Array ( [0] => 15167066 [id] => 15167066 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Něnečtina [uri] => Něnečtina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | klasifikace = * [[Uralské jazyky]] [2] => ** [[Samojedské jazyky]] [3] => *** Severní samojedské jazyky [4] => | mluvčích = 21 900 [5] => | název = Něnečtina [6] => | písmo = [[Cyrilice]] [7] => | rozšíření = [[Rusko]] [8] => | mapa rozšíření = Verspreiding-Nenetsen.png [9] => | wikipedie = [[:incubator:Wp/yrk/Main Page|testovací verze]] [10] => }} [11] => '''Něnečtina''' spadá do skupiny [[Samojedské jazyky|samojedských jazyků]] [[Uralské jazyky|uralské jazykové rodiny]]. S přibližně 21 900 mluvčími (údaj z roku 2010 dle [http://www.ethnologue.com www.ethnologue.com]) je nejrozšířenějším jazykem v podskupině [[Samojedské jazyky|severních samojedských jazyků]]. Dělí se na dva dialekty - tundrovou (Ненэцяʼ вада) a lesní (Нешаӈ вата) něnečtinu. Lesní něnečtina je na pokraji zániku, tundrovou mluví zhruba 95 % populace [[Něnci|Něnců]]. [12] => [[Něnci]] byli dříve označováni také jako Jurakové nebo Samojedi/Samodijci. Tato etnická skupina obývá polární končiny severovýchodní Evropy a severozápadní [[Sibiř]]e, od poloostrova Kanin na [[Bílé moře|Bílém moři]] až po deltu řeky [[Jenisej]]; žijí také na [[Uralské jazyky|Kolském poloostrově]] a na ostrovech v [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Administrativně se toto území rozděluje na [[Něnecký autonomní okruh]] v rámci [[Archangelská oblast|Archangelské oblasti]] a [[Jamalo-něnecký autonomní okruh]] v rámci [[Ťumeňská oblast|Ťumeňské oblasti]]. [13] => [14] => == Písmo a literatura == [15] => [[Soubor:Nenets Latin Alphabet 1931.png|náhled|Něnečtina v latince (1931)]] [16] => Po staletí se zapisovalo piktografickým písmem, což patřilo obecně k rysům kultury severských národů. O ustálení psaného jazyka usilovali především pravoslavní misionáři, ve 30. letech 19. století publikoval první texty náboženského charakteru [[archimandrita]] Venjamin Smirnov. Jeden z prvních slabikářů vydal J. Sibircev (1895). Něnecký spisovný jazyk byl ustálen v roce 1932, a to na základě jednoho ze středních dialektů, který [[Latinizace v Sovětském svazu|využíval]] [[Latinka|latinku]]. Poté byl vydán slabikář Jadei vada (Nový svět), čítanka, kniha aritmetiky a školní slovníky, vedle toho také pár politických textů a drobných překladů z ruštiny. V roce 1937 se paralelně zavedl přepis do [[Cyrilice|azbuky]]. Téhož roku Sergej Prokofjev napsal přehled gramatiky. V současné době se vydávají především učebnice, existuje ale i něnecká krásná literatura. Nejznámějšími autory jsou např. [[Tyko Vylka]] (1886-1960), [[Ivan Istomin]] (1917-1988), [[Leonid Lapcui]] (*1932) nebo [[Vassilij Ledkov]] (*1933). Jediné něnecky psané noviny – Nyjaryjana Ngyrm (Červený sever) – vychází v [[Salechard]]u, hlavním městě [[Jamalo-něnecký autonomní okruh|Jamalo-něneckého autonomního okruhu]]. [17] => [18] => Moderní Něnecká abeceda: [19] => [20] => {| style="font-family:Arial Unicode MS; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF" [21] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | А а [22] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Б б [23] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | В в [24] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Г г [25] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Д д [26] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Е е [27] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ё ё [28] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ж ж [29] => |- [30] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | З з [31] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | И и [32] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Й й [33] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | К к [34] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Л л [35] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | М м [36] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Н н [37] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | [[Ӈ]] ӈ [38] => |- [39] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | О о [40] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | П п [41] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Р р [42] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | С с [43] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Т т [44] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | У у [45] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ф ф [46] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Х х [47] => |- [48] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ц ц [49] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ч ч [50] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ш ш [51] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Щ щ [52] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ъ ъ [53] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ы ы [54] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ь ь [55] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Э э [56] => |- [57] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ю ю [58] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Я я [59] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | [[ʼ]] [60] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | [[ʼʼ]] [61] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | [62] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | [63] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | [64] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | [65] => |} [66] => [67] => V abecedě lesního dialektu něneckého jazyka se také používají písmena '''[[Ӆ]] ӆ''' a '''[[Ӭ]] ӭ'''. [68] => [69] => == Něnečtina jako předmět bádání == [70] => První, kdo poukázal na příbuzenství finno-ugrických a samojedských jazyků, byl J. von Strahlenberg (1730). Sběrem lingvistického materiálu se dále zabývali D. G. Messerschmidt, J. von Klaproth nebo A. G. Schrenk. V roce 1767 se misionář J. S. Vater rozhodl vytvořit stručnou gramatiku něnečtiny, a to na základě jedné legendy; je zřejmé, že materiál, který si pro práci zvolil, rozhodně nedostačoval. O něco úspěšnější byl M. A. Castrén – vydal první gramatiku samojedských jazyků (Grammatik der samojedischen Sprachen, 1854), následně také slovník (Wörterverzeichnis aus den samojedischen Sprachen, 1855). Na tato díla v roce 1912 navázal T. Lehtisalo. [71] => V roce 1930 byl v tehdejším Leningradu založen Institut severských národů (rus. Институт Народов Севера), který se specializuje na menšinová etnika z polárních regionů a Sibiře. V roce 1937 G. Prokofjev napsal stručný přehled gramatiky, zhruba o 30 let později vydala Natal’ja Tereščenko gramatiku poněkud obsáhlejší (1966). Spolu s A. Porerkou také zkompilovala první bilingvní slovník (1948). Sbírku folkloru vydal T. Lehtisalo (1947), etnologii zkoumal L. Homich. V současné době se něnečtinou zabývá Tapani Salminen, působící na univerzitě v Helsinkách. [72] => [73] => == Gramatický systém něnečtiny == [74] => === Hlásky === [75] => ==== Vokály ==== [76] => Samohlásky se dělí na krátké a dlouhé, rozlišují se také přední a zadní. V tabulkách jsou uvedený včetně ortografického přepisu. [77] => [78] => Krátké samohlásky [79] => {| class="wikitable" [80] => |- [81] => ! foném !! přední !! zadní [82] => |- [83] => | a || a || я [84] => |- [85] => | e || э || e [86] => |- [87] => | o || o || ë [88] => |- [89] => | i || ы || и [90] => |- [91] => | u || y || ю [92] => |} [93] => [94] => Dlouhé samohlásky [95] => {| class="wikitable" [96] => |- [97] => ! foném !! přední !! zadní [98] => |- [99] => | æ || э || [100] => |- [101] => | í || ы || и [102] => |- [103] => | ú || y || ю [104] => |} [105] => ==== Konsonanty ==== [106] => {| class="wikitable" [107] => |- [108] => ! Text záhlaví !! labiály !! palatolabiály !! dentály !! palatály !! veláry !! glotály [109] => |- [110] => | nazály || m ('''м''') || my || n ('''н''') || ny || ng || [111] => |- [112] => | plozívy neznělé || p ('''п''') || py || t ('''т''') || ty || k ('''к''') || q/h (“⁄ ’) [113] => |- [114] => | plozívy znělé || b ('''б''') || by || d ('''д''') || dy || || [115] => |- [116] => | afrikáty || || || c ('''ц''') || cy || || [117] => |- [118] => | frikatívy || || || s ('''c''') || sy || x ('''x''') || [119] => |- [120] => | aproximanty || w ('''в''') || || || ÿ ('''й''') || || [121] => |- [122] => | laterály || || || l ('''л''') || ly || || [123] => |- [124] => | vibranty || || || r ('''р''') || ry || || [125] => |} [126] => === Morfologie === [127] => Něnečtina je [[Syntetický jazyk|syntetický]], převážně [[Aglutinační jazyk|aglutinační]], ale z části také [[flektivní jazyk]]. Má dva hlavní slovní druhy – [[Sloveso|slovesa]] a jména (resp. [[Podstatné jméno|substantiva]]). Vedle jmen existují i další, vedlejší druhy vykazující některé nominální kategorie – např. [[Osobní zájmeno|osobní zájmena]], různé skupiny [[Příslovce|adverbií]] a [[Postpozice|postpozicí]]. [[Přídavné jméno|Adjektiva]] netvoří samostatný slovní druh, ačkoliv mohou mít jisté derivační odchylky a zvláštnosti. To samé platí pro číslovky. [128] => Dalším, okrajovým slovním druhem jsou částice, tedy slova neohebná. [129] => ==== Slovesa ==== [130] => U něneckých sloves se určují následující kategorie: způsob, čas, [[Česká slovesa|konjugace]] (subjektivní, objektivní, reflexivní), číslo objektu (při konjugaci objektivní), osoba a číslo subjektu. Existuje i pár neurčitých slovesných tvarů. [131] => ===== Způsob ===== [132] => Něnecké sloveso může mít až 16 způsobů. Jejich druhy si předvedeme u slovesa nú- „to stand; stát“ ve 3. osobě jednotného čísla. [133] => # [[indikativ]]: ''nú°'' - (s)he stands; on/a stojí [134] => # [[imperativ]], mající tři pod-způsoby: hortativ pro 1. os.: 1. sg. ''núxəd°m'' - let me stand (lépe by se překládal pl., tedy „stůjme“); imperativ pro 2. os.: ''núq'' – stand!; stůj!; [[optativ]] pro 3. os.: 3. sg. ''nú°ya'' - let him/her stand; ať on/a stojí [135] => # [[konjunktiv]]: ''núyi'' - (s)he will stand (request); bude(-li) stát [136] => # necesitativ: ''núbcu'' -(s)he shall stand (demand); měl/a by stát [137] => # [[interogativ]]: ''núsa'' - did (s)he stand?; stál/a? [138] => # imperfektivní probabilitativ: ''núnaki°'' - (s)he may stand; mohl/a stát [139] => # perfektivní probabilitativ: ''núweki°'' - (s)he may have stood; mohl/a býval/a stál/a [140] => # obligativ: ''núbcaki°'' - (s)he should stand (expectation); měl/a by býval/a stá/a [141] => # imperfektivní aproximativ: ''núnarəxa'' - (s)he seems to stand; vypadá, že stál/a [142] => # perfektivní aproximativ: ''núwerəxa'' - (s)he seems to have stood; vypadá, že býval/a stál/a [143] => # aproximativ futura: ''núw°ntar°xa'' - (s)he seems to be going to stand; vypadá, že bude stát [144] => # superprobabilitativ: ''núwan°ŋkəbya'' - (s)he probably stands; pravděpodobně stojí [145] => # hyperprobabilitativ: ''núr°xawi°'' - (s)he must have stood; musel/a stát [146] => # narativ: ''núwi°'' - (s)he has stood; stojí, popř. stál/a [147] => # reputativ: ''núw°na'' - (s)he is supposed to stand; má stát [148] => # desiderativ: ''núr°wa'' - (s)he is encouraged to stand; je vybízen/a, aby stál/a [149] => [150] => ===== Čas ===== [151] => Uvádí se dvě kategorie času – [[aorist]] a [[préteritum]]. [[Aorist]], jakožto čas jednodušší, nemá žádné speciální tvoření, préteritum vyžaduje [[sufix]]. [152] => {| class="wikitable" [153] => |- [154] => ! !! aorist !! préteritum [155] => |- [156] => | 1. os. sg. || núəd°m || nú°dəmcy° [157] => |- [158] => | 2. os. sg. || núən° || nú°nəsy° [159] => |- [160] => | 3. os. sg. || nú° || núəsy° [161] => |} [162] => [163] => ===== Konjugace ===== [164] => Slovesa se rozdělují do čtyř konjugačních skupin: [165] => # Intranzitivní slovesa mají pouze subjektivní konjugaci. [166] => # Tranzitivní mohou mít subjektivní i objektivní konjugaci. [167] => # Reflexivní slovesa mají reflexivní. [168] => # Tranzitivně-reflexivní mají všechny tři typy. [169] => Konjugační skupiny jsou spojeny se čtyřmi sadami osobních sufixů: [170] => # pro subjektivní konjugaci, [171] => # pro objektivní konjugaci, pokud je objekt v singuláru, [172] => # pro objektivní konjugaci s objektem v plurálu, [173] => # pro reflexivní konjugaci. [174] => [175] => ===== Osoba a číslo ===== [176] => Něnecké sloveso rozlišuje tři čísla (singulár, [[Česká slovesa|duál]], plurál) a tři osoby. Následující tabulka obsahuje nejběžnější osobní sufixy pro indikativ (a další slovesné způsoby), a to podle konjugačních skupin zmíněných výše. [177] => {| class="wikitable" [178] => |- [179] => ! číslo !! osoba !! subjektivní k. !! objektivní k., objekt sg. !! objektivní k., objekt pl. !! reflexivní k. [180] => |- [181] => | singulár || 1. || -t-əm || -m-ə || -n-ə || -m-əq [182] => |- [183] => | || 2. || -n-tə || -r-ə || -t-ə || -n-tə [184] => |- [185] => | || 3. || ø || -t-a || -t-a || -q [186] => |- [187] => | duál || 1. || -n-yih || -m-yih || -n-yih || -n-yih [188] => |- [189] => | || 2. || -t-yih || -r-yih || -t-yih || -t-yih [190] => |- [191] => | || 3. || -xəh || -t-yih || -t-yih || -xəh [192] => |- [193] => | plurál || 1. || -m-aq || -m-aq || -n-aq || -n-aq [194] => |- [195] => | || 2. || -t-aq || -r-aq || -t-aq || -t-aq [196] => |- [197] => | || 3.|| -q || -t-oh || -t-oh || -t-əq [198] => |} [199] => [200] => ==== Jména ==== [201] => Něnecká nominální flexe vyjadřuje číslo, pád, skloňování (absolutní, posesivní, predestinační). U ne-absolutního skloňování se určuje také osoba a číslo vlastníka či predestinátora. [202] => [203] => ===== Číslo a pád ===== [204] => Substantivum v něnečtině může mít tři čísla – singulár, duál a plurál. Pádů rozlišuje celkem sedm – gramatické ([[nominativ]], [[akuzativ]], [[genitiv]]) a lokální ([[dativ]], [[Lokál|lokativ]], [[ablativ]], [[prolativ]]). Druhá skupina pádu, tj. pády lokální, se neuplatňují u duálu, pády se nahrazují [[Postpozice|postpozicí]]. [205] => {| class="wikitable" [206] => |+xanena - lovec [207] => ! [208] => !singulár [209] => |- [210] => |nominativ [211] => |xanena [212] => |- [213] => |genitiv [214] => |xanena' [215] => |- [216] => |akuzativ [217] => |xanenam' [218] => |- [219] => |dativ [220] => |xanenan' [221] => |- [222] => |lokativ [223] => |xanenaxana [224] => |- [225] => |ablativ [226] => |xanenaxab [227] => |- [228] => |prolativ [229] => |xanenawna [230] => |} [231] => [232] => === Syntax === [233] => Něnečtina využívá tzv. [[slovosled]] řazení slov (subjekt-objekt-sloveso). Objekt bývá většinou v akuzativu, pokud je věta v imperativu, objekt zůstává v nominativu. [234] => [235] => == Vzorový text == [236] => [237] => {{Vzorový text [238] => |VDLP=ano [239] => |Komentář= [240] => |Jazyk 1=něnecky [241] => |Text 1=Ет хибяри ненэць соямарианта хуркари правада тнява, ӈобой ненээя ниду нись токалба, ӈыбтамба илевату тара. [242] => |Jazyk 2=transkripce [243] => |Text 2=Et xibjari nenėc’ sojamarianta xurkari pravada tnjava, ṇoboj nenėėja nidu nic’ tokalba, ṇybtamba ilevatu tara. [244] => }} [245] => [246] => {{Uralské jazyky}} [247] => {{Autoritní data}} [248] => [249] => [[Kategorie:Samojedské jazyky]] [] => )
good wiki

Něnečtina

Něnečtina spadá do skupiny samojedských jazyků uralské jazykové rodiny. S přibližně 21 900 mluvčími (údaj z roku 2010 dle [url=http://www.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Uralské jazyky','Samojedské jazyky','Něnci','Česká slovesa','Postpozice','Jamalo-něnecký autonomní okruh','Cyrilice','indikativ','konjunktiv','Sibiř','Přídavné jméno','préteritum'