Array ( [0] => 15507222 [id] => 15507222 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Monstrance [uri] => Monstrance [3] => Monstrans.jpg [img] => Monstrans.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Monstrans.jpg|náhled|Sluncová monstrance z konce 19. století]] [1] => '''Monstrance''' (z [[Latina|lat]]. ''monstrare'', předvádět, volněji demonstrovat), jiným termínem ''custodia,'' je ozdobná prosklená schránka na noze, zhotovená z ušlechtilých kovů (nejčastěji ze zlaceného stříbra), patří k svatému nářadí a nádobí, uctívanému na oltářích katolických chrámů, latinsky zvanému ''Vasa sacra''. V nejstarších dobách (asi od 12. století) sloužila k ukazování svatých ostatků (latinsky ''ostensio''), byla tedy původně ''ostensorium'', otevřený (zasklený, či křišťálem nebo berylem opatřený) relikviář, také (''monstrantia pro reliquiis''). [2] => [3] => == Účel == [4] => Monstrance od vrcholného středověku slouží k vystavování a uctívání svěcené (tzv. konsekrované) [[hostie]] v katolickém kostele. Používá se mimo mši (kromě tzv. ''Missa coram Sanctissimo''), při tzv. (eucharistickém) výstavu, kdy jsou věřící vyzváni k její adoraci (klanění). Obřad se nazývá adorace Nejsvětější svátosti oltářní, kromě klanění při něm znějí sborové modlitby. Během adorace se připomíná symbolika proměnění [[hostie]] v Tělo Kristovo. Dříve se ve [[Slavnost Těla a Krve Páně|svátek Božího Těla]] pořádala četná eucharistická procesí, v nichž byla monstrance nesena pod [[baldachýn]]em (''nebesy'') nebo vezena na voze. Odtud se pro největší monstrance vžilo označení „procesní“. [5] => [6] => == Historie == [7] => Monstrance se pro hostie používají od 13. století, označovaly se termínem ''monstrantia pro corpore Christi''. Tehdy tuto formu uctívání vyvolala svým zjevením řeholnice [[Juliana z Lutychu|sv. Juliána z Lutychu]] († 1258), která rovněž předložila návrh uctívání ke schválení papeži. Brzy byla monstrance uvedena do praxe církevními představiteli některých regionů, a prosazována také řeholníky a řeholnicemi. S monstrancí jako poznávacím atributem bývají vyobrazeni její ctitelé [[svatý Norbert]], [[Svatá Klára|sv. Klára]] nebo sv. [[Tomáš Akvinský]], který k procesí Božího Těla složil pět hymnů. Až do té doby se hostie adorovala bez monstrance. Nejstarší dochované monstrance pocházejí z [[Nizozemsko|Nizozemí]] (Belgie) a z [[Porýní]] a datují se do 2. poloviny 13. století. [8] => [9] => == Vzhled a popis == [10] => [[Soubor:Kutná Hora, Sedlec, klášterní kostel, monstrance 02.jpg|náhled|Sedlecká monstrance - detail schránky: lunula, andělé s nástroji Kristova utrpení]] [11] => Monstrance se skládá z několika článků: tvoří ji noha, členěná na podstavnou patku (kruhovou plochou či odstupněnou, laločnatou, cípatou či vykrajovanou) a dřík (válcový, šesti- či osmihranný), projmutý ořechem ([[latina|latinsky]] ''nodus'') mezi dvěma prstenci. Ořech může mít tvar kulovitý, zploštělý nebo vázový (pak se noha nazývá balustrová). Na noze je vztyčena prosklená schránka, jež má od středověku do renesance skleněný válec nebo čtvercové okénko, v době barokní mívá okénko kasulový tvar.Joseph Braun, ''Das christliche Altargerät in seinem Sein und in seiner Entwicklung''. München, 1932, s. 384-411 [12] => [13] => '''Gotická architektonická monstrance''' – má systém věžic, oblouků arkád, vnějších opěráků s [[Vimperk (architektura)|vimperky]], [[fiála]]mi a [[chrlič]]i, připomínající [[trojlodí]] či pětilodí gotického chrámu. Skleněný válec je vložený do věže či pod [[baldachýn]] mezi opěráky, a proto se monstrance nazývá ''architektonická''. Pod oblouky arkád či ve výklencích [[Výklenek|nik]] bývají na soklech umístěny figurky Panny Marie, světců nebo andělů s nástroji Kristova umučení. Na vrcholu může být plastický krucifix, Kalvárie nebo pelikán v hnízdě krmící mláďata svou krví; u vícestupňových věží pod ním ještě ve výklenku Ecce homo, Kristus v hrobě, Pieta . [14] => Od pozdní gotiky (kolem 1480) se hostie zvětšuje a vyžaduje skleněné okénko, zpravidla ve čtvercovém architektonickém rámečku. [15] => [16] => '''Barokní sluncová monstrance''' – původně pravoúhlý rámeček se v barokní době změnil na oválné, ve tvaru [[Kasulové okno|kasulového okénka]] nebo srdce, zdobí se věncem oblaků mezi anděly, a ještě velkou sluncovou paprsčitou svatozáří, podle které se tento typ monstrance nazývá ''sluncová''. Schránka bývá někdy nahoře korunovaná uzavřenou plastickou korunkou. Oproti gotické monstranci má odlišnou siluetu i modelaci. Dřík nohy může být bez ořechu, tvarován do podoby figury Panny Marie, proroka, světce, archanděla, praotce Jesse s Kristovým rodokmenem, ale také například horníka. Vzácně může mít schránka kompozici [[Večeře Páně|Poslední večeře Páně]] (Augsburg). [17] => [[Soubor:Turmmonstranz Bozen 1490.jpg|náhled|Gotická věžová monstrance z Bolzana]] [18] => [[File:Prague Sun 01(js).jpg|thumb|[[Zlaté slunce (monstrance)|Monstrance Zlaté slunce]] z Loretánského pokladu v Praze]] [19] => Ve schránce je hostie upevněna svisle v držátku zvaném lunula (či melchisedech), ve tvaru ležatého půlměsíce, většinou bývá zajištěna svorkami či pérkem, a s kolejnicemi k vysunutí. Lunula podle liturgického předpisu má být zhotovena ze zlata, může být zdobena drahokamy nebo plastickými okřídlenými hlavičkami andělů. [20] => [21] => == Nejvýznamnější monstrance (Evropa) == [22] => [[File:Grotko Augustyn Kordecki's monstrance 01.jpg|thumb|Zlatá monstrance z Jasné Góry]] [23] => === Česko === [24] => Nejstarší gotická věžová monstrance ze zlaceného stříbra se dochovala v [[Sedlecký klášter|Sedlci]] u Kutné Hory ([[Sedlecká monstrance]]) a pochází z doby kolem roku 1390. V klášterním muzeu je vystavena její kopie od výtvarníka [[Jiří Urban (zlatník)|Jiřího Urbana]]. [25] => [26] => Z 15. století pocházejí významné monstrance například z [[Mělník]]a, z [[Kutná Hora|Kutné Hory]], [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], z [[Rakovník|Rakovníka]] nebo od [[Kostel svatého Michala (Olomouc)|sv. Michala z Olomouce]]. Na počátku 16. století vznikly monstrance z [[Malesice|Malesic]] u Stříbra (1503, z [[Bohdaneč|Bohdanče]], [[Žíželice|Žíželic]] u Kolína nebo ze [[Sobotka|Sobotky]]. [27] => [28] => V ČR se rovněž dochovaly tři zlaté monstrance barokní: [29] => * ve [[Svatovítský poklad|Svatovítském pokladu]], Praha (1768), dílo bratří Jana a Jiřího Packenyů [30] => * v [[Loretánský poklad|Loretánské pokladnici]] v Praze na Hradčanech, zvaná ''Zlaté slunce'', [31] => * [[Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu|Schrattenbachova]] monstrance v pokladu [[Arcidiecéze olomoucká|arcibiskupství v Olomouci]] ([[Zlaté slunce Moravy]]). [32] => [33] => === Itálie === [34] => * Nejvyšší gotická monstrance pochází z [[Bolzano|Bolzana]] z roku 1490, je stříbrná a měří 102 cm. Je vystavena v tamním chrámovém muzeu. [35] => * Další jsou uctívány např. v [[Řím]]ě, v dómských pokladech v [[Brixen]]u nebo [[Trento|Tridentu]]. [36] => [37] => === Německo === [38] => * Významné monstrance jsou u sv. Kolumby v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]], v [[Kreuznach]]u, [39] => * v [[Essen]]u [40] => * v chrámovém pokladu v [[Cáchy|Cáchách]], [41] => * v Bavorsku na Svaté hoře v [[Klášter Andechs|Andechsu]], dále v [[Mnichov]]ě, ve [[Freising]]u či v chrámovém pokladu [[pasov]]ské [[Katedrála svatého Štěpána (Pasov)|katedrály sv. Štěpána]]. [42] => [43] => === Nizozemí === [44] => * Gotická věžová monstrance ze [['s-Hertogenbosch|'s-Hertogenbosche]] [45] => * Gotická věžová monstrance z Purmerendu u Edamu [46] => [47] => === Polsko === [48] => * Gotická věžová monstrance z kostela Corpus Christi v [[Poznaň|Poznani]] [49] => * Gotická věžová monstrance v chrámovém pokladu v [[Hnězdno|Hnězdně]] [50] => * Barokní zlatá monstrance z [[Jasná Hora|Jasné Hory]] (1672) [51] => * Barokní monstrance z [[Gdaňsk]]u má po stranách schránky reliéfní skupinu Poslední večeře Páně. [52] => [53] => === Rakousko === [54] => * z [[Hnanice|Hnanic]] pochází nejstarší rakouská autorem signovaná a městským puncem značená monstrance, vytvořil ji Erhard Efferdinger z Vídně roku 1523 a je vystavena v [[Jihomoravské muzeum ve Znojmě|Jihomoravském muzeu ve Znojmě]]. [55] => * Významná gotická věžová monstrance ze [[Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)|Svatoštěpánského dómu]] ve Vídni je vystavena v tamním Arcidiecézním muzeu. [56] => * Gotická věžová monstrance je také u augustiniánů v [[Klosterneuburg|Klosterneuburgu]]. [57] => [58] => === Slovensko === [59] => * Nejstarší gotická monstrance ze zlaceného stříbra pochází z [[Katedrála svatého Martina (Bratislava)|dómu sv. Martina]] v [[Bratislava|Bratislavě]] a měří 104 centimetryEva Toranová: ''Zlatníctvo na Slovensku''. Tatran Bratislava 1983 [60] => * Gotická monstrance z Košic je dílem tamního zlatníka Antonína. [61] => * Významné barokní monstrance se [[smalt|smaltovanými]] medailony vytvořil [[János Szilássy]]. [62] => [63] => === Španělsko === [64] => Monstrance se tam nazývá ''custodia''. K největším exemplářům, které mají v chrámě vlastní kapli, patří monstrance z [[Toledo|Toleda]], [[Ávila|Ávily]], [[Barcelona|Barcelony]] či [[Zaragoza|Zaragozy]], dosahují výšky kolem 3 metrů. [65] => [66] => === Švýcarsko === [67] => * Dvě procesní gotické monstrance jsou v pokladu münsteru v [[Basilej]]i. [68] => * Velmi štíhlá gotická věžová monstrance se dochovala v Badenu v kantonu [[Aargau]]. [69] => [70] => == Odkazy == [71] => [72] => === Reference === [73] => [74] => [75] => === Literatura === [76] => * BRAUN Joseph: ''Das liturgisches Altargerät in seinem Sinn und seines Entwicklung''. München 1932, s. 384–411. [77] => * FRITZ, Johann Michael: ''Goldschmiedekunst der Gotik in Mitteleuropa''. München 1982 [78] => * STEHLÍKOVÁ Dana: ''Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Libri Praha 2003, s. 314–315; {{ISBN|80-85983-90-7}} [79] => [80] => === Externí odkazy === [81] => * {{Commonscat|Monstrances}} [82] => * {{Wikislovník|heslo=monstrance}} [83] => {{Autoritní data}} [84] => [85] => {{Portály|Křesťanství}} [86] => [87] => [[Kategorie:Eucharistické předměty]] [88] => [[Kategorie:Liturgické nádoby]] [89] => [[Kategorie:Zlatnictví]] [90] => [[Kategorie:Gotické zlatnické památky]] [91] => [[Kategorie:Barokní zlatnické památky]] [] => )
good wiki

Monstrance

Sluncová monstrance z konce 19. století Monstrance (z lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hostie','baldachýn','Žíželice','Svatovítský poklad','svatý Norbert','Juliana z Lutychu','Slavnost Těla a Krve Páně','Latina','Soubor:Monstrans.jpg','Zlaté slunce Moravy','Výklenek','Svatá Klára'

Baldachýn

Hostie

Latina

Výklenek

Žiželice