Array ( [0] => 15482614 [id] => 15482614 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mor [uri] => Mor [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => '''Mor''' v širším, resp. přeneseném, resp. historickém slova smyslu znamená jakékoliv vážné [[infekční onemocnění]] s výrazným dopadem na [[společnost]],{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://bakterie.yc.cz/nemoci.htm |datum přístupu=2012-01-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140713200216/http://bakterie.yc.cz/nemoci.htm |datum archivace=2014-07-13 |nedostupné=ano }} v moderní mluvě se v tomto významu už prakticky nepoužívá, ale ve starší [[literatura|literatuře]] a zejména ve [[středověk]]ých a [[Raný novověk|raně novověkých]] [[kronika|kronikách]] a dějepisných pojednáních je toto pojetí běžné. V užším významu pak znamená konkrétní chorobu způsobovanou [[bakterie|bakterií]] ''[[Yersinia pestis]]''. Tento článek se bude dále zabývat tímto užším obsahem pojmu. Mor se jakožto vážné onemocnění kromě lidí vyskytuje i u některých zvířat. [2] => [3] => == Lékařské hledisko == [4] => === Formy onemocnění === [5] => [[Soubor:Acral necrosis due to bubonic plague.jpg|náhled|160px|Pacient zasažený dýmějovým morem]] [6] => Onemocnění způsobuje [[gramnegativní bakterie|gramnegativní]] tyčinkovitá bakterie ''Yersinia pestis''. Onemocnění má tři formy: [7] => * ''[[dýmějový mor]]'' (bubonická forma) [8] => * ''[[septický mor]]'' [9] => * ''[[plicní mor]]'' (pneumonická forma) [10] => Forma '''bubonická''' je na člověka přenášena [[Blechy|blechami]] (druhy ''[[Pulex irritans]]'', ''[[Xenopsylla cheopis]]''), které se infikovaly na nakaženém [[hlodavci]] (zejména na [[krysa|kryse]], která však příznaky netrpí: nemoc svého přenašeče nehubí). Po kousnutí infikovanou blechou dochází ke zhnědnutí kousance, poté se objeví boule v oblasti [[mízní uzlina|mízních uzlin]]. [11] => [12] => Forma '''plicní''' se přenáší [[kapénková infekce|kapénkovou infekcí]] z člověka na člověka a je mnohem nebezpečnější. Působí velice rychle a neléčena má velice vysokou [[smrtnost|úmrtnost]] (až přes 90 %). [13] => [14] => === Příznaky === [15] => Po krátké [[inkubační doba|inkubační době]] dochází k prudkému [[horečka|zvýšení teploty]], doprovázenému [[třesavka|třesavkou]], [[bolest]]mi v [[klouby|kloubech]] a [[únava|únavou]]. Pro bubonickou formu je charakteristický hnisavý zánět mízních uzlin, zejména v [[třísla|tříslech]] a [[podpaží]]. Časem dochází k prasknutí hnisavých ložisek, což může způsobit celkovou [[sepse|sepsi]]. Plicní forma probíhá jako těžký [[zápal plic]] s velmi vysokou [[smrtnost]]í. Při neléčené bubonické formě je smrtnost kolem 60 %, při léčbě [[Antibiotikum|antibiotiky]] významně klesá. Z antibiotik jsou účinné [[chloramfenikol]], [[aminoglykosidy]] a chinolony. V místech výskytu je též dostupné preventivní [[očkování]]. [16] => [17] => == Historické epidemie == [18] => {{Viz též|Morové epidemie v českých zemích}} [19] => [[Soubor:20 The Great Plague.JPG|náhled|[[Velký londýnský mor]] v roce 1665 si vyžádal 70–100 tisíc obětí]] [20] => === Justiniánský mor === [21] => {{Podrobně|Justiniánský mor}} [22] => První historicky doložená epidemie [[dýmějový mor|dýmějového moru]]http://ona.idnes.cz/zdravi.aspx?r=zdravi&c=A071220_125047_zdravi_bad propukla za panování [[Justinián I.|Justiniána I.]] v roce [[541]] v [[Konstantinopol]]i, tehdy největším evropském městě. Nákaza se do města dostala zřejmě z [[Egypt]]a či [[Etiopie]], odkud město dováželo obilí pro své obyvatele. V nejhorších měsících umíralo ve městě až 5000 lidí denně, město ztratilo asi 40 % obyvatel. Epidemie se rozšířila po celé [[Byzantská říše|Byzantské říši]], zabila asi čtvrtinu obyvatel. [23] => [24] => Koncem [[6. století]], v [[7. století|7.]] a [[8. století]] se Evropou šířily další vlny nákazy, již méně virulentní. Celkový počet obětí se odhaduje asi na 25 miliónů. [25] => [26] => === Černá smrt === [27] => {{Podrobně|Černá smrt}} [28] => Epidemie zvaná [[černá smrt]] vypukla nejdříve ve střední [[Asie|Asii]], kde čas od času propukaly [[pandemie]] jak u místních kočovných, tak i u již delší dobu usazených [[civilizace|civilizací]]. Důvod jejího rozšíření za hranice střední Asie není zcela jasný, zdá se, že souvisí s výboji [[Mongolové|Mongolů]] a pohyby jejich [[Armáda|vojsk]] na velké vzdálenosti. [29] => [30] => Původním místem výskytu je dnešní [[Kyrgyzstán]].{{Citace elektronického periodika [31] => | titul = Středověký mor přišel z Kyrgyzstánu, ne z Číny, ukázala nová studie [32] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3506775-stredoveky-mor-prisel-z-kyrgyzstanu-ne-z-ciny-ukazala-nova-studie [33] => | datum_přístupu = 2023-11-05 [34] => }} První zprávy o vypuknutí moru pocházejí z Číny z počátku roku [[1330]], jako první zasáhl [[Provincie|provincii]] [[Chu-pej]] ve střední Číně, odkud se rozšířil do jižních i severních provincií. Odtud se vojenskými přesuny a cestami kupců po [[karavana|karavanních]] stezkách šířil mor dále na [[západ]]. Ze západních asijských [[step]]í se rozšířil jednak do [[Mezopotámie]], [[Sýrie]], na [[arabský poloostrov]] a do severní [[afrika|Afriky]], jednak do Evropy. [35] => [36] => [[Soubor:Pestilence_spreading_1347-1351_europe.cs.png|náhled|vpravo|320px|Mapa šíření černé smrti po Evropě]] [37] => V roce [[1347]] byl mor poprvé zaznamenán v [[Konstantinopol]]i a [[Trapezunt]]u, tedy ve [[město|městech]], která měla čilý obchodní styk s asijským [[východ]]em. Toho roku mor zasáhl také vojsko [[Krymští Tataři|krymských Tatarů]] podporovaných [[Benátská republika|Benátčany]], kteří obléhali [[Janov (Itálie)|janovský]] přístav [[Feodosija|Kaffa]] na [[krym]]ském pobřeží. [[Obléhání Kaffy 1347|Obléhání Kaffy]] je považováno za první užití [[Biologická zbraň|biologické zbraně]], protože obléhající při dobývání města házeli mrtvoly svých nakažených spolubojovníků přes [[Hradba|hradby]] dovnitř města. [38] => [39] => Janovská obchodní [[flotila]] s nakaženými přistála v říjnu téhož roku v [[Sicílie|sicilské]] [[Messina|Messině]]. Již během plavby zemřelo na nemoc množství [[námořník]]ů, je pravděpodobné, že kromě toho lodě převážely i nakažené [[Hlodavci|hlodavce]], kteří se později stali hlavními přenašeči [[Nemoc|choroby]]. Stykem s janovskými námořníky (Messiňané údajně některé opuštěné lodi, jejichž posádky zemřely na mor, chodili bezostyšně rabovat) se mor dostal na [[Sicílie|Sicílii]], do konce roku se mor dostal i do dalších oblastí směrem k Janovu, zejména na ostrovy západně od [[Itálie]] a na [[Ligurie|ligurské]] a [[Provence|provensálské]] pobřeží. [40] => [41] => V samotném Janově a taktéž v Benátkách se mor poprvé objevil na přelomu let [[1347]]/[[1348]]. Z Itálie se šířil během roku [[1348]] a [[1349]] do jižní [[Francie]] a odtud na [[Pyrenejský poloostrov]], na sever Francie a na [[Britské ostrovy]], ale také na sever od [[Alpy|Alp]] do jižního [[Německo|Německa]] a středního Podunají. Na [[Balkán]] se souběžně šířila nákaza z [[Řecko|Řecka]]. Koncem roku [[1349]] již byla morem nakažena polovina Evropy. Do roku [[1352]] se pak dostala nákaza i do severovýchodní Evropy, východních částí [[Skandinávie]] a skončila ve východní Evropě. [42] => [43] => Tato první celoevropská epidemie moru měla na svědomí 25 miliónů mrtvých, tedy asi 1/3 obyvatel tehdejší Evropy. Viz [[Černá smrt]]. [44] => [45] => Jen nemnohé oblasti zůstaly moru ušetřeny, zejména díky řídkému osídlení nebo izolaci od obchodních cest. [46] => [47] => Agnolo di Tura, autor Sienské kroniky, řádění moru ve městě [[Siena]] v roce 1348 popisuje takto: [48] => [49] => ''A lidskému jazyku je nemožné vylíčit tu strašnou věc. Vskutku každý, kdo nespatří tu hrůzu, smí být zván blažený. A oběti umíraly téměř ihned. Otékaly pod pažemi a ve slabinách a padaly k zemi mrtvy během řeči. Otec opouštěl dítě, žena muže, jeden bratr druhého; neboť tato nemoc, zdálo se, zachvacovala dechem a pohledem. A tak umírali. … Na mnoha místech v Sieně se vykopávaly velké jámy a plnily množstvím mrtvých. A umírali po stovkách ve dne v noci a všichni byli vhazováni do těch jam a zahazováni hlínou. A jakmile se tyto jámy naplnily, vykopávaly se další. A já, Agnolo z Tury … jsem vlastníma rukama zakopal svých pět dětí. … A tak mnoho lidí umíralo, že všichni věřili, že je to konec světa.'' [50] => [51] => České země první vlna, zvaná černá smrt, zasáhla jen okrajově. Podle soudobého kronikáře [[František Pražský|Františka Pražského]] první vlnu moru vytlačilo z Čech „čerstvé a chladné povětří“. Po první vlně morové epidemie byl v Čechách nějakou dobu klid, pravděpodobně díky suchým rokům. Ale již v roce [[1356]] se začala z nevelkého ohniska v [[Hesenské lankrabství|Hesensku]] šířit nová pandemie do celé Evropy. Její kulminace v letech [[1357]]–[[1360]] a [[1363]]–[[1366]] zasáhla téměř celý známý svět. Tato druhá vlna moru se však již Čechám nevyhnula. V našich zemích ji máme bezpečně doloženou v letech [[1357]]–[[1363]]. Tato vlna moru, která prošla celou Evropu, nebyla rozhodně vlnou poslední. [52] => [53] => === 15.–18. století === [54] => [[Soubor:Marseille-peste-Serre.jpg|náhled|Před radnicí v Marseille roku 1720. Poslední epidemie moru v západní Evropě.]] [55] => V následujícím století se vracela ve zhruba dvacetiletých intervalech, nikdy už ale nezasáhla celou Evropu. Po [[15. století]] útoky moru na Evropu byly méně časté, mezi větší [[epidemie]] z té doby patří např. [[Velký londýnský mor]] v letech [[1665]]–[[1666]] (který se ale rozšířil rychleji než ten před 3 staletími),https://medicalxpress.com/news/2020-10-scientists-medieval-plague-outbreaks-years.html - Scientists find medieval plague outbreaks picked up speed over 300 years mor v Itálii [[1629]]–[[1631]] nebo [[vídeň]]ský v roce [[1679]], který roku 1680 zasáhl i České země a vyžádal si zde na 100 000 obětí.[http://casopis.vesmir.cz/clanek/historie-morovych-epidemii Historie morových epidemií] Vesmír 74, 496, 1995/9 Poslední významný výskyt moru v západní Evropě je epidemie v [[Marseille]] v letech [[1720]]–[[1721]]. Poslední [[epidemie]] v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] byla v letech [[1713]]–[[1715]]. V Praze si tato epidemie vyžádala 12–13 000 obětí, tedy asi 1/4 populace.M. Signoli, D. Chevé, A. Pascal (2007).''"[http://books.google.com/books?id=3u3rNCWtv0MC&pg=PA51 Plague epidemics in Czech countries]"''. st.51. [56] => [57] => Mor se do Evropy často šířil z Osmanské říše. V roce 1771 propukla velká morová epidemie v [[Moskva|Moskvě]]. Mor se poprvé objevil mezi ruskými vojáky na bojišti [[Rusko-turecká válka (1768–1774)|rusko-turecké války]] a přes Ukrajinu se dostal až do Moskvy, kde si vyžádal přibližně 100 000 obětí.[http://casopis.vesmir.cz/clanek/mor-cerna-smrt Mor černá smrt]. Vesmír 87, 392, 2008/6 Poslední velká epidemie moru na evropské půdě zasáhla roku 1813 Bukurešť, kam se dostala z tureckého Istanbulu.{{citation|first= Encyclopædia|last= Britannica|year=1911|url=http://www.1911encyclopedia.org/Plague|title= Plague|archiveurl=https://web.archive.org/web/20130607104352/http://www.1911encyclopedia.org/Plague|archivedate=2013-06-07}} [58] => [59] => === Třetí morová pandemie === [60] => Třetí morová pandemie vypukla v 19. století v [[Čína|Číně]] ([[Jün-nan]] roku 1855), kde si vyžádala miliony obětí, a postupně se rozšířila do Indie a na všechny kontinenty včetně Severní Ameriky. Celkem ve světě zemřelo 15 milionů lidí.{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = The History of Plague – Part 1. The Three Great Pandemics [62] => | url = https://jmvh.org/article/the-history-of-plague-part-1-the-three-great-pandemics/ [63] => | datum_přístupu = 2023-11-05 [64] => }} [65] => [66] => == Mor v současnosti == [67] => === Současný výskyt moru === [68] => [[Soubor:World_distribution_of_plague_1998.PNG|náhled|vpravo|320px|Rozšíření nemoci v letech 1970–1998]] [69] => V současnosti se v [[Česko|České republice]], stejně tak jako v celé [[Evropa|Evropě]], onemocnění téměř nevyskytuje, je však stále hlášeno z obou [[Amerika|Amerik]], jižní a jihovýchodní [[Asie]] a [[Afrika|Afriky]]: [70] => [71] => Původce nemoci je stále přítomný ve zvířecích populacích od [[Kavkaz]]u směrem na východ přes centrální [[Rusko]], [[Kazachstán]], [[Mongolsko]] a části [[Čína|Číny]]; v Jihozápadní a Jihovýchodní Asii, Jižní a Východní Africe včetně [[Madagaskar]]u, v Severní Americe od pobřeží [[Tichý oceán|Tichého oceánu]] směrem na východ k Velkým pláním a z Britské Kolumbie až po [[Mexiko]]. V Jižní Americe se vyskytuje na dvou místech v [[Andy|Andách]] a v [[Brazílie|Brazílii]]. Původce nemoci se již nevyskytuje ve zvířecích populacích v Evropě a Austrálii. [72] => [73] => === Největší výskyt nemoci v posledních letech === [74] => V říjnu roku 2017 propukla větší epidemie plicního a také dýmějového moru na Madagaskaru, celkem bylo v této epidemii hlášeno 2417 nakažených a 209 jich zemřelo.{{Citace periodika [75] => | příjmení = [76] => | jméno = [77] => | titul = Mor na Madagaskaru [78] => | periodikum = Avenier [79] => | ročník = 2021 [80] => | jazyk = cs-CZ [81] => | url = https://www.ockovacicentrum.cz/cz/mor-na-madagaskaru [82] => | datum přístupu = 2023-05-03 [83] => }}Dle ČTK byl na Madagaskaru každý rok od roku 1980 zaznamenán alespoň jeden případ tohoto onemocnění.{{Citace elektronického periodika [84] => | příjmení = [85] => | jméno = [86] => | titul = Na Madagaskaru propukla epidemie moru, může se přenést do dalších zemí [87] => | periodikum = Novinky.cz [88] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [89] => | vydavatel = Borgis [90] => | datum = 2017-10-12 [91] => | jazyk = cs [92] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/451729-na-madagaskaru-propukla-epidemie-moru-muze-se-prenest-do-dalsich-zemi.html [93] => | datum přístupu = 2017-10-20 [94] => }} [95] => {| border="1" bordecolor="black" cellpadding="1" cellspacing="0" class="wikitable" [96] => ! kdy [97] => ! kde [98] => ! případy [99] => ! úmrtí [100] => |- [101] => | 2001 březen [102] => | [[Zambie]] [103] => | 21 [104] => | 3 [105] => |- [106] => | 2002 únor [107] => | [[Indie]] [108] => | 19 [109] => | 4 [110] => |- [111] => | 2002 květen [112] => | [[Malawi]] [113] => | 71 [114] => | 2 [115] => |- [116] => | 2005 březen [117] => | [[Konžská demokratická republika|Demokratická republika Kongo]] [118] => | 130 [119] => | 57 [120] => |- [121] => | 2006 červen [122] => | [[Konžská demokratická republika|Demokratická republika Kongo]] [123] => | 100 [124] => | 15 [125] => |- [126] => | 2013 [127] => | [[Madagaskar]] [128] => | 256 [129] => | 80 [130] => |- [131] => |2015 [132] => |[[Spojené státy americké|USA]] [133] => |15 [134] => |4 [135] => |} [136] => [137] => == Sporné hypotézy == [138] => Velmi rychlé šíření moru v některých historických obdobích vyvolalo některé spekulativní a neúplně prokázané hypotézy: [139] => * Některé tzv. morové epidemie nebyly bakteriální podstaty, nýbrž virové.Susan Scottová a Christopher Duncan z University of Liverpool v knize - Biology of plagues: Evidence from historical populations (Cambridge University Press, 2001), New Scientist, 24. listopadu 2001, str. 35 - 37 Susan Scottová, Christophera Duncan a Stephen O'Brien opírají svou hypotézu o biologické důkazy. [140] => * Mor přenášely některé druhy ptáků. Publicista Darius Nosreti v roce 2002 prokázal, že některé lokality historického zdroje infekce (např. poušť Gobi a západní Afrika) figurují jako zimoviště čápů. Znamenalo by to, že sekundárním hostitelem [[Blecha morová|morové blechy]] v určitých obdobích historie byl nejen člověk, ale i někteří ptáci.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://pandora.idnes.cz/part/2002/9/56375 |datum přístupu=2011-10-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160305025010/http://pandora.idnes.cz/part/2002/9/56375 |datum archivace=2016-03-05 |nedostupné=ano }} [141] => [142] => == Odrazy v umění == [143] => [[Soubor:The Triumph of Death by Pieter Bruegel the Elder.jpg|náhled|220px|''Triumf smrti'' (asi 1562) od [[Pieter Brueghel|Pietera Brueghela]] je reakcí na časté morové epidemie]] [144] => Nejznámějším z děl reflektujících [[středověk]]é morové epidemie je [[Dekameron]] – dílo, které v letech 1348 až [[1353]] napsal [[Itálie|italský]] [[Renesance (historická epocha)|renesanční]] básník a novelista [[Giovanni Boccaccio]]. Jde o soubor sta [[Novela (literatura)|novel]] o [[láska|lásce]] uspořádaných do deseti oddílů po deseti příbězích, tak jak si je den po dni po deset dní vypráví deset mladých lidí, kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, jenž roku [[1348]] vypukl v italské [[Florencie|Florencii]]. V úvodu Dekameronu se nachází rovněž jeden z nejvýznamnějších a nejpodrobnějších popisů moru ve středověku. [145] => [146] => == Odkazy == [147] => === Reference === [148] => [149] => [150] => === Související články === [151] => * [[Morové epidemie v českých zemích]] [152] => * [[Morový sloup]] [153] => * [[Černá smrt]] [154] => [155] => === Externí odkazy === [156] => * {{Commonscat|Plague|Mor}} [157] => * {{Otto|heslo=Mor}} [158] => * {{Wikicitáty|téma=Mor}} [159] => * {{Wikislovník|heslo=mor}} [160] => * [https://www.e-stredovek.cz/post/mor-1346-1352/ Mor (1346–1352)], e-stredovek.cz [161] => [162] => {{Varování - Medicína}} [163] => {{Autoritní data}} [164] => [165] => [[Kategorie:Mor| ]] [166] => [[Kategorie:Bakteriální onemocnění]] [167] => [[Kategorie:Zoonózy]] [] => )
good wiki

Mor

Mor v širším, resp. přeneseném, resp.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1348','dýmějový mor','smrtnost','Konžská demokratická republika','Itálie','středověk','Asie','Čína','Černá smrt','1357','1363','Konstantinopol'

1348

1357

1363

Asie

Čína

Itálie

Konstantinopol

Smrtnost

Středověk