Array ( [0] => 16547200 [id] => 16547200 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nabatejci [uri] => Nabatejci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Nabatejci''' byli [[Semité|semitský]] [[Arabové|arabský]] kmen pocházející od prvorozeného [[Izmael]]ova syna '''Nebajóta''', který se usídlil ve 4. století př. n. l. na dřívějším území [[Edóm]]u.{{Citace elektronického periodika [1] => | titul = Ottův slovník naučný/Nabatejci – Wikizdroje [2] => | periodikum = cs.wikisource.org [3] => | url = https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Nabatejci [4] => | jazyk = cs [5] => | datum přístupu = 2023-01-01 [6] => }} [7] => [8] => ''Toto jsou jména Izmaelových synů, podle nichž jsou pojmenovány jejich rody: Izmaelův prvorozený Nebajót, Kédar, Adbeel a Mibsám''. ({{Citace bible|Gn|25|13}}) [9] => [10] => [[Soubor:Nabatean Kingdom map.jpg|náhled|Nabatejské království – mapa]] [11] => [12] => == Historie == [13] => Starověký kmen Nabatejců vytvořil poměrně rozsáhlou říši, jejíž největší rozkvět nastal v letech 85–62 př. n. l., a jež sahala na jihu asi po Teimân, na severu až po [[Damašek]] a na západě k [[Rudé moře|Rudému moři]]. Nabatejci byli pastevecký lid s hojnými stády velbloudů a ovcí, jenž byl však také svobodomyslný a bojovný. Zpočátku žili z loupežných výprav do sousedních zemí, přepadávali a loupili obchodní [[Karavana|karavany]] a později sami rozvinuli výnosný obchod mezi Arábií a Indií. {{Citace elektronického periodika [14] => | titul = Jordánská Petra, Nabatejské království a Nabatejci {{!}} Jordánsko na Světadílech [15] => | periodikum = jordansko.svetadily.cz [16] => | url = https://jordansko.svetadily.cz/clanky/Jordanska-Petra-Nabatejske-kralovstvi-a-Nabatejci [17] => | datum přístupu = 2023-01-01 [18] => }}{{Citace elektronického periodika [19] => | titul = Příběh tajemné Petry: loupežníci, kadidlo a strmý pád do dějin [20] => | periodikum = skryté perly s Radynacestu.cz [21] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/petra-jordansko-historie/ [22] => | jazyk = cz [23] => | datum přístupu = 2023-01-01 [24] => }} [25] => [26] => Ve spisech řeckého diplomata a historika [[Hieronymus z Cardie|Hieronyma z Cardie]] se roku 312 př. n. l. píše: "Východní provincie mezi Sýrií a Egyptem jsou obydleny Araby, kteří se nazývají Nabatejci. Žijí jako lupiči a dělají nájezdy na sousední země. Je těžké je vojensky zdolat, neboť žijí v bezvodé pustině, kopou cisterny, ale nikdo jiný neví, kde se tyto cisterny nacházejí.“ [27] => [28] => Další písemná zmínka o Nabatejcích v Knize XIX „Biblioteca historica“ od [[Diodóros Sicilský|Diodóra Sicilského]] (90–27 př. n. l.) uvádí žádost generálů ([[Diadochové|diadochů]]) [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]] zaútočit v roce 315 př. n. l. na [[Petra (město)|Petru]].{{Citace elektronického periodika [29] => | titul = Cesty a památky [30] => | periodikum = www.cestyapamatky.cz [31] => | url = https://www.cestyapamatky.cz/cesty/velka-cesta-zemi-za-jordanem-2006/nabatejske-skalni-mesto-petra [32] => | datum vydání = start:2008- [33] => | datum přístupu = 2023-01-01 [34] => }} Nabatejci také bojovali s [[Makabejské povstání|Makabejci]], s králi syrskými a z Římanů k nim pronikl [[Pompeius]] roku 63 př. n. l. [35] => [36] => [[Římská říše|Řím]] na přelomu letopočtu ovládal již skoro celý [[Blízký východ]] a [[Oultrejordain|Zajordánsko]] rozdělil do tří oblastí: severní [[Dekapolis]] zůstal nezávislým, centrální oblasti vládl Římany dosazený židovský král a jih zahrnoval nezávislé Nabatejské království s hlavním městem '''Petra'''.{{Citace elektronického periodika [37] => | příjmení = CoJeCo.cz [38] => | titul = Nabatejci – CoJeCo.cz [39] => | periodikum = www.cojeco.cz [40] => | url = https://www.cojeco.cz/nabatejci [41] => | jazyk = cs [42] => | datum přístupu = 2023-01-01 [43] => }} Na severu v [[Sýrie|Sýrii]] na křižovatce karavanních cest se vzmáhalo nové obchodní centrum v poušti – [[Palmýra]] (arab.''Tadmór''), které kdysi dal vybudovat král [[Šalomoun]]. ({{Citace bible|1Kr|9|18}}, {{Citace bible|2Pa|8|4}}) Římané pak celé Zajordánsko, kromě Dekapole, zahrnuli do římské provincie ''Arabia'' s novým hlavním městem [[Bosra]] v Sýrii.{{Citace elektronického periodika [44] => | titul = Nabatejci – Dějiny [45] => | periodikum = www.dejiny.cz [46] => | url = http://www.dejiny.cz/jordansko/nabatejci.html [47] => | datum přístupu = 2023-01-01 [48] => }} [49] => [50] => == Obchodníci == [51] => Nabatejci se stali úspěšnými obchodníky, kteří bohatli na [[monopol]]ním obchodu s [[Kadidlo|kadidlem]] a [[Myrha|myrhou]]. Nabyté znalosti mořských a karavanních cest Nabatejci využili k rozsáhlému obchodování také s [[koření]]m, [[parfém]]y, zvířaty, kovy ([[měď]], [[železo]]), [[cukr]]em, [[Slonovina|slonovinou]], [[perla]]mi a [[Bavlna|bavlnou]]. Na Rudém moři byli však obávanými [[pirát]]y. Těžili také [[minerál]]y a z [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] získávali [[asfalt]], který vyváželi do [[Egypt]]a, kde byl potřebný k [[balzamování]] zemřelých. [52] => [[Soubor:NABATAEAN TRADE ROUTES.png|náhled|Nabatejské obchodní cesty]] [53] => Hlavní karavanní cesta dlouhá 2384 km spojovala jižní [[Arabský poloostrov|Arábii]] se středomořským přístavem [[Gaza]]. Bylo na ní 65 karavanních stanic s [[chrám]]em, jenž sloužil i jako [[banka]], chovali se zde [[velbloud]]i, [[ovce]] a [[Koza|kozy]]; nacházely se tu [[Cisterna|cisterny]] s vodou, [[Napajedlo|napajedla]], [[lázně]] a [[hřbitov]]y. Na ochranu karavan byly kolem cesty rozloženy vojenské tábory a vystavěny strážní věže. [54] => [55] => == Města == [56] => Slávu skalního města '''Petra''' pomohly založit objevené prameny vod, které umožnily vybudovat město uprostřed [[Poušť|pouště]] na [[Křižovatka|křižovatce]] starověkých obchodních cest. Město se skrylo v hradbě [[Pískovec|pískovcových]] skal, do nichž byly vytesány hrobky, chrámy a jiné budovy pro potřeby bohatých kupců.{{Citace elektronického periodika [57] => | příjmení = Krumphanzl [58] => | jméno = Filip [59] => | titul = Království koření, zázrak uprostřed pouště: Nabatejci založili slávu Petry na vůních [60] => | periodikum = epochaplus.cz [61] => | url = https://epochaplus.cz/kralovstvi-koreni-zazrak-uprostred-pouste-nabatejci-zalozili-slavu-petry-na-vunich/ [62] => | jazyk = cs [63] => | datum přístupu = 2023-01-01 [64] => }} Petra, někdejší edomské město '''Sela''', ({{Citace bible|2Kr|14|7}}, {{Citace bible|Iz|16|1}}) nabatejsky '''Reqem''', bylo zpočátku skladiště nakradeného zlata, drahých mastí, kadidla a dalšího zboží – jak uvádí první písemná zmínka o městě z roku 312 př. n. l.. Jako hlavní město Nabatejců se poté Petra stala sídlem králů, symbolem moci a bohatství. [65] => [66] => Většina nabatejských měst ležících v [[Negevská poušť|Negevské poušti]] je zapsána na listinu Světového dědictví UNESCO: [[Šivta]] (Sobata), [[Avdat]] (Obodat), [[Chaluca|Elusa]] (Haluza) a [[Mamšit]] (Memphis). Dalšími významnými městy byla [[Hegra (Madáin Sálih)|Hegra]] (Madáin Sálih), rudomořský přístav Leuke Kome (Wadi Ainounah) na [[Kadidlová stezka|Kadidlové stezce]] a oáza Tayma v [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]]. [67] => [68] => == Králové == [69] => Královské Nabatejská dynastie si udržovala v uctivé vzdálenosti od sebe izraelské [[Hasmonejci|Hasmonejce]] i vládnoucí [[Římané|Římany]] ozbrojenými roztržkami, sňatky a placením [[tribut]]u. Matka židovského krále [[Herodes Veliký|Heroda I. Velikého]] (Ukrutného) byla nabatejská princezna z Petry '''Cypros''' a jeho syn [[Héródés Antipas|Héródes Antipas]] opustil svou ženu '''Phasaelis''', dceru nabatejského krále [[Aretas IV. Philopatris|Aretase IV. Philopatrise]], aby žil s manželkou svého bratra [[Herodiada|Herodiadou]]. ({{Citace bible|Mk|6|17–18}}) Král Aretas IV. za to na něj vojensky vytáhl a zvítězil nad ním. Dcera Herodiady Salome byla příčinou stětí hlavy svatého [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] na hradě [[Machaerus]]. Za vlády králů Aretase III. (87–62 př. n. l.) a Aretase IV. (9 př. n. l. – 40 n. l.), jenž měl přídomek "Přítel svého lidu", Nabatejské království dosáhlo svého vrcholu a rozprostíralo se od Jemenu až po Damašek. [70] => [71] => ''Místodržitel krále Arety dal hlídat brány města Damašku, aby se mne zmocnil, byl jsem však v koši spuštěn otvorem v hradbách, a tak jsem unikl jeho rukám.'' ({{Citace bible|2Kor|11|32–33}}) [72] => [73] => [[Soubor:Nabatean Temple in Wadi Rum.jpg|náhled|Nabatejský chrám – Wadi Rum]] [74] => [75] => == Kultura a jazyk == [76] => Nabatejci jako jeden z arabských kmenů mluvili starou [[Arabština|arabštinou]] a také [[Řečtina|řecky]], písmo však používali aramejské. [[Aramejština]] se později stala [[lingua franca]] celého [[Střední východ|Středního východu]]. Nabatejci domy nestavěli, žili ve stanech. Kamenné domy byly podle nich příbytky bohů a Nabatejci věřili, že když člověk nebude k ničemu připoután, bude svobodný. V divadlech však pořádali řecká představení, fasády zdobili výjevy z mytologie nebo vyobrazením vládců města. V nabatejských stavbách se odrážejí prvky helénské, egyptské i asyrské architektury jako výsledek zkušeností z obchodních styků s jinými kulturami. Nejslavnější stavba v Petře pojmenovaná jako ''Pokladnice'' je pravděpodobně hrobkou krále Areta IV. [77] => [78] => V demokratické nabatejské kultuře byly ženy rovnoprávné s muži a ve společnosti i v politice hrály důležitou úlohu. Ženy vedly obchody, vlastnily půdu a měly stejné právo na dědictví jako muž. [79] => [80] => == Náboženství == [81] => Nabatejci uctívali jako hlavního boha ''Dusárese'' a bohyni ''al-Uzza'', kterým byli v Petře zasvěceni dva chrámy. Nabatejci věřili v posmrtný život, proto do skal tesali hrobky. Mnohé nabatejské chrámy se nacházejí také v [[Jordánsko|Jordánsku]] v údolí [[Vádí Rum|Wádí Rum]].Jejich pohanský pantheon{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Panteon, pantheon – ABZ.cz: slovník cizích slov [83] => | periodikum = slovnik-cizich-slov.abz.cz [84] => | url = https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/panteon-pantheon [85] => | datum přístupu = 2023-01-01 [86] => }} postupně splynul s božstvy řeckými a římskými. Od 4. století n. l. se mnoho Nabatejců stalo [[křesťan]]y, řecká křesťanská kultura se rychle rozšířila, stavěly se nové kostely a také některé nabatejské chrámy byly přestavěny na kostely. Skalní město Petra se stalo sídlem biskupa. [87] => [88] => == Úpadek == [89] => Římané během vojenského tažení roku 25 př. n. l. odhalili tajemství nabatejského bohatství a začali stavět lodě, které byly vhodné k plavbě po Rudém moři a po [[Indický oceán|Indickém oceánu]], kterými poté začali převážet parfémy, kadidlo a koření do Evropy přes jimi ovládaný Egypt. Nové námořní cesty byly levnější, ceny vzácného zboží klesly a nabatejské karavanní cesty ztratily svůj původní monopolní význam. Poslední nabatejský král vládl ze syrské Bosry a Nabatejské království bylo roku 106 n. l. pohlceno Římem za císaře [[Traianus|Trajána]] jako provincie ''Arabia Petraea''. Skalní město Petra zasypala velká zemětřesení roku 363 a 551 a po muslimské invazi roku 636 město zpustlo a bylo zaváto všudypřítomným pískem. [90] => [91] => Nabatejci se přizpůsobili, z obchodníků se stali zemědělci. Na sezónních tocích začali stavět [[Přehrada|přehrady]], pěstovali [[Réva vinná|vinnou révu]] a chovali ušlechtilé [[Kůň|koně]] a oboje prodávali Římanům. Avšak po arabském vpádu se zhoršila bezpečnost v kraji, nabatejská sídla byla napadána bojovnými [[Beduíni|beduíny]] a tak poslední zbytky Nabatejců přešly k nomádskému způsobu života nebo se rozptýlily mezi okolní národy. Poslední zmínka o nich je z 10. století. [92] => [93] => == Galerie == [94] => [95] => Soubor:Lotz-cisterns-nabatean-house.JPG|Nabatejský dům se zbytky cistern. [96] => Soubor:Nabatean Treasury in Petra, Jordan (4053066855).jpg|Nabatejská ''Pokladnice'' (Ad Deir) v Petře [97] => Soubor:Mamshit. The Gate of Nabatean Mampsis (4099431532).jpg|Nabatejská brána - Mamshit [98] => Soubor:The Monastery, a monumental building carved out of the rock in the Nabatean Classical style, probably built as a temple in the early second century AD, during the reign of King Rabel II (76-106 AD), Petra (26680852438).jpg|Klášter Ad Deir – Petra [99] => Soubor:Mada'in Saleh Al-Hijr Hegra (مدائن صالح) (8136618664).jpg|Mada'in Saleh Al-Hijr Hegra [100] => Soubor:Avdat Nabatäischer Tempel 7.JPG|Nabatejský chrám – Avdat [101] => Soubor:Aretas IV coin.jpg|Mince krále Arety IV. [102] => Soubor:Nabataean Pottery.JPG|Nabatejská keramika [103] => Soubor:Shivta ruins in the negev.jpg|Shivta – ruiny v Negevu [104] => Soubor:Remains of a Nabataean temple, Wadi Rum, Jordan (33808371790).jpg|Nabatejský chrám – ruiny v údolí Wadi Rum [105] => [106] => [107] => == Odkazy == [108] => [109] => === Reference === [110] => [111] => [112] => === Související články === [113] => * [[Petra (město)]] [114] => [115] => === Externí odkazy === [116] => * {{Commonscat}} [117] => {{Autoritní data}} [118] => [119] => [[Kategorie:Světové dědictví (Jordánsko)]] [120] => [[Kategorie:Geografie Jordánska]] [] => )
good wiki

Nabatejci

Nabatejci byli semitský arabský kmen pocházející od prvorozeného Izmaelova syna Nebajóta, který se usídlil ve 4. století př.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Petra (město)','Izmael','křesťan','Damašek','Kadidlo','Palmýra','Soubor:Nabatean Temple in Wadi Rum.jpg','Chaluca','pirát','Rudé moře','měď','Semité'

Chaluca

Damašek

Izmael

Kadidlo

Kadidlo je látka, která se používá především v náboženských obřadech.

Křesťan

Měď

Palmýra

Pirát

Semité