Array ( [0] => 15500030 [id] => 15500030 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mirošov [uri] => Mirošov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Rokycansku}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Mirošov [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]] [5] => | okres = Rokycany [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Rokycany]] [7] => | pověřená obec = [[Rokycany]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 338 43 [10] => | počet ZSJ = 5 [11] => | počet částí obce = 2 [12] => | počet katastrálních území = 2 [13] => | adresa = náměstí Míru 53
Mirošov
338 43 Mirošov 1 [14] => | web = http://www.mirosov.cz [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = mu@mirosov.cz [17] => | starosta = Vlastimil Sýkora [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | mapa = Mirosov RO CZ.png [20] => | NUTS3 = CZ032 [21] => }} [22] => '''Mirošov''' ({{Vjazyce2|de|''Miröschau''}}) je město v [[Okres Rokycany|okrese Rokycany]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Leží v lesní krajině při úpatí [[Brdy|Brd]], necelých osm kilometrů jihovýchodně od [[Rokycany|Rokycan]]. Městem prochází [[železniční trať Rokycany–Nezvěstice]] (stanice [[Mirošov (nádraží)|Mirošov]] a zastávka Mirošov město). Ve městě žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Historie == [25] => První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1366]] za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou [[Florián Gryspek|Floriánu Gryspeku z Gryspachu]]. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728. [26] => [27] => Významnou roli ale Mirošov sehrál v době [[České národní obrození|národního obrození]], když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako [[Josef Dobrovský]], [[Josef Kajetán Tyl]], [[Václav Matěj Kramérius|Václav Kramerius]] nebo [[Vojtěch Nejedlý]], který zde pobýval a působil. [28] => [29] => V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena [[Černé uhlí|černouhelná]] žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do [[Rokycany|Rokycan]] a později i druhým směrem do [[Nezvěstice|Nezvěstic]]. [30] => [31] => V Mirošově byla od dob [[Vratislavové z Mitrovic|Vratislavů z Mitrovic]] těžena také [[železná ruda]]. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě ([[Padrť]], [[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádek]]). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela [[Kostel svatého Jakuba Většího (Mirošov)|sv. Jakuba]]. [32] => [33] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl zde zřízen [[Koncentrační tábor|koncentrační]] a kárný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré). [34] => [35] => V souvislosti se zánikem [[vojenský újezd Brdy|vojenského újezdu Brdy]] bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území ''Mirošov v Brdech'', které vzniklo k [[10. únor]]u [[2014]]. Toto území má rozlohu 2,088398 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.[http://apl2.czso.cz/irso4/cisdet.jsp?b=22&hkodcis=63&textpol=Miro%9Aov+v+Brdech&kodcis=63&kod=930121&ciselid=1388972 katastrální území Mirošov v Brdech]{{Nedostupný zdroj}}, Registr sčítacích obvodů a budov [36] => [37] => == Obyvatelstvo == [38] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [39] => [40] => == Městská správa == [41] => === Části města === [42] => * '''Mirošov''' (k. ú. ''Mirošov'' a ''Mirošov v Brdech'') [43] => * [[Myť (Mirošov)|Myť]] (k. ú. ''Mirošov'') [44] => [45] => V roce 1869 k městu patřily i [[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádek]] a [[Nová Huť (Hrádek)|Nová Huť]] a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 také [[Kakejcov]], [[Kornatice]], [[Mešno]], [[Příkosice]], [[Skořice (okres Rokycany)|Skořice]], [[Štítov]], [[Trokavec]] a [[Vísky (okres Rokycany)|Vísky]]. [46] => [47] => === Městské symboly === [48] => Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 5. května 1994. [49] => [50] => == Pamětihodnosti == [51] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Mirošově (okres Rokycany)}} [52] => [[Soubor:Castle Mirosov 1.JPG|náhled|Zámek Mirošov]] [53] => [54] => * [[Mirošov (zámek, okres Rokycany)|Zámek Mirošov]] byl založen [[Gryspekové z Gryspachu|rodem Gryspeků]] v šestnáctém století jako renesanční tvrz. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z počátku dvacátých let osmnáctého století. [55] => * V severní části města se dochovalo [[tvrziště]], které je pozůstatkem [[Dvorec (tvrz)|tvrze Dvorec]] ze čtrnáctého století. Ta zanikla na počátku [[Husitské války|husitských válek]]. Na jejím místě roste památný strom [[Lípa na Purku]]. [56] => * Kostel svatého Josefa na náměstí [57] => * [[Kostel svatého Jakuba Většího (Mirošov)|Kostel svatého Jakuba Většího]] na severozápadě katastru obce, u silnice mezi Mirošovem a Hrádkem [58] => * Socha anděla [59] => * Socha svatého Antonína Paduánského [60] => * Socha svatého Jana Nepomuckého [61] => * Sousoší Piety [62] => * Zájezdní hostinec na náměstí [63] => * Sýpka se sochou anděla [64] => * Mirošovské doly – těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo. [65] => * [[Lípy u křížku]] [66] => * U města rostl tzv. [[Mirošovský topol]] chráněný jako [[památný strom]]. [67] => [68] => == Významné osobnosti města == [69] => * [[Ladislav Karel Feierabend]] (14. června 1891, Kostelec nad Ohří – 15. srpna 1969, Villach, Rakousko), československý politik [70] => * [[Karel Kašpar]] (16. května 1870, Mirošov – 21. dubna 1941, Praha), římskokatolický teolog, biskup královéhradecký, arcibiskup pražský [71] => * [[Vojtěch Nejedlý]] (17. dubna 1772, Žebrák – 7. prosince 1844), kněz, vlastenecký básník [72] => [73] => == Odkazy == [74] => === Reference === [75] => [76] => {{Citace monografie [77] => | editoři = [[Miloslav Bělohlávek]] [78] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [79] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [80] => | místo = Praha [81] => | rok = 1985 [82] => | počet stran = 528 [83] => | svazek = IV. Západní Čechy [84] => | kapitola = Mirošov – zámek [85] => | strany = 212 [86] => }} [87] => {{Citace elektronické monografie [88] => | titul = Změny názvů katastrálních území [89] => | url = http://www.cuzk.cz/getattachment/787f95b9-364b-4c45-b7d0-b0e73eb52e57/Zmeny-nazvu-katastralnich-uzemi.aspx [90] => | datum vydání = 2015-04-01 [91] => | datum přístupu = 2015-09-26 [92] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [93] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150927085922/http://www.cuzk.cz/getattachment/787f95b9-364b-4c45-b7d0-b0e73eb52e57/Zmeny-nazvu-katastralnich-uzemi.aspx [94] => | datum archivace = 2015-09-27 [95] => | nedostupné = ano [96] => }} [97] => {{Citace monografie [98] => | příjmení = Rožmberský [99] => | jméno = Petr [100] => | ilustrátoři = Milan Novobilský [101] => | titul = Panská sídla v Mirošově [102] => | vydavatel = Nadace České hrady [103] => | místo = Plzeň [104] => | rok = 1995 [105] => | počet stran = 20 [106] => | edice = Zapomenuté hrady, tvrze a místa [107] => | svazek edice = 5–6 [108] => | strany = 3–6 [109] => }} [110] => {{Citace elektronické monografie [111] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [112] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [113] => | datum vydání = 2015-12-21 [114] => | datum přístupu = 2023-11-10 [115] => | vydavatel = Český statistický úřad [116] => | strany = 170, 370, 219, 245, 329, 463, 513, 568, 580, 623 [117] => | formát = PDF online [118] => }} [119] => {{Citace elektronické monografie [120] => | titul = Udělené symboly – Mirošov [121] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/982 [122] => | datum vydání = 1994-05-05 [123] => | datum přístupu = 2022-06-09 [124] => }} [125] => [126] => [127] => === Externí odkazy === [128] => * {{Commonscat}} [129] => * {{Otto|heslo=Hory (obce)}} [130] => * {{Otto|heslo=Mirošov}} [131] => * {{KM|695424|Mirošova}} [132] => * {{Oficiální web}} [133] => * {{RÚIAN}} [134] => [135] => {{Pahýl}} [136] => {{Části české obce}} [137] => {{Okres Rokycany}} [138] => {{Autoritní data}} [139] => {{Portály|Česko|Geografie}} [140] => [141] => [[Kategorie:Mirošov| ]] [142] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [143] => [[Kategorie:Obce v okrese Rokycany]] [144] => [[Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině]] [145] => [[Kategorie:Místní akční skupina Aktivios]] [146] => [[Kategorie:Města v okrese Rokycany]] [] => )
good wiki

Mirošov

Mirošov je město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží v lesní krajině při úpatí Brd, necelých osm kilometrů jihovýchodně od Rokycan.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rokycany','Plzeňský kraj','Vojtěch Nejedlý','Kostel svatého Jakuba Většího (Mirošov)','Hrádek (okres Rokycany)','Mirošov (nádraží)','železniční trať Rokycany-Nezvěstice','železná ruda','Kategorie:Obce v okrese Rokycany','Kornatice','10. únor','památný strom'

Kornatice

Rokycany