Array ( [0] => 15489637 [id] => 15489637 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mikulášovice [uri] => Mikulášovice [3] => Mikulášovice, kostel.jpg [img] => Mikulášovice, kostel.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Mikulášovice jsou malebné město nacházející se na severu Čech, obklopené nádhernou přírodou Národního parku České Švýcarsko. Toto místo je známé svou působivou architekturou, včetně historických budov a kostelů, které vyprávějí příběhy z minulosti. Mikulášovice se mohou pochlubit bohatou kulturní tradicí a aktivitami, které obohacují místní komunitu. Jedním z nejvýznamnějších rysů Mikulášovic je jejich strategická poloha, která láká milovníky přírody i turisty. Oblast nabízí široké možnosti pro pěší turistiku a cykloturistiku, což obyvatelům i návštěvníkům umožňuje prozkoumávat krásy okolních lesů a skalních útvarů. Místní lidé jsou přátelští a rádi sdílejí své znalosti o regionu, což přispívá k příjemné atmosféře. Mikulášovice také hostí různé kulturní akce a festivaly, které podporují místní umělce a řemeslníky. Tato aktivita posiluje komunitního ducha a přispívá k udržitelnosti místních tradic. Město se neustále rozvíjí a občané se aktivně podílejí na jeho vysněné budoucnosti. Díky kombinaci přírodní krásy, bohaté historie a angažovanosti obyvatel se Mikulášovice stávají místem, které má potenciál být nejen příjemnou destinací, ale také inspirativním příkladem harmonického soužití člověka s přírodou. [oai_cs_optimisticky] => Mikulášovice jsou malebné město nacházející se na severu Čech, obklopené nádhernou přírodou Národního parku České Švýcarsko. Toto místo je známé svou působivou architekturou, včetně historických budov a kostelů, které vyprávějí příběhy z minulosti. Mikulášovice se mohou pochlubit bohatou kulturní tradicí a aktivitami, které obohacují místní komunitu. Jedním z nejvýznamnějších rysů Mikulášovic je jejich strategická poloha, která láká milovníky přírody i turisty. Oblast nabízí široké možnosti pro pěší turistiku a cykloturistiku, což obyvatelům i návštěvníkům umožňuje prozkoumávat krásy okolních lesů a skalních útvarů. Místní lidé jsou přátelští a rádi sdílejí své znalosti o regionu, což přispívá k příjemné atmosféře. Mikulášovice také hostí různé kulturní akce a festivaly, které podporují místní umělce a řemeslníky. Tato aktivita posiluje komunitního ducha a přispívá k udržitelnosti místních tradic. Město se neustále rozvíjí a občané se aktivně podílejí na jeho vysněné budoucnosti. Díky kombinaci přírodní krásy, bohaté historie a angažovanosti obyvatel se Mikulášovice stávají místem, které má potenciál být nejen příjemnou destinací, ale také inspirativním příkladem harmonického soužití člověka s přírodou. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Mikulášovice [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [4] => | NUTS3 = CZ042 [5] => | okres = Děčín [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Rumburk]] [7] => | pověřená obec = [[Šluknov]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | katastrální území = Mikulášovice [10] => | počet katastrálních území = 1 [11] => | PSČ = 407 79 [12] => | počet ZSJ = 1 [13] => | počet částí obce = 4 [14] => | adresa = Mikulášovice 1007
407 79 Mikulášovice [15] => | starosta = Bc. Aleš Jandus [16] => | starosta aktuální k = 2022 [17] => | web = http://www.mikulasovice.cz/ [18] => | úřední web = http://www.mikulasovice.cz/ [19] => | e-mail = info@mikulasovice.cz [20] => | mapa = Mikulasovice DC CZ.png [21] => }} [22] => '''Mikulášovice''' ({{Vjazyce2|de|''Nixdorf''}}) jsou město v [[Okres Děčín|okrese Děčín]] v západní části [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] táhnoucí se podél [[Mikulášovický potok|Mikulášovického potoka]] v délce téměř sedmi kilometrů. Své největší slávy dosáhly Mikulášovice před [[První světová válka|první světovou válkou]], kdy byly s necelými osmi tisíci obyvateli největší vesnicí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Na město byly povýšeny roku [[1916]]. Mikulášovice jsou známé především tradičním textilním a nožířským průmyslem. Žije v nich {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Vývoj názvu == [25] => [[Soubor:Mikulášovice (Nixdorf b44).jpg|náhled|vlevo|upright=1.2|Střed města s kostelem na historické pohlednici]] [26] => Původní tradice, podpořená romantickými výklady německých vlastivědců 19. století, hledala původ německého názvu města ''Nixdorf'' ve slově ''Nixe'' – vodní panna, rusalka. V okolí Mikulášovic se dříve nacházely rozsáhlé močály ({{Cizojazyčně|de|''der Sumpf''}}), které prý obývaly rusalky – odtud ''Nixensumpf'' (Bažina rusalek), později ''Nixendorf'' (Ves rusalek). Pravda je ovšem poněkud méně romantická. Ve skutečnosti německý i pozdější český název pocházejí od vlastního jména Nicolaus/Mikuláš. K tomuto jménu odkazuje další z pověstí, podle které projížděl kdysi zdejším hlubokým hvozdem [[Pohanství|pohanský]] rytíř, kterého napadl medvěd. Jeho sluha prý prosil o pomoc [[Svatý Mikuláš|svatého Mikuláše]], patrona obchodníků a poutníků, a medvěd nechal rytíře být. Ten nechal jako důkaz díku postavit kapličku zasvěcenou právě svatému Mikuláši, která pak dala název celé vsi. Nejpravděpodobnější verze pojmenování vsi je však podle jejího lokátora. [27] => [28] => Název pozdější vesnice nebyl ustálený a v různých zápisech v průběhu staletí se značně měnil. Prvně je zmiňován v polovině 14. století jako ''Nixendorf'', později jako ''Nickelsdorff'' (1422), ''Nickilstorf'' (1451), ''Nicklauszdorff'' (1495), ''Niexendorffl'' (1544), ''Nyklsdorf'' (1654), ''Nikolstorff'' (1684) či ''Niclsdorf'' (1720). Od poloviny 18. století se název ustálil na podobě ''Nixdorf''. Velmi sporadicky se objevoval i český název města: ''Mykulassowic'' (1422) a ''Mikulassowicz'' (1544). Český název ''Mikulášovice'' byl úředně stanoven až roku 1854 a je užíván dodnes. [29] => [30] => == Městské symboly == [31] => === Znak === [32] => Obecní rada schválila 4. října 1913 žádost o povýšení své více než sedmitisícové obce na město. Kvůli [[První světová válka|první světové válce]] se vyřízení žádosti značně protáhlo a císař [[František Josef I.]] (1848–1916) povýšil Mikulášovice na město až 1. února 1916. Z mnoha návrhů městského znaku vybralo zastupitelstvo práci Hanse Scharfena, profesora místní „C. k. průmyslové školy pro kovozpracující průmysl“. Návrh představoval modro-zlatě polcený štít s patou vyvedenou v hnědé (přirozená barva půdy). Horní okraj štítu zakončovaly čtyři půlkruhové, dolů prohnuté křivky. V modrém poli byla umístěna přízemní továrna ve stříbrné barvě s pouze částečně viditelnými černými tabulovými okny, střecha byla červená. Před budovou stál červený komín zakončený nahoře lapačem jisker a s černým topeništěm v dolní části. Ve zlatém poli byl umístěn vztyčený stříbrný meč se zlatým jílcem a záštitou. Na jílec meče měl navlečený zelený vavřínový věnec. Jílec doplňoval na dvě části rozdělený černý letopočet 1916. Patu symbolizující pole, doplňovalo čtrnáct obilných klasů umístěných vedle sebe. Návrh znaku zaslali představitelé města ke schválení 9. května 1916. [33] => [34] => {{Citát - rámeček|Modro-zlatě polcený štít. Vpravo vyniká stříbrný kvádrovaný tovární komín s černým lapačem jisker a černým topeništěm na odstupňovaném podstavci; komín provázejí dva zlaté obilné klasy každý s dvěma listy. Vlevo meč s vavřínovým věncem navlečeným na čepel, vše v přirozené barvě a po stranách rukojeti po dvou černých číslicích letopočtu 1916. Na štítě stříbrná zděná koruna s pěti stínkami.|směr=vlevo}} [35] => Navržený znak posuzoval Karl Schornböck, přednosta Šlechtického archivu vídeňského ministerstva vnitra a znakový [[Cenzura|cenzor]]. Ten vedení města upozornil, že návrh dokonce několikrát porušuje [[Heraldika|heraldické]] zvyklosti: hnědá pata, červený komín a střecha továrny v modrém poli, zlatá záštita a jílec ve zlatém poli, stejně tak pro heraldiku neznámá figura tovární budovy. Schörnbock mimo jiné navrhl nahrazení továrny s komínem ozubeným kolem a doplnění znaku stříbrnou korunou. Městské zastupitelstvo ozubené kolo odmítlo a navrhlo záměnu za tovární komín. V následujících měsících došlo ještě k dalším úpravám navrhovaného znaku, například vypuštění paty či změna tinktury figur. Autorem postupně upravovaných návrhů znaku se stal znovu Hans Scharfen. Definitivní podobu městského znaku schválil 1. února 1917 císař [[Karel I.]] (1916–1918). [36] => [37] => === Vlajka === [38] => Roku 2005 zažádalo město o udělení městské vlajky, jejímž autorem je [[Stanislav Kasík]]. Předseda [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] [[Lubomír Zaorálek]] ji městu udělil 5. prosince 2005 na základě svého rozhodnutí č. 62 z 15. listopadu 2005. Vlajka s poměrem stran 2:3 se čtyřmi svislými pruhy vychází z podoby městského znaku. [39] => [[Soubor:Mikulášovice kostel sv. Mikuláše 4.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Mikuláše (Mikulášovice)|Kostel svatého Mikuláše]]]] [40] => [41] => == Historie == [42] => [[Soubor:Ignaz Rösler.jpg|náhled|[[Ignaz Rösler]]|vlevo]] [43] => Ve [[12. století]] zde žilo několik rodin uhlířů. [[Diecéze míšeňská|Míšeňský biskup]] zde zakládá vesničku, jejíž součástí je dřevěná kaplička zasvěcená [[svatý Mikuláš|sv. Mikuláši]]. Postupně se obyvatelstvo začíná více věnovat zemědělské výrobě. V průběhu [[18. století]] se z Mikulášovic stává významná [[průmysl]]ová obec. Vznikají první brusírny a rozvíjí se [[nůž|nožířský]] průmysl. Roku 1794 zahájena nožířská výroba [[Ignaz Rösler|Ignazem Röslerem]], tento podnik byl roku 1817 pojmenován jako Továrna na drobné ocelové zboží, později upraven na Továrna na ocelové zboží následovníka Ignáce Röslera, pak na Továrna na nože synů Ignaze Röslera a v letech 1945–1946 Ignác Rösler a synové pod národní správou. Největšího rozmachu pak toto odvětví dosahuje v [[19. století]], jsou založeny další továrny jako 1870 Franz Frenzel (FRENIX), 1885 Julius Pilz a pak Joh. Eduard Dittrich, Hubert Knoth a další továrny s více či méně zaměstnanci. Roku 1955 na těchto základech byl založen národní podnik [[Mikov]], který v prostorách tehdejší firmy Ignaz Rösler Söhne vyrábí dodnes nože, jako poslední nositel této tradice. V roce [[1891]] je zde založena [[Průmyslová škola nožířská]] ([[1954]] přestěhována přes protesty občanů a [[místní národní výbor|MNV]] Mikulášovice do [[Varnsdorf]]u). [44] => [45] => Mikulášovice se staly jednou z největších vesnic tehdejšího [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. [[1. únor]]a [[1916]] byla císařem [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] povýšena na město. [46] => [47] => V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] přičleněno k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. V roce [[1938]] proto odešla naprostá většina českého obyvatelstva do vnitrozemí Čech. V průběhu [[Druhá světová válka|válečných let]] byl zdejší průmysl přeorientován na válečnou výrobu. V továrnách pracovalo mnoho nuceně nasazených a váleční zajatci. [[9. květen|9. května]] [[1945]] Mikulášovice osvobodil 36. pěší pluk 8. pěší divize, [[Druhá polská armáda|2. polské armády]] [[generál]]a [[Karol Świerczewski|Karla Świerczewského]]. Velitelem 8. pěší divize byl plk. [[Józef Grażewicz]]. [48] => [49] => == Politika == [50] => === Zastupitelstvo a starosta === [51] => První svobodné [[Sametová revoluce|polistopadové]] volby se v [[Československo|Československu]] konaly dne 24. listopadu 1990. V Mikulášovicích se o přízeň voličů ucházelo celkem pět politických uskupení: [[Česká strana sociálně demokratická|Československá sociální demokracie]], [[Česká strana národně sociální|Československá strana socialistická]], [[Komunistická strana Československa]], [[Občanské fórum]] a Sdružení nezávislých kandidátů. Vítězem voleb se se ziskem 44,5 % a sedmi mandáty v patnáctičlenném zastupitelstvu stalo Občanské fórum. Na ustavujícím zasedání nově utvořeného městského zastupitelstva byla 6. prosince 1990 zvolena starostkou Věra Řádková (OF) a místostarostou Václav Provazník (SNK).Karlíček & Němec 2016, s. 224. [52] => [53] => Volby do obecních zastupitelstev v roce 1994 připadly na 18. a 19. listopad. Do patnáctičlenného městského zastupitelstva kandidoval jeden nezávislý kandidát a tři politická uskupení: Koalice ODS a LSNS, [[Komunistická strana Čech a Moravy]] a [[Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků České republiky]]. Ustavující zastupitelstvo zvolilo 1. prosince 1994 do funkce starostky podruhé Věru Řádkovou (ODS), místostarostou se stal Jaroslav Čihák (nezávislý za SPŽR ČR).Kronika Mikulášovice, s. 468. [54] => [55] => Ve volbách do městského zastupitelstva, konaných ve dnech 13. a 14. listopadu 1998, kandidovala čtyři politická uskupení: Česká strana sociálně demokratická, Koalice [[Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa]] a Sdružení důchodců České republiky, Komunistická strana Čech a Moravy a [[Občanská demokratická strana]]. Dne 27. listopadu 1998 zvolilo ustavující zastupitelstvo starostou Jiřího Mayera (ČSSD) a místostarostou Bohumila Žličaře (KSČM). Zastupitelé zvolení za Občanskou demokratickou stranu a postupně také všichni jejich náhradníci podali rezignaci, počet zastupitelů tak poklesl pod dvě třetiny a starosta byl tedy pověřen jednáním s ministerstvem vnitra ohledně vypsání nových voleb. Ty se uskutečnily v termínu 19. června 1999. Kandidovaly v nich čtyři politická uskupení, a to Česká strana sociálně demokratická, Komunistická strana Čech a Moravy, Občanská demokratická strana a Sdružení nezávislých kandidátů. Staronovým starostou byl zvolen Jiří Mayer, místostarostou opět Bohumil Žličař. [56] => [57] => Voleb do městského zastupitelstva ve dnech 1. a 2. listopadu 2002 se zúčastnil jeden nezávislý kandidát a čtyři politické strany: Česká strana sociálně demokratická, Komunistická strana Čech a Moravy, Občanská demokratická strana a [[Volba pro město]]. Dne 14. listopadu 2002 zvolilo ustavující zasedání zastupitelstva do funkce starosty Stanislava Hladíka (KSČM) a jako místostarostku Mgr. Blanku Trojanovou (nezávislá za ČSSD). [58] => [59] => Volby do městského zastupitelstva roku 2006 se konaly v termínu 20. a 21. října. Oproti minulým volebním obdobím se snížil počet členů zastupitelstva na jedenáct a kandidovaly pouze tři politické strany: Česká strana sociálně demokratická, Komunistická strana Čech a Moravy a Občanská demokratická strana. Ustavující zasedání zastupitelstva města zvolilo 1. listopadu 2006 starostou na druhé období Stanislava Hladíka (KSČM) a místostarostkou Ing. Miluši Trojanovou (nezávislá za ČSSD). [60] => [61] => {| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;" [62] => |- [63] => ! colspan="4" bgcolor="#ccccff" align="center"| '''Volby 2014''' [64] => |- [65] => | align="center" | '''Strana''' || '''Hlasy''' || '''Podíl''' || '''Mandáty''' [66] => |- [67] => |[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] [68] => |977 [69] => |13,15 % [70] => |1 [71] => |- [72] => |[[Místní hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst|HNHRM]] [73] => |2581 [74] => |34,76 % [75] => |4 [76] => |- [77] => |[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] [78] => |3096 [79] => |41,69 % [80] => |5 [81] => |- [82] => |[[Občanská demokratická strana|ODS]] [83] => |772 [84] => |10,40 % [85] => |1 [86] => |} [87] => V komunálních volbách 2010 kandidovaly do jedenáctičlenného městského zastupitelstva čtyři politické strany: Česká strana sociálně demokratická, Komunistická strana Čech a Moravy, Občanská demokratická strana a [[Věci veřejné]]. Na ustavujícím zasedání, které se konalo 10. listopadu 2010, byla starostkou města zvolena Ing. Miluše Trojanová (VV), místostarostou pak Ing. Václav Vlček (nezávislý za ČSSD). [88] => [89] => Ve volebním období 2014–2018 mají Mikulášovice jedenáctičlenné [[Zastupitelstvo obce|zastupitelstvo]]. V komunálních volbách kandidovala čtyři uskupení: Česká strana sociálně demokratická, [[Místní hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst|Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst]], Komunistická strana Čech a Moravy a Občanská demokratická strana. Ustavující zasedání dne 6. listopadu 2014 zvolilo [[Starosta|starostkou]] města na druhé funkční období Ing. Miluši Trojanovou (nezávislá za HNHRM), neuvolněným místostarostou byl zvolen Ing. Bc. Emil Bláha (nezávislý za HNHRM). [90] => [91] => === Představitelé města === [92] => ;Starostové obce (1850–1916)Karlíček & Němec 2016, s. 89. [93] => * 1850–1854 MUDr. Anton Kasper [94] => * 1854–1859 Johann Endler [95] => * 1860–1872 Emanuel Wentzel [96] => * 1872–1876 Josef Haymann [97] => * 1876–1886 Ferdinand Günzel [98] => * 1886–1887 Theodor Hesse (správce úřadu) [99] => * 1887–1890 Josef Pietschmann [100] => * 1890–1896 Johann Maschke [101] => * 1896–1908 Franz Josef Dittrich [102] => * 1908–1910 Raimund Fischer starší [103] => * 1910–1911 Ignaz Riegert [104] => * 1911–1916 MUDr. Adolf Rösler [105] => [106] => ;Starostové města (1916–1945) [107] => * 1916–1919 MUDr. Adolf Rösler [108] => * 1919–1920 Vinzenz Funke [109] => * 1920 Johann Opitz [110] => * 1920–1932 Josef Ferdinand Werner (v letech 1920–1921 správce úřadu) [111] => * 1932–1933 Ing. August Teichmann [112] => * 1933–1939 Johann Weber [113] => * 1939–1945 Alfred Zabel [114] => [115] => ;Předsedové místní správní komise (1945–1946)Karlíček & Němec 2016, s. 210. [116] => [[Soubor:Pohled z věže kostela Mikulášovice 09.jpg|náhled|upright=1.2|Pohled na město z věže kostela]] [117] => * 1945 Vladimír Hladílek [118] => * 1945 Zdeněk Hudeček [119] => * 1945 František Kuchrýk [120] => * 1945–1946 Jan Šedý [121] => [122] => ;Předsedové místního národního výboru (1946–1964) [123] => * 1946 Marie Vančurová [124] => * 1946–1947 Ludvík Brunner [125] => * 1947–1948 Josef Toušek [126] => * 1947–1950 Ludvík Brunner [127] => * 1950–1952 Josef Lustig [128] => * 1952–1953 Jan Dvořák [129] => * 1953–1954 Jindřich Fajfer [130] => * 1954 Jan Dvořák [131] => * 1954–1963 Václav Podzimek [132] => * 1963–1964 Jiří Hammerbauer [133] => [134] => ;Předsedové městského národního výboru (1964–1990) [135] => * 1964–1970 Jiří Hammerbauer [136] => * 1970–1976 František Mäsiar [137] => * 1976–1990 Josef Hýbl [138] => [139] => ;Starostové města (od 1990) [140] => * 1990–1998 Věra Řádková [141] => * 1998–2002 Jiří Mayer [142] => * 2002–2010 Stanislav Hladík [143] => * 2010–2018 Ing. Miluše Trojanová [144] => * 4. 1. 2018 – 31. 10. 2018 Ing. Bc. Emil Bláha [145] => * 1. 11. 2018 – 24. 10. 2022 Ing. Miluše Trojanová [146] => * 25. 10. 2022 – dosud Bc. Aleš Jandus [147] => [148] => == Přírodní poměry == [149] => [[Soubor:Tanečnice 01.jpg|náhled|upright=1.3|Tanečnice, nejvyšší bod Mikulášovic (599 m)]] [150] => Město Mikulášovice se rozkládá v západní části [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] na ploše 2584,82 ha. Na severu sousedí s obcí [[Vilémov (okres Děčín)|Vilémov]], na severu a severovýchodě s městem [[Velký Šenov]] (místní části Velký Šenov, [[Leopoldka]], [[Staré Hraběcí]], [[Knížecí (Velký Šenov)|Knížecí]]), na východě se [[Staré Křečany|Starými Křečany]] (místní část [[Kopec (Staré Křečany)|Kopec]]), na jihu a západě s [[Velké okresní město|velkým okresním městem]] [[Sebnitz]] (místní části [[Hinterhermsdorf]], [[Saupsdorf]], [[Hertigswalde]] a Sebnitz). Všechny čtyři části města, tedy Mikulášovice, Mikulášovičky, Salmov a Tomášov, tvoří dohromady jedno společné katastrální území Mikulášovice. [151] => [152] => Celé území města náleží ke geomorfologickému celku [[Šluknovská pahorkatina]], jejímu podcelku [[Šenovská pahorkatina]] a okrsku [[Mikulášovická pahorkatina]]. Nejvyšším vrcholem je [[Tanečnice (Šluknovská pahorkatina)|Tanečnice]] (599 m) v jihozápadní části území, dále následuje [[Plešný (Šluknovská pahorkatina)|Plešný]] (593 m) na východě a [[Hraniční vrch (Šluknovská pahorkatina)|Hraniční (Hančův) vrch]] (523 m) na jihu.{{Citace elektronické monografie [153] => | titul = Základní mapa ČR 1 : 100 000 [154] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id=95c23586f6714020a2ce7d3c97077960_666 [155] => | vydavatel = [[Zeměměřický úřad]] [156] => | datum přístupu = 2021-03-27 [157] => }} Nejnižší nadmořskou výšku 365 m má [[Mikulášovický potok]] na hranici s Vilémovem. [158] => [159] => === Geologie === [160] => Celé katastrální území Mikulášovic náleží k lužickému žulovému masivu [[Paleozoikum|prvohorního]] stáří. Hlavní horninou, převládající na většině území, je šedý, středně až hrubě zrnitý [[biotit]]ický [[granodiorit]] zvaný lužický, který je na několika místech prostoupen [[dolerit]]em (diabasem) černozelené barvy. V jižní a východní části území byly nalezeny ojedinělé výskyty mladších [[Extruzivní hornina|výlevných vyvřelých]] hornin, například [[tefrit]]u, [[limburgit]]u s obsahem [[olivín]]u a [[magnetit]]u, olivinického [[nefelinit]]u a nefelinického [[bazanit]]u. Na jihovýchodě navazuje oblast tvořená drobně zrnitým biotitickým [[Žula|granitem]] (brtnická žula) růžové barvy a středně až hrubě zrnitým, místy [[porfyr]]ickým biotitickým, šedomodrým granitem až granodioritem (rumburská žula). Podél vodních toků se nachází [[Hlína#Dělení podle vzniku|deluviální]] hlinitokamenité [[Sedimentární hornina|sedimenty]] a [[Fluviální svahové pochody|fluviální]] jílovitopísčité až písčité [[Hlína|hlíny]], místy písčité štěrky [[Kvartér|čtvrtohorního]] stáří. Jižně od Tomášova byla lokalizována žíla [[křemen]]e. Na návrší nazývaném Liščí kameny (486 m) na severu území zasahoval v [[Doba ledová|ledových dobách]] pevninský ledovec, který zde zanechal [[Moréna|morénu]]. [161] => [162] => [163] => Soubor:Geo Nixdorf 01.jpg|
Dolerit z vrchu Tanečnice
[164] => Soubor:Geo Nixdorf 02.jpg|
Dolerit z Velkého lomu
[165] => Soubor:Geo Nixdorf 03.jpg|
Rumburská žula z údolí Bílého potoka
[166] => Soubor:Geo Nixdorf 04.jpg|
Granodiorit z Hraničního vrchu
[167] => Soubor:Geo Nixdorf 05.jpg|
Limburgit od pramenů Černého potoka
[168] => [169] => [170] => === Vodstvo === [171] => {{Podrobně|Mikulášovický potok|Bílý potok (přítok Křinice)}} [172] => Všechny Mikulášovické vodní toky patří k povodí [[Labe]], a tedy i k [[úmoří Severního moře]]. Hlavním vodním tokem je [[Mikulášovický potok]], který pramení v horní (východní) části města v nadmořské výšce 475 m. Potok protéká městskou zástavbou západním až severozápadním směrem a v sousedním Vilémově ústí v nadmořské výšce 332 m do [[Sebnice|Vilémovského potoka]]. Celková délka toku je 7 km a k jeho nejvydatnějším přítokům patří Zlodějský a Hančperský potok. Odvrácené svahy vrchů na severním okraji katastrálního území odvodňují bezejmenné přítoky Vilémovského potoka a Salmovský potok. Z jižních a východních svahů směřují kratší vodní toky do sousedního Německa. Patří mezi ně [[Bílý potok (přítok Křinice)|Bílý potok]], vytvářející hluboké údolí, dále Strouha, Strážný a Tomášovský potok, všechny náležející do povodí [[Křinice (řeka)|Křinice]]. [173] => [174] => Na území Mikulášovic se nachází necelé dvě desítky rybníků, z nichž největší nese neoficiální pojmenování Vágneterák. Významnou vodní plochou, využívanou pro sportovní a kulturní akce, je zatopený lom poblíž silnice na [[Velký Šenov]]. Poté, co byl lom roku 1976 opuštěn, jej zaplnila voda a sloužil pro zásobování města pitnou vodou. V době hospodářské krize bylo mezi lety 1931 a 1932 na Hančperském potoce vybudováno městské koupaliště, skládající se z předehřívací nádrže a dvou bazénů. [175] => [176] => === Ochrana přírody === [177] => Do velké části katastru města zasahuje [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce]], jejíž hranice je vedena hlavně po železniční trati 084 [[Železniční trať Rumburk – Panský – Mikulášovice|Rumburk – Panský – Mikulášovice]]. Za jihovýchodní hranicí města přechází CHKO v [[Národní park České Švýcarsko]]. Na území města nejsou vyhlášena žádná maloplošná chráněná území. Naproti továrně [[Mikov]] roste [[Památný strom v Česku|památný strom]] [[Javor klen v Mikulášovicích|javor klen]] a v dolních Mikulášovicích [[buk lesní Ignaze Röslera]]. [178] => [179] => == Obyvatelstvo == [180] => Ačkoliv němečtí kronikáři svorně tvrdí, že původní osídlení [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] je německé, svědčí místní názvy o slovanském, konkrétně pak [[Lužičtí Srbové|lužickosrbském]] osídlení. Později byla oblast kolonizována německým obyvatelstvem, patrně z [[Durynsko|Durynska]]. [181] => [182] => Počty obyvatel: Roku 1818 v celých Mikulášovicích žilo 3 807 obyvatel, 5 787 obyvatel roku 1869 a roku 1910 již 7 665 obyvatel. Během války zde prý žilo i s nuceně nasazenýma cca 10 000 lidí. Po druhé světové válce má město 3 044 obyvatel (1950), tento počet postupně klesá na současných 2 123 obyvatel (2016). [183] => [184] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [185] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní části Mikulášovice{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 370, 371 | isbn = 80-250-1310-3 }}{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 286 | isbn = 978-80-250-2394-5 }} [186] => |- [187] => ! [188] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [189] => |- style="white-space:nowrap" [190] => ! align="left" | Obyvatelé [191] => | 5 228 || 5 940 || 6 201 || 6 546 || 7 025 || 6 135 || 6 167 || 2 887 || 2 586 || 2 488 || 2 611 || 2 457 || 2 325 || 2 067 [192] => |- style="white-space:nowrap" [193] => ! align="left" | Domy [194] => | 590 || 739 || 748 || 796 || 875 || 929 || 967 || 967 || 631 || 554 || 514 || 610 || 563 || 611 [195] => |- style="white-space:nowrap" [196] => | colspan="15" align="center" | {{Malé|Data z roku 1961 zahrnují domy místních částí [[Mikulášovičky]], [[Salmov]] a [[Tomášov (Mikulášovice)|Tomášov]].}} [197] => |} [198] => [199] => == Kultura == [200] => V Mikulášovicích se až do roku [[1938]] jezdily takzvané velikonoční jízdy neboli jízdy křižáků (německy ''Osterreiten'' nebo ''Kreuzreiten'', hornolužicky ''jutrowne jechanje'' nebo hovorově ''křižerje''), zvyk, který se do současnosti (2011) dochoval jen v [[Lužice|Lužici]].http://www.ceskatelevize.cz/porady/10345246171-velikonoce-v-luzici-a-pod-luzickymi-horami/210542150940001/ Pořad České televize ''Velikonoce v Lužici a pod Lužickými horami (2/2)'' [201] => V roce 2011 byla velikonoční jízda obnovena. V roce 2011 se jí zúčastnilo 7 jezdců na koni, podpořili je zpěváci a muzikanti, kteří šli pěšky. [202] => [203] => == Hospodářství == [204] => [[Soubor:Mikulášovice Mikov 2.jpg|náhled|Továrna [[Mikov]]]] [205] => [206] => === Doprava === [207] => Při východní hranici katastrálního území Mikulášovice prochází [[Silnice II/265|silnice druhé třídy II/265]], ze které odbočuje silnice třetí třídy III/26510. Ta tvoří páteřní komunikaci celého města a směřuje dále do [[Vilémov (okres Děčín)|Vilémova]]. Ve středních Mikulášovicích z ní odbočují silnice třetí třídy III/26511 ve směru na [[Hraniční vrch (Šluknovská pahorkatina)|Hraniční vrch]] a [[Hinterhermsdorf]], III/26512 ve směru [[Tomášov (Mikulášovice)|Tomášov]] a [[Hertigswalde]] a III/26514 ve směru [[Velký Šenov]]. Místní část [[Salmov]] protíná silnice III/26513. [208] => [209] => Mikulášovicemi prochází dvě železniční trati. Roku 1884 začala veřejnosti a průmyslovým podnikům sloužit železniční stanice [[Mikulášovice dolní nádraží]], která leží na [[Železniční trať Rumburk–Sebnitz|trati 083 Rumburk – Sebnitz]]. V této stanici zároveň končí [[Železniční trať Rumburk – Panský – Mikulášovice|železniční trať 084 Rumburk – Panský – Mikulášovice]] se zastávkami [[Mikulášovice střed]] a [[Mikulášovice horní nádraží]]. [210] => [211] => == Místní části == [212] => * Mikulášovice (''Nixdorf'') [213] => * Mikulášovičky (''Klein Nixdorf'') [214] => * Salmov (''Salmdorf'') [215] => * Tomášov (''Thomasdorf'') [216] => [217] => == Pamětihodnosti == [218] => [[Soubor:Mikulášovice, stará zástavba.jpg|upright=1|náhled|Hvězdárna Adolfa Krauseho společně s domem čp. 2]] [219] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Mikulášovicích}} [220] => Jednou ze stavebních dominant města je barokní [[Kostel svatého Mikuláše (Mikulášovice)|kostel svatého Mikuláše]], postavený v letech 1743–1751 na místě staršího chrámu. V jeho okolí se nachází nejstarší zástavba města. Do ní patří např. ''[[Dům čp. 5 (Mikulášovice)|Hotel Ron]]'' (čp. 5), ''[[Císařský dům (Mikulášovice)|Císařský dům]]'' (čp. 2), ve kterém 20. září 1779 přenocoval císař [[Josef II.]], dvojdům ''[[Lékárna U Lva|lékárna]] a [[Mikulášovická hvězdárna|hvězdárna]]'' (čp. 4 a 1002), ''tzv. Červený kříž'' (čp. 8), bývalá ''fara'' (čp. 10) či ''Römischův dvůr'' (tzv. stará spořitelna, čp. 574). Na návrší nedaleko kostela se rozkládá městský hřbitov, vybudovaný v letech 1871–1872 (stará část), rozšířený 1914 (nová část), na kterém stojí [[Kostel Nanebevstoupení Páně (Mikulášovice)|filiální kostel Nanebevstoupení Páně]]. V zástavbě města se nachází řada zajímavých [[Podstávkový dům|podstávkových domů]], ojediněle se dochovaly měšťanské domy s historizujícími fasádami. V letech 1710–1925 vyrostla na katastru města desítka kaplí: roku 1710 [[kaple Tří otců]], 1718 [[Wähnerova kaple]], 1724 [[Balzerova kaple]], 1733 [[Melchiorova kaple]] (zbořená) a [[Fürleova kaple]] (do dnešní podoby přestavěná v 19. století), 1742 [[Kaple Nejsvětější Trojice (Mikulášovice)|kaple Nejsvětější Trojice]], 1803 [[Kaple Matky Boží (Mikulášovice)|kaple Matky Boží]] (zbořená, obnovena 2015). Poslední tři kaple byly postaveny v místních částech města: 1812 [[Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Salmov)|kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova]] na Salmově, 1890 [[Kaple svatého Josefa (Mikulášovičky)|kaple svatého Josefa]] v Mikulášovičkách (zbořená) a 1925 [[Kaple Panny Marie (Tomášov)|kaple Panny Marie]] na Tomášově. Na vrchu [[Tanečnice (Šluknovská pahorkatina)|Tanečnice]], nejvyšším bodu Mikulášovic, stojí nejsevernější rozhledna Česka. Památkově chráněné jsou rovněž některé lidové stavby: [[Dům čp. 311 (Mikulášovice)|čp. 311]], [[Dům čp. 449 (Mikulášovice)|449]], [[Usedlost če. 9 (Mikulášovice)|450]] a [[Usedlost čp. 516 (Mikulášovice)|516]]. [221] => [222] => == Osobnosti == [223] => * [[Franz Zacharias Römisch]] (1757–1832) pocházel z mikulášovické podnikatelské rodiny Römischů, která ve městě vlastnila textilní továrnu (Römischův dvůr, čp. 574) a v jejímž domě (Císařský dům, čp. 2) přespal roku 1779 císař [[Josef II.]] Roku 1783 dali Römischovi postavit císaři na zahradě svého domu dochovaný pomník. Během [[Napoleonské války|napoleonských válek]] zbohatl Franz Zacharias Römisch natolik, že mohl roku 1802 koupit panství [[Malá Skála]], kam trvale přesídlil. Roku 1823 byl povýšen do šlechtického stavu. Pochován je na svém panství na vranském hřbitově. [224] => * [[Ignaz Rösler]] (1765–1837), mikulášovický rodák (dům čp. 75, zbořený), se původně vyučil kupcem. Od roku 1794 se začal věnovat broušení nožů a stal se tak zakladatelem mikulášovického nožířského průmyslu. Jeho podnikání se postupně rozvíjelo a z původní malé nožířské dílny vyrostla během let továrna s dvěma sty zaměstnanci (původní továrna čp. 611 zbořená, roku 1818 postavena nová empírová tovární budova čp. 442). V roce 1819 povýšen do šlechtického stavu (Edler von Ehrenstahl – šlechtic z Čestné oceli). Pochován je u zdi kostela svatého Mikuláše. [225] => * [[Anton Rösler (skladatel)|Anton Rösler]] (1785–1850) byl synem domkáře z čp. 303. Od roku 1812 působil jako varhaník v kostele svatého Mikuláše a také jako druhý učitel na farní škole (čp. 7), kde také bydlel. Složil řadu skladeb v mozartovském stylu, z nichž se však kvůli požáru z roku 1842 dochovaly pouze dvě. Jako varhaník působil až do své smrti roku 1850. Pochován je u kostela svatého Mikuláše. [226] => * [[Agnes Theresia Heinová]] (1792–1856) byla dcerou mikulášovického mlynáře z mlýna čp. 429 (zbořený). Roku 1816 vstoupila do cisterciáckého kláštera [[Klášter Marienthal|Sankt Marienthal]] v [[Horní Lužice|Horní Lužici]]. Od roku 1849 až do své smrti vykonávala funkci [[abatyše]]. Mikulášovickému kostelu věnovala v roce 1855 ostatky [[Svatá Gaudencie|svaté Gaudencie]] spolu se skleněnou rakví a oltářem zasvěceným této světici. [227] => * [[Franz Dittrich|Franz von Dittrich]] (1815–1859) pocházel z rodiny mikulášovického kupce sídlícího v domě čp. 568. Na pražské univerzitě studoval medicínu a stal se patologem, amatérsky se věnoval také botanice. Po studiích se věnoval vědecké kariéře na univerzitě v bavorském Erlangenu, kde dosáhl titulu rektora. Zemřel v rodném městě na následky vleklé mozkové choroby, pochován je u kostela svatého Mikuláše. [228] => * [[Franz Kindermann]] (1842–1921) byl rodákem z [[Nové Hraběcí|Nového Hraběcí]]. Vystudoval medicínu, poté se usadil v Mikulášovicích (čp. 641), kde působil nejprve jako praktický lékař a později jako primář Nemocnice korunního prince Rudolfa. Od 80. let 19. století se také úspěšně věnoval politice na celostátní (poslanec Říšské rady a Českého zemského sněmu) i komunální úrovni (obecní radní). Zasloužil se např. o vybudování nemocnice, střední školy a železnice. Pochován je na místním hřbitově. [229] => * Josef Bartmann (1868–1947) byl učitelem na mikulášovické měšťanské škole. Velmi si oblíbil Mikulášovice a zvláště [[Tanečnice (Šluknovská pahorkatina)|Tanečnici]], na kterou učinil během svého života více než 6000 výstupů. Po odchodu na penzi sepsal mikulášovickou vlastivědu ''Nixdorfer-Volks Heimatbüchel'' (vyšla vlastním nákladem roku 1933). Po válce byl odsunut do Německa, kde zemřel. [230] => * [[Rudolf Schránil]] (1885–1957), byl právní vědec a vysokoškolský učitel. [231] => * [[Adolf Krause]] (1887–1939), syn mikulášovického lékárníka, převzal po svém otci [[Lékárna U Lva|lékárnu U Lva]] (čp. 4). Amatérsky se věnoval astronomii, proto se roku 1913 rozhodl postavit vlastní [[Mikulášovická hvězdárna|hvězdárnu]] (čp. 1002). Byl korespondentem Světové astronomické společnosti a založil Astronomický spolek v Mikulášovicích. Pochován je na místním hřbitově. [232] => * [[Anni Frind]] (1900–1987) se narodila v rodině mikulášovického dětského lékaře v domě čp. 750. V [[Drážďany|Drážďanech]] vystudovala operní zpěv a ve 20. a 30. letech 20. století patřila mezi nejznámější evropské operní a operetní pěvkyně. Po druhé světové válce byla i s otcem zařazena do odsunu. Roku 1951 se odstěhovala do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], kde vyučovala zpěv. Pochována je v Biloxi poblíž [[New Orleans]]. [233] => * [[Robert Franze]] (1910–2003) pocházel z Mikulášovic a stal se římskokatolickým knězem (farář v Růžové). Za druhé světové války vězněn v [[Koncentrační tábor Dachau|koncentračním táboře Dachau]]. Po válce byl odsunut do Německa, odkud nadále podporoval aktivity v [[Diecéze litoměřická|litoměřické diecézi]]. Za svou činnost získal titul Monsignore. [234] => [235] => == Reference == [236] => [237] => {{Citace monografie|příjmení=Fiedler|jméno=Josef|titul=Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau|vydavatel=Bezirkslehrerverein|místo=Rumburg|rok=1898|vydání=1|počet stran=488|jazyk=německy}} [238] => {{Citace monografie|příjmení=Karlíček|jméno=Petr|příjmení2=Němec|jméno2=Jan|titul=Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu|vydavatel=Město Mikulášovice|místo=Mikulášovice|rok=2016|vydání=1|počet stran=264|strany=133–134|isbn=978-80-270-0806-3|poznámka=Dále jen „Karlíček & Němec 2016“}} [239] => {{Citace periodika|příjmení=Kasík|jméno=Stanislav|odkaz na autora=Stanislav Kasík|titul=O znaku města Mikulášovic|periodikum=Genealogické a heraldické listy|rok=2017|ročník=37|číslo=2|strany=52–57}} [240] => {{Citace monografie|příjmení=Profous|jméno=Antonín|odkaz na autora=Antonín Profous|titul=Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původ, význam a změny. Díl III, M-Ř|vydavatel=Česká akademie věd a umění: Státní nakladatelství učebnic|místo=Praha|rok=1951|počet stran=629}} [241] => {{Citace periodika|příjmení=Spolek historie|titul=K historii názvu našeho města|periodikum=Mikulášovický zpravodaj|rok=2009|měsíc=Červenec|ročník=19|číslo=6|strany=4}} [242] => {{Citace elektronické monografie|titul=Zastupitelé 2014–2018|url=http://www.mikulasovice.cz/cz/zastupitelstvo-mikulasovic-clenove-zastupitelstva.html|vydavatel=Město Mikulášovice|místo=Mikulášovice|datum vydání=2016-01-07|datum přístupu=2017-10-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20171007022720/http://www.mikulasovice.cz/cz/zastupitelstvo-mikulasovic-clenove-zastupitelstva.html|datum archivace=2017-10-07|nedostupné=ano}} [243] => {{Citace elektronické monografie|titul=Výsledky voleb do zastupitelstev obcí 2014: Mikulášovice|url=https://volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=2&xnumnuts=4201&xobec=562751&xstat=0&xvyber=0|vydavatel=[[Český statistický úřad]]|datum přístupu=2017-10-06}} [244] => {{Citace elektronické monografie|titul=Volby do zastupitelstev obcí 2014: Mikulášovice|url=https://volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=12&xdz=2&xnumnuts=4201&xobec=562751&xstrana=0|vydavatel=Český statistický úřad|datum přístupu=2017-10-06}} [245] => {{Citace monografie|příjmení=Sedmíková|jméno=Ivana|titul=Kronika města Mikulášovice 2014|vydavatel=Město Mikulášovice|místo=Mikulášovice|rok=2018|strany=8}} [246] => {{Citace kvalifikační práce|příjmení=Pánek|jméno=Petr|instituce=Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|odkaz na instituci=Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem|titul=Mikulášovice v poválečném Československu (1945–1992)|typ práce=Diplomová práce|vedoucí=Jaroslav Rokoský|odkaz na vedoucího=Jaroslav Rokoský|místo=Mikulášovice|rok=2007|počet stran=111|strany=10–23}} [247] => {{Citace periodika|příjmení=Fúsek|jméno=Tomáš|titul=Ustavující zasedání zastupitelstva|periodikum=Mikulášovický zpravodaj|rok=2010|měsíc=Listopad/Prosinec|ročník=20|číslo=11/12|strany=1}} [248] => {{Citace elektronické monografie|titul=Volby do zastupitelstev obcí 2010: Mikulášovice|url=https://www.volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=12&xdz=2&xnumnuts=4201&xobec=562751&xstrana=0|vydavatel=Český [249] => statistický úřad|datum přístupu=2017-10-06}} [250] => {{Citace elektronické monografie|titul=Volby do zastupitelstev obcí 1990: Mikulášovice|url=https://www.volby.cz/pls/kv1990/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=1&xnumnuts=3502&xobec=562751|vydavatel=Český statistický úřad|datum přístupu=2017-10-06}} [251] => {{Citace elektronické monografie|titul=Volby do zastupitelstev obcí 1994: Mikulášovice|url=https://www.volby.cz/pls/kv1994/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=12&xdz=2&xnumnuts=3502&xobec=562751&xstrana=0|vydavatel=Český statistický úřad|datum přístupu=2017-10-06}} [252] => {{Citace periodika|titul=Volby 1998|periodikum=Mikulášovický zpravodaj|rok=1998|měsíc=Říjen|ročník=7|číslo=10|strany=1–5}} [253] => {{Citace periodika|příjmení=Mayer|jméno=Jiří|titul=Usnesení z 1. ustavujícího zasedání MěZ|periodikum=Mikulášovický zpravodaj|rok=1998|měsíc=Prosinec|ročník=7|číslo=12|strany=2}} [254] => {{Citace periodika|titul=Usnesení z 1. ustavujícího zasedání MěZ|periodikum=Mikulášovický zpravodaj|rok=1999|měsíc=Srpen|ročník=8|číslo=7|strany=5}} [255] => {{Citace elektronické monografie|titul=Volby do zastupitelstev obcí 1999: Mikulášovice|url=https://www.volby.cz/pls/kv1998/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=12&xdz=2&xnumnuts=4201&xobec=562751&xstrana=0|vydavatel=Český [256] => statistický úřad|datum přístupu=2017-10-06}} [257] => {{Citace elektronické monografie|titul=Volby do zastupitelstev obcí 2002: Mikulášovice|url=https://www.volby.cz/pls/kv2002/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=12&xdz=2&xnumnuts=4201&xobec=562751&xstrana=0|vydavatel=Český statistický úřad|datum přístupu=2017-10-06}} [258] => {{Citace periodika|titul=Usnesení z 1. ustavujícího zasedání zastupitelstva|periodikum=Mikulášovický zpravodaj|rok=2002|měsíc=Listopad|ročník=12|číslo=10|strany=4}} [259] => {{Citace elektronické monografie|titul=Volby do zastupitelstev obcí 2006: Mikulášovice|url=https://www.volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=12&xdz=2&xnumnuts=4201&xobec=562751&xstrana=0|vydavatel=Český statistický úřad|datum přístupu=2017-10-06}} [260] => {{Citace periodika|titul=Výsledky voleb do zastupitelstva města|periodikum=Mikulášovický zpravodaj|rok=2006|měsíc=Listopad|ročník=16|číslo=11|strany=1}} [261] => {{Citace elektronické monografie|titul=k.ú.: 694126 – Mikulášovice – podrobné informace|url=http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?AKCE=META:SESTAVA:MDR002_XSLT:WEBCUZK_ID:694126|vydavatel=[[Český úřad zeměměřický a katastrální]]|datum přístupu=2017-10-13}} [262] => {{Citace monografie|příjmení=Melichar|jméno=Jaroslav (ed.)|titul=Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost|vydavatel=Sdružení pro rozvoj Šluknovska|místo=Šluknov|rok=2008|vydání=1|počet stran=252|strany=8–14|isbn=978-80-254-1704-1}} [263] => {{Citace elektronické monografie|titul=Geologická mapa České republiky 1:25000|url=http://mapy.geology.cz/geocr_25/|vydavatel=[[Česká geologická služba]]|datum přístupu=2017-10-13|url archivu=https://web.archive.org/web/20160210065131/http://mapy.geology.cz/geocr_25/|datum archivace=2016-02-10|nedostupné=ano}} [264] => {{Citace elektronické monografie|titul=Mapa: Vodní hospodářství a ochrana vod|url=http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=mp_heis_voda&TMPL=AJAX_MAIN&IFRAME=1&LEGEND_HIDE=0&QUERY_SELECTION=1&FULLTEXT_CHECKED=1|vydavatel=[[Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka|Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.]]|datum přístupu=2017-10-23}} [265] => {{Citace monografie|příjmení=Glöckner|jméno=Petr|titul=Fyzickogeografické a geologické poměry okresu Děčín|vydavatel=PS Děčín|místo=Děčín|rok=1995|počet stran=196|strany=9|isbn=80-902071-0-3}} [266] => {{Citace elektronické monografie|titul=Zápis z 1. ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Mikulášovice|url=http://www.mikulasovice.cz/gallery/clanky5840/1._ustavujici_zm.pdf|vydavatel=Město Mikulášovice|datum přístupu=2018-11-04|url archivu=https://web.archive.org/web/20181104211942/http://www.mikulasovice.cz/gallery/clanky5840/1._ustavujici_zm.pdf|datum archivace=2018-11-04|nedostupné=ano}} [267] => [268] => [269] => == Externí odkazy == [270] => * {{Commons}} [271] => * {{Commonscat}} [272] => * {{KM|694126|katastru Mikulášovice}} [273] => * {{RÚIAN}} [274] => * [http://www.mikulasovice.cz Oficiální stránky Mikulášovic] [275] => [276] => {{Části české obce}} [277] => {{Okres Děčín}} [278] => {{Autoritní data}} [279] => {{Portály|Šluknovský výběžek}} [280] => [281] => [[Kategorie:Mikulášovice| ]] [282] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [283] => [[Kategorie:Obce v okrese Děčín]] [284] => [[Kategorie:Sídla ve Šluknovské pahorkatině]] [285] => [[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí Sever]] [286] => [[Kategorie:Sdružení právnických osob pro rozvoj Šluknovska]] [287] => [[Kategorie:Města v okrese Děčín]] [288] => [[Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici]] [] => )
good wiki

Mikulášovice

Mikulášovice jsou město v okrese Děčín v západní části Šluknovského výběžku táhnoucí se podél Mikulášovického potoka v délce téměř sedmi kilometrů. Své největší slávy dosáhly Mikulášovice před první světovou válkou, kdy byly s necelými osmi tisíci obyvateli největší vesnicí Rakousko-Uherska.

More about us

About

Toto místo je známé svou působivou architekturou, včetně historických budov a kostelů, které vyprávějí příběhy z minulosti. Mikulášovice se mohou pochlubit bohatou kulturní tradicí a aktivitami, které obohacují místní komunitu. Jedním z nejvýznamnějších rysů Mikulášovic je jejich strategická poloha, která láká milovníky přírody i turisty. Oblast nabízí široké možnosti pro pěší turistiku a cykloturistiku, což obyvatelům i návštěvníkům umožňuje prozkoumávat krásy okolních lesů a skalních útvarů. Místní lidé jsou přátelští a rádi sdílejí své znalosti o regionu, což přispívá k příjemné atmosféře. Mikulášovice také hostí různé kulturní akce a festivaly, které podporují místní umělce a řemeslníky. Tato aktivita posiluje komunitního ducha a přispívá k udržitelnosti místních tradic. Město se neustále rozvíjí a občané se aktivně podílejí na jeho vysněné budoucnosti. Díky kombinaci přírodní krásy, bohaté historie a angažovanosti obyvatel se Mikulášovice stávají místem, které má potenciál být nejen příjemnou destinací, ale také inspirativním příkladem harmonického soužití člověka s přírodou.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Šluknovský výběžek','Mikulášovický potok','Velký Šenov','Tanečnice (Šluknovská pahorkatina)','Mikulášovická hvězdárna','Hraniční vrch (Šluknovská pahorkatina)','Železniční trať Rumburk - Panský - Mikulášovice','Česká strana sociálně demokratická','Rakousko-Uhersko','Komunistická strana Čech a Moravy','Ignaz Rösler','Vilémov (okres Děčín)'

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.