Array ( [0] => 15482077 [id] => 15482077 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => NASA [uri] => NASA [3] => Bell X-1A in flight.jpg [img] => Bell X-1A in flight.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - organizace [1] => | rozpočet = 22,629 miliard USD (2020) [2] => | počet zaměstnanců = 17 373 (2020) [3] => }} [4] => '''Národní úřad pro letectví a vesmír''', zkráceně '''NASA''' ({{Vjazyce2|en|''National Aeronautics and Space Administration'', NASA}}) je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví. [5] => [6] => == Historie == [7] => [8] => === Vznik a začátky === [9] => Ve Spojených státech zaštiťoval od roku [[1915]] výzkum v oblasti letectví [[National Advisory Committee for Aeronautics|Národní poradní výbor pro letectví]] (NACA, {{Cizojazyčně|en|''National Advisory Committee for Aeronautics''}}). Od roku [[1946]] se NACA věnoval také experimentům s [[Kosmický raketoplán|raketoplány]], jako byl nadzvukový [[Bell X-1]]. V první polovině [[1950|50. let]] se pozornost NACA a dalších (vojenských) institucí obrátila ke [[kosmický výzkum|kosmickému výzkumu]], především vypuštění první umělé družice [[Země]]. [[Program Vanguard]] [[Námořnictvo Spojených států amerických|amerického námořnictva]] se však zdržel a náhradní armádní [[Explorer 1]] byl předstižen sovětským [[Sputnik 1|Sputnikem]]. Šok ze zpochybnění americké technologické nadřazenosti vedl americkou [[vláda|vládu]] k rozhodné akci.{{Citace periodika [10] => | příjmení = Vítek [11] => | jméno = Antonín [12] => | odkaz na autora = Antonín Vítek [13] => | titul = První sputnik "otcem" NASA [14] => | periodikum = Letectví a kosmonautika [15] => | odkaz na periodikum = Letectví a kosmonautika [16] => | rok = 1967 [17] => | měsíc = [18] => | ročník = [19] => | číslo = 20 [20] => | strany = 668–769 [21] => | url = http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/nasa/index.htm [22] => | issn = [23] => }} [24] => [25] => Dne [[29. červenec|29. července]] [[1958]] americký [[prezident]] [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] podepsal „[[National Aeronautics and Space Act]]“, [[zákon]], kterým vznikl Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). V NASA se soustředil veškerý nevojenský vesmírný výzkum. Vývoj vojenských vesmírných prostředků dostala za úkol současně založená [[DARPA|Agentura pro pokročilé výzkumné projekty]] (ARPA, dnes DARPA). [26] => [27] => NASA začala fungovat [[1. říjen|1. října]] [[1958]], přičemž převzala veškeré zaměstnance a objekty NACA – čtyři [[laboratoř]]e a zhruba 8000 zaměstnanců. Do NASA přešel rovněž personál a prostředky armádní [[Army Ballistic Missile Agency|ABMA]] a části [[Námořní výzkumná laboratoř|Námořní výzkumné laboratoře]]. [28] => [29] => První programy NASA byly zaměřeny na výzkum letů [[člověk]]a do vesmíru. [[Program Mercury]], zahájený v roce [[1958]], měl za cíl hlavně zjistit, zda člověk může přežít ve vesmíru. [[5. květen|5. května]] [[1961]] uskutečnil [[Alan Shepard]] balistický skok v kabině [[Mercury-Redstone 3]] a [[20. únor]]a [[1962]] se [[John Glenn]] stal prvním [[Američané|Američanem]], který obletěl zeměkouli v kosmické lodi [[Mercury-Atlas 6]]. [30] => [31] => === Program Apollo === [32] => [[Soubor:The Apollo 11 Prime Crew - GPN-2000-001164.jpg|náhled|vlevo|Neil Armstrong, Michael Collins, Edwin „Buzz“ Aldrin - posádka Apolla 11]] [33] => [[Soubor:NASA-Budget-Federal.svg|náhled|Na vrcholu měla NASA k dispozici přes 4 % státního rozpočtu, ale nyní nemá ani 0,5 %.]] [34] => [[Soubor:NASA logo.svg|náhled|vpravo|Znak NASA [[1959]]–[[1982|82]] a [[1992]]–dosud]] [35] => [[Soubor:NASA seal.svg|náhled|vpravo|pečeť NASA]] [36] => [[Soubor:Apollo 11 Launch - GPN-2000-000630.jpg|vpravo|náhled|Raketa Saturn V]] [37] => Poté, co program Mercury prokázal, že kosmické lety s lidskou posádkou jsou uskutečnitelné, byl zahájen [[program Apollo]]. Ten měl původně za cíl další výzkum vesmíru a eventuálně dosažení oběžné dráhy [[Měsíc]]e. Jeho cíl byl předefinován poté, co prezident USA [[John Fitzgerald Kennedy|John F. Kennedy]] ve svém projevu z [[25. květen|25. května]] [[1961]] uvedl, že by Spojené státy měly dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku [[1970]]. Hlavním cílem programu Apollo se stalo právě přistání na Měsíci. Mezitím byl zahájen [[program Gemini]], který měl umožnit vyzkoušení technologií a postupů nezbytných pro měsíční mise. [38] => [39] => Po osmi letech, během kterých se uskutečnila řada zkušebních letů a při kterých zahynuli první američtí kosmonauti (požár [[Apollo 1|Apolla 1]] během tréninku startu), se podařilo cíl programu Apollo splnit. Posádka [[Apollo 11|Apolla 11]] přistála na Měsíci [[20. červenec|20. července]] [[1969]]. [40] => [41] => Po splnění Kennedyho úkolu dopravit člověka na Měsíc podpora pro americký kosmický program ochabla. To se projevilo i předčasným ukončením měsíčních misí Apollo – ačkoli byly plánovány ještě tři další lety, program byl ukončen v prosinci [[1972]] letem [[Apollo 17|Apolla 17]]{{Citace periodika [42] => | příjmení = Vítek [43] => | jméno = Antonín [44] => | odkaz na autora = Antonín Vítek [45] => | titul = Projekt Apollo okleštěn [46] => | periodikum = Letectví a kosmonautika [47] => | odkaz na periodikum = Letectví a kosmonautika [48] => | rok = 1970 [49] => | měsíc = [50] => | ročník = [51] => | číslo = 22 [52] => | strany = [53] => | url = http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lkc.htm [54] => | issn = [55] => }} (je zajímavé, že to bylo poprvé a prozatím naposledy, kdy se na povrch Měsíce dostal profesionální vědec – geolog [[Harrison Schmitt]]). Jednou z příčin předčasného ukončení programu byly i rozpočtové škrty vyvolané válkou ve [[Vietnam]]u. [56] => [57] => === Další rané mise === [58] => Ačkoli většina rozpočtu NASA byla věnována na pilotované kosmické lety, NASA vyslala také řadu bezpilotních sond. V roce [[1962]] odstartoval [[Mariner 2]], který jako první lidmi vyrobená sonda proletěl kolem jiné planety – [[Venuše (planeta)|Venuše]]. Programy [[Program Ranger|Ranger]], [[Program Surveyor|Surveyor]] a [[Program Lunar Orbiter|Lunar Orbiter]] byly klíčové pro průzkum podmínek na Měsíci před přistáním lidí v rámci programu [[Program Apollo|Apollo]]. Dvě [[Kosmická sonda|sondy]] [[Program Viking]] přistály na [[Mars (planeta)|Marsu]] a sondy [[Pioneer 11|Pioneer]] a [[Voyager 2|Voyager]] se vydaly k [[Vnitřní a vnější planety|vnějším planetám]] [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] – [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]], [[Saturn (planeta)|Saturnu]], [[Uran (planeta)|Uranu]] a [[Neptun (planeta)|Neptunu]], odkud vedle [[věda|vědeckých]] dat vyslaly i barevné snímky. [59] => [60] => === Skylab a Sojuz-Apollo === [61] => V roce [[1973]] NASA vypustila svoji první družicovou stanici – [[Skylab]]. Pro stanici byl využit upravený modul S-IVB, který byl normálně montován buď jako 2. stupeň nosiče [[Saturn IB|Saturn 1B]] nebo jako 3. stupeň nosiče [[Saturn V|Saturn 5]]. Hmotnost stanice, včetně připojené lodi Apollo byla téměř 91 tun, průměr až 6,7 metru, délka 35 metrů, vnitřní objem 354 m³.{{Citace elektronické monografie [62] => | titul = Skylab: A Guidebook [63] => | url = http://history.nasa.gov/EP-107/contents.htm [64] => | datum vydání = [65] => | datum aktualizace = [66] => | datum přístupu = 2011-10-17 [67] => | vydavatel = NASA [68] => | místo = [69] => | kapitola = CHAPTER III. Profile of the Skylab Mission: 2. SKYLAB ELEMENTS: Figure 7. Skylab in orbit. [70] => | url kapitoly = http://history.nasa.gov/EP-107/p14.htm [71] => | jazyk = anglicky [72] => }} Vystřídaly se na ní tři tříčlenné posádky, ale již v roce 1975 byla opuštěna, o čtyři roky později zanikla v atmosféře Země. [73] => [74] => Po vítězství USA v [[Vesmírný závod|závodech]] o dosažení Měsíce se obě mocnosti začaly orientovat na vzájemnou spolupráci. V programu [[Sojuz-Apollo]] se 17. července 1975 se americká loď Apollo spojila se sovětským [[Sojuz 19|Sojuzem 19]].{{Citace elektronického periodika [75] => | příjmení = Kubala [76] => | jméno = Petr [77] => | titul = Červenec 1975: let Sojuz-Apollo [78] => | periodikum = Instantní astronomické noviny [79] => | odkaz na periodikum = [80] => | datum vydání = 2005-7-7 [81] => | datum aktualizace = [82] => | datum přístupu = 2011-10-17 [83] => | ročník = [84] => | číslo = 583 [85] => | strany = [86] => | url = http://ian.cz/detart_fr.php?id=1562 [87] => | issn = [88] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140227133518/http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1562 [89] => | datum archivace = 2014-02-27 [90] => }} Tento projekt znamenal zahájení mezinárodní spolupráce ve výzkumu vesmíru a mnohé projekty, které existují dnes, mají počátek v té době. [91] => [92] => === Raketoplány a stanice === [93] => [[Soubor:NASA Space Shuttle Atlantis landing (STS-110) (19 April 2002).jpg|náhled|Raketoplán startuje jako raketa, ale přistává jako letadlo. [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] dosedá na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska]] [94] => Od druhé poloviny 70. let se hlavní úsilí NASA soustředilo na projekt [[Kosmický raketoplán|raketoplánu]]. Do roku [[1985]] byly postaveny 4 raketoplány [[Space Shuttle]], zamýšlené jako opakovaně použitelný dopravní prostředek na [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] Země. První z nich, [[Columbia (raketoplán)|Columbia]], odstartoval [[12. duben|12. dubna]] [[1981]]. Lety raketoplánů však byly podstatně dražší než se původně plánovalo a katastrofa [[Challenger (raketoplán)|Challengeru]] v roce [[1986]] ukázala jejich bezpečnostní vady. [95] => [96] => Raketoplány byly využívány i k čistě vojenským letům (program některých expedic byl zcela tajný), ale jejich vědecký přínos byl značný. V roce [[1990]] vynesl raketoplán na oběžnou dráhu kolem Země [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] (společný projekt s [[Evropská kosmická agentura|ESA]], začátek významnější spolupráce obou organizací) a posádky raketoplánů na něm provedly i několik oprav a vylepšení přímo na oběžné dráze při pěti servisních misích. [97] => [98] => Od roku 1984 NASA zahájila práce na další americké vesmírné stanici na oběžné dráze Země, její vypuštění se plánovalo roku 1992, nazvána byla [[Freedom (kosmická stanice)|Freedom]]. Průtahy s vývojem a rostoucí náklady vedly roku 1991 k přizvání partnerů z Evropy, Japonska a Kanady a roku 1993 i spojení s Ruskem. Zrodila se tak [[Mezinárodní vesmírná stanice]], společný podnik ruského [[Roskosmos]]u, americké NASA, evropské [[Evropská kosmická agentura|ESA]], japonské [[JAXA]] a kanadské [[Kanadská kosmická agentura|CSA]]. [99] => [100] => V roce 1995 se raketoplán poprvé připojil k ruské orbitální stanici [[Mir]]. Od roku 1998 pak na oběžné dráze Země začala výstavba [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]] (ISS), ke které americké raketoplány uskutečnily řadu letů. Druhá katastrofa potkala program Space Shuttle 1. února 2003, kdy se nejstarší z flotily raketoplánů, Columbia, rozpadl nad [[Texas]]em. Na vině bylo poškození tepelné izolace na křídle, způsobené izolační pěnou odpadlou při startu z [[Space Shuttle External Tank|vnější nádrže]]. Poté byly lety raketoplánů dočasně zastaveny. Obnoveny byly v červenci 2006. Definitivně éra Shuttlů skončila misí [[STS-135]] raketoplánu [[Atlantis (raketoplán)|Atlantis]] v červenci 2011. [101] => [102] => Od 90. let 20. století NASA čelila ztenčujícímu se rozpočtu (v posledních letech asi 16 mld. dolarů ročně). Devátý ředitel NASA Daniel S. Goldin proto prosadil přístup nazvaný „rychleji, lépe, laciněji“, který měl snížit náklady na kosmické lety. Tento přístup byl kritizován a přehodnocen po ztrátě sond [[Mars Climate Orbiter]] a [[Mars Polar Lander]] v roce 1999. [103] => [104] => === Směr Mars === [105] => [[Soubor:Vehicle-Assembly-Building-July-6-2005.jpg|náhled|Montážní hala]] [106] => Přistání malého vozítka [[Mars Pathfinder|Sojourner]] mise [[Mars Pathfinder]] na Marsu v roce [[1997]] si získalo značnou pozornost veřejnosti. Menší zájem si vysloužila dosud fungující družice [[Mars Global Surveyor]], uvedená na oběžnou dráhu kolem rudé planety ve stejném roce. Od roku [[2001]] jí na oběžné dráze dělá společnost další sonda – [[Mars Odyssey]], která hledá stopy bývalé vulkanické aktivity a působení vody na Marsu. [107] => [108] => Po úspěšném přistání dalšího vozítka – [[Spirit]] – na Marsu pronesl [[14. leden|14. ledna]] [[2004]] americký prezident [[George W. Bush]] projev, ve kterém vytyčil svoji [[Vision for Space Exploration|vizi budoucnosti americké kosmonautiky]] po očekávaném ukončení provozu Shuttlů (tehdy plánovaném na rok 2010, poslední let proběhl v červenci 2011) a dostavění stanice ISS (která bude pracovat nejméně do roku 2020). Podle ní se měli lidé vrátit na Měsíc do roku [[2020]] a vytvořit tam stálou základnu. Ta měla sloužit jako pokusná stanice i jako potenciální základna pro další výpravy. Výhledově se předpokládal let na Mars. Kosmické lodi a nosné rakety potřebné k realizaci vytyčených cílů měly být vyvinuty v [[Program Constellation|programu Constellation]]. [109] => [110] => Program Constellation zahrnoval vývoj nosných raket [[Ares I]] a [[Ares V (raketa)|Ares V]] s nosností cca 25 a 188 tun na LEO; kosmické lodi [[Orion (kosmická loď)|Orion]] určené jak pro dopravu kosmonautů k ISS, pro lety k Měsíci, a v dlouhodobém výhledu i dále do kosmického prostoru a k Marsu; lunárního modulu [[Altair (lunární modul)|Altair]] a tahače EDS, který měl dopravit sestavu Orion-Altair od Země k Měsíci. Při vývoji se maximálně využívaly technologie (a dodavatelé) programu Space Shuttle. Program dospěl k [[Ares I-X|testu Aresu I]] v říjnu 2009, ale na jaře 2010 byl, po několikaměsíčním rozvažování, zrušen. Důvodem byly přílišné finanční náklady a zpožďování vývoje. [111] => [112] => Podle nejnovějších informací by měla první lidská posádka přistát na Marsu mezi lety 2035–2040. [113] => [114] => === Flexibilní přístup === [115] => Ještě roku 2010 byl náhradou za těžký nosič Ares V zahájen vývoj rakety [[Space Launch System|SLS]] (''Space Launch System''), rovněž odvozené od Shuttlů, s nosností 70–129 tun na LEO. V průběhu roku 2011 padlo rozhodnutí o transformaci lodě Orion v [[Orion (kosmická loď)|MPCV]] (''Multi-Purpose Crew Vehicle'', víceúčelová pilotovaná loď), jež měla sloužit jako záchranná loď pro posádku ISS, v budoucnosti i letům k Měsíci, asteroidům a výhledově k Marsu. [116] => [117] => Pokračující úvahy o znovudobytí Měsíce a dobytí Marsu vedly v roce 2017 k zahájení [[Program Artemis|programu Artemis]], který v současnosti předpokládá návrat lidí na Měsíc v roce 2025 nebo 2026, přičemž zatím absolvoval první let kolem Měsíce s lodí bez posádky ([[Artemis I]]). Jádrem programu jsou raketa SLS a kosmická loď Orion, počítá se ale také s permanentní vesmírnou stanici [[Gateway (vesmírná stanice)|Gateway]] na oběžné dráze kolem Měsíce. Součástí projektu je také intenzívní spolupráce se soukromými dodavateli různých služeb a techniky, např. přistávacích modulů, skafandrů nebo lunárních vozítek.{{Citace elektronického periodika [118] => | titul = https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/static/artemis/NASA: Artemis [119] => | periodikum = https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/static/artemis/NASA [120] => | url = https://www.nasa.gov/specials/artemis/index.html [121] => | datum přístupu = 2024-03-06 [122] => }} [123] => [124] => Také běžnou dopravu astronautů a jejich vybavení na oběžnou dráhu Země pro NASA svěřila soukromým výrobcům a provozovatelům kosmické techniky, vyvinuté po roce 2006 s finanční podporou NASA v [[Commercial Orbital Transportation Services|programu COTS]]. Od roku 2012 létají k ISS nákladní lodi [[Dragon (kosmická loď)|Dragon]] a [[Dragon 2#Cargo Dragon|Dragon 2 (Cargo Dragon)]] společnosti [[SpaceX]] a od roku 2020 také verze lodi [[Dragon 2#Crew Dragon|Dragon 2 (Crew Dragon)]] určená pro dopravu osob. O rok později začaly dopravovat náklad také lodi [[Cygnus (kosmická loď)|Cygnus]] společnosti [[Northrop Grumman]]. Další mise byly přiděleny přiděleny společnostem [[Sierra Nevada Corporation|Sierra Nevada]] (pro lety nákladní lodi [[Dream Chaser]]) a [[Boeing]] (pro lety s astronauty v lodi [[Boeing CST-100 Starliner|Starliner]]), které však dosud nedokončily nezbytné testování svých strojů. [125] => [126] => A spolupráci se soukromými subjekty NASA rozvinula také v případě nástupce Mezinárodní vesmírné stanice, kterou bude nutné po roce 2030 nahradit. Nové koncepty soukromých vesmírných stanic poskytovaných pro programy NASA vznikají ve spolupráci se společnostmi [[Axiom Space]] ([[Axiom Space#Orbitální segment Axiom|Axiom Station]]), [[Blue Origin]] ([[Orbital Reef]]) a [[Voyager Space]] ([[Starlab]]).{{Citace elektronického periodika [127] => | autor = Gravitics Inc. [128] => | titul = On January 5th, NASA announced that the agency will increase its investment in next generation space stations by $99.5 million [129] => | periodikum = X.com [130] => | url = https://twitter.com/GraviticsInc/status/1751312523972972636 [131] => | datum vydání = 2024-01-27 [132] => | datum přístupu = 2024-03-06 [133] => }} [134] => [135] => == Vesmírné programy NASA == [136] => [[Soubor:International Space Station 17 April 2002.jpg|náhled|Mezinárodní vesmírná stanice [[Mezinárodní vesmírná stanice|ISS]]]] [137] => [[Soubor:Surveyor NASA lunar lander.jpg|náhled|Surveyor]] [138] => [[Soubor:Spaceprobe Magellan 01.jpg|náhled|Magellan]] [139] => [[Soubor:Pioneer10-11.jpg|náhled|Pioneer 10]] [140] => [[Soubor:Rocket size comparison.png|náhled|vpravo|Zleva: [[Saturn V]], [[Space Shuttle]], a již zrušené [[Ares I]], [[Ares IV]] a [[Ares V]]]] [141] => [142] => === Pilotované kosmické lety === [143] => * [[Program Mercury]] [144] => * [[Program Gemini]] [145] => * [[Program Apollo]] [146] => * [[Skylab]] [147] => * [[Space Shuttle]] ([[Kosmický raketoplán|raketoplány]]) [148] => * [[Mezinárodní vesmírná stanice]] [149] => * [[Program Artemis|Artemis]] [150] => [151] => === Nepilotované kosmické lety === [152] => * '''Výzkum [[Měsíc]]e''' [153] => ** [[Program Pioneer]], mise 1 až 4 [154] => ** [[Program Ranger]], všech devět misí [155] => ** [[Program Surveyor]], všech sedm misí [156] => ** [[Program Lunar Orbiter]], všech pět misí [157] => ** Sonda [[Clementine (sonda)|Clementine]] [158] => ** Sonda [[Lunar Prospector]] [159] => * '''Výzkum [[Merkur (planeta)|Merkuru]]''' [160] => ** [[Program Mariner]], mise [[Mariner 10]] [161] => ** Sonda [[MESSENGER]] [162] => * '''Výzkum [[Venuše (planeta)|Venuše]]''' [163] => ** [[Program Mariner]], mise 1, 2, 5, 10 [164] => ** [[Program Pioneer]], mise [[Pioneer-Venus 1]] a [[Pioneer-Venus 2]] [165] => ** Sonda [[Magellan (sonda)|Magellan]] [166] => * '''Výzkum [[Mars (planeta)|Marsu]]''' [167] => ** [[Program Mariner]], mise 3, 4, 6, 7, 8, 9. [168] => ** [[Program Viking]] [169] => ** [[Mars Observer]] [170] => ** [[Mars Pathfinder]] [171] => ** [[Mars Climate Orbiter]] [172] => ** [[Mars Polar Lander]] [173] => ** [[Mars Global Surveyor]] [174] => ** [[Mars Odyssey|2001 Mars Odyssey]] [175] => ** [[Mars Exploration Rover]] [176] => ** [[Mars Reconnaissance Orbiter]] [177] => ** [[Phoenix (sonda)|Phoenix]] [178] => ** [[Mars Science Laboratory|Mars Science Laboratory (Curiosity)]] [179] => ** [[MAVEN]] [180] => ** [[InSight]] [181] => ** [[Perseverance (rover)|Perseverance]] [182] => * '''Výzkum [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]]''' [183] => ** [[Program Pioneer]], mise [[Pioneer 10]] a [[Pioneer 11]] [184] => ** [[Galileo (sonda)|Galileo]] [185] => ** [[Juno (sonda)|Juno]] [186] => * '''Výzkum [[Saturn (planeta)|Saturnu]]''' [187] => ** [[Program Pioneer]], mise [[Pioneer 11]] [188] => ** [[Cassini (sonda)|Cassini-Huygens]] [189] => * '''Lety k více planetám současně''' [190] => ** [[Program Pioneer]], mise [[Pioneer 11]] – Jupiter a Saturn [191] => ** [[Program Mariner]], mise [[Mariner 10]] – Venuše a Merkur [192] => ** [[Voyager 1]] – Jupiter a Saturn [193] => ** [[Voyager 2]] – Jupiter, Saturn, [[Uran (planeta)|Uran]] a [[Neptun (planeta)|Neptun]] [194] => ** [[New Horizons]] – Jupiter, [[Pluto (trpasličí planeta)|Pluto]] a [[Kuiperův pás]] [195] => * '''Výzkum [[planetka|planetek]], [[kometa|komet]], meziplanetárního prostoru''' [196] => ** [[Program Pioneer]], mise 5-9 [197] => ** [[Program Explorer]] , sondy 35 a 49 [198] => ** [[Deep Space 1]] [199] => ** [[NEAR Shoemaker]] [200] => ** [[Stardust (sonda)|Stardust]] [201] => ** [[CRAF]] – zrušená [202] => ** [[Deep Impact (sonda)|Deep Impact]] [203] => ** [[Dawn (sonda)|Dawn]] [204] => ** [[OSIRIS-REx]] [205] => * '''Výzkum [[Slunce]]''' [206] => ** [[SOHO]] [207] => ** [[Ulysses (sonda)|Ulysses]] [208] => ** [[SDO (sonda)|SDO]] [209] => ** dvojice sond [[STEREO (sondy)|STEREO]] [210] => ** [[Genesis (sonda)|Genesis]] [211] => ** [[Parker Solar Probe]] [212] => * '''Vesmírné observatoře''' [213] => ** [[Hubbleův vesmírný dalekohled]] [214] => ** [[Comptonova gama observatoř]] [215] => ** [[Rentgenová observatoř Chandra]] - rentgenový dalekohled [216] => ** [[Spitzerův vesmírný dalekohled]] - infračervený dalekohled [217] => ** [[COBE]] [218] => ** [[IRAS]] [219] => ** [[Vesmírný dalekohled Jamese Webba]] [220] => [221] => == Střediska NASA == [222] => [[Soubor:VonBraunMuellerReesSA6.jpg|náhled|[[Wernher von Braun]], ředitel MSFC, při [[A-101|prvním testu]] makety kosmické lodi Apollo 28. května 1964]] [223] => Nejznámější zařízení NASA je [[Kennedyho vesmírné středisko]] (KSC) na [[Florida|Floridě]], kosmodrom, ze kterého od roku 1968 startují všechny americké pilotované kosmické lodě. I když byly pilotované kosmické lety ve Spojených státech přerušeny od léta 2011, z KSC nadále startovaly nosné rakety s družicemi a sondami NASA. Pilotované lety byly obnoveny v květnu 2020 letem [[Crew Dragon Demo 2]]. Dalšími předními centry NASA jsou [[Marshall Space Flight Center|Marshallovo středisko vesmírných letů]] (MSFC) v alabamském Huntsville, ve kterém byla vyvinuta raketa Saturn 5 a orbitální stanice Skylab a [[Jet Propulsion Laboratory]] (JPL), jejíž inženýři zkonstruovali řadu družic a vesmírných sond, počínaje první americkou družicí [[Explorer 1]]. [224] => [225] => Střediska a zařízení NASA mohou být podle účelu rozdělena na komunikační centra a teleskopy; kosmodromy a konstrukční střediska; výzkumná centra a konečně zkušební základny. Z historických a administrativních důvodů některá slouží více účelům. [226] => [227] => Centrála NASA je umístěna ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]]. Středisko sdílených služeb (Shared Services center) leží na pozemcích [[Stennisovo vesmírné středisko|Stennisova vesmírného střediska]] u zálivu St. Louis ve státě Mississippi. [228] => [229] => Centry vědecké práce NASA jsou [[Amesovo výzkumné středisko]] v kalifornském Mountain View, [[Goddardův institut pro kosmický výzkum]] v [[New York]]u, [[Goddardovo kosmické středisko]] v marylandském Greenbeltu, [[Jet Propulsion Laboratory]] v kalifornské [[Pasadena|Pasadeně]], [[Glennovo výzkumné středisko]] v [[Cleveland]]u a [[Langleyho výzkumné středisko]] v Hamptonu ve [[Virginie|Virginii]]. [230] => [231] => Kromě hlavního kosmodromu – KSC – používá NASA ke startům do vesmíru i [[Wallops Flight Facility|Letové středisko Wallops]] na ostrově Wallops ve Virginii. Konstrukčními a testovacími středisky jsou dále [[Johnsonovo vesmírné středisko]] v [[Houston]]u, Marshallovo středisko vesmírných letů, [[Montážní středisko Michoud]] v [[New Orleans]]u, [[White Sands Test Facility|Testovací středisko White Sands]] v Las Cruces v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]], [[Armstrongovo letecké výzkumné středisko]] na [[Edwardsova letecká základna|Edwardsově základně]] v Kalifornii, Amesovo, Glennovo a Langleyho výzkumná střediska, [[Nezávislé ověřovací zařízení]] ve Fairmontu v [[Západní Virginie|Západní Virginii]] a konečně Stennisovo vesmírné středisko. [232] => [233] => Spojení s vesmírnými sondami zajišťují komplexy teleskopů ([[Deep Space Network]]) v australské [[Canberra|Canbeře]], [[Kalifornie|kalifornském]] Barstow a španělském [[Madrid]]u a teleskop na Havaji (''[[Infrared Telescope Facility]]''). Komunikace s objekty na oběžné dráze je vedena přes komunikační sítě ''[[Near Earth Network]]'' a ''[[Space Network]]''. [234] => [235] => == Ředitelé NASA == [236] => V čele NASA stojí ředitel ({{Cizojazyčně|en|''administrator''}}), který je zároveň poradcem [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta]] Spojených států pro vesmír. [237] => # [[T. Keith Glennan]] ([[1958]]–1961) [238] => # [[James E. Webb]] ([[1961]]–[[1968]]) [239] => # [[Thomas O. Paine]] ([[1969]]–[[1970]]) [240] => # [[James C. Fletcher]] ([[1971]]–1977) [241] => # [[Robert A. Frosch]] ([[1977]]–1981) [242] => # [[James M. Beggs]] ([[1981]]–[[1985]]) [243] => # [[James C. Fletcher]] ([[1986]]–1989) [244] => # [[Richard Truly|Richard H. Truly]] ([[1989]]–1992) [245] => # [[Daniel S. Goldin]] ([[1992]]–2001) [246] => # [[Sean O'Keefe]] ([[2001]]–2005) [247] => # [[Michael D. Griffin]] ([[2005]]–[[2009]]) [248] => # [[Charles Bolden|Charles F. Bolden]] ([[2009]]–[[2017]]) [249] => # [[Robert M. Lightfoot, Jr.]] ([[2017|2017–]][[2018]]) (zastupující) [250] => # [[Jim Bridenstine]] ([[2018]]–[[2021]]) [251] => # [[Bill Nelson (politik)|Bill Nelson]] ([[2021]]–současnost) [252] => [253] => == Odkazy == [254] => [255] => === Reference === [256] => [257] => [258] => === Literatura === [259] => * {{Citace monografie [260] => | příjmení = Lála [261] => | příjmení2 = Vítek [262] => | jméno = Petr [263] => | jméno2 = Antonín [264] => | odkaz na autora = [265] => | odkaz na autora2 = [266] => | rok = 1982 [267] => | titul = Malá encyklopedie kosmonautiky [268] => | vydavatel = Mladá fronta [269] => | místo = Praha [270] => | vydání = [271] => | rok vydání = [272] => | počet stran = [273] => | strany = [274] => | isbn = [275] => }} [276] => [277] => === Externí odkazy === [278] => * {{Commonscat}} [279] => * {{Wikislovník|heslo=NASA}} [280] => * {{Oficiální web}} [281] => * {{Citace elektronické monografie [282] => | příjmení = Dunbar [283] => | jméno = Brian [284] => | příjmení2 = Wilson [285] => | jméno2 = Jim [286] => | titul = NASA TV [287] => | url = http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/index.html [288] => | datum vydání = [289] => | datum aktualizace = [290] => | datum přístupu = 2012-10-30 [291] => | vydavatel = NASA [292] => | místo = [293] => | poznámky = Online televize NASA [294] => | jazyk = anglicky [295] => }} [296] => [297] => {{Národní kosmické programy}} [298] => {{Autoritní data}} [299] => {{Portály|Kosmonautika|Spojené státy americké}} [300] => [301] => [[Kategorie:NASA| ]] [302] => [[Kategorie:Kosmické agentury]] [303] => [[Kategorie:Federální agentury USA]] [304] => [[Kategorie:Organizace založené roku 1958]] [305] => [[Kategorie:Organizace ve Washingtonu, D.C.]] [] => )
good wiki

NASA

Národní úřad pro letectví a vesmír, zkráceně NASA je agentura federální vlády USA zodpovědná za civilní kosmický program, za všeobecný výzkum vesmíru a za výzkum v oblasti letectví.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Program Pioneer','1958','Pioneer 11','Program Mariner','Kosmický raketoplán','1961','Mars Pathfinder','Mezinárodní vesmírná stanice','Jet Propulsion Laboratory','1981','Mars Global Surveyor','Jupiter (planeta)'

1958

1961

1981