Array ( [0] => 14865406 [id] => 14865406 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Morušovníkovité [uri] => Morušovníkovité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Morušovníkovité [2] => | obrázek = Morus-alba.jpg [3] => | popisek = Morušovník bílý (''Morus alba'') [4] => | velikost obrázku = 258 px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'') [10] => | čeleď = '''morušovníkovité''' (''Moraceae'') [11] => | čeleď popsal = [[Charles Gaudichaud-Beaupré|Gaudich.]], 1835 [12] => }} [13] => '''Morušovníkovité''' (''Moraceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[růžotvaré]] (''Rosales''), zahrnující přes 1100 druhů ve 40 rodech. Čeleď je celosvětově rozšířena, nejvíce zástupců je v [[tropický podnebný pás|tropech]]. Morušovníkovité jsou [[bylina|byliny]] i [[dřevina|dřeviny]], mají jednoduché střídavé [[list]]y, nenápadné [[květ]]y a často velká a nápadná [[plodenství]]. Při poranění roní bílou latexovou šťávu. Některé se řadí mezi staré kulturní rostliny, řada z nich má využití jako potraviny nebo technické rostliny. [14] => [15] => == Charakteristika == [16] => Morušovníkovité jsou [[jednodomost|jednodomé]] nebo [[dvoudomost|dvoudomé]] [[strom]]y, [[keř]]e, [[liána|liány]] nebo i [[bylina|byliny]]. [17] => [18] => === Lodyha a listy === [19] => Větve některých dřevitých zástupců (''[[Maklura oranžová|Maclura]]'', ''Poulsenia armata'') jsou otrněné. Přibližně polovina všech druhů rodu [[fíkovník]] (''Ficus'') jsou [[hemiepifyt]]y. Ve všech [[parenchym]]atických tkáních jsou přítomny [[mléčnice (botanika)|mléčnice]], produkující bílou nebo hnědavou mléčnou šťávu. Listy jsou jednoduché, střídavé nebo vzácně vstřícné (''Bagassa''). [[Palist]]y jsou většinou přítomny, mohou být drobné nebo zvětšené, zanechávající po opadu na větévce charakteristickou kruhovitou jizvu. [[Čepel listová|Čepel]] listů je celokrajná nebo zubatá, s dlanitou nebo zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]], nezřídka se srdčitou nebo asymetrickou bází. [20] => [21] => Pro většinu rodů je charakteristickým vegetativním znakem koncový pupen, který je kónický a obalený palisty. Dalším často přítomným znakem je silně brochidodromní žilnatina, jejíž nejspodnější žilka svírá se střední žilkou jiný úhel než zbylé žilky.{{Citace monografie [22] => | příjmení = Gentry [23] => | jméno = A.H. [24] => | odkaz na autora = [25] => | titul = Wooden Plants of Northwest South America [26] => | vydavatel = The Univ. of Chicago Press [27] => | místo = Chicago [28] => | rok = 1996 [29] => | isbn = 0226289435 [30] => | kapitola = [31] => | strany = [32] => | jazyk = en [33] => }} [34] => [35] => [[Hemiepifyt]]y rodu [[fíkovník]] (''Ficus'') klíčí na hlavních větvích nebo kmenech stromů. Mladá rostlina spustí vzdušný [[kořen]] a po jeho zakořenění v zemi se začne rozrůstat. Další vzdušné kořeny oplétají hostitelský strom nebo se spouštějí k zemi. Některé druhy těchto fíkusů, tzv. škrtiče, opletou kmen hostitelského stromu spletí mohutnějících a dřevnatějících kořenů a postupně jej v korunním patře přerostou a zadusí. Stává se, že kmen hostitelského stromu postupně vyhnije a zůstává dutá spleť tlustých vzájemně prorostlých kmenů škrtiče, která již nepotřebuje oporu. [36] => [37] => === Květy a plody === [38] => [[Soubor:Black Mulberry Female Flowers.jpg|náhled|Samičí květenství morušovníku černého (''Morus nigra'')]] [39] => [[Soubor:2007 dorstenia turnerifolia 2.jpg|náhled|Květenství ''Dorstenia turnerifolia'']] [40] => [[Květ]]y jsou jednopohlavné, pravidelné a nenápadné, většinou nahloučené ve stažených úžlabních [[květenství]]ch. Osa květenství je často zdužnatělá nebo různě modifikovaná, tvořící masité [[češule|receptákulum]] apod. [[květ|Okvětí]] je nerozlišené, v počtu nejčastěji 4 nebo 5 plátků anebo chybějící, volné nebo srostlé, často dužnatějící a srůstající s plody. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 1 až 5 a jsou volné. [[Semeník]] je svrchní, polospodní nebo spodní, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů (někdy je jeden redukovaný), obvykle s jednou komůrkou a apikální placentací. V každém plodolistu je jediné vajíčko. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[peckovice]], suchá peckovice nebo [[nažka]]. Peckovice [[chlebovník]]u (''Artocarpus'') a [[morušovník]]u (''Morus'') i dalších rodů srůstají společně s dužnatějícím okvětím v mnohačetná plodenství. Podobným způsobem srůstají i nažky [[Maklura oranžová|maklury]] (''Maclura''). Osa květenství ([[češule|receptákulum]]) u ''Dorstenia'' je dužnatá a zploštělá. U fíkovníků jsou květy ukryty v dutině dužnatého útvaru nazývaného [[fík|sykonium]].{{Citace monografie [41] => | příjmení = Judd [42] => | jméno = et al. [43] => | odkaz na autora = [44] => | titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach [45] => | vydavatel = Sinauer Associates Inc. [46] => | místo = [47] => | rok = 2002 [48] => | isbn = 9780878934034 [49] => | kapitola = [50] => | strany = [51] => | jazyk = [52] => }}{{Citace elektronické monografie [53] => | příjmení = [54] => | jméno = [55] => | odkaz na autora = [56] => | titul = Flora of China: Moraceae [57] => | url = http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10583 [58] => | datum vydání = [59] => | datum aktualizace = [60] => | datum přístupu = [61] => | vydavatel = [62] => | místo = [63] => | jazyk = [64] => }} [65] => [66] => === Způsoby opylení a šíření semen === [67] => [[Opylení]] probíhá u většiny rodů větrem. Tyto rody mají často specializované tyčinky, podobné tyčinkám [[kopřivovité|kopřivovitých]], které při dozrání vystřelují pyl do prostoru. Květy [[fíkovník]]u (''Ficus'') jsou opylovány specializovanými vosami z čeledi ''[[Agaonidae]]''. Vazba je velmi těsná, v principu má každý druh fíkovníku svůj druh opylovače, tzv. fíkové vosičky. Dospělé vosy pronikají do sykonia a kladou vajíčka do semeníků samičích květů. Dozrání samčích květů probíhá o mnoho později, v době, kdy se ze semeníků vylíhnou dospělé vosy a páří se. Okřídlené samičky obtěžkané pylem poté opustí sykonium a při kladení vajíček do jiných sykonií se dostává pyl na [[blizna|blizny]]. Po vylíhnutí vosiček sykonium dozraje a stává se atraktivním pro zvířata roznášející semena. [68] => [69] => Většina morušovníkovitých má dužnatá plodenství nebo plody, vyhledávané [[ptáci|ptáky]], [[netopýři|netopýry]] a [[opice]]mi, roznášejícími semena [[výkal|trusem]]. Semena ''[[Dorstenia]]'' jsou z plochého plodenství vystřelována. [70] => [71] => == Taxonomie == [72] => V minulosti byla čeleď morušovníkovité řazena v převážné většině systémů do řádu kopřivotvaré (''Urticales''). [73] => [74] => V systému [[Systém APG|APG]] byla většina čeledí bývalého řádu kopřivotvaré vřazena do řádu [[růžotvaré]] (''Rosales''). Podle kladogramů je sesterskou skupinou morušovníkovitých čeleď [[kopřivovité]] (''Urticaceae''). [75] => [76] => Podle posledních taxonomických výzkumů byla dříve rozlišovaná podčeleď ''Maclureae'' shledána součástí podčeledi ''Moreae''. [77] => [78] => Čeleď je členěna na 5 podčeledí: [79] => * '''''Artocarpeae''''': 60 druhů v 7 rodech, jednodomé nebo dvoudomé dřeviny s jednopohlavnými a různě modifikovanými květenstvími nejrůznějších typů, centrum diversity je v jihovýchodní Asii, zastoupeny jsou i v Africe (Treculia). (Rody: ''Artocarpus'', ''Batocarpus'', ''Clarisia'', ''Hullettia'', ''Parartocarpus'', ''Prainea'', ''Treculia''). [80] => * '''''Moreae''''': 67 druhů v 8 rodech, převážně dvoudomé dřeviny, květenství jsou převážně jednoduché hrozny, klasy nebo kulovité hlávky, centrum diversity je v asijsko-australské oblasti. (Rody: ''Bagassa'', ''Bleekrodea'', ''Broussonetia'', ''Fatoua'', ''Maclura'', ''Milicia'', ''Morus'', ''Sorocea'', ''Streblus'', ''Trophis''). [81] => * '''''Dorstenieae''''': 145 druhů ve 13 rodech, byliny (''Dorstenia'') nebo dřeviny (zbylé rody) s oboupohlavnými diskovitými nebo kulovitými květenstvími se samičími květy často zarostlými v masitém receptákulu a podepřených listeny, centra diversity jsou v Africe a tropické Americe. (Rody: ''Brosimum'', ''Bosqueiopsis'', ''Dorstenia'', ''Helianthostylis'', ''Scyphosyce'', ''Trilepsium'', ''Trymattococcus'', ''Utsetela'' a další). [82] => * '''''Ficeae''''': asi 800 druhů v jediném rodu ''Ficus'', jednodomé nebo dvoudomé dřeviny se specializovaným květenstvím zvaným sykonium, centrum diversity je v asijsko-australské oblasti. [83] => * '''''Castilleae''''': 62 druhů v 11 rodech, jednodomé nebo dvoudomé dřeviny s jednopohlavnými číškovitými nebo diskovitými květenstvími podepřenými listeny, vyskytují se především v tropické Americe a zastoupeny jsou i v Africe. (Rody: ''Antiaris'', ''Antiaropsis'', ''Castilla'', ''Helicostylis'', ''Maquira'', ''Mesogyne'', ''Naucleopsis'', ''Perebea'', ''Poulsenia'', ''Pseudolmedia'', ''Sparattosyce'').{{Citace periodika [84] => | příjmení = Datwyler [85] => | jméno = Shannon L. [86] => | autor = [87] => | odkaz na autora = [88] => | příjmení2 = Weiblen [89] => | jméno2 = George D. [90] => | spoluautoři = [91] => | titul = The Origin of the Fig: Phylogenetic Relationship of Moraceae... [92] => | periodikum = American Journal of Botany [93] => | odkaz na periodikum = [94] => | rok = [95] => | měsíc = [96] => | ročník = 2004 [97] => | číslo = [98] => | strany = [99] => | url = [100] => | issn = [101] => }}{{Citace elektronické monografie [102] => | příjmení = Stevens [103] => | jméno = P.F. [104] => | odkaz na autora = [105] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [106] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [107] => | datum vydání = [108] => | datum aktualizace = [109] => | datum přístupu = [110] => | vydavatel = [111] => | místo = Missouri Botanical Garden [112] => | jazyk = [113] => }} [114] => [115] => == Rozšíření == [116] => Čeleď zahrnuje přes 1100 druhů ve 40 rodech. Centrum rozšíření je v [[tropický podnebný pás|tropech]] celého světa, některé rody ([[morušovník]] – ''Morus'', [[papírovník]] – ''Broussonetia'', [[fíkovník]] – ''Ficus'') přesahují do v Asii a Americe do mírného pásu. [117] => Většina zástupců (asi 800) náleží do rodu [[fíkovník]] (''Ficus''). [118] => Dalším velkým rodem je ''[[Dorstenia]]'' (110 druhů) a [[chlebovník]] (''Artocarpus'', 50 druhů).{{Citace monografie [119] => | příjmení = Smith [120] => | jméno = Nantan et al [121] => | odkaz na autora = [122] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [123] => | vydavatel = Princeton University Press [124] => | místo = Princeton [125] => | rok = 2003 [126] => | isbn = 0691116946 [127] => | kapitola = [128] => | strany = [129] => | jazyk = [130] => }} [131] => [132] => Morušovníkovité, především rod fíkovník, tvoří důležitou součást tropických nížinných deštných lesů. [133] => [134] => === Evropská květena === [135] => Žádný zástupce morušovníkovitých není v Evropě původní. [[Fíkovník smokvoň]] je jako stará kulturní rostlina rozšířen v celé jižní Evropě. Zplaňují i různé pěstované druhy morušovníků, např. asijské druhy [[morušovník bílý]] (''Morus alba'') a [[morušovník černý]] (''Morus nigra'') a severoamerický [[morušovník červený]] (''Morus rubra''). [136] => [137] => == Zástupci == [138] => * [[ančar]] (''Antiaris'') [139] => * [[dorstenie]] (''Dorstenia'') [140] => * [[fíkovník]] (''Ficus'') [141] => * [[chlebovník]] (''Artocarpus'') [142] => * [[kastila]] (''Castilla'') [143] => * [[makira]] (''Maquira'') [144] => * [[Maklura oranžová|maklura]] (''Maclura'') [145] => * [[mlékovec]] (''Brosimum'') [146] => * [[morušovník]] (''Morus'') [147] => * [[papírovník]] (''Broussonetia'') [148] => * [[streblus]] (''Streblus''){{Citace monografie [149] => | příjmení = Skalická [150] => | jméno = Anna [151] => | příjmení2 = Větvička [152] => | jméno2 = Václav [153] => | příjmení3 = Zelený [154] => | jméno3 = Václav [155] => | titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin [156] => | vydavatel = Aventinum [157] => | místo = Praha [158] => | rok = 2012 [159] => | isbn = 978-80-7442-031-3 [160] => | jazyk = cs [161] => }} [162] => [163] => == Význam == [164] => [[Soubor:Castilla elastica - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-174.jpg|náhled|Kastila kaučuková (''Castilla elastica'')]] [165] => [[Soubor:Jackfruit.jpg|náhled|vlevo|Plod chlebovníku ''Artocarpus heterophyllus'']] [166] => [167] => === Technické rostliny === [168] => Některé stromy rodu ''[[Brosimum]]'', např. ''Brosimum guianense'' a ''Brosimum rubescens'' v tropické Americe, poskytují dřevo využívané na stavby a nástroje. [169] => Jihoameričtí indiáni kmene [[Piaroa]] používají kůru ''Brosimum utile'' k výrobě pásů na nošení břemen a ceremoniální výstroje. Vnitřní kůra mladých stromků je používána na tětivy.{{Citace monografie [170] => | příjmení = Berry [171] => | jméno = P.E. et al. [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VI) [174] => | vydavatel = Timber Press [175] => | místo = Missouri [176] => | rok = 2001 [177] => | isbn = 0-915279-81-9 [178] => | kapitola = [179] => | strany = [180] => | jazyk = [181] => }} [182] => Dřevo afrického druhu ''Antiaris africana'' je obchodováno pod jménem „Ako“, dřevo ''Chlorophora excelsa'' pod jménem „Iroko“.{{Citace monografie [183] => | příjmení = Wagerfuhr [184] => | jméno = R. [185] => | odkaz na autora = [186] => | titul = Dřevo. Obrazový lexikon [187] => | vydavatel = Grada Publishing [188] => | místo = Praha [189] => | rok = 2002 [190] => | isbn = 80-247-0346-7 [191] => | kapitola = [192] => | strany = [193] => | jazyk = [194] => }} [195] => [196] => Různé druhy amerického rodu [[kastila]], především [[kastila pryžodárná]] a ''Castilla ulei'', sloužily již původním kmenům [[Aztécká říše|Aztéků]] a [[Olmékové|Olméků]] jako zdroj přírodního [[kaučuk]]u. Ještě ve 40. letech 20. století poskytovaly tisíce tun surového kaučuku, který byl získáván především z planě rostoucích stromů, neboť mezi stromy na plantážích se rychle šířily infekce způsobované hlubokým nařezáváním kmenů při těžbě kaučuku. [197] => Dříve byl k produkci tzv. [[ásámský latex|ásámského latexu]] využíván i [[fíkovník pryžodárný]] (''Ficus elastica''), který je dnes známou pokojovou rostlinou. [198] => [199] => Lýko [[papírovník čínský|papírovníku čínského]] (''Broussonetia papyrifera'') je v Číně a Japonsku již od dávných dob používáno k výrobě velmi jemného, ale pevného papíru a tkanin. [200] => [201] => [[Latex]] [[strom]]u ''Antiaris toxicaria'', známého jako „uapasový strom“, obsahuje prudce jedovaté [[glykosidy]] antiarin a antiosidin, poškozující srdeční svalovinu. Latex i v malé dávce způsobuje smrt zvířat i lidí. Domorodci v jihovýchodní Asii jej používají jako [[šípový jed]]. [202] => [203] => === Potraviny === [204] => Různé druhy asijského rodu [[chlebovník]] (''Artocarpus'') poskytují masivní plody s velkou nutriční hodnotou, které obsahují okolo 25 % [[sacharidy|sacharidů]]. [205] => Jako tropické ovoce je nejčastěji pěstován [[bredfrut]] (''Artocarpus altilis''), [[jackfruit|džekfrut]] (''A. heterophyllus'') a [[čempedek]] (''A. champeden'').{{Citace monografie [206] => | příjmení = Valíček [207] => | jméno = Pavel a kol [208] => | odkaz na autora = [209] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [210] => | vydavatel = Academia [211] => | místo = Praha [212] => | rok = 2002 [213] => | isbn = 80-200-0939-6 [214] => | kapitola = [215] => | strany = [216] => | jazyk = [217] => }} [218] => Jedlé jsou též plody rodu ''[[Brosimum]]'' z tropické Ameriky. Využíván je např. druh ''Brosimum alicastrum'', známý pod názvem "ramón". [[Latex]] z kmene ''Brosimum galactodendron'' je ve Venezuele používán k výrobě žvýkací gumy. Povařením se vyloučí voskovitá hmota, která je surovinou k výrobě svíček. [[Vosk]] je získáván i z latexu asijského fíkovníku ''Ficus ceriflua''. [219] => [220] => Známé fíky pocházejí z druhu [[fíkovník smokvoň]] (''Ficus carica''). Rostlina je původní v Přední Asii a byla pěstována již 3000 let př. n. l. Opylování probíhá prostřednictvím jediného druhu tzv. fíkové vosičky, [[stehnatka fíková|stehnatky fíkové]] (''Blastophaga psenes''). Jedlé plody lokálního významu poskytuje i mnoho dalších druhů fíkovníků, např. ''Ficus capensis'' z Jižní Afriky, ''F. glomerata'' z Indie a Pákistánu, ''F. pumila'' z Japonska a Číny, ''F. dulciaria'' z Kolumbie, ''F. velutina'' z Venezuely i africký ''F. sycomorus''. [221] => [222] => Plodenství různých druhů rodu [[morušovník]] (''Morus'') jsou používána jako drobné stolní ovoce, k zavařování a výrobě nápojů. [223] => [[Morušovník bílý]] (''Morus alba''), pocházející z Číny a Koreje, byl v Čechách pěstován již od r. 1627 jako krmivo [[bourec morušový|bource morušového]]. V dnešní době je pěstován pro okrasu, používá se též do živých plotů a větrolamů. Plody jsou místy oblíbeným ovocem. Na jižní Moravě je pro ovoce místy pěstován také [[morušovník černý]] (''Morus nigra''), pocházející pravděpodobně z Íránu. [224] => Jedlé plody poskytují i tropické druhy ''Morus cathayana'', pěstovaný v jihovýchodní Asii, a taktéž asijský ''Morus laevigata''. [225] => [226] => === Okrasné rostliny === [227] => [[Soubor:Gomero de la India, Parque Mitre, Corrientes.jpg|náhled|Fíkovník banyán (''Ficus benghalensis'')]] [228] => Některé druhy [[fíkovník]] jsou pro svůj bizarní vzhled v tropech oblíbenými ozdobnými stromy. [[Fíkovník banyán]] (''Ficus benghalensis'') je proslulý vytvářením množství mohutných opěrných sloupovitých kořenů, spouštějících se postupně z horizontálních větví. Tuto vlastnost má i [[fíkovník pryžodárný]] (''Ficus elastica'') a ''F. retusa''. [[Fíkovník posvátný]] (''Ficus religiosa'') je pěstován u [[buddhismus|buddhistických]] chrámů v celé jihovýchodní Asii. Podle pověsti pod tímto stromem [[Buddha]] dosáhl osvícení. [229] => [230] => V nejteplejších oblastech ČR jsou mimo morušovníků zřídka pěstovány i některé další teplomilné druhy: [[fíkovník smokvoň]] (''Ficus carica''), [[maklura oranžová]] (''Maclura pomifera'') a [[papírovník čínský]] (''Broussonetia papyrifera'').{{Citace monografie [231] => | příjmení = Slavík [232] => | jméno = Bohumil (editor) [233] => | odkaz na autora = [234] => | titul = Květena České republiky 1 [235] => | vydání = 2 [236] => | vydavatel = Academia [237] => | místo = Praha [238] => | rok = 1997 [239] => | isbn = 80-200-0643-5 [240] => | kapitola = [241] => | strany = [242] => | jazyk = [243] => }} [244] => [245] => Četné druhy [[fíkovník]]ů jsou pěstovány jako pokojové rostliny. Nejčastěji se lze setkat s druhy [[fíkovník drobnolistý]] (''Ficus benjamina''), [[fíkovník pryžodárný]] (''Ficus elastica''), [[fíkovník lyrový]] (''Ficus lyrata'') a s dlouholistým ''Ficus binnendijkii''. Jako pokojové bonsaje jsou pěstovány především fíkovníky ''Ficus benjamina'', ''Ficus microcarpa'' a ''Ficus ginseng'', jako drobná plazivá a půdopokryvná rostlina fíkovník ''Ficus pumila''. [246] => [247] => Jako sukulent je pěstován druh ''Dorstenia foetida'', pocházející z tropické Afriky a nápadný bizarními květenstvími. [248] => [249] => === Lékařství a léčitelství === [250] => V čínské medicíně je využíván morušovník bílý (''Morus alba''). Kůra kořene se užívá při zvracení krve, záduše, otocích, poruchách močení a hypertensi, list při léčení horečky a chřipky, při bolestech hlavy, otocích nohou a zánětech očí.{{Citace monografie [251] => | příjmení = Valíček [252] => | jméno = Pavel et al. [253] => | odkaz na autora = [254] => | titul = Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny [255] => | vydavatel = Svítání [256] => | místo = Hradec Králové [257] => | rok = 1998 [258] => | isbn = 80-86198-01-4 [259] => | kapitola = [260] => | strany = [261] => | jazyk = [262] => }} [263] => [264] => Indický [[fíkovník banyán]] (''Ficus benghalensis'') je v místech svého výskytu používán oficiální i lidovou medicínou při léčení [[Diabetes mellitus|cukrovky]].{{Citace monografie [265] => | příjmení = Jahodář [266] => | jméno = Luděk [267] => | odkaz na autora = [268] => | titul = Farmakobotanika [269] => | vydavatel = Karolinum [270] => | místo = Praha [271] => | rok = 2006 [272] => | isbn = 80-246-1225-9 [273] => | kapitola = [274] => | strany = [275] => | jazyk = [276] => }} [277] => [278] => Mezi omamné drogy náleží statný strom ''Maquira sclerophylla'' z tropických deštných lesů v centrální Amazonii. Prášek ze suchých plodů inhalují domorodci jako narkotikum. Obsahové látky nejsou známy. [279] => [280] => [281] => Soubor:Arto commun 070509 0128 ltn.jpg|Plody chlebovníku ''Artocarpus altilis'' [282] => Soubor:Dorstenia foetida 002.JPG|Květenství ''Dorstenia foetida'' [283] => Soubor:Morus alba fruits and leaves.jpg|Plody morušovníku bílého (''Morus alba'') [284] => Soubor:Murier.jpg|Papírovník čínský (''Broussonetia papyrifera'') [285] => Soubor:Fig (Ficus carica) fruit halved.jpg|Plod fíkovníku smokvoně (''Ficus carica'') [286] => Soubor:Mamacadela.jpg|''Brosimum gaudichaudii'' [287] => Soubor:Ficus elastica1.jpg|Fíkovník pryžodárný (''Ficus elastica'') [288] => [289] => [290] => == Zajímavosti == [291] => Plody [[jackfruit|džekfrutu]] (''Artocarpus heterophyllus'') jsou největším ovocem, mohou vážit až 25 kg, jsou 30 až 100 cm dlouhé a až 50 cm široké. Vyrůstají přímo z kmene a tlustých větví stromu.{{Citace monografie [292] => | příjmení = Nowak [293] => | jméno = B. [294] => | příjmení2 = Schulzová [295] => | jméno2 = B. [296] => | odkaz na autora = [297] => | titul = Tropické plody [298] => | vydavatel = Knižní klub [299] => | místo = [300] => | rok = 2002 [301] => | isbn = [302] => | kapitola = [303] => | strany = [304] => | jazyk = [305] => }} [306] => [307] => == Seznam rodů == [308] => ''[[Allaeanthus]]'', [309] => ''[[Antiaris]]'', [310] => ''[[Antiaropsis]]'', [311] => ''[[Chlebovník|Artocarpus]]'', [312] => ''[[Bagassa]]'', [313] => ''[[Batocarpus]]'', [314] => ''[[Bleekrodea]]'', [315] => ''[[Bosqueiopsis]]'', [316] => ''[[Brosimum]]'', [317] => ''[[Papírovník|Broussonetia]]'', [318] => ''[[Calaunia]]'', [319] => ''[[kastila|Castilla]]'', [320] => ''[[Clarisia]]'', [321] => ''[[Dorstenia]]'', [322] => ''[[Fatoua]]'', [323] => ''[[Fíkovník|Ficus]]'', [324] => ''[[Helianthostylis]]'', [325] => ''[[Helicostylis]]'', [326] => ''[[Hijmania]]'', [327] => ''[[Maclura]]'' (vč. ''Cudrania''), [328] => ''[[Maillardia]]'', [329] => ''[[Maquira]]'', [330] => ''[[Mesogyne]]'', [331] => ''[[Milicia]]'', [332] => ''[[morušovník|Morus]]'', [333] => ''[[Naucleopsis]]'', [334] => ''[[Parartocarpus]]'', [335] => ''[[Perebea]]'', [336] => ''[[Poulsenia]]'', [337] => ''[[Prainea]]'', [338] => ''[[Pseudolmedia]]'', [339] => ''[[Scyphosyce]]'', [340] => ''[[Sorocea]]'', [341] => ''[[Sparattosyce]]'', [342] => ''[[Streblus]]'', [343] => ''[[Treculia]]'', [344] => ''[[Trilepisium]]'', [345] => ''[[Trophis]]'', [346] => ''[[Trymatococcus]]'', [347] => ''[[Utsetela]]''{{Citace elektronické monografie [348] => | titul = Plants of the world online [349] => | url = http://powo.science.kew.org/ [350] => | datum přístupu = 2019-12-29 [351] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [352] => | jazyk = en [353] => }} [354] => [355] => == Odkazy == [356] => [357] => === Reference === [358] => [359] => [360] => === Literatura === [361] => * Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. {{ISBN|978-0-87893-403-4}}. [362] => * Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. {{ISBN|80-7323-117-4}}. [363] => * Valíček P. et al. ''Užitkové rostliny tropů a subtropů''. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. {{ISBN|80-200-0939-6}}. [364] => * Hejný S. et al. ''Květena České republiky 1''. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. {{ISBN|80-200-0643-5}}. [365] => * Nowak B., Schulzová B. ''Tropické plody''. Knižní Klub, 2002. {{ISBN|80-242-1653-1}}. [366] => * Mártonfi P. ''Systematika cievnatých rastlín''. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. {{ISBN|80-7097-508-3}}. [367] => [368] => === Externí odkazy === [369] => * {{Commonscat}} [370] => * {{Wikidruhy|taxon=Moraceae}} [371] => * {{Otto|heslo=Moreae}} [372] => * [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny] [373] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10583 Flora of China: ''Moraceae''] [374] => * [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10583 Flora of North America: ''Moraceae''] [375] => * [http://delta-intkey.com/angio/www/moraceae.htm The Families of Flowering Plants: ''Moraceae''] {{Wayback|url=http://delta-intkey.com/angio/www/moraceae.htm |date=20070103200438 }} [376] => [377] => {{Taxonbar|from=Q156579}} [378] => {{Autoritní data}} [379] => {{Portály|Rostliny}} [380] => [381] => [[Kategorie:Morušovníkovité| ]] [382] => [[Kategorie:Botanické čeledi]] [383] => [[Kategorie:Růžotvaré]] [] => )
good wiki

Morušovníkovité

Morušovníkovité (Moraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu růžotvaré (Rosales), zahrnující přes 1100 druhů ve 40 rodech. Čeleď je celosvětově rozšířena, nejvíce zástupců je v tropech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'fíkovník','morušovník','chlebovník','fíkovník pryžodárný','kastila','Dorstenia','Brosimum','Maklura oranžová','růžotvaré','kopřivovité','tropický podnebný pás','vyšší dvouděložné'

Chlebovník

Fíkovník

Kastila

Kopřivovité

Kopřivovité jsou čeleď rostlin z řádu růžotvarých.

Morušovník

Růžotvaré