Array ( [0] => 14671216 [id] => 14671216 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Monofyzitismus [uri] => Monofyzitismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Monofyzitismus''' (z [[řečtina|řeckého]] μόνος ''monos'' jeden + φύσις ''fysis'' přirozenost) je v křesťanství [[christologie|christologické]] učení, že [[Ježíš Kristus]] měl pouze jedinou, [[Bůh|božskou]] [[přirozenost]]. Rozkol mezi [[Starobylé východní církve|monofyzitskými církvemi]] a církvemi [[Chalkedonské vyznání|chalkedonského vyznání]] byl součástí církevních sporů, které nakonec vedly k [[Velké schizma|velkému schismatu]] mezi východní a západní církví. [1] => [2] => == Učení == [3] => Monofyzitismus uznává jedinou, a to zcela božskou přirozenost a že tedy nelze rozlišovat „mezi Otcem a Synem a mezi božstvím a lidstvím v Kristu“ {{Citace monografie|jméno=Tomáš|příjmení=Halík|odkaz na autora=Tomáš Halík|titul=Dotkni se ran|místo=Praha|rok=2008|vydavatel=Lidové noviny|isbn=978-80-7106-979-9|stránky=31}}. Opačný názor představují směry, které zastávají nauku jediné osoby o dvou přirozenostech, totiž Kristově přirozenosti božské a [[Člověk|lidské]]. Z pohledu [[církev|církví]], které uznávají první čtyři [[ekumenický koncil|ekumenické koncily]] (tj. zvláště [[katolická církev|katolické]] a [[pravoslaví|pravoslavné církve]]), představuje monofyzitismus [[hereze|herezi]]. [4] => [5] => == Historie sporu o Kristovu osobu == [6] => Podstata Kristovy osoby byla jednou z nejdůležitějších otázek, které se rozhodovaly na prvních velkých [[Ekumenický koncil|ekumenických koncilech]]. Učení, že Ježíš, který žil a zemřel jako člověk, je „pravý Bůh“ bylo jasně formulováno v [[Nicejské vyznání|nicejském vyznání]] (325). Ve 4. století získalo vliv [[Nestoriánství|nestoriánské učení]], že člověk Ježíš Kristus a [[Boží syn|Bůh syn]] jsou dvě osoby a Bůh v Ježíšovi pouze přebýval. Nestoriánství bylo odsouzeno na [[Efezský koncil|Efezském koncilu]] (431), který deklaroval, že je „jedna fysis vtěleného Slova ([[Logos]])“. [7] => [8] => Učení o jediné přirozenosti Krista získalo v Efezském koncilu podporu, k hlavním představitelům patřil [[Eutychés]] a [[Dioskuros Alexandrijský]]. Do věroučného sporu však zasáhl papež [[Lev I. Veliký|Lev Veliký]] svým ''[[Tomus ad Flavianum|Dopisem Flavianovi]]'' ([[Seznam konstantinopolských patriarchů|konstantinopolskému patriarchovi]]) z roku 449, podle kterého je Kristus jediná osoba, která spojuje dvě přirozenosti do jedné [[Hypostatická jednota|hypostatické jednoty]]. Toto učení bylo přijato na [[Chalkedonský koncil|Chalkedonském koncilu]] (451), který sesadil alexandrijského patriarchu Dioskura. Snaha o překonání tohoto církevního rozkolu pokračovala za [[Justinián I.|Justiniána I.]] tzv. [[Spor o Tři kapitoly|sporem o tři kapitoly]]. [9] => [10] => == Odvozená učení == [11] => Jedním z pokusů o teologické smíření byl [[monoenergismus]] v 1. polovině 7. století, který vyznával chalkedonskou nauku o dvojí přirozenosti v Kristu, ale přisuzoval mu jediný zdroj (energeia). Monoenergismus odsuzoval jeruzalémský patriarcha [[Sofronios z Jeruzaléma|Sofronios]] a definitivně byl zavržen na [[Třetí konstantinopolský koncil|Třetím konstantinopolském koncilu]] (681). [12] => [13] => Souběžně se v 7. století začal prosazovat [[monotheletismus]], který se také pokoušel nalézt střední pozici mezi výroky Chalkedonského koncilu a monofyzity. Stoupenci koncilu však i toto řešení zavrhli, a to přes snahy [[byzantská říše|byzantských]] [[císař]]ů dosáhnout v této otázce církevní jednoty. Monotheletismus pak zastávala zvláště [[Maronitská katolická církev|maronitská církev]], a to až do doby, kdy znovu nastolila církevní společenství s katolickou církví. [14] => [15] => Další formulací o jediné přirozenosti je [[miafyzitismus]], který učí, že Kristus je plně božský a plně lidský v jediné fysis. Tato formulace, která nepodléhá původnímu zavržení monofyzitismu, má význam v rámci [[Ekumenismus|ekumenického]] dialogu církví. [16] => [17] => == Monofyzitské církve == [18] => Monofyzitské církve existují až dodnes, a to zvláště v zemích [[Blízký východ|Blízkého východu]] a jsou považovány za součást tzv. [[orientální církev|orientálních církví]]. [19] => [20] => == Odkazy == [21] => === Reference === [22] => [23] => [24] => === Související články === [25] => * [[Chalkedonský koncil]] [26] => * [[Monoenergismus]] [27] => * [[Monotheletismus]] [28] => * [[Orientální církev]] [29] => * [[Henotikon]] [30] => * [[Spor o Tři kapitoly]] [31] => * [[Dyofyzitismus]] [32] => [33] => {{Autoritní data}} [34] => {{Portály|Křesťanství}} [35] => [36] => [[Kategorie:Hereze odsouzené katolickou církví]] [37] => [[Kategorie:Pozdní antika]] [] => )
good wiki

Monofyzitismus

Monofyzitismus (z řeckého μόνος monos jeden + φύσις fysis přirozenost) je v křesťanství christologické učení, že Ježíš Kristus měl pouze jedinou, božskou přirozenost. Rozkol mezi monofyzitskými církvemi a církvemi chalkedonského vyznání byl součástí církevních sporů, které nakonec vedly k velkému schismatu mezi východní a západní církví.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spor o Tři kapitoly','Chalkedonský koncil','Boží syn','Logos','Ekumenický koncil','hereze','katolická církev','pravoslaví','ekumenický koncil','Nicejské vyznání','Třetí konstantinopolský koncil','Maronitská katolická církev'

Hereze

Logos

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.