Array ( [0] => 15522228 [id] => 15522228 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Myšlení [uri] => Myšlení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|redirect=Přemýšlení|jiné=[[Přemyšlení]], část obce Zdiby v okrese Praha-východ}} [1] => '''Myšlení''' znamená v širším slova smyslu souhrn všech vědomých mentálních (psychických) [[Jednání|činností]], v užším slova smyslu jejich nejsložitější a patrně jen člověku vlastní část, která je schopna [[abstrakce]] a [[Reflexe (filosofie)|reflexe]]. [2] => [3] => Myšlení od jednotlivých [[vnímání|vjemů]] a [[zkušenost]]í postupuje k obecným [[pojem|pojmům]] a jejich prostřednictvím k praktickému i teoretickému zvládání světa. Navazuje tak na smyslové vnímání, využívá [[Paměť (psychologie)|paměti]] a [[tvořivost]]i, se svými obsahy však zachází soustavným a více méně pravidelným způsobem. Tento specifický způsob spojování, rozlišování, porovnávání a souzení podstatně souvisí s [[řeč]]í, která je jeho prostředkem a zároveň určujícím prostředím. [4] => [[Soubor:El pensador-Rodin-Caixaforum-3.jpg|náhled|upright=1.7| A. Rodin: Myslitel {{Malé|(Detail)}}]] [5] => [6] => [7] => == Svědectví jazyka == [8] => O významu i bohatosti myšlení svědčí množství odvozených slov, která naznačují šíři a rozmanitost myšlení: člověk může přemýšlet, rozmýšlet, vymýšlet, zamýšlet, domýšlet, smýšlet, přemítat. Myšlení může znamenat pouhé domnívání („myslel jsem, že...“), vyvolávat vzpomínky a [[intence]] („myslet na někoho“ nebo „na něco“) nebo [[ambice]] („myslet si na něco“), může rozvrhovat možnosti a připravovat jednání („rozmýšlet si“) a může hledat něco, co dosud nikdo neviděl („vymýšlet“). [9] => [10] => Vztah jazyka a myšlení je předmětem mnoha zkoumání a sám o sobě má řadu vrstev. Už [[Smysl (biologie)|smyslové]] [[vnímání]] potřebuje rozpoznávat jednotlivé [[předmět]]y a [[jev]]y z obrazů na sítnici a ostatních smyslových vjemů, vnímat „něco jakožto něco“, čili třídit a výsledky fixovat do pojmů a slov. Jazyk umožňuje běžnou [[zkušenost]], například letícího ptáka, rozložit na předmět (pták) a děj (letí) a těm pak připisovat další vlastnosti (černý, rychlý atd.). Tyto složky v podobě slov pak umožňuje řadit za sebou do vět podle určitých pravidel, zároveň však k tomu člověka nutí: nemáme jiný způsob vyjadřování a sdělování, na nějž by mohlo navázat vlastní myšlení. I obraz musíme nejprve rozebrat.J. Sokol, ''Filosofická antropologie. Člověk jako osoba''. Praha 2003, kap. 7. K logickému uvažování ale není řeč nutná.{{Citace elektronického periodika [11] => | titul = Toddlers learn to reason logically before they learn to speak, according to study [12] => | url = https://medicalxpress.com/news/2023-09-toddlers-logically.html [13] => | datum_přístupu = 2023-09-05 [14] => }} [15] => [16] => == Funkce myšlení == [17] => Myšlení vyžaduje [[čas]], jistý odstup od bezprostřední [[situace]], soustavnost a představu cíle; kdo je nemá, jedná „bezmyšlenkovitě“. Odstup, zkušenost a [[zobecnění]] představují tu nejsilnější stránku člověka, na níž spočívá jeho celková úspěšnost ve srovnání s jinými [[Živočichové|živočichy]]. [18] => [19] => Jednodušší formy myšlení lze chápat jako prostředek k řešení problémů nebo dosahování cílů. Člověk nejprve formuluje [[problém]] nebo cíl, čímž si ho zpřesní a představí tak, že může začít hledat postupy [[jednání]] a [[řešení]]. Na to bezprostředně navazuje souzení a [[hodnocení]], které posuzuje a porovnává dosažený stav s cílovým, zkušenost s představou. Tak postupuje také empirická [[věda]], která formuluje [[hypotéza|hypotézu]], konstruuje příslušný [[experiment]] a nakonec hodnotí jeho výsledek jako potvrzení nebo vyvrácení hypotézy. Na základě zkušenosti – vnímané, pamatované nebo naučené – může myšlení také odhadovat a plánovat, redukovat nejistotu budoucího rozborem možností nebo příležitostí. Podstatnou funkcí myšlení je také spojování, hledání podobností a souvislostí, případně myšlenkové modelování, experimentování a konstruování. Konečně může myšlení také „popustit uzdu“ [[představivost]]i a vytvářet či konstruovat nové, neznámé představy a pojmy, které se prostřednictvím řeči mohou stávat skutečnostmi.E. Cassirer, ''Filosofie symbolických forem 2, Mytické myšlení''. Praha: OIKOYMENH 1996 [20] => [21] => Zvláštní možností myšlení je [[reflexe]] či sebereflexe, kde se myšlení samo stává svým předmětem. O tuto možnost opřel [[René Descartes|Descartes]] svoji novou filosofii sebejistoty poznávajícího, na niž navazuje moderní filosofie subjektu. Reflexe je také bohatým a bezprostředním zdrojem poznání sebe sama, případně i člověka vůbec, a úzce souvisí s fenoménem [[svědomí]]. Jen myslící a reflektující bytost může být [[subjekt]]em, svobodnou a odpovědnou osobou a ovšem i nositelem práv a povinností. [22] => [23] => == Pravidla myšlení == [24] => Blízkou podobnost mezi pravidly [[Jazyk (lingvistika)|jazyka]] a myšlení objevil [[Aristotelés]] a na jejím základě vytvořil svou teorii [[kategorie|kategorií]]. Postup, jímž myšlení z jednotlivých zkušeností může odvozovat platné soudy ([[sylogismus]]), je základem jeho [[logika|logiky]]. V souvislosti s úvahami o různosti jazyků vzniká v [[17. století]] nová představa jazykově nezávislé logiky ([[logika z Port-Royal]], [[Leibniz]]), na niž pak navázala logika formální a matematická. Souvislost mezi jazykem a myšlením pak znovu objevila moderní [[filosofie jazyka]] ([[Frege]], [[Peirce]], [[Wittgenstein]]), kdežto souvislosti jazyka s myšlením a rozuměním zkoumal například [[Martin Heidegger]] nebo [[Hans-Georg Gadamer]]. Výzkumy ale ukazují, že i nemluvňata mohou pracovat s abstraktními vztahy, jako je shodnost předmětů.http://medicalxpress.com/news/2015-05-babies.html - Babies can think before they can speak [25] => [26] => == Druhy myšlení == [27] => Myšlení se vždycky pohybuje mezi dvěma krajnostmi praktického a teoretického: na jedné straně není samo ještě jednáním, na druhé straně k nějakému [[jednání]] obvykle směřuje a připravuje je. Podobně lze rozlišovat myšlení (více či méně) abstraktní či obecné a konkrétní, směřující k jednotlivému. Myšlení analytické čili rozebírající a syntetické, skládající a spojující. Myšlení kritické, chladné a nedůvěřivé, nebo sympatické, něčemu nakloněné. [28] => [29] => == Styly myšlení == [30] => Podle názoru americké psycholožky H. Durkinové existují alespoň dva různé způsoby řešení problému. Prastarý způsob ''pokus a omyl'' je možný i při myšlení - bezcílné hledání spojené s pocitem zmatku. Zmatek přestává, když bezprostředně a náhodně dosáhneme cíle. [31] => [32] => Při opačném přístupu probíhá řešení problému jeho postupnou analýzou. Od začátku známe cíl a sledujeme ho. Zmatek pomalu ustupuje s každým dosaženým krokem přibližujícím nás k cíli. ''Metodické myšlení -'' podle promyšlené strategie - zdánlivě vzniká jako počítačový program prostřednictvím vylučování variant, které nevedou k cíli. [33] => [34] => == Vlastnosti myšlení == [35] => U myšlení lze rozlišovat několik vlastností:{{Citace monografie | příjmení = Farková | jméno = Marie | titul = Vybrané kapitoly z psychologie | vydavatel = Univerzita Jana Amose Komenského Praha | místo = Praha | rok = 2008 | isbn = 978-80-86723-64-8 | strany = 68}} [36] => [37] => * '''Sbíhavost (konvergence)''' - schopnost držet se určitého [[téma]]tu a jít po linii logických souvislostí. [38] => * '''Rozbíhavost (divergence)''' - nazývané také umělecké, tvořivé myšlení vyznačující se velkou šířkou záběru. [39] => * '''Šířka (rozhled)''' - jakou šíři poznatků a problémů jsme schopni v myšlení zahrnout či řešit. [40] => * '''Hloubka''' - nakolik jsme s to proniknout do detailu problému (např. pomocí [[Analýza|analýzy]]). [41] => * '''Přesnost (spolehlivost)''' - nakolik jsou naše myšlenky logicky a prakticky správné. [42] => * '''Samostatnost''' - schopnost řešení problémů může být více či méně podmíněna pomocí dalších. [43] => * '''Pružnost (flexibilita)''' - schopnost odpoutat se od zažitých stylů myšlení a najít ten, který je pro daný problém nejefektivnější (např. překonání [[funkční fixace]]). [44] => * '''Kritičnost''' - schopnost podrobit kritické analýze jednotlivé [[Poznatek|poznatky]], ale i postupy řešení problému. [45] => [46] => == Fyziologie myšlení == [47] => Lidský [[mozek]] je značně diferencován na jednotlivé oblasti, které se věnují určité činnosti. Samotné [[Mozková hemisféra|mozkové hemisféry]] se věnují odlišnému způsobu myšlení. U pravorukých osob, '''levá hemisféra''' obstarává abstraktně pojmové myšlení, [[matematické myšlení]] a nachází se zde [[centrum řeči]]. '''Pravá hemisféra''' obstarává vnímání prostoru a to jak vlastního těla, tak svého okolí, komplexnější zpracování vizuálních dojmů a vnímání [[Hudba|hudby]]. Jelikož se při myšlení uplatňují všechny [[poznávací proces]]y, je i využití jednotlivých oblastí mozku komplexní. [48] => [49] => == Poruchy myšlení == [50] => '''Dynamické poruchy myšlení''' [51] => '''Zpomalené myšlení :''' [52] => * vyskytuje se při demenci ,únavě, vyčerpání apod, [53] => * řeč je pomalá , obsahově chudá [54] => * nemocný se v řeči zastavuje, dál ho nic nenapadá [55] => [56] => '''Zrychlené myšlení :''' [57] => [58] => * řeč je překotná , nemocný myšlenku nedokončuje , věty jsou nesouvislé [59] => [60] => '''Myšlenkový náraz :''' [61] => [62] => * nemocný se v řeči zastaví i uprostřed slova a není schopen dále pokračovat [63] => [64] => == Odkazy == [65] => [66] => === Reference === [67] => [68] => [69] => === Literatura === [70] => * H. Arendtová, ''Život ducha 1. Myšlení''. Praha: Aurora, 2001 - 274 s. {{ISBN|80-7299-041-1}} [71] => * H. Bergson, ''Myšlení a pohyb''. Praha: Mladá fronta, 2003 - 279 s. {{ISBN|80-204-1008-2}} [72] => * J. M. Bochenski, ''Cesta k filozofickému myšlení''. Praha: Academia, 2001 - 94 s. {{ISBN|80-200-0853-5}} [73] => * E. Cassirer, ''Filosofie symbolických forem. 2, Mytické myšlení''. Praha: OIKOYMENH, 1996 - 299 s. {{ISBN|80-86005-11-9}} [74] => * M. Heidegger, ''Konec filosofie a úkol myšlení: německo-česky''. Praha: Oikoymenh, 2006 - 63 s. {{ISBN|80-7298-166-8}} [75] => * H. Kern / Ch. Mehlová / H. Nolz / M. Peter / R. Winterspergerová, ''Přehled psychologie''. Praha: Portál, 2015. - 288 s. {{ISBN|978-80-262-0871-6}} [76] => * C. Lévi-Strauss, ''Myšlení přírodních národů''. Liberec: Dauphin, 1996 - 365 s. {{ISBN|80-901842-9-4}} [77] => * L. Lévy-Bruhl, ''Myšlení člověka primitivního''. Praha: Argo, 1999 - 362 s. {{ISBN|80-7203-243-7}} [78] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Myšlení. Sv. 7, str. 399 [79] => * P. Thagard, ''Úvod do kognitivní vědy: mysl a myšlení''. Praha: Portál, 2001 - 231 s. {{ISBN|80-7178-445-1}} [80] => * L. S. Vygotskij, ''Psychologie myšlení a řeči''. Praha: Portál, 2004 - 135 s. ; 20 cm. {{ISBN|80-7178-943-7}} [81] => [82] => === Související články === [83] => * [[Myšlenka]] [84] => * [[Inteligence]] [85] => * [[Myšlenkový experiment]] [86] => * [[Formální poruchy myšlení]] [87] => * [[Řeč]] [88] => * [[Aha efekt|aha-zážitek]] [89] => [90] => === Externí odkazy === [91] => * {{Commonscat|Thinking}} [92] => * {{Wikislovník|heslo=myšlení}} [93] => * {{Wikicitáty|téma=myšlení}} [94] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/thought-experiment/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Thought experiment] [95] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20090225230307/http://www.americanscientist.org/template/CreateToken?type=PDF&assetid=55246 M. C. Corbalis, The Uniqueness of Human Recursive Thinking. In: American Scientist 2007] [96] => * {{en}} [http://cnx.org/content/m14358/latest/ The Psychology of Emotions, Feelings and Thoughts, Free Online Book] [97] => [98] => {{Autoritní data}} [99] => {{Portály|Filozofie}} [100] => [101] => [[Kategorie:Myšlení| ]] [102] => [[Kategorie:Kognitivní věda]] [] => )
good wiki

Myšlení

Myšlení znamená v širším slova smyslu souhrn všech vědomých mentálních (psychických) činností, v užším slova smyslu jejich nejsložitější a patrně jen člověku vlastní část, která je schopna abstrakce a reflexe. Myšlení od jednotlivých vjemů a zkušeností postupuje k obecným pojmům a jejich prostřednictvím k praktickému i teoretickému zvládání světa.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vnímání','jednání','zkušenost','svědomí','řešení','reflexe','ambice','experiment','Smysl (biologie)','předmět','jev','čas'

ambice

Čas

Experiment

Jednání

Předmět

Reflexe

Řešení

Svědomí

Vnímání

Zkušenost