Array ( [0] => 14677138 [id] => 14677138 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mikrotubulus [uri] => Mikrotubulus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Mikrotubulus je jednou z hlavních složek cytoskeletu, který se nachází u eukaryotických buněk. Jedná se o duté válcovité struktury, které jsou tvořeny proteinem tubulinem. Mikrotubuly mají průměr přibližně 25 nm a mohou měřit až několik mikrometrů na délku. Vyskytují se v mnoha různých typech buněk a plní důležité funkce, jako je udržování buněčného tvaru, podpora a pohyb organely a účast na buněčném dělení. Mikrotubuly se skládají z dlouhých řetězců tubulinu, které se skládají do protofilamentů a ty se následně spojují do mikrotubulu. Existují tři hlavní typy mikrotubulů - protonemální, mezonomémní a kinetochorové mikrotubuly. Každý z těchto typů plní specifickou roli v buněčných procesech. Mikrotubuly jsou dynamické struktury, což znamená, že se neustále rozpadají a vytvářejí nové mikrotubuly. Tato dynamika je regulována různými proteiny, které ovlivňují polymerizaci a depolymerizaci tubulinu. Díky této dynamice jsou mikrotubuly schopny provádět pohyb v buňce, například transportovat organely nebo posunovat chromozomy během buněčného dělení. Poruchy mikrotubulů jsou spojeny s různými patologickými stavy, jako je rakovina a neurodegenerativní choroby. Například při rakovině se mikrotubuly často destabilizují a narušují buněčné dělení, což vede k nekontrolovanému růstu buněk. Studium mikrotubulů a jejich regulace je důležité pro pochopení buněčných procesů a vývoj nových terapeutických strategií. Celkově lze tedy říci, že mikrotubuly jsou klíčovou strukturou cytoskeletu, která plní důležité funkce v buněčných procesech a jejich poruchy jsou spojeny s různými patologickými stavy. [oai] => Mikrotubulus je jednou z hlavních složek cytoskeletu, který se nachází u eukaryotických buněk. Jedná se o duté válcovité struktury, které jsou tvořeny proteinem tubulinem. Mikrotubuly mají průměr přibližně 25 nm a mohou měřit až několik mikrometrů na délku. Vyskytují se v mnoha různých typech buněk a plní důležité funkce, jako je udržování buněčného tvaru, podpora a pohyb organely a účast na buněčném dělení. Mikrotubuly se skládají z dlouhých řetězců tubulinu, které se skládají do protofilamentů a ty se následně spojují do mikrotubulu. Existují tři hlavní typy mikrotubulů - protonemální, mezonomémní a kinetochorové mikrotubuly. Každý z těchto typů plní specifickou roli v buněčných procesech. Mikrotubuly jsou dynamické struktury, což znamená, že se neustále rozpadají a vytvářejí nové mikrotubuly. Tato dynamika je regulována různými proteiny, které ovlivňují polymerizaci a depolymerizaci tubulinu. Díky této dynamice jsou mikrotubuly schopny provádět pohyb v buňce, například transportovat organely nebo posunovat chromozomy během buněčného dělení. Poruchy mikrotubulů jsou spojeny s různými patologickými stavy, jako je rakovina a neurodegenerativní choroby. Například při rakovině se mikrotubuly často destabilizují a narušují buněčné dělení, což vede k nekontrolovanému růstu buněk. Studium mikrotubulů a jejich regulace je důležité pro pochopení buněčných procesů a vývoj nových terapeutických strategií. Celkově lze tedy říci, že mikrotubuly jsou klíčovou strukturou cytoskeletu, která plní důležité funkce v buněčných procesech a jejich poruchy jsou spojeny s různými patologickými stavy. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Microtubules.png|náhled|Schéma mikrotubulu. Odstínem jsou odlišeny jednotky alfa-tubulinu a beta-tubulinu; v levé dolní části obrázku je schematický příčný řez mikrotubulem, na kterém je patrné, že se jedná o dutý útvar.]] [1] => '''Mikrotubuly''' jsou jedny z vláken [[cytoskelet]]u, která slouží především k transportu různých struktur a látek uvnitř [[buňka|buňky]]. Jsou složeny z bílkoviny [[tubulin]]u. [2] => [3] => Uměle můžeme způsobit jejich rozpad [[Alkaloidy|alkaloidem]] [[kolchicin]]em (z [[ocún]]u) a stabilizovat jejich [[Polymerizace|polymeraci]] můžeme alkaloidem [[taxol]]em (který se získává z [[tis]]u). Oba tyto alkaloidy ale inhibují [[mitóza|mitózu]]. [4] => [5] => == Stavba == [6] => Základní stavební látka je [[bílkovina]], která se nazývá [[tubulin]]. Je uspořádaná do základních [[dimer]]ových jednotek, které se skládají z [[alfa-tubulin]]u a [[beta-tubulin]]u, přičemž každá molekula alfa i beta-tubulinu obsahuje vazebné místo pro [[guanosintrifosfát|GTP]], [[guanosintrifosfát]], jehož štěpením se uvolňuje [[Chemická energie|energie]]. Na alfa-tubulinu je GTP vázané stabilně a neštěpí se na něm, na beta-tubulinu se však může štěpit na [[GDP]], [[guanosindifosfát]]. [7] => [8] => Dimery tubulinů spolu tvoří dlouhé řetězce, v nichž na sebe navazují vždy alfa-tubulin na beta-tubulin. Nikdy se dimery na sebe nemohou navázat souhlasnými typy tubulinů, tj. alfa-tubulin na alfa-tubulin a beta-tubulin na beta-tubulin. Jeden řetězec se nazývá [[protofilament]]. Takový vzniklý protofilament je na jednom konci zakončený alfa-tubulinem a na druhém beta-tubulinem. [9] => [10] => Jeden mikrotubulus je dutý váleček, který je složen ze 13 protofilament, tzn. má na průřezu do kruhu poskládáno hned 13 molekul tubulinu. Z boku na sebe interagují v mikrotubulu vždy alfa-tubulin s alfa-tubulinem a beta-tubulin s beta-tubulinem. [11] => [12] => K [[Polymerizace|polymeraci]] (přidávání) a [[disociace|disociaci]] (odebírání) dimerů bude docházet jen na koncích mikrotubulu. Ten konec mikrotubulu, který je zakončen beta-tubulinem, má schopnost růstu a proto se nazývá plus konec. Naopak minus konec bude zakončen alfa-tubulinem a bude tam docházet k disociaci. Mikrotubulus má průměr 25 nm. [13] => [14] => == Dynamická nestabilita == [15] => [[Dynamická nestabilita]] je schopnost mikrotubulu neustále se přizpůsobovat svým růstem podmínkám. [[Polymerizace|Polymerace]] a [[disociace]] totiž neprobíhá najednou, ale samostatně. Závisí to na existenci tzv. [[GTP čepička|GTP čepičky]], která je posazená na plusovém konci mikrotubulu. Jedná se o připojené beta-tubuliny, které na sobě mají navázané GTP. [16] => [17] => Později, až odroste tato nově navázaná část blíže ke středu mikrotubulu, tak se GTP rozštěpí na GDP a tento beta-tubulin s GDP, již nebude patřit do GTP čepičky. GTP způsobuje to, že mikrotubul roste rovně, GDP má tendenci se ohýbat. Když nastane situace, že se přestanou polymerovat beta-tubuliny s GTP do GTP čepičky, dojde k disociaci mikrotubulu na minusovém konci. [18] => [19] => == Kineziny a dyneiny == [20] => [[Soubor:Kinesin cartoon.png|náhled|vpravo|Schematické znázornění [[kinezin]]u pohybujícího se po mikrotubulu]] [21] => [[Kinezin]]y a [[dynein]]y – označované i jako "molekulární motory" jsou látky, které se za spotřeby [[Chemická energie|energie]] ([[ATPáza|ATPázy]] – štěpí [[Adenosintrifosfát|ATP]]) pohybují po mikrotubulech a transportují na nich látky jiné. Kineziny přenáší svůj náklad pouze směrem k plusovému konci mikrotubulu (kromě jednoho typu kinezinů, který se pohybuje i opačným směrem) a dyneiny zase přenášejí náklad k minusovému konci. [22] => [23] => Obecně jsou dyneiny rychlejší než kineziny a také větší. [24] => Kineziny i dyneiny mají 2 globulární hlavy, které mají vazebné místo v mikrotubulu, mají i ATPázovou aktivitu – střídání fází: vazba, uvolnění z vazby a změna konformace → pohyb. [25] => [26] => Tyto molekuly mají různá [[vazebné místo|vazebná místa]] pro různé formy [[cargo|nákladu]]. Vazba k [[buněčná membrána|membránové]] struktuře není přímá – je zprostředkována [[vazebný protein|vazebnými proteiny]]. [27] => [28] => == Kde jsou mikrotubuly ukotveny == [29] => Místa, kde jsou mikrotubuly ukotveny se nazývají organizační centra mikrotubulů, z angličtiny se pro ně používá též zkratka [[MTOC]]. V těchto místech je mikrotubulus ukotven vždy svým minusovým koncem. Toto místo se liší podle typu buňky. [30] => [31] => V [[živočichové|živočišných]] buňkách bývá organizačním centrem [[centrozóm]], umístěný v blízkosti [[Buněčné jádro|jádra]]. U [[houby|hub]] a [[rozsivky|rozsivek]] je jím tzv. [[pólové tělísko vřeténka]], což je destička zapuštěná do [[karyolema|jaderného obalu]]. U rostlin jsou ukotveny v mnoha menších organizačních centrech, kterými jsou komplexy obsahující [[gama-tubulin]]. Většina těchto komplexů se nachází na buněčném obvodu, v oblasti pod [[plazmatická membrána|plazmatickou membránou]]. [32] => [33] => == Externí odkazy == [34] => * {{Commonscat|Microtubules}} [35] => [36] => {{Organely a struktury buňky}} [37] => {{Autoritní data}} [38] => [39] => [[Kategorie:Mikrotubulární cytoskelet]] [] => )
good wiki

Mikrotubulus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Polymerizace','tubulin','Chemická energie','guanosintrifosfát','disociace','beta-tubulin','mitóza','buňka','Adenosintrifosfát','dimer','dynein','vazebné místo'

Adenosintrifosfát

Adenosintrifosfát (ATP) je v buňkách organismů zodpovědných za energetický transport a přeměnu energie.

Buňka

Dimer

Disociace

Dynein

Guanosintrifosfát

Mitóza

Polymerizace

Tubulin