Array ( [0] => 15485492 [id] => 15485492 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Moře [uri] => Moře [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=velké ploše pokryté slanou vodou a spojené se světovým oceánem}} [1] => [[Soubor:North Sea 01 ubt.jpeg|náhled|Pobřeží [[Severní moře|Severního moře]] u [[Lønstrup]]u v [[Dánsko|Dánsku]]]] [2] => '''Moře''' je velká plocha [[Slaná voda|slané]] či [[brakická voda|brakické vody]], spojená se světovým [[oceán]]em, a také s řekami. [3] => [4] => Moře na okrajích oceánů, částečně ohraničené pevninou (například [[ostrov]]y, [[souostroví]]mi či [[poloostrov]]y), se nazývají [[okrajová moře]] (např. [[Severní moře]], [[Karibské moře]]). Okrajová moře se svými systémy proudů, [[slanost]]í vody či usazeninami příliš neliší od zbytku oceánu. Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení [[vnitřní moře]] ([[Středozemní moře]], [[Baltské moře]], [[Rudé moře]]). Vnitřní moře mívají kvůli nadměrnému vypařování a malému přítoku říční vody, nebo naopak, výrazně vyšší (Rudé moře) či nižší (Baltské moře) slanost než je obvyklých 35 ‰ a i v mnoha dalších ohledech se od okrajových moří odlišují. Slanost ([[salinita|salinitu]]) mořské vody sledují oceánologové velice bedlivě, jelikož případné rychlé výkyvy množství soli ve sledovaných oblastech signalizují potenciální významné změny v mořských biotopech. Pro účely sledování a vyhodnocování slanosti se používají [[salinitní mapa|salinitní mapy]] generované přístroji zvanými [[solnografy]], jejichž rozborem lze poměrně přesně predikovat změny mořské fauny a flóry. [5] => [6] => Někdy může být jako moře tradičně, ale nepřesně označeno též velké vnitrozemské (zpravidla slané) [[jezero]], kterému schází přirozený odtok (např. [[Kaspické moře]] nebo [[Mrtvé moře]]). Zde však není splněna jedna ze základních vlastností, totiž spojitost s ostatními moři. [7] => [8] => Moře a oceány pokrývají celkem 361 milionů km², čili 71 % povrchu planety [[Země]] a jejich objem dosahuje 1 370 milionů km³ vody. Mořská voda tak představuje 96,5 % planetárního vodstva. Střední hloubka světového oceánu je přibližně 3 790 m. [9] => [10] => == Seznam moří podle oceánů == [11] => === Atlantský oceán === [12] => * [[Alboránské moře]] [13] => * [[Azovské moře]] [14] => * [[Baleárské moře]]/Katalánské moře [15] => * [[Baltské moře]] [16] => * [[Černé moře]] [17] => * [[Egejské moře]] [18] => * [[Irské moře]] [19] => * [[Irmingerovo moře]] [20] => * [[Jaderské moře]] [21] => * [[Jónské moře]] [22] => * Kantaberské moře/[[Biskajský záliv]] [23] => * [[Karibské moře]] [24] => * [[Keltské moře]] [25] => * [[Krétské moře]] [26] => * [[Labradorské moře]] [27] => * [[Levantské moře]] [28] => * [[Ligurské moře]] [29] => * [[Libyjské moře]] [30] => * [[Marmarské moře]] [31] => * [[Myrtské moře]] [32] => * [[Sargasové moře]] [33] => * [[Severní moře]] [34] => * [[Středozemní moře]] [35] => * [[Thrácké moře]] [36] => * [[Tyrhénské moře]] [37] => [38] => === Severní ledový oceán === [39] => * [[Baffinovo moře]] [40] => * [[Barentsovo moře]] [41] => * [[Beaufortovo moře]] [42] => * [[Bílé moře]] [43] => * [[Čukotské moře]] [44] => * [[Grónské moře]] [45] => * [[Karské moře]] [46] => * [[Lincolnovo moře]] [47] => * [[moře Laptěvů]] [48] => * [[Norské moře]] [49] => * [[Pečorské moře]] [50] => * [[Východosibiřské moře]] [51] => * [[Wandelovo moře]]/McKinleyovo moře [52] => [53] => === Indický oceán === [54] => * [[Andamanské moře]] [55] => * [[Arabské moře]] [56] => * [[Davisovo moře]] [57] => * [[Lakadivské moře]] [58] => * [[Rudé moře]] [59] => [60] => === Tichý oceán === [61] => * [[Arafurské moře]] [62] => * [[Balijské moře]] [63] => * [[Bandské moře]] [64] => * [[Beringovo moře]] [65] => * [[Bismarckovo moře]]/Novoguinejské moře [66] => * [[Boholské moře]]/Mindanajské moře [67] => * [[Camotské moře]] [68] => * [[Celebeské moře]] [69] => * [[Fidžijské moře]] [70] => * [[Filipínské moře]] [71] => * [[Floreské moře]] [72] => * [[Halmaherské moře]] [73] => * [[Jávské moře]] [74] => * [[Japonské moře]]/Východní moře [75] => * [[Jihočínské moře]] [76] => * [[Korálové moře]] [77] => * [[Korské moře]] [78] => * [[Ochotské moře]] [79] => * [[Pochajské moře]] [80] => * [[Samarské moře]] [81] => * [[Sawuské moře]]/Savuské moře [82] => * [[Seramské moře]] [83] => * [[Sibuyanské moře]] [84] => * [[Suluské moře]] [85] => * [[Šalomounovo moře]] [86] => * [[Tasmanovo moře]] [87] => * [[Timorské moře]] [88] => * [[Visayské moře]] [89] => * [[Vnitřní moře (Japonsko)|Vnitřní moře]] [90] => * [[Východočínské moře]] [91] => * [[Žluté moře]] [92] => [93] => === Jižní oceán === [94] => * [[Amundsenovo moře]] [95] => * [[Bellingshausenovo moře]] [96] => * [[d'Urvillovo moře]] [97] => * [[Lazarevovo moře]] [98] => * [[Mawsonovo moře]] [99] => * [[moře Kosmonautů]] [100] => * [[moře Scotia]] [101] => * [[moře Spolupráce]] [102] => * [[Riiser-Larsenovo moře]] [103] => * [[Rossovo moře]] [104] => * [[Weddellovo moře]] [105] => [106] => == Mimozemská moře == [107] => Takzvaná '''[[měsíční moře]]''' (latinsky ''maria'', [[Jednotné číslo|j. č.]] ''mare'') jsou rozsáhlé [[čedič]]ové pláně, pokrývající asi 16 % povrchu [[Měsíc]]e, zejména na jeho přivrácené straně. Temné plochy, vytvořené kdysi rozsáhlými výlevy [[magma]]tu po dopadech [[meteorit]]ů, považovali totiž první [[Astronomie|astronomové]] za skutečná moře, podobná těm pozemským. Dnes už na tuto představu upomínají jen tradiční latinská pojmenování měsíčních „moří“, „oceánů“ a „zálivů“. Kupříkladu oblast, kde [[20. červenec|20. července]] [[1969]] přistála výprava [[Apollo 11|Apolla 11]] nese název ''Mare Tranquillitatis'' – ''„Moře Klidu“''. Analogicky se jako moře označují podobné temnější oblasti na povrchu [[Merkur (planeta)|Merkuru]] a [[Mars (planeta)|Marsu]]. [108] => [109] => Rozsáhlé kapalné oblasti [[Amoniak|čpavku]] (jezera a moře) byly objeveny na povrchu [[Saturn (planeta)|Saturnova]] měsíce [[Titan (měsíc)|Titanu]]. [110] => [111] => == Odkazy == [112] => === Literatura === [113] => * [[Zdeněk Kukal|KUKAL, Zdeněk]] a kol. ''Základy oceánografie.'' Praha : Academia, 1990. {{ISBN|80-200-0313-4}}. [114] => * {{Citace monografie | spoluautoři = | titul = Česká jména moří a mezinárodních území: Seznam českých jmen oceánů, moří, jejich částí, podmořských útvarů, mořských proudů a geografických objektů v Antarktidě | vydání = 1 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | místo = Praha | rok = 2014 | počet stran = 186 | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR | isbn = 978-80-86918-71-6 | poznámky = [http://jmenasveta.cuzk.cz/ Online mapy]}} [115] => [116] => === Související články === [117] => * [[Oceán]] [118] => * [[Řeka]] [119] => * [[Měsíční moře]] [120] => * [[Geografie]] [121] => [122] => === Externí odkazy === [123] => * {{Commonscat|Seas}} [124] => * {{Otto|heslo=Moře}} [125] => * {{Wikicitáty|téma=Moře}} [126] => * {{Wikislovník|heslo=moře}} [127] => * [http://jmenasveta.cuzk.cz/ Česká jména oceánů, moří, jejich částí, podmořských tvarů a mořských proudů] [128] => [129] => {{Polozamčeno}} [130] => {{Regiony světa}} [131] => {{Autoritní data}} [132] => [133] => [[Kategorie:Moře| ]] [134] => [[Kategorie:Vodní plochy]] [135] => [[Kategorie:Hydrologie]] [] => )
good wiki

Moře

Dánsku Moře je velká plocha slané či brakické vody, spojená se světovým oceánem, a také s řekami. Moře na okrajích oceánů, částečně ohraničené pevninou (například ostrovy, souostrovími či poloostrovy), se nazývají okrajová moře (např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Baltské moře','Severní moře','Středozemní moře','Karibské moře','Rudé moře','Karské moře','ostrov','Irmingerovo moře','Černé moře','Arafurské moře','oceán','Krétské moře'

Oceán

Ostrov