Array ( [0] => 14756862 [id] => 14756862 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mnišství [uri] => Mnišství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor: Agustinos Recoletos.jpg|náhled| upright=1.1| Augustiniánští řeholníci {{Malé|(Marcilla, Španělsko)}} ]] [1] => [2] => '''Mnišství''' (z [[řečtina|řec.]] ''monachos'', osamělý) také '''monasticismus''' či '''mnišský způsob života''' je životní styl, který podřizuje svůj život konkrétnímu cíli. V [[buddhismus|buddhismu]] do detailu propracovaný systém tréninku mysli zaměřený na [[bódhi|probuzení]], který zavrhl askezi, ale mniši dodržují sliby [[vinaja|Vinaja-pitaka]]. V křesťanství službě Bohu, která se vyznačuje výraznou askezí a životem buďto v osamění ([[poustevník]]), nebo v relativně malém společenství podobně zaměřených druhů ([[sangha (buddhismus)]], [[klášter]], [[Řád (církev)|řád]]). [3] => [4] => Nejstarší monastický řád vznikl pravděpodobně v [[Džinismus|džinismu]] nebo [[Buddhismus|buddhismu]] někdy kolem roku [[500 př. n. l.]]. Jelikož nelze přesně určit dobu života zakladatelů těchto dvou [[Indie|indických]] [[náboženství]], není zcela jasné, kterému z nich připadá prvenství v založení prvního mnišského společenství na světě. [5] => [6] => == Mnišství v křesťanství == [7] => {{viz též|Křesťanské mnišství}} [8] => Mnišství jako takové existovalo již v době předkřesťanské (např. [[Esejci|eséni]] či [[therapeuté]]). V křesťanství jsou mnišské komunity žijící [[Křesťanská askeze|asketickým životem]] doloženy od druhého století (např. ze životů svatých), kdy také vzniklo asketické hnutí [[Enkratité|enkratitů]]. Jednotlivci odcházeli do pouště věnovat se intenzivnímu duchovnímu životu. Inspirací jim byl sv. [[Jan Křtitel]] a sv. [[Antonín Veliký]] (+ 356). Kolem roku [[320]] vytvořil sv. [[Pachomios]] v Horním Egyptě první křesťanskou mnišskou komunitu, řídící se řeholí a vedenou [[opat]]em. Pachomiovu řeholi rozvinul sv. [[Basileios z Kaisareie]] (kolem 350) a jeho tradice je dodnes živá ve východních církvích. [9] => [10] => === V západní (římskokatolické) církvi === [11] => V západní církvi udělal rozhodující krok [[Benedikt z Nursie]], který roku [[529]] založil první klášter pozdějších [[Řád svatého Benedikta|benediktinů]] a napsal pro ně řeholi, jíž se dodnes řídí řada západních řeholních řádů. Benediktovo heslo "Modli se a pracuj" (''Ora et labora'') uložilo mnichům, aby sami také pracovali pro svoji obživu a jejich klášter tak mohl být nezávislý na okolním světě. Díky tomu se jeho řád stal také důležitým civilizačním hnutím. Velký význam měly mnišské řády zejména ve vrcholném středověku (10.-15. stol.), kdy prosadily důležité reformy v církvi a měly velký podíl na šíření křesťanství v Evropě. Od 15. století se významně podílely na [[misie|misiích]] po celém světě. [12] => [13] => Západní křesťanský mnich může být buď [[kněz]], anebo laický bratr či sestra. Mnišský život začíná zkušební dobou ([[noviciát]]em), který trvá několik let, a pak skládá tři základní [[slib]]y: [14] => * chudoby [15] => * čistoty [16] => * poslušnosti. [17] => Některé řády mají ještě nějaké sliby navíc. Například [[Boromejky]] mají navíc ještě ''slib milosrdenství'' a [[Redemptoristé]] ''slib setrvání'' v kongregaci až do smrti. V některých řeholních řádech se vyžaduje také setrvání na tomtéž místě (''stabilitas loci''). [18] => [19] => === Pravoslavné mnišství === [20] => V [[Pravoslaví|pravoslavné církvi]] jsou všichni mniši oslovováni „otče“. [21] => [22] => V pravoslavném mnišství existuje několik stupňů: [23] => [24] => * poslušník (ř. ''dokimos'' - ten, kdo je zkoušen; 1. přípravný stupeň) [25] => * ''rjasofor'' (nosí už mnišský oděv; 2. přípravný stupeň) [26] => * malá ''schima'' (mnišské postřižení a složení mnišských slibů; většina mnichů je v tomto stupni) [27] => * velká ''schima'' (plnost mnišství; uděluje se starším mnichům) [28] => [29] => Pro pravoslavný mnišský oděv je charakteristická černá barva, dlouhá říza (podrjasnik, rjasa a mantije) a klobouk s černým závojem na záda. [30] => [31] => Termín „řehole“ (''regula'') se v pravoslaví nepoužívá. Pravoslavné mnišství není rozděleno na jednotlivé mnišské řády, jak to známe z katolické církve, ale je v zásadě jednotné, v drobnostech má každý jednotlivý [[monastýr]] určitá vlastní specifika daná jeho ústavou (vnitřním řádem). Někdy bývají pravoslavní mniši na Západě označováni jako řád Basiliánů (tj. dle „regule“ sv. Basila), což je omyl, který vzniká tím, že se osobitá římskokatolická církevní struktura používá na pravoslavnou církev, které je však cizí. Hlavním úkolem pravoslavného mnicha je modlitba - duchovní život. Pravoslavní tedy neznají „prakticky zaměřené mnišství“. Povinností mnicha je přebývat v poslušnosti duchovnímu otci ([[Starec (mnich)|starci]]) a pokud možno v monastýru nebo v poustevně. Pravoslavné kánony zakazují, aby se mniši potulovali po městech. [32] => [33] => Centrem pravoslavného mnišství je Svatá Hora [[Athos]], kde je zvláštní obyčej - téměř se zde nevyskytuje ''malá schima''; svatohorští mladší mniši jsou většinou rjasoforové (což je zde pokládáno už za skutečné mnišství, nikoliv za pouhou přípravu) a starší mniši jsou většinou ve stupni ''velké schimy''. [34] => [35] => [[Biskup]]em se může stát pouze mnich. [36] => [37] => == Mnišství v buddhismu == [38] => [[Soubor: (Buddhist monk) Meditation in Wat Khung Taphao.jpg|náhled| upright=1.3| Buddhističtí mniši theravádového buddhismu {{Malé|(Wat Khung Taphao, Thajsko)}} ]] [39] => [40] => V [[Buddhismus|buddhismu]] vznikl mnišský řád ([[Sangha#Mnišská sangha|sangha]]) ještě za života [[Gautama Buddha|Siddhárthy Gautamy]]. Původně se jednalo o společenství potulných [[asketa|asketů]], kteří se stali [[Buddha|Buddhovými]] žáky. [41] => Zpočátku neexistovala pro mnichy žádná specifická pravidla, pouze doporučení. Později vznikla první pravidla, která byla následně kanonizována a stala se závaznými. V zemích [[theraváda|theravádového]] buddhismu dodržují novici ([[samanéra|samanérové]]) [[dasa-síla]] tedy deset etických rozhodnutí a plně ordinovaní mniši ([[bhikkhu]]) 227 pravidel sepsaných ve [[Vinaja Pitakha|Vinaja pitace]], jednom ze tří hlavních košů [[Pálijský kánon|pálijského kánonu]]. [42] => [43] => [[Bhikkhu]] (plně ordinovaný mnich) musí dodržovat striktně 4 pravidla ([[parádžika]]), po jejichž překročení automaticky přestává být mnichem. Jedná se o vědomé zabití jiné lidské bytosti, vědomý sexuální styk s člověkem nebo zvířetem, vědomé ukradení cizího majetku a vědomé vychloubání se nenabytými spirituálními schopnostmi. [44] => [45] => Mnišky musí bezpodmínečně dodržovat pravidel 8, celý jejich kodex obsahuje však pravidel 311. [46] => [47] => V [[Mahájána|mahájánových]] zemích dodržují mniši i mnišky pravidel ještě více. [48] => [49] => == Odkazy == [50] => [51] => === Literatura === [52] => * M. Buben, ''Encyklopedie řádů, kongregací v českých zemích''. 2. díl, 2. sv, Mnišské řády. Praha : Libri, 2004. {{ISBN|80-7277-084-5}}. [53] => * K. S. Frank, ''Dějiny křesťanského mnišství''. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2003 - 195 s. ; 19 cm. {{ISBN|80-902682-8-5}} [54] => * H. Lawrence, ''Dějiny středověkého mnišství''. Praha: Vyšehrad, 2001 - 325 s. {{ISBN|80-7021-536-4}} [55] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Duchovní řády. Sv. 8, str. 144 [56] => * T. Špidlík, ''Spiritualita křesťanského Východu. Mnišství''. Velehrad: Refugium, 2004 - 396 s. {{ISBN|80-86715-16-7}} [57] => * V. Ventura, ''Spiritualita křesťanského mnišství. 1, Od prapočátků po svatého Jana Zlatoústého.'' Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2006 - 348 s. {{ISBN|80-86882-03-9}} [58] => * {{Citace monografie [59] => | příjmení = Ventura [60] => | jméno = Václav [61] => | odkaz na autora = Václav Ventura [62] => | titul = Spiritualita křesťanského mnišství. 1, Od prapočátků po svatého Jana Zlatoústého [63] => | vydání = 1 [64] => | místo = Praha [65] => | vydavatel = Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty [66] => | rok = 2006 [67] => | isbn = 80-86882-03-9 [68] => | edice = Pietas benedictina [69] => | svazek edice = 11 [70] => | počet stran = 348 [71] => | strany = [72] => }} [73] => [74] => === Související články === [75] => * [[Mnich]] [76] => * [[Mniška]] [77] => * [[Klášter]] [78] => * [[Křesťanské mnišství]] [79] => * [[Křesťanská askeze]] [80] => * [[Řády a řeholní kongregace]] [81] => * [[Sangha (buddhismus)]] [82] => * [[Bhikkhu]] [83] => * [[Dějiny buddhismu]] [84] => [85] => === Externí odkazy === [86] => * {{Commonscat}} [87] => * [88] => * {{en}} [89] => * [http://www.historyfish.net/monastics/monastics.html Historyfish.net: texts and articles regarding the Western Christian monastic tradition.] [90] => * [http://www.historyfish.net/monastics/monasticlife.html Abbot Gasquet's English Monastic Life. Full Text + Illustrations.] [91] => * [http://www.historyfish.net/abbeys/photochrom_abbeys.html Abbeys, Cathedrals, Holy Sites and the Holy Land] „public domain“ [[fotochrom]]ové fotografie [92] => * [http://www.historyworld.net/wrldhis/PlainTextHistories.asp?historyid=ab88 History of Monasticism] [93] => [94] => {{Autoritní data}} [95] => {{Portály|Buddhismus|Křesťanství}} [96] => [97] => [[Kategorie:Mnišství| ]] [98] => [[Kategorie:Náboženské způsoby a chování]] [] => )
good wiki

Mnišství

Augustiniánští řeholníci Mnišství (z řec. monachos, osamělý) také monasticismus či mnišský způsob života je životní styl, který podřizuje svůj život konkrétnímu cíli.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Buddhismus','Bhikkhu','Křesťanská askeze','klášter','Boromejky','500 př. n. l.','noviciát','Biskup','Starec (mnich)','Soubor: (Buddhist monk) Meditation in Wat Khung Taphao.jpg','529','misie'

529

Bhikkhu

Biskup

Buddhismus

Klášter

Misie

Misie je wikifikovaný termín označující činnost poskytování humanitární pomoci, resp.

Noviciát