Array ( [0] => 15521140 [id] => 15521140 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mikulov [uri] => Mikulov [3] => 2019-11-06_13-04-11_Pentax_JH.jpg [img] => 2019-11-06_13-04-11_Pentax_JH.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě v Jihomoravském kraji}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Mikulov [3] => | status = město [4] => | NUTS3 = CZ064 [5] => | obec s rozšířenou působností = Mikulov [6] => | pověřená obec = Mikulov [7] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [8] => | okres = Břeclav [9] => | země = [[Morava]] [10] => | PSČ = 692 01 [11] => | počet částí obce = 1 [12] => | počet katastrálních území = 1 [13] => | katastrální území = Mikulov na Moravě [14] => | počet ZSJ = 17 [15] => | adresa = Náměstí 158/1
692 01 Mikulov [16] => | web = http://www.mikulov.cz [17] => | úřední web = http://urad.mikulov.cz [18] => | e-mail = podatelna@mikulov.cz [19] => | starostka = {{nowrap|Jitka Sobotková ([[ANO 2011|ANO]])}} [20] => | starosta aktuální k = 2022 [21] => | mapa = [22] => | obrázek = 2019-11-06_13-04-11_Pentax_JH.jpg [23] => }} [24] => '''Mikulov''' ({{Vjazyce2|de|''Nikolsburg''}},{{Citace monografie [25] => | příjmení = Hosák [26] => | jméno = Ladislav [27] => | odkaz na autora = Ladislav Hosák [28] => | titul = Historický místopis země Moravskoslezské [29] => | vydavatel = Academia [30] => | místo = Praha [31] => | rok = 2004 [32] => | počet stran = 1144 [33] => | strany = 246 [34] => | isbn = 80-200-1225-7 [35] => }} {{vjazyce2|yi|ניקאלשבורג}} ''Niklšburg,'' {{Vjazyce2|he|מיקולוב}}) je [[město]] v [[Okres Břeclav|okrese Břeclav]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 18 km západně od [[Břeclav]]i poblíž hraničního přechodu [[Drasenhofen]] s [[Rakousko|rakouskou]] spolkovou zemí [[Dolní Rakousy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Historické jádro je [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]].Výnos MK ČSR čj. 7.646/82-VI/1 ze dne 13. 4. 1982 o prohlášení historického jádra města Mikulova za památkovou rezervaci. Podle města je pojmenována [[Mikulovská vinařská podoblast]]. [36] => [37] => == Části města == [38] => Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i přilehlé obce [[Bavory]] a [[Klentnice]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 31 a 228. [39] => [40] => == Název == [41] => Jméno je odvozeno od osobního jména ''Mikul'', které bylo domáckou podobou jména ''Mikuláš''. Původní podoba jména se přestala užívat začátkem 14. století ve prospěch počeštěné podoby německého jména ''Nikolsburg'' (''Niklšpurk'' a podobně). K návratu k původní české podobě došlo až koncem 19. století.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 67. [42] => [43] => == Geomorfologie == [44] => Město je položeno ve členitém terénu na jižním okraji [[Pavlovské vrchy|Pavlovských vrchů]] a [[Milovická pahorkatina|Milovické pahorkatiny]]. Jeho dominantou je [[Mikulov (zámek)|zámek]] na skále (Zámecký vrch) západně od náměstí. Na východě je další dominanta města, [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Svatý kopeček]] s [[Křížová cesta (Mikulov)|křížovou cestou]] a [[Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)|kaplí sv. Šebestiána]] na vrcholu, a na severu vrch [[Turold]] s jeskyní. Mezi ním a zámkem ještě ční menší vápencový pahorek se zříceninou ''[[Kozí hrádek (Mikulov)|Kozí hrádek]]'', poskytující kruhový rozhled na celé město. Západní strana se otevírá do roviny, na jihu se dva a půl kilometru jihozápadně od centra města se nachází nevysoký Šibeniční vrch a pod ním rybník [[Šibeník (Mikulov)|Šibeník]], který je největším rybníkem ''v'' [[Chráněná krajinná oblast Pálava|CHKO Pálava]]. Další vodní plochou v zázemí Mikulova je zatopený [[lom Janičův vrch]] při silnici na [[Velké Pavlovice]]. [45] => [46] => Na [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatém kopečku]], který je též součástí [[Via Francigena]] a [[Via Slavica]], vedoucí do [[Kremže]], začíná [[Svatojakubská cesta]] ''[[Weinviertel]]'', značená od roku 2010. [47] => [48] => == Historie == [49] => [[Soubor:Mikulov kostel sv. Václava 1.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Václava (Mikulov)|Kostel svatého Václava]] s cedrovou soškou mikulovské [[Černá Madona|Černé Madony]]]] [50] => [[Soubor:Mikulov náměstí sloup 5.jpg|vlevo|náhled|Historické [[Náměstí (Mikulov)|Náměstí]] s barokním [[Sloup Nejsvětější Trojice (Mikulov)|sloupem Nejsvětější Trojice]]]] [51] => [[Soubor:Mikulov-Nicolsburg city seal.jpg|náhled|upright|Oficiální pečet města Mikulov, 1810]] [52] => [53] => Mikulov byl osídlen pravděpodobně v [[11. století]], v době existence tzv. [[Česká marka|České marky]] rodu [[Babenberkové|Babenberků]], německy mluvícími osadníky.Leopold Kleindienst: ''Die Siedlungsformen, bäuerliche Bau- und Sachkultur Südmährens.'' 1989, S. 9. Podle jiných zdrojů se vznik Mikulova klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena [[Villa forensis|trhová osada]], jež se v roce [[1279]] dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. [54] => [55] => V roce [[1182]] [[Moravské markrabství]] připadlo [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrichu Barbarossovi]]. Po [[Bitva u Loděnice (1185)|bitvě u Loděnice]] v roce 1185 se osada dostala do držení hraběte [[Vilém z Drnholce|Viléma z Drnholce]]. První písemná zmínka o obci „''Nikulsburchi''“ je v darovací listině krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] ze 14. ledna 1249, jenž ji dal v léno [[Jindřich I. z Lichtenštejna|Jindřichovi I. z Lichtenštejna]], spolu s dalšími obcemi ([[Bavory]], [[Klentnice]], [[Mušov]], [[Dolní Dunajovice|Dunajovice]], [[Březí (okres Břeclav)|Březí]]). Tento dokument byl v roce [[1262]] Přemyslem Otakarem výslovně potvrzen. V roce 1276 je zmíněn kostel a na místě románského a později gotického hradu vznikl v 17. století zámek.Kolektiv. ''Malá československá encyklopedie''. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. IV. sv. 992 s. [56] => [57] => Po prohrané [[Bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] získal území Přemyslův soupeř [[Rudolf I. Habsburský|Rudolf Habsburský]]. Ten v srpnu 1279 udělil [[Jindřich II. z Lichtenštejna|Jindřichovi II. z Lichtenštejna]] právo konání [[týdenní trh|týdenního trhu]] „''in villa Nicolspurch''“.Reiner Elsinger: ''750 Jahre Nikolsburg.'' [58] => [59] => V roce 1526 se kolem [[Balthasar Hubmaier|Balthasara Hubmaiera]] na Mikulovsku vytvořilo jedno z prvních společenství [[Dědicové radikální reformace|radikálního reformačního]] [[Novokřtěnectví|anabaptistického hnutí]]. Po Hubmaierově popravě v roce 1528 se [[Jakob Hutter|Jakobu Hutterovi]] z Tyrolska podařilo zabránit rozpuštění komunity novokřtěnců. V té doby na Moravě žilo až 60 000 novokřtěnců, z toho 12 000 na Mikulovsku.Anton Kreuzer: ''Geschichte Südmährens'' Band 1. S. 62. Verlag des Südmähren Landschaftsrates Geislingen/Steige. 1997. ISBN 3-927498-20-3. Krátce poté se s podporou místní šlechty na jižní Moravu dostalo [[luteránství]], což vedlo k rozkolu v církvi a vytvoření evangelické luteránské církve a denominací [[Protestantismus|protestantismu]]. Během následné [[protireformace]] se [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]] úspěšné podařilo řadu kostelů [[Rekatolizace|rekatolizovat]].[[Gregor Wolny]]: ''Die Wiedertäufer in Mähren,'' Wien 1850. Zbylí novokřtěnci, pronásledovaní v letech 1535 až 1767 katolíky, protestanty i [[Osmansko-habsburské války|Turky]], uprchli do [[Ruské impérium|Ruska]].Peter Hoover: ''Feuertaufe. Das radikale Leben der Täufer - eine Provokation'', Down to Earth, Berlin 2006, ISBN 978-3-935992-23-7, S. 20–25 und S. 161–185 [60] => [61] => V roce 1560 [[Lichtenštejnové]] prodali hrad Mikulov za 60 tisíc českých [[Tolar (historická měna)|tolarů]] [[Maďaři|uherskému šlechtici]] [[Ladislav Kerecsenyi|Ladislavu Kerecsenyimu]] jako [[říšské léno]]. V roce [[1575]] celé panství Mikulov císař [[Rudolf II.]] daroval [[Adam z Ditrichštejna|Adamovi z Ditrichštejna]], za jehož vlády na panství přicházeli Židé prchající z Vídně a Dolních Rakous.{{Citace elektronické monografie [62] => | titul = Historie zámku [63] => | url = http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/zamek/historie-zamku/ [64] => | vydavatel = Mikulov [65] => | datum přístupu = 2008-11-4 [66] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210504155014/http://www.mikulov.cz/turistika/pamatky-a-prohlidkove-objekty/zamek/historie-zamku/ [67] => | datum archivace = 2021-05-04 [68] => | nedostupné = ano [69] => }} [70] => [71] => V roce [[1628|1621]] v Mikulově uzavřel [[František z Ditrichštejna|kardinál František z Ditrichštejna]] jménem vítězného císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] [[Mikulovský mír|příměří]] se [[Sedmihradsko|sedmihradským]] knížetem [[Gabriel Betlen|Gabrielem Betlenem]]. V roce 1625 se v Mikulově sešla dvorní rada za přítomnosti Ferdinanda II. a udělila [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtovi z Valdštejna]] [[Generalissimus|generalitu]] a titul [[Frýdlantské vévodství|frýdlantského vévody]]. Zároveň došlo ke konečnému [[Městská heraldika|polepšení]] městského znaku Mikulova. [72] => [73] => Dne 2. prosince 1805 byly po [[Bitva u Slavkova|bitvě u Slavkova]] v mikulovském zámku dojednány předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v [[Bitva u Hradce Králové|bitvě u Sadové]], tu 26. července 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a [[Prusko|Pruskem]], tzv. [[Mikulovský mír (1866)|Mikulovské příměří]]. [74] => [75] => Až do 19. století zůstal Mikulov v majetku knížat [[Ditrichštejnové|z Ditrichštejna-Mikulova]], kteří měli svou rodovou hrobku v [[Ditrichštejnská hrobka|kostele sv. Anny]] na [[Náměstí (Mikulov)|Náměstí v Mikulově]]. Další připomínkou zdejšího působení rodu Ditrichštejnů je kromě [[Mikulov (zámek)|mikulovského zámku]] také [[Piaristický klášter (Mikulov)|piaristická kolej]], kterou v roce [[1631]] založil kardinál František z Ditrichštejna, jako první [[Řád zbožných škol|piaristický]] klášter severně od Alp.Reiner Elsinger: ''Heimatbuch Nikolsburg'' [76] => [77] => Po smrti posledního mužského člena rodu [[Josef z Ditrichštejna|Josefa Františka z Ditrichštejna]] zdědila celé panství jeho dcera [[Alexandrina Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly|Alexandra Marie]] (1824–1906),KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998 s. 877 {{ISBN|978-80-859-831-59}} provdaná [[Mensdorff-Pouilly|z Mensdorff-Pouilly]], s níž majetek přešel na rod [[Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly]], který vlastnil zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy zámek vyhořel. [78] => [79] => Od poloviny 19. století Mikulov vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnoval a začal ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené [[Břeclav]]i. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo doposud zvětšiny německé město vysídleno; počet obyvatel dosáhl předválečné úrovně až během 70. let 20. století. [80] => [81] => Do roku 1960 byl Mikulov [[Okresní město|okresním městem]], pak se v důsledku nového členění státu stal mikulovský okres součástí [[Okres Břeclav|okresu Břeclav]]. Po zrušení okresních úřadů získal 1. ledna 2003 Mikulov status [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]], jejíž městský úřad převzal některé úkoly zrušeného okresního úřadu pro obce v okolí. [82] => [83] => == Vývoj počtu obyvatel == [84] => Osídlení Mikulova se od roku 1793 vyvíjelo takto:Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. 9. 1984 [85] => {| class="wikitable" align="center" [86] => |- align="center" [87] => ! rowspan="2" | Rok || rowspan="2" | Počet domů || rowspan="2" | Počet obyvatel || colspan="3" | Etnikum [88] => |- align="center" [89] => ! Němci || Češi || ostatní [90] => |- align="center" [91] => | 1793 || 760 || 7440 || || || [92] => |- align="center" [93] => | 1836 || 806 || 8421 || || || [94] => |- align="center" [95] => | 1869 || 909 || 7173 || || || [96] => |- align="center" [97] => | 1880 || 918 || 7642 || 7447 || 144 || 61 [98] => |- align="center" [99] => | 1890 || 1220 || 8210 || 8057 || 79 || 74 [100] => |- align="center" [101] => | 1900 || 1141 || 8092 || 7843 || 170 || 79 [102] => |- align="center" [103] => | 1910 || 1209 || 8043 || 7787 || 189 || 67 [104] => |- align="center" [105] => | 1921 || 1254 || 7699 || 6359 || 626 || 485 [106] => |- align="center" [107] => | 1930 || 1426 || 7790 || 6409 || 898 || 483 [108] => |- align="center" [109] => | 1950 || 1171 || 5337 || || || [110] => |- align="center" [111] => | 1970 || 1075 || 6254 || || || [112] => |- align="center" [113] => | 1991 || 1333 || 7477 || || || [114] => |- align="center" [115] => | 2012 || || 7374 || || || [116] => |} [117] => [118] => == Židovský Mikulov == [119] => [[Soubor:Mikulov synagoga 3.jpg|vlevo|náhled|[[Synagoga v Mikulově|Horní synagoga]]]] [120] => Počátky mikulovské [[Židovská obec|židovské obce]] sahají do období po roce 1421, kdy byli [[Židé]] vypovězeni rakouským vévodou [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtem V.]] z Vídně a Dolních Rakous. Část těchto běženců nalezla útočiště v Mikulově, který ležel těsně při zemských hranicích.Nezhodová, Soňa. ''Židovský Mikulov''. 1. vyd. Brno: Matice moravská, 2006. 423 s. {{ISBN|80-86488-28-4}} Další příliv nastal za vlády Albrechtova syna [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]], který vyhnal Židy z moravských královských měst. [121] => [122] => Tito ve středověku opovrhovaní vyhnanci se počali usazovat ve zdejším podhradí, kde posléze vznikla samostatná židovská čtvrť, jež získala v roce 1591 samosprávu s vlastním rychtářem a s dalšími výsadami. Mikulovská židovská obec se postupně rozrůstala a získávala na významu, až se nakonec stala jednou z nejvýznamnějších na Moravě.[http://www.cbks.cz/Mikulov08b/Mikulov.pdf Historie Mikulova]{{Nedostupný zdroj}} To byl také důvod, proč se Mikulov stal v první polovině 16. století sídlem [[seznam moravských zemských rabínů|moravských zemských rabínů]], kteří zde sídlili do roku 1851. Tím se město stalo kulturním centrem moravského židovstva. Jako v pořadí druhý zemský rabín zde v letech 1553–1573 působil jeden ze světově nejproslulejších rabínů [[Jehuda ben Becalel|Jehuda Löw]] (1525–1609), po něm také například neméně proslulí [[Jom Tov Lipmann Heller]], [[David Oppenheimer]], [[Šmu'el Šmelke Horovic]], [[Mordechaj Benet]] nebo [[Samson Rafael Hirsch]]. [123] => [124] => Život zdejší židovské obce poznamenalo několik velkých požárů. 10. srpna 1719 zničil rozsáhlý požár celou židovskou čtvrť. Po znovuvybudování ghetta přišla v dubnu 1737 další ohnivá pohroma. V první polovině 18. století žilo v Mikulově na 600 židovských rodin a zdejší židovská obec byla nejpočetnější na Moravě (přebývalo zde téměř 10 % moravských Židů).{{Citace monografie|příjmení=Miller|jméno=Michael Laurence|odkaz na autora=Michael Laurence Miller|titul=Rabbis and Revolution: A Study in Nineteenth-Century Moravian Jewry|místo=New York|vydavatel=Columbia University|rok=2004|strany=57}} V první polovině 19. století tvořili Židé téměř polovinu obyvatel města, ale po získání plné občanské rovnoprávnosti v roce 1848 začalo jejich stěhování do velkých měst, zejména do Brna a Vídně, kde měli lepší ekonomické podmínky. [125] => [126] => Roku 1851 došlo k rozdělení funkce mikulovského rabína a moravského zemského rabína. V Mikulově pak působili tito rabíni: [[Solomon Quetsch]] (1855–1856), [[Mayer Feuchtwang]] (1861–1888), [[David Feuchtwang]] (1892–1903), [[Moritz Levin]] (1903–1918), [[Alfred Willmann]] (1919–1938). [127] => [128] => Také v 19. století došlo k řadě požárů, ovšem katastrofální následky měl až požár v září 1924, a zejména v dubnu 1926, kdy oheň zasáhl 91 domů. Tyto dva poslední požáry byly jedním z podnětů pro vznik ''Židovského ústředního musea pro Moravsko-Slezsko'', které bylo v Mikulově otevřeno 24. května 1936 a jehož zakladatelem byl JUDr. [[Richard Teltscher]]. [129] => [130] => Úplný zánik mikulovské židovské komunity přinesla [[druhá světová válka]]. Z 472 židovských obyvatel města v roce 1938 se 110 podařilo uprchnout před nacisty do ciziny. 327 jich však nepřežilo [[holokaust]]. K obnovení obce již nikdy nedošlo. [131] => [132] => Dnes je památkou na kdysi rozsáhlé židovské [[ghetto]] s 317 domy, z toho více než 90 [[Renesance|renesančními]], jen [[Synagoga v Mikulově|barokní synagoga]], která slouží jako židovské muzeum, 45 domů chráněných jako nemovitá kulturní památkaKlenovský, Jaroslav, [[2000]]: ''Židovské památky Mikulova'', Mikulov. a velký [[Židovský hřbitov v Mikulově|židovský hřbitov]] s několika tisíci náhrobků. Jeho nejstarší a nejcennější částí je takzvaný „rabínský vršek“ s náhrobky moravských [[Vrchní rabín|zemských]] a místních [[rabín]]ů a příslušníků nejbohatších mikulovských rodin. [133] => [134] => Chasidská dynastie “[[Nikolsburg (chasidská dynastie)|Nikolsburger]]” [[Šmu'el Šmelke Horovic|Šmu'ela Šmelkeho Horovice]], v současné době působící zejména v [[New York]]u, odvozuje svůj původ i svoje označení od německého názvu Mikulova, místa svého založení. [135] => [136] => {{Panorama|obrázek=Overview of Mikulov from Svatý Kopeček 2020 pano.jpg|šířka=1200|popisek= Panoramatický pohled na Mikulov ze [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatého kopečku]].}} [137] => [138] => == Samospráva == [139] => V letech 2006 až 2022 byl starostou Mikulova [[Rostislav Koštial]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]).{{Citace elektronického periodika [140] => | příjmení = Solaříková [141] => | jméno = Ivana [142] => | titul = Z radnic odcházejí i matadoři, jihomoravský rekordman vedl obec 41 let [143] => Zdroj: https://www.idnes.cz/volby/brno/volby-starosta-matador-konec-lednice-mikulov-korence-nemcice.A220930_685077_brno-zpravy_mos1 [144] => | periodikum = iDnes.cz [145] => | datum vydání = 2022-09-30 [146] => | datum přístupu = 2024-03-13 [147] => | url = https://www.idnes.cz/volby/brno/volby-starosta-matador-konec-lednice-mikulov-korence-nemcice.A220930_685077_brno-zpravy_mos1 [148] => }} [149] => Od 24. října 2022 je starostkou Jitka Sobotková ([[ANO 2011|ANO]]).{{Citace elektronické monografie [150] => | titul = Usnesení ZM [151] => | url = https://www.mikulov.cz/obcan/usneseni-zm [152] => | vydavatel = Město Mikulov [153] => | datum přístupu = 2023-06-18 [154] => }} [155] => [156] => == Doprava == [157] => [[Soubor:Mikulov nádraží 6.jpg|náhled|Železniční stanice]] [158] => Město leží na důležitém silničním hraničním přechodu z Česka do Rakouska na trase [[Brno]]–[[Vídeň]] ([[silnice I/52]], [[evropská silnice]] E461). Z ní se zde odpojuje [[silnice I/40]] do [[Břeclav]]i a dále [[silnice II/414]] do [[Hrušovany nad Jevišovkou|Hrušovan nad Jevišovkou]] a [[silnice II/421]] směr [[Vodní dílo Nové Mlýny|Nové Mlýny]] a [[Velké Pavlovice]]. Tranzitní doprava je odvedena z centra pomocí [[Silniční obchvat|obchvatů]]. [159] => [160] => Na jihozápadě míří z Mikulova dvě zrušené a opuštěné silnice do Rakouska, směr [[Laa an der Thaya]] a [[Falkenstein]], po přistoupení Česka do [[schengenský prostor|schengenského prostoru]] částečně obnovené jako [[Stezka pro cyklisty|cyklostezky]]. [161] => [162] => Přes město vede regionální [[železniční trať Břeclav–Znojmo]] (č. 246), zdejší železniční stanice se nazývá ''Mikulov na Moravě''. [163] => [164] => Mikulov tvoří zónu 571 v rámci [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|IDS Jihomoravského kraje]]. Obsluhují ji meziměstské autobusové linky 105, 174, 540, 550, 570, 585 a vlaková linka S8 (osobní vlaky). Město mělo v letech 1996–2013 vlastní [[Městská hromadná doprava|MHD]] (linka 581).[http://www.mikulov.cz/aktuality/detail/?contentId=148662 Mění se linka městské hromadné dopravy ve městě] {{Wayback|url=http://www.mikulov.cz/aktuality/detail/?contentId=148662 |date=20140102193540 }}, mikulov.cz [165] => [166] => == Průmysl == [167] => V Mikulově je zastoupen průmysl strojírenský a stavební, město však nejvíce proslavila řada jeho vinařských firem. [168] => [169] => === Vinařství === [170] => [[Soubor:Mikulov - Novokopečná - View NNE towards Svatý Kopeček.jpg|náhled|Vinice]] [171] => Pěstování [[Réva vinná|vinné révy]] přinesli na Mikulovsko již [[Starověký Řím|Římané]], jejichž legie tábořily v místech dnešního [[Vodní dílo Nové Mlýny|vodního díla Nové Mlýny]]. Po jejich odchodu se pěstování a zpracování hroznů rozvíjelo zejména v období [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], kdy vinná réva získala své pevné místo v zemědělské produkci jižní Moravy a zejména Mikulovska.Kraus, Vilém; Kuttelvašer, Zdeněk; Vurm Bohumil. ''Encyklopedie českého a moravského vína''. 1. vyd. Praha: R. B. Vurm a Z. Foffová, 1997. 223 s. {{ISBN|80-902363-3-2}} V období středověku se vinařství dále rozvíjelo, takže se Mikulov záhy stal díky výborným viničním polohám v bezprostřední blízkosti města i v okolních obcích významným vinařským střediskem. [172] => [173] => Zdejší chráněné viniční trati na jižním úpatí [[Pavlovské vrchy|Pálavy]] patří dodnes k nejteplejším místům jižní Moravy. Na jejich vápenitých půdách se výborně daří zejména [[Ryzlink vlašský|Ryzlinku vlašskému]], jehož keře zabírají největší plochu vinic. Z bílých odrůd se zde dále pěstují [[Veltlínské zelené]], [[Rulandské bílé]], [[Chardonnay]], [[Müller Thurgau]], [[Veltlínské červené rané]], [[Sauvignon]], [[Ryzlink rýnský]], [[Muškát moravský]], [[Neuburské]] a zahraniční odrůda [[Kerner (odrůda révy vinné)|Kerner]]. Daří se i místním nově vyšlechtěným odrůdám [[Pálava (odrůda révy vinné)|Pálava]] a [[Aurelius (réva)|Aurelius]]. Modré odrůdy jsou v menšině, patří k nim zejména [[André]], [[Frankovka]] a [[Rulandské modré]]. V poslední době se zde zkoušejí i francouzské odrůdy [[Merlot]] a [[Cabernet Sauvignon]]. [174] => [175] => Mikulov je [[vinařská obec|vinařskou obcí]] v [[Mikulovská vinařská podoblast|Mikulovské vinařské podoblasti]] ([[viniční trať|viniční tratě]] Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II, Valtická, Pod valtickou, Milovická, Za cihelnou, Mariánský kopec, Šibeniční vrch, Pod Mušlovem, Turold, Brněnská, Za Turoldem). [176] => [177] => Expozice na téma historie vinařství jsou instalovány v [[Regionální muzeum v Mikulově|muzeu]] na mikulovském zámku. [178] => [179] => == Školství == [180] => V Mikulově se nachází 2 základní školy (ZŠ Valtická a ZŠ Hraničářů) a [[Gymnázium Mikulov|gymnázium]]. [181] => [182] => == Pamětihodnosti == [183] => === Stavby a objekty === [184] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Mikulově}} [185] => [[Soubor:Mikulov zámek od zahrad 2.jpg|náhled|[[Mikulov (zámek)|Mikulovský zámek]]]] [186] => [[Soubor:Mikulov Svatý kopeček vrchol 1.jpg|náhled|[[Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)|Kaple svatého Šebestiána]] se zvonicí na [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatém kopečku]]]] [187] => [[Soubor:Mikulov Ditrichštejnská hrobka čelo 2.jpg|náhled|[[Ditrichštejnská hrobka]]]] [188] => [[Soubor:Mikulov kostel sv. Jana a gymnázium 1.jpg|náhled|[[Piaristický klášter (Mikulov)|Piaristický klášter]] s [[Kostel svatého Jana Křtitele (Mikulov)|kostelem sv. Jana Křtitele]]]] [189] => [[Soubor:Mikulov náměstí sloup 6.jpg|náhled|[[Náměstí (Mikulov)|Náměstí]]]] [190] => [191] => * [[Ditrichštejnská hrobka]] [192] => * Gotická hranolová městská věž [193] => * [[Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)|Kaple svatého Šebestiána]] na [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatém kopečku]] [194] => * [[Kostel svatého Václava (Mikulov)|Kostel sv. Václava]] [195] => * [[Křížová cesta (Mikulov)|Křížová cesta]] a [[Kaple Božího hrobu (Mikulov)|kaple Božího hrobu]]{{Citace kvalifikační práce [196] => | příjmení = Řepa [197] => | jméno = Tomáš [198] => | instituce = Univerzita Palackého, Filozofická fakulta [199] => | titul = Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka [200] => | url = http://theses.cz/id/l33dkr/ [201] => | typ práce = Diplomová práce [202] => | vedoucí = Martin Pavlíček [203] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|}} [204] => | místo = Brno [205] => | rok = 2010 [206] => | strany = 31–39 [207] => | citace = 2015-04-24 [208] => }} [209] => * [[Obří sud (Mikulov)]] [210] => * Linie [[československé opevnění|československého opevnění]] s pěchotním srubem [[Podúsek 3./XI. Mikulov#MJ-S 29 „Svah“|MJ-S 29]], která byla budována na ochranu před [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]. [211] => * Raně barokní [[Piaristický klášter (Mikulov)|piaristický klášter]], nejstarší v Českých zemích i mimo Itálii, s [[Kostel svatého Jana Křtitele (Mikulov)|kostelem sv. Jana Křtitele]] z let 1666–1689 [212] => * [[Trojiční sloup|Sloup Nejsvětější Trojice]] od [[Ignác Lengelacher|Ignáce Lengelachera]] z roku 1724. [213] => * [[Synagoga v Mikulově|Mikulovská synagoga]] [214] => * [[Kozí hrádek (Mikulov)|Věž na Kozím vrchu]] [215] => * [[Mikulov (zámek)|Zámek Mikulov]] [216] => * Zámecká zahrada z roku 1691 [217] => * [[Židovská čtvrť (Mikulov)|Židovská čtvrť]] [218] => * [[Židovský hřbitov v Mikulově|Židovský hřbitov]] [219] => [220] => === Přírodní památky a rezervace === [221] => Město Mikulov se nalézá v [[Chráněná krajinná oblast Pálava|chráněné krajinné oblasti Pálava]], jejíž správa v něm sídlí. V okolí města se nachází množství přírodních památek, jako například: [222] => * Jeskyně [[Na Turoldu]] [223] => * Přírodní rezervace [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatý kopeček]] [224] => * Přírodní rezervace [[Turold]] [225] => * Přírodní rezervace [[Růžový vrch]] [226] => * Přírodní rezervace [[Šibeničník]] [227] => * Přírodní památka [[Kočičí kámen]] [228] => * Přírodní památka [[Kočičí skála]] [229] => [230] => == Osobnosti == [231] => [232] => === Narození v Mikulově === [233] => * [[Johann Ferdinand Hertodt von Todtenfeld]] (1645–1714), lékař, [[alchymista]] a spisovatel [234] => * [[Joseph Franz Adolph]] (1671–1749), malíř zvířat [235] => * [[Joseph Anton Adolph]] (1729–asi 1772), malíř [236] => * [[Jakob Fellner]] (1722–1780), barokní stavitel u [[Esterházyové|Esterházyů]] [237] => * [[Floridus Leeb]] (1731–1799), teolog, rektor [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzity]], obec [[Floridsdorf]] nese jeho jméno [238] => * [[Joseph von Sonnenfels]] (1732–1817), rakouský a německý právník a spisovatel [239] => * [[Franz Theodor Finger]] (1764–1831), kapitulní rada, notář a justiciář, děd právníka [[August Finger|Augusta Fingera]] a dermatologa [[Ernest Finger|Ernesta Fingera]] [240] => * [[Anton Josef Leeb]] (1769–1837), primátor [[Vídeň|Vídně]] [241] => * [[Moritz Deutsch]] (1818–1892), muzikolog, hudební skladatel a [[chazan]] [242] => * [[Emanuel Stöckler]] (1819–1893), krajinář a akvarelista, dvorní malíř ruského cara [243] => * [[Heinrich Landesmann|Hieronymus Lorm]] (1821–1902), básník, filozof a novinář, tvůrce [[Lormova abeceda|Lormovy abecedy]] pro hluchoslepé [244] => * [[Simon Deutsch]] (kolem roku 1822–1877) židovský bibliograf, obchodník a revolucionář z let 1848/49 [245] => * [[Eduard Kulke]] (1831–1897), rakouský spisovatel [246] => * [[Heinrich Auspitz]] (1835–1886), rakouský dermatolog [247] => * [[Leopold Götz]] (1839–1908), advokát a politik, starosta Mikulova, poslanec Říšské rady [248] => * [[Leopold Oser]] (1839–1910), lékař, vynálezce ohebné žaludeční sondy [249] => * [[Emil Schweinburg]] (1854–1919), továrník v New Yorku, své dědictví rozdělil židovským a křesťanským nadacím v Mikulově [250] => * [[Max Pohl]] (1855–1935), rakouský herec [251] => * [[Edmund Wengraf]] (1860–1933), rakouský novinář [252] => * [[Siegfried Altmann]] (1887–1963), pedagog [253] => * [[Adolf Schärf]] (1890–1965), rakouský prezident v letech 1957–1965 [254] => * [[Erich Fritz Schweinburg]] (1890–1959), spisovatel a právník [255] => * [[Stella Kramrisch]] (1896–1993), historička umění [256] => * [[Manfred Ackermann]] (1898–1991), rakouský politik [257] => * [[Norbert Langer]] (1899–1975), rakouský literární historik a spisovatel [258] => * [[Herbert Horntrich]] (1914–1941), spisovatel a sběratel lidových písní, básník [259] => * [[Leopold Beierl]] (1915–1991), folklorista, nositel jihomoravské kulturní ceny za rok 1986 [260] => * [[Wolfgang Oberleitner]] (1918–2006), šéfredaktor „[[Die Presse]]“ [261] => * [[Karel Krautgartner]] (1922–1982), skladatel jazzové hudby, herec, dirigent [262] => * [[Kurt Nedoma]] (1929–2020), spisovatel a básník, nositel jihomoravské kulturní ceny za rok 1990 [263] => * [[Reiner Elsinger]] (* 1932), místní historik a spisovatel, nositel kulturní ceny [264] => * [[Barbora Seidlová]] (* 1981), herečka [265] => [266] => === Působící v Mikulově === [267] => * [[Balthasar Hubmaier]] (1480–1528), německý/moravský [[Novokřtěnectví|anabaptistický]] vůdce [268] => * Rabi [[Jehuda ben Becalel|Jehuda Löw ben Becalel]] (1525–1609), tvůrce [[Golem]]a, který zde jako druhý zemský rabín pobýval v letech 1553–1573. [269] => * [[Karel Maxmilián z Ditrichštejna]] (1702–1784), majitel mikulovského panství, který zde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb, nositel Řádu Zlatého rouna [270] => * Rebe [[Šmu'el Šmelke Horovic|Šmuel Šmelke ha-Levi Horovic]] (1726–1778), [[Chasidismus|chasidský]] rabín [271] => * Rabi [[Mordechaj Benet|Mordechaj ben Abraham Benet]] (1753–1829), učenec a vrchní moravský rabín [272] => * [[František Josef z Ditrichštejna]] (1767–1854), majitel mikulovského panství, generálmajor, nositel rytířského kříže Řádu Marie Terezie [273] => * [[Jan Evangelista Purkyně]] (1787–1869), fyziolog, anatom, biolog a filozof, který studoval a učil na zdejším [[Řád zbožných škol|piaristickém]] gymnáziu. [274] => * Rabi [[Samson Rafael Hirsch]], v letech 1847–1851 vrchní zemský rabín [275] => [276] => === Pobývající v Mikulově === [277] => * [[Bonifác Buzek]] (1788–1839), duchovní, filosof a pedagog, učitel na zdejším gymnáziu [278] => * [[Alfons Mucha]] (1860–1939), malíř [279] => * [[Karl Renner]] (1870–1950), [[Seznam kancléřů Rakouska|rakouský kancléř]] a později [[Seznam prezidentů Rakouska|rakouský prezident]], studoval na [[Gymnázium Mikulov|mikulovském gymnáziu]] [280] => [281] => == Partnerská města == [282] => * {{Flagicon|SVK}} [[Bardejov]], Slovensko [283] => * {{Flagicon|CZE}} [[Šumperk]], Česko [284] => * {{Flagicon|SVK}} [[Galanta]], Slovensko [285] => * {{Flagicon|POL}} [[Tuchów]], Polsko [286] => * {{Flagicon|AUT}} [[Drasenhofen]], Rakousko [287] => * {{Flagicon|Německo}} [[Hochheim am Main]], Německo [288] => * {{Flagicon|AUT}} [[Laa an der Thaya]], Rakousko [289] => [290] => Neoficiální spolupráce: [291] => * {{Flagicon|SVK}} [[Kúty]], Slovensko [292] => [293] => == Galerie == [294] => [295] => Soubor:Mikulov - vyhlídková Kozí věž.JPG|Kozí hrádek v Mikulově [296] => Soubor:Mikulov Kozí hrádek 2.jpg|Věž na Kozím vrchu [297] => Soubor:Mikulov zámek od zahrad 3.jpg|Zámek [298] => Soubor:Mikulov Ditrichštejnská hrobka 2.jpg|Pohled na centrum města s [[Ditrichštejnská hrobka|Ditrichštejnskou hrobkou]] [299] => Soubor:Mikulov Svatý kopeček 3.jpg|Zvonice a [[Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)|kaple sv. Šebestiána]] na [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatém kopečku]] [300] => Soubor:Mikulov náměstí sloup 6.jpg|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Mikulov)|Sloup Nejsvětější Trojice]] na [[Náměstí (Mikulov)|Náměstí]] [301] => Soubor:Mikulov Rytířský dům.jpg|Dům U Rytířů [302] => Soubor:Mikulov, Kostelní náměstí 9.jpg|Kostelní náměstí [303] => Soubor:Měšťanský dům 195 7, Mikulov.JPG|Dům děkana kapituly [304] => Soubor:Mikulov, Husova 9.jpg|Měšťanský dům, Husova 9 [305] => Soubor:Mikulov nádraží 2.jpg|[[Mikulov na Moravě (nádraží)|Železniční stanice]] [306] => [307] => [308] => {{Panorama|obrázek=Mikulov - pohled z vrchu Kreuzberg u Kleinschweinbarthu obr01.jpg|šířka=1000|popisek= Panoramatický pohled od jihu z vrchu [[Südmährenkreuz|Kreuzberg]] u vsi Kleinschweinbarth. Vlevo [[Pavlovské vrchy]], uprostřed Mikulov, vpravo [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatý kopeček]] s kaplí sv. Šebestiána a zvonicí.}} [309] => [310] => == Odkazy == [311] => [312] => === Reference === [313] => [314] => [315] => === Literatura === [316] => * {{Citace monografie [317] => | titul = Mikulov [318] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [319] => | místo = Praha [320] => | rok = 2013 [321] => | počet_stran = 456 [322] => | isbn = 978-80-7422-262-7 [323] => | autor = Kolektiv autorů [324] => }} [325] => [326] => === Související články === [327] => * [[Děkanát Mikulov]] [328] => * [[Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově]] [329] => * [[Mikulovská vinařská podoblast]] [330] => * [[Obří sud (Mikulov)]] [331] => * [[Pavlovské vrchy]] [332] => * [[Ignác Lengelacher]] [333] => * [[Richard Teltscher]] [334] => * [[Mikulov (zámek)]] [335] => * [[Synagoga v Mikulově]] [336] => * [[Židovský hřbitov v Mikulově]] [337] => * [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava, Mikulov na Moravě]] [338] => * [[Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana, Mikulov na Moravě]] [339] => * [[FC Pálava Mikulov]] [340] => * [[Hraniční přechod Mikulov–Drasenhofen]] [341] => [342] => === Externí odkazy === [343] => * {{Wikislovník|heslo=Mikulov}} [344] => * {{Commonscat}} [345] => * {{RÚIAN}} [346] => * [http://www.mikulov.cz/ oficiální stránky města Mikulova] [347] => * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=6619 Židovská čtvrť v Mikulově] [348] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Mikulov – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/206411000320910/obsah/121586-mikulov | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2006-09-10 | datum_přístupu = 2019-05-05}} [349] => [350] => {{Okres Břeclav}} [351] => {{Autoritní data}} [352] => {{Portály|Geografie|Morava}} [353] => [354] => [[Kategorie:Mikulov| ]] [355] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [356] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [357] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [358] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [359] => [[Kategorie:Města v okrese Břeclav]] [360] => [[Kategorie:Mikulovsko]] [361] => [[Kategorie:Mikulovská vinařská podoblast]] [362] => [[Kategorie:Obce v okrese Břeclav]] [363] => [[Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu]] [364] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Jihomoravském kraji]] [365] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Pálava]] [366] => [[Kategorie:Sídla na česko-rakouské státní hranici]] [367] => [[Kategorie:Židovské komunity na Moravě]] [] => )
good wiki

Mikulov

Mikulov ( Niklšburg) je město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 18 km západně od Břeclavi poblíž hraničního přechodu Drasenhofen s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousy. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svatý kopeček (přírodní rezervace)','Mikulov (zámek)','Pavlovské vrchy','Mikulovská vinařská podoblast','Synagoga v Mikulově','Židovský hřbitov v Mikulově','Ditrichštejnská hrobka','Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)','Břeclav','Šmu\'el Šmelke Horovic','Balthasar Hubmaier','Drasenhofen'

Břeclav

Drasenhofen