Array ( [0] => 14662343 [id] => 14662343 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mojmírovci [uri] => Mojmírovci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Mojmírovci [2] => | znak = [3] => | popisek = [4] => | země = [[Velkomoravská říše]]
[[České knížectví]]
[[Nitranské knížectví]] [5] => | mateřská dynastie = [6] => | tituly = [7] => * [[Seznam vládců Velké Moravy|kníže Velkomoravské říše]] [8] => * [[Seznam vládců Velké Moravy|král Velkomoravské říše]] [9] => **[[Moravské knížectví|Moravský kníže]] [10] => **[[Nitranské knížectví|Nitranský kníže]] [11] => **? [[Bratislavské knížectví|Bratislavský kníže]] [12] => **[[Seznam panonských vládců|Blatenský kníže]] [13] => *[[Český kníže]] [14] => | zakladatel = [[Mojmír I.]] [15] => | mýtický zakladatel = [16] => | poslední vládce = [[Mojmír II.]] a [[Svatopluk II.]] [17] => | rok založení = '''[[8. století|8.]]/[[9. století]]''' [18] => | konec vlády = [[906]]/[[925]] [19] => | současná hlava = není (rod vymřel) [20] => | větve rodu = [21] => }} [22] => '''Mojmírovci''' byl rod [[Velkomoravská říše|velkomoravských]] vládců. Prvním historicky známým členem rodu byl [[Mojmír I.|Mojmír]], kníže Moravanů a podle tradičního, dnes zpochybněného názoru historiků vlastní zakladatel [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] (po dobytí [[Nitranské knížectví|Nitranska]] roku [[833]]). Mojmírovci poté byli vládnoucí dynastií na Velké Moravě až do zániku státu snad v roce [[907]]. [23] => [24] => Poslední členové rodu zřejmě přišli o moc v roce [[906]] nebo [[907]] během invaze [[Maďaři|Maďarů]] z Panonské nížiny. O vývoji rodu před Mojmírem I. a po roce 907 jsou jen dohady. [25] => Pojmenování vládnoucí dynastie [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] jako '''Mojmírovci''' je poprvé (a jedinkrát) v soudobých pramenech doloženo v tzv. ''Stížném listu bavorských biskupů'' z poloviny července roku [[900]].„''... Moimarii vero Sclaui a paganis et ethnicis venerunt ...''“ (Mojmírovci však [co] Slované vzešli z pohanů a nevěřících) v: [26] => {{Citace elektronické monografie [27] => | příjmení = Šimík [28] => | jméno = Petr [29] => | odkaz na autora = [30] => | titul = Stížný list bavorských biskupů [31] => | url = http://www.moraviamagna.cz/dokumenty/d_stizny.htm [32] => | datum vydání = 2007 [33] => | datum aktualizace = [34] => | datum přístupu = [35] => | vydavatel = [36] => | jazyk = česky [37] => }} [38] => [39] => == Tituly užívané Mojmírovci == [40] => První známý příslušník rodu – [[Mojmír I.]] – užíval titul [[Moravské knížectví|moravského knížete]]. Když vyhnal knížete [[Pribina|Pribinu]] z [[Nitra|Nitry]] stal se i knížetem [[Nitranské knížectví|nitranským]] a [[Velkomoravská říše|velkomoravským]]. Za vlády [[Rostislav]]a byl [[Nitranské knížectví|údělným knížetem v Nitře]] pozdější král [[Velkomoravská říše|velkomoravského státu]], [[Svatopluk I.|Svatopluk]]. [[Svatopluk I.|Svatopluk]] si při nástupu na velkomoravský trůn nechal titul [[Nitranské knížectví|Nitranského knížete]] a po smrti [[Bořivoj I.|Bořivoje]] se stal [[Český kníže|knížetem českým]]. Svatoplukův nejstarší syn – [[Mojmír II.]], se stal knížetem celé [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] (českým knížetem se stal [[Přemyslovci|Přemyslovec]] [[Spytihněv I.]]) a [[Svatopluk II.]] se stal [[Nitranské knížectví|údělníkem v Nitře]]. Možný třetí [[Svatopluk I.|Svatoplukův]] syn [[Predslav]] byl, pokud existoval, pravděpodobně [[Bratislavské knížectví|knížetem bratislavským]].{{Citace monografie [41] => | příjmení = Havlík, Lubomír Emil, 1925-2000. [42] => | titul = Kronika o Velké Moravě [43] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/39586115 [44] => | vydání = Dotisk 2., dopl. a upraveného vyd [45] => | vydavatel = Jota [46] => | místo = Brno [47] => | počet stran = 339 [48] => | isbn = 80-85617-06-4 [49] => | isbn2 = 978-80-85617-06-1 [50] => | oclc = 39586115 [51] => }} [52] => [53] => == [[Velkomoravská říše|Velkomoravská knížata]] z rodu Mojmírovců == [54] => {| cellspacing="0" cellpadding="3" border="1" width="98%" style="font-size: 90%; background: #fdf5e6; border: 2px black solid; border-collapse: collapse;" [55] => ! width="3%" |# [56] => ! width="10%" |Jméno [57] => ! width="5%" |Obrázek [58] => ! width="12%" |Období života [59] => ! width="12%" |Období vlády [60] => ! width="18%" |Poznámky [61] => |- [62] => | align="center" |1 [63] => | align="center" |[[Mojmír I.]] [64] => |[[Soubor:Mojmir_I.jpg|90x90pixelů]] [65] => | align="center" |cca 795? – 846? [66] => | align="center" |830? – 846 [67] => |První historicky známý moravský vládce, zakladatel [[Mojmírovci|dynastie Mojmírovců]]. [68] => |- [69] => | align="center" |2 [70] => | align="center" |[[Rostislav]] [71] => |[[Soubor:Rościsław.jpg|90x90pixelů]] [72] => | align="center" |ok. 813? [73] => – [74] => po 870 (Bavorsko) [75] => | align="center" |846 – 870 [76] => |Synovec [[Mojmír I.|Mojmíra I.]] V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]], panovníkem [[Východofranská říše|východofranské říše]].Skowronek, J., M. Tanty, T. Wasilewski. ''Słowianie'', s. 38 {{ISBN|83-05-13401-6}} Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři [[Cyril a Metoděj]].{{Citace monografie [77] => | příjmení = Dvorník [78] => | jméno = František [79] => | odkaz na autora = František Dvorník [80] => | titul = Byzantské misie u Slovanů [81] => | vydavatel = Vyšehrad [82] => | místo = Praha [83] => | počet stran = 393 [84] => | strany = 117–120 [85] => | isbn = [86] => | poznámka = Dále jen ''Byzantské misie u Slovanů'' [87] => | rok = 1970 [88] => }} [89] => |- [90] => | align="center" |3 [91] => | align="center" |[[Svatopluk I.]] [92] => |[[Soubor:Świętopełk_Wielki.jpg|90x90pixelů]] [93] => | align="center" |ok. 830 – 894 [94] => | align="center" |870 – 871 [95] => |Synovec [[Rostislav]]a. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). [96] => |- [97] => | align="center" |6 [98] => | align="center" |[[Slavomír (Velká Morava)|Slavomír]] [99] => | [100] => | align="center" |ok. 830 – po 873 [101] => | align="center" |871 [102] => |Kněz příbuzný s Mojmírovci{{Citace monografie [103] => | příjmení = Měřínský [104] => | jméno = Zdeněk [105] => | odkaz na autora = Zdeněk Měřínský [106] => | titul = České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II [107] => | vydání = 1 [108] => | vydavatel = [[Libri]] [109] => | místo = Praha [110] => | počet stran = 967 [111] => | strany = 630 [112] => | isbn = 80-7277-105-1 [113] => | rok = 2006 [114] => }}, vůdce vzpoury proti franským místodržícím [[Vilém II. Traungavský|'''Wilhelmovi II.''']] a [[Engilšalk I. Hornopanonský|'''Engelšalkovi''']], v jejichž moci byla Morava krátce v roce 871.{{Citace monografie [115] => | titul = Slovensko. 4 Kultura - 1. část [116] => | vydavatel = Obzor [117] => | místo = Bratislava [118] => | strany = 183 [119] => | jazyk = sk [120] => | příjmení1 = Šmatlák [121] => | jméno1 = Stanislav a kol. [122] => | rok = 1979 [123] => | počet_stran = 992 [124] => }} [125] => |- [126] => | align="center" |3 [127] => | align="center" |[[Svatopluk I.]] [128] => |[[Soubor:Świętopełk_Wielki.jpg|90x90pixelů]] [129] => | align="center" |ok. 830 – 894 [130] => | align="center" |871 – 894 [131] => |Znovu na trůně. [132] => |- [133] => | align="center" |7 [134] => | align="center" |[[Mojmír II.]] [135] => |[[Soubor:Mojhmir2.jpg|90x90pixelů]] [136] => | align="center" |po 871 – 906? [137] => | align="center" |894 – 906 [138] => |Syn [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]] Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. [139] => |} [140] => [141] => == Další prameny doložení Mojmírovci == [142] => * [[Svatopluk II.]] – bratr Mojmíra II., údělný kníže v Nitře. [143] => [144] => == Legendární Mojmírovci == [145] => * [[Moravod]], [[Vladuc]], [[Suanthos]], [[Samoslav]], [[Hormidor]], [[Mojmír (bájný kníže)|Mojmír]] – fiktivní předci Mojmíra I. zmiňovaní v barokních kronikách, [146] => * [[Boso-Hosdius]] – možný otec Rostislava a nedoloženého Bogislava zmiňovaný v pozdních pramenech, [147] => * [[Bogislav Mojmírovec|Bogislav]] – možný otec Svatopluka I., [148] => * [[Predslav]] – možný syn Svatopluka I. [149] => [150] => == Osoby možného mojmírovského původu{{Citace elektronického periodika [151] => | titul = MM - rodokmen - 1. Mojmírovci [152] => | periodikum = www.moraviamagna.cz [153] => | url = http://www.moraviamagna.cz/rodokmeny/r_1mojm.htm [154] => | datum přístupu = 2022-10-01 [155] => }} == [156] => * [[Pribina]] – příslušnost k dynastii nejistá; vládce Nitranského knížectví, dle některých názorů jen údělník příbuzný s Mojmírem I., [157] => * [[Kocel]] – příslušnost k dynastii nejistá; Pribinův syn, [158] => * [[Přemyslovci]] – dle některých názorů Bořivoj synem Rostislava, [159] => * [[Gorazd]] – dle některých názorů syn Rostislava. [160] => [161] => == Reference == [162] => [163] => [164] => == Externí odkazy == [165] => * {{Commonscat}} [166] => [167] => == Literatura == [168] => * {{Citace monografie | příjmení = Bláhová | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Bláhová | příjmení2 = Frolík | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Frolík (archeolog) | příjmení3 = Profantová | jméno3 = Naďa | odkaz na autora3 = Naďa Profantová | titul = Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 800 | isbn = 80-7185-265-1}} [169] => * {{Citace monografie | příjmení = Měřínský | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Měřínský | titul = České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 967 | isbn = 80-7277-105-1}} [170] => * {{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Třeštík | titul = Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 384 | isbn = 80-7106-482-3}} [171] => * {{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír Emil | odkaz na autora = Lubomír Emil Havlík | titul = Kronika o Velké Moravě | vydavatel = Jota | místo = Brno| rok = 1992 | počet stran = 339 | isbn = 80-85617-06-4}} [172] => {{Portály|Historie|Středověk}} [173] => [174] => [[Kategorie:Mojmírovci| ]] [175] => [[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]] [176] => [[Kategorie:Panovníci Velké Moravy| ]] [177] => [[Kategorie:Velkomoravská říše]] [] => )
good wiki

Mojmírovci

Mojmírovci byl rod velkomoravských vládců. Prvním historicky známým členem rodu byl Mojmír, kníže Moravanů a podle tradičního, dnes zpochybněného názoru historiků vlastní zakladatel Velkomoravské říše (po dobytí Nitranska roku 833).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Velkomoravská říše','Nitranské knížectví','Svatopluk I.','Mojmír I.','Svatopluk II.','Mojmír II.','Rostislav','Predslav','Pribina','Moravské knížectví','Soubor:Świętopełk_Wielki.jpg','Seznam vládců Velké Moravy'

Předslav

Pribina

Rostislav