Array ( [0] => 15529978 [id] => 15529978 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mosonmagyaróvár [uri] => Mosonmagyaróvár [3] => Mosonmagyaróvár - Castle.jpg [img] => Mosonmagyaróvár - Castle.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Mosonmagyaróvár [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Mosonmagyaróvár hrad 2.jpg [4] => | popisek = [[Mosonmagyaróvár (hrad)|Zámek v Mosonmagyaróváru]] [5] => | zeměpisná šířka = 47.8733333 [6] => | zeměpisná délka = 17.2686111 [7] => | nadmořská výška = [8] => | časové pásmo = +1 [9] => | stát = Maďarsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [11] => | název vyššího celku = [[Győr-Moson-Sopron]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Mosonmagyaróvár|Mosonmagyaróvár]] [14] => | administrativní dělení = [15] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Mosonmagyaróvár |position=right |width=250 |lat=47.87 |long=17.26 |float=center |caption=}} [16] => | rozloha = 83,78 [17] => | počet obyvatel = 34439 [18] => | obyvatelé aktuální k = 2021 [19] => | etnické složení = [[Maďaři]] [20] => | náboženské složení = [[Křesťané]] [21] => | status = Město [22] => | web = http://www.mosonmagyarovar.hu [23] => | telefonní předvolba = (+36) 96 [24] => | psč = 9200 [25] => | označení vozidel = [26] => | představitel = Miklós Szabó [27] => | titul představitele = Starosta [28] => }} [29] => '''Mosonmagyaróvár''' [mošonmaďaróvár] (historicky {{Vjazyce2|de|''Wieselburg-Ungarisch Altenburg''}}, {{Vjazyce2|cs|Mošon-Uherské Staré Hrady}})[http://www.oldmapsonline.org/map/cuni/1039147 mapa Politické rozdělení Československé republiky, rok 1920] je [[Okres Mosonmagyaróvár|okresní]] město (původně dvojměstí) v severozápadním [[Maďarsko|Maďarsku]] v župě [[Győr-Moson-Sopron]]. Leží na soutoku [[Litava (přítok Dunaje)|Litavy]] a [[Mošoňský Dunaj|Mošoňského Dunaje]], nedaleko [[Rakousko|rakouských]] a [[Slovensko|slovenských]] hranic. Žije zde okolo 33 tisíc obyvatel, jde o třetí největší město župy po [[Győr|Rábu]] a [[Šoproň|Šoproni]]. [30] => [31] => == Geografie == [32] => [33] => Město se nachází v ploché krajině [[Malá dunajská nížina|Malé dunajské kotliny]], v [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] okolo 115 m. Protéká jím řeka [[Litava (přítok Dunaje)|Litava]], která zde končí svůj tok ústím do [[Mošoňský Dunaj|Mošoňského Dunaje]], což je pravé rameno [[veletok]]u [[Dunaj]]e. K centru města zasahuje ještě kanál Litavy s názvem Malom-gál. Východně od města leží [[Malý Žitný ostrov|Malý žitný ostrov]], jižně pak lesnatá lužní oblast [[Hanság]]. [[Maďarsko-slovenská hranice|hranice]] se [[Slovensko|Slovenskem]] leží jen 20 km severně od města. [34] => [35] => == Podnebí a klima == [36] => [37] => Stejně jako v celé Panonské nížině je i zde klima mírné a teplé. Počet slunečních dní za rok zde činí cca 185, sněhová pokrývka zůstává po 35-40 dní v roce. Nejčastěji prší v červnu a v červenci, méně prší (a sněží) v lednu. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 9,5–10,5 °C, zimní průměr zde činí 3,3 °C, v lednu potom 2,1 °C. Rozvodněné řeky bývají buď na jaře (při tání ledu) a nebo v létě po vydatných deštích. [38] => [39] => == Název == [40] => [41] => Název města sestává ze dvou částí, které odkazují na dvě dříve samostatá města. Tedy '''Moson-''' (Mošoň) a '''Óvár''' (Staré hrady). Název Mošoň je nejspíše [[Slované|slovanského]] původu a odkazuje na močál, podmáčené okolí [[Dunaj]]e.{{Citace monografie [42] => | příjmení = Tuba [43] => | jméno = László [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = Mosonmagyaróvár [46] => | url = [47] => | vydavatel = Palatia Kft. [48] => | místo = Gyõr [49] => | rok = [50] => | počet stran = [51] => | isbn = 978-615-80753-7-4 [52] => | kapitola = [53] => | strany = 51 [54] => | jazyk = maďarština [55] => }} Druhá část, Óvár odkazuje nejspíše na římskou kolonii nebo nějaké dřívější opevnění, které zde stálo v době příchodu Maďarů do Karpatské kotliny. Později byl druhý název doplněn od přívlastek ''uherský'' (''-magyar-''). V rámci Rakousko-Uherska umožňoval město odlišit v němčině od [[Bad Deutsch-Altenburg]]u, který leží nedaleko od Vídně. Jejich složením potom vznikl dnešní název. [56] => [57] => Historický český název Mošon-Uherské Staré Hrady vznikl doslovným překladem tohoto názvu, stejně tak i název [[němčina|německý]]. Německý název je poprvé doložen v podobě ''Altenburch'' v roce [[1271]]. Na historických mapách a [[veduta|vedutách]] se nicméně objevuje jen kratší podoba názvu ''Altenburg''. [58] => [59] => == Historie == [60] => Již v [[1. století]] založili [[Římané]] na strategickém místě na soutoku tábor nazvaný ''[[Ad Flexum]]''{{Citace monografie [61] => | příjmení = Tuba [62] => | jméno = László [63] => | odkaz na autora = [64] => | titul = Mosonmagyaróvár [65] => | url = [66] => | vydavatel = Palatia Kft. [67] => | místo = Gyõr [68] => | rok = [69] => | počet stran = [70] => | isbn = 978-615-80753-7-4 [71] => | kapitola = [72] => | strany = 9 [73] => | jazyk = maďarština [74] => }} (doslova „K zátočině“), který zde existoval až do [[4. století]]. Stál hned pod vrcholkem, na kterém stojí nejstarší část Magyaróváru. Byl součástí [[Dunajský limes|dunajského limu]], linie opevnění na severní hranici impéria. [75] => [76] => Po příchodu Slovanů v rámci [[Stěhování národů]] zde stál hrad s názvem [[Misia]], který střídal své vlastnictví mezi rukami Slovanů a Bavorů. V roce [[895]] hrad vyplenil kníže [[Svatopluk]]. [77] => [78] => Vznik osídlení zde inicioval sv. Štěpán, který měl eminentní zájem na ochraně západní hranice Uher před případnými nájezdy. Lokalita se pak stala střediskem [[Uhersko|uherské]] [[Mošonská župa|Mošoňské župy]]. Původně se jednalo o dvě sousedící sídla: ''Moson,'' původní župní hrad, podle nějž se území nazývalo, a severněji položený ''Óvár,'' kde od [[13. století]] sídlila župní správa. Název byl později rozšířen přídomkem ''Magyar-'' („uherský“ či „maďarský“) na odlišení od nedalekého „Německého Starého hradu“ ([[Bad Deutsch-Altenburg|Deutsch-Altenburg]]). [[8. květen|8. května]] 1271 se u města odehrála jedna z předeher [[Bitva u Rábu|bitvy u Rábu]], v níž vojsko českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] porazilo vojsko uherského krále [[Štěpán V. Uherský|Štěpána V.]] [79] => [80] => [[Soubor:Mosonmagyaróvár hrad 4.jpg|vlevo|náhled|Hrad Magyaróvár.]] [81] => V roce [[1529]] bylo při postupu tureckého vojska směrem na [[Vídeň]] jedno z měst vypáleno. Hrad bránila německá posádka s českými vojáky, kteří před Turky utekli.{{Citace monografie [82] => | příjmení = Tuba [83] => | jméno = László [84] => | odkaz na autora = [85] => | titul = Mosonmagyaróvár [86] => | url = [87] => | vydavatel = Palatia Kft. [88] => | místo = Gyõr [89] => | rok = [90] => | počet stran = [91] => | isbn = 978-615-80753-7-4 [92] => | kapitola = [93] => | strany = 89 [94] => | jazyk = maďarština [95] => }} Lehl popelem tehdejší [[Románská architektura|románský]] kostel i archiv spisů. V roce [[1536]] byla pevnost v Magyaróváru opět obsazena sultánem Sulejmanem, obránci byli vzati do zajetí. Kromě Čechů a Němců zde bojovali také i italští žoldnéři. Uherský král v roce [[1583]] následně dekretem rozhodl, aby obránci byli převážně Maďaři. [96] => [97] => V polovině [[16. století]], kdy město bylo jedním z mála, které nepadlo pod turecký vliv, se obrátilo místní obyvatelstvo k protestantismu. V této době zde působil také [[Gál Huszár]], učenec, který nechal založit školu i tiskárnu. Pracoval zde rovněž i na kancionálu, který ale vydal až později v [[Debrecín]]u, kam se musel kvůli protireformačním tlaků přesídlit. [98] => [99] => Místní hrad byl v roce [[1594]] opraven a jeho fortifikační prvky byly vylepšeny na základě práce tehdejších italských architektů. Původní myšlenka vybudování velkolepého opevnění okolo celého historického Magayróváru nebyla uskutečněna. Místní opevnění mělo mimořádný strategický význam po pádu [[Győr]]u do tureckých rukou v témže roce, neboť nová hranice s Turky se nacházela východně od města. [100] => [101] => V roce [[1683]] bylo při ústupu Turků směrem zpět do Uher po [[Druhé obléhání Vídně|porážce u Vídně]] město vypáleno Osmany znovu. Po skončení [[Rákócziho povstání]] bylo vybavení z místní pevnosti převezeno do Pošně (Bratislavy). Došlo k hospodářské obnově města, rozvíjel se především obchod s obilím, které bylo překládáno z lodí a na lodě na Dunaji. Důležitý význam měla výstavba silnice, která směřovala do Vídně. [102] => [103] => V první polovině [[19. století]] žilo v Magyaróváru okolo dvou tisíc obyvatel. V roce [[1835]] založil [[Sándor Czéh]] ve městě úspěšnou knihtiskařskou dílnu. Činnost rodáka z Gyõru postupně přerostla do podoby plnohodnotné tiskárny, která existovala zhruba sto let a která se věnovala mimo jiné i tisku maďarsko-německých slovníků (v této době byla velká část obyvatelstva obou měst německé národnosti).{{Citace monografie [104] => | příjmení = Tuba [105] => | jméno = László [106] => | odkaz na autora = [107] => | titul = Mosonmagyaróvár [108] => | url = [109] => | vydavatel = Palatia Kft. [110] => | místo = Gyõr [111] => | rok = [112] => | počet stran = [113] => | isbn = 978-615-80753-7-4 [114] => | kapitola = [115] => | strany = 162 [116] => | jazyk = maďarština [117] => }} Roku [[1842]] byl místní sklad obilí přebudován na [[cukrovar]]. Svoji úlohu plnil až do 70. let [[19. století]]. [118] => [119] => [[File:Aufnahmeblatt 4858-2 Ragendorf, Straß Sommerein, Ung Altenburg.jpg|right|thumb|Obě města na mapě z roku [[1873]].]] [120] => Město zasáhly také události revolučního roku [[1848]]. V létě 1848 zde byla zorganizována stráž z obyvatel obou osad, která byla dne [[4. říjen|4. října]] nucena ustoupit před [[Josip Jelačić|Jelačićovým]] vojskem. Dne [[23. říjen|23. října]] pronesl [[Lajos Kossuth]] z balkonu arcivévodského paláce projev, ve kterém vyzval Maďary ke vstupu do řad vojska. V prosinci město znovu dobyl generál Windischgrätz a stvrdil tak habsburskou nadvládu nad oběma městy. [121] => [122] => Roku [[1852]]{{Citace monografie [123] => | příjmení = Tuba [124] => | jméno = László [125] => | odkaz na autora = [126] => | titul = Mosonmagyaróvár [127] => | url = [128] => | vydavatel = Palatia Kft. [129] => | místo = Gyõr [130] => | rok = [131] => | počet stran = [132] => | isbn = 978-615-80753-7-4 [133] => | kapitola = [134] => | strany = 12 [135] => | jazyk = maďarština [136] => }} získal Moson železniční stanici na trati z Budapešti do Vídně (dnes [[Železniční trať Budapešť – Hegyeshalom – Rajka|železniční trať Budapešť–Rajka]]). V dalším roce zde vznikla také opravna strojů, která se později změnila na továrnu na zemědělské stroje. Iniciátorem její výstavby byl [[Ede Kühne]]. V této době se také z vybíraných daní začalo financovat dláždění dosud prašných ulic.{{Citace monografie [137] => | příjmení = Tuba [138] => | jméno = László [139] => | odkaz na autora = [140] => | titul = Mosonmagyaróvár [141] => | url = [142] => | vydavatel = Palatia Kft. [143] => | místo = Gyõr [144] => | rok = [145] => | počet stran = [146] => | isbn = 978-615-80753-7-4 [147] => | kapitola = [148] => | strany = 120 [149] => | jazyk = maďarština [150] => }} Značně se zvyšoval počet obyvatel, v něm byli zastoupeni také Židé, kteří se soustředili v jedné konkrétní části města okolo ulice Ostermayer utca. Na přelomu století bylo také upraveno koryto Mošoňského dunaje; ve Starých Hradech bylo např. zasypáno částečně slepé rameno řeky. Dnes jeho existenci připomíná jen ulice s názvem Vízpart utca, která kopíruje jeho trasu. Staré rameno je dobře patrné na mapách [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]]. Západně od města vedl tzv. [[Župní kanál (Mosonmagyaróvár)|Župní kanál]] ({{vjazyce2|de|Comitats-canal}}), který později zanikl. [151] => [152] => V závěru [[19. století]] postupovala industrializace dál; v roce [[1899]] si zde zřídila pobočku Hirtenbergova továrna na munici. Roku [[1913]] tu potom začala fungovat velká zbrojovka, která byla po Trianonské smlouvě zrušena a její areál z velké části zbourán. [153] => [154] => V roce [[1904]] byla k Mosoni připojena obec [[Lúcsony]], která se nachází v bezprostřední blízkosti hradu. [155] => [156] => V roce [[1919]] byl Magaróváru udělen status města. Župním městem byl Magyaróvár až do roku [[1923]], kdy byl maďarský zbytek Mošoňské župy sloučen do župy Győr-Moson-[[Bratislava|Pozsony]] s centrem v Rábu. Roku 1939 byly Moson a Magyaróvár administrativně spojeny do jednoho města {{Cizojazyčně|hu|''Mosonmagyaróvár.''}} O sjednocení obou měst se poprvé začalo mluvit již v roce [[1908]], nakonec byl plán schválen roku [[1939]] ale realizaci nakonec zabránila až [[druhá světová válka|válka]]. V 20. a 30. letech byla také rozvíjena infrastruktura, např. vybudován [[vodovod]]. V roce 1923 zde byla zahájena výroba [[zubní nit|zubních nití]], o tři roky později potom začaly být v průmyslovém rozsahu zde vyráběny i [[zubní kartáček|zubní kartáčky]]. Dlouhou a palčivou nezaměstnanost meziválečného Maďarska zde odstranily nakonec velké státní investice těsně před druhou světovou válkou. Průmysl a stavebnictví zaměstnávaly těsně před vypuknutím konfliktu 47,5 % práceschopného obyvatelstva. [157] => [158] => Až do druhé světové války žilo v Mosonmagyaróváru mimo jiné také [[Němci v Maďarsku|německé]] obyvatelstvo (cca okolo tří tisíc osob), které bylo roku [[1946]] vysídleno. Přítomno zde také několik set [[Židé v Maďarsku|Židů]], kteří ale byli za války odvezeni transporty smrti koncentračních táborů, především v dnešním [[Polsko|Polsku]]. V roce [[1944]] zde bylo zřízeno židovské ghetto, poté byli Židé odvezeni do Győru a poté na území dnešního Polska. Stahující se německá armáda v březnu [[1945]] nechala vyhodit do povětří místní mosty a místní vysílač. Dne [[1. duben|1. dubna]] města dosáhla [[Rudá armáda]] postupující od Budapešti. [159] => [160] => [[File:1956-os emlékmű - Mosonmagyaróvár (2).jpg|left|thumb|Památník událostí z roku [[1956]].]] [161] => Poválečná obnova nebyla snadná. Nedostávalo se pracovních sil a zdrojů. Řada komunikací byla opravována jen provizorně do doby, než se podařilo zrealizovat např. nové mosty nebo silnice. V roce [[1959]] získalo nově spojené sídlo svůj moderní urbanistický plán{{Citace monografie [162] => | příjmení = Tuba [163] => | jméno = László [164] => | odkaz na autora = [165] => | titul = Mosonmagyaróvár [166] => | url = [167] => | vydavatel = Palatia Kft. [168] => | místo = Gyõr [169] => | rok = [170] => | počet stran = [171] => | isbn = 978-615-80753-7-4 [172] => | kapitola = [173] => | strany = 13 [174] => | jazyk = maďarština [175] => }}, který počítal s vytvořením nového městského středu v tehdy prázdné ploše mezi oběma centry. Dnes jsou [[Urbanismus|urbanisticky]] již obě části nedílně srostlé, mimo jiné také díky výstavbě panelového sídliště po druhé světové válce (Városközpont), nového centra města. Za deset let zde bylo zbudováno skoro tři sta bytů. Pro nové sídliště byla zbourána část staré cihelny a továrnická vila. V roce [[1960]] překročil počet obyvatel města hodnotu dvaceti tisíc. Od roku [[1969]] se v Mosonmagyaróváru nachází také termální koupaliště. Termální prameny zde byly objeveny o tři roky dříve, v roce [[1967]] byly prohlášeny za léčivé. [176] => [177] => Během událostí roku [[1956]], se uskutečnila v Mosonmagyaróváru demonstrace před místními kasárnami pohraniční stráže. Demonstraci ukončila operace jednotek [[tajná policie|tajné policie]] (ÁVH){{Citace monografie [178] => | příjmení = Cartledge [179] => | jméno = Brian [180] => | odkaz na autora = [181] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [182] => | url = [183] => | vydavatel = Hurst & Company [184] => | místo = Londýn [185] => | rok = 2006 [186] => | počet stran = [187] => | isbn = 978-184904-112-6 [188] => | kapitola = [189] => | strany = 448 [190] => | jazyk = angličtina [191] => }}, která střelbou rozehnala dav. Zemřelo okolo padesáti lidí.{{Citace elektronického periodika [192] => | titul = Maďarsko 60 let poté: Ve městě Mosonmagyaróvár zůstaly na ulici desítky mrtvých. Stříleli vlastní [193] => | periodikum = Hlídací pes [194] => | url = https://hlidacipes.org/madarsko-60-let-pote-ve-meste-mosonmagyarovar-zustalo-na-ulici-52-mrtvych-strileli-vlastni/ [195] => | jazyk = cs [196] => | datum přístupu = 2020-12-25 [197] => }} Po této události z města utekla celá řada jeho občanů na západ do [[Rakousko|Rakouska]]. V samotném městě potom probíhaly tvrdé represe proti těm, kteří se protestů účastnili. [198] => [199] => V rámci ekonomické transformace v 90. letech [[20. století]] i později se město stalo jedním z ekonomicky silnějších v rámci Maďarska.{{chybí zdroj}} To také umožnilo příliv nových obyvatel z ekonomicky méně rozvinutých částí země především na jejím východě. Podstatným způsobem se rozvinulo místní lázeňství, které láká do města řadu návštěvníků také ze zahraničí. Renovováno bylo rovněž i centrum města v rámci něhož vznikla i nová [[pěší zóna]]. [200] => [201] => V roce [[2023]] zde bylo v souvislosti s evropskou energetickou krizí způsobenou [[Válka na Ukrajině|válkou na Ukrajině]] uvedeno do provozu geotermální vytápění.{{Citace elektronického periodika [202] => | titul = Ez a magyar város már nincs kiszolgáltatva az oroszoknak [203] => | periodikum = index.hu [204] => | url = https://index.hu/gazdasag/2023/03/26/geotermikus-energia-mosonmagyarovar-beruhaz-energia-veszelyhelyzet-energiavalsag-geotermikus/ [205] => | jazyk = maďarština [206] => | datum přístupu = 2023-06-05 [207] => }} [208] => [209] => == Ekonomika == [210] => [[File:Duna-Dráva Cement Kft. Éger utcai betongyára, 2017 Mosonmagyaróvár.jpg|right|thumb|Betonárka v Mosonmagyaróváru.]] [211] => Nachází se zde továrna společnosti [[MOTIM]], která se zabývá výrobou [[hliník]]ových výrobků. Průmyslové areály jsou umístěny na západním okraji města, ve čtvrti ''Ipartelep'' (průmyslová čtvrť), poblíž železniční trati. Potravinářský průmysl je rovněž zastoupen (výrobou sýrů). [212] => [213] => Kromě již zmíněné turistiky i významné role díky hlavním dopravním tahům je v Mosonmagyaróváru také značný počet [[stomatologie|zubařů]]{{Citace elektronického periodika [214] => | titul = Viktor Orbán se těší v Maďarsku značné podpoře [215] => | periodikum = Armádní noviny [216] => | url = https://www.armadninoviny.cz/viktor-orban-se-tesi-v-madarsku-znacne-podpore.html [217] => | jazyk = ceština [218] => | datum přístupu = 2022-10-11 [219] => }}{{Citace elektronického periodika [220] => | titul = Skvělý relax a levní zubaři. Na to lákají turisty maďarské termály [221] => | periodikum = idnes [222] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/skvely-relax-a-levni-zubari-na-to-lakaji-turisty-madarske-termaly.A110509_113623_igsvet_tom [223] => | jazyk = čeština [224] => | datum přístupu = 2023-06-05 [225] => }}, především díky klientele ze sousedního [[Rakousko|Rakouska]], která do města dojíždí. [226] => [227] => Západně od města stojí [[Větrná energie|větrný energetický park]] s 37 turbínami. Jedná se o největší areál svého druhu na území Maďarska. [228] => [229] => == Kultura a památky == [230] => * Poblíž centra města (v místní části [[Károlyliget (Mosonmagyaróvár)|Károlyliget]]) se nachází vyhledávaný rekreační komplex s termálními lázněmi, plovárnou, hotely a kempem.[http://www.moson.cz Moson.cz] (lázně) [231] => * [[Barokní architektura|barokní]] [[Zámek Mosonmagyaróvár|zámek]] patřící rodu [[Rákócziové|Rákócziů]], který byl rekonstruován roku [[2020]].{{Citace periodika [232] => | titul = Látványos külső, izgalmas belső terek a megújult mosonmagyaróvári várban - galéria [233] => | periodikum = origo.hu [234] => | jazyk = maďarština [235] => | url = https://www.origo.hu/kultura/20210608-mosonmagyarovar-var-megujulas.html [236] => | datum přístupu = 2021-12-05 [237] => }} Jeho součástí je také rozsáhlé opevnění. [238] => * [[Kostel Panny Marie Královny a svatého Gotharda (Mosonmagyaróvár)|barokní kostel]] v centru Magyaróváru. [239] => * Sloup se sv. Janem Nepomuckým ([[1744]]). [240] => * muzeum oblasti [[Hanság]] ({{vjazyce2|hu|Hansági múzeum}}) v [[Cselley-ház|Cselleyově domě]]. [241] => * [[Kaple svaté Anny (Mosonmagyaróvár)|kaple svaté Anny]] východně od hradu [242] => * [[Piaristický klášter (Mosonmagyaróvár)|Piaristický klášter]] (v domě [[Habsburg-ház]]). Dnes v části areálu sídlí škola. [243] => * [[Kaple hrdinů (Mosonmagyaróvár)|Kaple hrdinů]] ({{vjazyce2|hu|Hősök kápolnája}}) [244] => * Evangelický kostel na jižním okraji historického centra Magyaróváru. [245] => * Kaple sv. Rozálie ({{vjazyce2|hu|Szent Rozália kápolna}}) [246] => * Kaple Povýšení sv. Kříže, postavená během 1. světové války jako součást dočasných kasáren, dnes chráněná jako kulturní památka [247] => * Poštovní úřad na adrese ''Városkapu 1'' podle projektu architekta [[Béla Hőnel|Bély Hőnela]] [248] => * [[Muzeum mošoňské župy]] ({{vjazyce2|hu|Mosonvármegyei Múzeum}}), v novém centru města. [249] => [250] => Ve městě se pořádá pravidelně největší festival maket v celém regionu Střední Evropy.{{Citace elektronického periodika [251] => | titul = V Mosonmagyaróváre nie je len akvapark [252] => | periodikum = SME [253] => | url = https://cestovanie.sme.sk/c/6899457/v-mosonmagyarovare-nie-je-len-akvapark.html [254] => | jazyk = sk [255] => | datum přístupu = 2022-10-11 [256] => }} [257] => [258] => == Doprava == [259] => [[Soubor:Railway station facade, 2017 Mosonmagyaróvár.jpg|vpravo|náhled|Železniční stanice.]] [260] => [[Soubor:Alcufer railway wagon and MOTIM factory, 2017 Mosonmagyaróvár.jpg|vpravo|náhled|Továrna společnosti MOTIM.]] [261] => [[Soubor:Szélerőmű Mosonmagyaróvár határában 01.jpg|vpravo|náhled|Větrné elektrárny.]] [262] => [[Soubor:Town Hall, Avant corps, 2017 Mosonmagyaróvár.jpg|vpravo|náhled|Budova radnice.]] [263] => Na jižním okraji města je [[Mosonmagyaróvár (nádraží)|železniční stanice]] na [[Železniční doprava v Maďarsku|hlavní trati]] z [[Győr]]u do blízkého uzlu [[Hegyeshalom (nádraží)|Hegyeshalom]] (a odsud do [[Rakousko|Rakouska]] a na [[Slovensko]]). Hlavní průmyslové oblasti města jsou přímo napojeny na železniční síť, což odlehčuje již tak významnou silniční nákladní dopravu. [264] => [265] => Souběžně se železnicí vede [[dálnice M1 (Maďarsko)|dálnice M1]] ([[Evropská silnice E60|E60]]), spojující [[Budapešť]] s [[Vídeň|Vídní]], odkud se západně od města odpojuje [[dálnice M15 (Maďarsko)|dálnice M15]] (součást [[Evropská silnice E65|E65]] a [[Evropská silnice E75|E75]]) na slovenskou [[Bratislava|Bratislavu]] (navazuje slovenská [[Dálnice D2 (Slovensko)|D2]]). Výhledově by okolo města měla vést i [[Dálnice M86 (Maďarsko)|dálnice M86]], která zajistí lepší napojení Mosonmagyaróváru na některá města v západním Maďarsku. [266] => [267] => Stará státní silnice č. 1 se centru města kříží se silnicí č. 15 směr [[Rajka]] a Bratislava a č. 86 směr [[Csorna]] a [[Szombathely]] ([[Evropská silnice E65|E65]]). V roce [[2021]] byl budován nákladem 6 miliard [[maďarský forint|forintů]] jižní obchvat města.{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = Déli elkerülő út épül Mosonmagyaróváron [269] => | periodikum = Új Szó [270] => | url = https://ujszo.com/gyor/deli-elkerulo-ut-epul-mosonmagyarovaron [271] => | jazyk = hu [272] => | datum přístupu = 2020-12-25 [273] => }} Je zde také síť cyklotras. [274] => [275] => Městskou dopravu zde zajišťují autobusy. Vzhledem k existenci dvou původně oddělených měst a přítomnosti železniční stanice jen v jednom z nich, byl provoz autobusů zahájen v Mosonmagyaróváru již roku [[1906]]. [276] => [277] => V minulosti byl významný také nákladní přístav na Mošoňském Dunaji. Bývalá budova skladu obilí byla později přestavěna a dnes slouží jako restaurace. [278] => [279] => Městem prochází [[EuroVelo|evropská]] trasa EuroVelo, tzv. Dunajská cyklostezka. [280] => [281] => == Školství == [282] => [283] => V Mosonmagyaróváru sídlí zemědělská fakulta Západomaďarské univerzity. Ta zde navázala na výzkumný ústav zemědělský, který zde založil [[Heinrich Wilhelm von Pabst]] již v roce [[1850]]. Škola byla v souvislosti s [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherským vyrovnáním]] převedena pod uherskou vládu v Pešti. Kromě toho působí v Mosonmagyaróváru pět středních škol a sedm škol základních. Dvě z nich provozuje piaristický řád; piaristické gymnázium existovalo v Mošoni již v roce [[1930]]. [284] => [285] => == Zdravotnictví == [286] => [287] => V centrální části města stojí [[Karolinská nemocnice (Mosonmagyaróvár)|Karolinská nemocnice]] ({{vjazyce2|hu|Karolina Kórház}}). [288] => [289] => == Ostatní infrastruktura == [290] => [291] => Východně od Mosonmagyaróváru stojí rozhlasový vysílač. Vysílač středních vln, který pracuje na frekvenci 1116 kHz s výkonem 2,2 kW, využívá anténu umístěnou na [[stožár]] vysoký 106 metrů. [292] => [293] => == Osobnosti města == [294] => '''Narození v Magyaróváru/Ungarisch Altenburgu''' [295] => * [[Alexander Bauer (chemik)|Alexander Bauer]] (1836–1921), rakouský chemik [296] => * [[Ferenc Chalupetzky]] (1886–1951), maďarský šachista [297] => * [[László Csiba]] (* 1949), maďarsko-německý spisovatel [298] => * [[Gaudentius Dettelbach|František Gaudentius Leopold Dettelbach]], [[Řád menších bratří|OFM]] (1739–1818), slovenský [[Varhany|varhaník]] a hudební skladatel [299] => * [[Carl Flesch]] (1873–1944), maďarsko-židovský houslista a hudební spisovatel, narozen v Mosonu/Wieselburgu [300] => * [[Maximilian Reich]] (1882–1952), rakouský sportovní novinář, předseda ''Rakouského spolku amatérských boxerů'' [301] => * [[Alfred Gesswein]] (1911–1983), rakouský básník a literát [302] => * [[Johann Otto Haas]] (1906–1944), rakouský protinacistický odbojář [303] => * [[Gottlieb Haberlandt]] (1854–1945), rakouský botanik [304] => * [[Michael Haberlandt]] (1860–1940), rakouský folklorista a indolog [305] => * [[Valentin Haecker]] (1864–1927), německý zoolog [306] => * [[Nicholas J. Hoff]] (1906–1997), inženýr [307] => * [[Richard Hönigswald]] (1875–1947), filosof [308] => * [[Josef Kainz]] (1858–1910), rakouský herec, narozen v Mosonu/Wieselburgu [309] => * [[Maciej Kamieński|Matej Kamenický]] (1734–1821) polský hudební skladatel slovenského původu, autor první [[Polská opera|polské opery]] [310] => * [[Barbara Kopácsiová]] (* 1991), maďarská fotbalistka [311] => * [[Ludwig Mühlhofer]] (1888–1978), rakouský inženýr vodních děl [312] => * [[Katalin Pálingerová]] (* 1978), maďarská házenkářka [313] => * [[Antal Pusztai]] (* 1978), maďarský klasický kytarista a jazzový hudebník [314] => * [[Bela Rabelbauer|Béla ''(Adalbert)'' Rabelbauer]] (* 1934), mezinárodně činný vorarlberský podnikatel [315] => * [[Marianna Sastinová]] (* 1983), maďarská zápasnice, mistryně světa a Evropy [316] => * [[Vilmos Totik]] (* 1954), matematik [317] => * [[Carolus Antonius Franciscus Winter]] (1811–1873), obchodník, dobrodinec v Mosonu/Wieselburgu [318] => [319] => '''Studenti a učitelé zemědělského institutu''' [320] => * [[Friedrich Haberlandt]] (1826–1878), v letech [[1848]]–[[1872]] zde studoval, později pracoval jako pedagogický asistent [321] => * [[Wenzel Hecke]] (1824–1900), v letech [[1850]]–[[1872]] zde studoval, docent [322] => * [[Guido Krafft]] (1844–1907), v letech [[1864]]–[[1870]] absolvent, asistent [323] => * [[Nikolaus Lenau]] (1802–1850), básník, krátce zde studoval v letech 1822–1823 [324] => * [[Matthias Meixner]] (1894–1977), maďarsko-rakouský zemědělec a politik, před rokem 1916 zde studoval [325] => * [[Heinrich Wilhelm von Pabst]] (1798–1868), německý agronom, v letech 1850–1861 na Ministerstvu zemské kultury ve Vídni odpovědný za reorganizaci institutu [326] => * [[Johann Pohl (agronom)|Johann Pohl]] (1842–1913), rakouský agronom, studoval zde [327] => * [[Georg von Schönerer]] (1842–1921), rakouský velkostatkář a politik, v letech 1863–1865 zde studoval [328] => * [[Anton Tausche]] (1838–1898), český učitel, agronom a politik, v letech 1862–1864 zde studoval [329] => * [[Anton von Wittmann]] (1771–1842), rakouský [[Agroekonomie|agroekonom]], v roce 1818 první ředitel školy [330] => [331] => '''Ostatní osobnosti spojené s městem''' [332] => * [[Jean-Baptiste Nompere de Champagny|Jean-Baptiste Champagny]] a [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemens Václav von Metternich]], v Uherských Starých hradech (Ungarisch-Altenburg) vedli od srpna do září 1809 [[Schönbrunnský mír|mírová jednání]] [333] => * arcivévoda [[Bedřich Rakousko-Těšínský]] (1856–1936), rakousko-uherský [[polní maršál]], v Magyaróváru strávil stáří, zde také zemřel a byl pochován (Habsburská hrobka ve [[Kostel svatého Gottharda (Mosonmagyaróvár)|farním kostele sv. Gottharda]]) [334] => * [[Isabella von Croÿ (1856–1931)|Isabella von Croÿ]] (1856–1931), arcivévodkyně rakousko-těšínská, žila zde a byla pochována v Habsburské hrobce ve farním kostele sv. Gottharda [335] => * [[Alexander Gießwein]] (1856–1923), maďarský duchovní, politik a odborný spisovatel, sloužil zde jako prelát farního kostela sv. Gottharda [336] => * [[Johann Thullner]] (1880–1937), maďarsko-rakouský duchovní a politik, sloužil zde jako kaplan [337] => [338] => == Partnerská města == [339] => * {{Partnerské město|Hattersheim am Main|Německo}} [340] => * {{Partnerské město|Stockerau}} [341] => * {{Partnerské město|Arese|Itálie}} [342] => * {{Partnerské město|Hadsten|Dánsko}} [343] => * {{Partnerské město|Šamorín}} [344] => * {{Partnerské město|Senec (město)}} [345] => * {{Partnerské město|Pezinok}} [346] => * {{Partnerské město|Olováry}} [347] => * {{Partnerské město|Piotrków Trybunalski}} [348] => * {{Partnerské město|Berehovo}} [349] => * {{Partnerské město|Neusiedl am See}} [350] => [351] => == Galerie == [352] => [353] => Soubor:COA county Moson.jpg| Znak [[Mošonská župa|Mošonské župy]] [354] => Soubor:Mosonmagyaróvár - Castle.jpg| Óvár s [[Mosonmagyaróvár (hrad)|hradem Mosonmagyaróvár]] [355] => Soubor:Mosonmagyaróvár hrad 1.jpg|[[Mosonmagyaróvár (hrad)|Hrad a zámek Mosonmagyaróvár]] [356] => Soubor:Спонукає на лінгвістичні роздуми - panoramio.jpg|Farní [[Kostel Panny Marie a svatého Gottharda (Mosonmagyaróvár)|kostel Panny Marie a sv. Gottharda]] v [[Óvár]]u [357] => Soubor:ÁVH határőr laktanya (2).jpg| Kasárna pohraniční stráže [358] => Soubor:Mosonmagyaróvár – Karolina Kórház.jpg| Nemocnice [359] => Soubor:Szélerőmű Mosonmagyaróvár határában 01.jpg| Větrná farma poblíž Mosonmagyaróváru [360] => Soubor:Mosonmagyaróvár – 1848-as emlékmű, Ágyú oldalnézet.jpg| Dělo na ulici Szent István király út [361] => Soubor:1956-os emlékmű - Mosonmagyaróvár (2).jpg| Památník [[Maďarské povstání|událostí v roce 1956]] [362] => Soubor:Nepomuki Szent János-emlékoszlop (1744) - Mosonmagyaróvár, Deák Ferenc tér, Moson 1.jpg| Sloup [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] z roku 1744 na náměstí [[Ferenc Deák|Ference Deáka]] v [[Mošoň|Mošoni]] [363] => Soubor:Habsburg Frigyes (Paulikovics Iván, 2006) - Mosonmagyaróvár, Deák Ferenc tér, Moson 6.jpg| Socha [[Bedřich Rakousko-Těšínský|Bedřicha Habsburského]] od Ivána Paulikovicse z roku 2006 na náměstí [[Ferenc Deák|Ference Deáka]] v [[Mošoň|Mošoni]] [364] => [365] => [366] => == Odkazy == [367] => [368] => === Reference === [369] => [370] => [371] => === Externí odkazy === [372] => * {{Commonscat}} [373] => * {{hu}} {{en}} {{de}} {{Oficiální web}} [374] => [375] => {{Okres Mosonmagyaróvár}} [376] => {{Győr-Moson-Sopron}} [377] => {{Autoritní data}} [378] => {{Portály|Maďarsko}} [379] => [380] => [[Kategorie:Mosonmagyaróvár| ]] [381] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [382] => [[Kategorie:Obce v župě Győr-Moson-Sopron]] [383] => [[Kategorie:Lázně v Maďarsku]] [384] => [[Kategorie:Okres Mosonmagyaróvár]] [] => )
good wiki

Mosonmagyaróvár

Mosonmagyaróvár [mošonmaďaróvár] (historicky ) je okresní město (původně dvojměstí) v severozápadním Maďarsku v župě Győr-Moson-Sopron. Leží na soutoku Litavy a Mošoňského Dunaje, nedaleko rakouských a slovenských hranic.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rakousko','Slovensko','Győr','19. století','Mosonmagyaróvár (hrad)','Mošoň','Vídeň','Bedřich Rakousko-Těšínský','Evropská silnice E65','Mošoňský Dunaj','1872','Ferenc Deák'

1872

Rok 1872 byl rokem podzimu slavností a akcí.

Győr

Győr je město v severozápadním Maďarsku a hlavní město župy Győr-Moson-Sopron.

Rakousko

Slovensko

Vídeň