosvěta a získávání nových poznatků o přírodě a materiálech. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=přístroji k pozorování drobných předmětů|druhý=souhvězdí jižní oblohy|stránka=Souhvězdí Mikroskopu}} [1] => [[Soubor:Leitz Mikroskop 1.jpg|náhled|Starý mikroskop]] [2] => '''Mikroskop''', česky dříve též '''drobnohled''', je [[Optika|optický]] přístroj pro pozorování objektů, které jsou příliš malé, aby mohly být pozorovány prostým okem. [[Mikroskopie]] je věda o zkoumání malých objektů a struktur pomocí mikroskopu. [[Mikroskopický]] znamená tak malý, že není vidět. Název je vytvořen ze starořeckých slov μικρός (mikrós) = malý a σκοπέω (skopéō) = dívat se (na co), zkoumat, kontrolovat. Český název drobnohled je prostým překladem. [3] => [4] => Pod označením mikroskop je nejčastěji myšlen '''optický mikroskop''', který pro zobrazení využívá [[světlo|světelných paprsků]] z externího zdroje světla. Mikroskopy využívající jiný princip zobrazování jsou označovány příslušným přívlastkem, například fluorescenční mikroskop, [[elektronový mikroskop]] (transmisní nebo rastrovací) a další typy. [5] => [6] => == Historie == [7] => První složené optické mikroskopy, tj. takové, které již měly objektiv a okulár, se objevily v Evropě kolem roku 1620. Není jisté, kdo mikroskop vynalezl, možných kandidátů je celá řada, například Hans Lippershey, který požádal o první patent na [[dalekohled]] v roce 1608, Cornelis Drebbel, který údajně předváděl mikroskop v Londýně v roce 1619, nebo Galileo Galilei, který viděl Drebellův mikroskop vystavený v Římě v roce 1624 a o rok později předvedl svou vylepšenou verzi. Dlouho tradované přesvědčení, že první mikroskop sestavil již v roce 1590 [[Zacharias Janssen]] je postaveno výhradně na svědectví jeho syna, které však poskytl až dlouho po Zachariasově smrti; jeho svědectví je z řady důvodů pochybné.{{Citace elektronické monografie [8] => | příjmení1 = Van Helden [9] => | jméno1 = Albert [10] => | příjmení2 = Dupré [11] => | jméno2 = Sven [12] => | příjmení3 = van Gent [13] => | jméno3 = Rob [14] => | titul = The Origins of the Telescope [15] => | url = https://books.google.com/books?id=XguxYlYd-9EC&pg=PA25 [16] => | vydavatel = Amsterdam University Press [17] => | datum_vydání = 2010 [18] => | datum_přístupu = 2024-02-05 [19] => | místo = Amsterdam [20] => | jazyk = anglicky [21] => }}{{Poznámka|Neexistuje žádný konkrétní důkaz, kromě toho Zacharias Janssen se narodil v roce 1585, bylo mu tedy 5 let a jako výrobce brýlí je zmiňován poprvé až v roce 1616}} [22] => [23] => Velmi jednoduchý a výkonný mikroskop {{Citace elektronického periodika [24] => | autor1 = Delft University of Technology [25] => | titul = New research shows: Antoni van Leeuwenhoek led rivals astray [26] => | periodikum = phys.org [27] => | datum_vydání = 2021-05-14 [28] => | url = https://phys.org/news/2021-05-antoni-van-leeuwenhoek-rivals-astray.html [29] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [30] => | jazyk = anglicky [31] => }} sestavil v roce 1676 [[Holandsko|holandský]] obchodník a vědec [[Antoni van Leeuwenhoek]], jehož práce patřily k vrcholům [[mikroskopický|mikroskopického]] pozorování 17. století. Jeho přístroj obsahoval pouze jedinou miniaturní čočku, přesněji skleněnou kuličku,{{Poznámka|Leeuwenhoek výrobní postup tajil, zřejmě však čočky/kuličky vyráběl jednoduše natavením konce skleněného vlákna; vlivem povrchového napětí roztavené sklo přirozeně vytvoří kulový povrch}} dosahoval však až 300násobného zvětšení, což bylo o řád více než složené mikroskopy té doby. Tato hodnota byla překonána až o více než sto let později. [32] => [33] => Významným přelomem v rozvoji mikroskopie bylo dílo britského geologa [[Robert Hook|Roberta Hooka]] ''Micrographia'' vydané v [[Londýn]]ě, v němž popsal v roce 1665 konstrukci mikroskopu s odděleným objektivem, okulárem a osvětlovacím zařízením. Kromě toho v něm bylo obsaženo mnoho zobrazení získaných pomocí mikroskopů, čímž byly poprvé doloženy možnosti přístroje ve vědeckém výzkumu.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.olympusmicro.com/primer/anatomy/introduction.html |datum přístupu=2012-11-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121108041550/http://olympusmicro.com/primer/anatomy/introduction.html |datum archivace=2012-11-08 }} [34] => [35] => Jako první zahájila sériovou výrobu mikroskopů firma [[Carl Zeiss AG|Carl Zeiss]] v roce 1847. [36] => [37] => == Popis mikroskopu == [38] => [[Soubor:Schema_mikroskopu.svg|náhled|upright=0.6|Schéma optického mikroskopu]] [39] => Běžný optický mikroskop se skládá z takzvané optické části, která zajišťuje vznik a promítání obrazu, a mechanické části, která chrání optickou část a tvoří tělo mikroskopu. [40] => [41] => Mechanická část se skládá ze [[stativ]]u, který drží tělo mikroskopu, a stolku. Součástí stativu může být také osvětlení, poté makro- a mikrošroub sloužící k ostření na preparát. Stolek může být buď křížový, kdy pohybujeme pomocí šroubů preparátem ve dvou osách, nebo kulatý, určený pro posazení [[Petriho miska|Petriho misek]]. Na stolcích bývají zvýrazněné souřadnice pro lepší práci s preparátem. Pod stolkem pak u lepších mikroskopů bývá umístěn nosič kondenzoru. Poslední částí je hlavice, pokud je u mikroskopu možnost měnit objektivy různých zvětšení, pak je na ní umístěný takzvaný revolverový nosič objektivů. [42] => [43] => Optická část je složena z '''objektivu''', který vytváří zvětšený obraz pozorovaného objektu, '''okuláru''', kterým je pozorován obraz vytvořený objektivem, a '''osvětlení'''. Podle typu mikroskopu může být součástí optické části i polní clona, [[kondenzor (optika)|kondenzor]], [[sběrná čočka]] a přídavné [[optický filtr|filtry]] (polarizační apod.). [44] => [45] => == Optická soustava == [46] => [[Soubor:Objektiv4.jpg|vpravo|náhled|Sada objektivů s různým zvětšením]] [47] => [[Soubor:Okulare1357.jpg|vpravo|náhled|Okuláry různých výrobců]] [48] => Základem mikroskopu jsou soustavy [[čočka (optika)|čoček]], které tvoří [[objektiv]] a [[okulár]]. Okuláry a objektivy jsou obvykle výměnné s různým zvětšením – výhodnější je kombinace většího zvětšení u objektivu, kde se obraz tvoří, a menšího u okuláru. V oblasti okulárové clony pak může být zabudován průhledný skleněný disk například s měřítkem nebo čtvercovou sítí určený například k lepšímu počítání sledovaných objektů. [49] => [50] => Jednoduchý mikroskop je složen ze dvou [[spojná soustava|spojných soustav]] čoček, které mají společnou [[optická osa|optickou osu]]. Část mikroskopu směřující k pozorovanému předmětu, se nazývána objektiv; má malou [[ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdálenost]] (řádově v [[milimetr]]ech). Pozorovaný předmět se umisťuje blízko před [[předmětové ohnisko]] objektivu (do dvojnásobku ohniskové vzdálenosti), objektiv proto vytváří [[skutečný obraz|skutečný]], [[zvětšený obraz|zvětšený]] a [[převrácený obraz]]. Tento obraz se promítá mezi druhou částí mikroskopu, tzv. [[okulár]]em, a jeho [[předmětové ohnisko|předmětovým ohniskem]]. [51] => [52] => Vzniklý [[optický obraz|obraz]] pak pozorujeme okulárem podobně jako [[lupa|lupou]], čímž získáváme další [[optické zvětšení|zvětšení]]. Ohnisková vzdálenost okuláru se pohybuje v řádech [[centimetr]]ů. [[Obrazové ohnisko]] objektivu a [[předmětové ohnisko]] okuláru nesplývají, ale jsou od sebe vzdáleny o hodnotu [[optický interval|optického intervalu]], jehož velikost se u vyráběných mikroskopů pohybuje obvykle mezi 15 [[centimetr|cm]] a 20 [[centimetr|cm]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.olympusmicro.com/primer/anatomy/components.html |datum přístupu=2012-11-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120907203743/http://www.olympusmicro.com/primer/anatomy/components.html |datum archivace=2012-09-07 }} [53] => [54] => [[Soubor:opticke_zobrazeni_mikroskop.svg|žádné|náhled|450px|Grafická konstrukce [[optické zobrazení|optického zobrazení]] mikroskopem.]] [55] => [56] => === Zvětšení === [57] => Pro zvětšení optického mikroskopu platí vztah{{Citace elektronického periodika [58] => | příjmení1 = SR [59] => | jméno1 = MEFANET, síť lékařských fakult ČR a [60] => | titul = Optický mikroskop [61] => | periodikum = www.wikiskripta.eu [62] => | vydavatel = 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy [63] => | url = https://www.wikiskripta.eu/w/Optický_mikroskop [64] => | issn = 1804-6517 [65] => | datum_přístupu = 2024-02-04 [66] => }} [67] => : Z = Z_{ob} \cdot Z_{ok} = \frac{\Delta}{f_{ob}} \cdot \frac{250}{f_{ok}} [68] => Kde: [69] => [70] => * Z  - Zvětšení mikroskopu [71] => * Z_{ob} - Zvětšení objektivu [72] => * Z_{ok} - Zvětšení okuláru [73] => * \Delta - Optický interval (= vzdálenost ohnisek objektivu a okuláru) [74] => * f_{ob} - Ohnisková vzdálenost objektivu (v mm) [75] => * f_{ok} - Ohnisková vzdálenost okuláru (v mm) [76] => *250 - Konvenční zraková vzdálenost lidského oka (v mm) [77] => [78] => Optickým mikroskopem se běžně dosahuje zvětšení 50× až 1000×. Maximální teoretické ''užitečné'' zvětšení je asi 2000× u speciálních mikroskopů a to již naráží na fyzikální bariéry dané [[vlnová délka|vlnovou délkou]] použitého světla, které neumožňují zobrazit menší detaily než asi 200 nm. Větší zvětšení by už nevedlo k vyššímu rozlišení obrazu.{{Citace elektronického periodika [79] => | příjmení1 = SR [80] => | jméno1 = MEFANET, síť lékařských fakult ČR a [81] => | titul = Mikroskopické metody [82] => | periodikum = www.wikiskripta.eu [83] => | vydavatel = 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy [84] => | url = https://www.wikiskripta.eu/w/Mikroskopické_metody [85] => | issn = 1804-6517 [86] => | datum_přístupu = 2024-02-04 [87] => }} [88] => [89] => == Druhy optických mikroskopů == [90] => Existuje několik druhů optických mikroskopů využívajících různé vlastnosti světla. [91] => === Klasické mikroskopy === [92] => Nejznámější a nejběžnější jsou klasické světelné mikroskopy, které využívají obvykle bílé světlo ze zdroje (žárovka). Dělíme je na mikroskopy '''monokulární''', '''binokulární''' (např. [[binokulární lupa|binokulární lupy]]) a '''trinokulární mikroskopy'''. Monokulární mikroskopy mají jeden okulár. Binokulární mikroskopy mají dva okuláry, jsou vybaveny tzv. binokulární hlavicí – tj. hlavicí mající dva okulárové tubusy. Do každého okuláru pak odchází jeden svazek paprsků a můžeme se pohodlně dívat oběma očima. Existuje i takzvaný trinokulární mikroskop, kdy dva tubusy jsou určené pro pozorování očima a třetí slouží k připojení fotoaparátu nebo kamery.{{Citace elektronické monografie [93] => | titul = Slovníček pojmů [94] => | url = https://www.mikroskopy-arsenal.cz/jak-vybrat-mikroskop/slovnicek-pojmu/ [95] => | vydavatel = mikroskopy-arsenal.cz [96] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [97] => }} [98] => [99] => === Stereomikroskop === [100] => [[Stereomikroskop]] neboli [[binokulární lupa]] či binolupa se na rozdíl od binokulárního mikroskopu (v němž je dvěma okuláry pozorován obraz vytvořený jedním objektivem) skládá ze dvou kompletních mikroskopů, každý pro jedno oko. Oba mikroskopy jsou zostřeny do jednoho bodu a vytvářejí tak trojrozměrný (3D) obraz. Stereomikroskop nedosahuje tak velkého zvětšení (obvykle do 100× zvětšení), ale poskytuje velký pracovní prostor. Je také nazýván preparační mikroskop, neboť dovoluje přímou práci s preparátem pod objektivem a často je také vybaven hranolem, který převrací obraz vytvořený v těle mikroskopu (tedy že výsledný obraz nevidíme převráceně). Binolupa nasvěcuje preparát seshora, což umožňuje pozorovat neprůhledné objekty (oblíbené v [[entomologie|entomologii]] a jiných oborech).{{Citace elektronické monografie [101] => | titul = 1. cvičení. Bezpečnost práce a pravidla práce v biologické laboratoři [102] => | url = http://regent.jcu.cz/blt-1.pdf [103] => | vydavatel = regent.jcu.cz/ [104] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [105] => }} [106] => [107] => === Polarizační mikroskop === [108] => Speciální verzí světelného mikroskopu je pak [[polarizační mikroskop]], kdy dochází k polarizování procházejícího světla za účelem sledování dvojlomných látek, např. krystalů. Další je také [[fluorescenční mikroskop]], který opět pomocí soustavy filtrů propouští pouze část světla nutnou k vyvolání [[fluorescence]]. Takovýto postup se využívá například k identifikaci organických látek v horninách.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://web.natur.cuni.cz/~parazit/parpages/mikroskopickatechnika/fluorescencni.htm |datum přístupu=2012-11-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130422052424/http://web.natur.cuni.cz/~parazit/parpages/mikroskopickatechnika/fluorescencni.htm |datum archivace=2013-04-22 |nedostupné=ano }} [109] => [110] => === Konfokální mikroskop === [111] => Tzv. [[konfokální mikroskop]]y schopné zaostřit na úzkou optickou rovinu používají obvykle jako zdroj světla [[laser]]y. Jiným typem mikroskopu je pak [[elektronový mikroskop|mikroskop elektronový]], který místo světla (proudu fotonů) využívá proud [[elektron]]ů. [112] => [113] => === Papírový mikroskop === [114] => Americký biofyzik indického původu [[Manu Prakash]], který působí na [[Stanfordova univerzita|Stanfordově univerzitě]], a jeho student [[Jim Cybulski]] vyvinuli v roce 2010 extrémně levný mikroskop vyrobený, kromě několika optických a elektronických prvků, kompletně z tvrdého papíru. Přístroj dostal název '''Foldscope'''. {{Citace elektronického periodika [115] => | titul = Our Story [116] => | periodikum = Foldscope Instruments [117] => | vydavatel = Foldscope Instruments [118] => | url = https://foldscope.com/pages/our-story [119] => | datum_přístupu = 2024-02-05 [120] => | jazyk = anglicky [121] => }} Materiálové náklady papírového mikroskopu (včetně optiky a elektroniky) se pohybují kolem jednoho dolaru (asi 25 Kč).{{Citace elektronického periodika [122] => | příjmení1 = Newby [123] => | jméno1 = Kris [124] => | titul = Manu Prakash's frugal science, including his $1 microscope, the Foldscope [125] => | periodikum = Stanford Medicine Magazine [126] => | vydavatel = Stanford University [127] => | datum_vydání = 2017-05-20 [128] => | url = https://stanmed.stanford.edu/manu-prakashs-frugal-science-including-his-1-dollar-microscope-the-foldscope/ [129] => | datum_přístupu = 2024-02-05 [130] => | jazyk = anglicky [131] => }} Prakash (v koordinaci s dalšími) jimi plánoval vybavit laboratoře a ordinace rozvojových zemí.{{Citace elektronické monografie [132] => | příjmení1 = Prakash [133] => | jméno1 = Manu [134] => | titul = A 50-cent microscope that folds like origami [135] => | url = https://www.ted.com/talks/manu_prakash_a_50_cent_microscope_that_folds_like_origami [136] => | vydavatel = ted.com [137] => | datum_vydání = 2012 [138] => | datum_přístupu = 2023-04-24 [139] => | jazyk = anglicky [140] => }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.wimp.com/microscopeorigami/ |datum přístupu=2014-03-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140311150921/http://www.wimp.com/microscopeorigami/ |datum archivace=2014-03-11 |nedostupné=ano }} Do roku 2023 byly distribuovány dva miliony těchto mikroskopů a byly vyvinuty dvě novější verze: Foldscope Mini a Foldscope 2,0. Kromě toho lze Foldscope zakoupit za cenu od zhruba dvou dolarů za kus (při větším počtu).{{Citace elektronického periodika [141] => | titul = Store Home [142] => | periodikum = Foldscope Instruments [143] => | vydavatel = Foldscope Instruments [144] => | url = https://foldscope.com/pages/store-home [145] => | datum_přístupu = 2024-02-05 [146] => | jazyk = anglicky [147] => }} [148] => [149] => == Jiné druhy mikroskopů == [150] => [[Soubor:MicroscopesOverview.svg|náhled|upright=1.8|Přehled schémat různých typů mikroskopů: optický mikroskop, [[transmisní elektronový mikroskop]] ({{tooltip|TEM|transmission electron microscopy}}), [[rastrovací elektronový mikroskop]] ({{tooltip|SEM|scanning electron microscope}}), [[mikroskopie atomárních sil]] ({{tooltip|AFM|atomic force microscopy}}), [[řádkovací tunelový mikroskop]] ({{tooltip|STM|scanning tunneling microscope}}) a [[SNOM|optická skenovací mikroskopie v blízkém poli]] ({{tooltip|SNOM|near field scanning optical microscopy}})]] [151] => V průběhu 20. století byla vyvinuta řada nových zobrazovacích metod: [152] => * [[Elektronový mikroskop|elektronové mikroskopy]] [153] => ** TEM - [[transmisní elektronový mikroskop]] [154] => ** SEM - [[rastrovací elektronový mikroskop]] [155] => * FRET (fluorescence resonance energy transfer) mikroskopie [156] => * TIRF (total internal reflection fluorescence) mikroskopie [157] => * [[Mikroskopie atomárních sil|AFM]] (atomic force microscopy) [158] => * SICM (scanning ion conductance microscopy) mikroskopie [159] => * STED (stimulated emission depletion) mikroskopie [160] => Některé z uvedených metod umožňují pozorovat menší detaily než optické mikroskopy (limitované vlastnostmi světla na zhruba 200 nm). Jiné umožňují pozorovat jevy optickým mikroskopem nezachytitelné. [161] => [162] => == Odkazy == [163] => === Poznámky === [164] => {{Poznámky}} [165] => [166] => === Reference === [167] => [168] => [169] => === Související články === [170] => * [[Elektronový mikroskop]] [171] => * [[Transmisní elektronový mikroskop]] [172] => * [[Rastrovací elektronový mikroskop]] [173] => * [[Fluorescenční mikroskop]] [174] => * [[Konfokální mikroskop]] [175] => * [[Polarizační mikroskop]] [176] => * AFM neboli [[mikroskopie atomárních sil]] [177] => * [[Mikrotom]] [178] => * [[Lupa]] [179] => * [[Dalekohled]] [180] => * [[Mikrofotografie]] [181] => [182] => === Externí odkazy === [183] => * {{Commonscat}} [184] => * {{Wikislovník|heslo=mikroskop}} [185] => {{Autoritní data}} [186] => [187] => [[Kategorie:Optické přístroje]] [188] => [[Kategorie:Laboratorní vybavení]] [189] => [[Kategorie:Mikroskopie]] [190] => [[Kategorie:Mikroskopy| ]] [] => )
good wiki

Mikroskop

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'centimetr','předmětové ohnisko','okulár','binokulární lupa','elektronový mikroskop','Elektronový mikroskop','Soubor:opticke_zobrazeni_mikroskop.svg','Soubor:Leitz Mikroskop 1.jpg','Mikroskopický','kondenzor (optika)','optický filtr','Obrazové ohnisko'

Centimetr

Centimetr je jednotka délky v soustavě metrického systému.

Okular