Array ( [0] => 15515424 [id] => 15515424 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Naděje [uri] => Naděje [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=pocitu}} [1] => [2] => '''Naděje''' je [[optimismus|optimistický]] stav mysli, který je založen na [[očekávání]] kladných výsledků s ohledem na události a okolnosti v [[život]]ě [[člověk]]a nebo na celém světě.{{cite web|url=http://dictionary.reference.com/browse/hope |title=Hope | Define Hope at Dictionary.com |publisher=Dictionary.reference.com |date=1992-11-27 |accessdate=2012-10-02}} Podstatou naděje je vnímání možnosti pozitivního zakončení v neznámé či dokonce zdánlivě neřešitelné situaci, která následně vytváří víru, že vše dobře dopadne i přes vnímané problémy. [3] => [4] => Mezi její opaky patří sklíčenost, [[beznaděj]] a [[deprese|zoufalství]].B. Kirkpatrick ed., ''Roget's Thesaurus'' (1995) stránky 852–3 [5] => [6] => == V psychologii == [7] => [[Soubor:Assistants and George Frederic Watts - Hope - Google Art Project.jpg|thumb|right|''[[Naděje (malba)|Naděje]]'', která leží na dně krabice, zůstává. Alegorický obraz [[George Frederic Watts|George Frederica Wattse]], 1886]] [8] => [9] => Profesorka psychologie [[Barbara Fredricksonová]] tvrdí, že naděje přichází při hrozící krizi sama od sebe a otevírá nás novým tvůrčím možnostem.{{cite web|last=Fredrickson |first=Barbara L. |url=http://www.psychologytoday.com/blog/positivity/200903/why-choose-hope |title=Why Choose Hope? |publisher=Psychology Today |date=2009-03-23 |accessdate=2012-10-02}} Fredricksonová je přesvědčena, že s velkou potřebou se dostavuje nezvykle široký rozsah nápadů, stejně jako kladné emoce jako je štěstí a radost, odvaha a posílení. Tyto emoce vycházejí ze čtyř různých oblastí sebe sama: z kognitivní, psychologické, sociální nebo fyzické perspektivy.{{cite web|author=Fredrickson, Barbara L., et al. (2008)|title=Open Hearts Build Lives: Positive Emotions, Induced Through Loving-Kindness Meditation, Build Consequential Personal Resources|publisher=Journal of Personality and Social Psychology, 95, pp. 1045–1062|url=http://psycnet.apa.org.suproxy.su.edu/journals/psp/95/5/1045.pdf|accessdate=2012-10-02}} Lidé s nadějí jsou „jako malý motor, který může, [protože] si stále opakují: Myslím, že mohu, myslím, že dokážu.“{{cite web |url=http://www.mentalhelp.net/poc/view_doc.php |title=Mental Health, Depression, Anxiety, Wellness, Family & Relationship Issues, Sexual Disorders & ADHD Medications |publisher=Mentalhelp.net |date= |accessdate=2012-10-02 |deadurl=ano |archiveurl=https://web.archive.org/web/20121024211327/http://www.mentalhelp.net/poc/view_doc.php |archivedate=October 24, 2012 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-01-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121024211327/http://www.mentalhelp.net/poc/view_doc.php |datum archivace=2012-10-24 }} Takové [[Optimismus|pozitivní myšlení]] přináší ovoce, když je založeno na realistickém smyslu optimismu, nikoliv na naivní „[[falešná naděje|falešné naději]]“.D. Goleman, ''Emotional Intelligence'' (1996) p. 88 [10] => [11] => Psycholog [[Charles R. Snyder]] spojil naději s existencí cíle a to v kombinaci s rozhodným plánem k dosažení tohoto cíle:{{cite web |url=http://www.mentalhelp.net/poc/view_doc.php?type=doc&id=28966&cn=110 |title=Breaking down Barack Obama's Psychology of Hope and how it may help you in trying times… – Wellness, Disease Prevention, And Stress Reduction Information |publisher=Mentalhelp.net |date=2008-11-05 |accessdate=2012-10-02 |deadurl=ano |archiveurl=https://web.archive.org/web/20121110102512/http://www.mentalhelp.net/poc/view_doc.php?type=doc&id=28966&cn=110 |archivedate=November 10, 2012 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-01-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121110102512/http://www.mentalhelp.net/poc/view_doc.php?type=doc&id=28966&cn=110 |datum archivace=2012-11-10 }} [[Alfred Adler]] obdobně argumentoval pro ústřední význam hledání cílů v lidské psychologii,Eric Berne, ''What Do You Say After You Say Hello?'' (1974) p. 57-8 stejně jako filozofičtí antropologové jako [[Ernst Bloch]].Peter Berger, ''A Rumour of Angels'' (1973) p. 79 Snyder také zdůraznil souvislost mezi nadějí a duševní vůlí, stejně jako potřebu realistického vnímání cílů,Snyder, Charles D. The Psychology of Hope: You Can Get Here from There. New York: The Free Press, 1994, pp. 7–8 argumentující, že rozdíl mezi nadějí a optimismem spočívá v tom, že první z nich obsahuje skutečné cesty ke zlepšené budoucnosti.Snyder, Charles D. The Psychology of Hope: You Can Get Here from There. New York: The Free Press, 1994, pg. 19 [12] => [13] => [[D. W. Winnicott]] viděl nespolečenské chování dítěte jako vyjádření nevědomé naděje pro vedení širší společností, když se nejužší rodině nepodařilo dítěti stanovit hranice.D. W. Winnicott, ''The Child, the Family, and the Outside World'' (1973) pp. 228–9 [[Teorie objektních vztahů]] podobně považuje analytický [[Přenos (psychologie)|přenos]] jako motivovaný nevědomou nadějí, že minulé konflikty a traumata mohou být znovu řešeny.P. Casement, ''Further Learning from the Patient'' (1990) p. 7 [14] => [15] => === Teorie naděje === [16] => [17] => Jako specialista na [[Pozitivní psychologie|pozitivní psychologii]] Snyder zkoumal, jak může naděje a odpuštění ovlivnit několik aspektů života jako je zdraví, práce, vzdělání a vlastní smysl. Předpokládal, že existují tři hlavní věci, které tvoří nadějné myšlení:{{cite web|url=https://teachingpsychology.files.wordpress.com/2012/02/hope-theory.pdf |format=PDF |title=Hope Theory |website=Teachingpsychology.files.wordpress.com |accessdate=2017-06-13}} [18] => [19] => * Cíle – Přistoupit k životu způsobem zaměřeným na cíle. [20] => * Cesty – Hledání různých cest, jak dosáhnout svých cílů. [21] => * Odhodlání – Věřit, že je možné iniciovat změnu a dosáhnout těchto cílů. [22] => [23] => [[Soubor:Auschwitz-hope after terror.jpg|thumbnail|left|[[Osvětim]], růže vyjadřující naději]] [24] => [25] => Jinými slovy, naděje byla definována jako vnímaná schopnost vymyslet cesty k požadovaným cílům a odhodláním motivovat sama sebe k použití těchto cest. [26] => [27] => Snyder tvrdí, že jednotlivci, kteří jsou schopni naplnit tyto tři složky a rozvíjet víru ve své schopnosti, jsou nadějnými lidmi, kteří dokáží stanovit jasné cíle, představit si několik proveditelných cest k těmto cílům a vytrvat, i když narazí na překážky. [28] => [29] => Snyder navrhl „stupnici naděje“, která naměřenou naději odvozuje z odhodlání člověka dosáhnout svých cílů. Snyder rozlišuje mezi nadějí přiměřenou dospělým a nadějí přiměřenou dětem. Stupnice naděje dospělých se skládá z 12 otázek: 4 měří schopnost hledání cest, další 4 měří odhodlání a zbylé 4 jsou vycpávky. Každá osoba odpovídá na jednotlivé otázky s využitím osmibodové stupnice.Snyder, C. R., Rand, K. L., & Sigmon, D. R. (2002). Hope Theory: A Member of the Positive Psychology Family. In C. R. Snyder & S. J. Lopez (Eds.), Handbook of positive psychology (pp. 257–276). New York: Oxford University Press. Fibel a Hale empiricky měří naději spojením Snyderovy stupnice naděje s jejich vlastní stupnicí všeobecného očekávání úspěchu ({{Cizojazyčně|en|Generalized Expectancy for Success Scale}}, GESS).{{cite web |url=http://www.missouriwestern.edu/psychology/research/psy302/spring97/teresa_hunt.html |title=Self-concept, Hope and Achievement: A look at the relationship between the individual self-concept, level of hope, and academic achievement |publisher=Missouriwestern.edu |date=1997-05-01 |accessdate=2012-10-02 |deadurl=ano |archiveurl=https://web.archive.org/web/20121128043439/http://www.missouriwestern.edu/psychology/research/psy302/spring97/teresa_hunt.html |archivedate=November 28, 2012 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-01-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121128043439/http://www.missouriwestern.edu/psychology/research/psy302/spring97/teresa_hunt.html |datum archivace=2012-11-28 }} Snyder se domníval, že psychoterapie může pomoci člověku soustředit pozornost na své cíle, při spoléhání na [[tacitní znalosti]] způsobů jejich dosažení.Snyder, Charles D., ''The Psychology of Hope: You Can Get Here from There''. New York: The Free Press, 1994, p. 10 [30] => [31] => Podobně, u naděje existuje ''pohled na svět'' (úhel pohledu) a ''vnímání reality'' (míru realismu). Jejich kombinace odlišují ''Žádnou naději'', ''Ztracenou naději'', ''Planou naději'' a ''Skutečnou naději''.{{cite web|url=http://www.emotionalcompetency.com/hope.htm|title=Emotional Competency - Hope|website=www.emotionalcompetency.com|accessdate=9 June 2017}} [32] => [33] => {| class="wikitable" [34] => |- [35] => | rowspan="6" style="font-weight:bold;font-size:1.2em;text-align:center" | Pohled
na
svět || Nadějný || colspan="2" style="background-color:#ccc;font-weight:bold;font-size:1.2em;text-align:center" | Toužící|| colspan="2" style="color:#FFF;background-color:#333;font-weight:bold;font-size:1.2em;text-align:center" | Oddaný [36] => |- [37] => | Optimistický || colspan="2" | Nadějný náhled
Zkreslená realita || colspan="2" style="text-align:right" | Nadějný náhled
Přesná realita [38] => |- [39] => | Pozitivní || || style="color:#FFF;background-color:#666;font-weight:bold;font-size:1.1em;text-align:center" | Planá naděje || style="color:#FFF;background-color:#666;font-weight:bold;font-size:1.1em;text-align:center" | Skutečná naděje || [40] => |- [41] => | Skeptický || || style="color:#FFF;background-color:#666;font-weight:bold;font-size:1.1em;text-align:center" | Žádná naděje || style="color:#FFF;background-color:#666;font-weight:bold;font-size:1.1em;text-align:center" | Ztracená naděje || [42] => |- [43] => | Pesimistický || colspan="2" | Beznadějný náhled
Zkreslená realita || colspan="2" style="text-align:right" | Beznadějný náhled
Přesná realita [44] => |- [45] => | Beznadějný || colspan="2" style="background-color:#ccc;font-weight:bold;font-size:1.2em;text-align:center" | Bezmocný || colspan="2" style="background-color:#ccc;font-weight:bold;font-size:1.2em;text-align:center" | Odevzdaný [46] => |- [47] => | rowspan="3" colspan="2" | || Nepoučené || colspan="2" rowspan="3" style="font-weight:bold;font-size:1.2em;text-align:center" | Vnímání reality || Poučené [48] => |- [49] => | Zkreslené || Přesné [50] => |- [51] => | Popírající || Přijímající [52] => |} [53] => [54] => Současný filozof [[Richard Rorty]] chápe naději jako více než [[stanovení cíle]], spíše jako [[metanarace|metanaraci]], příběh, který slouží jako příslib nebo důvod pro očekávání lepší budoucnosti. Rorty jako [[Postmoderna|postmodernista]] věří, že minulé metanarace, včetně křesťanského příběhu, [[Utilitarismus|utilitarismu]] a [[Marxismus|marxismu]], ukázaly plané naděje; tato teorie nedokáže nabídnout sociální naději; a že liberální člověk se musí naučit žít bez konsensuální teorie sociální naděje.D. L. Hall, ''Richard Rorty'' (1994) p. 150 and p. 232 Rorty říká, že je zapotřebí nový doklad příslibu, aby mohla znovu existovat společenská naděje.Rorty, Richard. Philosophy and Social Hope. London: Penguin Books, 1999 [55] => [56] => == Ve zdravotnictví == [57] => [[Soubor:Spes or Hope.jpg|náhled|right|Vyobrazení Naděje ([[Sebald Beham]])]] [58] => === Hlavní teorie === [59] => Z nesčetných modelů, které zkoumají důležitost naděje v životě jednotlivce, existují dvě hlavní teorie, které získaly značné uznání v oblasti [[psychologie]]. Jedna z těchto teorií, kterou rozvinul [[Charles R. Snyder]], tvrdí, že naděje by měla být považována za kognitivní (poznávací) dovednost, která ukazuje schopnost jednotlivce udržet si nadšení při uskutečňování konkrétního cíle.{{cite book|last1=Snyder|first1=C.R|title=The Psychology of Hope|date=1994|publisher=Free Press|location=New York, NY}} Tento model usuzuje, že schopnost jedince mít naději závisí na dvou typech myšlení: přemýšlení o vhodných cestách ({{Cizojazyčně|en|pathway thinking}}) a odhodlání se po některé vydat ({{Cizojazyčně|en|agency thinking}}). Zatímco ''agency thinking'' odkazuje na vůli jedince dosáhnout svých cílů navzdory možným překážkám, ''pathway thinking'' odkazují na cesty, o kterých je jedinec přesvědčen, že vedou k dosažený těchto osobních cílů. [60] => [61] => Snyderova teorie používá naději jako mechanismus, který je nejčastěji vidět v [[Psychoterapie|psychoterapii]]. V těchto případech pomáhá terapeut svým klientům překonat bariéry, které jim brání v dosahování cílů. Terapeut pak pomůže klientovi nastavit dosažitelné a podstatné osobní cíle (tj. „Najdu něco, do čeho jsem nadšený a díky čemu budu spokojený sám se sebou.“) a pomůže jim udržet naději v jejich schopnosti dosáhnout těchto cílů a navrhne jim k tomu správné cesty. [62] => [63] => Zatímco Snyderova teorie se zaměřuje na naději jako na mechanismus, jak překonat nedostatek motivace jedince k dosažení cílů, další hlavní teorie formulované Kaye A. Herthovou se konkrétněji zabývá budoucími cíli jedince ve vztahu ke zvládání nemocí.{{cite journal|last1=Weis|first1=Robert|last2=Speridakos|first2=Elena|title=A Meta-Analysis of Hope Enhancement Strategies in Clinical and Community Setting|journal=Psychology of Well-Being: Theory, Research and Practice|date=2011}} Herthová vnímá naději jako „motivační a kognitivní atribut, který je teoreticky nutný k vyvolání a udržení činnosti směřující k dosažení cíle“.{{cite journal|last1=Herth|first1=Kaye A.|title=Enhancing hope in people with a first recurrence of cancer|journal=Journal of Advanced Nursing|date=2000|volume=32|issue=6|pages=1431–1441|doi=10.1046/j.1365-2648.2000.01619.x}} Stanovení adekvátních a dosažitelných cílů je v této situaci obtížnější, neboť jedinec s největší pravděpodobností nemůže přímo ovlivnit své budoucí zdraví. Místo toho Herthová navrhuje, že by se cíle měly týkat toho, jak si jedinec poradí se svojí chorobou – „Namísto pití, abych zmírnil bolest mé nemoci, se obklopím přáteli a rodinou.“ [64] => [65] => Zatímco podstata cílů ve Snyderově modelu se liší od těch v modelu Herthové, oba považují naději za způsob, jak udržet osobní motivaci, což nakonec povede k většímu optimismu. [66] => [67] => === Hlavní empirické nálezy === [68] => Naděje a konkrétně specifikovaná naděje byly prokázány jako důležitá část procesu uzdravení; má pro pacienty silné psychologické výhody a pomáhá jim účinněji zdolávat jejich onemocněním.{{cite journal|last1=Wiles|first1=R.|last2=Cott|first2=C.|last3=Gibson|first3=B.E.|title=Hope, expectations, and recovery from illness: A narrative synthesis of qualitative research|journal=Journal of Advanced Nursing|date=2008|volume=64|issue=6|pages=564–573|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/|doi=10.1111/j.1365-2648.2008.04815.x|pmid=19120569}} Naděje například motivuje lidi k tomu, aby pro uzdravení usilovali o zdravé chování jako je konzumace ovoce a zeleniny, [[Odvykání kouření|přestali kouřit]] a či se pravidelně pohybovali. To nejen usnadňuje zotavení z nemocí, ale na prvním místě také pomáhá předcházet rozvoji nemoci. Pacienti, kteří si udržují vysokou úroveň naděje, mají lepší prognózu v případě život ohrožujících onemocnění a vyšší kvalitu života.{{cite web|last1=Simonik|first1=T.|title=Reflections on hope and recovery|url=http://nedic.ca/|publisher=National Eating Disorder Information Centre|accessdate=April 20, 2015}} Víra a očekávání, které jsou klíčovými prvky naděje, brání bolesti u pacientů trpících chronickými nemocemi prostřednictvím uvolnění [[endorfin]]ů a napodobováním účinků [[Morfin|morfinu]]. [69] => Následkem tohoto procesu může víra a očekávání vyvolat v těle řetězovou reakci, která může zvýšit pravděpodobnost zotavení z chronických onemocnění. Tato řetězová reakce je obzvláště patrná u studií demonstrujících [[Placebo|placebo efekt]], tj. v situacích, kdy je naděje jedinou proměnnou pomáhající při zotavení těchto pacientů. [70] => [71] => Studie celkově ukázaly, že udržení pocitu naděje v období léčby nemoci je přínosné. Pocit beznaděje během léčby vedl v mnoha případech k nepříznivým zdravotním podmínkám pro pacienta (např. deprese a úzkost provázející proces léčení).{{cite journal|last1=Knabe|first1=Hannah|title=The Meaning of Hope for Patients Coping with a Terminal Illness: A Review of Literature|journal=J Palliative Care Med|date=2013}} Vedle toho větší míra naděje před a během kognitivní terapie vedla u válečných veteránů k omezení příznaků deprese v souvislosti s [[Posttraumatická stresová porucha|posttraumatickou stresovou poruchou]]. Bylo také zjištěno, že naděje souvisí s pozitivnějším vnímáním vlastního zdraví. Nicméně recenze výzkumné literatury poznamenávají, že spojení mezi nadějí a závažností příznaků u jiných poruch duševního zdraví jsou méně jasné, jako v případě jedinců se [[Schizofrenie|schizofrenií]]. [72] => [73] => === Použití === [74] => [75] => Zahrnutí naděje do programů léčby má potenciál v prostředí fyzického i duševního zdraví. Naděje jako mechanismus pro zlepšení léčby byla studována v kontextu posttraumatické stresové poruchy, chronické fyzické nemoci a smrtelné nemoci, spolu s ostatními poruchami a onemocněními.{{cite web|last1=Phillips|first1=Suzanne|title=Does Hope Really Make a Difference? Scientific Findings|url=http://blogs.psychcentral.com/healing-together/2012/07/does-hope-really-make-a-difference-scientific-findings/|website=PsychCentral|accessdate=20 April 2015|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-01-18|url archivu=https://web.archive.org/web/20150421220612/http://blogs.psychcentral.com/healing-together/2012/07/does-hope-really-make-a-difference-scientific-findings/|datum archivace=2015-04-21|nedostupné=ano}}{{Cite journal|last1=Schrank|first1=Beate|last2=Stanghellini|first2=G|last3=Slade|first3=M|title=Hope in psychiatry: a review of the literature|journal=Acta Psychiatrica Scandinavica|volume=118|issue=6|pages=421–33|doi=10.1111/j.1600-0447.2008.01271.x|pmid=18851720|year=2008|url=https://kclpure.kcl.ac.uk/portal/en/publications/hope-in-psychiatry-a-review-of-the-literature(d22cdded-f92e-4240-9e94-868928a538f6).html|type=Submitted manuscript}} V rámci praxe v oblasti duševního zdraví kliničtí lékaři navrhli používat zásahy do naděje jako doplněk k více tradičním [[Kognitivně behaviorální terapie|kognitivně behaviorálním terapiím]]. Z hlediska pomoci u fyzických onemocnění, výzkum naznačuje, že naděje může podpořit uvolňování [[endorfin]]ů a [[enkefalin]]ů, které pomáhají blokovat bolest.{{cite news|last1=Enayati|first1=Amanda|title=How hope can help you heal|url=http://www.cnn.com/2013/04/11/health/hope-healing-enayati/|website=CNN|accessdate=20 April 2015}} [76] => [77] => === Překážky === [78] => [79] => Existují dva hlavní argumenty založené na [[Rozhodování|posouzení]] proti těm, kdo obhajují zapojení naděje do léčby [[těžká nemoc|těžkých onemocnění]]. První z nich je, že pokud mají lékaři příliš velkou naději, mohou léčit pacienta agresivně. Lékař se bude držet špetky naděje, že se stav pacienta může zlepšit, což jej povede ke zkoušení metod, které jsou nákladné a mohou mít vedlejší účinky. Jedna lékařka poznamenala,{{cite web|last1=Jarrett|first1=Christian|title=Is it ethical to instill false hope?|url=http://digest.bps.org.uk/2013/09/is-it-ethical-to-instil-false-hope-in.html|website=Research Digest|accessdate=2 April 2015|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-01-18|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304040135/http://digest.bps.org.uk/2013/09/is-it-ethical-to-instil-false-hope-in.html|datum archivace=2016-03-04|nedostupné=ano}} že lituje dřívější naděje, kterou měla pro svého pacienta; způsobila mu o tři roky delší trápení bolestí, které by pacient nemusel přetrpět, kdyby si uvědomila, že uzdravení není možné. [80] => [81] => Druhým argumentem je rozdíl mezi nadějí a [[přání]]m. Ti, kteří mají naději, se aktivně snaží přijít na nejlepší způsob jednání, ale berou v úvahu i překážky. Výzkum ukázal, že ačkoliv mnozí z těch, kteří mají „naději“, mají jen zbožné přání, zatímco se nechávají unášet děním, jako kdyby popírali svou skutečnou situaci. Popírat realitu a mít zároveň příliš mnoho naděje může mít negativní dopad jak na pacienta, tak na lékaře. [82] => [83] => === Přínosy === [84] => Dopad, který může mít naděje na proces zotavení pacienta, je silně podepřen empirickým výzkumem i teoretickými přístupy. Nicméně recenze literatury také uvádějí, že je zapotřebí více širokého a metodologicky spolehlivého výzkumu, aby bylo možné zjistit, které zásahy do naděje jsou skutečně nejúčinnější a v jaké situaci (tj. [[chronické onemocnění]] vs. [[smrtelné onemocnění]]). [85] => [86] => == V kultuře == [87] => [88] => Ve věci [[globalizace]] je naděje zaměřena na posílení ekonomického a sociálního postavení. [89] => [90] => Při zaměření na části Asie naděje převzala světskou nebo materialistickou podobu ve vztahu k úsilí o hospodářský růst. Základním příkladem je vzestup ekonomik [[Ekonomika Čínské lidové republiky|Číny]] a [[Ekonomika Indie|Indie]], který koreluje s pojmem [[Číndie]] (Chindia). Dalším podstatným příkladem je nárůst použití [[současná architektura|současné architektury]] v rostoucích ekonomikách, jako je například výstavba [[Světové finanční centrum v Šanghaji|Světového finančního centra v Šanghaji]] ([[Burdž Chalífa]] a [[Tchaj-pej 101]]), které vyvolalo převládající naději v daných zemích.Moïsi, Dominique. "The Culture of Hope." The Geopolitics of Emotion: How Cultures of Fear, Humiliation, and Hope Are Reshaping the World. New York: Doubleday, 2009. 30–55. Print. V chaotických prostředích je naděje překonána bez kulturních hranic, děti syrských uprchlíků jsou podporovány vzdělávacím projektem UNESCO prostřednictvím tvůrčí vzdělávací a psychosociální pomoci.{{cite web|url=http://www.unesco.org/new/en/media-services/single-view/news/five_stories_of_hope_from_zaatari_refugee_camp/|title=Five stories of hope from Zaatari refugee camp - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization|website=www.unesco.org|accessdate=9 June 2017}} Další mezikulturní podpora pro vštěpování naděje zahrnuje potravinářskou kulturu, uvolňující uprchlíky z traumatu tím, že je ponoří do bohaté kulturní minulosti.{{cite web|url=http://www.unhcr.org/news/stories/2016/6/576d29884/berlin-refugee-guides-show-cultural-riches-home.html|title=Berlin refugee guides show off cultural riches from home|first=United Nations High Commissioner for|last=Refugees|publisher=|accessdate=9 June 2017}} [91] => [92] => == V řízení == [93] => Robert Mattox, sociální aktivista a futurista,{{Doplňte zdroj}} navrhl v roce 2012 teorii [[Sociální změna|sociální změny]] založené na fenoménu naděje ve vztahu k vůdcovství.{{cite book| last1 = Mattox| first1 = Robert| date = 2012-10-14| title = Dealers in Hope: How to Lead Change and Shape Culture| publisher = lulu.com| isbn = 978-1105577208}} Larry Stout{{Kdo?}} v roce 2006 předpokládal, že musí existovat určité podmínky ještě předtím, než i nejtalentovanější vůdcové mohou vést změnu.Stout, Larry. ''Time for a Change''. USA: Destiny Image, 2006 Vzhledem k těmto podmínkám Mattox navrhuje teorii [[řízení změn]] točící se kolem naděje, přičemž naznačuje, že vůdce může vést ke změně a formovat kulturu v rámci komunity nebo organizace vytvářením „scenérie naděje“ ({{Cizojazyčně|en|hopescape}}) a využitím systému naděje.{{Doplňte zdroj}} [94] => [95] => [[Soubor:Hope system.jpg|480px|thumbnail|center|Diamantový systém naděje – Proces přeměny uhlí v diamant]] [96] => [97] => == V literatuře == [98] => [[Soubor:Frederick Stuart Church - Opened up a Pandora's box.jpg|thumb|Rytina [[Pandóra|Pandory]] snažící se zavřít skříňku, kterou otevřela ze zvědavosti. Vlevo se jí vysmívá zlo světa, když jí uniká. Rytina je podle na malby [[Frederick Stuart Church|F. S. Churcha]].]] [99] => [100] => {{Citát|Naděje je věc s peřím, která je usazena v duši a zpívá píseň bez slov a nikdy se ani na chvíli nezastaví.{{cite web|url=http://www.sparknotes.com/poetry/dickinson/section2.rhtml|title=SparkNotes: Dickinson's Poetry: " 'Hope' is the thing with feathers..."}}|[[Emily Dickinsonová]]|150}} [101] => [102] => Klasickým odkazem na naději, která vstoupila do moderního jazyka, je koncept naznačující, že „naděje pramení věčně“. Pochází z ''Eseje o člověku'' ({{cizojazyčně|en|Essay on Man}}) anglického básníka [[Alexander Pope|Alexandra Popea]], spojení zní „Naděje věčně tryská v lidské hrudi, člověk nikdy není, ale vždy by měl být požehnaný“.{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=R8pEAAAAYAAJ&dq=Essays%20on%20Man%2C%20Pope&pg=PA11#v=onepage&q&f=false |title=An essay on man – Alexander Pope – Google Boeken |date= |accessdate=2012-10-02|year=1811 |last1=Pope |first1=Alexander }} Jiným populární odkaz, „naděje je věc s peřím“, pochází z básně [[Emily Dickinsonová|Emily Dickinsonové]].{{cite web|url=http://www.bartleby.com/113/1032.html|first=Emily|last=Dickinson|title=Hope is the thing with feathers|publisher=|accessdate=2012-10-02}} [103] => [104] => Naděje může být použita jako umělecký nástroj zápletky a je často motivující silou pro změnu dynamických postav. Obecně známý odkaz ze západní populární kultury je podtitul „[[Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje|Nová naděje]]“ původního prvního dílu (nyní považována za Epizodu IV) z [[Space opera|vesmírné opery]] [[Star Wars]].{{cite web|url=https://www.imdb.com/title/tt0076759/|title="A New Hope" – Star Wars|publisher=IMDb.com|accessdate=2012-10-02}} Podtitul se týká jedné z hlavních postav, [[Luke Skywalker|Luka Skywalkera]], od kterého se v ději filmů očekává, že v budoucnu umožní dobru zvítězit nad zlem. [105] => [106] => [[Vlaštovkovití|Vlaštovka]] byla symbolem naděje v [[Ezopovy bajky|Ezopových bajkách]] a mnoha dalších historických literárních dílech.Christos A. Zafiropoulos (2001), Ethics in Aesop's Fables: The Augustana Collection, {{ISBN|978-9004118676}}, Brill Academic, strana 61 Symbolizuje naději, zčásti proto, že patří mezi první ptáky, kteří se objeví na konci zimy a začátku jara.Hope B. Werness (2006), The Continuum Encyclopedia of Animal Symbolism in Art, {{ISBN|978-0826419132}}, strana 395 Dalšími symboly naděje jsou [[kotva]]M. Ferber, ''A Dictionary of Literary Symbolism'' (2007) 'Anchor' a [[holub]]iceJ. Matthews, ''The Grail Tradition'' (2011) strana 67. [107] => [108] => == V mytologii == [109] => [110] => [[Elpis]] (Naděje) se objevuje ve starověké [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] s příběhem [[Zeus|Dia]] a [[Prométheus|Promethea]]. [111] => [112] => Prometheus ukradl oheň od boha Dia, čímž nejvyššího boha rozzuřil. Na oplátku Zeus vytvořil schránku, která obsahovala všechny způsoby zla, aniž by o nich příjemce schránky vědět. Přestože byla varována, aby tak nečinila, otevřela [[Pandóra|Pandora]] schránku a uvolnila množství škodících duchů, které přinesli lidstvu mor, choroby a onemocnění. Duchové chamtivosti, závisti, nenávisti, nedůvěry, smutku, hněvu, pomsty, chtíče a zoufalství se rozptýlili široko daleko a hledali lidi k mučení. Uvnitř schránky však byl také nevypuštěný uzdravující duch se jménem Naděje. Od prastarých časů lidé uznávali, že duch naděje má sílu uzdravovat neduhy a pomáhat jim snášet časy velkého utrpení, nemocí, katastrof, ztrát a bolestí způsobených zlovolnými duchy a událostmi.{{cite journal|author=Magaletta, Philip R., & Oliver, J.M |date=April 1999|title=The Hope Construct, Will, and Ways: Their Relations with Self-Efficacy, Optimism, and General Well-Being. Journal of Clinical Psychology, 55, pp. 539–551|doi=10.1002/(SICI)1097-4679(199905)55:5<539::AID-JCLP2>3.0.CO;2-G|volume=55|issue=5|journal=Journal of Clinical Psychology|pages=539–551}} V [[Hésiodos|Hesiodově]] básni ''[[Práce a dni]]'' se personifikace naděje jmenuje Elpis. [113] => [114] => [[Norská mytologie]] však považovala Naději (''Vön'') za slinu kapající z úst vlka [[Fenrir|Fenrira]]:Tom Shippey, ''J. R. R. Tolkien'' (2001) p. 153 jejich představa odvahy si nejvíce cenila veselé statečnosti za ''nepřítomnosti'' naděje.Tom Shippey, ''The Road to Middle-Earth'' (1992) p. 140-3 [115] => [116] => == V náboženství == [117] => [118] => Naděje je klíčovým konceptem většiny významných světových náboženství. Často to znamená, že lidé v naději věří, že jedinec či společná skupina dosáhnou konceptu [[nebe]]. V závislosti na náboženství může být naděje považována za nezbytnou podmínku a / nebo vedlejší produkt duchovního dosažení. [119] => [120] => === Křesťanství === [121] => [[File:Lourdes collecting water 1.jpg|thumbnail|Lidé sbírají ''zázračnou vodu'' ve [[Francie|francouzských]] [[Lurdy|Lurdách]]]] [122] => Naděje je jednou ze [[tří božské ctnosti|tří nejvyšších ctností]] křesťanského náboženství,"hope" A Dictionary of Phrase and Fable. Edited by Elizabeth Knowles. Oxford University Press, 2006. Oxford University Press. které vyjmenovává již [[Pavel z Tarsu|sv. Pavel]] v Prvním listu Korintským – vedle naděje je to [[víra]] a [[Láska v křesťanství|láska]].{{Citace bible|1Kor|13|13|}}{{cite web |url=http://bible-library.com/hope |title=Meaning of : Hope; Bible Definition |publisher=Bible-library.com |date= |accessdate=2012-10-02 |deadurl=ano |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120402102757/http://bible-library.com/hope |archivedate=April 2, 2012 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2019-01-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120402102757/http://bible-library.com/hope |datum archivace=2012-04-02 }} [123] => [124] => „Naděje“ ve [[Bible|Svaté bibli]] znamená „silné a jisté očekávání“ budoucí odměny (viz [[List Titovi|Titus 1:2]] [125] => {{Citace bible|Tit|1|2|}}). V moderním pojetí je naděje blízká důvěře a přesvědčenému očekávání.{{cite web|url=http://bible.org/article/hope |title=Hope | Bible.org – Worlds Largest Bible Study Site |publisher=Bible.org |date= |accessdate=2012-10-02}} Apoštol Pavel tvrdil, že naděje je pro křesťany zdrojem spasení: „Jsme spaseni v naději; ... Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.“{{Citace bible|Ř|8|25|}} [126] => [127] => [[Tomáš Akvinský|Sv. Tomáš Akvinský]] definuje naději jako očekávání věci budoucí, dobré, nesnadno dosažitelné, ale možné. ([[Summa theologiae|ST]], I-II q. 40 a. 1 co.) [128] => [129] => Podle ''Holmanova slovníku bible'' je naděje „důvěřivým očekáváním ... předjímáním příznivého výsledku dle boží vůle.“{{cite web|url=http://www.studylight.org/dic/hbd/view.cgi?number=T2841 |title=HOPE – Holman Bible Dictionary on |publisher=Studylight.org |date= |accessdate=2012-10-02}} V ''[[Poutníkova cesta|Poutníkově cestě]]'' (''{{cizojazyčně|en|The Pilgrim's Progress}}'') je to Naděj, které potěší křesťana v Hradu pochybností; zatímco u vchodu do [[Peklo (Dante)|Danteho Pekla]] byla naopak slova „Naděje zanech, kdo mnou ubírá se!“Dante, ''Hell'' (1975) p. 85 [130] => [131] => === Hinduismus === [132] => V historické literatuře hinduismu se naděje spojuje s ''Pratidhi'' (sanskrt: प्रतिधी),[http://www.sanskrit-lexicon.uni-koeln.de/scans/MWScan/index.php?sfx=pdf prati-dhi] Sanskrit Lexicon, University of Koeln, Německo (2009), viz strana 666 nebo s ''Apêksh'' (sanskrt: अपेक्ष).[http://www.sanskrit-lexicon.uni-koeln.de/scans/MWScan/index.php?sfx=pdf Apêksh] Sanskrit Lexicon, University of Koeln, Německo (2009), viz strana 56[http://spokensanskrit.de/index.php?tinput=apekSA&direction=SE&script=HK&link=yes&beginning=0 apekSA] {{Wayback|url=http://spokensanskrit.de/index.php?tinput=apekSA&direction=SE&script=HK&link=yes&beginning=0 |date=20170630151027 }} Spoken Sanskrit-English dictionary Version 4.2, Německo (2008) Je probírána s pojetím touhy a přání. Ve [[Védy|védské filozofii]] byla ''[[Karma v hinduismu|karma]]'' spojena s rituálním obětováním (''yajna''), naděje a úspěch byly spojeny se správným provedením těchto rituálů.De John Romus (1995), [http://www.biblicalstudies.org.uk/pdf/ijt/37-1_001.pdf Karma and Bhakti ways of Salvation: A Christological Perspective], Indian Journal of Theology, ročník 37, vydání 1, strany 1–14De Smet, R. (1977), A Copernican Reversal: The Gītākāra's Reformulation of Karma, Philosophy East and West, 27(1), strany 53–63 Ve [[Višnusmrti]] je obraz naděje, morálky a práce symbolizován jako ctnostný člověk, který jede na dvoukolém voze vedeném jeho nadějnou myslí směrem k vytouženým přáním, taženém jeho pěti smysly, které drží vůz na cestě ctností, a tak není rozptýlen špatnostmi jako je hněv, chamtivost a jiné neřestí.[[Maurice Bloomfield]], [https://archive.org/details/jstor-592741 The Mind as Wish-Car in the Veda], Journal of the American Oriental Society, ročník 39, stránky 280–282 [133] => [134] => V následujících stoletích se koncept ''karmy'' změnil z posvátných rituálů ke skutečné lidské činnosti, která vytváří a slouží společnosti a lidské existenci – filozofii vystižená v [[Bhagavadgíta|Bhagavadgítě]]. Naděje, ve struktuře víry a motivace, je dlouhodobé ''karmické'' pojetí. V hinduistické víře mají činy následky: přestože úsilí a práce jedince mohou ale nemusí v blízké budoucnosti přinést ovoce, tak poslouží dobru – cesta přičinlivého úsilí jedince (karmy) a způsobu, jakým jedinec sleduje tuto cestu,David Krieger (1989), Salvation in the World – A Hindu-Christian Dialogue on Hope and Liberation, in Jerald Gort (Editor, Dialogue and Syncretism: An Interdisciplinary Approach), {{ISBN|0-8028-0501-9}}, viz kapitola 14 dříve nebo později vede k blaženosti a [[Mókša|mókše]].Jeffrey Wattles, [http://www.wabashcenter.wabash.edu/syllabi/w/wattles/hkarma.htm The Concept of Karma in the Bhagawad Gita], Department of Philosophy, Wabash Center, Kent State University (2002)Oliver Bennett (2011), The manufacture of hope: religion, eschatology and the culture of optimism, International Journal of Cultural Policy, 17(2), stránky 115–130 [135] => [136] => == Odkazy == [137] => === Reference === [138] => {{Překlad|en|Hope|879082163}} [139] => [140] => [141] => === Související články === [142] => * [[Defétismus]] [143] => * [[Eldorado]] [144] => * [[Optimismus]] [145] => * [[Utopismus]] [146] => [147] => === Další literatura === [148] => * Averill, James R. ''Rules of hope''. Springer-Verlag, 1990. [149] => * Miceli, Maria and [[Cristiano Castelfranchi]]. "Hope: The Power of Wish and Possibility" in ''Theory Psychology''. April 2010 vol. 20 no. 2 251–276. [150] => * Kierkegaard, Søren A. ''The Sickness Unto Death''. Princeton University Press, 1995. [151] => * Snyder, C. R. ''Handbook of hope: theory, measures, & applications''. Academic [Press], 2000. [152] => * Stout, Larry. ''Ideal Leadership'': Time for a Change. Destiny Image, 2006 [153] => * Scioli, A. (2006). Hope and Spirituality in the Age of Anxiety. In R. Estes (Ed.), Advancing Quality of Life in a Turbulent World. New York: Springer. [154] => * Pieper, J. (2018). ''O víře, O naději, O lásce''. Praha: Krystal OP [155] => [156] => === Externí odkazy === [157] => * {{Commonscat}} [158] => * {{Wikislovník|heslo=naděje}} [159] => * {{Wikicitáty|téma=naděje}} [160] => * [http://www.vira.cz/nadeje O křesťanském pojetí Naděje] [161] => * [https://web.archive.org/web/20070610041551/http://www.psych.ku.edu/faculty/rsnyder/hoperesearch.htm Hope Research] [162] => [163] => {{Autoritní data}} [164] => [165] => [[Kategorie:Emoce]] [166] => [[Kategorie:Ctnosti]] [167] => [[Kategorie:Psychologie]] [168] => [[Kategorie:Křesťanství]] [169] => [[Kategorie:Víra]] [] => )
good wiki

Naděje

Naděje je optimistický stav mysli, který je založen na očekávání kladných výsledků s ohledem na události a okolnosti v životě člověka nebo na celém světě. Podstatou naděje je vnímání možnosti pozitivního zakončení v neznámé či dokonce zdánlivě neřešitelné situaci, která následně vytváří víru, že vše dobře dopadne i přes vnímané problémy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Charles R. Snyder','Optimismus','endorfin','Láska v křesťanství','Soubor:Assistants and George Frederic Watts - Hope - Google Art Project.jpg','Kognitivně behaviorální terapie','očekávání','člověk','Ezopovy bajky','beznaděj','tacitní znalosti','deprese'

Člověk

Deprese

Deprese je psychiatrické onemocnění, které se vyznačuje ztrátou zájmu, radosti a energie.

Endorfin

Očekávání

Optimismus

Optimismus je psychologický koncept, který se zaměřuje na pozitivní pohled na život a očekávání úspěchu a štěstí.