Array ( [0] => 14665752 [id] => 14665752 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mučedník [uri] => Mučedník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|redirect=Martyr|[[Martyr (hudební skupina)]]}} [1] => [[Soubor:Jean-Léon Gérôme - The Christian Martyrs' Last Prayer - Walters 37113.jpg|náhled|''Poslední modlitba křesťanských mučedníků'', [[Jean-Léon Gérôme]] (1883)|alt=|320x320pixelů]] [2] => [3] => '''Mučedník''' ([[Řečtina|řecky]]: ''μάρτυς, mártys''; doslova: svědek) je osoba, která byla [[mučení|umučena]] nebo zemřela za svojí [[Víra|víru]] nebo [[idea|ideu]]. [4] => [5] => == Mučedník v křesťanství == [6] => === Podstata === [7] => Mučedník, [[křesťanství|křesťan]], který pro svou víru položil svůj život, je v křesťanství prototypem [[svatý|světce]], podle slov [[Bible|Písma]]: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele“ ([[Evangelium podle Jana|Jan]] 15,13). Byl to zpočátku také jediný typ světců, kteří byli uctíváni. Teprve později začali být uctíváni i další světci, kteří nezemřeli mučednickou smrtí, především [[mnich|mniši]], jejichž život bylo „pomalé utrpení a odříkání z lásky ke Kristu“, čili opět jistý druh mučednictví. [8] => [9] => Kromě toho, že dar života je chápán jako největší dar a oběť, je mučednictví pro křesťanskou víru významné i proto, že je to vrcholný akt svědectví víře v Krista, proto se pro mučedníka používá také termín '''martyr''' (z řec.'''μάρτυς''' ''martys'' „svědek“). Mučednictví je v křesťanství chápáno v jistém smyslu jako povinnost, neboť se od křesťanů vyžaduje, aby svědectví své víry obětovali vše, a bude-li to třeba, i vlastní život. V tomto smyslu je prvním mučedníkem sám [[Ježíš Kristus|Kristus]] ([[Zjevení Janovo|Zj]] 1,5) a každý křesťan, nakolik vydává svědectví Kristu. [10] => [11] => Nejčastěji se v křesťanských církvích tento termín používá pro člověka, který položil život pro svou víru v Krista. Většinou se tak stalo po delším či kratším mučení, jehož cílem bylo přimět křesťana vzdát se své víry. O mučení těchto svatých často vznikaly legendy a zápisy ze soudních šetření proti nim byly tradovány a literárně rozvíjeny v podobě tzv. „[[akta|akt]]“. Známá jsou např. „Akta sv. [[Perpetua|Perpetuy]] a [[Felicita|Felicity]]“. [12] => [13] => === Titul mučedník === [14] => Oficiální křesťanská terminologie odlišuje od mučedníka tzv. „[[vyznavač]]e (víry)“; to jsou ti, kdo pro svou víru sice trpěli, ale nepoložili za ni svůj život, tj. pronásledování proti nim nedošlo až tak daleko. Jako titul se uděluje těm světcům, kteří prokazatelně položili svůj život za víru. V [[katolická církev|katolické církvi]] je [[liturgická barva]] náležející památce mučedníků [[červená]], barva krve. Pokud má nějaký svatý více „titulů“ (např. „panna a mučednice“), na prvním místě stojí vždy aspekt mučednictví. [[Východní křesťanství]] zná také titul [[protomučedník]] (první mučedník dané oblasti) a [[velkomučedník]] (který byl velmi mučen). [15] => [16] => == Mučedník v judaismu == [17] => Mučedník neboli ''kadoš me'une'' ({{vjazyce|he}}: קָדוֹשׁ מְעֻנֶּה, doslova „oddělený pro povyk“) je v pojetí [[Judaismus|judaismu]] ten, kdo položil život kvůli ''kiduš [[ha-Šem]]'' (hebrejsky: קִדּוּשׁ הַשֵׁם, „posvěcení [Božího] jména“). Protože ne každý čin Boží jméno posvěcuje a navíc podle [[Halacha|halachy]] má každý žid povinnost chránit svůj život, vypracovali [[rabín]]i podrobná pravidla, za nichž je mučednictví povinné a za nichž je sebeobětování zakázáno. Povinnost podstoupit mučednictví je stanoveno v případech, kdy je žid pod pohrůžkou smrti nucen k tomu, aby se dopustil ''avoda zara'' (hebrejsky: עֲבוֹדָה זָרָה, doslova „služby cizí“ neboli [[Modloslužba|modloslužby]]), ''šefichat damim'' (hebrejsky: שְׁפִיכַת דָּמִים, doslova „prolití krve“ neboli [[Vražda|vraždy]]) a ''giluj arajot'' (hebrejsky:גִּילוּי עֲרָיוֹת, „odhalení nahoty“ neboli sexuální nemorálnosti). Toto pravidlo je součástí tzv. [[Sedm noachidských přikázání|sedmi noachidských přikázání]] a vztahuje se tedy nejen na židy, ale i na všechny zbožné mezi národy světa. [18] => [19] => Za určitých okolností má však žid povinnost podstoupit mučednictví nejen kvůli výše zmíněným třem věcem, ale i kvůli dodržení jiných [[Micva|micvot]], a to jmenovitě tehdy, kdy nežidovské úřady veřejně stanoví, aby se židé přestali řídit některým z konkrétních židovských náboženských pravidel. Za takových okolností může být totiž i relativně nevýznamný odklon od plnění náboženských povinností považován za ''chilul ha-Šem'' (hebrejsky: חִילוּל הַשֵׁם, „znesvěcení [Božího] jména“), což je opak posvěcení Božího jména. To ale neplatí v individuálních případech, kdy je někdo k témuž pod pohrůžkou smrti nucen v soukromí, protože v tomto případě má přednost záchrana života. Aby se však předešlo nejasným situacím, kdy má zachování života přednost před mučednictvím, je doporučováno, aby žid z místa, kde hrozí náboženská nebo jiná [[perzekuce]], raději včas uprchl. [20] => [21] => === Židovští mučedníci v dějinách === [22] => O prvních potenciálních židovských mučednících jsou zmínky už v [[Tanach]]u. Známý je příběh z [[Kniha Daniel|knihy Daniel]], v níž se píše o tom, jak byli [[Novobabylonská říše|babylónským]] králem [[Nebukadnesar II.|Nebúkadnesarem]] povoláni význační říšští činitelé a úředníci na místo, kde nechal postavit zlatou sochu, před kterou měli všichni padnout a poklonit se jí. Mezi činiteli, kteří odmítli vzdát [[Modla|modle]] poctu i přes pohrůžku, že budou za svou neposlušnost vhozeni zaživa do rozpálené pece, byli tři židé, a sice Šadrak, Méšak a Abed-nego, kteří Nebúkadnesarovi odpověděli: ''„Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit z rozpálené ohnivé pece i z tvých rukou, králi, vysvobodí nás. Ale i kdyby ne, věz, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme.“''{{Citace bible|Da|3|17||18}} I když tito muži byli dle knihy Daniel zázračným způsobem zachráněni, pozdější [[apokryf]]ní knihy [[1. kniha Makabejská|1.]] a [[2. kniha Makabejská|2. Makabejská]] již svědčí o skutečných židovských obětech za násilné [[Helénismus|helénizace]], která byla prováděna na [[Země izraelská|území Izraele]] syrskými [[Seleukovci]], zvláště pak [[Antiochos IV. Epifanés|Antiochem IV. Epifanem]]. Významné svědectví o židovských mučednících té a pozdější doby nacházíme ve spisech [[Flavius Iosephus|Josefa Flavia]]. Z další židovské literatury je též známý příběh tzv. ''deseti mučedníků'' včetně rabiho [[Akiva|Akivy]], které Římané umučili za neuposlechnutí [[Římský císař|císařského]] výnosu, jenž zakazoval studium a vyučování [[Tóra|Tóry]]. [23] => [24] => V době tzv. [[První židovská válka|první židovské války]] vznikl navíc [[precedens]], podle něhož i spáchání hromadné [[Sebevražda|sebevraždy]], která je jinak zakázána, může být uznána za mučednictví. K tomuto způsobu posvěcení Božího jména došlo v roce 74 [[Náš letopočet|n. l.]] v pevnosti [[Masada]], kdy židovští obránci spáchali hromadnou sebevraždu těsně před dobytím [[Římská legie|římským vojskem]]. K podobné mučednické smrti docházelo v židovských sídlech podél [[Rýn]]a během [[Křížové výpravy|křižáckých výprav]]. Zvláštní kategorii mučednictví pak představují oběti [[holokaust]]u, neboť těmito oběťmi nebyli jen ti židé, kteří chtěli zachovat svou víru, ale i ti, kdo byli vražděni jen pro svůj židovský původ. Současná židovská [[teologie]] a [[liturgie]] však i tyto nedobrovolné mučedníky zahrnuje mezi ty, kdo zemřeli, aby posvětili Boží jméno. [25] => [26] => == Odkazy == [27] => === Reference === [28] => [29] => [30] => === Literatura === [31] => * P. Kitzler (vyd.), ''Příběhy raně křesťanských mučedníků. Výbor z nejstarší latinské a řecké marytrologické literatury'', úvodní studie J. Šubrt, přeložili I. Adámková, P. Dudzik a P. Kitzler, Praha: Vyšehrad, 2009. {{ISBN|978-80-7021-989-8}}. [32] => * P. Kitzler (vyd.), ''Příběhy raně křesťanských mučedníků'' II. ''Výbor z latinské a řecké martyrologické literatury 4. a 5. století'', úvodní studie J. Šubrt, přeložili I. Adámková, P. Dudzik a P. Kitzler, Praha: Vyšehrad, 2011. {{ISBN|978-80-7429-187-6}}. [33] => * {{Citace monografie|jméno=David|příjmení=Blumenthal|příjmení2=McGarry|jméno2=Michael|odkaz na autora=David Blumenthal|odkaz na autora2=Michael McGarry|titul=Slovník Židovsko-křesťanského dialogu|místo=Praha|rok=1994|vydavatel=ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ|isbn=80-85241-59-5|kapitola=''Mučednictví''|typ kapitoly=heslo:|stránky=91-95}} [34] => [35] => === Související článek === [36] => * [[Mučednický komplex]] [37] => [38] => === Externí odkazy === [39] => * {{Commonscat}} [40] => * [[Johann Theophilus Elsner|ELSNER, J. T.]] / [http://digitalna.kniznica.info/s/YfIw8cvbWL ''Martyrologium Bohemicum oder die böhmischen Verfolgungsgeschichte vom Jahre 894 bis 1632''] – mučedníci v českých dějinách – dostupné v [[Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě|Digitální knihovně UKB]] [41] => * {{Otto|heslo=Mučeník}} [42] => * {{Wikislovník|heslo=mučedník}} [43] => * {{Wikicitáty|téma=Mučedník}} [44] => [45] => {{Pahýl}} [46] => [47] => {{Smrt}} [48] => {{Autoritní data}} [49] => [50] => [[Kategorie:Mučedníci| ]] [] => )
good wiki

Mučedník

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Jean-Léon Gérôme - The Christian Martyrs\' Last Prayer - Walters 37113.jpg','Evangelium podle Jana','Modla','Novobabylonská říše','1. kniha Makabejská','Vražda','Micva','rabín','Seleukovci','Helénismus','Flavius Iosephus','velkomučedník'

Helénismus

Micva

Modla

Rabín

Seleukovci

Seleukovci byla dynastie starověkých řeckých králů, která vládla v perské říši a později v části římského Řecka.

Velkomučedník

Vražda