Array ( [0] => 15524648 [id] => 15524648 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Narval [uri] => Narval [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=arktickém kytovci|druhý=francouzské ponorce|rozlišovač=ponorka}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Narval jednorohý [3] => | obrázek = Нарвал в российской Арктике.jpg [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | popisek = Narval v moři [6] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [7] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [8] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [9] => | řád = [[sudokopytníci]] (Cetartiodactyla) [10] => | infrařád = [[kytovci]] (Cetacea) [11] => | malořád = [[ozubení]] (Odontoceti) [12] => | čeleď = [[narvalovití]] (Monodontidae) [13] => | rod = '''narval''' (''Monodon'') [14] => | rod popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1758]] [15] => | binomické jméno = Monodon monoceros [16] => | druh popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1758]] [17] => | mapa rozšíření = Cetacea range map Narwhal.png [18] => | popisek mapy = Areál rozšíření [19] => | sesterska = [20] => }} [21] => '''Narval jednorohý''' (''Monodon monoceros'') je středně velký [[Ozubení|ozubený]] [[kytovec]], jediný zástupce rodu '''narval''' a jeden ze dvou žijících zástupců čeledi [[narvalovití]] (druhým je [[běluha severní]]). Žije v arktických vodách [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] a severního [[Atlantský oceán|Atlantiku]] mezi [[Grónsko|Grónskem]] a severní [[Kanada|Kanadou]], početně menší populace se nachází i na východě Grónska, kolem [[Špicberky|Špicberků]] a [[Země Františka Josefa]]. Lidově bývá druh často nazýván „mořský jednorožec“. Tento poetický název je ovšem stejně jako jeho [[druhové jméno]] zavádějící – jeho slavný [[roh (biologie)|roh]] je ve skutečnosti [[zub]], extrémně protažený levý [[Špičák (zub)|špičák]] horní čelisti. Tento [[kel]] se objevuje u všech samců a zhruba u 15 % samic. Samčí kel je dlouhý kolem 2 m, avšak může mít až ke 3 m. Samičí kel je podstatně kratší. Funkce klu byla po staletí předmětem debat. Moderní výzkumy ukazují, že se jedná o [[sekundární pohlavní znak]], citlivý sensorický orgán i prostředek pro udržování sociální hierarchie mezi samci. [22] => [23] => Samice narvala měří kolem 4–4,2 m, samci kolem 4,6–4,8 m (délka těla bez klu). Dospělé samice váží kolem 900–1000 kg, samci mohou vážit až 1700 kg. Samice v letních měsících vrhá pouze jedno mládě; k vrhu patrně dochází v průměru pouze jednou za tři roky. Jejich specializovaný jídelníček zahrnuje hlavně [[ryby]] ([[platýs černý]], [[treska polární]], [[treska obecná]]) a [[Krakatice|krakatici]] ([[Gonatus fabricii|''Gonatus fabricii'']]). Narvalové se pro kořist potápí do velkých hloubek, které často přesahují 800 m. Nejhlubší zaznamenaný ponor měl 2332 m, což je jeden z nejhlubších ponorů zaznamenaných mezi [[Mořský savec|mořskými savci]]. Lov narvalů má dlouhou tradici mezi [[Inuité|domorodými obyvateli arktických oblastí]], kteří pokračují s jejich lovem do dnešních dní. Domorodci každoročně odloví kolem 1000 narvalů. Maso, [[podkožní tuk]] a kůže slouží ke konzumaci, zatímco kly, zuby a velké obratle se používají k řezbě ornamentů k prodeji, i když na trhu je zájem i o neopracované kly. Celková populace narvalů se k roku 2017 odhadovala na cirka 173 tisíc. [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] (IUCN) druh hodnotí jako [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]], nicméně celkový populační trend je neznámý. Hlavní ohrožení druhu představuje [[Globální oteplování|změna klimatu]], která s sebou přináší mj. změny v ledové pokrývce a distribuci potravy. [24] => [25] => == Systematika == [26] => [[Soubor:White Whale Narwhal 150.JPG|vlevo|náhled|Ilustrace běluhy (nahoře) a narvala, kteří společně tvoří čeleď [[narvalovití]] ([[Archibald Thorburn|A. Thorburn]], ''British Mammals'', 1920)]] [27] => Narval byl formálně vědecky popsán v převratném 10. vydání ''[[Systema naturae|Systema Naturae]]'' švédského přírodovědce [[Carl Linné|Carla Linného]].{{Citace monografie [28] => | příjmení1 = Linnæus [29] => | jméno1 = Carl [30] => | odkaz_na_autora1 = Carl Linné [31] => | titul = Systema naturæ per regna tria naturæ, secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Tomus I [32] => | vydavatel = Laurentius Salvius [33] => | místo = Holmiæ [34] => | rok = 1758 [35] => | strany = [36] => | jazyk = la [37] => | vydání = 10 [38] => | edice = 10 [39] => }} Linné druh pojmenoval ''Monodon monoceros'', což je odvozeno z řeckých slov ''monos'' („jeden“), ''odous'' („zub“) a ''ceros'' („kel“), čili v překladu doslova „jeden zub, jeden kel“.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=157}} Jméno narval (v angličtině ''narwhal'') pochází ze [[Stará severština|staroseverského]] prefixu ''nár'' („mrtvola“) a ''hval'' („velryba“), v překladu tedy „mrtvola velryby“, což odkazuje k bílé barvě narvalů připomínající mrtvá těla.{{Citace elektronického periodika [40] => | titul = What is a narwhal? : Ocean Exploration Factc [41] => | periodikum = Oceanexplorer.noaa.gov [42] => | vydavatel = NOAA Office of Ocean Exploration and Research [43] => | url = https://oceanexplorer.noaa.gov/facts/narwhal.html [44] => | jazyk = en [45] => | datum přístupu = 2022-09-26 [46] => }} K dalším českým názvům patří narval jednozubý, narval jednorohý či zoboun jednorožec.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=157}} Občas je druh označován jako mořský jednorožec.{{Citace elektronického periodika [47] => | příjmení = Churaňová [48] => | jméno = Eliška [49] => | titul = Proč má narval roh? [50] => | periodikum = ZOO Magazín [51] => | url = https://zoomagazin.cz/proc-ma-narval-roh/ [52] => | datum vydání = 2016-02-04 [53] => | jazyk = cs [54] => | datum přístupu = 2022-09-27 [55] => }} [56] => [57] => Narval jednorohý je jediným zástupcem [[Monotypický taxon|monotypického]] rodu narval (''Monodon''). Společně s [[Běluha severní|běluhou severní]] (''Delphinapterus leucas'') z rodu běluha (''Delphinapterus'') představují jediné dva recentní zástupce čeledi [[narvalovití]] (Monodontidae). Pro zástupce této čeledi je typická tělesná délka střední velikosti (kolem 4 m), výrazné [[Meloun (kytovci)|melouny]], tupé rypce a chybějící [[hřbetní ploutev]].{{Citace monografie [58] => | příjmení = Brodie [59] => | jméno = Paul [60] => | titul = The Encyclopedia of mammals [61] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/10403800 [62] => | editoři = David MacDonald [63] => | vydavatel = Facts on File [64] => | místo = New York, NY [65] => | počet stran = [66] => | strany = 200–203 [67] => | isbn = 0-87196-871-1 [68] => | isbn2 = 978-0-87196-871-5 [69] => | oclc = 10403800 [70] => }} [71] => [72] => Narvalovití, [[delfínovití]] (Delphinidae) a [[sviňuchovití]] (Phocoenidae) společně tvoří [[Monofyletismus|monofyletickou]] skupinu (nadčeleď) [[Delphinoidea]]. Narvalovití a sviňuchovití přitom utváří samostatný klad, který se vydělil z linie Delphinoidea někdy před 11 miliony lety.{{Citace periodika [73] => | příjmení = Waddell [74] => | jméno = Victor G. [75] => | příjmení2 = Milinkovitch [76] => | jméno2 = Michel C. [77] => | příjmení3 = Bérubé [78] => | jméno3 = Martine [79] => | titul = Molecular Phylogenetic Examination of the Delphinoidea Trichotomy: Congruent Evidence from Three Nuclear Loci Indicates That Porpoises (Phocoenidae) Share a More Recent Common Ancestry with White Whales (Monodontidae) Than They Do with True Dolphins (Delphinidae) [80] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [81] => | datum vydání = 2000-05-01 [82] => | ročník = 15 [83] => | číslo = 2 [84] => | strany = 314–318 [85] => | issn = 1055-7903 [86] => | doi = 10.1006/mpev.1999.0751 [87] => | jazyk = en [88] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790399907510 [89] => | datum přístupu = 2022-09-26 [90] => }} Fosilních nálezů linie narvalovitých je jen minimální množství, takže rekonstrukce jejich evoluce je problematická.{{Citace elektronického periodika [91] => | příjmení = [92] => | jméno = [93] => | titul = The ancestors of the beluga and narwhal lived in the tropical waters of the Mediterranean [94] => | periodikum = www.unipi.it [95] => | vydavatel = Unipinews [96] => | url = https://www.unipi.it/index.php/english-news/item/15967-the-ancestors-of-the-beluga-and-narwhal-lived-in-the-tropical-waters-of-the-mediterranean [97] => | jazyk = en [98] => | datum přístupu = 2022-10-02 [99] => }} Podle fosilního nálezu 5 milionů let staré lebky z italského [[Toskánsko|Toskánska]], na jejíž základě byl popsán fosilní druh ''[[Casatia thermophila]]'', však lze usoudit, že prapředci narvalů obývali tropické moře. Je možné, že migrace druhu na sever do arktických a subarktických vod proběhla následkem [[Pliocén|pliocenních]] změn v potravním řetězci.{{Citace periodika [100] => | příjmení = Vélez-Juarbe [101] => | jméno = Jorge [102] => | příjmení2 = Pyenson [103] => | jméno2 = Nicholas D. [104] => | titul = Bohaskaia monodontoides, a new monodontid (Cetacea, Odontoceti, Delphinoidea) from the Pliocene of the western North Atlantic Ocean [105] => | periodikum = Journal of Vertebrate Paleontology [106] => | datum vydání = 2012-03-01 [107] => | ročník = 32 [108] => | číslo = 2 [109] => | strany = 476–484 [110] => | issn = 0272-4634 [111] => | doi = 10.1080/02724634.2012.641705 [112] => | jazyk = en [113] => | url = https://doi.org/10.1080/02724634.2012.641705 [114] => | datum přístupu = 2022-09-26 [115] => }} [116] => [117] => == Popis == [118] => [[Soubor:Pod Monodon monoceros.jpg|vlevo|náhled|Skupinka narvalů]] [119] => Narvalové jsou středně velcí kytovci podobné velikosti jako běluhy severní. Samice narvala měří kolem 4–4,2 m, samci kolem 4,6–4,8 m (délka těla bez klu). Dospělé samice váží až kolem 900–1000 kg, samci mohou vážit až 1700 kg, nicméně jejich běžná váha je o něco nižší.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=174}}{{sfn|Berta|2015|ref=Berta2015|p=196-197}} [120] => [121] => Narvalové mají poměrně silné tělo s robustní hlavou zakončenou tupým rypcem. Linka zavřené tlamy je rovná a směřuje nahoru. Ploutve jsou krátké a tupé, v dospělosti se jim zakrucují konečky.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=172}} Jako jedni z mála kytovců nemají hřbetní ploutev, nicméně na zadní straně středové části hřbetu se nachází nevelký, 4–5 cm vysoký tupý hřeben. Absence hřbetní ploutve a vyvinutí hřebenu přináší narvalům několik výhod. Jelikož narvalové často plavou s břichem nahoru, absence hřbetní ploutve jim umožňuje snazší manévrování.{{Citace periodika [122] => | příjmení = Dietz [123] => | jméno = Rune [124] => | příjmení2 = Shapiro [125] => | jméno2 = Ari D. [126] => | příjmení3 = Bakhtiari [127] => | jméno3 = Mehdi [128] => | titul = Upside-down swimming behaviour of free-ranging narwhals [129] => | periodikum = BMC Ecology [130] => | datum vydání = 2007-11-19 [131] => | ročník = 7 [132] => | číslo = 1 [133] => | strany = 14 [134] => | issn = 1472-6785 [135] => | pmid = 18021441 [136] => | doi = 10.1186/1472-6785-7-14 [137] => | jazyk = en [138] => | url = https://doi.org/10.1186/1472-6785-7-14 [139] => | datum přístupu = 2022-09-26 [140] => }} K dalším výhodám patří omezení teplotních ztrát a možnost plavání těsně pod plujícími ledovými krami. Hřeben může být používán i v případě potřeby vytvoření dýchací díry v plovoucím ledu.{{Citace elektronické monografie [141] => | příjmení = Weiler [142] => | jméno = Colleen [143] => | titul = Arctic Adaptations [144] => | url = https://uk.whales.org/2013/12/01/arctic-adaptations/ [145] => | vydavatel = Whale and Dolphin Conservation [146] => | datum vydání = 2013-12-01 [147] => | datum přístupu = 2022-09-26 [148] => | jazyk = en-GB [149] => }} [150] => [[Soubor:Narwhalsk (cropped).jpg|náhled|254x254pixelů|Kresba ocasní ploutve (výřez z kresby W. Scoresbyho z roku 1820)]] [151] => Ocasní ploutev je u mladých jedinců na konci víceméně zarovnaná, nicméně s věkem na odtokové hraně vypuká a na náběžné hraně je čím dál tím více vydutá,{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=172}} až křídla ploutve nakonec mají polokruhový tvar.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=156}} Křídla ocasní ploutve odděluje silný řez, takže ocasní ploutev dospělců vypadá jakoby byla naruby.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=156}} To je nejvýraznější u starších samců. Nedospělí narvalové mají jednotné šedé až hnědošedé zbarvení. S přibývajícím věkem jejich kůže tmavne do černa a po celém těle se začínají objevovat světlé fleky. Břicho začíná blednout do světle šedé, která se postupně rozšiřuje i na hřbet, až nakonec zasvětlá celé tělo. Těla starších jedinců jsou plně bílá s tmavšími skvrnami, a to především v oblasti hřebene, na přední a horní části hlavy a na ploutvích.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=172}} [[Výdechová fontána]] je jen nízká a nevýrazná.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=156}} [152] => [153] => V terénu jsou narvalové poměrně snadno identifikovatelní pomocí světlé barvy kůže, jedinečného tvaru ocasních ploutví a výrazného klu. Starší samice bez dostatečného množství hřbetních tmavých skvrn by bylo možné zaměnit s běluhou, nicméně narvalí samice bez skvrn je vzácná. Šedá mláďata jsou snadno zaměnitelná s mláďaty běluh, avšak v blízkosti narvalích mláďat se takřka vždy vyskytuje jejich matka, podle které lze identifikovat i mládě.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=157}} [154] => [155] => === Kel === [156] => [[Soubor:Narwalschaedel.jpg|náhled|vlevo|Skutečná rarita: [[lebka]] narvala se dvěma plně vyvinutými kly]] [157] => Nejvýraznějším rozpoznávacím znakem narvalích samců je dlouhý kel, který je ve skutečnosti extrémně prodloužený levý horní špičák.{{Citace periodika [158] => | příjmení = Nweeia [159] => | jméno = Martin T. [160] => | příjmení2 = Eichmiller [161] => | jméno2 = Frederick C. [162] => | příjmení3 = Hauschka [163] => | jméno3 = Peter V. [164] => | titul = Vestigial Tooth Anatomy and Tusk Nomenclature for Monodon Monoceros [165] => | periodikum = The Anatomical Record: Advances in Integrative Anatomy and Evolutionary Biology [166] => | datum vydání = 2012-06 [167] => | ročník = 295 [168] => | číslo = 6 [169] => | strany = 1006–1016 [170] => | doi = 10.1002/ar.22449 [171] => | jazyk = en [172] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.22449 [173] => | datum přístupu = 2022-09-27 [174] => }} Tento kel má tvar dlouhého tenkého levotočivého vrutu.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=754}} Narvalům se v plodové fázi vyvíjí celkem 6 párů zubů v horní čelisti a 2 páry zubů v dolní čelisti. Pouze dva horní špičáky se nakonec prořežou, ostatní zuby zůstávají rudimentární.{{Citace elektronického periodika [175] => | titul = About the Tusk [176] => | periodikum = www.narwhal.org [177] => | vydavatel = Narwhal Tusk Research [178] => | url = http://www.narwhal.org/about-tusk.html [179] => | jazyk = en [180] => | datum přístupu = 2022-09-27 [181] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220325093621/http://narwhal.org/about-tusk.html [182] => | datum archivace = 2022-03-25 [183] => }} Kel začíná růst ve věku 2–3 let,{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=172}} kdy se prořeže skrze horní ret a s přibývajícím věkem kontinuálně roste.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=754}} Běžný samčí kel je dlouhý kolem 2 m, nejdelší fyzicky změřený kel měl 267 cm.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=754}} Patrně může měřit až 3 m.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=754}} Kel váží až 10 kg.{{Citace elektronického periodika [184] => | titul = Anatomy and Morphology of the Tusk [185] => | periodikum = www.narwhal.org [186] => | vydavatel = Narwhal Tusk Research [187] => | url = https://www.narwhal.org/anatomy.html [188] => | jazyk = en [189] => | datum přístupu = 2022-09-27 [190] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220409141445/http://narwhal.org/anatomy.html [191] => | datum archivace = 2022-04-09 [192] => }} Zhruba 1 z 500 samců má dva kly, přičemž ten druhý vyrůstá z pravého horního špičáku. Běžná délka pravého špičáku u dospělého jedince je jinak kolem 30 cm. Kolem 15 % samic také vyrůstá levý špičák do prodlouženého klu,{{Citace elektronického periodika [193] => | příjmení = Hall [194] => | jméno = Danielle [195] => | titul = Why a Tusk? The real-life unicorns of the sea and the tusks that make them famous {{!}} Smithsonian Ocean [196] => | periodikum = ocean.si.edu [197] => | url = https://ocean.si.edu/ocean-life/marine-mammals/why-tusk-real-life-unicorns-sea-and-tusks-make-them-famous [198] => | jazyk = en [199] => | datum přístupu = 2022-09-27 [200] => }} avšak samičí kel bývá menší (kolem 1,5 m{{Citace periodika [201] => | příjmení = Garde [202] => | jméno = Eva [203] => | příjmení2 = Heide-Jørgensen [204] => | jméno2 = Mads Peter [205] => | titul = Tusk anomalies in narwhals (Monodon monoceros) from Greenland [206] => | periodikum = Polar Research [207] => | datum vydání = 2022-06-03 [208] => | ročník = 41 [209] => | issn = 1751-8369 [210] => | doi = 10.33265/polar.v41.8343 [211] => | jazyk = en [212] => | url = https://polarresearch.net/index.php/polar/article/view/8343 [213] => | datum přístupu = 2022-09-27 [214] => }}) a je o poznání méně šroubovicově zakroucen. Oproti samčím klům ten samičí nebývá pokryt nánosem řas, takže se jeví bělejší. Bylo zaznamenáno pouze několik případů samic se dvěma kly.[[Soubor:Monodon monoceros (skeleton) at Göteborgs Naturhistoriska Museum 2316.jpg|náhled|Kostra narvala s patrným výrazným klem (Přírodopisné muzeum v [[Göteborg|Göteborgu]])|vlevo]]Narvalí kly mívají různou velikost, délku i tvar. Zatímco některé kly jsou dlouhé, silné a rovné, jiné jsou lehce zakřivené, tenké a působí křehce. Je poměrně běžné, že se kel zlomí, což podle všeho nemá vliv na přežití jedince. Narvalové jsou jediní kytovci s takovýmto klem.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=754}} Vzácně se lze setkat s abnormálními kly, pozorován byl např. kel vyrůstající z pravého špičáku, nebo krátký zatočený sekundární kel, který vyrůstal z dolní čelisti, či dokonce spirálovitý kel připomínající [[Vývrtka (nástroj)|vývrtku na víno]].{{Citace periodika [215] => | příjmení = Kingsley [216] => | jméno = Michael C. S. [217] => | příjmení2 = Ramsay [218] => | jméno2 = Malcolm A. [219] => | titul = The Spiral in the Tusk of the Narwhal [220] => | periodikum = ARCTIC [221] => | datum vydání = 1988-01-01 [222] => | ročník = 41 [223] => | číslo = 3 [224] => | strany = 236–238 [225] => | issn = 1923-1245 [226] => | doi = 10.14430/arctic1723 [227] => | jazyk = en [228] => | url = https://journalhosting.ucalgary.ca/index.php/arctic/article/view/64777 [229] => | datum přístupu = 2022-09-27 [230] => }} Narvalí kel je extrémním příkladem dentální asymetrie i dentální [[Pohlavní dimorfismus|pohlavní dvojtvárnosti]]. Vykazuje řadu unikátních charakteristik, jako je horizontální zaklínění v horní čelisti, prořezání skrze horní ret nebo přítomnost [[Cementum|cementu]] (tvrdá pojivová tkáň pokrývající povrch zubu) po celé vnější délce klu. [231] => [[Soubor:Narwhal tusk tubule.jpg|náhled|Mikroskopická fotografie kanálku v narvalím klu, kudy proudí vnější vjemy k tvrdému vnitřku s nervovými zakončeními (zvětšeno 10 000×)]] [232] => V odborné i populární literatuře se již po staletí spekuluje o tom, jakou funkci tento kel má. Studium chování narvalů při používání klu ztěžují extrémní environmentální podmínky, ve kterých se narvalové vyskytují, spolu s jejich plachou povahou.{{Citace elektronického periodika [233] => | titul = Vědci konečně zachytili nejrůznější zvuky narvalů, a to včetně společenských hovorů a echolokace [234] => | periodikum = Radio Wave [235] => | url = https://wave.rozhlas.cz/vedci-konecne-zachytili-nejruznejsi-zvuky-narvalu-a-vcetne-spolecenskych-hovoru-8214435 [236] => | datum vydání = 2020-05-29 [237] => | jazyk = cs [238] => | datum přístupu = 2022-09-29 [239] => }} Pro studium narvalích klů v roce 2000 dokonce vznikla výzkumná skupina {{cizojazyčně|en|Narwhal Tusk Research}} (Výzkum narvalího klu), která sdružuje desítky vědců z různých zemí spolu s inuitskými stařešiny, kteří poskytují cenné informace o chování narvalů.{{Citace elektronického periodika [240] => | titul = Narwhal Tusk Research -- About Us [241] => | periodikum = www.narwhal.org [242] => | url = http://www.narwhal.org/about-us.html [243] => | jazyk = en [244] => | datum přístupu = 2022-09-27 [245] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211019231106/http://www.narwhal.org/about-us.html [246] => | datum archivace = 2021-10-19 [247] => }} [248] => [249] => Kel má především funkci [[Sekundární pohlavní znaky|druhotného pohlavního znaku]].{{Citace periodika [250] => | příjmení = Graham [251] => | jméno = Zackary A. [252] => | příjmení2 = Garde [253] => | jméno2 = Eva [254] => | příjmení3 = Heide-Jørgensen [255] => | jméno3 = Mads Peter [256] => | titul = The longer the better: evidence that narwhal tusks are sexually selected [257] => | periodikum = Biology Letters [258] => | datum vydání = 2020-03-25 [259] => | ročník = 16 [260] => | číslo = 3 [261] => | strany = 20190950 [262] => | pmid = 32183636 [263] => | doi = 10.1098/rsbl.2019.0950 [264] => | jazyk = en [265] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2019.0950 [266] => | datum přístupu = 2022-09-27 [267] => }}{{Citace elektronické monografie [268] => | příjmení = Graham [269] => | jméno = Zackary [270] => | titul = Lunchtime Discovery: Sexual Selection and the Evolution of the Narwhal Tusk [271] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=q9SIwYCqO00 [272] => | vydavatel = North Carolina Museum of Natural Sciences [273] => | datum vydání = 2022-06-01 [274] => | datum přístupu = 2022-12-12 [275] => | jazyk = en [276] => }} Je pravděpodobně používán i při soubojích samců o přízeň samic, což sice nebylo vědci zdokumentováno, nicméně vypovídají o tom nepřímé doklady. K těm patří sečné jizvy na hlavách narvalů, které jsou přítomny mnohem častěji u samců než u samic. Kel není dostatečně odolný proti narážením zepředu (bodání), nicméně boční tlak snáší velmi dobře, čemuž by odpovídaly i zmíněné jizvy, které jsou hlavně sečné a ne bodné. Dále 40–60 % samců má částečně nebo zcela zlomený kel, což patrně vypovídá o jeho častém používání v soubojích. V roce 2016 bylo na kameru zachyceno, jak narval použil kel při lovu – praštil s ním malou rybku, kterou pak omráčenou snadno pozřel.{{Citace elektronického periodika [277] => | titul = Video Solves Mystery of How Narwhals Use Their Tusks [278] => | periodikum = [279] => | vydavatel = National Geographic [280] => | url = https://www.nationalgeographic.com/animals/article/drone-footage-narwhal-tusk-mystery [281] => | datum vydání = 2017-05-12 [282] => | jazyk = en [283] => | datum přístupu = 2022-09-27 [284] => }} [285] => [286] => Kel má také významnou sensorickou funkci – funguje jako velmi citlivé čidlo, pomocí kterého mohou samci vycítit změny v míře slanosti, tlaku nebo teplotě vody a patrně i koncentraci některých látek ve vodním sloupci.{{Citace periodika [287] => | příjmení = Nweeia [288] => | jméno = Martin T. [289] => | příjmení2 = Eichmiller [290] => | jméno2 = Frederick C. [291] => | příjmení3 = Hauschka [292] => | jméno3 = Peter V. [293] => | titul = Sensory ability in the narwhal tooth organ system: Sensory Ability in the Narwhal Tooth Organ [294] => | periodikum = The Anatomical Record [295] => | datum vydání = 2014-04 [296] => | ročník = 297 [297] => | číslo = 4 [298] => | strany = 599–617 [299] => | doi = 10.1002/ar.22886 [300] => | jazyk = en [301] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.22886 [302] => | datum přístupu = 2022-09-27 [303] => }}{{Citace elektronické monografie [304] => | příjmení = Mathewson [305] => | jméno = Samantha [306] => | titul = Narwhals: Their Tusks Act Like Sensors, Not Hunting Spears [307] => | url = https://www.natureworldnews.com/articles/17907/20151102/narwhals-tusks-act-sensors-spears.htm [308] => | vydavatel = Nature World News [309] => | datum vydání = 2015-11-02 [310] => | datum přístupu = 2022-09-25 [311] => }} Zatímco vnější plášť klu je relativně měkký, jeho středem se táhne tvrdá dřeň obsahující velké množství cév a nervových zakončení, které předávají informace o vnějším prostředí do mozku. Voda se dostává do středové části klu pomocí soustavy mikroskopických kanálků.{{Citace elektronického periodika [312] => | příjmení = Crew [313] => | jméno = Bec [314] => | titul = Narwhals Can 'See' Unlike Any Other Animal on Earth [315] => | periodikum = ScienceAlert [316] => | url = https://www.sciencealert.com/narwhals-see-unlike-any-other-animal-on-earth-scientists-reveal [317] => | datum vydání = 2016-11-11 [318] => | jazyk = en-US [319] => | datum přístupu = 2022-09-30 [320] => }} V konečném důsledku tak samci pomocí svého klu možná mohou vycítit samice nebo nalézt potravu.{{Citace periodika [321] => | příjmení = Drake [322] => | jméno = Nadia [323] => | titul = The Narwhal's Tusk Is Filled With Nerves. But Why? [324] => | periodikum = Wired [325] => | issn = 1059-1028 [326] => | jazyk = en-US [327] => | url = https://www.wired.com/2014/03/narwhal-tusks-enormous-sensory-organs/ [328] => | datum přístupu = 2022-09-27 [329] => }} Pokud je však kel takto důležitým sensorickým orgánem, nabízí se otázka, proč ho nemají také samice. Ani pokročilá sensorická funkce nemůže být životně kritická už proto, že samice se dožívají vyššího věku než samci.{{Citace elektronického periodika [330] => | příjmení = Laidre [331] => | jméno = Kristin [332] => | titul = Narwhal FAQ [333] => | periodikum = [334] => | url = https://staff.washington.edu/klaidre/narwhal-faq/ [335] => | jazyk = en [336] => | datum přístupu = 2022-09-27 [337] => }} [338] => [339] => Zatímco kel tedy má v životě narvala svou úlohu, ostatní zuby jsou pouze zbytkové, tzn. nemají žádnou funkci. To je zvláštní především z toho důvodu, že narval pojídá hlavně ryby a další větší kořist, kde by mu zuby přišly vhod. Narvalové se však adaptovali kořist polykat celou. Zbytkové zuby vykazují extrémní variabilitu v umístění v rámci chrupu, v morfologii i [[Histologie|histologii]] (struktuře tkáně). To společně s absencí jejich funkce patrně vypovídá o tom, že tyto zuby jsou evolučně zastaralé a postupně dojde k jejich vytracení.{{Citace elektronického periodika [340] => | titul = For a dentist, the narwhal’s smile is a mystery of evolution [341] => | periodikum = Smithsonian Institution [342] => | url = https://www.si.edu/stories/understanding-narwhals-smile [343] => | datum vydání = 2012-04-18 [344] => | jazyk = en [345] => | datum přístupu = 2022-09-28 [346] => }} [347] => [348] => == Areál rozšíření == [349] => [[File:Narwhal distribution map (cropped).png|thumb|Přibližné rozšíření narvalů: plnou barvou pravidelné, šrafovaně občasné]] [350] => Narvalové se celoročně vyskytují v oblasti Arktidy, nejčastěji až za [[Polární kruh|polárním kruhem]]. Zjednodušeně se dá říci, že obývají atlantský sektor [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] včetně ruské oblasti Arktidy s pouze několika záznamy narvalů z tichomořského sektoru.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=174}} Těžiště výskytu se nachází mezi kanadskou Arktidou ([[Peel Sound]], [[úžina Prince Regenta]] a severní [[Hudsonův záliv]]) a západním Grónskem, a částečně i v euroasijské (ruské) části Arktidy.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=175}}{{Citace elektronické monografie [351] => | titul = Narwhal [352] => | url = https://www.iucnredlist.org/species/13704/50367651 [353] => | vydavatel = The IUCN Red List of Threatened Species 2017: e.T13704A50367651 [354] => | datum vydání = 2017 [355] => | datum přístupu = 2022-09-25 [356] => | doi = 10.2305/IUCN.UK.2017-3.RLTS.T13704A50367651.en [357] => | jazyk = en [358] => }} Tam nejčastěji obývají vody kolem [[Špicberky|Špicberků]] a [[Země Františka Josefa]].{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=755}} Nejseverněji byli narvalové pozorování severně od Země Františka Josefa při 85 ° s. š.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=755}} Zbloudilí jedinci byli pozorováni u [[Newfoundland|Newfoundlandu]], [[Island|Islandu]], [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]], [[Německo|Německa]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a kolem [[Beringův průliv|Beringovy úžiny]] ([[Aljašský poloostrov]], [[Čukotské moře]], [[Komandorské ostrovy]]). [359] => [360] => == Populace == [361] => Populace narvalů tvoří asi 12 subpopulací s různou mírou genetické diverzity a geografické izolace. Subpopulace nesou pojmenování podle lokality, kde tráví léto. 7 těchto subpopulací se nachází v arktické Kanadě, 2 u západního pobřeží Grónska, 2 u východní Grónska a 1 u Špicberk. Zatímco o některých subpopulacích existují poměrně podrobné informace včetně odhadů celkových počtů, o jiných subpopulacích (zejména z oblastí ruské Arktidy) jsou známy jen útržkovité informace.{{Citace elektronické monografie [362] => | titul = Global Review of the Conservation Status of Monodontid Stocks {{!}} Scientific Publications Office [363] => | url = https://spo.nmfs.noaa.gov/content/mfr/global-review-conservation-status-monodontid-stocks [364] => | vydavatel = NOAA Fisheries [365] => | datum_vydání = 2019 [366] => | datum_přístupu = 2022-09-28 [367] => | jazyk = en [368] => }} IUCN ve své zprávě o stavu populace z roku 2017 odhadoval celkový počet dospělých narvalů na nejméně 123 tisíc, se započítanými nedospělými jedinci kolem 173 tisíc. Největší subpopulace z moří kolem ostrova [[Somerset (ostrov)|Somerset]] dosahuje počtu kolem 35 tisíc narvalů. IUCN hodnotí druh jako [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]], nicméně přiznává, že pro velkou část subpopulací je populační trend neznámý. [369] => [370] => Populace narvalů vykazuje nízkou genetickou diverzitu na to, jak je početná. Snížená genetická diverzita je výsledkem [[Doba ledová|poslední doby ledové]], kdy zalednění Arktidy zabralo drtivou většinu habitatu narvalů. S tím, jak někdy před 19 tisíci lety začalo arktické zalednění ustupovat, se narvalové mohli opětovně rozšířit do arktických oblastí. Podle studie [[mitochondriální DNA]] přežilo poslední dobu ledovou pouze 3000 narvalích samic, ze kterých pochází veškerá současná populace, a narvalové tedy prošli [[Efekt hrdla lahve|efektem hrdla lahve]].{{Citace elektronického periodika [371] => | příjmení = Freund [372] => | jméno = Cassie [373] => | titul = Narwhal DNA captured a survival story the last time the glaciers melted [374] => | periodikum = Massive Science [375] => | url = https://massivesci.com/articles/narwhal-climate-change-unicorn-last-glacial-maximum/ [376] => | datum vydání = 2020-07-08 [377] => | jazyk = en [378] => | datum přístupu = 2022-09-28 [379] => }}{{Citace periodika [380] => | příjmení = Louis [381] => | jméno = Marie [382] => | příjmení2 = Skovrind [383] => | jméno2 = Mikkel [384] => | příjmení3 = Samaniego Castruita [385] => | jméno3 = Jose Alfredo [386] => | titul = Influence of past climate change on phylogeography and demographic history of narwhals, Monodon monoceros [387] => | periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences [388] => | datum vydání = 2020-04-29 [389] => | ročník = 287 [390] => | číslo = 1925 [391] => | strany = 20192964 [392] => | pmid = 32315590 [393] => | doi = 10.1098/rspb.2019.2964 [394] => | jazyk = en [395] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2019.2964 [396] => | datum přístupu = 2022-09-28 [397] => }} [398] => [399] => == Biologie a chování == [400] => [401] => === Sociální chování === [402] => [[Soubor:Нарвалы у берегов Земли Франца-Иосифа.jpg|náhled|Stádo narvalů u ledové kry]] [403] => Narvalové žijí v malých skupinách o cca 5–10 jedincích. Skupina je nejčastěji tvořena buď samci, nebo samicemi s mláďaty (a případně i nedospělými jedinci). Tyto menší skupiny se někdy sdružují do velkých stád, která občas mohou společně plavat podél pobřeží či k ústí fjordů. Zvláště v těchto větších stádech mohou být k vidění i skupiny se samci i samicemi. Samci mohou naopak žít i samostatně.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=756–757}} Větší stáda mohou zahrnovat i 500–1000 narvalů.{{sfn|ref=Macdonald|Macdonald|2001|p=174}} Při hladině se narvalové angažují v celé řadě sociálního chování jako je panáčkování, plácání ploutvemi i obrácení hlavou dolů. Při rychlejším plavání mohou vyskakovat nad hladinu. V době klidného moře tráví více času odpočinkem při hladině než v době rozbouřeného moře, kdy vyhledávají hlubší vody a tráví čas spíše pod vodou.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=157}} [404] => [405] => Samci narvalů jsou často k vidění, jak při vykukování z vody překřižují či lehce šermují se svými dlouhými kly (tzv. {{cizojazyčně|en|''tusking''}}). V některých případech se mezi šermujícími samci nachází samice. Podle tradičního výkladu tohoto chování se jedná o způsob udržování sociální hierarchie. Novější výzkumy narvalích klů však napovídají, že se může jednat o způsob předávání informací o vnějším prostředí. Podle jiné hypotézy se může jednat o způsob čištění kelních kanálků od povlaků a nánosů, které se na jejich povrchu tvoří.{{Citace periodika [406] => | příjmení = Broad [407] => | jméno = William J. [408] => | titul = It's Sensitive. Really. [409] => | periodikum = The New York Times [410] => | datum vydání = 2005-12-13 [411] => | issn = 0362-4331 [412] => | jazyk = en-US [413] => | url = https://www.nytimes.com/2005/12/13/science/its-sensitive-really.html [414] => | datum přístupu = 2022-09-29 [415] => }} [416] => === Potrava === [417] => Složení jídelníčku narvalů je poměrně dobře známo z analýzy obsahu žaludků narvalů chycených Inuity v arktické Kanadě a západním Grónsku. Z těchto výzkumů vyplývá, že narvalové jsou v potravě druhově vysoce specializovaní. Jedinou složku jejich jídelníčku na podzim tvoří [[krakatice]] ''[[Gonatus fabricii]]''. V zimě je dominantní složkou [[platýs černý]] (''Reinhardtius hippoglossoides'') spolu se zmíněnou krakaticí ''Gonatus fabricii''. V letních měsících narvalové požírají hlavně [[Treska polární|tresky polární]] (''Boreogadus saida''), [[Treska obecná|tresky obecné]] (''Gadus morhua''), zmíněný druh krakatice a [[krevety]]. Výjimečně narvalové jedí i další ryby, jako jsou [[vlkouš obecný]] (''Anarhichas lupus'') nebo [[huňáček severní]] (''Mallotus villosus'').{{Citace elektronického periodika [418] => | příjmení = Laidre [419] => | jméno = Kristin [420] => | příjmení2 = Heide-Jørgensen [421] => | jméno2 = Mads Peter [422] => | titul = Tracking Narwhals in Greenland: Biology [423] => | periodikum = oceanexplorer.noaa.gov [424] => | vydavatel = NOAA Ocean Explorer [425] => | url = https://oceanexplorer.noaa.gov/explorations/06arctic/background/biology/biology.html [426] => | jazyk = en [427] => | datum přístupu = 2022-09-29 [428] => }}{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=755}}{{Citace periodika [429] => | příjmení = Laidre [430] => | jméno = K. L. [431] => | příjmení2 = Heide-Jorgensen [432] => | jméno2 = M. P. [433] => | titul = WINTER FEEDING INTENSITY OF NARWHALS (MONODON MONOCEROS) [434] => | periodikum = Marine Mammal Science [435] => | datum vydání = 2005-01 [436] => | ročník = 21 [437] => | číslo = 1 [438] => | strany = 45–57 [439] => | issn = 0824-0469 [440] => | doi = 10.1111/j.1748-7692.2005.tb01207.x [441] => | jazyk = en [442] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1748-7692.2005.tb01207.x [443] => | datum přístupu = 2022-09-29 [444] => }}{{Citace periodika [445] => | příjmení = Finley [446] => | jméno = K. J. [447] => | příjmení2 = Gibb [448] => | jméno2 = E. J. [449] => | titul = Summer diet of the narwhal ( Monodon monoceros ) in Pond Inlet, northern Baffin Island [450] => | periodikum = Canadian Journal of Zoology [451] => | datum vydání = 1982-12-01 [452] => | ročník = 60 [453] => | číslo = 12 [454] => | strany = 3353–3363 [455] => | issn = 0008-4301 [456] => | doi = 10.1139/z82-424 [457] => | jazyk = en [458] => | url = http://www.nrcresearchpress.com/doi/10.1139/z82-424 [459] => | datum přístupu = 2022-09-29 [460] => }} K hlavnímu intenzivnímu vykrmování dochází v zimním období, kdy se narvalové nachází v hlubokých mořích. V letních měsících (cca červenec až září), kdy narvalové obývají mělčí moře, se krmí spíše sporadicky. [461] => [462] => === Potápění a plavání === [463] => [[Soubor:Upside-down-swimming-behaviour-of-free-ranging-narwhals-1472-6785-7-14-S2.ogv|náhled|Video z kamery připevněné na zádech narvala ukazující plavání při dně se hřbetem obráceným dolů|vlevo]] [464] => Narvalové jsou zdatní potápěči. Délka a hloubka jejich ponorů záleží na prostředí, ve kterém se zrovna nacházejí. V létě, kdy obývají mělké vody, se nejčastěji potápí do průměrných hloubek do 50 m a pouze občasně zamíří do větších hloubek až k 800 m. V zimě se sice také nejčastěji potápí do hloubek do 50 m, avšak pravidelně míří do hloubek přesahujících 800 m. V hloubkách přesahujících 800 m narvalové mohou strávit i více než 3 hodiny denně a pod vodou zůstávají kolem 26 minut,{{Citace periodika [465] => | příjmení = Laidre [466] => | jméno = Kristin L. [467] => | příjmení2 = Heide-Jørgensen [468] => | jméno2 = Mads Peter [469] => | příjmení3 = Dietz [470] => | jméno3 = Rune [471] => | titul = Deep-diving by narwhals Monodon monoceros: differences in foraging behavior between wintering areas? [472] => | periodikum = Marine Ecology Progress Series [473] => | datum vydání = 2003-10-17 [474] => | ročník = 261 [475] => | strany = 269–281 [476] => | issn = 0171-8630 [477] => | doi = 10.3354/meps261269 [478] => | jazyk = en [479] => | url = https://www.int-res.com/abstracts/meps/v261/p269-281/ [480] => | datum přístupu = 2022-09-29 [481] => }}{{Citace periodika [482] => | příjmení = Williams [483] => | jméno = Terrie M. [484] => | příjmení2 = Noren [485] => | jméno2 = Shawn R. [486] => | příjmení3 = Glenn [487] => | jméno3 = Mike [488] => | titul = Extreme physiological adaptations as predictors of climate-change sensitivity in the narwhal, Monodon monoceros [489] => | periodikum = Marine Mammal Science [490] => | datum vydání = 2011-04 [491] => | ročník = 27 [492] => | číslo = 2 [493] => | strany = 334–349 [494] => | doi = 10.1111/j.1748-7692.2010.00408.x [495] => | jazyk = en [496] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1748-7692.2010.00408.x [497] => | datum přístupu = 2022-09-30 [498] => }} avšak mohou tam vydržet až 30 minut.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=756–757}} Narvalové se dokáží potopit až do hloubek přesahujících 1800 m (nejhlubší zaznamenaný ponor měl 2332 m), což z nich činí jedny z nejzdatnějších potápěčů mezi mořskými savci (hlubší ponory mezi kytovci byly naměřeny jen u [[Vorvaňovec zobatý|vorvaňovce zobatého]] a [[Vorvaň obrovský|vorvaně]]).{{Citace periodika [499] => | příjmení = Ngô [500] => | jméno = Manh Cuong [501] => | příjmení2 = Heide-Jørgensen [502] => | jméno2 = Mads Peter [503] => | příjmení3 = Ditlevsen [504] => | jméno3 = Susanne [505] => | titul = Understanding narwhal diving behaviour using Hidden Markov Models with dependent state distributions and long range dependence [506] => | periodikum = PLOS Computational Biology [507] => | datum vydání = 14. 3. 2019 [508] => | ročník = 15 [509] => | číslo = 3 [510] => | strany = e1006425 [511] => | issn = 1553-7358 [512] => | pmid = 30870414 [513] => | doi = 10.1371/journal.pcbi.1006425 [514] => | jazyk = en [515] => | url = https://journals.plos.org/ploscompbiol/article?id=10.1371/journal.pcbi.1006425 [516] => | datum přístupu = 2022-09-29 [517] => }} Na hloubku ponorů má vliv i distribuce potravy ve vodním sloupci nebo zvyklosti místních populací. U populací, které mají přístup do velkých hloubek, nemusí docházet k hlubokým ponorům, pokud se zrovna jejich kořist nachází v mělčích vodách. [518] => [519] => Pokud pro vynoření z hlubin nejsou dostupné díry nebo praskliny v ledu, mohou narvalové svým hřbetem nebo melounem prorazit až 15 cm silný led.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=157}} Pro hledání děr a prasklin v ledu používají [[Echolokace|echolokaci]]. Díry pro dýchání musí být alespoň 50 cm široké, aby se do nich narvalové vešli a mohli se nadechnout. Občas se stane, že narvalové zůstanou pod ledem uvězněni, což nastává při rychlých změnách počasí, kdy náhlý tuhý mráz spolu se silným větrem způsobí rychlé zamrznutí děr a prasklin, které jsou jinak používány narvaly pro dýchání. Těchto prasklin přitom může být jen minimální množství – narvalové totiž v zimě běžně obývají oblasti s více než 97% zaledněním.{{Citace periodika [520] => | příjmení = Laidre [521] => | jméno = Kristin [522] => | příjmení2 = Heide-Jørgensen [523] => | jméno2 = Mads Peter [524] => | příjmení3 = Stern [525] => | jméno3 = Harry [526] => | titul = Unusual narwhal sea ice entrapments and delayed autumn freeze-up trends [527] => | periodikum = Polar Biology [528] => | datum vydání = 2012-01-01 [529] => | ročník = 35 [530] => | číslo = 1 [531] => | strany = 149–154 [532] => | issn = 1432-2056 [533] => | doi = 10.1007/s00300-011-1036-8 [534] => | jazyk = en [535] => | url = https://doi.org/10.1007/s00300-011-1036-8 [536] => | datum přístupu = 2022-10-01 [537] => }} [538] => [[File:Monodon monoceros pod.jpg|náhled|Letecký snímek narvalího stáda v zátoce Creswell u ostrova [[Somerset (ostrov)|Somerset]]]]Aby narvalové mohli vydržet obrovský tlak, kterému čelí ve velkých hloubkách, vyvinula se u nich řada fyziologických a behaviorálních adaptací (podobně jako u dalších mořských savců). K těm fyziologickým patří schopnost kolapsu hrudníku pomocí zatáhnutí žeber a hrudního koše, k čemuž postupně dochází se vzrůstající hloubkou. Jejich svaly jsou napěchovány [[Myoglobin|myoglobinem]], tedy proteinem, který dokáže navázat vysoké množství kyslíku. Obsah myoglobinu ve svalech narvalů je až dvakrát vyšší než u některých ploutvonožců a přibližně osmkrát vyšší než u suchozemských savců. Vzorky tkáně z dlouhého svalu zádového (''musculus longissimus dorsi'') dokonce ukázaly nejvyšší hladiny myoglobinu mezi kytovci. Narval dále dokáže zamezit pumpování krve do orgánů, které nejsou kriticky důležité, což dále zvyšuje šetření s kyslíkem. Úspoře kyslíku napomáhají i jejich hydrodynamická těla, která mohou bez větší námahy proplouvat vodním sloupcem, což omezuje nezbytný pohyb na minimum.{{Citace elektronického periodika [539] => | titul = Narwhal FAQ [540] => | periodikum = psc.apl.uw.edu [541] => | vydavatel = Polar Science Center [542] => | url = https://psc.apl.uw.edu/rp/laidre/narwhal-faq/ [543] => | jazyk = en [544] => | datum přístupu = 2022-09-30 [545] => }} Metabolické a fyziologické procesy narvalů jsou přizpůsobeny pomalému, avšak dlouho trvajícímu pohybu pod vodou. [546] => [547] => Při plavání při dně, kde se narvalové nejčastěji krmí, jsou tito mořští savci otočení hřbetem dolů až 80 % času. Není úplné jasné, proč narvalové plavou takovýmto způsobem. Jedno z možných vysvětlení je, že když narvalové plavou u dna s břichem obráceným dolů, nemohou dost dobře sklonit hlavu a natočit tak svůj meloun s echolokačními signály dolů, aniž by riskovali zapíchnutí či zlomení klu o mořské dno. Otočením těla mohou směřovat svůj meloun dolů, čímž mohou získávat co nejpodrobnější echolokační data o kořisti žijící těsně při dně. [548] => [549] => === Echolokace === [550] => Podobně jako ostatní ozubení kytovci, narvalové mají schopnost echolokace. Tu využívají k sociální komunikaci, navigaci a hledání kořisti. Echolokační zvuky přitom mohou nabírat různých podob, jako je volání, bzučení, cvakání nebo pískání. Klikání může být rozlišeno na pomalé (≤30 kliků / s) a rychlé (>30 kliků / s),{{Citace periodika [551] => | příjmení = Podolskiy [552] => | jméno = Evgeny A. [553] => | příjmení2 = Sugiyama [554] => | jméno2 = Shin [555] => | titul = Soundscape of a Narwhal Summering Ground in a Glacier Fjord (Inglefield Bredning, Greenland) [556] => | periodikum = Journal of Geophysical Research: Oceans [557] => | datum vydání = 2020-05 [558] => | ročník = 125 [559] => | číslo = 5 [560] => | issn = 2169-9275 [561] => | doi = 10.1029/2020JC016116 [562] => | jazyk = en [563] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2020JC016116 [564] => | datum přístupu = 2022-09-29 [565] => }} přičemž rychlé klikání může dosahovat intenzity až 400{{Citace periodika [566] => | příjmení = Miller [567] => | jméno = Lee A. [568] => | příjmení2 = Pristed [569] => | jméno2 = John [570] => | příjmení3 = Moshl [571] => | jméno3 = Bertel [572] => | titul = THE CLICK-SOUNDS OF NARWHALS (MONODON MONOCEROS) IN INGLEFIELD BAY, NORTHWEST GREENLAND [573] => | periodikum = Marine Mammal Science [574] => | datum vydání = 1995-10 [575] => | ročník = 11 [576] => | číslo = 4 [577] => | strany = 491–502 [578] => | issn = 0824-0469 [579] => | doi = 10.1111/j.1748-7692.1995.tb00672.x [580] => | jazyk = en [581] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1748-7692.1995.tb00672.x [582] => | datum přístupu = 2022-09-29 [583] => }} či dokonce 1000 kliků / s.{{Citace periodika [584] => | příjmení = Koblitz [585] => | jméno = Jens C. [586] => | příjmení2 = Stilz [587] => | jméno2 = Peter [588] => | příjmení3 = Rasmussen [589] => | jméno3 = Marianne H. [590] => | titul = Highly Directional Sonar Beam of Narwhals (Monodon monoceros) Measured with a Vertical 16 Hydrophone Array [591] => | periodikum = PLOS ONE [592] => | datum vydání = 9. 11. 2016 [593] => | ročník = 11 [594] => | číslo = 11 [595] => | strany = e0162069 [596] => | issn = 1932-6203 [597] => | pmid = 27828956 [598] => | doi = 10.1371/journal.pone.0162069 [599] => | jazyk = en [600] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0162069 [601] => | datum přístupu = 2022-09-29 [602] => }} Frekvence kliků se zrychluje s tím, jak se narval blíží ke kořisti. Frekvence echolokace se liší v závislosti na vydávaném zvuku a podmínkách. Zaznamenané frekvence měly 2–150 kHz a vzácněji směřovaly až ke 200 kHz. Typická frekvence kliků se pohybuje kolem 30–70 kHz.{{Citace periodika [603] => | příjmení = Zahn [604] => | jméno = Marie J. [605] => | příjmení2 = Rankin [606] => | jméno2 = Shannon [607] => | příjmení3 = McCullough [608] => | jméno3 = Jennifer L. K. [609] => | titul = Acoustic differentiation and classification of wild belugas and narwhals using echolocation clicks [610] => | periodikum = Scientific Reports [611] => | datum vydání = 2021-11-12 [612] => | ročník = 11 [613] => | číslo = 1 [614] => | strany = 22141 [615] => | issn = 2045-2322 [616] => | pmid = 34772963 [617] => | doi = 10.1038/s41598-021-01441-w [618] => | jazyk = en [619] => | url = https://www.nature.com/articles/s41598-021-01441-w [620] => | datum přístupu = 2022-09-29 [621] => }} [622] => [623] => Jelikož narvalové žijí po většinu roku v úplné tmě (arktická zima spolu s podvodním prostředím), echolokace má u nich kritickou navigační funkci.{{Citace elektronického periodika [624] => | titul = Narwhal Echolocation Abilities Exceed Those of Any Other Animal, Study Finds [625] => | periodikum = HowStuffWorks [626] => | url = https://animals.howstuffworks.com/mammals/narwhal-echolocation-abilities.htm [627] => | datum vydání = 2016-11-17 [628] => | jazyk = en-us [629] => | datum přístupu = 2022-09-29 [630] => }} Echolokační schopnosti narvalů jsou považovány za nejdokonalejší ve zvířecí říši. Narvalové díky echolokaci získávají o okolním prostředí obraz, který co do detailů patrně nemá mezi ostatními zvířaty obdoby. [631] => [632] => === Migrace === [633] => [[Soubor:Narwhal size.svg|náhled|Srovnání velikosti narvala s člověkem]] [634] => Narvalové jsou pravidelní [[Migrace zvířat|migranti]]. Obecně platí, že na podzim se stahují na širé, velmi hluboké moře v jižních oblastech svého areálu výskytu, a na jaře se vrací k pobřežním mělčím vodám na severu.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=175}} Načasování migrace souvisí s ledovou pokrývkou – koncem léta, když se v jejich letním habitatu začne tvořit [[pobřežní led]] (souvislý led, který je pevně spojen s pevninou a nemá žádné díry a praskliny), narvalové migrují do svých zimovišť dále od pobřeží. Ta jsou sice pokryta hustým ledem, tento led však obsahuje velké množství puklin a děr, skrze které narvalové mohou dýchat.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=755}}{{Citace periodika [635] => | příjmení = Laidre [636] => | jméno = K.L. [637] => | příjmení2 = Heide-Jørgensen [638] => | jméno2 = M.P. [639] => | příjmení3 = Jørgensen [640] => | jméno3 = O.A. [641] => | titul = Deep-ocean predation by a high Arctic cetacean [642] => | periodikum = ICES Journal of Marine Science [643] => | datum vydání = 2004-01-01 [644] => | ročník = 61 [645] => | číslo = 3 [646] => | strany = 430–440 [647] => | issn = 1095-9289 [648] => | doi = 10.1016/j.icesjms.2004.02.002 [649] => | jazyk = en [650] => | url = https://doi.org/10.1016/j.icesjms.2004.02.002 [651] => | datum přístupu = 2022-09-29 [652] => }} Délka jednosměrné migrace se různí, často přesahuje tisíc kilometrů co do přímočaré vzdálenosti, nicméně narvalové často kopírují pobřeží a potápí se za potravou, což reálně uplavanou vzdálenost značně prodlužuje.{{Citace elektronického periodika [653] => | příjmení2 = Stirling [654] => | jméno2 = Ian [655] => | příjmení3 = Lowry [656] => | jméno3 = Lloyd F. [657] => | titul = QUANTIFYING THE SENSITIVITY OF ARCTIC MARINE MAMMALS TO CLIMATE-INDUCED HABITAT CHANGE [658] => | periodikum = Ecological Applications [659] => | datum_vydání = 2008-03 [660] => | ročník = 18 [661] => | číslo = sp2 [662] => | strany = S97–S125 [663] => | doi = 10.1890/06-0546.1 [664] => | jazyk = en [665] => | datum_přístupu = 2022-09-29 [666] => | příjmení1 = Laidre [667] => | jméno1 = Kristin L. [668] => | příjmení4 = Wiig [669] => | jméno4 = Øystein [670] => | příjmení5 = Heide-Jørgensen [671] => | jméno5 = Mads Peter [672] => | příjmení6 = Ferguson [673] => | jméno6 = Steven H. [674] => }} Narvalové stráví na migrační trase kolem 2 měsíců. Denní uražená vzdálenost se pohybuje kolem 50–60 km.{{Citace periodika [675] => | příjmení = Heide-Jørgensen [676] => | jméno = M. [677] => | příjmení2 = Dietz [678] => | jméno2 = R. [679] => | příjmení3 = Laidre [680] => | jméno3 = K. [681] => | titul = Autumn movements, home ranges, and winter density of narwhals (Monodon monoceros) tagged in Tremblay Sound, Baffin Island [682] => | periodikum = Polar Biology [683] => | datum vydání = 2002-05-01 [684] => | ročník = 25 [685] => | číslo = 5 [686] => | strany = 331–341 [687] => | issn = 1432-2056 [688] => | doi = 10.1007/s00300-001-0347-6 [689] => | jazyk = en [690] => | url = https://doi.org/10.1007/s00300-001-0347-6 [691] => | datum přístupu = 2022-09-28 [692] => }} Při hladině plavou většinou pomalu, typicky rychlostí kolem 4 km / h, nicméně během migrace dosahují rychlosti až 9 km / h.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=157}} Průměrná rychlost pouze 4 km / h je jednou z nejpomalejších mezi mořskými savci, což jen potvrzuje to, že narvalí těla jsou přizpůsobena pomalému pohybu s dlouhou výdrží. [693] => [694] => === Rozmnožování === [695] => [[Soubor:Narwhal at ice edge.jpg|náhled|Narvalové v přirozeném prostředí]] [696] => Kopulace patrně nastává během dubna a května na zimovištích, kdy většinu povrchu moře zakrývá led. Doba březosti trvá patrně 13–16 měsíců, přičemž k vrhům mláďat dochází mezi červnem a srpnem.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=755}} Samice vrhá jedno mládě. Narvalí mláďata mají při narození kolem 1,5–1,6 m a váží 80–150 kg.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=174}}{{sfn|Berta|2015|ref=Berta2015|p=196-197}} Po narození zůstávají v těsné blízkosti matek, se kterými se zdržují ve vybraných zátokách.{{Citace elektronického periodika [697] => | příjmení = Ogden [698] => | jméno = Lesley Evans [699] => | titul = Elusive narwhal babies spotted gathering at Canadian nursery [700] => | periodikum = New Scientist [701] => | url = https://www.newscientist.com/article/dn28729-elusive-narwhal-babies-spotted-gathering-at-canadian-nursery/ [702] => | jazyk = en [703] => | datum přístupu = 2022-09-30 [704] => }} Mláďata se rodí pouze s tenkou vrstvou podkožního tuku, která se však rychle zvětšuje s tím, jak se jim začne dostávat tučného mateřského mléka.{{Citace elektronické monografie [705] => | příjmení = Langlois [706] => | jméno = Annie [707] => | titul = Narwhal [708] => | url = https://www.hww.ca/assets/pdfs/factsheets/narwhal-en.pdf [709] => | vydavatel = Environment and Climate Change Canada & Canadian Wildlife Federation [710] => | datum přístupu = 2022-09-30 [711] => | jazyk = en [712] => }} Doba laktace trvá kolem 1–2 let,{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=755}} během kterých se mláďata od matek učí všemožným dovednostem. Pohlavní dospělosti dosahují samice kolem 6–7 let, samci kolem věku 9 let;{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=755}} jedná se nicméně o odhady a je možné, že pohlavní dospělosti narvalové dosahují ještě o několik let později. Samice vrhá mládě patrně pouze každé tři roky.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=755}} [713] => [714] => I přes to, že jsou narval a běluha považováni za odlišné rody, oba druhy se výjimečně mohou křížit. V roce 1990 byla v západním Grónsku nalezena lebka živočicha, z jejíž detailní [[Morfologie (biologie)|morfologické]] analýzy vyplynulo, že patřila neznámému kytovci, jenž podle morfologických znaků ležel někde napůl mezi běluhou a narvalem. Vědci přišli s hypotézou, že se jedná o křížence běluhy a narvala.{{Citace periodika [715] => | příjmení = Heide-Jorgensen [716] => | jméno = Mads P. [717] => | příjmení2 = Reeves [718] => | jméno2 = Randall R. [719] => | titul = DESCRIPTION OF AN ANOMALOUS MONODONTID SKULL FROM WEST GREENLAND: A POSSIBLE HYBRID? [720] => | periodikum = Marine Mammal Science [721] => | datum vydání = 1993-07 [722] => | ročník = 9 [723] => | číslo = 3 [724] => | strany = 258–268 [725] => | issn = 0824-0469 [726] => | doi = 10.1111/j.1748-7692.1993.tb00454.x [727] => | jazyk = en [728] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1748-7692.1993.tb00454.x [729] => | datum přístupu = 2022-09-26 [730] => }} Tuto hypotézu potvrdila studie DNA z roku 2019, podle které lebka patřila kříženci, jehož otec byl samec běluhy a matka byla samice narvala.{{Citace periodika [731] => | příjmení = Skovrind [732] => | jméno = Mikkel [733] => | příjmení2 = Castruita [734] => | jméno2 = Jose Alfredo Samaniego [735] => | příjmení3 = Haile [736] => | jméno3 = James [737] => | titul = Hybridization between two high Arctic cetaceans confirmed by genomic analysis [738] => | periodikum = Scientific Reports [739] => | datum vydání = 2019-06-20 [740] => | ročník = 9 [741] => | číslo = 1 [742] => | strany = 7729 [743] => | issn = 2045-2322 [744] => | pmid = 31221994 [745] => | doi = 10.1038/s41598-019-44038-0 [746] => | jazyk = en [747] => | url = https://www.nature.com/articles/s41598-019-44038-0 [748] => | datum přístupu = 2022-09-26 [749] => }} Z oblasti západního Grónska, kde se areály rozšíření běluh a narvalů v době říje překrývají, dochází k nejčastějším pozorováním kříženců.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=754}} [750] => [751] => === Dožití === [752] => Většinou se uvádí, že narvalové mohou žít kolem 50 let.{{sfn|Jefferson|Webber|Pitman|2015|ref=Jefferson2015|p=175}}{{Citace elektronického periodika [753] => | příjmení = [754] => | jméno = [755] => | titul = Narwhal [756] => | periodikum = [757] => | vydavatel = NOAA Fisheries [758] => | url = https://www.fisheries.noaa.gov/species/narwhal [759] => | datum vydání = 2022-09-16 [760] => | jazyk = en [761] => | datum přístupu = 2022-10-01 [762] => }} Spolehlivé určení věku je ale problematické. U řady jiných velryb či ozubených živočichů se používá k určení věku analýza vrstev zubního cementu a [[Zubovina|zuboviny]], které se pravidelně usazují na vnějším povrchu zubů. U narvalů se tyto vrstvy s věkem zhroutí, takže je nelze použít k vyvinutí spolehlivé metody na určení věku.{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=755}} Jedna z možností určení věku je pomocí [[Racemizace|recemizace]] [[Kyselina asparagová|kyseliny l-asparagové na kyselinu d-asparagovou]] čočky (s využitím procesu stárnutí oka nazývaném [[Nuclear sclerosis]]). Na základě této metody bylo určeno, že samice se mohou dožít 115 let ± 10 let a samci až 84 let ± 9 let.{{Citace periodika [763] => | příjmení = Garde [764] => | jméno = Eva [765] => | příjmení2 = Heide-Jørgensen [766] => | jméno2 = Mads Peter [767] => | příjmení3 = Hansen [768] => | jméno3 = Steen H. [769] => | titul = Age-Specific Growth and Remarkable Longevity in Narwhals (''Monodon monoceros'') from West Greenland as Estimated by Aspartic Acid Racemization [770] => | periodikum = Journal of Mammalogy [771] => | datum vydání = 2007-02-28 [772] => | ročník = 88 [773] => | číslo = 1 [774] => | strany = 49–58 [775] => | issn = 0022-2372 [776] => | doi = 10.1644/06-mamm-a-056r.1 [777] => | jazyk = en [778] => | url = https://doi.org/10.1644/06-MAMM-A-056R.1 [779] => | datum přístupu = 2022-09-30 [780] => }} [781] => [782] => === Predátoři === [783] => [[Soubor:A polar bear (Ursus maritimus) scavenging a narwhal whale (Monodon monoceros) carcass - journal.pone.0060797.g001-A.png|vlevo|náhled|Lední medvěd hodující na mršině narvala]] [784] => K hlavním predátorům narvalů patří [[Kosatka dravá|kosatky dravé]]. Z výpovědí kanadských Inuitů vyplývá, že kosatky mají hned několik strategií, jak narvaly lovit. K těm nejčastějším patří nahnání narvala několika kosatkami do příhodného místa s hlubokou vodou nebo nahánění narvala tak dlouho, dokud se neunaví, a teprve poté na něj kosatky zaútočí. Inuité dále vypověděli, že viděli kosatky utápět narvaly, vytrhávat maso ze střední části narvalího těla, útočit na ně svou ocasní ploutví nebo napadat hrudník a žebra. Kosatky si s narvaly často krutě hrají, než je usmrtí.{{Citace elektronického periodika [785] => | příjmení = Morell [786] => | jméno = Virginia [787] => | titul = Killer Whale Menu Finally Revealed [788] => | periodikum = www.science.org [789] => | url = https://www.science.org/content/article/killer-whale-menu-finally-revealed [790] => | datum vydání = 2021-01-30 [791] => | jazyk = en [792] => | datum přístupu = 2022-09-29 [793] => }} Mrtvým narvalům vyplaveným na břeh, které Inuité nalezli, někdy chyběly kusy těla, na kůži měli kousance kosatek a hruď narvalů byla viditelně splasklá a žebra polámaná. K protipredačním strategiím narvalů patří přesun do mělkých vod, kam je kosatky zpravidla nepronásledují. Zaznamenán byli narvalové na útěku před kosatkami, kteří se přesunuli do tak mělkých vod, že jim hrozilo [[Uvíznutí kytovců na mělčině|uvíznutí]].{{Citace periodika [794] => | příjmení = Ferguson [795] => | jméno = Steven H. [796] => | příjmení2 = Higdon [797] => | jméno2 = Jeff W. [798] => | příjmení3 = Westdal [799] => | jméno3 = Kristin H. [800] => | titul = Prey items and predation behavior of killer whales (Orcinus orca) in Nunavut, Canada based on Inuit hunter interviews [801] => | periodikum = Aquatic Biosystems [802] => | datum vydání = 2012-01-30 [803] => | ročník = 8 [804] => | číslo = 1 [805] => | strany = 3 [806] => | issn = 2046-9063 [807] => | pmid = 22520955 [808] => | doi = 10.1186/2046-9063-8-3 [809] => | jazyk = en [810] => | url = https://doi.org/10.1186/2046-9063-8-3 [811] => | datum přístupu = 2022-09-28 [812] => }} K dalším obranným mechanismům narvalů proti kosatkám patří zpomalení pohybů, snaha o nevydávání žádných zvuků a těsné shlukování do skupin při povrchu moře.{{Citace periodika [813] => | příjmení = Laidre [814] => | jméno = Kristin L. [815] => | příjmení2 = Heide-Jørgensen [816] => | jméno2 = Mads Peter [817] => | příjmení3 = Orr [818] => | jméno3 = Jack R. [819] => | titul = Reactions of Narwhals, Monodon monoceros, to Killer Whale, Orcinus orca, Attacks in the Eastern Canadian Arctic [820] => | periodikum = The Canadian Field-Naturalist [821] => | datum vydání = 2006 [822] => | ročník = 120 [823] => | číslo = 4 [824] => | strany = 457–465 [825] => | issn = 0008-3550 [826] => | doi = 10.22621/cfn.v120i4.355 [827] => | jazyk = en [828] => | url = https://www.canadianfieldnaturalist.ca/index.php/cfn/article/view/355 [829] => | datum přístupu = 2022-09-29 [830] => }} Byl zdokumentován a na kamery zaznamenán případ stáda 20 kosatek, které zaútočilo a zcela vybilo menší stádo narvalů.{{Citace elektronického periodika [831] => | příjmení = [832] => | titul = Invasion of the Killer Whales [833] => | periodikum = [834] => | vydavatel = Nature {{!}} PBS [835] => | url = https://www.pbs.org/wnet/nature/invasion-killer-whales/11179/ [836] => | datum vydání = 2014-11-10 [837] => | jazyk = en-US [838] => | datum přístupu = 2022-09-29 [839] => }} [840] => [841] => Narvaly občas mohou lovit i [[Medvěd lední|lední medvědi]], kteří na ně číhají u děr v ledu, kam se narvalové připlouvají nadechnout, nebo medvědi nehybně vyčkávají na ledových krách, až se narval přiblíží, a poté jej zachňapnout drápem a vytáhnout z vody na kru.{{Citace periodika [842] => | příjmení = Laidre [843] => | jméno = Kristin L [844] => | příjmení2 = Stirling [845] => | jméno2 = Ian [846] => | příjmení3 = Estes [847] => | jméno3 = James A [848] => | titul = Historical and potential future importance of large whales as food for polar bears [849] => | periodikum = Frontiers in Ecology and the Environment [850] => | datum vydání = 2018-11 [851] => | ročník = 16 [852] => | číslo = 9 [853] => | strany = 515–524 [854] => | doi = 10.1002/fee.1963 [855] => | jazyk = en [856] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/fee.1963 [857] => | datum přístupu = 2022-09-29 [858] => }}{{sfn|ref=Jørgensen|Heide-Jørgensen|2009|p=756}} Medvědi nicméně hodují hlavně na uvízlých narvalech nebo na mršinách narvalů vyvržených na břeh.{{Citace periodika [859] => | příjmení = Galicia [860] => | jméno = Melissa P. [861] => | příjmení2 = Thiemann [862] => | jméno2 = Gregory W. [863] => | příjmení3 = Dyck [864] => | jméno3 = Markus G. [865] => | titul = Polar bear diet composition reveals spatiotemporal distribution of Arctic marine mammals across Nunavut, Canada [866] => | periodikum = Ecological Indicators [867] => | datum vydání = 2021-12-01 [868] => | ročník = 132 [869] => | strany = 108245 [870] => | issn = 1470-160X [871] => | doi = 10.1016/j.ecolind.2021.108245 [872] => | jazyk = en [873] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1470160X21009109 [874] => | datum přístupu = 2022-09-29 [875] => }} I tak narvalové tvoří jen velmi malou část jídelníčku ledních medvědů. Je možné, že narvaly loví i [[žralok malohlavý]].{{Citace elektronické monografie [876] => | titul = Narwhal Study: Greenland Shark Tagging [877] => | url = https://www.aquablog.ca/2016/08/narwhal-study-greenland-shark-tagging/ [878] => | datum vydání = 2016-08-29 [879] => | datum přístupu = 2022-09-29 [880] => | jazyk = en-US [881] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220929084927/https://www.aquablog.ca/2016/08/narwhal-study-greenland-shark-tagging/ [882] => | datum archivace = 2022-09-29 [883] => | nedostupné = ano [884] => }} [885] => [886] => == Vztah k lidem == [887] => Narvalové jsou poměrně plaší, takže je těžké je spatřit ve volné přírodě. Narvalové nechají lodě se přiblížit na maximálně 50 metrů, načež se tiše potopí.{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=157}} Vzhledem k jejich extrémnímu habitatu se však na ně nechodí dívat běžní [[Pozorování velryb|pozorovatelé velryb]] a pozorování narvalů vyžaduje spíše expediční přístup.{{Citace elektronické monografie [888] => | titul = Narwhals [889] => | url = https://whaletrips.org/en/whales/narwhals/ [890] => | vydavatel = Whaletrips [891] => | datum vydání = 2016-05-21 [892] => | datum přístupu = 2022-10-01 [893] => | jazyk = en [894] => }} Narvalové se nechovají v zajetí. V roce 1968 byl uskutečněn neúspěšný pokus chování narvalů v akváriu ve [[Vancouver|Vancouveru]], který se však po úhynu zvířat setkal s ráznou kritikou.{{Citace elektronického periodika [895] => | příjmení = Butler [896] => | jméno = Blake [897] => | titul = Blake Butler: Tragic history of Vancouver Aquarium's narwhals is worth revisiting [898] => | periodikum = [899] => | vydavatel = Vancouver Sun [900] => | url = https://vancouversun.com/opinion/op-ed/blake-butler-tragic-history-of-vancouver-aquariums-narwhals-is-worth-revisiting [901] => | datum vydání = 2020-09-11 [902] => | jazyk = en [903] => | datum přístupu = 2022-09-30 [904] => }} [905] => === Ohrožení === [906] => [[Soubor:The American Museum journal (c1900-(1918)) (17974578279).jpg|náhled|Domorodci při lovu narvala]] [907] => Narvalové jsou jedni z nejcitlivějších druhů Arktidy na probíhající klimatické změny.{{Citace periodika [908] => | příjmení = Ahonen [909] => | jméno = Heidi [910] => | příjmení2 = Stafford [911] => | jméno2 = Kathleen M. [912] => | příjmení3 = Lydersen [913] => | jméno3 = Christian [914] => | titul = A multi-year study of narwhal occurrence in the western Fram Strait—detected via passive acoustic monitoring [915] => | periodikum = Polar Research [916] => | datum vydání = 2019-03-06 [917] => | issn = 1751-8369 [918] => | doi = 10.33265/polar.v38.3468 [919] => | jazyk = en [920] => | url = https://polarresearch.net/index.php/polar/article/view/3468 [921] => | datum přístupu = 2022-09-29 [922] => }} Důvodů je hned několik – narvalové se svým areálem rozšíření omezují na specifické území atlantské sekce Arktidy, vykazují vysokou míru věrnosti svým migračním cestám (takže se budou jen špatně přizpůsobovat nadcházejícím změnám v životním prostředí), mají specializovaný jídelníček (takže budou značně náchylní na změny distribuce potravy, které s sebou oteplování moří přináší), jsou citliví na rušivé vlivy člověka a genetická diverzita populace je jen nízká. S globálním oteplováním bude ustupovat zalednění Arktidy, což už nyní způsobuje, že kosatky zůstávají v některých arktických oblastech déle nebo se dostávají do míst, která jim byla dříve nepřístupná kvůli zalednění. Kosatky přitom mohou mít na populaci narvalů radikální vliv; podle modelů z kanadské Arktidy může necelých 200 kosatek spořádat i 1500 narvalů ročně.{{Citace periodika [923] => | příjmení = Lefort [924] => | jméno = Kyle J. [925] => | příjmení2 = Garroway [926] => | jméno2 = Colin J. [927] => | příjmení3 = Ferguson [928] => | jméno3 = Steven H. [929] => | titul = Killer whale abundance and predicted narwhal consumption in the Canadian Arctic [930] => | periodikum = Global Change Biology [931] => | datum vydání = 2020-08 [932] => | ročník = 26 [933] => | číslo = 8 [934] => | strany = 4276–4283 [935] => | issn = 1354-1013 [936] => | doi = 10.1111/gcb.15152 [937] => | jazyk = en [938] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/gcb.15152 [939] => | datum přístupu = 2022-09-29 [940] => }} I přes specializovaný jídelníček narvalů, analýzy [[Stabilní izotop|stabilních izotopů]] z narvalích tkání a klů napovídají, že narvalové se mohou částečně přizpůsobit dostupné potravní nabídce a mohou tedy být na změny v potravním řetězci flexibilnější, než se původně myslelo.{{Citace periodika [941] => | příjmení = Watt [942] => | jméno = C. A. [943] => | příjmení2 = Heide-Jørgensen [944] => | jméno2 = M. P. [945] => | příjmení3 = Ferguson [946] => | jméno3 = S. H. [947] => | titul = How adaptable are narwhal? A comparison of foraging patterns among the world's three narwhal populations [948] => | periodikum = Ecosphere [949] => | datum vydání = 2013-06 [950] => | ročník = 4 [951] => | číslo = 6 [952] => | strany = 1–15 [953] => | issn = 2150-8925 [954] => | doi = 10.1890/ES13-00137.1 [955] => | jazyk = en [956] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1890/ES13-00137.1 [957] => | datum přístupu = 2022-09-29 [958] => }}{{Citace periodika [959] => | příjmení = Dietz [960] => | jméno = Rune [961] => | příjmení2 = Desforges [962] => | jméno2 = Jean-Pierre [963] => | příjmení3 = Rigét [964] => | jméno3 = Frank F. [965] => | titul = Analysis of narwhal tusks reveals lifelong feeding ecology and mercury exposure [966] => | periodikum = Current Biology [967] => | datum vydání = 2021-05-10 [968] => | ročník = 31 [969] => | číslo = 9 [970] => | strany = 2012–2019.e2 [971] => | issn = 0960-9822 [972] => | pmid = 33705717 [973] => | doi = 10.1016/j.cub.2021.02.018 [974] => | poznámka = PMID: 33705717 [975] => | jazyk = en [976] => | url = https://www.cell.com/current-biology/abstract/S0960-9822(21)00225-6 [977] => | datum přístupu = 2022-09-29 [978] => }} [979] => [980] => V západním Grónsku ve [[Smith Sound]] byl po roce 2002 zaznamenán prudký nárůst počtu ulovených narvalů místními lovci. Lovci však nevynaložili nikterak větší úsilí v lovu narvalů. Podle místních lovců vyšší počty ulovených narvalů souvisí se změnami v zalednění moře. Zatímco ještě před několika desetiletími bylo možné narvaly v této oblasti lovit pouze pomocí dlouhé a namáhavé cesty po ledu, od přelomu milénia led ustupuje mnohem rychleji a lovci se k narvalům mohou dostat na lodích.{{Citace periodika [981] => | příjmení = Nielsen [982] => | jméno = Martin Reinhardt [983] => | titul = Is climate change causing the increasing narwhal (Monodon monoceros) catches in Smith Sound, Greenland? [984] => | periodikum = Polar Research [985] => | datum vydání = 2009-01 [986] => | ročník = 28 [987] => | číslo = 2 [988] => | strany = 238–245 [989] => | issn = 1751-8369 [990] => | doi = 10.1111/j.1751-8369.2009.00106.x [991] => | jazyk = en [992] => | url = https://polarresearch.net/index.php/polar/article/view/2826 [993] => | datum přístupu = 2022-10-01 [994] => }} Narvalům patrně vadí i seismické sonary průzkumných lodí, které dokonce mohou mít vliv na změny migračních cest narvalů nebo uvíznutí narvalů pod ledem. S tím, jak arktický led bude nadále tát a Arktida se stane snáze dostupným územím pro těžbu surovin včetně ropy a plynu, narvalům bude hrozit narůstající rušení lidskými aktivitami. Vedle rušení sonary se bude jednat i o obecné zvýšení provozu na moři, který bude nutně navázán na „rozvoj“ Arktidy.{{Citace periodika [995] => | příjmení = Heide-Jørgensen [996] => | jméno = Mads Peter [997] => | příjmení2 = Hansen [998] => | jméno2 = Rikke Guldborg [999] => | příjmení3 = Westdal [1000] => | jméno3 = Kristin [1001] => | titul = Narwhals and seismic exploration: Is seismic noise increasing the risk of ice entrapments? [1002] => | periodikum = Biological Conservation [1003] => | datum vydání = 2013-02-01 [1004] => | ročník = 158 [1005] => | strany = 50–54 [1006] => | issn = 0006-3207 [1007] => | doi = 10.1016/j.biocon.2012.08.005 [1008] => | jazyk = en [1009] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S000632071200359X [1010] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1011] => }} Narvalové, podobně jako ostatní mořští savci, jsou negativně ovlivněni pokračujícím znečištěním oceánů. Těžké kovy, které se do vody dostanou, se hromadí v tělech a orgánech mořských savců, narvaly nevyjímaje.{{Citace periodika [1012] => | příjmení = Wagemann [1013] => | jméno = R. [1014] => | příjmení2 = Snow [1015] => | jméno2 = N. B. [1016] => | příjmení3 = Lutz [1017] => | jméno3 = A. [1018] => | titul = Heavy Metals in Tissues and Organs of the Narwhal ( Monodon monoceros ) [1019] => | periodikum = Canadian Journal of Fisheries and Aquatic Sciences [1020] => | datum vydání = 1983-12-09 [1021] => | ročník = 40 [1022] => | číslo = S2 [1023] => | strany = s206–s214 [1024] => | issn = 0706-652X [1025] => | doi = 10.1139/f83-326 [1026] => | jazyk = en [1027] => | url = http://www.nrcresearchpress.com/doi/10.1139/f83-326 [1028] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1029] => }} [1030] => [1031] => === Lov a obchod === [1032] => [[Soubor:Inuit man demonstrates traditional kayaking technique used for hunting on narwhals photo-montage.jpg|náhled|Inuit demonstrující loveckou techniku narvalů z kajaku|vlevo]] [1033] => S výjimkou prvních desetiletí 20. století, narvalové nikdy nebyli cílem velkých komerčních loveckých výprav. Narvalové však byli a stále jsou loveni domorodými lovci z Grónska a arktické Kanady. Tamější obyvatelé obchodují s kůží, kly, podkožním tukem, masem, zuby a obratli (zuby a velké obratle se používají k vyřezávání sošek).{{Citace periodika [1034] => | příjmení = Hoover [1035] => | jméno = Carie [1036] => | příjmení2 = Bailey [1037] => | jméno2 = Megan [1038] => | příjmení3 = Higdon [1039] => | jméno3 = Jeff [1040] => | titul = Estimating the Economic Value of Narwhal and Beluga Hunts in Hudson Bay, Nunavut [1041] => | periodikum = ARCTIC [1042] => | datum vydání = 2013-03-08 [1043] => | ročník = 66 [1044] => | číslo = 1 [1045] => | strany = 1–16–1–16 [1046] => | issn = 1923-1245 [1047] => | doi = 10.14430/arctic4261 [1048] => | jazyk = en [1049] => | url = https://journalhosting.ucalgary.ca/index.php/arctic/article/view/67308 [1050] => | datum přístupu = 2022-09-30 [1051] => }} [[Muktuk]], syrové maso narvalů, je považováno za pochoutku.{{Citace elektronického periodika [1052] => | titul = Narwhal Tusks - Narwhal Tusks for Sale - History Of The Narwhal [1053] => | periodikum = Narwhaltusks.com [1054] => | url = https://www.narwhaltusks.com/history-of-the-narwhal.html [1055] => | jazyk = en [1056] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1057] => }} Kůže narvalů je důležitým zdrojem [[Vitamín C|vitaminu C]], který je v arktických oblastech jinak těžké získat.{{Citace elektronického periodika [1058] => | titul = Narwhal, facts and photos [1059] => | periodikum = [1060] => | vydavatel = National Geographic [1061] => | url = https://www.nationalgeographic.com/animals/mammals/facts/narwhal [1062] => | datum vydání = 2010-11-11 [1063] => | jazyk = en [1064] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1065] => }} Maso narvalů někdy slouží jako potrava pro psy. [1066] => [1067] => Každoročně je uloveno zhruba 1000 narvalů – 600 v Kanadě a 400 v Grónsku. Téměř ve všech oblastech, kde dochází k lovu narvalů, jsou počty ulovených narvalů kontrolovány kvótami. Zejména ve východním Grónsku, kde během 10. let 21. století došlo k rapidnímu úbytku narvalů, dochází ke konfliktu mezi místními lovci a vědci. Vědci argumentují, že pokud bude lov pokračovat v takové míře jako dosud, hrozí subpopulaci narvalů z východního Grónska vyhynutí. Pro lovce z odlehlých komunit jsou zase narvalové jedním z mála zdrojů příjmu i potravy, a lov narvalů má pro ně i významnou kulturní tradici.{{Citace elektronického periodika [1068] => | příjmení = Poulsen [1069] => | jméno = Sofia Moutinho and Regin Winther [1070] => | titul = The last hunt? Future in peril for ‘the unicorn of the sea’ [1071] => | periodikum = the Guardian [1072] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2022/jun/02/the-last-hunt-greenland-split-over-protection-for-the-narwhal [1073] => | datum vydání = 2022-06-02 [1074] => | jazyk = en [1075] => | datum přístupu = 2022-09-30 [1076] => }}{{Citace elektronického periodika [1077] => | příjmení = Stickings [1078] => | jméno = Tim [1079] => | titul = Narwhals 'are in danger of extinction' because of hunting in Greenland [1080] => | periodikum = Mail Online [1081] => | url = https://www.dailymail.co.uk/news/article-7827687/Narwhals-danger-extinction-hunting-Greenland.html [1082] => | datum vydání = 2019-12-26 [1083] => | jazyk = en [1084] => | datum přístupu = 2022-09-30 [1085] => }} Místní úřady sice zavedly pro Inuity kvóty, nicméně podle vědců jsou i tyto kvóty příliš vysoké a i při jejich dodržení místní subpopulace narvalů brzy vyhyne.{{Citace elektronického periodika [1086] => | titul = Greenland Must End Narwhal Hunt to Save Populations from Imminent Extinction [1087] => | periodikum = Animal Welfare Institute [1088] => | url = https://awionline.org/press-releases/greenland-must-end-narwhal-hunt-save-populations-imminent-extinction [1089] => | jazyk = en [1090] => | datum přístupu = 2022-09-30 [1091] => }} I když jsou narvalové většinou loveni puškami z motorových lodí, v některých oblastech jako je [[Qaanaaq]] na severozápadě Grónska se povoluje odlov pouze harpunami na bezmotorových kajacích; motorové čluny mohou být použity pouze pro převoz masa nebo přesun lovců blíže k narvalům, avšak nikoliv k samotnému lovu. Tímto způsobem se zabraňuje lovu ve větším měřítku a zajistí se, aby lov splnil svůj účel, kterým je hlavně propojení lovce s tradicí.{{Citace elektronického periodika [1092] => | příjmení = Quinn [1093] => | jméno = Dave [1094] => | titul = Greenland: Hunting For A Future [1095] => | periodikum = Paddling Magazine [1096] => | url = https://paddlingmag.com/stories/greenland-hunting-for-a-future/ [1097] => | datum vydání = 2006-04-01 [1098] => | jazyk = en-US [1099] => | datum přístupu = 2022-09-30 [1100] => }} [1101] => [1102] => Lovci mohou někdy využít i toho, že narvalové občas zůstanou uvězněni pod ledem. Např. v roce 2008 u [[Baffinův ostrov|Baffinova ostrova]] uvízlo pod ledem 600 narvalů{{Citace elektronické monografie [1103] => | titul = Narwhal cull approaches 600 near Pond Inlet [1104] => | url = https://www.cbc.ca/news/canada/north/narwhal-cull-approaches-600-near-pond-inlet-1.731770 [1105] => | vydavatel = CBC News [1106] => | datum vydání = 2008-12-01 [1107] => | datum přístupu = 2022-09-30 [1108] => }} a v roce 2015 tam došlo k uvěznění 230 jedinců.{{Citace elektronické monografie [1109] => | titul = Nunavut hunters harvest 230 narwhal trapped in ice near Pond Inlet [1110] => | url = https://www.cbc.ca/news/canada/north/nunavut-hunters-harvest-narwhal-1.3361170 [1111] => | vydavatel = CBC News [1112] => | datum vydání = 2015-12-11 [1113] => | datum přístupu = 2022-09-30 [1114] => }} V obou případech narvalové neměli šanci na přežití, a tak byli odloveni [[Nunavut|nunavutskými]] lovci. V [[Disko Bay]] v západním Grónsku v roce 1915 zemřelo po uvěznění pod ledem a následném odlovu Inuity kolem tisíce narvalů.{{Citace periodika [1115] => | příjmení = Porsild [1116] => | jméno = Morten P. [1117] => | titul = On "Savssats": A Crowding of Arctic Animals at Holes in the Sea Ice [1118] => | periodikum = Geographical Review [1119] => | datum vydání = 1918 [1120] => | ročník = 6 [1121] => | číslo = 3 [1122] => | strany = 215–228 [1123] => | issn = 0016-7428 [1124] => | doi = 10.2307/207815 [1125] => | jazyk = en [1126] => | url = https://www.jstor.org/stable/207815 [1127] => | datum přístupu = 2022-09-30 [1128] => }} Tento fenomén uvězněných mořských savců je v [[Grónština|grónštině]] znám jako ''savssat''.{{Citace elektronické monografie [1129] => | příjmení = [1130] => | jméno = [1131] => | titul = Sikujjausimajut Trapped in the Ice [1132] => | url = https://nunatsiaq.com/stories/article/Sikujjausimajut_Trapped_in_the_Ice/ [1133] => | vydavatel = Nunatsiaq News [1134] => | datum vydání = 2008-12-12 [1135] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1136] => | jazyk = en [1137] => }} [1138] => [1139] => Finančně nejcennějším materiálem z narvala je jeho kel. Finanční hodnota klu se liší podle země, způsobu prodeje nebo zda se prodává neopracovaný kel či kel vyzdobený rytinami. V roce 2015 byla odhadnuta průměrná cena neopracovaného, celého klu s nezalomenou špičkou na 2800–12 500 USD. Cena lebky s dvojitým klem se pohybovala kolem 19–25 000 USD.{{Citace elektronické monografie [1140] => | příjmení = Shadbolt [1141] => | jméno = T. [1142] => | příjmení2 = Cooper [1143] => | jméno2 = E.W.T [1144] => | příjmení3 = Ewins [1145] => | jméno3 = P.J. [1146] => | titul = BREAKING THE ICE: International Trade in Narwhals, in the Context of a Changing Arctic [1147] => | url = https://www.traffic.org/site/assets/files/2528/breaking_the_ice_report.pdf [1148] => | vydavatel = TRAFFIC and WWF [1149] => | místo = Toronto, Ontario, Canada [1150] => | datum vydání = 2005 [1151] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1152] => | jazyk = en [1153] => }} Pro rok 2007 byla odhadnuta tržní cena celého narvala na cca 6500 CAD. Již od roku 1979 spadá obchod s narvalím zbožím pod [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin|CITES]] a pro export narvalího zboží je potřeba zvláštního povolení. Řada zemí jako jsou Spojené státy nebo Spojené království import narvalího zboží zakazují. [[Evropská unie]] zakázala import narvalího zboží v roce 2004, avšak v roce 2010 tento zákaz zrušila poté, co se v Grónsku zavedly kvóty na odlov narvalů. Mezi lety 1987–2009 došlo k legálnímu exportu 4923 narvalích klů (tj. 214 ročně). Nad to se obchoduje se soškami a rytinami z klů, nicméně o objemu z tohoto obchodu nejsou dostupná věrohodná data. Není zcela jasné, jak velký je ilegální obchod s narvalími kly, avšak vypadá to pouze na minimální objem. Z dostupných informací lze říci, že obchod s narvalím zbožím celkovou populaci druhu výrazně neohrožuje. [1154] => [1155] => === Odkaz v kultuře === [1156] => [[Soubor:Horned Narval; or, Sea Unicorn.jpg|náhled|Ilustrace narvala z roku 1830]] [1157] => Narvalové se díky svému dlouhému klu dostali do řady legend a mýtů, své místo mají i v heraldice a umění. Mezi Inuity se traduje legenda o tom, jak narval získal svůj kel. Tato legenda vypráví o malém chlapci, jehož vychovávala velmi krutá matka. Když byli spolu na lovu narvalů, matka podala svému synu harpunu, jejíž konec navázala na lano, které si omotala kolem pasu. Matka syna požádala, aby mířil s harpunou pouze na malé narvaly, které by v případě zaharpunování byla schopna svým tělem udržet. Chlapec však úmyslně zasáhl velkého narvala a matka byla vtažena do hlubin moře, kde se proměnila v narvala. Její vlasy, které nosila v zatočeném culíku na vrcholu hlavy, se proměnily v dlouhý kel. Od té doby mají všichni narvalové kly.{{Citace monografie [1158] => | příjmení = Bastian [1159] => | jméno = Dawn E. [1160] => | titul = Handbook of Native American mythology [1161] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/57190084 [1162] => | vydavatel = ABC-CLIO, Inc [1163] => | místo = Santa Barbara, California [1164] => | rok vydání = 2004 [1165] => | počet stran = [1166] => | strany = 54–55 [1167] => | isbn = 1-85109-538-1 [1168] => | isbn2 = 978-1-85109-538-4 [1169] => | oclc = 57190084 [1170] => | jazyk = en [1171] => }} Narval se objevuje i v řadě děl klasické evropské a americké literatury jako je ''[[Dvacet tisíc mil pod mořem]]'' od [[Jules Verne|Julesa Verna]]{{Citace monografie [1172] => | příjmení = Verne [1173] => | jméno = Jules [1174] => | titul = Dvacet tisíc mil pod mořem [1175] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/907525875 [1176] => | vydavatel = Dobrovský [1177] => | místo = Praha [1178] => | počet stran = 483 s. [1179] => | isbn = 978-80-7390-228-5 [1180] => | isbn2 = 80-7390-228-1 [1181] => | oclc = 907525875 [1182] => }} nebo ''[[Bílá velryba]]'' od [[Herman Melville|Hermana Melvilla]].{{Citace monografie [1183] => | příjmení = Melville [1184] => | jméno = Herman [1185] => | titul = Bílá velryba [1186] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1019663735 [1187] => | vydání = [1188] => | vydavatel = Odeon [1189] => | místo = Praha [1190] => | rok vydání = 2017 [1191] => | počet stran = 775 stran [1192] => | isbn = 978-80-207-1772-6 [1193] => | isbn2 = 80-207-1772-2 [1194] => | oclc = 1019663735 [1195] => }} [1196] => [1197] => Ve středověké Evropě se mělo za to, že narvalí roh (tehdy se věřilo, že se jedná o roh), se kterým se čile obchodovalo, patří legendárnímu [[Jednorožec|jednorožci]].{{Citace periodika [1198] => | příjmení = Christen [1199] => | jméno = Arden G. [1200] => | příjmení2 = Christen [1201] => | jméno2 = Joan A. [1202] => | titul = The unicorn and the narwhal: a tale of the tooth [1203] => | periodikum = Journal of the History of Dentistry [1204] => | datum vydání = 2011 [1205] => | ročník = 59 [1206] => | číslo = 3 [1207] => | strany = 135–142 [1208] => | issn = 1089-6287 [1209] => | pmid = 22372187 [1210] => | poznámka = PMID: 22372187 [1211] => | jazyk = en [1212] => | url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22372187/ [1213] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1214] => }}{{sfn|ref=Kiefner2002|Kiefner|2002|p=158}} Řada lidí tehdy věřila, že roh má magické účinky a může sloužit jako ochrana před otrávením nebo na očistu vody. Tohoto mýtu využívali [[Vikingové]] a další obchodníci, kteří prodávali narvalí kly středoevropským bohatým vrstvám za velké finanční sumy.{{Citace elektronického periodika [1215] => | příjmení = Baker [1216] => | jméno = Eddie [1217] => | titul = Meet the Narwhal, the Long-Toothed Whale that Inspired a Magical Medieval Legend [1218] => | periodikum = Metmuseum.org [1219] => | url = https://www.metmuseum.org/blogs/metkids/2021/unicorn-narwhal [1220] => | datum vydání = 2021-02-03 [1221] => | jazyk = en [1222] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1223] => }} V 16. století anglická královna [[Alžběta I.]] dostala pohár z narvalího klu v hodnotě 10 000 liber, což byla tehdy částka, za kterou se dal pořídit hrad. V roce 1555 [[Olaus Magnus]] zveřejnil kresbu mořské živočicha s rohem vyrůstajícím z čela. Jak evropští mořeplavci začali navštěvovat arktické oblasti, pravda o narvalím klu začala postupně vycházet na povrch. Jedna z nejstarších písemných zmínek o narvalech pak pochází z pera britského mořeplavce [[Martin Frobisher|Martina Frobishera]], který při plavbě kolem Baffinova ostrova narazil na mrtvolu narvala, jehož kel přivezl zpět do Anglie.{{Citace periodika [1224] => | příjmení = Rundell [1225] => | jméno = Katherine [1226] => | titul = Consider the Narwhal [1227] => | periodikum = London Review of Books [1228] => | datum vydání = 2019-01-03 [1229] => | ročník = 41 [1230] => | číslo = 01 [1231] => | issn = 0260-9592 [1232] => | jazyk = en [1233] => | url = https://www.lrb.co.uk/the-paper/v41/n01/katherine-rundell/consider-the-narwhal [1234] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1235] => }} Roku 1638 dánský polyhistor [[Ole Worm]] uspořádal veřejnou přednášku, během které se nechal slyšet, že kly, se kterými se obchodovalo jako s rohy jednorožců, ve skutečnosti patří narvalům. Worm měl s sebou jako důkaz zachovalou lebku narvala se stále uchyceným klem.{{Citace elektronické monografie [1236] => | příjmení = Mikolic [1237] => | jméno = Amanda [1238] => | titul = Hunting for a Unicorn Horn: Narwhal Tusks in Medieval Monsters [1239] => | url = https://medium.com/cma-thinker/hunting-for-a-unicorn-horn-narwhal-tusks-in-medieval-monsters-1455c03fb529 [1240] => | vydavatel = Cleveland Museum of Art [1241] => | datum vydání = 2019-09-06 [1242] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1243] => | jazyk = en [1244] => }} Tyto události postupně napomohly pochopení a porozumění narvalů coby přirozeně se vyskytujících mořských živočichů.{{Citace elektronického periodika [1245] => | titul = From Narwhals to -- Unicorns?! [1246] => | periodikum = [1247] => | vydavatel = The Whaling Museum [1248] => | url = http://www.cshwhalingmuseum.org/1/post/2018/08/from-narwhals-to-unicorns.html [1249] => | jazyk = en [1250] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1251] => }} [1252] => [1253] => [1254] => Soubor:Walking Skeleton LACMA M.91.250.119.jpg|Stojící kostra [1255] => Soubor:Museo Correr Pion Narval 03032015.jpg|Pěšec [1256] => Soubor:Kunsthistorisches Museum 09 04 2013 Narwhal goblet.jpg|Pohár [1257] => Soubor:Ivory pharmacy sign in the shape of a unicorn's head, Europe Wellcome L0058319.jpg|Roh jednorožce [1258] => [1259] => [1260] => Narvalové se usídlil i v [[heraldika|heraldice]]. Jsou součástí oficiálních znaků [[Severozápadní teritoria|Severozápadních teritorií]] (v podobě dvou narvalů stojících na ocase na štítě{{Citace elektronického periodika [1261] => | titul = Symbols of the NWT {{!}} Legislative Assembly of The Northwest Territories [1262] => | periodikum = Ntassembly.ca [1263] => | url = https://www.ntassembly.ca/visitors/symbols-nwt [1264] => | jazyk = en [1265] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1266] => }}) i [[Nunavut]]u (kde je narval spolu se [[sob polární|sobem]] nosičem štítu{{Citace elektronického periodika [1267] => | titul = The Coat of Arms of Nunavut {{!}} Nunavut Legislative Assembly [1268] => | periodikum = assembly.nu.ca [1269] => | url = https://assembly.nu.ca/about-legislative-assembly/coat-arms-nunavut [1270] => | jazyk = en [1271] => | datum přístupu = 2022-10-01 [1272] => }}). [1273] => [1274] => [1275] => Soubor:Coat of arms of Nunavut.svg|Znak [[Nunavut]]u [1276] => Soubor:Coat of arms of Northwest Territories.svg|Znak [[Severozápadní teritoria|Severozápadních teritorií]] [1277] => [1278] => [1279] => == Odkazy == [1280] => === Reference === [1281] => [1282] => [1283] => === Literatura === [1284] => ;česky [1285] => *{{Citace monografie [1286] => | příjmení1 = Anděra [1287] => | jméno1 = Miloš [1288] => | příjmení2 = Červený [1289] => | jméno2 = Jaroslav [1290] => | titul = Savci. (3), Kytovci, sirény, chobotnatci, damani, lichokopytníci, sudokopytníci, zajíci, bércouni [1291] => | vydavatel = Albatros [1292] => | místo = Praha [1293] => | rok = 2000 [1294] => | isbn = 80-00-00829-7 [1295] => | ref = andera2000 [1296] => }} [1297] => *{{Citace monografie [1298] => | příjmení1 = Kiefner [1299] => | jméno1 = Ralf [1300] => | titul = Velryby a delfíni: Kytovci celého světa [1301] => | vydavatel = Rajzl [1302] => | místo = Uherské Hradiště [1303] => | rok = 2002 [1304] => | isbn = 8090317103 [1305] => | ref = Kiefner2002 [1306] => }} [1307] => *{{Citace monografie [1308] => | příjmení1 = Mazák [1309] => | jméno1 = Vratislav [1310] => | titul = Kytovci [1311] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [1312] => | místo = Praha [1313] => | rok = 1988 [1314] => | ref = Mazák1988 [1315] => }} [1316] => [1317] => ;anglicky [1318] => [1319] => *{{Citace monografie [1320] => | příjmení1 = Berta [1321] => | jméno1 = Annalisa [1322] => | titul = Whales, dolphins, & porpoises: a natural history and species guide [1323] => | vydavatel = The University of Chicago Press [1324] => | místo = Chicago [1325] => | rok = 2015 [1326] => | isbn = 978-0-226-18319-0 [1327] => | jazyk = en [1328] => | ref = Berta2015 [1329] => }} [1330] => *{{Citace sborníku [1331] => | příjmení1 = Heide-Jørgensen [1332] => | jméno1 = M.P. [1333] => | příjmení_sestavitele1 = Perrin [1334] => | jméno_sestavitele1 = William F. [1335] => | příjmení_sestavitele2 = Würsig [1336] => | jméno_sestavitele2 = Bernd [1337] => | příjmení_sestavitele3 = Thewissen [1338] => | jméno_sestavitele3 = J. G. M. [1339] => | titul = Ziphius cavirostris [1340] => | sborník = Encyclopedia of Marine Mammals [1341] => | vydavatel = Elsevier [1342] => | místo = United States of America [1343] => | rok_vydání = 2009 [1344] => | isbn = 978-0-12-373553-9 [1345] => | strany = 754–758 [1346] => | jazyk = en [1347] => | ref = Jørgensen [1348] => }} [1349] => *{{Citace monografie [1350] => | příjmení1 = Jefferson [1351] => | jméno1 = Thomas A. [1352] => | příjmení2 = Webber [1353] => | jméno2 = Marc A. [1354] => | příjmení3 = Pitman [1355] => | jméno3 = Robert L. [1356] => | titul = Marine mammals of the world : a comprehensive guide to their identification [1357] => | vydavatel = Elsevir [1358] => | místo = Amsterdam [1359] => | rok = 2015 [1360] => | isbn = 978-0-12-409542-7 [1361] => | jazyk = en [1362] => | ref = Jefferson2015 [1363] => }} [1364] => *{{Citace monografie [1365] => | příjmení1 = Macdonald [1366] => | jméno1 = David W. [1367] => | titul = Mammals of Europe [1368] => | url = https://archive.org/details/mammalsofeurope00macd [1369] => | vydavatel = Princeton University Press [1370] => | místo = Princeton, N.J. [1371] => | rok = 2001 [1372] => | isbn = 978-0-691-09160-0 [1373] => | jazyk = en [1374] => | ref = Macdonald [1375] => }} [1376] => [1377] => === Externí odkazy === [1378] => * {{Commonscat|Monodon monoceros}} [1379] => * {{Wikislovník|heslo=narval}} [1380] => * {{Wikidruhy|taxon=Monodon monoceros}} [1381] => * {{en}} [http://narwhal.org/ Narwhal Tusk Research] [1382] => * {{en}} [https://spo.nmfs.noaa.gov/content/mfr/global-review-conservation-status-monodontid-stocks Global Review of the Conservation Status of Monodontid Stocks] [1383] => * {{en}} [https://www.fisheries.noaa.gov/species/narwhal Narval] na NOAA Fisheries [1384] => * {{en}} [https://www.orcaweb.org.uk/species-sightings/whales/narwhal Narval] na Orcaweb.org [1385] => * {{en}} [https://us.whales.org/whales-dolphins/species-guide/narwhal/ Narval] na WDC [1386] => [1387] => {{Taxonbar|from=Q159426}} [1388] => {{Autoritní data}} [1389] => {{Dobrý článek}} [1390] => [[Kategorie:Narvalovití]] [] => )
good wiki

Narval

Narval jednorohý (Monodon monoceros) je středně velký ozubený kytovec, jediný zástupce rodu narval a jeden ze dvou žijících zástupců čeledi narvalovití (druhým je běluha severní). Žije v arktických vodách Severního ledového oceánu a severního Atlantiku mezi Grónskem a severní Kanadou, početně menší populace se nachází i na východě Grónska, kolem Špicberků a Země Františka Josefa.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Carl Linné','narvalovití','Nunavut','Severní ledový oceán','platýs černý','Země Františka Josefa','1758','Gonatus fabricii','Severozápadní teritoria','Málo dotčený taxon','Špicberky','Grónština'

1758

Grónština

Narvalovití

Nunavut

Špicberky