Array ( [0] => 15486309 [id] => 15486309 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Morana [uri] => Morana [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Letohrádek Kinských - Musaion 712.jpg|thumb|Čaramura z Ořechoviček (Národní muzeum, i. č. H4-1744), symbol smrti, v expozici Musaion v Letohrádku Kinských (slaměná čepice přidána neodborným zásahem). Původní stav: https://www.esbirky.cz/predmet/40113913]] [1] => [[Soubor:Morana.jpg|thumb|Morana, Polsko]] [2] => [3] => '''Morana''' či '''Smrtka''' je figurína, často chápána jako zpodobnění smrti či zimy, která je upalována, topena či zakopávána při [[Západní Slované|západoslovanských]] jarních lidových obřadech [[Vynášení smrti|vynášení smrtky]] a vítání jara. [4] => [5] => V pracích [[Mytologická škola|mytologů]] 19. století jako [[Karel Jaromír Erben]], [[Szymon Matusiak]], [[Gregor Krek]] nebo raný [[Jan Hanuš Máchal]] byla Morana chápána jako bohyně smrti. Dělo se tak na základě [[Václav Hanka|Václavem Hankou]] falšovaných glos ve staročeském slovníku [[Mater Verborum]], kde je Morana ztotožňována s [[Hekaté]] a [[Persefona|Proserpinou]]. Mimo akademické zdroje je Morana označována za bohyni nadále.{{Citace monografie [6] => | příjmení = Niederle [7] => | jméno = Lubor [8] => | odkaz na autora = Lubor Niederle [9] => | titul = Slovanské starožitnosti [10] => | vydavatel = Bursík & Kohout [11] => | místo = Praha [12] => | rok = 1916 [13] => | strany = 177 [14] => | poznámka= Díl II., svazek I. [15] => }}https://cs.wikisource.org/wiki/Z_pohansk%C3%BDch_bo%C5%BEnic_pra%C5%BEsk%C3%BDchhttps://www.novinky.cz/zena/styl/414113-novodobi-slovane-ti-co-vynaseji-moranu.html [16] => [17] => Jméno této figuríny, jakož i svátku má řadu variant. Část z nich souvisí se slovem smrt jako české Smrt, Smrtholka, Smrtolka, Smrtka nebo [[Hornolužická srbština|hornolužické]] Smjerć. Ostatní vychází z praslovanských kořenů ''*mrěti'' a ''*morъ'', které též souvisí se smrtí, jedná se o jména jako Mořena, Mařena, Mařana, Morana, Morena, Mara nebo polské Marzana. V Česku jsou tato jména užívána spíše na Moravě.{{Citace monografie [18] => | příjmení = Langhammerová [19] => | jméno = Jiřina [20] => | odkaz na autora = Jiřina Langhammerová [21] => | titul = Čtvero ročních období v lidové tradici [22] => | vydavatel = Petrklíč [23] => | místo = Praha [24] => | rok = 2008 [25] => | isbn = 978-80-7229-171-7 [26] => | strany = 21 [27] => }}{{Citace monografie [28] => | příjmení = Váňa [29] => | jméno = Zdeněk [30] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [31] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [32] => | vydavatel = Panorama [33] => | místo = Praha [34] => | rok = 1990 [35] => | strany = 212 [36] => | isbn = 80-7038-187-6 [37] => }}https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Ma%C5%99ena Jinou variantou názvu svátku, doloženou v novopohanských kruzích, je Provoda.[https://info.dingir.cz/2023/03/prazsti-slovane-oslavili-provodu/ Pražští Slované oslavili Provodu] : [[Náboženský infoservis]], 27. 3. 2023 [38] => [39] => == Marzana == [40] => V polských kronikách je tato postava poprvé zmiňována dílem ''Historiae Polonicae'' [[Jan Długosz|Jana Długosze]] sepsané v letech 1455–1480 pod jménem Marzana: [41] => [42] => {{Citát|Rolníci zase uctívali [[Ceres (mytologie)|Cereru]] a obětovali jí obilná zrna.(...) Panství [[Lechité|Lechitů]] vzniklo v krajině plné lesů a hájů, o kterých předci věřili, že je obývá [[Diana (mytologie)|Diana]] a že nad nimi uplatňuje svoji vládu, Cerera zas byla považována za matku a bohyni úrody, které ten kraj potřeboval dostatek, ty dvě bohyně zvali: Dianu v jejich jazyce Dzewanou a Cereru Marzanou a ty se těšily zvláštnímu kultu a všeobecné úctě...{{Citace monografie [43] => | příjmení = Téra [44] => | jméno = Michal [45] => | titul = Perun: Bůh hromovládce [46] => | vydavatel = Pavel Mervart [47] => | místo = Červený Kostelec [48] => | rok = 2009 [49] => | strany = 73 [50] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [51] => }}}} [52] => [53] => Poté je zmiňována [[Matěj z Miechova|Matějem z Miechova]], nejspíše inspirovaným Długoszem, v ''Chronica Polonorum'' z roku 1519: [54] => [55] => {{Citát|Cereru nazývali Marzanou a prosili ji o plodnost polí a stromů.}} [56] => [57] => Poslední zmínka pochází z ''Kroniky Polska, Litvy, Žmudě a celé Rusi'' [[Matěj Stryjkowský|Matěje Stryjkowského]] z roku 1582: [58] => [59] => {{Citát|Cereru, bohyni země a vynálezkyni obilí nazývali Marzana a byl jí v Hnězdně, jak o tom píše první polský kronikář a krakovský biskup Vincenc Kadłubek, zbudován nákladný chrám, kde k její oslavě obětovali desetinu všeho obilí po žních a prosili o bohatou úrodu na příští rok.{{Citace monografie [60] => | příjmení = Téra [61] => | jméno = Michal [62] => | titul = Perun: Bůh hromovládce [63] => | vydavatel = Pavel Mervart [64] => | místo = Červený Kostelec [65] => | rok = 2009 [66] => | strany = 75 [67] => | isbn = 978-80-86818-82-5}}}} [68] => [69] => Podle [[Lubor Niederle|Lubora Niederleho]] znal Długosz jméno Marzana z lidových jarních obřadů a na základě slámy, klasů a květů při těchto zvycích užívaných jej spojil s jménem římské bohyně úrody Cerery.(s. 177) [70] => [71] => Tyto kroniky však znají i božstvo podsvětí a mrtvých nazývané [[Nyja]], které srovnávají s [[Pluto (mytologie)|Plutonem]].(/s.72-75) [72] => [73] => == Lidová kultura == [74] => V lidové kultuře vzhledem k podobnosti jmen splynula Morana také s některými křesťanskými postavami jako [[Maria (matka Ježíšova)|Panna Maria]], [[svatá Markéta]] a [[svatá Marina]]. V rozporu s původním významem se tak v písních objevily výrazy jako „Mařena překrásná“ nebo „klíčnice z nebe“, z nichž druhý je titulem právě svaté Mariny. [75] => [76] => Figurína jménem Mara či Morena, nazývaná ale též Čert, Děd a nejčastěji Věďma („čarodějnice“) byla ničena i při [[Kupadelné svátky|východoslovanských oslavách letního slunovratu]].{{Citace monografie [77] => | příjmení = Téra [78] => | jméno = Michal [79] => | titul = Perun: Bůh hromovládce [80] => | vydavatel = Pabel Mervart [81] => | místo = Červený Kostelec [82] => | rok = 2009 [83] => | strany = 246 [84] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [85] => }} [86] => [87] => Rituál vynášení smrti lze také spojit s pálením figury čarodějnice, který byl prováděn na [[První neděle postní|první neděli postní]] v [[Belgie|Belgii]], [[Německo|Německu]] a jiných německy mluvících zemích.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Frazer [89] => | jméno = James [90] => | odkaz na autora = James Frazer [91] => | titul = Zlatá ratolest [92] => | vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk [93] => | místo = Plzeň [94] => | rok = 2007 [95] => | isbn = 978-80-7380-017-8 [96] => | strany = 672–676 [97] => }} [98] => [99] => Podle [[Čeněk Zíbrt|Čeňka Zíbrta]] je vynášení smrti nejstarším českým lidovým jarním obřadem. Je doložen již v církevních zápovědích z roku 1366 a 1384 a řadou dalších dokladů až do 19. století, kdy zvyk začal mizet a zároveň se stal předmětem výzkumu [[etnografie]]. V Česku na počátku 20. století byl zvyk již na mnoha místech zaniklý. Probíhá či probíhal během postních nedělí, především na [[pátá neděle postní|pátou zvanou též smrtná]].{{Citace monografie [100] => | příjmení = Zíbrt [101] => | jméno = Čeněk [102] => | odkaz na autora = Čeněk Zíbrt [103] => | titul = Veselé chvíle v životě českého lidu [104] => | vydavatel = F. Šimáček [105] => | místo = Praha [106] => | rok = 1910 [107] => | kapitola = Smrt nesem ze vsi...pomlázka se čepejří [108] => | strany = 41–77 [109] => }} [110] => [111] => === Politika === [112] => Morana obsahuje symbol zla, které musí odejít (zima, tma, neúroda, ...). Bývá tak v populární kultuře spojována s mnohými společenskými jevy. Například ústředním motivem vynášení Morany byla v Praze v roce 2022 [[Ruská invaze na Ukrajinu|vojenská invaze Ruska na Ukrajinu]]. „''Figurína Morany letos neměla žádnou lidskou podobu, ale symbolizovala samotnou válku. Tvůrci ji ztvárnili jako černý sloup či kyj, na jehož temeni byly nasazeny vojenské brigadýrky a jehož tělo bylo polepeno vojenskými hodnostmi a metály.''“DYNDOVÁ, Helena. Vynášení Morany. In: ''Náboženský infoservis'' [online]. 31. 3. 2022 [cit. 12. 7. 2023]. Dostupné z: https://info.dingir.cz/2022/03/vynaseni-morany/ [113] => [114] => == Kultura == [115] => === Literatura === [116] => Morana se objevuje již v zmiňovaných falšovaných glosách v Mater Verborum a taktéž ve falzu Rukopis Královédvorský. Tato díla měla vliv na rozšíření formy jména Morana oproti staršímu Morena.{{Citace periodika [117] => | příjmení = Frinta [118] => | jméno = Antonín [119] => | odkaz na autora = Antonín Frinta [120] => | titul = Rukopisné podvrhy a naše spisovná řeč [121] => | periodikum = Naše řeč [122] => | odkaz na periodikum = Naše řeč [123] => | rok = 1918 [124] => | ročník = 2 [125] => | strany = 1–4 [126] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=163#_ftn2 [127] => }} [128] => [129] => V době [[České národní obrození|národního obrození]] vystupovala jako [[personifikace]] [[smrt]]i a [[Zima|zimy]], jak ukazuje například následující ukázka z [[Alois Jirásek|Jiráskových]] ''[[Staré pověsti české|Starých pověstí českých]]'': [130] => [131] => {{Citát|V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena, až bůh slunce počal déle, vlídněji a tepleji hleděti na tvář země. I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni. Za zpěvu brali se k vodám, k volným teď potokům, řekám, házeli do nich obraz zimy a smrti a radostným hlaholem vítali [[Vesna|Vesnu]], líbeznou bohyni jara.|[[Alois Jirásek]], [[Staré pověsti české]] – O Čechovi{{Citace monografie|jméno=Alois|příjmení=Jirásek|odkaz na autora=Alois Jirásek|titul=Staré pověsti české|kapitola=O Čechovi|strany=9–16|vydavatel=Státní pedagogické nakladatelství|místo=Praha|rok=1959|url kapitoly=http://cs.wikisource.org/wiki/Star%C3%A9_pov%C4%9Bsti_%C4%8Desk%C3%A9/O_%C4%8Cechovi}}}} [132] => [133] => Amatérský badatel Josef Růžička na počátku 20. století píše o Moraně jako o krásné bohyni smrti a zimy a spojuje ji se zimním slunovratem.{{Citace monografie [134] => | příjmení = Růžička [135] => | jméno = Josef [136] => | titul = Slovanské bájesloví [137] => | vydavatel = Knikupectví R. Prombergera [138] => | místo = Olomouc [139] => | rok = 1907 [140] => | strany = 173–176 [141] => | isbn = 80-7277-219-8 [142] => }} [143] => [144] => Spisovatelka Popelka Biliánová ve svém článku v Národních listech z roku 1932 uvádí, že Morana byla ctěna v místech pražské ulice Na Moráni. [145] => [146] => V pohádkové knize [[Ivan Hudec|Ivana Hudce]] ''Mýty a báje starých Slovanů'' se Morena objevuje jako bohyně smrti, klidu, odpočinku, ale i řádu. Jako sestra bohyně [[Vesna|Vesny]] tak tvoří dvoji vznikajícího a zanikajícího života. Ačkoliv je vyobrazena jako osamělá a neplodná stařena, je i ona matkou a to boha [[Trihlav|Triglava]], kterého zplodila, po svých úpěnlivých prosbách směrem k bohovi [[Svarožic|Svarožicovi]], s bohem [[Černoboh|Černobogem]]. Ivan Hudec popisuje, jak Morena udělala spolu se smrtí každému smrtelníkovi v podsvětí otisk dlaně. Pod ním hoří začouzená olejová lampička, do které není vidět a tak nikdo neví, kolik má ještě na zemi času.{{Citace monografie [147] => | příjmení = Hudec [148] => | jméno = Ivan [149] => | odkaz na autora = Ivan Hudec [150] => | titul = Mýty a báje starých Slovanů [151] => | vydavatel = Slovart [152] => | místo = [153] => | rok = 2004 [154] => | strany = 1994 [155] => | isbn = 80-7145-111-8 [156] => }} [157] => [158] => Zuzana Řezáčová Lukášková v návaznosti na tento pohádkový obraz považuje Moranu za archetyp bohyně stařeny a nabízí ji jako vhodnou postavu pro psychoterapeutickou práci s archetypy a s ženským cyklem.{{Citace monografie|příjmení=Řezáčová|jméno=Zuzana|příjmení2=Lukášková|jméno2=|titul=Bohové a bohyně v nás|vydání=1.|vydavatel=Zoner Press|místo=Brno|rok=2016|počet stran=176|strany=99 – 104|isbn=978-80-7413-324-4}} V tomto pojetí se Morena stává symbolem moudrosti, která nám pomáhá rozlišit co je potřeba v životě opustit, protože je to již nefunkční. [159] => [160] => === V malířství === [161] => [[Soubor:Ales, Mikulas - Zalov (1880).jpg|thumb|[[Luneta]] ''Žalov'' Mikoláše Alše a Františka Ženíška (poslední 14. luneta z cyklu), stojící Morena ukazuje staroslovanskému hrdinovi na koni jeho poslední cestu na onen svět]] [162] => Moranu zobrazuje například [[luneta]] ''Žalov'' [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] a [[František Ženíšek|Františka Ženíška]], která je poslední 14. [[Luneta (Výtvarné umění)|lunetou]] z jeho cyklu lunet ''Vlast'' původně vytvořených pro pražské [[Národní divadlo]]. Obraz odkazuje na poslední cestu člověka na onen svět, na [[Žalov]], bohyně Morana zde staroslovanskému hrdinovi na [[Kůň|koni]] ukazuje jeho poslední cestu (z kontextu díla lze usuzovat, že jeho kůň také [[Smrt|pošel]]). [163] => [164] => === Ve filmu === [165] => Objevuje se i v některých historických [[film]]ech z prostředí starých Západních Slovanů, vystupuje například v americko-českém filmu ''[[Kněžna Libuše (film)|Kněžna Libuše]]'' z roku [[2009 ve filmu|2009]]. [166] => [167] => Je rovněž uvedena v ruském [[fantasy]] filmu [[Vlkodav z kmene Šedých psů]]. Ten byl natočen podle knižní série "Vlkodav" a Morana zde vystupuje jako bohyně hlavních záporáků, kterou se pokoušejí oživit.http://www.csfd.cz/film/226713-vlkodav-z-kmene-sedych-psu/ [168] => [169] => == Odkazy == [170] => === Reference === [171] => [172] => [173] => === Související články === [174] => * [[Vynášení smrti]] [175] => [176] => === Externí odkazy=== [177] => * {{Commonscat}} [178] => * {{Wikislovník|heslo=Morana}} [179] => * {{Otto|heslo=Mařena}} [180] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Morana}} [181] => [182] => {{Slovanská mytologie}} [183] => [184] => [[Kategorie:Slovanští bohové z fikce a folklóru]] [185] => [[Kategorie:Personifikace smrti]] [] => )
good wiki

Morana

[url=://www. esbirky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vynášení smrti','Mater Verborum','Lubor Niederle','Szymon Matusiak','Gregor Krek','Karel Jaromír Erben','smrt','Ivan Hudec','Alois Jirásek','Trihlav','pátá neděle postní','České národní obrození'

Smrt

Tříhlav