Array ( [0] => 15098804 [id] => 15098804 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Milžany [uri] => Milžany [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Milžany [2] => | charakter = zaniklá vesnice [3] => | obec = [[Kadaň]] [4] => | okres = Chomutov [5] => | země = [[Čechy]] [6] => | katastrální území = Tušimice [7] => | rozloha = 20,88 [8] => | nadmořská výška = 293 [9] => }} [10] => '''Milžany''' ({{Vjazyce2|de|''Milsau)''}} jsou zaniklá vesnice v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Stály asi 3,5 kilometru severovýchodně od Kadaně v nadmořské výšce 293 metrů. Milžany byly po většinu své existence zemědělskou vesnicí, ale koncem osmnáctého století se v jejich okolí začalo těžit [[hnědé uhlí]] v malých hlubinných dolech. Vesnice zanikla v roce [[1970]] pravě v důsledku těžby uhlí v prostoru [[Lom Nástup – Tušimice|Lomu Nástup]]. V době zániku byly místní částí [[Tušimice|Tušimic]]. [11] => [12] => == Název == [13] => Původní název vesnice zněl ''Mlžany'' ve významu ''ves Mlžanů'' (lidí, kteří žijí v mlze). Vesnice ho pravděpodobně dostala podle polohy v místech s častými výskyty mlh. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: von Milsan (1314), z Milzan (1508), z Milzau (1543), Milsan (1570), ve vsi Mylsen (1608), Milsau (1631), Milza (1654), Milsau (1787) nebo Milsau a Mílsa (1846). [14] => [15] => == Historie == [16] => [17] => === Do devatenáctého století === [18] => [[První písemná zmínka]] o Milžanech pochází z roku [[1314]] a nachází se v [[Přídomek|přídomku]] Jindřicha z Milžan, takže je pravděpodobné, že ve vsi stával [[Zeman (šlechtic)|zemanský]] [[dvorec]]. Někdy po roce 1367 vesnici získalo město Kadaň a zařadilo ji mezi své [[Šosovné|šosovní]] dvory, jejichž majiteli byli kadaňští [[Měšťanstvo|měšťané]]. Dvory odváděly městu poplatek (tzv. šosovné) a byly podřízeny městskému soudu. Naproti tomu byly osvobozeny od velké části [[Robota|robotních]] povinností a jejich držitelé směli na svých pozemcích lovit zvěř. V Milžanech bývaly tři dvory označované jako menší, střední a větší a patřily k nim také usedlosti a pozemky okolních vesnic. [19] => [20] => Město vytvořilo rozsáhlý statek, jehož centrum bývalo právě v Milžanech. Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 ke statku patřily dvory ve [[Vrchnice|Vrchnici]], [[Prahly|Prahlech]], [[Čachovice (Březno)|Čachovicích]], [[Vadkovice (Chbany)|Vadkovicích]], [[Čermníky|Čermníkách]], [[Hradec (Rokle)|Hradci]], [[Rokle (okres Chomutov)|Rokli]], [[Krásný Dvoreček|Krásném Dvorečku]], [[Úhošťany|Úhošťanech]], [[Zásada u Kadaně|Zásadě u Kadaně]], [[Vlkaň|Vlkani]], [[Libědice|Libědicích]], [[Čejkovice (Libědice)|Čejkovicích]], [[Žabokliky|Žaboklikách]], [[Pokutice|Pokuticích]], [[Lužice (Kadaň)|Lužici]] a [[Kadaňská Jeseň|Kadaňské Jeseni]]. V samotných Milžanech žilo šest [[sedlák]]ů, tři [[Chalupník|chalupníci]], jeden [[Zahradník (hospodář)|zahradník]] a jeden člověk bez pozemkového majetku. [21] => [22] => Větší milžanský dvůr býval, na rozdíl od ostatních, zapsán v [[Zemské desky|zemských deskách]] a podléhal přímo [[Český zemský soud|zemskému soudu]]. V letech 1518–1537 patřil k majetku [[Klášter Grünhain|grünhainského kláštera]], který své české statky spravoval z blízké [[Bystřice (Kadaň)|Bystřice]]. Po zániku kláštera se dvůr dostal do držení města, které však přišlo o většinu majetku včetně Milžan za účast na [[Stavovský odboj roku 1547|stavovském povstání roku 1547]]. V roce 1549 město koupilo Milžany zpět a vlastnilo je až do roku 1621, kdy mu byly znovu zkonfiskovány za podporu [[České stavovské povstání|stavovského povstání v letech 1618–1620]]. Město vesnici získalo zpět roku 1628 a její [[vrchnost]]í zůstalo až do zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] v roce 1848. Roku 1783 se městského majetku dotkla tzv. [[raabizace]], během které byly pozemky některých milžanských dvorů rozděleny mezi [[Poddanství|poddané]], jimž byla zároveň náhradou za peněžní poplatek zrušena robota. [23] => [24] => === Hornictví === [25] => Těžba [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]] v okolí Prunéřova a Milžan začala už před rokem 1780, kdy zde bylo v provozu několik obecních dolů. Ty se na rozdíl od dolů v okolí [[Pětipsy|Pětipes]] udržely poměrně dlouho, protože měly podstatně lepší geologické podmínky: kvalitní uhlí bylo většinou uloženo až na výjimky v hloubkách do deseti až dvaceti metrů a mocnost [[sloj]]e přesahovala tři až šest metrů. V roce 1780 došlo u vesnice k samovznícení uhlí, a vypukl podzemní požár, který byl uhašen až po třiceti letech zavedením vody z [[Prunéřovský potok|Prunéřovského potoka]] do dolů. Část podniků byla sice uzavřena během hospodářské krize po roce 1873, ale jiné ji překonaly a během [[První světová válka|první světové války]] došlo k opětovnému rozvoji podnikání. V té době byly také otevírány první velké povrchové lomy. [26] => [27] => Významným podnikem byl jeden kilometr severovýchodně od Milžan důl Merkur. Původně malý důl zvaný Josef Karolina František a později Josef byl sice opuštěn, ale v roce 1904 byl jeho provoz obnoven a roku 1912 ho přejmenovali na Merkur. Pracovalo zde až 170 horníků, kteří dobývali 8,5 m mocnou sloj v hloubce do 80 m. Kvalitní uhlí se odváželo lanovkou k železniční trati [[Prunéřov]]–[[Březno (okres Chomutov)|Březno]]. Důl byl uzavřen počátkem třicátých let dvacátého století s celkovou produkcí 900 000 tun uhlí. Druhým významným dolem byla Anna Karolina, na jehož dolovém poli před ním existovaly menší doly Anna, František a Karolina, které těžily do 700 tun ročně. V dole Anna Karolina se ročně těžilo asi 15 000 tun a jeho provoz trval do roku 1908. Po několik změnách majitelů zde byl v roce 1918 otevřen povrchový lom Ella. Přestože lom poskytoval kvalitní uhlí, byl v roce 1923 pro potíže s odbytem uzavřen. Celkem se za dobu dolování v jeho oblasti vytěžil až jeden milión tun uhlí. [28] => [29] => Menšími doly u Milžan byly doly Bernard (1904–1911) a Prokop, který byl otevřen od konce první světové války do roku 1928. Na prvním z nich bylo vytěženo maximálně 30 000 tun a na druhém asi 60 000 tun kvalitního uhlí. Kromě nich jsou známy také malé doly Leopold, Václav, Kazimír, Archanděl Gabriel aj. [30] => [31] => === Moderní dějiny === [32] => Až do [[První světová válka|první světové války]] v Milžanech žilo [[Čeští Němci|německé obyvatelstvo]]. Vesnice patřila k [[Římskokatolická farnost Prunéřov|prunéřovské farnosti]], děti chodily do školy v Bystřici a poštovní úřad býval v Kadani. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl v Milžanech zajatecký tábor. Po válce musela většina [[Vysídlení Němců z Československa|obyvatel odejít]], ale do prázdných usedlostí se brzy přistěhovali noví obyvatelé. Ti roku 1951 založili [[jednotné zemědělské družstvo]], které fungovalo až do zániku vesnice. V průběhu šedesátých let dvacátého století se ke vsi přibližovala těžba uhlí v prostoru Lomu Nástup, a roku 1970 vesnice zanikla. [33] => [34] => == Přírodní poměry == [35] => Milžany mívaly [[katastrální území]] s rozlohou 430 hektarů, které bylo po jejich zániku připojeno ke katastrálnímu území Tušimice. Oblast se nachází v [[Mostecká pánev|Mostecké pánvi]] a původní nadmořská výška vsi se pohybovala okolo 293 metrů. Vesnicí protékal Lužický potok. [36] => [37] => == Obyvatelstvo == [38] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 344 obyvatel (z toho 181 mužů), z nichž bylo 21 Čechoslováků, 315 Němců a osm cizinců. Až na devět evangelíků patřili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 350 obyvatel: deset Čechoslováků, 330 Němců a deset cizinců. Kromě patnácti evangelíků a osmi lidí bez vyznání se všichni hlásili k římskokatolické církvi. [39] => [40] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [41] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů [42] => |- [43] => ! [44] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 [45] => |- style="white-space:nowrap" [46] => ! align="left" | Obyvatelé [47] => | 252 || 292 || 279 || 288 || 300 || 344 || 350 || 140 || 110 || 66 [48] => |- style="white-space:nowrap" [49] => ! align="left" | Domy [50] => | 30 || 40 || 42 || 41 || 43 || 46 || 50 || 38 || . || 10 [51] => |} [52] => [53] => == Obecní správa == [54] => Po [[Zrušení poddanství v Rakouském císařství|zrušení poddanství]] bývaly Milžany osadou obce Prahly, ale od 1. ledna 1920 se staly samostatnou [[Obec (Česko)|obcí]], kterou zůstaly až do roku 1960, kdy byly jako [[část obce]] připojeny k Tušimicím. Úředně zanikly 24. února 1970. [55] => [56] => == Pamětihodnosti == [57] => Na návsi stával jednopatrový pozdně [[Barokní architektura|barokní]] panský dům z konce osmnáctého století, který býval označovaný jako zámek. Ze stejného období pocházely pozdně barokní domy čp. 4 a 5 s branami zdobenými sochami [[Svatý Florián|svatého Floriána]] a [[Antonín z Padovy|svatého Antonína]]. Naproti nim stálo sousoší [[Pieta|Piety]] z roku 1741 od Karla Waitzmanna (přemístěna k [[Údlice|údlickému]] [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Údlice)|kostelu Povýšení svatého Kříže]]) a na okraji vesnice stávala socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] z roku 1834. [58] => [59] => Kromě toho se na návsi nacházela čtvercová kaple, ke které byla z jedné strany přistavěna hasičská zbrojnice. Kaple měla stanovou střechu s věžičkou. Na jihozápadním okraji vesnice byla dvojice zděných výklenkových kapliček, z nichž jedna stála u odbočky ze silnice k Bystřici. [60] => [61] => == Odkazy == [62] => [63] => === Reference === [64] => [65] => {{Citace monografie [66] => | příjmení = Binterová [67] => | jméno = Zdena [68] => | titul = Zaniklé obce Chomutovska [69] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [70] => | místo = Chomutov [71] => | rok = 1995 [72] => | počet stran = 44 [73] => | svazek = II. V povodí Lužického a Prunéřovského potoka [74] => | typ svazku = díl [75] => | kapitola = Milžany [76] => | strany = [77] => }} [78] => {{Citace monografie [79] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [80] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [81] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [82] => | místo = Praha [83] => | rok = 1984 [84] => | počet stran = 664 [85] => | svazek = III. Severní Čechy [86] => | kapitola = Milžany – zámek [87] => | strany = 318 [88] => }} [89] => {{Citace elektronické monografie [90] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [91] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [92] => | datum vydání = 2015-12-21 [93] => | datum přístupu = 2019-07-13 [94] => | vydavatel = Český statistický úřad [95] => | strany = 335 [96] => | formát = PDF online [97] => }} [98] => {{Citace elektronické monografie [99] => | korporace = Seznam.cz [100] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [101] => | titul = Historická mapa z 19. století [102] => | url = http://www.mapy.cz/s/jCEH [103] => | datum přístupu = 2015-07-14 [104] => | vydavatel = Mapy.cz [105] => }} [106] => {{Citace periodika [107] => | příjmení = Binterová [108] => | jméno = Zdena [109] => | titul = Zaniklé obce okresu Chomutov [110] => | periodikum = Památky, příroda, život [111] => | rok = 1995 [112] => | ročník = 27 [113] => | číslo = 2 [114] => | strany = 43 [115] => | issn = 0231-5076 [116] => }} [117] => {{Citace monografie [118] => | příjmení = Profous [119] => | jméno = Antonín [120] => | odkaz na autora = Antonín Profous [121] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny [122] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [123] => | místo = Praha [124] => | rok = 1951 [125] => | počet stran = 632 [126] => | svazek = III. M–Ř [127] => | strany = 86 [128] => }} [129] => {{Citace monografie [130] => | příjmení = Bílek [131] => | jméno = Jaroslav [132] => | příjmení2 = Jangl [133] => | jméno2 = Ladislav [134] => | odkaz na autora2 = Ladislav Jangl [135] => | příjmení3 = Urban [136] => | jméno3 = Jan [137] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [138] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [139] => | místo = Chomutov [140] => | rok = 1976 [141] => | počet stran = 192 [142] => | strany = 134–140 [143] => }} [144] => {{Citace monografie [145] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [146] => | svazek = I. Čechy [147] => | vydavatel = Státní úřad statistický [148] => | místo = Praha [149] => | rok = 1924 [150] => | počet stran = 596 [151] => | vydání = 2 [152] => | strany = 247 [153] => }} [154] => {{Citace monografie [155] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [156] => | svazek = I. Země česká [157] => | vydavatel = Státní úřad statistický [158] => | místo = Praha [159] => | rok = 1934 [160] => | počet stran = 614 [161] => | strany = 132 [162] => }} [163] => {{Citace monografie [164] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [165] => | titul = Umělecké památky Čech [166] => | vydavatel = [[Academia]] [167] => | místo = Praha [168] => | rok = 1978 [169] => | svazek = II. K/O [170] => | počet stran = 580 [171] => | typ kapitoly = heslo [172] => | kapitola = Milžany [173] => | strany = 392 [174] => }} [175] => {{Citace periodika [176] => | příjmení = Binterová [177] => | jméno = Zdena [178] => | titul = Umělecké památky okresu Chomutov [179] => | periodikum = Památky, příroda, život [180] => | rok = 1985 [181] => | ročník = 17 [182] => | číslo = 2 [183] => | strany = 55–57 [184] => }} [185] => {{Citace elektronické monografie [186] => | titul = Kaple [187] => | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=13496#obsah [188] => | datum přístupu = 2016-07-02 [189] => | vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [190] => }} [191] => {{Citace elektronické monografie [192] => | titul = Kaplička [193] => | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=18811#obsah [194] => | datum přístupu = 2016-07-02 [195] => | vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [196] => }} [197] => {{Citace elektronické monografie [198] => | titul = Kaplička [199] => | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=18835#obsah [200] => | datum přístupu = 2016-07-02 [201] => | vydavatel = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [202] => }} [203] => {{Citace elektronické monografie [204] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [205] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [206] => | datum vydání = 2015-12-21 [207] => | datum přístupu = 2016-12-11 [208] => | vydavatel = Český statistický úřad [209] => | kapitola = Chomutov [210] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150422.pdf/ [211] => }} [212] => [213] => [214] => === Externí odkazy === [215] => * {{Commonscat}} [216] => * [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=57 Milžany na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945] [217] => [218] => {{Části české obce}} [219] => {{Autoritní data}} [220] => [221] => {{Portály|Česko|Geografie}} [222] => [223] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov]] [224] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Chomutov]] [225] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi]] [226] => [[Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku]] [227] => [[Kategorie:Těžba v okrese Chomutov]] [228] => [[Kategorie:Kadaň]] [] => )
good wiki

Milžany

Milžany ( jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Stály asi 3,5 kilometru severovýchodně od Kadaně v nadmořské výšce 293 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'První světová válka','Přídomek','Mostecká pánev','Chalupník','Čachovice (Březno)','První písemná zmínka','Zemské desky','Pokutice','Zrušení poddanství v Rakouském císařství','hnědé uhlí','Klášter Grünhain','raabizace'

Chalupník

Pokutice

Přídomek

Raabizace